World of Plants Sources for Botanical Courses

Podobné dokumenty
World of Plants Sources for Botanical Courses

Speciace a extinkce. Druh

Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.).

Úvod do studia biologie vyučující: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Základy botaniky vyšších rostlin. Zdeňka Lososová

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Botanika cévnatých rostlin

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě


Maturitní témata Biologie MZ 2017

Zemědělská botanika. Vít Joza foto Z. Růžičková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

M A T U R I T N Í T É M A T A

Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva. Nauka o lese 001

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Systém a evoluce živočichů

Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové

Strom života. Cíle. Stručná anotace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Sylabus kurzu: Biologie

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky

Maturitní témata BIOLOGIE

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

obecné vlastnosti živých soustav soustav teorie evoluce Zeměpis, Dějepis 1. ročník prokaryotní a eukaryotní buňka buňka - stavba a funkce

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Učební osnovy předmětu Biologie

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Systém rostlin Část vyšší rostliny

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Vznik a vývoj života na Zemi

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Brožura dobré praxe

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 8. ročník

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

Tematický plán učiva BIOLOGIE

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

6.10 Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu

I. Sekaniny1804 Přírodopis

Tematická oblast: Morfologie a klasifikace rostlin (VY_32_INOVACE_01_1)

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Chromosomy a karyotyp člověka

World of Plants Sources for Botanical Courses. Zemědělská botanika. Cvičení 8 (po 8. přednášce) Identifikace druhů*

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Obecná botanika. 1. Úvod do botaniky. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Základy zoologické systematiky

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

36-47-M/01 Chovatelství

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Obecná biologie Obecné vlastnosti živých soustav Uspořádání živých soustav

Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady.

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

VY_32_INOVACE_ / Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách

Okruhy otázek ke zkoušce

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Přírodopis - 6. ročník

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Transkript:

Botanika 1 Úvod

Botanika - je vědou o rostlinách (botané = řecky rostlina) Co k nim patří?.... Kde co!.... I když něco z toho ne sinice řasy houby lišejníky mechorosty plavuně přesličky kapraďorosty nahosemenné krytosemenné Obrázky JN;

Čím je pro nás rostlina? organismus, který je schopen aerobní fotosyntézy ty dnes najdeme v říších Bacteria, Protozoa, Chromista a Plantae kromě rostlin se budeme věnovat i houbám a jim podobným organismům přestože jsou geneticky většinou blíže kravám než mrkvím, způsob jejich produkce je bližším mrkvím než kravám proto budeme jistý čas věnovat i říši Fungi a houbám z říše Chromista

Klasické vědní disciplíny ALGOLOGIE výzkum řas říše: Bacteria, Protozoa, Chromista, Plantae MYKOLOGIE výzkum hub říše: Chromista, Fungi BRYOLOGIE: výzkum mechorostů říše: Plantae BOTANIKA výzkum rostlin říše: Plantae

Čím se u rostlin budeme zabývat? cytologie nauka o buňce histologie rostlin nauka o pletivech anatomie rostlin zabývá se vnitřní stavbou rostlinného těla morfologie rostlin studuje vnější stavbu rostlin tvar, vývoj a přeměnu rostlinných orgánů systematika třídí organismy do skupin *SBOT

Botanika Botanický systém

Botanický systém je logickou konstrukcí je poplatný stavu poznání v době svého vzniku s postupujícím poznáváním dalších věcí se mění = mění se neustále systematická botanika dnes pracuje s dvěma hlavními typy systémů hierarchický botanický systém dnes už se v podstatě jako systém nepoužívá, ale jeho skupiny mají velký praktický význam fylogenetický (kladistický) botanický systém jemu patří současnost i budoucnost

Hierarchický botanický systém je historicky starší základním objektem klasifikace je druh představa je taková, že druh existuje reálně nezávisle na klasifikátorech základním analytickým a klasifikačním prvkem je znak znaky mohou být morfologické (např. stavba květu) anatomicko-cytologické (např. stavba buněčné stěny) biochemické (např. přítomnost alkaloidů) karyologické (počet chromosomů) molekulární (sekvence nukleotidů) genetické (např. frekvence alel v populacích) biogeografické (areály rozšíření)

Hierarchický botanický systém neexistuje jednotná definice, která by jednoznačně odpověděla na otázku Co to je druh? v dnešní biologii je rozeznáváno přes 20 přístupů k definici druhu jedinci druhu se vyznačují dočasným souborem dědičných znaků shodnými genetickými vlastnostmi (genotyp), kterými se zřetelně (hiátem) oddělují od ostatních druhů jedinci druhu mají shodné morfologické znaky (fenotyp) fyziologické procesy ekologické nároky

Hierarchický botanický systém jedinci druhu se vzájemně kříží dávají sobě podobné potomstvo v buněčných jádrech mají určitý počet chromozomů v přírodě se obvykle nekříží s jedinci jiných druhů druh má společný původ zaujímá určitý geografický areál

Hierarchický botanický systém binární názvosloví (= binomická nomenklatura) jméno každého druhu je tvořeno rodovým jménem a druhovým přívlastkem (většinou přídavné jméno) Humulus lupulus L. (chmel otáčivý) součástí vědeckého jména je zkratka autorova jména, který druh popsal, zde sám Carl von Linné každý druh je zařazen do přesně stanoveného pořadí (hierarchie) systematických skupin (jednotek) hlavními v sestupném pořadí jsou říše (Regnum), oddělení (Divisio), třída (Classis), řád (Ordo), čeleď (Familia) a rod (Genus) konkrétní obsah takové jednotky se nazývá taxon, například Rosales, Cannabaceae, Trisetum, Trifolium pratense, atp. v botanice mají skupiny vyšší než rod definovanou koncovku svého jména

Přehled základních taxonomických kategorií Regnum (various) Plantae Divisio oddělení -phyta Magnoliophyta Subdivisio -phytina Magnoliophytina Classis třída -opsida Magnoliopsida Subclassis -idae Asteridae Superordo -anae, [-iflorae] Asteranae Ordořád -ales Asterales Subordo -ineae Asterineae Familia čeleď -aceae Asteraceae Subfamilia -oideae Asteroideae Tribus -eae Heliantheae Subtribus -inae Helianthinae Genus (various) Helianthus Subgenus (various) Helianthus Sectio (various) Helianthus Species (various) Helianthus annuus Subspecies (various) Helianthus annuus ssp. annuus Varieta (various) Helianthus annuus var. annuus Upraveno podle Simpson, 2010

Národní, odborná a vědecká jména organismů rostliny získané šlechtitelskou činností (výlučně péčí člověka a člověkem jsou udržované) jsou označovány jako kultivary(kulturní odrůdy = cultivated variety = cv.) píše se buď do uvozovek nebo se zkratkou cv. Papaver somniferum L. Opal Papaver somniferuml. cv. Opal

Národní, odborná a vědecká jména organismů kříženci před druhovým názvem se píše x Fragariax magna dále lze uvádět větší množství druhů v rámci rodu se označuje zkratkou sp. div. (= lat. Species diversae) za jménem rodu Carexsp. div. (= různé druhy ostřic) pokud poznám rod a nikoliv druh, pak se uvádí sp. Carexsp. (= nějaká ostřice)

Národní, odborná a vědecká jména organismů agregáty některé druhy ve skutečnosti nejsou druhy, ale skupinou druhů, které lze obvykle jen velmi obtížně odlišit nemůžete si je vymýšlet definovány jsou v Danihelka et al. 2012 pokud nevím, o který druh ze skupiny se přesně jedná, pak označuji za jménem agg. Achillea millefoliumagg. (= skupina řebříčku obecného, ve skutečnosti se může jednat o větší množství druhů a poddruhů)

Národní, odborná a vědecká jména organismů vymezení názory autorů na dělení rodů na druhy a často i čeledí na rody jsou nejednotné, proto se někdy používá označení v jakém významu je použito názvu daného taxonu s. lat. = v širším vymezení Lycopodiums. lat. znamená, že mám na mysli široce pojatý rod Lycopodium včetně Lycopodiella, Huperzia a Diphasiastrum s. str. = v užším vymezení Lycopodiums. str.. znamená, že mám na mysli úzce pojatý rod Lycopodium bez druhů rodů Lycopodiella, Huperzia a Diphasiastrum

Národní, odborná a vědecká jména organismů postupně se přichází na to, že nový druh byl popsán dříve, nebo že druh patří do jiného rodu, rod se jmenuje jinak, atd. International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants (ICN) (původněinternational Code of Botanical Nomenclature, ICBN) upravován na mezinárodním botanickém kongresu Mezinárodní kód nomenklatury prokaryot platná jména ověřujte na www.tropicos.org Missouri Botanical Garden

Fylogenetický botanický systém mladší než hierarchický systém jejich teoretickým základem je evoluční teorie o původu druhu Ch. Darwina termín fylogenezepoprvé použil roku 1878 E. Haeckel (1834-1919) pro historický vývoj druhů a celých skupin organizmů vztahy mezi organismy vyjadřovány pomocí tzv. fylogenetických stromů v nichž výchozí vývojově jednoduší organismy jsou předky vývojově dokonalejších organizmů

Fylogenetický botanický systém moderní fylogenetikaje založena na statistickém zpracování podobnosti mezi organismy na základě velkého množství znaků s cílem stanovit jejich vývojovou příbuznost (= kladistika) hierarchii v přírodě můžeme vyjádřit pomocí rozvětveného diagramu (dendrogram), v kladistice označovaný jako kladogram v současnosti je fylogenetické studium doménou molekulární taxonomie dědičnost v nukleové kyselině, používá se obvykle DNA z chloroplastů

Fylogenetický botanický systém fylogenetické stromy systematické skupiny jsou definovány podle vztahu ke společnému předkovi Jedinou přirozenou skupinou ve smyslu fylogenetikyje skupina monofyletická zahrnuje společného předka a liší se od jiné skupiny, která má jiného společného předka tato skupina se v kladistice považuje za základní taxon a nazývá se větev neboli klad

Fylogenetický botanický systém fylogenetické stromy mechorosty jsou polyfyletickou skupinou, neboť se jedná o tři vývojové větve bez společného předka Stomatophyta bez Bryophyta a Anthocerotophyta jsou parafyletickou skupinou Embryophyta jsou monofyletickou skupinou

Fylogenetický botanický systém základním kritériem klasifikace je evoluční příbuznost vychází z toho, že znaky, které druhy nesou, vznikly v evoluci postupně smyslem je spojovat skupiny se společnými předky, sdílející nově se v evoluci objevivší znak = apomorfii POZOR!!!!! jeden znak se mohl ve vývoji objevit mnohokrát a mnohokrát mohl i zaniknout jeden znak tak může být apomorfiírůzných nepříbuzných monofyletických skupin

Fylogenetický botanický systém Apomorfie suchozemských rostlin Apomorfiezelených rostlin Apomorfie(nově se objevivší znak) všech rostlin

Fylogenetický botanický systém znaky, které jsou evolučně původní pro širší skupinu než je mnou zkoumaná monofyletická skupin, se označuje jako znak pleziomorfní

Fylogenetický botanický systém Apomorfie suchozemských rostlin Pleziomorfie suchozemských r. Pleziomorfiesuchozemských rostlin

Fylogenetický botanický systém*

Fylogenetický botanický systém*

Fylogenetický botanický systém*

Fylogenetický botanický systém*

Fylogenetický botanický systém*

Fylogenetický botanický systém* Angiospermae APG IV

Použité zdroje Novák, J. & Skalický, M. (2009). Botanika -cytologie, histologie, organologie, systematika. Praha, Powerprint. Simpson, M. G. (2010). Plant Systematics. Burlington, Elsevier. Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 14, July 2017. http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/ The Angiosperm Phylogeny Group (2016). An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society, 181, 1 20. + spousta věcí z hlavy získaných osobní mnohaletou zkušeností a předchozím studiem