RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR NA VITRÁŽE DO OLOVA V OKNECH Č. 1, 2, 3, 4 Vitráže v těchto čtyřech oknech jsou zhotoveny klasickým způsobem zakládáním malovaných skleněných dílů do olověného profilu H. Vyrobila je v roce 1914, ve své době, jedna z nejvýznamnějších uměleckosklenářských firem Richarda Schleina z Grottau. Na vitrážích jsou znázorněny postavy světců. Na okně č. 1 je postava sv. Martina, na okně č. 2 sv. Teodor. Na okně č. 3 za oltářem je Diovo oko a na okně č. 4 sv. Marie. Vitráže jsou velice kvalitně namalovány sklářskými vypalovacími barvami. Jsou složeny do olověných profilů a oboustranně celoplošně zaletovány cínovou pájkou. Jsou osazeny z vnitřní strany kostela do nosných, ocelových horizontálních příčníků. Vitráže jsou zpevněny kovanými výztuhami. Po celém obvodu oken jsou vitráže zapraveny do štukové malty. Z venkovní strany jsou vitráže chráněny předsklením v dřevěných rámech. Rozměry vitráží cca 70 x 320 cm.
OKNO Č. 1 SV. MARTIN OKNO Č. 2 SV. TEODOR
OKNO Č. 3 DIOVO OKO OKNO Č. 4 SV. MARIE
STAV VITRÁŽÍ Na první pohled se vitráže zdají být v pořádku. V pořádku se zdají být proto, že skla jsou zachována kompletně a neporušena. Zcela určitě tomuto stavu pomohlo venkovní předsklení. Samo stáří vitráží, více jak sto let ale napovídá, že vše v pořádku nebude. Jde o olověnou síť, která je po sto letech zkorodovaná, ve spojích mnohde potrhaná. Někde dokonce kousky olůvek chybí. Při poklepu vitráže chrastí, neboť tmel, který byl kdysi vetřen mezi olůvka a skla je již dávno vysypán. Olověná síť v tomto stavu již neplní svoji nosnou funkci a je jen otázkou času, možná deseti let, kdy se začnou vitráže vlastní vahou bortit. Pak by mohlo dojít k fatálnímu poškození malovaných částí. ZKORODOVANÉ OLOVO NA TOMTO OBRÁZKU JE PATRNÉ SILNÉ POŠKOZENÍ OLOVĚNÝCH ÚCHYTŮ K VÝZTUHÁM
CHYBĚJÍCÍ OLŮVKO RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR 1. Demontáž - Nejprve dojde k technickému a fotografickému zmapování. 2. Opatrně odstranit štukovou maltu po obvodě oken. Uvolnit matice krycích lišt a tyto sejmout. 3. Vyjmout vitráže z nosných příčníků. Vitráže zabezpečit na stojanech a převézt do restaurátorské dílny. 4. Na dílně provést podrobnější zmapování a zhotovit kopie olověné sítě (frotáže). 5. Následuje rozebrání vitráží na jednotlivé kousky skel. 6. Provést mechanickou zkoušku odolnosti původních maleb. Poté restaurátor rozhodne, zda jsou nutné případné zásahy jako např. zpevnění původní malby. 7. Běžnými saponátovými prostředky umýt jednotlivá sklíčka. 8. Čistá skla složit do olověných profilů stejné šíře jako olovo původní a oboustranně zaletovat cínovou pájkou. 9. Hotové vitráže zatmelit sklenářským zředěným tmelem a vyčistit pilinami. 10. Naletovat olověné hefty pro připevnění ošetřených, nebo podle stavu nových výztuh. 11. Běžným postupem osadit zpět do ostění a kovových příčníků oken. Připevnit výztuhy. 12. Obvod oken zapravit štukovou maltou v bílé barvě. 13. Pravděpodobně se budou vyrábět nové dřevěné rámy pro venkovní předsklení. Toto bude nutné zasklít. 14. Veškerý průběh prací bude dokumentován a podrobně focen pro závěrečnou zprávu. Ve Svoru dne 5. 12. 2017
POPIS OKEN V LODI A NA KŮRU KOSTELA SV MARTINA VE VIDIMI Okna jsou vyrobena z dubového dřeva, což byla dobrá volba materiálu. Bohužel jsou skleněné tabulky kytované z vnitřní strany, což způsobilo toto poškození oken. Z vnější strany jsou masivní vodorovné příčky, na kterých zůstává stát voda. Na fotografii je patrný rozklad vnější strany rámů oken. Je vidět i mezera mezi sklem a příčkou z venkovní strany, což zapříčinilo zatékání vody do polodrážky ve vodorovné příčce, kde zůstávala stát a tvořily se tam houby a plísně, které postupně znehodnotily vlastnosti dřeva. Dub je vypršelý, na některých místech už začíná kostičkovat, to je důkaz působení hub a plísní. Při opravě těchto částí se postupuje tak, že takto napadené kusy se musí vyměnit s dostatečnou ochranou zónou, která se počítá cca 1 m od napadeného místa. Proto se na takto poškozených oknech nevyplatí restaurovat poškozené části, protože už nelze zajistit podmínky pro nátěr tak, aby bylo možné dát záruku alespoň 60 měsíců.
Další poškození, které potvrzuje kompletní výměnu okenních rámů, je zatékání vody do křížových spojů, ve kterých se pak drží vlhkost a dřevo pak kornatí uvnitř profilů rámů. Hned na první pohled není problém patrný. Na jedné z fotografii je vidět, jak je dřevo uvnitř křížového spoje vyhnilé a křehké. Tato poškození se nedají opravit tak, aby nadále mohly být vystaveny povětrnostním vlivům a mohla být daná záruka na opravu, proto musí být nahrazeny novými prvky. Na této fotografii je patrné, jak se dřevo rozpadá uvnitř spoje. Rozpadající se otvor po dřevěném kolíčku ve spoji. Na několika místech byly provedeny neodborné zásahy, které by potřebovaly spoustu času na odstranění. Vzhledem ke stavu samotných rámů je zbytečné odstraňovat a opravovat tyto neodborné opravy, např. přetmelení větracích otvíravých rámečků.
RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR Vyrobit nové dubové rámy, po konzultaci s odborným dohledem z památkové péče vytvořit podobný profil rámů a příčlí, pro lepší stékání vody. Použít veškeré původní kovové prvky (obrtlíky, panty). Část tohoto okna zakonzervovat, petrifikovat a uchovat pro dokumentaci. SKLO Hlavní plochy rámů jsou zasklené obyčejným čirým, okenním sklem. Nepravidelné tvary v klenbách rámů jsou zaskleny sklem barevným, hladkým bez struktur. Barevnost jednotlivých oken je napsána v legendě číslování na začátku této zprávy. Vzhledem k tomu, že na původních oknech je vždy část barevných skel rozbitá, bude vhodné všechny barevné díly nahradit novými skly. Zcela určitě se totiž nepodaří zajistit tato skla v naprosto stejném odstínu. Pokud by se nahrazovala pouze rozbitá skla, nebude to v dané jednoduchosti působit dobře. Vypadalo by to jako neodborné zásahy. Navíc se nejedná o žádnou výtvarnou hodnotu. Dále je tu riziko, že se nové rámy nesejdou rozměry přesně s původními rámy i proto, že se bude pravděpodobně měnit profil příček, aby na dřevě nezůstávala z venkovní strany dešťová voda.
OKNA V LODI Velikost jednotlivých rámů je cca š 70 x v 340 cm OKNA NA KŮRU Ve Svoru dne 5. 12. 2017