Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: 265 274 (2015) 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-80-5 PŘÍSTAVBA ŠKOLY NA MĚSTSKÉ PARCELE NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ POZNATKY K NEJSTARŠÍ HISTORII KOSTELCE NAD ORLICÍ EXTENSION OF SCHOOL IN THE HEARD OF TOWN AND SOME NEWS FROM THE OLDEST HISTORY OF KOSTELEC NAD ORLICÍ Martina Beková Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, e-mail: martina.bekova@moh.cz Abstract: A little excavation made in the heard of town Kostelec nad Orlicí bring a lot of information from beginning of the town and the previous period. Situated on headland near flow of river Orlice the locality nowadays known as one of the most important towns in region was settled in dark history. On the squ-are 24x17m were found pit from end young bronze period ( Urnfield culture) with torso of jug. Also some more situations from start of town history half of 13. century. Of course most of finds were belonging to the 15th century, time of great advancement of Czech towns and to the next periods. Keywords: Pit and jug of Urnfield culture, beginning of the town Již od jara 2013 byla připravována přístavba ZŠ Gutha-Jarkovského, budovy čp. 45 stojící v Kostelci nad Orlicí na náměstí Palackého. Tehdy byl archeolog přizván k třem vykopaným statickým sondám, které především odkryly velké poškození plochy pokládkami kolektorů. Zastavován měl být pozemek o rozměrech 24 x 17,1 m, sevřený mezi přední budovou školy, obrácenou do náměstí, a zadní, do ulice Na Lávkách. Jedná se ovšem pouze o východní polovinu původního dvora, druhá byla bez archeologického dozoru již zničena stavbou spojovacího koridoru a herny. Náměstí Palackého tvoří původní jádro města Kostelce. Ve tvaru lehce se zužujícího obdélníku spolu s parcelami domů dokonale zaplňuje přírodní ostrožnu nad nivou řeky Orlice. Dnešní zástavba a terénní úpravy již setřely část původně dominantního vzhledu ostrožny, zejména ze severní strany, kde byla chráněna zařezávajícím se korytem potoka a jej využívajícím městským příkopem. Přírodní vstup na ostrožnu byl možný pouze z východu, tímto směrem z náměstí vystupovala hlavní komunikace a k ní přiléhající areál kostela sv. Jiří, za nímž opevněná část města končila. Kostelec, výhodný svou polohou na výběžku spraší pod zvolna se zvedajícím pásmem Orlických hor a navíc ležící na důležité komunikaci, byl vždy nejvýznamnějším centrem Podorlicka a městská historie je v písemných pramenech zachycena už k roku 1316. Nicméně archeologická zjištění v jeho jádru byla vždy poměrně tristní. Ne snad, že by zde žádné doklady staršího vývoje nebylo možné nalézt, ale velké množství staveb zde proběhlo v pololegálních podmínkách a archeolog se na místo dostal buď pozdě, nebo se o stavbě vůbec nedozvěděl (Obr. 1). Zásadní zemní zásahy do městských parcel
Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: 265 274 (2015) pod dnešní budovou nákupního střediska Orlice a hotelu Panský dům byly provedeny bez vědomí archeologa a bylo možné zachránit jen situace zachované na obvodu vybagrovaného staveniště. Zjištěny zde byly středověké polozemnice a soustava jímek (Beková Militký v tisku), jakož i zlomkovité doklady osídlení kultury popelnicových polí. Relativně velké množství informací poskytl záchranný archeologický výzkum při stavbě zázemí prodejny U Gina, kde byla nalezena vrcholně středověká nožířská dílna. Haťování komunikace bylo objeveno při liniové pokládce v ulici Tyršově (Beková Militký v tisku), v loňském roce byla zachycena destrukční vrstva propálené mazanice se zlomky keramiky na dvoře čp. 27. Rekonstrukce kanalizace zde odhalila subrecentně silně narušený terén s nepatrnými zbytky původních situací. Nicméně i tak nález vypovídá o existenci stavby s nadzemní dřevohlinitou konstrukcí, která zanikla v polovině 14. stol. (Obr. 2). Vraťme se na dvorek základní školy. Jeho tvar byl obdélný, s orientací delší strany S-J. Ze severu je ohraničen hlavní budovou školy s hlavním vchodem na náměstí Palackého. Podél východní stěny se táhne kamenná zeď oddělující sousední zahradu, jižní strana je opět ukončena spodní budovou školy se vstupem Na Lávka. Podél celé západní strany se nalézá přístavba postavená cca před 15ti lety, bohužel bez archeologického dozoru (!). Severní strana byla výškově na úrovni plochy náměstí a směrem k jihu se pozemek poměrně strmě skláněl (do ulice Na Lávkách) a bylo patrné, že sklon byl z části korigován navážkami. Severní strana byla lemována 3 metry širokým vkopem pro kolektor, za kterým zbýval směrem k budově metrový pás zeminy, týž pás, jen o něco užší, lemuje i východní stranu dvora. Za ním zbýval pás zeminy o šíři necelé dva metry. Jižní partie byla natolik níže položená a navíc přehrnutá recentními násypy, že při skrývce nebylo možné učinit vůbec žádná zjištění. Další recentní průkop vedl v diagonále dvorku. Při delší východní straně bylo hned pod odstraněním svrchního překryvu zachyceno podloží s archeologickými objekty, směrem k západu bylo překryto slabší vrstvou ze 17. 18. stol. (Obr. 3) Situace 1/2014 1 relikt kulturní vrstvy v rohu staveniště, velice neulehlá, hnědé a žluté sprašové čočky, kousky mazanice i s otisky, zl. keramiky 15. 17. stol. Do ní drobné vkopy. Překrývá zeď 1a/2014. Sama je pak vkopem do šedé jílovité vrstvy 2/2014, která nasedá přímo na sprašové podloží a patrně je půdním horizontem. 1a/2014 zbytek opukového zdiva z drobného kamene na hlínu, vedeno paralelně se zdí školy, na něm zbytky kamenité destrukce (1b). 2/2014 vrstva viz 1/2014, datovací materiál není. 3/2014 kůlová jamka. Prům. 35 cm, hl. 30 cm, datovací materiál není. 4/2014 kůlová jamka. Prům. 35 cm, hl. 10 cm, datovací materiál není. 5/2014 kůlová jamka. Prům. 35 cm, hl. 10 cm, datovací materiál není. 6/2014 kůlová jamka. Prům. 22 cm, hl. 8 cm, datovací materiál není. 7/2014 kůlová jamka. Prům. 28 cm, hl. 5 cm, datovací materiál není. 8/2014 kůlová jamka. Prům. 20 cm, hl. 40 cm, datovací materiál není. 9/2014 silo. Silo ve tvaru přesýpacích hodin. Horní průměr límcovitého okraje 138 cm, nejužší průměr v polovině hloubky 70 cm, ploché dno, dolní průměr 130 cm, hloubka 80 cm. Vyplněno bylo kompaktní šedou ulehlou jílovitou hlínou s fragmenty mazanice 266
Beková M.: Přístavba školy na městské parcele v Kostelce nad Orlicí (3%) a uhlíků (5%). Ve výplni se objevovaly zlomky keramiky u dna, pak bylo nalezeno torzo džbánku. Lužická kultura IIb (ml. d. bronzová). 10/2014 ZRUŠENO. 11/2014 kůlová jamka prům. 24 cm, hl. 60 cm, datovací materiál není. 12/2014 vkop Nedatovatelný vkop vymezující od S kamennou konstrukci 13/2014. 13/2014 kamenná konstrukce dlažba. Kamenná konstrukce z kombinace středních a drobných kousků opuky, řešena pouze v ploše, nerozebírána, spíše dlažba. Při její preparaci byly získány ker. zlomky od 15. 17. stol. Vznikla patrně v 15. stol. 14/2014 vkop patrně původní vkop pro dlažbu č. 13 plochý, na spodku kousky opuky, v okamžiku odkryvu z něj dlažba již odstraněna, obsahoval dodatečnou výplň, a to tmavě šedou jílovitou vrstvou s mazanicí, uhlíky a zlomky keramiky od 16. do 18. stol. 15/2014 studna studna s kamenným věncem. Z výplně vybrána jen cca 10cm mocná vrstva subrecentní, hlouběji nebylo možné postupovat. Studna dochována jen z poloviny, druhá část zničena při stavbě kolektoru. Nedatovatelná. 16/2014 vrstva tmavě šedá kulturní vrstva o mocnosti 20 30 cm, nasedá na podloží. Část nad objektem 17 označena jako 16A. Vrstva se táhne při hranicích se sousedním pozemkem čp. 47 pana Petra, na ní spočívá současná dělící zeď. Došlo k rozčlenění na složky 16 a 16A 16 keramický materiál 16. 18. stol. 16A smíšená vrstva, část 16. 18. stol, ale i poměrně vysoké zastoupení nálezů z přelomu 15. a 16. stol., včetně miskovitého kachle, pozdněgotického kachle a drobnou nádobkou s vnitřní polevou. 17/2014 vkop kolem studny výplň našedlá hlinitá výplň, smíšený ker. inventář, 15. 17. stol. 18/2014 rozměrný vkop ve spodní části staveniště výplň. Subrecentní vkop, zcela smíšené nálezy, v druhotné poloze i keramika 13./14. stol. 19/2014 kůlová jamka prům. 22 cm, hl. 24 cm, datovací materiál není. 20/2014 objekt, propojen s 22/2014 tmavý objekt s velmi vysokým podílem mazanice a zvířecími kostmi, zachycen v úzkém pásu ohraničeném horní budovou školy a kolektorem uloženým paralelně s ním. Na západní straně je pak ohraničen již v minulosti provedenou stavbou spojovacího koridoru. Svrchu z části překryt světlehnědou hlínou s cihlami a střepy. Vlastní výplň objektu je tvořena tmavou popelovitou vrstvou s uhlíky a mazanicí, prokládanou proplástky spraše a uhlíků. Obsahuje velký podíl masivních zlomků stavební mazanice (i rozpadlých) s makroskopickým ostřením nejspíše slámou. Mazanice je propálená. Smíšené nálezy 14. 15. stol. při povrchu objektu větší podíl 15. stol. Objevují se masivní zásobnice, jež jsou tradičně datovány až do století 13. V nejspodnější části zbytek původní výplně z přelomu 13. 14. stol. zl. keramiky, především zásobnic. Objektem proloženy 2 kontrolní řezy. 21/2014 relikt kulturní vrstvy vrstva 21 nasedá na podloží, na S straně vykliňuje, na Z je odebrána kolektorem (V větví), na J ukončena vkopem 18 a na V podchází pod hranici sousedního pozemku. Hlinitá tmavší vrstva obsahuje vysoký podíl mazanice a keramické nálezy z přelomu 15. 16. stol. (intruze 17. 18. stol. způsobena brigádníky). 23/2014 relikt kulturní vrstvy drobný zbytek kulturní vrstvy při rohu školy (u zdi se sousedním čp. 47). Neulehlá hnědá se sprašovými čočkami, zl. keramiky 13. 15. stol., smíšený charakter. 24/2014 rozsáhlejší mělký vkop vkop takřka přiléhající k severní větvi kolektoru. Vzhledem k niveletě stavby jej nebylo možné celý vybrat, pouze do něj udělat sondu, ta byla 267
Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: 265 274 (2015) označena jako 26/2014. Vkop byl vyplněn dvěma různými horizonty výplní. Starší, označený jako 24A (zlomky keramiky 13./14. stol. a mazanice) se zachoval v jižnějších a spodních partiích, následovala sterilní štěrková vrstva a na ni naléhaly mazanicové vrstvy s nálezy keramiky z pol. 15. stol. tyto jsou označovány jako 24. 25/2014 kamenná podesta. Niveletou stavby byl zasažen pouze povrch reliktu kamenného zdiva. Při jeho začišťování byl vybrán nečetný keramický materiál ze sklonku 15. stol. Pod zdivem byl v profilu vytvořeném vyjmutím kolektoru sledovatelný vkop pod dlažbou hlinitý s menšími kameny a cihlovinou, bohužel bez datovacího materiálu. 27/2014 objekt mělký nepravidelně obdélný vkop s prakticky rovným dnem, do něj vloženy kůlové jamky 37 a 38/2014. Jeho SV roh překryt reliktem zdiva. Drobné zlomky keramiky 1. pol. 15. stol. 27A/2014 jáma jáma okrouhlého tvaru s masivní mazanicovou čočkou při povrchu. Hloubka cca 50 cm, ploché dno. Tmavě šedá výplň, kromě mazanice četné zlomky keramiky z přelomu 13. 14. stol. 28/2014 sonda sonda široká 50 cm, otevřená podél hraniční zdi jako předkopání základu. Postupováno bylo do požadované hloubky 80 cm, případně na podloží. V partii, která zasahovala do subrecentního vkopu 43, byl vykopán zjišťovací vkop do hloubky 150 cm, podloží ale dosaženo nebylo. Sonda v podstatě procházela kulturními vrstvami 16 A, 18 a 43. Kopána byla po mechanických vrstvách 0 20 cm(vrstvy 21 přelom 15. 16. stol., soubor zlomků kachlů a 18 smíšená, převaha keramických nálezů z 2. pol. 17. stol). 20 40 cm. Tato vrstva je již členěna po jednotlivých délkových metrech, stejně jako další 40 60 cm. Metr. Smíšený soubor obsahující vrstvu 16A. Metr. 16A a 21. Metr. Převaha 17. 18. stol prakticky vrstva 43. 29/2014 zdivo subrecentní zdivo, překryv nad ním. Smíšený soubor, převaha 17. 18. stol. 30/2014 zjišťovací sonda podél zdiva 29 (na plánu mezi písmeny GHIM). Vyplněna zásypem 43. 31 32 33/2014 sonda předkopání základu (na plánu mezi písmeny MJKL). Svrchní vrstva 16, pod ní 43. 34/2014 vkop vkop v nejspodnější části parcely, řešen v souvislosti s hlubším základovým pasem. Smíšený soubor 15. 17. stol, kousky mazanice a struska. Hliněná kulička. 35/2014 kůlová jamka větší kůlová jamka bez nálezů. 36/2014 průkop zjišťovací průkop utuženou vrstvou s drobnými kousky cihloviny, která překrývala celou západní stranu staveniště. Subrecentní stáří, mocnost okolo 10 cm, místy dosedá na podloží. 37 a 38/2014 kůlové jamky. Viz obj. 27. 39/2014 zrušeno. 43/2014 Vrstva vyplňující rozsáhlou depresi (vkop?) ve spodní, jižní části dvora. Nálezy kachlů a keramiky 17. 18. stol. 44/2014 terénní zásah rozsáhlý terénní zásah ve spodní (jižní) části pozemku. Výplň tmavá hlinitá, poněkud mazlavá odebírána po mechanických vrstvách jako částečné předkopání základů, jinak byla celá situace pod požadovanou niveletou stavby. Zl. keramiky a kachlů 17. 18. stol., ve spodnějších vrstvách výrazná intruze ker. 15. stol. Výzkum omezený jak plochou, tak požadovanou hloubkou zásahů, který podchytil alespoň část městské parcely, přinesl velmi důležité poznatky k založení města, 268
Beková M.: Přístavba školy na městské parcele v Kostelce nad Orlicí jeho vývoji a v neposlední řadě i k předchozímu osídlení. A to přesto, že plocha, na které probíhal, byla silně poničena zásahy z doby velmi nedávné, které bohužel proběhly bez přítomnosti archeologa (kolektory, odvodnění). Bylo by ještě vhodné poznamenat, že výzkum pozdržel stavbu o týden. Ta potom v nadzemních částech postupovala takovým tempem, že místo původně smluveného termínu 2 měsíce odevzdala dílo po roce. Původní termín kolaudace 31. 8. 2014 byl po průběžném odkládání posunut až na 6. 8. 2015. Jednalo se ale o nejlevnější nabídku. Založení města předcházelo osídlení popelnicových polí, zde zachycené bezpečně silem a snad některými kůlovými jamkami (č. 5 a 3). Kromě početných zlomků keramiky bylo na dně sila nalezeno torzo džbánku s poměrně plynulou profilací, náležící do lužického stupně kultury popelnicových polí, (luž. II B, za laskavé určení tímto děkuji kolegyni Bláhové). Nacházíme se tedy zřejmě ve standartní sídlištní situaci (obr. 4). Do nejstarších horizontů města se dostáváme v severnější části dvora, tedy v místech, která tvořila první přirozenou terénní hranu ostrožny. Plocha je zde kromě recentních zásahů silně narušena v 15. století. Výzkum bohužel nemohl řešit situaci vcelku, a tak nevíme, jaký byl tvar a účel rozsáhlejšího zahloubeného objektu z přelomu 13. a 14. století (obj. 24 a řezy 20, 22), překrytého a částečně porušeného ve vrcholném 15. století. Každopádně ale můžeme tvrdit, že v přelomu 15. a 16. stol. zde požárem zanikla stavba s dřevohlinitým patrem, z níž se zachovaly destrukční vrstvy. Nejstarší nálezy, které jsou součástí zánikových horizontů přelomu 13. a 14. století, jsou jednotlivé zlomky keramiky, především zásobnic, které jsou datovatelné do poloviny 13. století. Starší nálezy, které by mohly doložit osídlení ostrožny v předkolonizační době, zde nebyly. Ze stejného období je i mělčí zhruba obdélný objekt s plochým dnem a silně zešikmenými stěnami (27/2014), jednorázově zahrnutý hlinitou vrstvou s keramickými nálezy a mohutnou mazanicovou čočkou (obr. 5 a 6). Do nejstaršího vzhledu městské parcely tedy můžeme počítat větší zahloubený objekt, menší obdélný s plochým dnem a snad i plot tvořený řadou kůlů. Kopíruje dnešní hranici v odstupu cca 1,2 m. Situace zřejmě zanikla požárem dřevohlinitých staveb. Planýrkové aktivitě na parcele po požáru, který se odehrál na přelomu 15. a 16. stol., můžeme připsat několik kulturních vrstev a svrchní části objektu 24, jakož i řezů při budově školy 20 23 obr. 7 a 8). Nejspíše do vrcholně středověkého období snad může spadat i vybudování studny, to ale jen podle vzezření kamenné části a překryvné vrstvě, studna nebyla vybírána, ostatně zachovala se jen polovina, zbytek zničil kolektor (obr. 9). Ostatní aktivity na pozemku můžeme připsat období 17. a počátku 18. století, tehdy zřejmě došlo k úpravám jižní, silně se svažující části. Zajímavostí jsou zlomky kachlových kamen nepochybně součásti zdejších interiérů. Za nejdůležitější zjištění můžeme označit nálezy spjaté s nejstarším městským osídlením. Žádný není starší než 2. polovina 13. století a výzkum tedy potvrzuje teorii, že centrem předkolonizačního osídlení nebyla dnešní městská ostrožna, ale osada nalezená v šedesátých letech dvacátého století při těžbě cihlářské hlíny v prostoru dnešní cihelny (Richter 1958, 125 134). 269
Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: 265 274 (2015) SEZNAM LITERATURY Beková, M. Militký, J. (v tisku): Pravěké osídlení na území města Kostelec nad Orlicí, Vrcholný středověk a raný novověk ve světle archeologických pramenů. In: Kostelec nad Orlicí v zrcadle času, Kostelec nad Orlicí). Richter, M. (1958): Pravěk Kostelecka a nové archeologické nálezy, Hradecký kraj II, 125 134, Hradec Králové. Obr. 1. Historické centrum Kostelce nad Orlicí, označeny polohy provedených archeologických výzkumů: 1 ZŠ Gutha-Jarkovského, 2 Orlice, 3 čp. 27, 4 Hotel Panský dům, 5 haťování v Tyršově ulici, 6 nožířská dílna U Gina. Zdroj: https://mapy.cz/ ze dne 15. 4. 2016. 270
Beková M.: Přístavba školy na městské parcele v Kostelce nad Orlicí Obr. 2. Palackého nám. čp. 27, plánek a foto výkopu. Foto M. Beková, plánek Zeměměřičská kancelář Kostelec nad Orlicí. Obr. 3. Palackého nám. čp. 27, vrstva mazanicové destrukce a nálezy. Foto M. Beková a J. Kadeřávková. 271
Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: 265 274 (2015) Obr. 4. Palackého nám. čp. 45, obj. 9/2014, foto sila, torzo džbánku. Foto M. Beková a J. Kadeřávková. Obr. 5. Palackého nám. čp. 45, ukázky nálezů z nejstaršího městského horizontu, obj. 20/2014. Foto M. Beková a J. Kadeřávková. 272
Beková M.: Přístavba školy na městské parcele v Kostelce nad Orlicí Obr. 6. Palackého nám. čp. 45, ukázky nálezů z nejstaršího městského horizontu, obj. 24/2014. Foto J. Kadeřávková. Obr. 7. Palackého nám. čp. 45, obj. 24 a 25, horizont červeně malované keramiky, 2. polovina 15. stol., ukázky. Foto M. Beková. 273
Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: 265 274 (2015) Obr. 8. Palackého nám. čp. 45, ukázky nálezů z horizontu 2. poloviny 15. stol. rozptýlené v dalších objektech, i okenní terčíky a zlomek kachle. Foto J. Kadeřávková. Obr. 9. Palackého nám. čp. 45, kamenná studna. Kresba M. Beková, foto J. Kadeřávková. 274