1. VOJENSKÁ TOPOGRAFIE Topografie je věda a technická disciplína zabývající se konfigurací zemského povrchu, jeho popisem, měřením a zobrazováním. Hlavním předmětem zájmu je reliéf zemského povrchu, vodstvo a vodní plochy, vegetace, antropogenní objekty neboli objekty vznikající za pomocí člověka Základní úkoly vojenské topografie: - studium a hodnocení taktických vlastností terénu (průchodnost, z hlediska ochranných vlastností - maskování, podmínky pro provedení palby ), - orientace v terénu bez mapy i s mapou, - využití vojenských map pro zabezpečení přípravy a vedení bojové činnosti (i dalších podkladů pro studium terénu), - průzkum terénu a zpracování jednoduchých bojových grafických dokumentů, - letecké snímky. 1.1 TERÉN, JEHO PRVKY A DRUHY Terén je určitá část zemského povrchu. Jeho základní součástí je: - terénní reliéf (terénní tvary), - terénní předměty (vodstvo, vegetace, předměty vzniklé lidskou činností sídla, mosty ) Terénní reliéf je nejstálejší složkou zemského povrchu a jeho členitost má rozhodující vliv na bojovou činnost. Skládá se z dílčích terénních tvarů, které se dělí na: - vyvýšené terénní tvary, - vhloubené terénní tvary. Vyvýšené tvary terénního reliéfu jsou viditelné na velké vzdálenosti a lze se podle nich orientovat: - vrchol, úbočí, úpatí - kupa, štít - vrcholový hřbet, hřeben, vrcholová plošina
- sedlo, průsmyk, soutěska - svah: - rovný - vypuklý - vhloubený (svah také velmi často obsahuje svahové hřbety) - svahová kupa, spočinek, terasa, terénní stupeň
Vhloubené tvary terénního reliéfu jsou především všechna údolí: - údolí - úžlabí, zářezy - kotliny (kary) - strže, rokle, jámy, propasti, závrty Terénní předměty jsou všechny objekty a jevy, které se vyskytují na zemského povrchu.
Charakteristické čáry terénního reliéfu: - vrstevnice - údolnice - hřbetnice - spádnice Vrstevnice jsou čáry konstantní nadmořské výšky. Spádnice vyznačují směry největšího spádu a jsou v každém místě terénního reliéfu kolmé na vrstevnice. Hřbetnice spojují nejvyšší body vyvýšených terénních tvarů a jsou vždy čarami styku dvou přilehlých svahů téhož hřbetu. Údolnice jsou naopak nejnižšími body vhloubených terénních tvarů, sledují tedy místa největšího vhloubení údolního tvaru, často jimy protékají potoky a řeky. 1.2 VODSTVO, POROSTY A PŮDY Vodstvo: - stojaté - tekoucí - prameny, studny Vodstvo je významná překážka v pohybu vojsk. V našich podmínkách má největší význam tekoucí vodstvo. Jsme odtokovou oblastí (odtok převažuje nad odpařováním při srážkách), poměrně rozvinutá říční síť. Hodnotí se šířka, hloubka, rychlost, dno a břehy vodního toku. Je důležité znát stav toků při ročních obdobích u nás středoevropský charakter vodstva. Součástí vodstva je i řada objektů, z nichž největší vojenský význam mají přehrady, mosty, plavební komory (zdymadla), přístaviště, jezy, akvadukty, stavebně upravené brody Porosty jsou rovněž důležitou součástí terénu. Umožňují úkryt vojsk, ovlivnění průchodnosti, slouží jako stavební materiál. Mají i orientační význam (malé lesní prostranství v otevřeném prostoru). Lesy u nás dělíme na jehličnaté, listnaté a smíšené. Charakter lesů lze ovšem posuzovat i podle dalších hledisek, kterými jsou hustota, stáří a průměrná výška stromů nebo průměrná šířka kmenů. Z ostatního rostlinstva jsou významnější rozsáhlé sady, vinice, chmelnice, křoviny, zemědělsky obdělávané plochy. Půda se dělí na: - jílovitá - hlinitá - písčitá a jejich různé kombinace - kamenitá - rašelinná - bažinatá Je potřeba to potřeba brát v kombinaci s ročním obdobím a klimatem. 1.3 KOMUNIKACE, SÍDLA A JINÉ OBJEKTY Komunikace mají význam pro přesun vojsk. Ve volném terénu při nedostatku komunikací se zpomaluje přesun vojsk. Nejdůležitější pro přesun: - dálnice (šířka pro přesun i těžké techniky, nejsou zatáčky a je malé Převýšení) - silnice: - 1.Kategorie (šířka je větší než 6 m, dobrá kvalita vozovky, podloží je kamenité těžká vozovka) - 2. Kategorie (šířka je 4-6 m, ještě použitelná pro přesun) - 3. Kategorie (šířka je i menší jak 4 m, možný malý poloměr zatáček) - cesty (mohou být zpevněné štěrk, asfalt, ale také i obyčejné polní cesty většinou hliněné) Mosty patří také do komunikací, u nich je důležitá nosnost, délka, přemostění, výška nad plavební hladinou, stavební materiál, šířka, výška. Komunikace máme: - pozemní (dálnice, silnice, cesty) - drážní (železnice používají se na dlouhé vzdálenosti, u nich je důležité znát technická zařízení na nádraží, velikost ramp pro nakládání techniky ) - produktovody, elektrická vedení, telekomunikační zařízení - lanové a vysuté dráhy Sídla se rozlišují především podle počtu obyvatel, podle rozlohy, průmyslového a správního významu.
Dělíme je: - Velké aglomerace (nad 300 tisíc obyvatel, zásobování potravinami, komunikační uzly, více průmyslu k opravě techniky) - Sídla městského typu (nad 50 tisíc obyvatel, bývají překážkou v pohybu a velkým místem odporu) - Sídla venkovského typu (mají menší význam, málo průmyslu) Dalšími významnými předměty v terénu jsou letiště, elektrárny, čerpací stanice, sklady, výškové stavby rozhledny, vysílače i historické stavby vzhledem k orientaci, doly, lomy. 1.4 GEODETICKÉ BODY Jsou významné pro obranu státu, jsou to přesně určené souřadnice, mohou se na ně připojovat i palebné prostředky. Slouží pro tvorbu přesných map. Horizontální polohy bodů se zajišťují prostřednictvím trigonometrické sítě, přičemž vrcholy trojúhelníků tvoří trigonometrické body (vychází se z přesného astronomického měření). Trigonometrická sít je vybudována v několika řádech, v základním řádu je vzdálenost dvou bodů asi 35 km. Každá síť nižšího řádu navazuje na síť řádu vyššího. Trigonometrické body se v terénu stabilizují žulovými hranoly, jejichž polohy jsou u sítí vyšších řádů zabezpečeny i podzemními značkami. Nad stabilizovanými body se často stavějí signály (dřevěné nebo kovové pyramidy apod.). Řadu trigonometrických bodů tvoří zděné stavby (kostely, rozhledny apod.). Trigonometrickou síť máme 1. 5. Řádu, v některých oblastech i 6. Řádu a to tam, kde jí bylo zapotřebí stavby, sídliště, hustě zastavěné plochy. Výšky bodů nám určují nivelační body. V terénu jsou stabilizovány speciálními žulovými hranoly nebo čepovými značkami, zabetonovaných do skal nebo zdí masivních budov. Nivelační body tvoří vrcholy nivelačních sítí, vybudovaných rovněž v několika řádech. Veškeré geodetické body v naší republice jsou vztahovány ke střední hladině Baltského moře. S Materiál je kámen nebo beton Z V J 80 cm až 1,2 m, 30x30 cm 1.5 DRUHY TERÉNU 2 podzemní značky (skleněná nebo betonová značka a pod ní je ještě jedna menší skleněná nebo keramická nebo i hrdlo láhve). Terén rozdělujeme podle jeho členitosti (jeho tvarů) a pokrytosti (terénními předměty). 1)Z hlediska geografické členitosti terénu: - roviny - pahorkatiny - vrchoviny - hornatiny - velehornatiny Roviny mají plochý reliéf v nížinách i v libovolných nadmořských výškách, výškový rozdíl na 2 km není vyšší jak 30 m, sklony svahů 1º (u nás 4% nížin).
Pahorkatiny mají mírné svahy převážně v nadmořských výškách 200 až 600 m, výškový rozdíl na 2 km je 30 150 m, sklony svahů 3º. Vrchoviny mají strmější svahy převážně v nadmořských výškách 600 až 1000 m, výškový rozdíl na 2 km je 150 300 m, sklony svahů 10º. Hornatiny mají středohorský reliéf s výraznými hřbety a údolími, převážně v nadmořských výškách 1000 až 1400 m, výškový rozdíl na 2 km je 300 až 600 m, sklony svahů 25º. Velehornatiny mají horský a velehorský reliéf s výraznými hřbety nebo i skalnatými štíty, výškový rozdíl na 2 km je vyšší jak 600 m, sklony svahů nad 25º. 2) Z hlediska členitosti - vojenský popis terénu: - nečlenitý (rovinatý terén A) - máločlenitý (zvlněný terén B) - členitý (kopcovitý terén C) - velmi členitý (horský nebo velehorský D,E) 3) Z hlediska pokrytosti terénními předměty: - otevřený terén ( téměř bez přirozeného pokrytu s ojedinělými sídly, stavbami, vodními toky, pokrytá plocha je do 10%, málo vhodný pro maskování, ochranu, výhoda je průchodovost) - polozakrytý (nesouvislý přirozený pokryt střídající se s umělými objekty, pokrytá plocha je 20 až 30%, v naší republice nejvíce) - zakrytý (pokryt s rozsáhlými lesními celky nebo s hustou městskou zástavbou, pokrytost nad 30%) Charakteristika podle velikosti území, kterou porovnáváme jestli 1 km/1 km nebo 100 km/100 km. Typy terénu jsou kombinací z hlediska členitosti a pokrytosti všechny typy na zemském povrchu.