Možnosti života seniorů v Ostravě z pohledu sociodemografické a ekonomické perspektivy. ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

Podobné dokumenty
Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika

Bezpečnostní a sociální rizika, predikce kriminality. Integrovaný přístup pro řešení drogové problematiky v Ostravě.

Ing. Ivana Foldynová urbanismus a územní plánování, bydlení

Promítnutí nových sociálních rizik do problému bydlení v Ostravě

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Zmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko

Výroční zpráva za rok ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

Výroční zpráva za rok ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP)

METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ MIGRACE

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

Podpora procesu komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji na obecní úrovni

Územní dimenze a priority Olomouckého kraje. Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ


Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy CZ /0.0/0.0/15_026/

Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam Stav, struktura a dynamika kriminality Vznik kriminologie, historické směry Uveďte jednotlivé

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů

PŘIPOMÍNKA č. 86 Připomínka je rozdělena na 12 dílčích připomínek:

Spolupráce Agentury a Vsetína na tématu bydlení

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy

STATISTIKY Terénní programy 2013

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

Nová sociální rizika, jejich měření a možnosti řešení a prevence

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

10 Místní části města Kopřivnice

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

8. BYDLENÍ 8.1 HRADECKO

Vývoj cen nájmů bytů v České republice

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

ČESKÝ TĚŠÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška města Ostravy č. 14/2013, Statut města Ostravy, ve znění pozdějších změn a doplňků

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2017

Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Udělejme něco pro seniory!.. Spočítejme je! (4. díl)

JABLUNKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Management rozvoje lokální ekonomiky

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

Rezidenční Praha ve světle statistik Diskusní setkání. Stavební fórum květen 2016

BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA AKTUALIZACE DAT ZA ROK 2012

Workshop: Pravidla pro přidělování sociálních bytů

Jak se staví v Plzni

Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Karlovarský kraj problémová analýza

PRAHA 12. Základní přehled

Jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. 18. dubna 2019

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Metodika identifikace příčin procesu zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník

PROCES. Zpracování datových podkladů pro Rozbor udržitelného rozvoje při Úplné aktualizaci územně analytických podkladů ORP Kadaň

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU 2020

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Propagace detekce požárů a nebezpečných plynů v Moravskoslezském kraji. Festival bezpečnosti Ing. Miloš Střelka

Situace na trhu práce Zlínský kraj

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení

Podnikatelské fórum Ústeckého kraje

Pro 5. zasedání Zastupitelstva městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, konaného dne 26. dubna 2007

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

Transkript:

EU A MY 50+ Možnosti života seniorů v Ostravě z pohledu sociodemografické a ekonomické perspektivy Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. sociolog a analytik ředitel společnosti ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: info@accendo.cz Web: http://accendo.cz/ Tel.:+420 595 136 023 Mobil: +420 604 279 758

Procesy ve společnosti Současné procesy ve společnosti Měnící se socioekonomické podmínky způsobují nárůst nových sociálních rizik Dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit Stávající sociální struktury ve společnosti se proměňují, sociální instituce se rozpadají (např. rodina) mění se způsob práce což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a profesí Aktéři regionálního rozvoje nejsou oproti minulosti tak spjati s prostorem ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region Zvýšena mobilita obyvatel a příliv cizinců Vliv na prostorovou strukturu města Růst polarizace společnosti vede k nárůst socioekonomických rozdílu v regionech a k formování vyloučených lokalit Dochází výrazným migračním přesunům, které ovlivňují sídelní strukturu a změny pro návrhy obytných ploch v územních plánech Obyvatelé s vyšším příjmem ve věku 25 až 35 let společně s dětmi se stěhují do zázemí měst posilují tak proces stárnutí obyvatelstva a jejich koncentraci do panelových sídlišť Proměny trhu práce mění prostorové rozložení ekonomických aktivit, změna velikosti a zaměření podniku Procesy globalizace zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území

Propojením dat a informací v širších potřebných souvislostech vzniká znalost o území Výzkumné projekty Industriální město v post industriální společnosti (prof. Musil, prof. Keller a další) Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji a další Analýzy a rozbory Struktura osídlení Moravskoslezského kraje Rozbory území pro 13 SO ORP v rámci celé republiky Koncepce bydlení města Ostravy Program sociální inkluze pro město Třinec a další Podkladová data: Český statistický úřad Ministerstvo financí, MPSV Mzdy - Trexima Zlín OK Systém (OK Nouze, OK Dávky)

Vývoj počtu obyvatel Ostravy 331 219 306 006 Zdroj: ČSÚ - Běžná evidence obyvatelstva, údaj 1.1

Důvod poklesu -1723 Zdroj: ČSÚ - Běžná evidence obyvatelstva

Proces stárnutí obyvatel Ostravy po roce 1990 Zdroj: ČSÚ, SLDB (1950 až 2001), Magistrát města Ostrava (1. 1. 2010)

Nerovnoměrnost procesu Zdroj: Magistrát města Ostrava (1. 1. 2010)

NÁRŮST NOVÝCH SOCIÁLNÍCH RIZIK VEDE K PROBLÉMŮM S UDRŽENÍ BYDLENÍ ACCENDO, 2011

Příjmy domácnosti v Ostravě a podíl nákladů na bydlení v roce 2010 Před deregulací V % ACCENDO, 2011

Vývoj ukazatelů sociálních rizik v Ostravě ACCENDO, 2011

ACCENDO, 2011

Vývoj indexu kriminality Zdroj: ČSÚ KROK Zdroj informací: Policejní prezidium ČR. Nezahrnuje trestné činy evidované službou cizinecké policie a službou železniční policie. ACCENDO, 2011

Jak se cítíte po setmění v ulicích Ostravy? Jak se cítíte po setmění v ulicích Ostravy? (sloupcová procenta) normálně, bezpečně trochu se bojím hodně se bojím Celkem Malé okolní obvody 27,2% 46,9% 25,9% 100,0% Mariánské Hory a Hulváky 21,6% 54,1% 24,3% 100,0% Moravská Ostrava a Přívoz 43,3% 43,3% 13,4% 100,0% Ostrava - Jih 32,6% 47,4% 20,0% 100,0% Poruba 39,9% 49,7% 10,5% 100,0% Slezská Ostrava a okolí 38,1% 42,4% 19,5% 100,0% Vítkovice 42,3% 50,0% 7,7% 100,0% Celkem 35,6% 46,9% 17,5% 100,0% Věk <35 35-44 45-54 55-64 65+ normálně, bezpečně 40,0% 45,0% 38,6% 31,5% 25,5% trochu se bojím 46,3% 41,3% 44,4% 53,0% 47,7% hodně se bojím 13,7% 13,8% 17,0% 15,5% 26,9%

Intenzita výtržnictví v Ostravě 2009 ACCENDO, 2011

V jaké domě byste chtěl(a) bydlet a kde? Věk % kladných odpovědí <35 35-44 45-54 55-64 65+ Total panelový dům 8,29 8,75 7,79 10,50 20,91 11,74 cihlový dům (starší) 11,22 9,38 9,74 18,23 19,55 14,02 novostavba po roce 2000 (bytový dům) 13,66 9,38 9,74 12,15 2,73 9,35 řadový dům, vila-dům 11,71 9,38 8,44 7,18 9,55 9,35 samostatný rodinný dům 55,12 60,00 64,94 51,38 40,91 53,48 neví 4,39 5,00 3,25 4,97 8,18 5,33 Věk % <35 35-44 45-54 55-64 65+ v centru města 17,2% 13,2% 5,9% 8,3% 13,3% na okraji města 50,2% 56,6% 58,8% 55,2% 61,0% mimo město 18,2% 20,1% 23,5% 18,8% 15,1% je to jedno 14,3% 10,1% 11,8% 17,7% 10,6% Zdroj: OSU, Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010.

Důvěra v instituce Důvěra - krajský úřad Dův ěra - magistrát Důvěra - obv odní úřad Důvěra - soudy Důvěra - úřady práce Dův ěra - Městská policie Důvěra - Policie ČR v Ostrav ě určitě spíše spíše určitě nedův ěřuj nedův ěřuj dův ěřuji dův ěřuji i5,5% 21,2% i 55,5% 17,8% 6,4% 19,4% 55,6% 18,7% 6,9% 17,1% 55,0% 21,0% 15,0% 30,2% 40,1% 14,6% 10,5% 28,4% 43,8% 17,2% 8,4% 25,4% 50,0% 16,3% 6,9% 18,6% 53,5% 21,0% Zdroj: OSU, Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010. Pozn.: Váženo dle lokalit.

Celková spokojenost obyvatel Ostravy Zdroj: OSU, Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010. Pozn.: Váženo dle lokalit.

Průměrná spokojenost s baterií otázek Zdroj: OSU, Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010. Pozn.: Hodnoty jsou převedeny na škálu 0 až 100. Váženo dle lokalit.

Průměrná spokojenost s baterií otázek dle věku Věk <35 35-44 45-54 55-64 65+ Total celkově se svým životem 73,20 69,18 67,54 67,51 70,23 69,73 kvalita bydlení (eta 0,15) 69,61 61,95 67,10 68,90 71,79 68,23 přátelé 81,45 74,06 73,90 74,63 75,12 76,06 osobní život 77,91 72,33 69,37 73,46 73,47 73,57 vztah s partnerem/kou 78,60 77,98 75,00 77,17 83,21 78,41 práce, zaměstnání 68,08 67,90 65,84 72,22 72,67 68,64 děti 85,19 87,21 81,89 82,20 85,33 84,33 volný čas (eta 0,21) 71,16 68,87 67,00 73,58 80,62 72,77 vztahy s okolím 69,77 67,60 68,85 75,76 74,77 71,60 vztahy s příbuznými 76,63 78,80 76,73 79,52 80,75 78,56 Zdraví (eta 0,27) 79,00 73,85 65,91 63,41 58,98 68,07 životní úroveň 68,06 60,83 59,80 61,08 62,40 62,70 pocit bezpečí 70,10 61,46 59,54 60,28 61,09 62,75 Zdroj: OSU, Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010. Pozn.: Hodnoty jsou převedeny na škálu 0 až 100.

Jak často se OSOBNĚ scházíte se členy vlastní rodiny s ostatními příbuzný mi se známými z práce (ze školy) s ostatními přáteli se sousedy ACCENDO, 2011 Věk <35 35-44 45-54 55-64 65+ vícekrát týdně 54,2% 71,9% 62,0% 62,4% 50,7% asi 1x týdně 29,9% 20,3% 20,0% 21,4% 29,4% asi 2x až 3x měsíčně 10,9% 5,2% 10,7% 11,0% 12,9% asi 1x měsíčně 5,0% 2,6% 7,3% 5,2% 7,0% vícekrát týdně 10,9% 11,0% 9,8% 10,8% 9,7% asi 1x týdně 30,4% 34,9% 27,8% 19,6% 28,6% asi 2x až 3x měsíčně 35,9% 28,8% 38,3% 36,1% 25,7% asi 1x měsíčně 22,8% 25,3% 24,1% 33,5% 36,0% vícekrát týdně 42,1% 30,0% 26,1% 20,3% 4,8% asi 1x týdně 25,6% 24,2% 20,7% 19,5% 19,8% asi 2x až 3x měsíčně 15,9% 26,7% 25,2% 22,0% 24,6% asi 1x měsíčně 16,5% 19,2% 27,9% 38,1% 50,8% vícekrát týdně 30,6% 19,5% 14,2% 12,8% 9,9% asi 1x týdně 36,7% 21,8% 24,4% 24,8% 22,9% asi 2x až 3x 20,0% 35,3% 27,6% 24,8% 23,7% měsíčně asi 1x měsíčně 12,8% 23,3% 33,9% 37,6% 43,5% vícekrát týdně 23,4% 24,3% 17,9% 19,0% 31,4% asi 1x týdně 28,5% 29,6% 33,7% 32,5% 31,4% asi 2x až 3x měsíčně 25,5% 22,6% 23,2% 20,6% 15,7% asi 1x měsíčně 22,6% 23,5% 25,3% 27,8% 21,4% Četnost kontaktů s rodinou není na věku závislá s věkem rostla míra kontaktů se sousedy.

Sousedské vazby Descriptive Statistics Zdrav íte se s v ětšinou sousedů bydlících v domě? Už jste si od sousedů někdy něco půjčil(a)? Pomáháte si se sousedy v případě, že je někdo z Vás nemocný? Účastnil(a) jstese někdy pohřbu souseda (ze stejného domu)? Účastnil(a) jste se sv atby někoho z domu, kde by dlíte, nebo z blízkého sousedstv í? N % kladných odpov ědí 921 96,58 919 43,58 920 41,91 921 35,49 921 15,36 Zdroj: OSU, Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010.

Poskytování pomoci % kladných odpovědí nikomu rodině příbuzným známým, přátelům sousedům Hlídání dětí 49,0 42,3 9,8 11,4 3,8 Půjčka peněz 46,5 44,4 8,7 13,3 1,4 Obstarání nákupu 46,0 43,4 12,3 8,2 8,0 Údržba bytu (domu) 56,4 36,9 9,6 6,3 3,7 Úklid bytu (domu) 62,3 32,5 6,8 3,2 2,1 Ošetřování v případě potřeby 25,8 67,1 19,1 11,2 5,8 Dovoz (odvoz) autem 46,1 46,9 20,7 18,1 7,1 Informace, rady 23,4 64,2 31,2 34,8 14,9 Styk s úřady 50,3 40,7 14,1 13,3 5,8 Citová podpora 9,2 82,3 33,5 36,3 8,9 ACCENDO, 2011