MNOŽSTVÍ PŘIJÍMANÉ SOLI VE STRAVĚ U VYBRANÝCH DOSPĚLÝCH JEDINCŮ A VLIV TOHOTO MNOŽSTVÍ NA KREVNÍ TLAK

Podobné dokumenty
PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

Nadbytek soli škodí dětem i dospělým The 2nd CZ - Salt Awareness Week 2013 (týdenní masmediální kampaň od listopadu 2013

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

Sůl a krevní tlak Fakta, mýty, kontraverze, a realita v ČR

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS.

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Krevní tlak, prehypertenze, hypertenze a příjem soli

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

Aktuální výsledky biomonitoringu Jodurie u české populace

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

Obsah soli ve výrobcích řetězců rychlého občerstvení

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Množství přijímané soli ve stravě u vybraných dospělých jedinců a vliv tohoto množství na krevní tlak

Přijmi a vydej 2009 MUDr. Věra Kernová MUDr. Ludmila Skálová Státní zdravotní ústav Praha

asné trendy rizikových faktorů KVO

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ - OBĚD A SVAČINA SYTÍCÍ,PREVENTIVNÍ A EDUKATIVNÍ VÝZNAM P. TLÁSKAL

Význam lékařského vyšetření v rámci studií zdravotního stavu výsledky studie EHES

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Vliv soli na obezitu a zvýšení krevního tlaku u dětí

Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

Časový plán a základní informace k podávání přihlášek ke studiu

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Definice zvláštním složením, zvláštním výrobním postupem 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu

J.Ruprich, I.Řehůřková, M.Dofková, J. Blahová

Státní zdravotní ústav Praha

kladních rizikových faktor KVO Institut klinické a experimentáln Praha

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu

STRAVOVACÍ NÁVYKY, DŮLEŽITÁ SOUČÁST ŽIVOTNÍHO STYLU

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

Snižování obsahu soli v potravinách

Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání?

Pracovní motivace a její naplnění u zaměstnanců ve vybraném kraji

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Domácí měření krevního tlaku

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU /AMTK/

Arteriální hypertenze

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Co je to tvrzení...?

PROCES A STRUKTURA ZPRACOVÁNÍ KRAJSKÝCH ZPRÁV Z MAPOVÁNÍ STAVU INKLUZE NA SŠ A VOŠ

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Pořady ke krajským a senátním volbám 2016 ČT24, ČT1

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Základy pedagogické metodologie. Mgr. Zdeněk Hromádka

Mgr. Radka Šulistová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta

Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor

ve spolupráci s P O Z V Á N K A na konferenci DIETNÍ VÝŽIVA 2010 Celiakie Výzva na počátku 21. století října 2010 Pardubice

Obsah. Úvod Vzdělávání v ošetřovatelství 45 Ilona Plevová 2.1 Počátky vzdělávání Vzdělávání po roce

Základní informace pro bakalářské studium oboru VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

Výskyt nadváhy a obezity

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU LET

v monitoringu dietárn rní expozice - CHEMON

STUDIE HELEN. MUDr. K. Žejglicová SZÚ, Ústředí monitoringu

Výsledky studie vývoje a úrazovosti u školních dětí IGA MZ ČR NS (Rok ) MUDr. Zuzana Zvadová RNDr. Stanislav Janoušek

Opatření děkana ZSF č. 17/2006

Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů

Pro Hané. Kniha vyšla díky laskavé podpoøe firem. doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O KREVNÍM TLAKU

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými.

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Současné používané metody zjišťování stravovacích zvyklostí. Jejich výtěžnost a možnost použití.

Krevní tlak - TK. Krevní tlak Krevní tlak. Lze jej charakterizovat 2 základními hodnotami: a. (minimální hodnota). mmhg (torrů).

VYUŽITÍ PROGRAMU DATA MINING V ANALÝZE NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ

Prezidentský panel Vývoj volebních postojů a vnímání kandidátů v předvolebním týdnu

Zkoumání lidské psychiky, základní metody a postupy. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Tiskový materiál Vím, co jím: kampaň Solte méně!

oblíbený neoblíbený nevím 45,2% 43,5% 61,9% 73,6% 28,8% 13,7% 13,5% 20,1% 37,5% 40,2% Martin Půta Adriana Krnáčová

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

MĚŘENÍ TLAKU KRVE V LÉKÁRNĚ

Stopové prvky u seniorů v institucionalizované péči

Transkript:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta Zdravotně sociální Ústav laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví MNOŽSTVÍ PŘIJÍMANÉ SOLI VE STRAVĚ U VYBRANÝCH DOSPĚLÝCH JEDINCŮ A VLIV TOHOTO MNOŽSTVÍ NA KREVNÍ TLAK Tereza Dvořáková vedoucí práce: prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., dr. h. c. České Budějovice, 2016

ÚVOD hypertenze jako významné KVO riziko definice: Opakované (alespoň při 2 ze 3 měření) zvýšení krevního tlaku 140 mm Hg při systole a/nebo 90 mm Hg při diastole. (Widimský, WHO, ASH, ISH, ESH, ESC) problém vyspělých zemí prevalence v ČR 43 % 17. květen (Světový den hypertenze)

KLASIFIKACE HYPERTEN ZE Systolický TK (mm Hg) Diastolický TK (mm Hg) Prehypertenze 120 139 nebo 80-89 Hypertenze 1. stupně 140-159 a/nebo 90-99 Hypertenze 2. stupně 160-179 a/nebo 100-109 Hypertenze 3. stupně 180 a/nebo 110

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY prokázán vztah mezi příjmem soli a TK sůl senzitivní jedinci x sůl rezistentní jedinci populační screening v praxi složitý 5 6 g soli/den nadměrný příjem soli (v ČR 12 15 g soli/den)

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY problém v dosolování? uvádění obsahu soli na obalech - změna legislativy sodík vs. sůl - převodní vztahy 1 g Na = 2,54 g NaCl 1 g NaCl = 0,4 g Na 1 g NaCl obsahuje 17 mmol Na 1 mmol Na odovídá 23,0 mg Na

CÍL VÝZKUMNÉ O TÁZKY CÍL Zmapovat množství přijímané NaCl ve stravě u vybraných dospělých jedinců a vliv přijímaného množství na krevní tlak VÝZKUMNÉ O TÁZKY 1. Jaké množství soli ve stravě přijímají vybraní dospělí jedinci? 2. Jaký vliv má toto přijaté množství na krevní tlak?

METO DIKA Použitá metodika praktická část kvalitativní výzkum volen na základě zkušeností se zkreslenými výsledky z předešlého kvantitativního výzkumu získávání dat metodou pozorování množství soli ve stravě krevní tlak sběr moči

METO DIKA Charakteristika výzkumného souboru oslovený soubor: 12 respondentů na začátku 18-65 let konečný soubor: 5 respondentů (2 muži, 3 ženy) 21-43 let

METO DIKA Sběr dat únor - duben 2016 čtyři po sobě jdoucí dny (ČT - NE) čtvrtek nehodnocen Zapisování gramáží jídel do formulářů (vyhodnocování: Nutriservis Profesional, výživové údaje na obalech) měření TK 2x ráno a 2x večer každý den natriurie/24 hodin laboratorní výsledky

VÝSLEDKY Respondent č. 1 průměrný příjem soli - 13,5 g/den nejméně přijal v sobotu - 6,3 g/den nejvíce přijal v neděli - 20,65 g/den ani v jeden den se respondent nevešel do doporučovaného množství 5-6g průměrný krevní tlak (pátek - neděle) - 121/68 mm Hg podle odpadu sodíku močí bylo v pátek vyloučeno 11,9 g soli

VÝSLEDKY Respondent č. 2 průměrný příjem soli - 8,2 g/den nejméně přijal v neděli - 5,58 g/den nejvíce přijal v pátek - 12,01 g/den ani v jeden den se respondent nevešel do doporučovaného množství 5-6g (nicméně v sobotu prěsáhl horní hranici denního doporučeného množství 6 g pouze o 0,84 g soli) průměrný krevní tlak (pátek - neděle) - 112/65 mm Hg v pátek bylo podle odpadu sodíku močí vyloučeno 10,3 g soli

VÝSLEDKY Respondent č. 3 průměrný příjem soli - 8,7 g/den nejméně přijal v sobotu - 6,64 g/den nejvíce přijal v pátek 11,92 g/den ani v jeden den se respondent nevešel do doporučovaného množství 5-6g (nicméně v sobotu přesáhl horní hranici denního doporučeného množství 6 g pouze o 0,64 g soli) průměrný krevní tlak (pátek neděle) - 122/74 mm Hg podle odpadu sodíku močí bylo v pátek vyloučeno 9 g soli

VÝSLEDKY Respondent č. 4 průměrný příjem soli - 9,7 g/den nejméně přijal v neděli - 6,74 g/den (ve čtvrtek přijal - 1,36 g - tento údaj nehodnocen) nejvíce přijal v sobotu - 13,62 g/den ani v jeden den se respondent nevešel do doporučovaného množství 5-6g (vyjma čtvrtek, v neděli ale přesáhl horní hranici denního doporučeného množství 6 g pouze o 0,74 g soli) průměrný krevní tlak (pátek - neděle) - 114/69 mm Hg podle odpadu sodíku močí bylo v pátek vyloučeno 8 g soli

VÝSLEDKY Respondent č. 5 průměrný příjem soli - 6,7 g/den nejméně přijal v pátek - 1,51 g/den nejvíce přijal v sobotu - 9,42 g jako jediný respondent dosáhl velmi nízkého množství prǐjaté soli (1,51 g) - pátek jako jediný respondent se s průměrnou hodnotou téměř vešel do denního doporučovaného množství soli 5-6 g - přesáhlo pouze o 0,7 g/den průměrný krevní tlak (pátek - neděle) - 123/65 mm Hg podle odpadu sodíku močí bylo v sobotu vyloučeno 10,3 g soli

ZÁVĚR SŮL Prokázalo se, že kvalitativní přístup je objektivnější! nadměrná konzumace soli u všech respondentů průměr všech respondentů 9,36 g soli za den (průměrné hodnoty jednotlivých respondentů se pohybovaly v rozmezí od 6,7 g soli/den do 13,5 g soli/den)

ZÁVĚR KREVNÍ TLAK ve většině naměřených hodnot mají respondenti normální TK = prehypertenze s prehypertenzí se potýkají respondenti č. 1, č. 3 a č. 5 jedinou výjimkou s optimálním TK během všech měření byl respondent č. 2

ZÁVĚR NATRIURIE potvrzena přesnost a objektivnost provedeného pozorování za fyziologických okolností se vylučuje močí 90 % Na + přijatého stravou

SHRN UTÍ Odpovědi na stanovené výzkumné otázky: 1) Vybraní dospělí jedinci přijímají ve st r avě v průměru 9,4 g soli za den. Potvrdila se t edy nadměrná konzumace. 2) Tři respondenti m ají nor m ální TK prehypertenzi. Dva respondenti m ají optimální krevní t lak. Kromě soli m ěli nejspíše vliv i ost at ní fakt or y (BMI, věk, pohlaví a genet ická predispozice salt senzitivita) Studium soli je velmi obtížné a je k němu potřeba přistupovat velmi individuálně!

Děkuji za pozornost. Tereza Dvořáková