DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH

Transkript

1 DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3 PARAMETRY VODNÍCH CEST Pro rozměry vodní cesty je důležitý typ používané lodě nebo člunu dle klasifikace vodních cest. Pro plynulou plavbu je u vodních cest důležité zabezpečit a navrhnout: Nejmenší hloubku plavební dráhy Dostatečný poloměr oblouků vodní cesty Šířku plavební dráhy Dostatečnou plochu průřezu průplavu Maximální rychlost proudu Rychlost plavidel Přemostění vodních cest, resp. minimální průjezdnou výšku

4 STAVEBNÍ ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ Stavební úpravy jsou nutné tam, kde není možné jinak zabezpečit splavnost vodního toku. Toho je dosaženo: Bagrováním Regulací řeky Kanalizací

5 REGULACE TOKU ŘEKY Cíle: Zabezpečit minimální plavební hloubku větší o 30 cm než je ponor plavidla a minimální plavební šířku plavební dráhy, to vše i při minimálním plavebním průtoku Při maximálním plavebním průtoku by rychlost proudící vody neměla překročit 2 m/s, Umožnit transport ledu a splaveninám celým splavňovaným úsekem, Při průtoku velkých vod nesmí docházet k deformaci plavební dráhy.

6 KANALIZACE ŘEKY Výhody kanalizačního splavňování toku pro plavbu: Trvale zabezpečená plavební hloubka pro plavbu, Zpomalení rychlosti proudu toku ve zdrži, Úspora času při plavbě proti proudu, Bezpečnější plavební provoz. Nevýhody kanalizačního splavňování toku: Velká časová ztráta při plavbě plavební komorou, Nánosy plavenin a splavenin ve zdrži, Rychlejší zamrzání hladiny při menších průtocích, tzn. zkrácení plavebního období.

7 OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH U kanalizovaných řek a umělých průplavů jsou nejdůležitějšími objekty tzv. plavební stupně. Stavby, které se skládají z několika funkčních částí a mohou být tvořeny: Vzdouvacím zařízením jezem či přehradou, které zajišťují dostatečnou výšku vodní hladiny a rozdělují v daném místě vodní cestu na horní a dolní zdrž (nádrž); Zařízením pro umožnění plavby lodí např. plavební komory nebo lodní výtahy; Vodní elektrárnou, takže plavební stupeň může vykonávat i energetickou funkci; Pomocnými zařízeními jako jsou rybovody, obytné objekty, dílny, apod.

8 KLASIFIKACE PLAVEBNÍCH KOMOR Plavební komory vytvořené jako koryto toku se zpevněnými bočními svahy; Plavební komory s bočními stěnami z ocelových štětovnic; Plavební komory vytvořené z bočních zdí na vysokém pilotovém roštu; Plavební komory s bočními gravitačními zdmi a oddělenou dnovou deskou; Monolitické plavební komory polorámového typu; Plavební komory s bočními gravitačními zdmi bez dnové desky; Plavební komory vytvořené z prefabrikovaných a montovaných částí.

9

10 LODNÍ VÝTAH Při vyšších spádech je překonání větších výškových rozdílů na stupni kanalizovaného vodního toku namísto zdymadla zabezpečováno tzv. Lodním výtahem (zdvihadlem). Jde o zařízení pracující na rozdíl od komory na mechanickém principu, kdy celá komora s lodí (žlab) je mechanicky vyvezena k vyšší zdrži např. pomocí kolejnic. Rozlišujeme tyto typy lodních zdvihadel: Svislá (vertikální) lodní zdvihadla Šikmá zdvihadla s podélně či příčně uloženým žlabem, žlab je vyvezen v určitém úhlu např. po kolejnicích.

11

12 DALŠÍ OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH Mosty pozemních komunikací, křižující vodní cestu, případně podjezdy, které se však navrhují velmi zřídka; Objekty pro převedení vodních toků pod vodní cestou, tzv. propustky aj.; Bezpečnostní vrata na průplavních úsecích, která v případě poškození hráze oddělí úsek od zbývajících částí zdrže a zabrání tak úniku vody z celé zdrže; Výhybny na delších jednolodních úsecích; Průplavní mosty, pro převedení průplavů přes vodní toky či údolí, a průplavní tunely, aj.