Vybrané kapitoly ze sociologie 2

Podobné dokumenty
Vybrané kapitoly ze sociologie 2 PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Mezigenerační mobilita determinanty socioekonomického statusu před rokem 1989 a během minulých dvaceti let

Třídy Marx a Weber. Marx. Weber. kapitalisté X dělníci (proletariát)

Vybrané kapitoly ze sociologie I. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D

PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s

TŘÍDNÍ ANALÝZA ERIKA OLINA WRIGHTA

grad,e"d,,~ sociol!ogie argo , I

- Gerhard Lenski - stratifikace moderní společnosti je založena na 3 obecných dimenzích:

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl

Vymezení pojmu komunikace

Dítě si neosvojuje jen jazyk, ale také specifické vidění světa, určité názory, postoje, přesvědčení a identitu.

Otázka: Sociologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Zdeňka. Sociologie. lat. societas=společnost; logos=věda

Politická socializace

období od vývoje člověka před neolitickou revolucí (cca př. n. l.)

Úvod: třídní analýza a sociální mobilita

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

proces utváření a sdělování významů mezi dvěma a více lidmi základ sociální interakce

Otázka: Sociologie - člověk v sociálních vztazích. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): TomWeib

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina

Úvod do sociologie. Studijní opora

Psychologie a sociologie 2

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

Psychologie a sociologie 2

Sociální stratifikace

Organizace letního semestru

Emocionální a interpersonální inteligence

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Sociální pedagogika. Úvod

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Sociální nerovnosti a spravedlnost

Socializace. Sociální deviace. Čtyři stádia humanizace člověka Personalizace Kulturace Profesionalizace Socializace. Zprostředkovatelé socializace

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Změny na trhu práce v r Jiří Dvořáček

Archaická, tradiční a moderní společnost V současné sociologii se prosadilo, při určováni typologie historických společností, hledisko evoluční,

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Manažerská psychologie

Bílá místa na mapě profesního vzdělávání

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - březen 2016

Management. Ing. Jan Pivoňka

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Výzkum sociální změny

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

SOCIOLOGIE. 2. Socializace (pojem, druhy, faktory, zprostředkovatelé, modality)

(lat. socialis = společný)

A PARTICIPACE

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

Základy společenských věd - Kvinta, 1. ročník

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

Muž. Žena. Tabulka: Pohlaví

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% let 27% 17% let 26% 26% let 14% 12% let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT,

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Tržně nediferencovaný a diferencovaný marketing Segmentace trhu Tržní zacílení a umístění

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

Témata ze SVS ke zpracování

OBSAH 2. KNIHA - ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A DUCHOVNÍ ATMOSFÉRA _ 79

Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ FIREMNÍ KULTURA. Organizační kultura; Podniková kultura

Management. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Sociologie

- tato etapa zahrnuje období od počátku lidské společnosti až do 19. Století

Dodatek č Španělský jazyk. Učební osnovy Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

Chudí lidé v chudých krajích

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/ je financován ze

Komunikace v organizaci

ZA4811. Flash Eurobarometer 227 (Expectations of European Citizens Regarding the Social Reality in 20 Years' Time)

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

Za jejího zakladatele se považuje Auguste Comte, který dal tomuto oboru název.

Manažerská psychologie

1. Vnitřní stěhování v České republice

Neverbální komunikace

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Základy pedagogiky a didaktiky

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Transkript:

Vybrané kapitoly ze sociologie 2

Kde jsme minule skončili? Jaký je vztah mezi kulturou a společností? Co je etnocentrismus? Co je socializace a kdy v životě člověka probíhá? Co jsou kulturní univerzálie? Jmenujte některé. Jaké jsou výhody a rizika globalizace?

Kultura je tvořena hodnotami, normami a hmotnými statky Společnost je systém vzájemných vztahů spojujících jednotlivce Úzký vztah mezi kulturou a společností, jedno bez druhého neexistuje Bez kultury nejme lidmi. Etnocentrismus posuzování jiných kultur podle našich vlastních měřítek snaha o minimalizaci v sg.

Kulturní univerzálie Jazyk Rodina Manželství Náboženské rituály Majetková práva Zákaz incestu Umění Tanec Zdobení těla Hry

Co nás dnes čeká? Sociální stratifikace Sociální mobilita Sociální interakce

Stratifikace a struktura společnosti Sociální stratifikace strukturovaná nerovnost mezi různými skupinami lidí v rámci společnosti. Nerovnost je objevuje ve všech typech společnosti lovci a sběrači vs. globalizovaný svět 4 systémy stratifikací: Otrokářství Kasty Stavy Třídy Někdy existují i souběžně (starověké Řecko a Řím vedle sebe otrokářství i třídy)

Otrokářství Extrémní forma nerovnosti Jedinec může vlastnit jiného, nebo být vlastněn. Právní postavení otroků se lišilo v různých kulturách (jih Spojených Států v 18.st. vs. starověké Řecko) Systémy postavené na nucené práci otroků nebyly příliš stabilní nutná vysoká kontrola, časté vzpoury (Spartakus) Nejrozsáhlejší otrokářský systém vytvořili západní státy od počátku koloniální éry do konce 19.st. Otrokářství nyní nezákonné ve všech zemích světa (v Nigérii od r. 2004) Fakticky přetrvává v některých zemích arabské a subsaharské Afriky (Mauretánie, Mali, Súdán, Nigérie)

Kasty Spojován především s kulturami indického subkontinentu Kastovní systém je velmi složitý a místně proměnlivý Příslušníci nejvyšší kasty bráhmáni ztělesňují stav nejvyšší čistoty, nejnižší kasta nedotknutelní Kastu nelze v průběhu života změnit Přísná pravidla a velká tabu týkající se styku mezi různými kastami

Stavy Patří k dějinám feudální Evropy Feudální stavy měly vůči sobě různá práva a povinnosti, některé zakotvené v zákonech Šlechta nejvyšší stav Kněží přes nižší postavení řada privilegií Třetí stav nevolníků, svobodných rolníků, řemeslníků, obchodníků Stavy nebyly zcela neprostupné (na rozdíl od kast) Zbytky systému přežívají ve Velké Británii povyšování do šlechtického stavu

Třídy Třídní systém se liší od předchozích: 1. Třídy nejsou vymezeny náboženskými nebo zákonnými ustanoveními. Příslušnost ke třídě není dědičná. Hranice mezi třídami nejsou striktní a kontakt mezi nimi není formálně upraven (např. sňatky) 2. Příslušnost ke třídě je do určité míry získaným atributem. Vyšší sociální mobilita mezi třídami. 3. Podkladem třídního rozdělení jsou ekonomické rozdíly, vlastnictví prostředků (nikoliv např. náboženské důvody) 4. Nerovnost není vyjádřena prostřednictvím osobních vztahů (otrokářství, kasty), ale prostřednictvím širších neosobních vazeb mezi třídami ve společnosti (pracovní podmínky, platy)

Třída Rozsáhlá skupina lidí s obdobnými ekonomickými prostředky, které ovlivňují jejich způsob života. Základem rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Tři třídy v západní společnosti 1. Vyšší vlastníci zdrojů 2. Střední bílé límečky úředníci, odborníci 3. Dělnická manuálně pracující V některých zemích tvoří čtvrtou třídu zemědělci (Francie, Japonsko) Diskuse o významu tříd v moderní společnosti výzkumy dokládá rozdíly mezi třídami v mnoha oblastech (vzdělání, zdraví, přístup ke zdrojům apod.)

Vyšší třída malý počet jedinců vlastnících značný majetek a prostředky, rozdíly se spíše prohlubují, 1 % nejbohatších lidí bude brzy vlastnit více než zbylých 99 % dohromady (Oxfam, 2016) Střední třída pracující lidé v mnoha zaměstnáních stará střední třída malí podnikatelé a živnostníci vyšší střední třída odborníci a manažeři, vlastní know-how (service class) nižší střední třída učitelé, zdravotní sestry, od pracující třídy ji odlišují především postoje, identifikace s hodnotami vyšší třídy

Dělnická třída manuálně pracující vyšší dělnická třída kvalifikovaní dělníci v náročných manuálních povoláních, platy podobné jako nižší střední třída nižší dělnická třída málo nebo nekvalifikovaní dělníci, méně placení underclass znevýhodněná menšina s horšími pracovními podmínkami a životní úrovní než většina populace, vysoká nezaměstnanost, často příslušníci menšin, migranti

Sociální mobilita????

Sociální mobilita Pohyb jednotlivců a skupin mezi socioekonomickými postaveními Vertikální mobilita pohyb vzhůru či dolů po socioekonomickém žebříčku Horizontální mobilita přesuny do jiným čtvrtí, měst Obě často propojené povýšení + stěhování Intragenerační mobilita vzestup či pokles na žebříčku v průběhu života jednotlivce Intergenerační mobilita změny na žebříčku mezi generacemi (rodiče, děti) Míra mobility ukazuje na míru otevřenosti společnosti

Individuální mobilita Skupinová mobilita Vzestupná mobilita obvyklejší, společnost generuje více pracovních příležitostí pro bílé límečky Sestupná mobilita příčina úzkosti, často vlivem změněné osobní situace (zdraví, rozvod) nebo strukturálních změn (ekonomická krize)

Sociální mobilita a úspěch Tvrdá a vytrvalá práce nemusí vést na vrchol Počet míst na vrcholu je omezený Lepší startovací čáru mají lidé s vyšším ekonomickým a sociálním kapitálem

Jak můžeme využít znalost principů sociální stratifikace a mobility v sociální práci?

Sociální interakce jako před zkoumání sg.

Co by na této situaci zkoumala Psychologie Pedagogika Sociální práce Sociologie?

Studium každodennosti Zkoumání každodenních sociálních interakcí přináší informace o nás i společnosti Zvyklosti tvoří valnou část naší sociální aktivity stejně jako obvykle Každodenní zvyky a interakce utvářejí a strukturují naše chování Studium interakcí osvětluje společenské systémy a instituce (např. zdvořilá nevšímavost)

Neverbální komunikace pohledem sg. Neverbální komunikace je forma sociální interakce Vrozené univerzálie vs. kulturní odlišnosti Univerzálie štěstí, smutek, hněv, znechucení, strach, překvapení (experimenty na Nové Guineji a s hluchoslepými dětmi) Vs. kulturní odlišnosti všichni se smějí, ale každý jinak a v jiném kontextu Gesta a postoje těla kulturně podmíněné (bulharské ano/ne, pozdravy) Neverbální komunikace může podpořit nebo zpochybnit verbální projev

Verbální komunikace a sg. Řeč je základem společenského života Sg. zkoumá, jak lidé používají jazyk: Společenský kontext (A: Mám syna. B:OK. A: Mám taky psa. B: Tak to lituji) Sdílené znalosti (Co jsi včera dělal?) Slova nemají přesný význam, reagujeme na nevyslovené předpoklady Formy rozhovoru reálné rozhovory jsou útržkovité, zajíkavé, gramaticky nesprávné vs. psaný text Více např. Erving Goffman a Harold Garfinkel

Intenzita interakce Zdvořilá nevšímavost druhého registrujeme a neverbálně dáváme najevo, že se nepodezíráme ze špatných úmyslů (vzájemné míjení na ulici, v dopravním prostředku) Nezaostřená interakce ve větší skupině lidí dáváme najevo vědomí vzájemné přítomnosti. Neverbálně na druhé reagujeme vzezřením, pohyby, postojem, mimikou. Vzbuzujeme dojem. Zaostřená interakce setkání s druhými, kdy vzájemně sledujeme reakce a dochází k interakci, která má také částečně ritualizovanou podobu.

Setkání Zahájení přechod od zdvořilé nevšímavosti/nezaostřené interakce k zaostřené interakci ( dáme se do řeči ) Interakce verbální i neverbální složka v souladu x v rozporu Orientační body oddělují epizody zaostřené komunikace Neformální orientační body hlouček na večírku Formální orientační body zvonění v divadle

Osobní prostor při interakci Kulturní rozdíly V naší kultuře - 0,5 m intimní prostor velmi blízké vztahy dovolující fyzický kontakt (rodičeděti, partneři) - 0,5-2 m osobní prostor přátelé a poměrně dobří známí - 2-3,5 m společenská vzdálenost formální interakce - nad 3,5 m veřejná vzdálenost Narušení osobního prostoru je vnímáno rušivě Snaha o vytvoření fyzické hranice (sloupek knih knihovně mezi čtenáři)

Interakce v čase a prostoru Velké kulturní a historické proměny Veřejné a soukromé části obydlí Časoprostorové rozdíly rozdíly v aktivitě v průběhu dne, různé aktivity v různých částech města, aktivita den-noc