D.2.3.2 Územní plán Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., přináší zejména ve stanovaní obsahu územního plánu (dále jen ÚP) daleko více podrobností, než tomu bylo v předchozím zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kde byly některé součásti, zejména týkající se obsahu dokumentu, popsány podrobně až v prováděcím předpisu, některé nebyly uváděny vůbec. Nejzávažnějším rozšířením a zpodrobněním v SZ je zejména: stanovení koncepce veřejné infrastruktury ( 43 SZ), stanovení ploch přestavby a podmínek pro provedení změn ve využití těchto ploch ( 43 SZ), určení ploch, kde podmínky pro využití území budou stanoveny výhradně regulačním plánem ( 43 SZ), vymezení hranice zastavitelných ploch výhradně prostřednictvím ÚP a ZÚR ( 43 SZ), vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy ( 43 SZ), stanovení nezastavitelných pozemků v zastavěném území, které nelze zastavět do doby vydání ÚP ( 2 odst. 1 písm. e) SZ). Další změnou je vazba ÚP na zásady územního rozvoje (ZÚR), tj. na nový územně plánovací dokument na úrovni kraje, kdy ÚP zpřesňuje úkoly územního plánování pro území obce v souladu se ZÚR, dále koordinuje uplatňování prováděcích nástrojů územního plánování, zejména regulačních plánů (RP) a územních rozhodnutí ( 43 SZ). Velmi podrobně je v SZ uváděna a sledována problematika vlivu jeho uplatňování na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení se provádí na základě Rozboru podmínek udržitelného rozvoje (podrobnosti jsou součástí příslušných prováděcích právních předpisů vyhlášky V1) ( 48, 50 SZ). Součástí ÚP je nově rovněž vyhodnocení racionálního využití zastavěného území a vymezených zastavitelných ploch ( 55 SZ) a dále možnost vymezení zastavěného území jak prostřednictvím ÚP, tak i samostatným postupem dle SZ, s vydáním formou opatření obecné povahy ( 58, 59 SZ). Zcela novým prvkem je dále sledování realizace záměrů ÚP formou pravidelného hodnocení a zprávy o uplatňování ÚP, předkládané zastupitelstvu ( 55 SZ). Dle SZ se ÚP vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu ( 43 SZ). Obsah územního plánu Územní plán jako jeden z nástrojů územního plánování se pořizuje na základě rozhodnutí zastupitelstva obce a jím schváleného zadání. Stanoví urbanistickou koncepci rozvoje, tj. základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny v katastrálním území obce (v návaznosti a v souladu s okolní krajinou) a koncepci veřejné infrastruktury (tj. dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení a veřejných prostranství). Územní plán vymezí zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen plochy přestavby), plochy pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a plochy pro územní rezervy a dále plochy a koridory veřejné infrastruktury. D.2.3.2-1
Územní plán stanoví podmínky pro využití vymezených ploch a koridorů, případně uloží ve vybraných plochách a koridorech prověřit navrhované změny jejich využití územní studií nebo pořídit regulační plán jako podmínku pro rozhodování o změnách v území (v tomto případě jsou podmínky pro jeho pořízení a vydání, stanovené v územním plánu, zadáním tohoto regulačního plánu). Územní plán v souladu se zásadami územního rozvoje kraje (a tím i v souladu s politikou územního rozvoje ČR) zpřesňuje a zpodrobňuje záměry rozvoje, vycházející z cílů a úkolů územního plánování, a to v souvislostech a v podrobnosti území obce. Územní plán se pořizuje pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy (případně pro jeho vymezenou část) a pro celé území vojenského újezdu. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování o změnách ve využití území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán, vydávaný pro vymezenou část území. Zpracování územního plánu vychází z územně analytických podkladů kraje a územně analytických podkladů obce, doplněných o vlastní průzkumy a rozbory projektanta. Dalším podkladem může být i pořízená územní studie, a to v případě, že pořizovatel schválil možnost jejího využití pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace. Informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace poskytuje dále příslušný stavební úřad, případně obecní úřad, který nevykonává působnost pořizovatele (tj. není úřadem územního plánování, ani nesplňuje kvalifikační podmínky pro tuto činnost). Územní plán (dle přílohy 6 vyhlášky V1) tvoří textová a výkresová část. Textová část územního plánu obsahuje zejména: vymezení zastavěného území, koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování, koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, pro územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně, stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách), vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, D.2.3.2-2
vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií jako podmínka pro rozhodování, včetně stanovení lhůty pro její pořízení, schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu (v rozsahu dle přílohy č. 7 vyhlášky V1), údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části, v případě hlavního města Prahy vymezení řešeného území. Pokud je to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje: stanovení pořadí změn v území (etapizaci), vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle 117 odst. 1 SZ. Grafická část územního plánu obsahuje zejména: výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem, hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, dle potřeby výkres pořadí změn v území (etapizace). Grafická část může být doplněna schématy. Zastavěné území je území, vymezené územním plánem dle stavebním zákonem stanovených pravidel, případně samostatným postupem dle stavebního zákona. Nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je za něj pokládána zastavěná část obce, vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán) ( 58, 59 SZ). Pořízení územního plánu Územní plán se pořizuje z vlastního podnětu obce, na návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana obce, případně na návrh fyzické nebo právnické osoby, mající vlastnická práva k pozemku nebo stavbě na území obce. D.2.3.2-3
Návrh na pořízení, obsahující potřebné náležitosti se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje ( 46 SZ). O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce ( 44 SZ). Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce pořizovatel, tj. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), případně obecní úřad, který zajistil splnění kvalifikačních podmínek, posoudí splnění všech náležitostí a zpracuje návrh zadání územního plánu, v němž jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, v případě hlavního města Prahy rovněž vymezení řešeného území ( 47 SZ). Po vyjádření dotčených orgánů, sousedních obcí a krajského úřadu a úpravě dle jejich požadavků a podnětů schvaluje zadání územního plánu zastupitelstvo obce, pro jejíž území je územní plán pořizován ( 47 SZ). V případě, že je účelné ověřit variantní řešení a pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel zpracování konceptu územního plánu ( 48 SZ). Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve spolupráci se zastupitelstvem obce návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce ( 49 SZ). Na základě schváleného zadání (případně schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, vyplývajících z projednaného konceptu) pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu ( 50 SZ). Jeho součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud požadavek na zpracování tohoto vyhodnocení byl obsažen v zadání (a pokud nebylo toto vyhodnocení již součástí konceptu). Vyhodnocení je spolu s návrhem územního plánu zveřejněno k nahlédnutí v obci, pro kterou je územní plán pořizován a každý má možnost zaslat pořizovateli ve stanovené lhůtě k vyhodnocení své vyjádření. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projednává Rada obcí, kterou pro obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností za tímto účelem může zřizovat její starosta ( 9 SZ). Od projednání v Radě obcí je možno upustit v případě, že návrh územního plánu obsahuje v konceptu Radou obcí projednanou a doporučenou projednanou variantu řešení ( 50 SZ). Na společném jednání k návrhu územního plánu (případně i k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území), který je po stanovenou dobu zpřístupněn k nahlédnutí nebo ve stanovené lhůtě mohou uplatnit své připomínky sousední obce, svá stanoviska uplatní dotčené orgány, krajský úřad a obec, pro kterou je tento dokument pořizován ( 50 SZ). Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad, a to z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a dále z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací, vydanou krajem (zásady územního rozvoje, případně regulační plán) ( 51 SZ). Na základě potvrzení krajského úřadu, případně po odstranění nedostatků, na které upozornil pořizovatele, je zahájeno řízení o vydání územního plánu ( 52 SZ). O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu, který byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po stanovenou dobu, se koná veřejné projednání za účasti zástupců obce, pro kterou je pořizován, sousedních obcí a dotčených orgánů ( 52 SZ). D.2.3.2-4
Námitky mohou v této fázi podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Je nutno uvést odůvodnění námitek, údaje z katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území námitkou dotčené. Na závěr veřejného projednání uplatní svá stanoviska k připomínkám a námitkám dotčené orgány. K později uplatňovaným stanoviskům, připomínkám a námitkám se již nepřihlíží. Rovněž se k nim nepřihlíží ve věcech, o kterých již bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje. Výsledky veřejného projednání vyhodnotí pořizovatel ve spolupráci s určenými zástupci obce, pro kterou je územní plán pořizován, a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu, případně zajistí úpravu návrhu územního plánu pokud je to nezbytné, a to v souladu se stanovisky dotčených orgánů a s případným výsledkem řešení rozporů. Jedná-li se o podstatnou úpravu, koná se opakovaně veřejné projednání po přepracování návrhu územního plánu dle pokynů, zpracovaných pořizovatelem ve spolupráci se zástupci obce, pro kterou je územní plán pořizován ( 53 SZ). Závěrem pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména: a) s politikou územního rozvoje, b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, c) s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, případně s řešením rozporů. Pořizovatel pak zpracuje odůvodnění ( 54 SZ), jehož součástí jsou (kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu a náležitostí uvedených v 53 SZ) zejména: vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu, komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Grafická část odůvodnění obsahuje zejména: koordinační výkres, výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popřípadě krajů a států, výkres předpokládaných záborů půdního fondu. D.2.3.2-5
Ve výjimečném případě, kdy pořizovatel v průběhu řízení shledá, že návrh územního plánu je v rozporu se zákonem nebo se zkoumanými požadavky a) d) (viz výše), předloží návrh k jeho zamítnutí ( 53 SZ). Vydání a platnost územního plánu Pořizovatel poté předloží zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo znovu ověří soulad územního plánu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů a stanoviskem krajského úřadu. V případě, že neshledá nedostatky, potom zastupitelstvo příslušné obce vydá územní plán ( 54 SZ). V případě, že však zastupitelstvo obce nesouhlasí s předkládaným návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k jeho úpravě, případně jej zamítne. Obec je povinna uvést územní plán do souladu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do doby provedení nezbytných úprav nelze rozhodovat podle těch částí územního plánu, které jsou s nimi v rozporu ( 54 SZ). Nový stavební zákon ukládá obcím nahradit územní plán sídelního útvaru, pořízený po 1. červenci 1992 novým územním plánem, a to do 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato územně plánovací dokumentace platnosti. Tato lhůta neběží v případě řešení rozporů při pořizování nového územního plánu ( 188 SZ). V případě územního plánu obce, který byl schválen po 1. červenci 1998, je nutno tento dokument do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona upravit, v rozsahu provedených úprav projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. V případě řešení rozporu tato lhůta neběží ( 188 SZ). Územní plány sídelních útvarů schválené přede dnem 1. července 1992 pozbývají platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ze zákona nevyplývá povinnost jejich náhrady ( 187 SZ). Aktualizace dokumentu je zajištěna vydáváním zprávy o uplatňování územního plánu, a to nejpozději do 4 let od jeho vydání a pak nejméně jednou za 4 roky. V těchto lhůtách zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny, případně (je-li to účelné) o pořízení nového dokumentu. Aktualizace územního plánu Do čtyř let po vydání územního plánu a poté nejméně jednou za čtyři roky předloží pořizovatel zastupitelstvu zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která byla předem konzultována s dotčenými orgány a krajským úřadem ( 55). Tato zpráva obsahuje: vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, sdělení, jak byly zohledněny připomínky sousedních obcí, sdělení, jak byly zohledněny výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud bylo požadováno v zadání územního plánu, D.2.3.2-6
sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko Komise v případě negativních vlivů územního plánu na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy, vyjádření Rady obcí, pokud bylo vydáno a stanovisko pořizovatele, jak bylo toto vyjádření zohledněno. Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně, jako při pořizování ÚP s tím, že zastupitelstvo obce pro kterou je změna územního plánu pořizována, může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu v některých případech upustit od zadání i zpracování konceptu. Jedná se zejména o případ, kdy jsou pokyny pro zpracování návrhu změny přímo součástí schválené zprávy o uplatňování územního plánu. Dále je možno od zadání i konceptu upustit v případě, kdy se nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ( 55 SZ). Jestliže změna územního plánu předpokládá vymezení dalších (nových) zastavitelných ploch, je nutno nejdříve prokázat jejich nedostatek, nebo nemožnost již vymezené zastavitelné plochy využít ( 55 SZ). Vyhotovení územního plánu, zahrnujícího právní stav po vydání změny, zajistí pro obec pořizovatel. Současně toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti. Ukládání, poskytování a zveřejňování Územní plán (případně spojený územní a regulační plán), opatřený záznamem o účinnosti ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen, a to včetně dokladů o jeho pořizování. Poskytuje jej příslušnému stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu. Zároveň zajistí, způsobem, umožňujícím dálkový přístup, zveřejnění údaje o tomto vydaném dokumentu a o místech, kde je možné do dokumentu i do jeho dokladové části nahlížet. Způsobem umožňujícím dálkový přístup rovněž pořizovatel zveřejní zprávu o uplatňování územního plánu, která je schválená zastupitelstvem obce ( 165 SZ). Vztah na ostatní nástroje územního plánování Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů ( 27 odst. 1 SZ). Pro pořizování a vydávání územních plánů je závazná politika územního rozvoje ( 31 odst. 4 SZ) a dále zásady územního rozvoje ( 36 odst. 5 SZ). Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se ZÚR kraje ( 43 odst. 3 SZ). Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí ( 43 odst. 5 SZ). V případě, že je to účelné, je možno spojit pořízení územního plánu s pořízením plánu regulačního (což je výhodné např. u malých obcí). O pořízení tohoto dokumentu rozhoduje zastupitelstvo obce a jeho spojené projednávání musí splňovat všechny náležitosti projednávání územního plánu i regulačního plánu ( 58 SZ). Vazby územního plánu na ostatní nástroje územního plánování jsou popsány a znázorněny v tabulce v kapitole D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování. D.2.3.2-7
Úhrada nákladů na pořízení územního plánu Náklady na zpracování územního plánu, včetně nákladů na nezbytné mapové podklady, hradí obec, pro kterou je tento dokument pořizován. Náklady na pořízení změny územního plánu, pokud tato změna vyplývá ze zásad územního rozvoje nebo jejich aktualizace, hradí příslušný kraj. Výjimku tvoří případ, kdy změna zásad územního rozvoje, která potřebu změny územního plánu vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby této obce. V tomto případě náklady hradí obec. Náklady, spojené s projednáním územního plánu, hradí pořizovatel. Obec může podmínit úplnou, případně částečnou úhradu změny územního plánu navrhovatelem, pokud je pořízení této změny jeho výhradní potřebou. To se týká rovněž úhrady za nezbytné mapové podklady ( 45 SZ). Použité zdroje Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (SZ) Vyhláška MMR č..../2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Znění k 8. 9. 2006. (V1) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. D.2.3.2-8