Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2016 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2017

Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2016 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2017

Kontakty Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, 110 00 Praha 1, sps@sps.cz, www.sps.cz, +420 224 951 350 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, 110 15 Praha 1, posta@mpo.cz, www.mpo.cz, +420 224 851 111 Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1, posta@mdcr.cz, www.mdcr.cz, +420 225 131 111 Ministerstvo financí ČR Letenská 15, 118 10 Praha 1, podatelna@mfcr.cz, www.mfcr.cz, +420 257 041 111 Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, infoservis@czso.cz, www.czso.cz, +420 274 051 111 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1, posta@mmr.cz, www.mmr.cz, +420 224 861 111 Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, 190 00 Praha 9, office@komora.cz, www.komora.cz, +420 266 721 300 ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, 102 00 Praha 10, urs@urspraha.cz, www.urspraha.cz, +420 267 219 210 FIEC Avenue Louise 66, B- 1050 Brussels, info@fiec.eu, www.fiec.eu, +322 514 55 35 EUROCONSTRUCT Pražská 18, 102 00 Praha 10, euroconstruct@urspraha.cz, www.euroconstruct.org, +420 549 133 435

ÚVODNÍ SLOVO Je smutné, že nebylo stavebnictví dopřáno, aby poté co se vzpamatovalo z krizových let, jeho růst pokračoval déle než dva roky. Je to o to podivnější, že ekonomika ČR jako celek roste, dokonce rychleji nežli se odhadovalo, že státní rozpočet disponuje dostatkem zdrojů pro investiční výstavbu, evropské fondy jsou připravené financovat jednotlivé operační programy. Kde je tedy příčina? Nikdy to není tak, že důvod je jenom jeden, ale tím nejzávažnějším je bezesporu stavební legislativa. Ta nepřeje hlavně velkým stavbám, především veřejným investicím z oblasti dopravní infrastruktury, kde je připraveno z fondů EU nejvíce peněz. Patrné je to mimo jiné i z toho, že poměr veřejné a privátní zakázky, který byl dlouhodobě vyrovnaný, stoupl ve prospěch privátní zakázky, srozumitelněji řečeno, poklesl v neprospěch veřejné zakázky. Každý meziroční nárůst stavebnictví o 1% přináší národní ekonomice zdvih HDP o 0,07% a naopak. Kdyby tedy stavebnictví v roce 2016 zůstalo na stejné úrovni jako v roce 2015 a meziročně nepokleslo o více než 7%, mohlo být HDP v loňském roce přibližně o 0,5% vyšší. Připravit konečně stavební legislativu tak, aby se podle ní dařilo stavby mnohem rychleji připravovat i realizovat, by jistě mělo stát politikům za to. Nezdá se ale, že letošní volební rok bude pro stavebnictví šťastnější. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš ředitel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

OBSAH Úvodní slovo 1 Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 5 Prognóza vývoje stavebnictví 17 Bytová výstavba v letech 1998-2015 22 Významné podniky na českém stavebním trhu 33 Stavebnictví v ČR do roku 2016 a jeho další vývoj 35 Veřejné stavební zakázky 40 Legislativa 49 Stavebnictví v Evropě 53 Průmysl stavebních hmot 2016 a jeho další vývoj 62 Vývoj cen stavebních prací a materiálů 67 Nový otevřený formát pro přenosy stavebních rozpočtů 70 Fórum českého stavebnictví 2017 72

CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, 822 1 m2 zpevněné plochy, 823 1 m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2017/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku 1971. Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku 1971. Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). nun@urspraha.cz 5

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 801.. Budovy občanské výstavby 7252 6622 7665 8928 7022 5926 5670 6942 6052 1 Budovy pro zdravotní péči 7469 7739 7711 7236 2 Budovy pro komunální služby 7490 7744 10177 7306 7201 3 Budovy pro výuku a výchovu 5876 4685 6371 6086 6677 10058 4 Budovy pro vědu,kulturu a osvětu 8075 5059 9014 11385 8047 7413 5 Budovy pro tělovýchovu 6068 6356 9459 5274 8434 6 Budovy pro řízení a administrativu 6773 6204 7119 6811 6981 3887 8512 8118 7 Budovy pro spol.ubytování a rekreaci 6913 6203 6628 7068 9359 5295 5666 8 Budovy pro obchod a spol.stravování 7116 6312 7196 5693 9 Budovy pro sociální péči 6477 7643 6338 5194 4186 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 803.. Budovy pro bydlení 5392 5080 7798 6504 5377 1.-4. Domy bytové typové 5286 4656 5518 5376 5 Domy bytové netypové 5613 5196 7798 6684 5448 6.-8. Domky rodinné 1 a 2 bytové 5665 5147 5830 7145 6

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 811.. Haly pro výrobu a služby 3342 6650 3770 8200 3242 2801 1 Haly výrobní (bez jeřábových drah) 4543 4973 4065 2 Haly výrobní (s jeřábovými drahami) 2944 3457 2772 3 Haly výrobní pro energetiku 5117 9287 4939 8200 4976 4 Haly pro dopravu a spoje 8687 8687 5 Haly pro garážování, opravy a údržbu 4533 5537 4470 4370 6 Haly pro skladování (mimo 3256 3509 3101 7 Haly pro skladování (zemědělské) 2039 2047 1851 2457 8 Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ. 4315 6455 3822 3688 3759 9 Haly vodního hospodářství 4738 4705 4867 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 812.. Budovy pro výrobu a služby 6550 5834 7133 5561 6391 6641 7372 1 Budovy výrobní pro průmysl 6700 4157 5685 8076 2 Budovy výrobní pro energetiku 7122 7263 10830 5221 8898 6641 6750 3 Budovy vodního hospodářství 6174 6406 6375 4940 5645 4 Budovy pro zeměděl. výrobu a chov 4925 4925 5 Budovy pro dopravu a spoje 6459 5231 7345 6 Budovy pro garážování, opr. a údržbu 6645 4661 6011 6289 7172 5283 7 Budovy pro skladování 5610 4995 5522 7765 8 Budovy pro sklad. 2653 2653 7

801 - Budovy občanské výstavby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 801 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 801 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 2,1 1,7 1,7 3,2 2,4 1,6 0,9 1,9 4,5 766 Konstrukce truhlářské 3,9 4,6 0,4 5,0 4,0 6,2 1,0 0,2 6,9 2 Zakládání 5,0 4,0 5,1 7,1 5,4 3,9 3,0 4,1 4,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 10,7 7,1 11,5 6,2 11,0 6,5 1,4 17,2 6,3 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,9 11,9 13,5 17,4 12,9 16,1 32,3 12,8 9,3 771 Podlahy z dlaždic 1,9 2,5 1,8 3,4 2,0 1,4 0,7 0,4 0,4 4 Vodorovné konstrukce 12,2 7,5 12,2 13,2 11,9 10,0 10,5 9,6 4,2 772 Podlahy z přír.a konglomer.kamene 0,9 0,7 1,2 0,5 1,1 0,5 1,7 5 Komunikace 0,1 0,1 0,1 0,1 0,5 0,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 5,9 7,8 6,3 4,6 6,2 5,7 2,8 4,1 6,3 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,2 0,1 0,1 8 Trubní vedení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,4 0,5 776 Podlahy povlakové 1,2 1,2 1,3 3,1 1,1 1,7 1,1 0,4 1,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 4,0 3,1 3,9 3,5 4,3 2,9 1,1 1,3 2,5 777 Podlahy syntetické 0,6 0,8 0,4 0,3 0,7 0,5 1,2 99 Přesun hmot HSV 2,6 2,9 3,5 3,5 2,6 2,7 1,9 1,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 2,6 3,0 3,2 3,0 2,6 2,9 0,9 1,2 0,1 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,9 0,9 1,9 0,9 HSV celkem 45,9 39,1 46,4 52,6 46,0 43,2 53,2 35,3 34,7 783 Dokončovací práce - nátěry 1,0 1,7 0,8 0,7 0,9 2,1 1,3 1,7 1,5 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,1 1,5 1,0 1,0 1,2 0,8 0,5 0,9 2,2 784 Dokončovací práce - malby 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,6 0,9 0,1 0,2 712 Izolace střech 2,2 2,0 1,5 2,9 2,6 1,8 0,1 1,5 2,4 786 Dokončovací práce - čalounické 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 713 Izolace tepelné 1,8 2,4 1,8 1,7 1,9 1,5 2,3 2,6 2,1 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,2 0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,4 0,1 0,3 0,5 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,9 0,6 0,8 0,1 1,2 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,2 0,2 0,3 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,1 0,2 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 1,0 1,3 1,0 1,1 1,0 1,5 1,7 0,4 1,3 795 Lokální topení 0,3 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,0 1,2 0,9 1,1 1,0 1,6 2,1 0,4 1,0 799 Ostatní 0,2 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 0,1 0,1 PSV celkem 39,8 45,1 36,1 36,2 40,6 42,6 42,2 34,1 56,7 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 21-M Silnoproud 5,5 6,9 6,3 4,9 5,3 6,9 4,0 4,8 6,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,1 1,4 1,2 1,5 1,1 2,2 4,5 0,3 0,6 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,7 1,6 3,3 0,8 1,5 1,7 1,0 0,7 726 Instalační+B62 prefabrikáty 1,7 1,8 23-M Montáže potrubí 0,1 0,2 0,1 2,2 731 Ústřední topení, kotelny 0,2 0,5 0,3 0,2 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 2,7 3,1 2,3 2,8 2,7 0,6 2,5 732 Ústřední topení, strojovny 0,3 0,7 0,2 0,4 0,3 0,2 0,2 0,3 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,0 1,7 3,1 1,3 2,0 1,8 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,1 1,3 0,8 0,5 1,1 1,8 1,7 0,7 1,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 0,1 0,1 0,9 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 1,1 0,5 0,3 0,8 1,4 1,1 0,6 1,7 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,5 0,7 0,7 0,4 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,7 0,9 0,6 0,9 0,7 1,4 2,2 0,4 0,7 43-M Montáž ocelových konstrukcí 1,3 0,6 0,8 0,8 1,1 22,3 761 Konstrukce sklobetonové 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 762 Konstrukce tesařské 0,6 2,6 0,9 0,2 0,2 1,3 1,1 0,2 2,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,4 1,0 0,8 0,6 0,2 1,1 0,9 763 Konstrukce - dřevostavby 0,2 0,7 0,1 14,7 20,6 Mcen celkem 14,3 15,8 17,5 11,2 13,4 14,2 4,6 30,6 8,6 764 Konstrukce klempířské 1,2 2,6 1,0 0,5 0,9 1,1 2,9 0,7 0,7 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,1 0,3 0,3 1,0 0,7 CELKEM 100,00 8

803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 803 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 803 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlářské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce doplňkové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Trubní vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 Přesun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokončovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokončovací práce - nátěry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace střech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokončovací práce - čalounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 791 Zařízení velkokuchyňské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instalační+B251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Ústřední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Ústřední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 0,6 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesařské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempířské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 9

811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 811 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 811 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlářské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Trubní vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 Přesun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokončovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokončovací práce - nátěry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace střech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,8 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Ústřední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Ústřední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Ústřední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesařské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempířské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 100,00 10

812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Trubní vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 11

JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 2000 2003 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 801 1m3 OP 630 860 1435 1755 2410 2790 3891 4359 4707 5253 5774 5986 6602 6920 6885 6835 6626 6692 6678 6886 7070 7252 Budovy občanské výstavby Meziroční X 1,365 1,669 1,223 1,373 1,158 1,395 1,120 1,032 1,116 1,099 1,037 1,103 1,048 0,995 0,993 0,969 1,010 0,998 1,031 1,027 1,026 Součtový 1,000 1,365 2,278 2,786 3,825 4,429 6,176 6,919 7,471 8,338 9,165 9,502 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 10,622 10,600 10,930 11,222 11,511 Zpětný 0,087 0,119 0,198 0,242 0,332 0,385 0,537 0,601 0,649 0,724 0,796 0,825 0,910 0,954 0,949 0,942 0,914 0,923 0,921 0,950 0,975 1,000 802 1m3 OP 620 720 1150 1405 1925 2245 3126 3523 3791 4237 4684 4863 5336 5612 5591 5556 5382 5434 5415 5570 5714 5855 Haly občanské výstavby Meziroční X 1,161 1,597 1,222 1,370 1,166 1,392 1,127 1,029 1,118 1,105 1,038 1,097 1,052 0,996 0,994 0,969 1,010 0,997 1,029 1,026 1,025 Součtový 1,000 1,161 1,855 2,266 3,105 3,621 5,042 5,682 6,115 6,834 7,555 7,844 8,606 9,052 9,018 8,961 8,681 8,765 8,734 8,984 9,216 9,444 Zpětný 0,106 0,123 0,196 0,240 0,329 0,383 0,534 0,602 0,647 0,724 0,800 0,830 0,911 0,958 0,955 0,949 0,919 0,928 0,925 0,951 0,976 1,000 803 1m3 OP 555 615 1025 1285 1825 2125 2935 3274 3548 3926 4295 4450 4878 5104 5107 5054 4907 4968 4965 5124 5249 5392 Budovy pro bydlení Meziroční X 1,108 1,667 1,254 1,420 1,164 1,381 1,116 1,032 1,107 1,094 1,036 1,096 1,046 1,001 0,990 0,971 1,012 0,999 1,032 1,024 1,027 Součtový 1,000 1,108 1,847 2,315 3,288 3,829 5,288 5,899 6,393 7,074 7,739 8,018 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 8,951 8,946 9,232 9,458 9,715 Zpětný 0,103 0,114 0,190 0,238 0,338 0,394 0,544 0,607 0,658 0,728 0,797 0,825 0,905 0,947 0,947 0,937 0,910 0,921 0,921 0,950 0,973 1,000 811 1m3 OP 315 410 705 815 1125 1325 1774 1973 2172 2446 2703 2812 3091 3236 3212 3200 3079 3109 3101 3192 3273 3342 Haly pro výrobu a služby Meziroční X 1,302 1,720 1,156 1,380 1,178 1,339 1,112 1,034 1,126 1,105 1,040 1,099 1,047 0,993 0,996 0,962 1,010 0,997 1,029 1,025 1,021 Součtový 1,000 1,302 2,238 2,587 3,571 4,206 5,632 6,263 6,895 7,765 8,581 8,927 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 9,870 9,844 10,133 10,390 10,610 Zpětný 0,094 0,123 0,211 0,244 0,337 0,396 0,531 0,590 0,650 0,732 0,809 0,841 0,925 0,968 0,961 0,958 0,921 0,930 0,928 0,955 0,979 1,000 812 1m3 OP 555 790 1360 1600 2185 2550 3480 3870 4230 4768 5257 5453 5995 6257 6229 6193 5980 6044 6034 6231 6393 6550 Budovy pro výrobu a služby Meziroční X 1,423 1,722 1,176 1,366 1,167 1,365 1,112 1,032 1,127 1,103 1,037 1,099 1,044 0,996 0,994 0,966 1,011 0,998 1,033 1,026 1,025 Součtový 1,000 1,423 2,450 2,883 3,937 4,595 6,270 6,973 7,622 8,591 9,472 9,825 10,802 11,274 11,223 11,159 10,775 10,890 10,872 11,227 11,519 11,802 Zpětný 0,085 0,121 0,208 0,244 0,334 0,389 0,531 0,591 0,646 0,728 0,803 0,833 0,915 0,955 0,951 0,945 0,913 0,923 0,921 0,951 0,976 1,000 12

JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 2000 2003 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 813 1m3 OP 1155 1325 2290 2510 3365 3930 5340 5885 6614 7430 8481 8777 9606 9988 9928 9862 9435 9472 9421 9780 10035 10299 Věže, stožáry, Meziroční X 1,147 1,728 1,096 1,341 1,168 1,359 1,102 1,034 1,123 1,141 1,035 1,094 1,040 0,994 0,993 0,957 1,004 0,995 1,038 1,026 1,026 komíny Součtový 1,000 1,147 1,983 2,173 2,913 3,403 4,623 5,095 5,726 6,433 7,343 7,599 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 8,201 8,157 8,468 8,688 8,917 Zpětný 0,112 0,129 0,222 0,244 0,327 0,382 0,518 0,571 0,642 0,721 0,823 0,852 0,933 0,970 0,964 0,958 0,916 0,920 0,915 0,950 0,974 1,000 1m3 OP 625 945 1605 1840 2415 2700 3750 4154 4710 5259 5889 6073 6714 6980 6841 6816 6507 6546 6537 6739 6874 7018 814 Meziroční X 1,512 1,698 1,146 1,313 1,118 1,389 1,108 1,046 1,117 1,120 1,031 1,106 1,040 0,980 0,996 0,955 1,006 0,999 1,031 1,020 1,021 Nádrže a jímky Součtový 1,000 1,512 2,568 2,944 3,864 4,320 6,000 6,646 7,536 8,414 9,422 9,717 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 10,474 10,459 10,782 10,998 11,229 Zpětný 0,089 0,135 0,229 0,262 0,344 0,385 0,534 0,592 0,671 0,749 0,839 0,865 0,957 0,995 0,975 0,971 0,927 0,933 0,931 0,960 0,979 1,000 815 1m3 OP 680 975 1665 1920 2525 2935 4108 4557 5158 5718 6315 6509 7149 7506 7416 7342 7122 7157 7114 7310 7529 7680 Meziroční X 1,434 1,708 1,153 1,315 1,162 1,400 1,109 1,039 1,109 1,104 1,031 1,098 1,050 0,988 0,990 0,970 1,005 0,994 1,028 1,030 1,020 Objekty pozemní Součtový 1,000 1,434 2,449 2,824 3,713 4,316 6,041 6,701 7,585 8,409 9,287 9,572 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 10,525 10,462 10,750 11,072 11,294 ostatní Zpětný 0,089 0,127 0,217 0,250 0,329 0,382 0,535 0,593 0,672 0,745 0,822 0,848 0,931 0,977 0,966 0,956 0,927 0,932 0,926 0,952 0,980 1,000 815 1m délky 615 885 1515 1745 2295 2670 3756 4165 4675 5222 5752 5929 6442 6755 6674 6556 6322 6353 6315 6489 6617 6716 Objekty Meziroční X 1,439 1,712 1,152 1,315 1,163 1,407 1,109 1,031 1,117 1,101 1,031 1,087 1,049 0,988 0,982 0,964 1,005 0,994 1,028 1,020 1,015 pozemní Součtový 1,000 1,439 2,463 2,837 3,732 4,341 6,107 6,772 7,602 8,491 9,353 9,641 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 10,330 10,268 10,551 10,759 10,920 oplocení Zpětný 0,092 0,132 0,226 0,260 0,342 0,398 0,559 0,620 0,696 0,778 0,856 0,883 0,959 1,006 0,994 0,976 0,941 0,946 0,940 0,966 0,985 1,000 1m2 6470 7880 13220 14450 18725 21195 29699 33279 38300 42902 47496 49277 53872 56238 55078 54954 52372 53022 52784 54486 55833 57030 821 Meziroční X 1,218 1,678 1,093 1,296 1,132 1,401 1,121 1,044 1,120 1,107 1,037 1,093 1,044 0,979 0,998 0,953 1,012 0,996 1,032 1,025 1,021 Mosty Součtový 1,000 1,218 2,043 2,233 2,894 3,276 4,590 5,144 5,920 6,631 7,341 7,616 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 8,195 8,158 8,421 8,630 8,815 Zpětný 0,113 0,138 0,232 0,253 0,328 0,372 0,521 0,584 0,672 0,752 0,833 0,864 0,945 0,986 0,966 0,964 0,918 0,930 0,926 0,955 0,979 1,000 13

JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 2000 2003 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 822 1m2 375 435 715 785 950 1040 1401 1527 1776 2004 2185 2285 2546 2693 2659 2639 2429 2441 2395 2460 2496 2431 Komunikace Meziroční X 1,160 1,644 1,098 1,210 1,095 1,347 1,090 1,073 1,128 1,090 1,046 1,114 1,058 0,987 0,992 0,920 1,005 0,981 1,027 1,015 0,974 pozemní Součtový 1,000 1,160 1,907 2,093 2,533 2,773 3,736 4,072 4,736 5,344 5,827 6,093 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 6,509 6,387 6,560 6,656 6,483 a letiště Zpětný 0,154 0,179 0,294 0,323 0,391 0,428 0,576 0,628 0,731 0,824 0,899 0,940 1,047 1,108 1,094 1,086 0,999 1,004 0,985 1,012 1,027 1,000 823 1m2 68 76 117 153 190 205 302 335 391 437 488 512 577 607 598 590 519 515 510 530 544 530 Meziroční X 1,118 1,539 1,308 1,242 1,079 1,473 1,109 1,065 1,118 1,117 1,049 1,127 1,052 0,985 0,987 0,880 0,992 0,990 1,039 1,026 0,974 Plochy a úpravy Součtový 1,000 1,118 1,721 2,250 2,794 3,015 4,441 4,926 5,750 6,426 7,176 7,529 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 7,574 7,500 7,794 8,000 7,794 území Zpětný 0,128 0,143 0,221 0,289 0,358 0,387 0,570 0,632 0,738 0,825 0,921 0,966 1,089 1,145 1,128 1,113 0,979 0,972 0,962 1,000 1,026 1,000 1m délky 3350 3810 7490 8570 10030 11320 15679 17381 19728 21624 23915 25002 27730 30044 29623 29303 28173 28149 28094 28964 29779 30044 824 Meziroční X 1,137 1,966 1,144 1,170 1,129 1,385 1,109 1,079 1,096 1,106 1,045 1,109 1,083 0,986 0,989 0,961 0,999 0,998 1,031 1,028 1,045 Součtový 1,000 1,137 2,236 2,558 2,994 3,379 4,680 5,188 5,889 6,455 7,139 7,463 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 8,403 8,386 8,646 8,889 9,293 Dráhy kolejové Zpětný 0,112 0,127 0,249 0,285 0,334 0,377 0,522 0,579 0,657 0,720 0,796 0,832 0,923 1,000 0,986 0,975 0,938 0,937 0,935 0,964 0,991 1,000 825 1m délky 75040 72995 125330 137735 176030 198560 276555 307215 344592 385047 424440 441918 486750 510457 510967 500051 464547 465383 465383 480470 498840 493851 Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,042 1,117 1,102 1,041 1,101 1,049 1,001 0,979 0,929 1,002 1,000 1,032 1,038 0,990 tunely, šachty Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,685 4,094 4,592 5,131 5,656 5,889 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 6,202 6,202 6,403 6,648 6,581 Zpětný 0,152 0,148 0,254 0,279 0,356 0,402 0,560 0,622 0,698 0,780 0,859 0,895 0,986 1,034 1,035 1,013 0,941 0,942 0,942 0,973 1,010 1,000 825 1m 49450 48100 82585 90760 115990 130840 181541 202126 224727 248571 273243 284495 315399 331169 323733 318895 292406 292932 292932 309388 313346 317344 Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,388 1,113 1,043 1,106 1,099 1,041 1,109 1,050 0,978 0,985 0,917 1,002 1,000 1,056 1,013 1,013 štoly Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,671 4,087 4,545 5,027 5,526 5,753 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 5,924 5,924 6,257 6,337 6,417 Zpětný 0,156 0,152 0,260 0,286 0,366 0,412 0,572 0,637 0,708 0,783 0,861 0,896 0,994 1,044 1,020 1,005 0,921 0,923 0,923 0,975 0,987 1,000 14

JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 2000 2003 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 825 1m 3355 3265 5605 6160 7875 8880 12367 13737 15136 16767 18481 19180 20910 21097 21386 21269 20004 20040 20026 20748 21082 21405 Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,034 1,108 1,102 1,038 1,090 1,009 1,014 0,995 0,941 1,002 0,999 1,036 1,016 1,015 studny Součtový 1,000 0,973 1,671 1,836 2,347 2,647 3,686 4,094 4,511 4,998 5,508 5,717 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 5,973 5,969 6,184 6,284 6,380 Zpětný 0,157 0,153 0,262 0,288 0,368 0,415 0,578 0,642 0,707 0,783 0,863 0,896 0,977 0,986 0,999 0,994 0,935 0,936 0,936 0,969 0,985 1,000 8271 1m délky 775 1005 1685 2190 2850 3335 4538 5008 5657 6298 6986 7300 7823 8245 8204 8122 7562 7552 7552 7862 8098 8106 Vodovody Meziroční X 1,297 1,677 1,300 1,301 1,170 1,361 1,104 1,054 1,113 1,109 1,045 1,072 1,054 0,995 0,990 0,931 0,999 1,000 1,041 1,030 1,001 trubní Součtový 1,000 1,297 2,174 2,826 3,677 4,303 5,855 6,462 7,299 8,126 9,014 9,419 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 9,745 9,745 10,145 10,449 10,459 Zpětný 0,096 0,124 0,208 0,270 0,352 0,411 0,560 0,618 0,698 0,777 0,862 0,901 0,965 1,017 1,012 1,002 0,933 0,932 0,932 0,970 0,999 1,000 8272 1m délky 980 1275 2135 2780 3610 4225 5742 6334 7155 7966 8837 9235 9897 10431 10379 10275 9463 9451 9451 9621 9910 9820 Kanalizace Meziroční X 1,301 1,675 1,302 1,299 1,170 1,359 1,103 1,054 1,113 1,109 1,045 1,072 1,054 0,995 0,990 0,921 0,999 1,000 1,018 1,030 0,991 trubní Součtový 1,000 1,301 2,179 2,837 3,684 4,311 5,859 6,463 7,301 8,129 9,017 9,423 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 9,644 9,644 9,817 10,112 10,020 Zpětný 0,100 0,130 0,217 0,283 0,368 0,430 0,585 0,645 0,729 0,811 0,900 0,940 1,008 1,062 1,057 1,046 0,964 0,962 0,962 0,980 1,009 1,000 831 1m délky 225 288 478 622 802 906 1239 1388 1560 1713 1867 1943 2185 2279 2256 2215 1991 2001 1990 2032 2137 2173 Hydromeliorace Meziroční X 1,280 1,660 1,301 1,289 1,130 1,368 1,120 1,051 1,098 1,090 1,041 1,125 1,043 0,990 0,982 0,899 1,005 0,995 1,021 1,052 1,017 Součtový 1,000 1,280 2,124 2,764 3,564 4,027 5,507 6,169 6,933 7,613 8,298 8,636 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 8,893 8,844 9,031 9,498 9,658 odvodnění Zpětný 0,104 0,133 0,220 0,286 0,369 0,417 0,570 0,639 0,718 0,788 0,859 0,894 1,006 1,049 1,038 1,019 0,916 0,921 0,916 0,935 0,983 1,000 831 1m délky 1270 1625 2698 3507 4524 5112 6990 7828 8750 9606 10362 10712 11650 12438 12546 12492 11870 11927 11994 12537 12824 13044 Meziroční X 1,280 1,660 1,300 1,290 1,130 1,367 1,120 1,045 1,098 1,079 1,034 1,088 1,068 1,009 0,996 0,950 1,005 1,006 1,045 1,023 1,017 Hydromeliorace Součtový 1,000 1,280 2,124 2,761 3,562 4,025 5,504 6,164 6,890 7,564 8,159 8,435 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 9,391 9,444 9,872 10,098 10,271 závlahy Zpětný 0,097 0,125 0,207 0,269 0,347 0,392 0,536 0,600 0,671 0,736 0,794 0,821 0,893 0,954 0,962 0,958 0,910 0,914 0,920 0,961 0,983 1,000 15

JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 2000 2003 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 832 1m3 OH 235 327 515 576 712 806 1144 1255 1488 1691 1832 1906 2122 2222 2180 2158 1983 1976 1974 2054 2086 2090 Hráze,jezy Meziroční X 1,391 1,575 1,118 1,236 1,132 1,419 1,097 1,066 1,136 1,083 1,040 1,113 1,047 0,981 0,990 0,919 0,996 0,999 1,041 1,016 1,002 a stupně Součtový 1,000 1,391 2,191 2,451 3,030 3,430 4,868 5,340 6,332 7,196 7,796 8,111 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 8,409 8,400 8,740 8,877 8,894 Zpětný 0,112 0,156 0,246 0,276 0,341 0,386 0,547 0,600 0,712 0,809 0,877 0,912 1,015 1,063 1,043 1,033 0,949 0,945 0,944 0,983 0,998 1,000 832 1 m3 OP 907 1261 1986 2222 2748 3111 4417 4843 5783 6582 7117 7437 8096 8500 8339 8256 7637 7627 7642 7955 8194 8210 Ostatní objekty Meziroční X 1,390 1,575 1,119 1,237 1,132 1,420 1,096 1,073 1,138 1,081 1,045 1,089 1,050 0,981 0,990 0,925 0,999 1,002 1,041 1,030 1,002 na tocích Součtový 1,000 1,390 2,190 2,450 3,030 3,430 4,870 5,340 6,376 7,257 7,847 8,200 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 8,409 8,426 8,771 9,034 9,052 Zpětný 0,110 0,154 0,242 0,271 0,335 0,379 0,538 0,590 0,704 0,802 0,867 0,906 0,986 1,035 1,016 1,006 0,930 0,929 0,931 0,969 0,998 1,000 833 1m2 440 535 940 1155 1445 1580 2247 2465 2921 3209 3529 3700 4086 4274 4165 4036 3548 3543 3480 3639 3680 3653 Nádrže Meziroční X 1,216 1,757 1,229 1,251 1,093 1,422 1,097 1,073 1,099 1,100 1,048 1,104 1,046 0,974 0,969 0,879 0,999 0,982 1,046 1,011 0,993 na tocích Součtový 1,000 1,216 2,136 2,625 3,284 3,591 5,107 5,602 6,639 7,293 8,020 8,409 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 8,052 7,909 8,270 8,364 8,302 Zpětný 0,120 0,146 0,257 0,316 0,396 0,433 0,615 0,675 0,800 0,878 0,966 1,013 1,119 1,170 1,140 1,105 0,971 0,970 0,953 0,996 1,007 1,000 833 1m délky 1825 2205 3905 4815 6010 6570 9369 10280 12220 14431 15772 16446 18196 19044 18168 17223 16459 16436 16521 17288 17739 17643 Úpravy vodních Meziroční X 1,208 1,771 1,233 1,248 1,093 1,426 1,097 1,073 1,181 1,093 1,043 1,106 1,047 0,954 0,948 0,956 0,999 1,005 1,046 1,026 0,995 toků a kanály Součtový 1,000 1,208 2,140 2,638 3,293 3,600 5,134 5,633 6,696 7,907 8,642 9,012 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 9,006 9,053 9,473 9,720 9,667 Zpětný 0,103 0,125 0,221 0,273 0,341 0,372 0,531 0,583 0,693 0,818 0,894 0,932 1,031 1,079 1,030 0,976 0,933 0,932 0,936 0,980 1,005 1,000 Součtový index : rok 1971 = 1,000 ZpětnýZpětný index : rok 2017 = 1,000 16

PROGNÓZA VÝVOJE STAVEBNICTVÍ Stavebnictví patří mezi významná odvětví ekonomiky a stavební produkce je považována za indikátor jejího vývoje. Vzestup stavební produkce je závislý na politických rozhodnutích vlády a parlamentu, a to jak v oblasti veřejných zakázek financovaných ze státního a obecních rozpočtů, tak v oblasti legislativy, daní, sociální politiky apod. Stavebnictví má ve své realizačně produkční fázi široké vazby na straně vstupů, kde přejímá produkty řady dalších výrobních odvětví národního hospodářství, ale i na straně výstupů, neboť je dodavatelem stavebních děl a prací pro výrobní i nevýrobní sféru, občany, instituce a další uživatele. Stavebnictví kopíruje trendy ekonomiky s tím, že se změny ve výkonnosti projevují výrazněji. Jde o sektor, který je významově plně srovnatelný s ostatními hlavními hospodářskými sektory, jako jsou energetika, zpracovatelský průmysl, doprava apod. Stavebnictví (a s ním spojená investiční výstavba) přitom v dlouhodobém horizontu přispívá k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí (např. napojení na dopravní infrastrukturu, zvýšení ekonomického rozvoje regionů), vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích (růstu tržeb a pracovních příležitostí jak po dobu výstavby, tak zejména užíváním stavebního díla během jeho životnost), udržování sociální stability apod. Významným specifikem stavebnictví je značný (cca 50 %) podíl investic z veřejných prostředků. S ohledem na to, že nenabízí produkty krátkodobé a přímo zcela nezbytné spotřeby pro obyvatelstvo, je závislé na poptávce po dlouhodobějších investicích a na potřebách a možnostech stavebníků investovat do nových staveb nebo provádět včasnou údržbu či modernizaci stávajících staveb. Ukazatelem vypovídajícím o postavení stavebnictví v ekonomice je podíl na tvorbě HDP. Podíl stavebnictví ČR na HDP (5,6%) Na trajektorii vývoje vládní investiční politiky v ČR je zřejmý pokles podílu na HDP od roku 2009, který byl vystřídán růstem až v letech 2014 a 2015. Tento vývoj přispěl k ekonomické recesi ČR v letech 2012 2013, ve stavebnictví však trval podstatně déle, v létech 2010 2013. Stavebnictví dosáhlo v letech 2006-2008 vrcholu z hlediska objemu celkové produkce a také z hlediska tempa růstu. Bylo to způsobené vysokou poptávkou soukromého (bytová výstavba, průmyslová výstavba, kancelářská a obchodní výstavba) i veřejného sektoru (dopravní stavby, vodohospodářské stavby). Odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí, která započala v roce 2008, nejen u nás, ale v celé EU. 17

18

Multiplikační efekt stavebnictví Stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví, jako na dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, dopravy, služeb apod. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace, dochází v produkci stavebnictví k větším či menším vyvolaným zakázkám vůči dodavatelům a při růstu produkce subdodavatelů k významnému multiplikačnímu efektu. Kvantifikace multiplikátorů vychází z údajů Národních účtů ČSÚ. Příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 3,3. Znamená to konkrétně, že každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce v podobě stavebních investic vyvolává v daných letech (včetně transformační role zahraničního obchodu) celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 3,3 mld. Kč. To lze pak ze širšího národohospodářského hlediska brát jako určitou informaci o tom, k jakému zvýšení celkové produkce v národním hospodářství dojde, zvýší-li se v určitém větším rozsahu i stavební investice. Prostřednictvím veřejných stavebních zakázek lze výrazně ovlivnit ekonomický růst a zaměstnanost a tato role stavebnictví může být v rámci hospodářské politiky spolehlivě využívána. Konkrétně se mezi sledovanými odvětvími české ekonomiky z tohoto celkového multiplikačního, resp. konjunkturně-stimulačního pohledu, nachází stavebnictví na 9. 10. místě. Jestliže se však příslušné propočty provádí jen ve vztahu k tuzemským dodávkám pro výrobní spotřebu (tzn. po vyloučení mezispotřeby z dovozu), pak je stavebnictví ve vyvolávaném efektu v porovnání s ostatními obory hospodářství jednoznačně na prvním místě, má největší přímý a bezprostřední vliv na tuzemskou produkci. K téměř totožným zjištěním dospěl Rýnsko-Westfálský institut pro výzkum hospodářství se sídlem v Essenu, který vypracoval a zveřejnil studii ke kvantifikaci multiplikačních efektů a vlivu na zaměstnanost ve vztahu na investice do stavebnictví. RWI na základě zadání Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví, městského rozvoje a vlivů na zaměstnanost zkoumal vliv dodatečné investice ve výši 1 mld. EUR na národohospodářskou produkci a zaměstnanost. Současně byly vyjádřeny i fiskální efekty takovéhoto dodatečného (investičního) požadavku. Výpočty byly provedeny odděleně pro pět vymezených stavebních segmentů stavební produkce - rodinné domy, vícebytové domy, občanská výstavba, průmyslová výstavba, inženýrské stavby. Stavební investice ve výši 1 mld. EUR přispívá v rámci celkového hospodářství k růstu dodatečné vyvolané výroby mezi 2,359 a 2,592 mld. EUR, včetně 1 mld. EURO stavební investice je tedy nárůst produkce v národním hospodářství 3,4 3,6 mld. EUR (podle toho o jaký segment stavění se jedná). Dodatečný vliv na zvýšení zaměstnanosti se pohybuje mezi 21.053 a 22.626 osobami, příjem státu prostřednictvím daní a (nevyplacených) sociálních dávek dosahuje výše okolo 408 mil. EURO. 19

Velmi významné a stále nedoceněné jsou multiplikační účinky stavebnictví, ať již jde o ekonomické, sociální a environmentální přínosy i zaměstnanost. Jde také o využití potenciálu malých a středních firem, synergického efektu jejich spoluúčasti na velkých projektech i vliv velkých stavebních společností na uplatňování progresivních metod. Závěry, návrhy na opatření Jedním z nejvýraznějších problémů, které se na hospodářských výsledcích ČR v minulých letech podepsaly, je situace ve stavebnictví. Negativně ji ovlivnila zejména příliš pomalá výstavba inženýrské infrastruktury. Dlouhodobě je v této oblasti Česká republika mezi evropskými státy jedna z nejméně efektivních, proto musí pokračovat systémové kroky i manažerská opatření směrem k akceleraci rychlosti výstavby. Zejména dopravní infrastruktura hraje zásadní roli v regionálním rozvoji a pozitivně ovlivňuje i podnikatelské prostředí. Proto je potřeba klást větší důraz na spojení v rámci evropské páteřní dopravní sítě a na moderní technologie v dopravě. Od počátku ekonomické krize v roce 2008 klesal objem stavební produkce a rozdíl s vyspělou Evropou se nesnižoval, ale naopak zvyšoval. Mezi 19 zeměmi EU, členy Euroconstructu, bylo české stavebnictví svými výsledky za konjunkturní období 2000 2008 na 6. místě, za období 2008 2015 kleslo na 15. místo. V materiálu jsou analyzovány faktory ovlivňující poptávku jako důležitý prvek podmiňující obnovu a oživení růstu stavebnictví. Je zřejmé, že za předchozí období se zvýšila potřeba zrychleného budování komunikační sítě, výstavba nových objektů, rekonstrukce, opravy a údržba stávajících. Pojednává o tom kapitola o tendencích a trendech v jednotlivých oborech výstavby, která je zaměřena na specifikování potřeb, jejichž realizace by byla žádoucí do roku 2020 a také kapitola o finančních zdrojích, které jsou v současné době známé a měly by do roku 2020 zůstat k dispozici. Bilanční úvaha, ve které je souhrnný výhled potencionální potřeby do roku 2020, je finančním vyjádřením ně na základě všech nashromážděných údajů. Ta byla provedena jednak oceněním potřeby v těch sektorech, kde bylo možno exaktně vyčíslit množství (bytová výstavba, dopravní infrastruktura), dále na základě informací nejvýznamnějších veřejných zadavatelů o připravených investičních záměrech, eventuálně programech (energeticky úsporné stavby, vodohospodářské stavby, rekonstrukce památek). U zbývajících, tj. občanská výstavba a výrobní budovy, byla finanční částka vypočtena podle poměrného (procentního) podílu v letech 2005-2015 na základě odhadnuté odchylky podle reálné potřeby. S ohledem na nedostatečný podíl oprav a údržby z celkového objemu stavební výroby a z nutnosti jej postupně zvyšovat, bylo odvozeno jeho celkové finanční ocenění. Veškeré ceny jsou vztaženy k současné cenové úrovni. Vypočtená celková poptávka (zásoba práce) do roku 2020 činí 3 222 mld. Kč = 3,2 bil. Kč. 20

Reálného nárůst stavební produkce do roku 2020 byl proveden na základě úvahy o očekávaném meziročním poklesu v roce 2016, stagnaci v roce 2017 a pak následném postupném meziročním nárůstu cca 5%, což je výrazně pomalejší nárůst oproti období 2002 2008, kdy byl v rozpětí 7,2 11,3%. Takto stanovené finanční i kapacitní možnosti činí maximálně 2 285 mld. Kč = 2,3 bil. Kč. Dle tohoto porovnání vychází nadbytek vypočtené poptávky nad odhadnutými možnostmi ve výši 937 mld. Kč, tj. 41%. Je tudíž zřetelné, že i při možných nepřesnostech ve výpočtech nebo odhadech je zde dostatečná zásoba práce, která nebude pokryta ani při předpokládaném optimistickém vývoji. Jak bylo dříve popsáno, jedná se o teoretickou potřebu stavebních prací jak ve věcném, tak finančním vyjádření. Ta nemůže být pokryta zejména z důvodu přípravy staveb, zajištění jejich profinancování, a to jak z veřejných, tak privátních zdrojů i finančních prostředků z evropských fondů, ale ani dostatečnou kapacitou dodavatelských firem jak kvalifikované pracovní síly, tak svým technickým a technologickým vybavením. Kromě toho existuje celá řada rizik a možného omezení vývoje, která jsou v dokumentu podrobně popsána, jejichž působení může nepříznivě ovlivnit jak výši zásoby práce, tak i finanční nebo kapacitní možnosti. Návrhy na nezbytná opatření ze strany státu: udržet sílící ekonomický vývoj, zvyšování konkurenceschopnosti státu vytvořit dlouhodobé koncepce a strategie státu na základě těchto dokumentů zpracovat bytovou politiku a reálnou dopravní strategii zpracovat koncepci sociálního bydlení vypracovat a pravidelně aktualizovat seznam prioritních staveb, včetně harmonogramu jednotlivých etap přípravy staveb a zhodnocení možných rizik pravidelně na úrovni vlády vyhodnocovat materiál zpracovaný MD Přehled přípravy staveb s plánovaným zahájením 2016 2018 a stavebními náklady nad 300 mil. Kč (viz usnesení vlády 430 ze dne 11. 5. 2016) změnou legislativy zajistit zjednodušení a urychlení investorské přípravy, povolování staveb, udržet dostatečné finanční pokrytí přípravy zajistit dostatek finančních zdrojů ve státním rozpočtu pro investice a zabezpečit plné vyčerpání evropských fondů věnovat se intenzivně rutinního zavedení metody BIM do praxe stavebního průmyslu při projektování, výstavbě i provozování rozvinout ve stavebnictví proces digitalizace v rámci programu Stavebnictví 4.0 zavést institut státní expertizy zpracovat návrh politiky státu v oblasti vzdělávání, preferovat technické obory rekonstruovat systém učňovského školství se zapojením podnikatelských subjektů včetně motivačních aspektů vytvořit integrované ministerstvo jako zodpovědného partnera za sektor výstavby v celé šíři jeho problematiky sps@sps.cz 21

BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH 1997 2016 Základní údaje o bytové výstavbě za Českou republiku a jednotlivé kraje lze získat z údajů ČSÚ (pro rok 2016 jsou to předběžné údaje, pro rok 2015 byly předtím předběžné údaje nahrazeny definitivními). Podrobné údaje ú o bytové výstavbě až do úrovně jednotlivých obcí za roky 1997-2012 obsahují publikace ÚRS PRAHA, a.s., (většinou na webu ČSÚ), za roky 2013-2015 jsou běžně k dispozici pouze celkové objemy dokončených bytů (a z toho bytyy v rodinných demech), ovšem jejich propojením s daty o vývoji obyvatelstva lze sledovat a analyzovat změny v rozmístění nové bytové výstavby v podrobném územním detailu (obce a jejichh uskupení až po okresy). 1000000 90000 80000 DLOUHODOBÝ VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY 1948-2016 Bytová výstavba celkem 70000 Počet dokončených bytů 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Komunální (státní), podniková a ostatní Družstevní bytová výstavba Byty v rodinných domech včetně nástaveb a přístaveb 1948 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2016 22

Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století (maximum bylo 97 616 dokončených bytů v roce 1975), klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončených bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995, kdy bylo dokončeno pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1 000 obyvatel středního stavu. Počet dokončených bytů 1997-2016 podle druhu stavby Rok Počet dokončených bytů celkem abs. na 1 000 obyvatel stř. stavu v rodinných domech v bytových domech v tom v nástavbách a přístavbách k rodinným domům k bytovým domům Absolutně v DPS a domovech - penziónech v neby- tových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů 1997 16 757 1,62 6 509 4 568 2 073 2 009 613 132 853 4 645 1998 22 183 2,15 8 336 6 827 2 334 2 530 811 407 938 6 078 1999 23 734 2,30 9 238 6 598 2 539 2 506 651 767 1 435 8 755 2000 25 207 2,44 10 466 5 926 2 911 2 339 687 745 2 133 10 725 2001 24 758 2,41 10 693 5 912 2 948 1 874 708 824 1 799 13 435 2002 27 291 2,66 11 716 6 393 2 957 1 737 1 725 1 070 1 693 13 599 2003 27 127 2,65 11 397 7 720 2 486 1 454 1 729 1 213 1 128 12 761 2004 32 268 3,15 13 302 10 722 2 453 2 070 1 638 719 1 364 15 469 2005 32 863 3,20 13 472 11 526 2 270 1 569 1 047 794 2 185 21 896 2006 30 190 2,93 13 230 10 070 1 687 1 770 760 651 2 022 21 144 2007 41 649 4,02 16 988 18 171 1 735 1 847 530 733 1 645 18 758 2008 38 380 3,66 19 611 12 497 1 710 1 788 345 727 1 702 21 187 2009 38 473 3,65 19 124 13 766 1 528 1 697 275 803 1 280 19 029 2010 36 442 3,45 19 760 10 912 1 423 1 445 876 786 1 240 18 899 2011 28 630 2,72 17 385 6 487 1 244 1 579 170 618 1 147 17 207 2012 29 467 2,79 17 442 7 095 1 194 1 432 354 581 1 369 16 906 2013 25 238 2,40 15 469 6 049 966 1 296 341 414 703 10 786 2014 23 954 2,28 13 992 6 422 772 1 254 273 451 790 9 428 2015 25 095 2,38 13 890 7 356 816 1 162 136 589 1146 9 900 2016 27333 2,59 14562 9028 786 1024 273 669 991 9912 Ind.2016/15 108,9 x 104,8 122,7 96,3 88,1 200,7 113,6 86,5 100,1 Ind.2016/14 114,1 x 104,1 140,6 101,8 81,7 100,0 148,3 125,4 105,1 Ind.2016/07 65,6 x 85,7 49,7 45,3 55,4 51,5 91,3 60,2 52,8 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 23

V dalších letech po roce 1995 docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů (4,02 bytů na 1 000 obyvatel), což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 25 let. K tomuto maximu v daném roce ovšem do značné míry došlo i díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno 38 380, resp. 38 473 bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku 2008. V roce 2010 už bylo dokončeno pouze 36 442 bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce 2007. V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen 28 628 bytů (78,6 % předchozího roku, 68,7 % roku 2007), v roce 2012 se dokončilo 29 477 bytů (sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007) a v roce 2013 pouze 25 246 dokončených bytů (88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007). Rok 2014 zaznamenal další pokles na 23 954 dokončených bytů (2,28 bytů na 1 000 obyvatel), tj. 94,9 % předchozího roku a současně pouze 56,1 % roku 2007. Teprve rok 2015 znamenal nárůst počtu dokončených bytů na 25 094 bytů (2,38 bytů na 1 000 obyvatel), tj. 104,8 % předchozího roku, i když stále ještě pouze 60,25 % roku 2007. V roce 2016 došlo k dalšímu růstu na 27 333 bytů (2,59 bytů na 1 000 obyvatel, 114,1 % předchozího roku, 65,6 % roku 2007). Od roku 1997 do roku 2016 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem 577 039 bytů, tj. 28 852 ročně v dlouhodobém průměru 20 let. Z celkového počtu 27 333 dokončených bytů v roce 2016 bylo zkolaudováno 14 562 bytů v nových rodinných domech (53,3 %) a 9 028 bytů v nových bytových domech (33,3 %). Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 786 bytů v rodinných domech (2,9 % všech bytů) a 1 024 bytů v bytových domech (3,7 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (273 bytů), byty v nebytových budovách (669 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (991 bytů). Modernizací bylo získáno 9 912 bytů. Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. dlouhodobě průměrně 3 až 3,5 roku u bytů v nových rodinných domech, 2 až 2,5 roku u bytů v nových bytových domech, cca 5 let u nástaveb a přístaveb k rodinným domům a cca 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. Rozdíly jsou dány zejména finančními možnostmi a problémovostí s rozestavěností u různých typů stavebníků. Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima 43 796 bytů, z toho 20 990 bytů (47,9 %) v nových rodinných domech a 15 283 (34,9 %) v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech už v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), byty v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), byty v nebytových budovách v roce 2009 (2 458 bytů), byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizované byty v roce 2006 (36 081 bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech 2006-2008, začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. 24

Počet zahájených bytů 1997-2016 podle druhu stavby (zkráceno o roky 2004-2006) Rok Počet zahájených bytů celkem abs. na 1 000 obyvatel stř. stavu v rodinných domech v bytových domech v tom v nástavbách a přístavbách k rodinným domům k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů 1997 33 152 3,20 12 521 9 411 5 086 2 574 1 183 595 1 782 8 668 1998 35 027 3,39 14 933 7 961 5 820 3 300 648 593 1 772 10 587 1999 32 900 3,19 12 489 7 192 5 766 3 248 1 371 1 247 1 587 16 087 2000 32 377 3,14 12 177 7 097 4 272 3 658 845 1 453 2 875 16 638 2001 28 983 2,82 12 895 6 276 3 639 2 048 1 357 1 384 1 384 16 659 2002 33 606 3,28 13 659 10 246 3 600 1 850 1 803 1 225 1 223 16 050 2003 36 496 3,56 17 250 10 043 3 561 2 288 1 017 1 167 1 170 17 145 2007 43 796 4,22 20 990 15 283 2 269 1 858 545 2 166 685 29 635 2008 43 531 4,16 22 918 13 724 2 187 1 682 629 1 872 519 27 020 2009 37 319 3,54 18 750 11 045 1 998 1 729 582 2 458 757 24 186 2010 28 135 2,66 16 611 5 798 1 749 1 502 414 1 564 497 24 031 2011 27 535 2,61 17 060 5 013 1 837 1 441 541 1 175 468 24 349 2012 23 853 2,26 14 399 4 022 1 636 1 345 741 1 277 433 18 900 2013 22 108 2,10 12 490 4 857 1 244 1 313 621 1 100 483 15 638 2014 24 351 2,31 12 440 6 657 1 238 1 353 726 1 566 371 14 251 2015 26 378 2,50 13 727 6 848 1 252 1 795 476 1 635 645 13 508 2016 27224 2,58 15865 5870 1311 1611 387 1540 640 14374 Ind.2016/15 103,2 x 115,6 85,7 104,7 89,7 81,3 94,2 99,2 106,4 Ind.2016/14 111,8 x 127,5 88,2 105,9 119,1 53,3 98,3 172,5 100,9 Ind.2016/07 62,2 x 75,6 38,4 57,8 86,7 71,0 71,1 93,4 48,5 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v letech 2009-2013 v důsledku recese české ekonomiky bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 bytů a v roce 2013 pouze 87,6 bytů. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužovala doba výstavby a současně se zmenšovala zásoba rozestavěných bytů. Proto bylo v roce 2014 dokončeno ještě méně bytů než v roce 2013. V roce absolutně Počet modernizovaných bytů 25

2014 bylo zahájeno 24 351 bytů (102,0 % dokončených), v roce 2015 bylo zahájeno 26 378 bytů (105,1 % dokončených). V roce 2016 bylo zahájeno 27 224 bytů, cože je více než v jednotlivých letech 2012 až 2015, ale už zase pouze 99,6 % dokončených bytů a pořád ještě pouze 62,2 % bytů, zahájených v roce 2007. Z celkového počtu 27 224 zahájených bytů v roce 2016 bylo 15 865 bytů v nových rodinných domech (58,3 %) a 5 870 bytů v nových bytových domech (21,6 %). Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno 1 311 bytů v rodinných domech (4,8 % celkového počtu bytů) a 1 611 bytů v bytových domech (5,9 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (387 bytů), byty v nebytových budovách (1 540 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (640). Dále byla zahájena modernizace 14 374 bytů. Proti předchozímu roku 2015 došlo k mírnému absolutnímu nárůstu celkového počtu zahájených bytů (o 3,2 %), hlavně díky nárůstu nových bytů v rodinných domech (o 15,6 %) a mírnému nárůstu počtu bytů v nástavbách a přístavbách v rodinných domech (o 4,7 %), ostatní formy staveb zaznamenaly pokles, nejzávažnější je pokles počtu bytů v nových bytových domech (o 14,3 %), což ukazuje na závažné problémy ve stavebnictví. U ostatních druhů staveb počty z roku na rok dosti značně kolísají. Bytová výstavba v krajích v letech 1997 2016 Dokončená bytová výstavba v krajích odráží rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, odlišnou výchozí situaci v roce 1989 (danou rozdílnou podporou regionů před rokem 1989), dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby, a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu změn celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Základními faktory jsou přitom změny v situaci v Praze, vliv nové bytové výstavby v suburbiích, která se projevuje hlavně ve Středočeském kraji a v různé míře v dalších krajích, a nakonec změny v postavení jednotlivých krajů. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhlo v roce 2016 hlavní město Praha (4,79 bytů na 1 000 obyvatel) a na dalším místě Středočeský kraj (3,64). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2016 (0,95), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období 1997-2016 (1,18) měl Ústecký kraj, a to především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,71 bytů na 1 000 obyvatel v letech 1997-2016). Tento kraj měl jak v celém období 1997-2016, tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96), ale v roce 2014 už zase až na desátém místě, v roce 2015 na devátém místě a v roce 2016 na jedenáctém místě. Výstižným ukazatelem je vzájemný poměr mezi podílem kraje na obyvatelstvu (podle nejnovějších publikovaných údajů k 30.9.2016) a na nové bytové výstavbě. Ukazuje zcela jednoznačně, že absolutně, ale i relativně nejvíce se staví ve třech krajích: v Praze, Středočeském a Jihomoravském, tedy ve dvou nejvýznamnějších centrech a v jejich zázemí. 26

Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají, zejména v souvislosti s dokončováním jednotlivých větších developerských projektů v konkrétních lokalitách. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech 2006-2015 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). Téměř všechny kraje zaznamenaly ještě v roce 2014 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku, s jedinou výjimkou Prahy a dále málo významných změn v Olomouckém a Zlínském kraji (malé nárůsty při malém základě). V roce 2015 zaznamenalo nárůst 9 krajů ze 14, nejvíce Středočeský kraj a Praha a v roce 2016 rovněž 9 krajů, nejvíce Plzeňský, Liberecký, Pardubický, Olomoucký a pak teprve Praha (to je další důkaz kolísání počtu bytů z roku na rok při relativně malých objemech). Počet dokončených bytů 1997 2016 podle krajů Kraj Počet obyvatel Počet dokončených bytů 1997-2016 Intenzita bytové výstavby Podíl bytů v rodinných 30.9.2016 absolutně % z ČR domech vč. nástaveb abs. % z ČR 1997-2007 2016 1997-2007 2016 1997-2007 2016 1997-2007 2016 Hlavní město Praha 1 276 741 12,1 98 745 9 422 6 092 17,0 22,6 20,8 4,08 7,87 4,79 14,7 9,7 9,2 Středočeský kraj 1 335 988 12,6 103 637 8 599 4 857 18,1 20,6 19,4 4,32 7,24 3,64 71,6 60,1 83,2 Jihočeský kraj 638 648 6,0 34 326 2 088 1 245 6,0 5,0 4,6 2,72 3,31 1,95 63,3 66,1 75,9 Plzeňský kraj 578 194 5,5 33 074 1 905 1 561 5,8 4,6 5,7 2,95 3,42 2,70 56,0 53,0 61,0 Karlovarský kraj 296 976 2,8 10 933 543 501 1,9 1,3 1,8 1,80 1,78 1,69 55,9 64,5 55,3 Ústecký kraj 821 732 7,8 19 465 1 153 780 3,4 2,8 2,9 1,18 1,40 0,95 62,7 63,3 77,8 Liberecký kraj 440 308 4,2 20 194 1 198 787 3,5 2,9 2,9 2,33 2,77 1,79 55,4 53,4 67,0 Královéhradecký kraj 550 936 5,2 27 364 1 796 1 064 4,8 4,3 3,9 2,48 3,26 1,93 59,0 49,3 70,8 Pardubický kraj 516 803 4,9 26 991 1 866 1 224 4,7 4,5 4,5 2,64 3,67 2,37 61,5 56,6 69,3 Kraj Vysočina 509 120 4,8 26 388 1 681 968 4,6 4,0 3,5 2,58 3,28 1,90 67,6 64,9 84,9 Jihomoravský kraj 1 177 904 11,1 73 072 6 013 3 845 12,7 14,4 14,1 3,18 5,30 3,27 51,2 35,8 50,0 Olomoucký kraj 634 208 6,0 29 600 1 766 1 336 5,2 4,2 4,9 2,31 2,76 2,11 58,1 51,2 59,4 Zlínský kraj 584 020 5,5 26 829 1 661 976 4,7 4,0 3,6 2,27 2,82 1,67 66,8 54,8 71,2 Moravskoslezský kraj 1 210 849 11,5 42 667 1 958 2 097 7,4 4,7 7,7 1,71 1,57 1,73 72,9 78,2 76,6 Česká republika 10 572 427 100,0 573 285 41 649 27 333 100,0 100,0 100,0 2,76 4,03 2,59 54,5 45,0 56,2 Pozn. V letech 1997 a 1998 bez bytů dokončených v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penzionech, bez bytů v nebytových budovách a bez bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů Zahajovaná bytová výstavba má schopnost rychleji zareagovat na vznik a ukončení krize. Proto už v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 mělo ze 14 krajů osm krajů růst, z toho nejvíce Praha (+ 33,7 %) a Jihomoravský kraj (+30,0 %). Vývoj pokračoval v roce 2015, kde mělo 9 krajů růst vůči přechozímu roku, nejvíce Praha a Středočeský kraj, u ostatních krajů se ale projevuje kolísání z roku na rok. V roce 2016 mělo růst vůči 27

předchozímu roku 10 krajů, ale nejvíce Jihočeský, Královéhradecký a Plzeňský. To ukazuje jednak kolísání počtu zahájených bytů při relativně malých objemech bytů v jednotlivých krajích, ale zejména důsledek propadu zahájených bytů v bytových domech. Zvláště alarmující je situace v Praze, kde se počet zahájených bytů propadl na téměř na polovinu (z 5 227 bytů v roce 2015 na 2 758 bytů v roce 2016, tj. na 52,8 %). V údajích se výrazně odráží složení bytové výstavby, zejména poměr mezi byty v rodinných a bytových domech. Zvýšení počtu zahájených bytů v roce 2014 se týkalo hlavně krajů, které obsahují vyšší podíl bytů v bytových domech (vliv obratu chování stavebních firem) a nižší podíl rodinných domů (pokračoval propad vlivem setrvačnosti chování jednotlivých stavebníků). V roce 2015 se to už částečně narovnalo, podíl zahajovaných bytů v rodinných domech se zvyšoval. V roce 2016 měl největší vliv propad zahájených bytů v bytových domech (pokračující krize stavebnictví), a proto růst zaznamenaly kraje s vyšším podílem bytů v rodinných domech. Stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech 2007-2015 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je však nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) měly v roce 2014 i 2015 stejné kraje jako u dokončených bytů, na prvních třech místech byla Praha (3,58 bytů na 1 000 obyvatel v roce 2014-4,14 v roce 2015), Středočeský kraj (3,24 3,56) a Jihomoravský kraj (3,12 3,27), všechny ostatní kraje měly intenzitu zahajované bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,24 1,25). Rok 2016 znamenal výraznou změnu, Praha se propadla až na osmé místo (2,16 bytů na 1 000 obyvatel), na prvním místě je tedy Středočeský kraj (4,16), na dalších místech hodnotu 3,00 překonaly kraje Plzeňský (3,76), Jihomoravský (3,21) a Jihočeský (3,10). Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech 1997 2015 V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let 1997-2015 v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V devatenáctiletém průměru zde bylo dohromady dokončeno více než 10 bytů na 1 000 obyvatel (v okrese Praha-západ 10,37, v okrese Praha-východ 9,83). V období 1997-2008 přitom byla bytová výstavba intenzivnější v okrese Praha-západ (21,97 v roce 2007) nežli v okrese Praha-východ (15,67 v roce 2007). V období 2009-2015 se situace obrátila ve prospěch okresu Praha-východ (14,66 v roce 2009, 8,70 v roce 2013, 6,61 v roce 2014, 7,39 v roce 2015) oproti okresu Praha-západ (11,60 v roce 2009, 7,37 v roce 2013, 4,82 v roce 2014, 4,37 v roce 2015). Velký rozsah bytové výstavby v okolí Prahy (a dále i Brna), který je projevem suburbanizace, je patrný v porovnání s dalšími okresy v pořadí, kterými jsou okresy Beroun (6,83 v roce 2008, 4,65 v roce 2014, 3,79 v roce 2015) a Brno-venkov 28

(7,72 v roce 2007, 4,44 v roce 2014, 4,42 v roce 2015). Suburbanizace se projevuje i v zázemí dalších významných regionálních center a dále v širším zázemí Prahy. Nejnižší intenzitu dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na 1 000 obyvatel) v průměru devatenáctiletého období i v roce 2012, 2013, 2014 a 2015 byl okres Most (0,65 za roky 1997-2015, 0,72 v roce 2015), dalšími okresy s velmi nízkou intenzitou (mírně nad hranicí jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel) jsou okresy Karviná, Chomutov, Ústí nad Labem, Teplice, Sokolov, Děčín, Louny, Ostrava-město a další. Z hlediska správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti (SO ORP) je obraz podobný, jenom přesnější. Protože se zmenšující se velikostí územní jednotky rozsah bytové výstavby z roku na rok silně kolísá (např. v důsledku dokončování rozestavěných obytných souborů), je vhodnější uvádět údaje alespoň za několikaleté období. V letech 2012-2015 byla nejintenzivnější výstavba v obvodu Říčany (8,32 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně), na dalších místech byl obvod Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (8,11), Pohořelice (6,69), Černošice (5,90), Lysá nad Labem (5,84), Beroun (5,37), Šlapanice (5,35), další měly méně než 5,00. Je patrné, že se jedná u suburbanizované zázemí Prahy a Brna, v dalším pořadí jsou obvody v zázemí dalších regionálních center. Nejnižší intenzitu měl obvod Bílina (0,39) a Týn nad Vltavou (0,34), vlivem Temelína, na dalších místech byly obvody v severních Čechách a na severní Moravě nebo v periferních venkovských prostorech. Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období 1997-2015 postavilo v šesti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli (včetně Prahy), kde 142 773 dokončených bytů tvoří přes čtvrtinu celostátního objemu (26,1 %). V relativním vyjádření se nejintenzivněji v letech 1997-2015 stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,60 bytů na 1 000 obyvatel. O málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 100 tis. a více obyvatel (3,33), 2-5 tis. obyvatel (3,32) a 500-1 000 tis. obyvatel (3,27). Pro rok 2015 je pořadí trochu jiné: nejvíce města 100 tis. a více obyvatel (32,22), 500-1 000 obyvatel (3,00), 1-2 tis. obyvatel (2,91), do 500 obyvatel (2,85). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s 50-100 tis. obyvateli (1,68 za 19 let, 1,60 v roce 2016) a zejména s 20-50 tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 19 let pouze 1,55 a v roce 2015 pouze 0,97 bytů na 1 000 obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů, tj. regionů výrazně podporovaných před rokem 1989, což vedlo k vytvoření značné zásoby bytů. Uvedené údaje napovídají, že základním faktorem rozmístění bytové výstavby je sídelní a urbanistická struktura státu. Proto jsou údaje o bytové výstavbě v obcích připravena podle tohoto členění. Města (a 3 obce) s více než 5 tis. obyvateli jsou členěna podle statutu (hlavní město, krajská města, ostatní statutární města) a dále podle populační velikosti. Ostatní obce a města s méně než 5 tis. obyvateli jsou členěna na suburbanizované obce a ostatní. K tomu byla využita klasifikace obcí podle prací Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vymezující suburbanizované obce v zázemí měst s 10 000 a více obyvateli. 29

Počet dokončených bytů 1997-2015 podle sídelní a urbanistické struktury Města, obce Počet obyvatel 31.12.2015 Počet dokončených bytů 1997-2015 absolutně % z ČR Intenzita bytové výstavby Podíl bytů v rodinných domech včetně nástaveb abs. % z ČR 1997-2015 2007 2015 1997-2015 2007 2015 1997-2015 2007 2015 1997-2015 2007 2015 Praha 1 267 449 12,0 92 653 9 422 5 211 17,0 22,6 20,8 4,04 7,87 4,13 15,0 9,7 10,7 Krajská města 1 587 510 15,0 74 682 6 381 3 157 13,7 15,3 12,6 2,44 4,01 1,99 31,0 26,5 27,8 Ostatní statut. města 705 375 6,7 15 088 990 734 2,8 2,4 2,9 1,08 1,34 1,04 45,3 39,4 46,6 Města s 20-40 tis. obyv. 949 108 9,0 29 819 2234 1017 5,5 5,4 4,1 1,59 2,27 1,07 48,8 36,6 61,0 Města s 10-20 tis. obyv. 970 075 9,2 41 523 3 182 1 541 7,6 7,6 6,1 2,24 3,27 1,59 46,2 37,3 56,5 Města/obce s 5-10 tis. obyv. 964 115 9,1 50 585 3455 1981 9,3 8,3 7,9 2,77 3,6 2,05 56,2 52,5 71,3 Suburbanizované obce 1 401 926 13,3 122 447 8 915 5 690 22,4 21,4 22,7 5,25 7,26 4,08 82,5 77,7 86,7 Ostatní venkovské obce 2 708 285 25,7 119 155 7 070 5 764 21,8 17,0 23,0 2,36 2,66 2,13 75,8 70,5 88,4 Česká republika celkem 10 553 843 100,0 545 952 41 649 25 095 100,0 100,0 100,0 2,77 4,03 2,38 54,5 45,0 58,6 Bytová výstavba dosahuje dlouhodobě nejvyšších intenzit v suburbanizovaných obcích, tj. v obcích, ležících v blízkém zázemí velkých a středních měst, do kterých se cíleně přesouvá část obyvatel měst (intenzita byla 5,25 v celém období 1997-2015, i když pouze 4,08 bytů na 1 000 obyvatel v roce 2015). Na druhém místě z dlouhodobého hlediska je Praha (intenzita 4,04 v celém období 1997-2015), která se ale v roce 2015 dostala na první místo v rámci uvedených kategorií (4,13 v roce 2015), kdežto v předchozím roce byla druhá po suburbánních obcích (4,03 bytů na 1 000 obyvatel). Nejnižší intenzita bytové výstavby je v ostatních statutárních městech (1,04-1,08) a v městech s 20-40 tis. obyvateli (1,07-1,59). Příčina je jasná: v 70-tých letech byly v těchto městech vybudovány nové továrny v rámci industrializace všech okresů, na ně byla navázána výstavba panelových sídlišť a do nich se přistěhovalo velké množství obyvatel venkova. Tím vznikla značná zásobárna bytů, která snižuje potřebu nové výstavby. V současné době se významná část obyvatel těchto měst vrací zpět na venkov, ovšem diferencovaně, ve většině případů na příměstský venkov v zázemí měst (suburbanizované obce). 30

Bytová výstavba v obcích v letech 1997 2015 V průběhu období 1997-2015 byl alespoň jeden byt postaven v 6 103 obcích, které představují celkem 97,6 % z celostátního úhrnu obcí (6 253 k 31. 12. 2015), žádný byt tedy nebyl podle údajů ČSÚ dokončen pouze ve 150 obcích. V necelé polovině obcí (48,2 %) byl postaven méně než jeden byt průměrně ročně, pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 868 obcích (13,9 % obcí), 10 a více bytů v 432 obcích (6,9 %) a 100 a více bytů pouze v 16 obcích. Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (92 653, tj. 4 876 bytů průměrně ročně), v Brně (24 261, tj. 1 277 ročně) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy (2 418, tj. 127 bytů ročně), rychle rostoucí významná obec pražské suburbánní zóny, která se stala 17. 7. 2015 městem. Za okresním městem Prostějov, posledním krajským městem Karlovy Vary a dalším okresním městem Kolín je dále na 16. místě Hostivice, rovněž u Prahy (2106, tj. 111 bytů ročně), kde však bývalý rozvoj už skončil (jen 3 dokončené byty v roce 2015). Další obec, která není okresním městem ani ORP, je až obec Milovice (1677, tj. 88 bytů ročně) na 22. místě a Roztoky (1255, tj. 66 bytů ročně), opět u Prahy, na 32. místě. Z relativního hlediska měla za celé období 1997-2015 nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (68,07 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Herink, Trnová, Květnice, Bašť, Svémyslice, Chýně, Zlatá, Zlonín, Nehvizdy, Předboj, Jesenice, Šestajovice, Křenice, aj.), v zázemí dalších regionálních center 31

(Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). Vysoká intenzita nové bytové výstavby se ale kromě toho vyskytuje v některých rekreačních obcích, které se vyznačují vysokým počtem dokončených bytů, většinou ve formě apartmánů a současně nízkým počtem obyvatel (což zvyšuje hodnoty relativního ukazatele). Patří sem např. Ostružná (48,11 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně) v okrese Jeseník, Říčky v Orlických horách, Boží Dar, Špindlerův Mlýn, Loučná pod Klínovcem, Lipno nad Vltavou a další. V roce 2015 bylo absolutně nejvíce bytů dokončeno v Praze (5 211 bytů), v Brně (1 188 bytů), Ostravě, Plzni, v Českých Budějovicích, Olomouci. Za těmito krajskými městy následuje statutární město Kladno, další krajská města Hradec Králové a Pardubice a město Milovice (9. - 10. místo, 182 bytů). Na 11. místě je obec Nehvizdy u Prahy, kde v současné době probíhá intenzivní výstavba nových bytů, zejména v rodinných domech (95 bytů v roce 2014, 154 bytů v roce 2015). Kartogram ukazuje, že i v roce 2015 byla většina nové bytové výstavby realizována ve městech a suburbanizovaných prostorech kolem nich, v některých případech i v rekreačních obcích. Poměrně značné množství nových bytů v jednotlivém roce je však dokončeno i v malých obcích mimo urbanizované prostory, ve vazbě na jejich polohu a místní podmínky rozvoje. Alespoň jeden byt byl v roce 2015 dokončen v 3 579 obcích (57,2 % obcí), pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 930 obcích (14,9 % obcí), 10 a více bytů v 359 obcích (5,7 %) a 100 a více bytů v 17 obcích, kromě výše uvedených ještě ve městech Králův Dvůr, Liberec, Zlín, Opava, Znojmo a v obci Moravany, ležící v bezprostředním sousedství Brna. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Zlonín v okrese Praha-východ (37 bytů, které však představují intenzitu 82,22 bytů na 1 000 obyvatel), díky výstavbě rodinných domů v suburbánní obci. Na druhém místě byla rekreační obec Boží Dar (intenzita 79,65, ačkoliv se jedná o pouhých 18 bytů). Na dalších místech jsou jednak významné suburbanizované obce Nehvizdy (3. místo, intenzita 62,25), Nupaky (6. místo, 46,7) u Prahy a Moravany (9. místo, 40,98) u Brna, jednak obce s velmi malým počtem obyvatel, kde na úrovni podrobnosti jednotlivých let a jednotlivých obcí intenzita bytové výstavby velmi silně kolísá a občas dosahuje v jednotlivém roce vysokých hodnot jenom kvůli malému počtu obyvatel a nějaké jednorázové akci. Proto je zásadně vhodné intenzitu uvádět za celé období 1997-2015, kde se vyrovnává alespoň kolísání v čase, i když problém malého počtu obyvatel zůstává mueller@urspraha.cz 32

VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV 100 2015 Stavební podniky dle objemu tržeb podniky stavebních hmot dle objemu tržeb TRŽBY za TRŽBY Rentabilita stav. IČO Podnik IČO Podnik v tis. Kč tržeb činnost z tržeb v % TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb 00014915 Metrostav a.s.* 31 627 141 1,9 96,6 27994929 LB MINERALS, s.r.o. 2 277 167 10,1 45274924 EUROVIA CS, a.s. 18 530 035 3,3 78,9 25137026 ZAPA beton, a.s. 2 013 108 8,1 26271303 Skanska a.s. 15 772 000 2,2 100,0 49823329 GOLDBECK Prefabeton, s.r.o. 1 681 689 9,0 60838744 STRABAG a.s. 11 688 146-1,3 81,1 48038296 BAUMIT, spol. s r.o. 1 341 876 5,5 46678468 HOCHTIEF CZ a.s. 5 850 038 0,8 89,7 16343409 P-D Refractories CZ, a.s. 1 291 018 3,7 48035599 SWIETELSKY stavební s.r.o. 5 744 787 4,7 96,9 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 1 186 327 4,5 25322257 IMOS Brno, a.s.* 5 385 838 3,6 98,8 46680004 HELUZ cihlářský průmysl, v.o.s. 1 181 052 9,1 45309612 S u b t e r r a a.s. 5 050 808 1,5 100,0 25932080 Technistone, a.s. 756 712 11,3 43005560 Porr a.s. 4 170 329 2,9 94,3 47287586 CS-BETON, s.r.o. 569 069 7,7 25337220 PSJ, a.s. 4 158 056-5,3 98,4 25557921 DITON s.r.o. 501 775 6,6 *údaje z konsolidované úč. závěrky Po sedmi letech hluboké krize tak v roce 2014 a 2015 dosáhlo stavebnictví růst produkce s příznivým dopadem na ekonomiku firem. Toto oživení nepokračovalo následujícím období. V roce 2016 klesla stavební produkce o 5,9 %. Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 0,8 %. Produkce inženýrského stavitelství se snížila o 15,9 %. (dle ČSU, stálé ceny, zveřejněno 15.3.2017). Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP-STAV 100/ 2015 byly získány přímo od podniků, které jsme oslovili formou malé ankety. Nejen pro investory domácí i zahraniční ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP-STAV 100 na stavebním trhu cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. 33

Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot materiálů. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 10 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již devatenáctého ročníku TOP STAV 100 2015, který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2016, prvních 10 podniků výrobců stavebních hmot a prvních 10 podniků čtrnáctého ročníku MID TOP STAV 2015, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2015 Podniky dle objemu tržeb IČO Podnik TRŽBY Rentabilita v tis. Kč tržeb TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % 40523284 TIMA, spol. s r.o. - obchodně výrobní služby * 348 444 1,7 79,9 47534630 Froněk, spol. s r.o. 319 649 20,0 96,7 64507939 PS - MSI,a.s.* 259 684 2,8 99,5 27491943 HTK a.s. 237 213 6,3 100,0 47239743 PRIMA, akciová společnost 219 148 4,7 99,8 42339839 SMO a.s. 219 021 5,0 67,9 62954890 KASTEN spol. s r.o. 205 432 1,8 98,7 64577252 Niersberger Instalace, s.r.o. 202 419 6,1 98,1 00575381 DAV, a.s. 186 046 3,1 82,8 27713130 PROSTAVBY, a.s. 172 813 5,6 100,0 nadvornikova@urspraha.cz kunc@urspraha.cz 34

POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ A JEHO MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY V České republice, podobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, patří stavebnictví mezi důležitá národohospodářská odvětví, které dlouhodobě významně přispívá k celkovému růstu české ekonomiky. Stavebnictví lze proto považovat za jeden z pilířů ekonomiky, když - vytváří kolem 7 % hrubé přidané hodnoty, - zaměstnává cca 9 % osob pracujících v civilním sektoru, - po věcné stránce je hlavním strůjcem budov, staveb a ostatních stavebních fondů, které patří k hlavním součástem fixního kapitálu, jehož tvorba byla jedním z hlavních faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. Nezanedbatelný byl jeho multiplikační efekt spočívající v ovlivňování poptávky po výrobcích ostatních odvětví a služeb spojených s údržbou stavebních děl. Ve struktuře produkce měly trvale dominantní postavení práce v tuzemsku a nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací) ). Stavební produkce v roce 2016 klesla meziročně reálně podle revidovaných údajů o 5,9%. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 0,8 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokless stavební produkce o 15,5 % Ještě problémovější je prognóza vývoje pro rok 2017 (a zřejmě i další roky), která vyplývá z dnes známé zadané veřejné stavební zakázky. Ta se v průběhu celého roku 2016 pohybuje v hodnotě 65-70 % roku 2015. Nejvíce se propad zakázky projevujee v inženýrském stavitelství, jehož nejpodstatnějším sektorem je dopravní infrastruktura. Nedostatečná investorská příprava je v největší míře ovlivněna nevyhovující stavební legislativou, která rozhodujícím způsobem negativně ovlivňuje fázi přípravy i realizaci staveb. 35

V posledním období navíc došlo k výra výraznému znému rozevření nůžek mezi inženýrským a pozemním stavitelstvím. Inženýrské stavitelství se stalo prakticky nezávislé na přirozeném vývoji nabídky a poptávky po příslušné stavební aktivitě a stalo se téměř dominantně závislé na uvolnění potřebných finančn finančních ích prostředků a naplnění formálních a věcných podmínek veřejného sektoru - zdrojem jeho financování se staly téměř výlučně prostředky EU. Vývoj pozemního stavitelství daleko více respektuje přirozený vývoj trhu po bydlení, případně obchodních a podnikatelských nemovitostech. I z toho důvodu nejsou výkyvy tohoto stavebního segmentu tak zásadní. Vazba stavebnictví na hospodářský cyklus je zřejmá z grafu. Stavebnictví reaguje na cyklus ekonomiky a naopak. V předešlé kapitole Bytová výstavba je velmi detailně popsaný stav a vývoj bytové problematiky. Vzhledem k nízkému počtu zahájených bytů v roce 2016, nebude rok 2017 o mnoho lepší. Od roku 2010, 2010, kdy byl počet pracovníků ve stavebnictví na vrcholu (471 483 pracovníků) se toto číslo stále snižuje až na hodnotu 407 954 pracovníků v roce 2016. Snižuje se i podíl zaměstnanosti ve stavebnictví na celkové zaměstnanosti z 9,32 % v roce 2010 na 7,74 % v roce 2016. 36

Informaci o zásobě práce stavebních firem poskytují údaje o zakázkách, které měly firmy uzavřeny ke konci období. Ke konci 4. čtvrtletí 2016 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 18,4 tisíc stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 129 mld. Kč. Kč Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 109,6 mld. Kč a na práce v zahraničí 19,3 mld. Kč. V porovnání s 4. čtvrtletím 2015 vzrostla hodnot hodnotaa uzavřených zakázek ke konci 4. čtvrtletí 2016 o 3,1 %. Z dlouhodobého hlediska dochází k výraznému snížení hodnoty veřejných stavebních zakázek (index 4Q_2016 / 4Q_2010 je 72,8), u soukromých a zahraničních je tento index 105,8 a 101,7. Zadané veřejné stavební zakázky na stavební práce v roce 2016 V roce 2016 bylo zadáno (zveřejněna informace o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek) celkem 4 977 veřejných zakázek na stavební práce (včetně zakázek na dodatečné stavební práce a dílčích zakázek, bez rámcových smluv) v úhrnné hodnotě 90 792 mil. Kč (včetně DPH), DPH) z toho na pozemní stavby 1 528 zakázek (30,7 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 23 184 mil. Kč (25,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 3 449 zakázek (69,3 %) v hodnotě 67 609 mil. Kč (74,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Od počátku roku do konce února roku 2017 bylo zadáno 719 veřejných zakázek v úhrnné hodnotě 15 329 mil. Kč což je o 56% více než za stejné období roku 2016. 37

Multiplikační efekt stavebních investic Stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví, jako na dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, dopravy, služeb apod. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace, dochází v produkci stavebnictví k větším či menším vyvolaným zakázkám vůči dodavatelům a při růstu produkce subdodavatelů k významnému multiplikačnímu efektu. Jedná se o přínosy a úspory výdajů vyplývající ze vztahu: Primárně se Multiplikační efekty stavebnictví projevují: růstem nároků na počet pracovníků kromě stavebnictví i v dalších odvětvích průmyslu, dopravy, obchodu, servisů, projekce a jiných institucí a dalších aktivit, které jsou navázány na činnost ve stavebnictví a výstavbě, růstem tržeb a výkonů ve stavebnictví a v navazujících odvětvích. přínosy a úsporami finančních prostředků, vyplývající ze stavební činnosti a z činností v návazných aktivitách, ve vztahu ke státnímu rozpočtu, fondu zaměstnanosti apod. - ke státnímu rozpočtu - k zaměstnanosti - k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a lze je kvantifikovat ve vztahu: - ke stavebnictví - k průmyslu - k ostatním souvisejícím činnostem Kromě přínosů přímo navazujících na stavební procesy (tzn. od investičního záměru přes projekci, vlastní stavební práce až do předání stavebního díla do užívání), lze mezi multiplikační efekty začlenit, další přínosy spočívající: ve vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj regionů, v nárůstu počtu pracovních příležitostí, resp. tržeb vyvolaných užíváním stavebního díla po dobu jeho životnosti (pohostinství, ubytování, obchody, servisy všeho druhu, zdravotní a sociální služby, doprava apod.), ve zlepšení životního prostředí (snížení emisí, hluku, spotřeby PHM,), dopravně bezpečnostní situace atd. 38

Tyto sekundární multiplikační efekty lze např. pro oblast dopravní infrastruktury dle jejich charakteru rozdělit na: 1. Efekty vyplývající z napojení a zprůchodnění systému dálnic a rychlostních komunikací v ČR na evropskou síť budovanou v rámci EU 2. Efekty z růstu sociálně-ekonomické síly regionů ve vazbě na dopravní obslužnost 3. Efekty do životního prostředí, ekologizace krajiny a dopravy Primární multiplikační efekty lze kvantifikovat následovně: Národohospodářské efekty stavební produkce se určují na základě bilance meziodvětvových vztahů, která vyjadřuje výrobní spotřebu mezi jednotlivými výrobními odvětvími v celém národním hospodářství. Pro stavebnictví platí multiplikační účinek v rozmezí 1,4 1,7 v závislosti na druhu stavební investice. Celkový multiplikační efekt z jedné mld. Kč stavební investice v ekonomice jako celku (vč. stavebnictví) se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,0-3,2. Dopady na zaměstnanost Každý milion investovaný do výstavby generuje potřebu 2 4 pracovníků v ekonomice. V průměru lze multiplikační efekt na 1 mil. Kč stavební produkce vyjádřit takto: - pracovní místa ve stavebnictví 1,09 - pracovní místa v průmyslu 1,50 - pracovní příležitosti v ostatních návazných činnostech 0,61 Celkem 3,20 Přínosy a úspory multiplikačních efektů na 1 mil. Kč stavební produkce lze odhadovat na 0,5 mil. Kč. lupiskova@urspraha.cz kunc@urspraha.cz 39

VEŘEJNÉ STAVEBNÍ ZAKÁZKY Veřejné stavební zakázky představují významný okruh poptávky po produkci stavebnictví. Na celkovém rozsahu stavební produkce se podílejí cca 30-40%. Jejich pokles resp. růst významně ovlivňuje dynamiku celkové stavební produkce, ekonomiku stavebních firem zejména v oblasti inženýrského stavebnictví- Zadané zakázky V roce 2016 bylo zadáno (zveřejněna informace o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek) celkem 4 977 veřejných zakázek na stavební práce (včetně zakázek na dodatečné stavební práce a dílčích zakázek, bez rámcových smluv) v úhrnné hodnotě 90 792 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 1 528 zakázek (30,7 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 23 184 mil. Kč (25,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 3 449 zakázek (69,3 %) v hodnotě 67 609 mil. Kč (74,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 1528 23184 2577 27215 59,3 85,2 Z toho : Občanská infrastruktura 1 338 20 497 2 279 25 131 58,7 81,6 Bytové stavby 190 2 687 298 2 084 63,8 128,9 INŽENÝRSKÉ STAVBY 3449 67609 4030 104907 85,6 64,4 Z toho: Dopravní infrastruktura 2 073 46 317 2 186 80 519 94,8 57,5 Technická infrastruktura 1 376 21 292 1 844 24 388 74,6 87,3 CELKEM 4 977 90 792 6 607 132 122 75,3 68,7 Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla v roce 2016 celková hodnota zadaných zakázek o 31,3 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby o 35,6 %, v tom u dopravní infrastruktury o 42,5 %. Počet zadaných zakázek (včetně zakázek na dodateční práce) v roce 2016 meziročně klesl o 24,7 %, na pozemní stavby o 40,7 % a na inženýrské stavby o 14,4 %. V roce 2016 bylo uveřejněno oznámení o zadání 7 velkých stavebních zakázek s cenou (s DPH ) nad 1 mld. Kč 40

Průměrná velikost zakázky zadané v roce 2016 činila 18,2 mil. Kč, což je v meziročním srovnání 91,2 % úrovně průměrné velikosti zakázky zadané v roce 2015. Průměrná velikost zakázky Směr výstavby 2016 2015 Index v % Mil. Kč Mil. Kč 2016/2015 POZEMNÍ STAVBY 15,2 10,6 143,7 Z toho : Občanská infrastruktura 15,3 11,0 138,9 Bytové stavby 14,1 7,0 202,2 INŽENÝRSKÉ STAVBY 19,6 26,0 75,3 Z toho: Dopravní infrastruktura 22,3 36,8 60,7 Technická infrastruktura 15,5 13,2 117,0 CELKEM 18,2 20,0 91,2 Z celkového počtu 4 977 veřejných zakázek na stavební práce za 90 792 mil. Kč zadaných v roce 2016 bylo 656 zakázek v hodnotě 26 769 mil Kč, tj. 13,2 % z počtu a 29,5 % z hodnoty spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Veřejné zakázky na stavební práce získalo roce 2016 jako samostatní zhotovitelé či jako členové sdružení zhotovitelů celkem 1 186 společností. Z celkového počtu 4 977 veřejných zakázek na stavební práce za 90 792 mil. Kč zadaných v roce 2016 připadlo 58 765 mil.. Kč, tj. 64,7 % na 4 204 zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a 32 027 mil. Kč, tj. 35,3 % na 773 zakázek zadaných 773 sdružením zhotovitelů. Meziroční srovnání Zhotovitel Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Jednotlivý zhotovitel 4 204 58 765 5 688 74 289 73,9 79,1 Sdružením zhotovitelů 773 32 027 919 57 833 84,1 55,4 CELKEM 4 977 90 792 6 607 132 122 75,3 68,7 41

Největší objem veřejných stavebních zakázek v roce 2016 získala společnost EUROVIA CS, a.s. 196 zakázek za 4 096 mil. Kč plus podíl z hodnoty 7 721 mil. Kč získaných v 95 sdruženích. Společnosti s největším objemem veřejných zakázek rok 2016 ROK 2016 poř. ZHOTOVITEL Samostatně počet tis. Kč Ve sdružení počet sdruž. počet účast. 1 EUROVIA CS, a.s. 196 4 095 854 95 277 7 720 590 2 Metrostav, a.s. 67 2 264 558 84 242 5 662 210 3 OHL ŽS, a.s. 74 1 426 586 36 84 5 909 351 4 STRABAG a.s. 200 2 792 555 41 117 2 012 640 5 STRABAG Rail a.s. 18 2 429 424 9 24 431 582 6 Skanska a.s. 104 2 183 441 10 28 312 268 7 SWIETELSKY stavební s.r.o. 110 1 196 918 45 96 2 133 823 8 Porr a.s. 100 1 302 493 36 88 2 161 004 9 COLAS CZ, a.s. 117 1 131 330 24 51 1 171 540 10 AŽD Praha s.r.o. 8 895 292 10 24 1 056 270 Veřejné zakázky na stavební práce zadalo v roce 2016 celkem 1 162 zadavatelů, toho 100 zadavatelů z vládního sektoru, 889 z municipálního sektoru a 173 ostatních zadavatelů. Z celkového počtu 4 977 veřejných zakázek na stavební práce za 90 792 mil. Kč zadaných v roce 2016 zadali zadavatelé vládního sektoru 1 607 zakázek v úhrnné hodnotě 45 748 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 3 067 zakázek v úhrnné hodnotě 40 798 mi1. Kč a ostatní zadavatelé 303 zakázek v úhrnné hodnotě 4 246 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2016 meziročně klesla u vládního sektoru o 41,5 %, u municipálního sektoru o 12,0 %, u ostatních zadavatelů o 43,8 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce 2016 meziročně vzrostl o 9,9 procentních bodů na 44,9 %, podíl vládního sektoru klesl o 8,8 procentních bodů na 50,4 %. tis. Kč 42

Meziroční srovnání Sektor zadavatele Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor 1 607 45 748 1 816 78 215 88,5 58,5 Municipální sektor 3 067 40 798 4 294 46 353 71,4 88,0 Ostatní sektor 303 4 246 497 7 554 61,0 56,2 CELKEM 4 977 90 792 6 607 132 122 75,3 68,7 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2016 bylo Ředitelství silnic a dálnic, které zadalo 625 zakázek za 18 683 mil. Kč, u municipálního sektoru Kraj Vysočina - 69 zakázek za 1 829 mil. Kč, z ostatních zadavatelů společnost Letiště Praha, a.s. 1 zakázku za 164 mil. Kč. Největší objem zakázek 12 944 mil. Kč, 14,3 % z celkového objemu zadaných zakázek v roce 2016 byl zadán na stavby na území Středočeského kraje, nejnižší 1 909 mil. Kč, 2,1 % z celkového objemu zadaných zakázek pak v Karlovarském kraji. Hodnota zadaných zakázek v roce 2016 meziročně klesla ve všech krajích, nejvíce o 54,5 % v Ústeckém kraji. Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2016 klesla poprvé od roku 2008 pod 100 mld. Kč na 90,8 mld. Kč, což je v meziročním srovnání o 31,3 % a o 41,3 mld. Kč méně než v roce 2015. U zakázek na pozemní stavby činil pokles 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby 35,6 %, v tom u zakázek dopravní infrastruktury 42,5%. Segment stavebního trhu v oblasti inženýrských staveb výrazně závisí na veřejných zakázkách. V průběhu předchozích let vznikaly velké ztráty na projektových pracích pro rozvoj stavebního inženýrství. Dobrým signálem pro budoucnost je, že na konci minulého roku a na začátku tohoto roku existuje množství zakázek pro projektové práce. Na druhé straně průměrná doba do skutečného zahájení nové stavby je asi 5 let od zahájení projekční činnosti; z toho důvodu se nedá očekávat okamžitý efekt u inženýrských staveb. 43

Vývoj hodnoty a počtu zadaných stavebních zakázek v letech 2008-2016 uvádí následující grafy a mapky 250 000 Hodnota zadaných veřejných zakázek, inženýrské a pozemní stavby v mil. Kč PS IS celkem Lineární (PS) Lineární (IS) 200 000 160 622 150 000 140 631 100 000 75 664 82 557 70 942 76 275 101 669 104 907 50 000 47 686 53 380 46 519 36 053 40 811 34 787 40 759 27 215 67609 23184 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 44

45

Počet zadaných veřejných zakázek, inženýrské stavby a pozemní stavby PS IS celkem 6 200 5 200 4 200 3 636 4 057 4 030 3 449 3 200 2 200 1 200 2 684 2 813 2 600 2 577 2 202 2 279 2 198 1 961 1 426 1 711 2 113 1 528 1 715 1 629 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 46

47

Vypsané zakázky V roce 2016 bylo nově vypsáno 2 715 veřejných stavebních zakázek s předpokládanou zveřejněnou hodnotou (s DPH) 203 809 mil. Kč. Počet vypsaných zakázek v roce 2016 meziročně vzrostl o 20,0 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 12,4 % a u zakázek na inženýrské stavby o 24,2 %. Hodnota vypsaných veřejných zakázek na stavební práce v období roce 2016 meziročně vzrostla o 81,5 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 51,2 %, u zakázek na inženýrské stavby o 90,5 % a to, především díky nově vypsaným velkým zakázkám silniční infrastruktury. Ve stadiu zadávacího řízení bylo k 31.12. 2016 podle Věstníku veřejných stavebních zakázek celkem 1 204 v roce 2016 vypsaných zakázek (z nichž u 103 nebyla zveřejněna předpokládaná cena zakázky). Ze zakázek s uveřejněnou cenou je 224 zakázek s termínem doručení nabídky po 31.12. 2016 Úhrnná hodnota 1 101 vypsaných zakázek s uveřejněnou předpokládanou cenou dosahuje výše 146 049 mil. Kč, z toho u 224 zakázek s termínem doručení nabídky po 31.12. 2016 53 135 mil. Kč. V souboru zakázek ve stadiu zadávacího řízení bylo k 31.12. 2016 27 velkých stavebních zakázek s cenou nad 1 mld. Kč s DPH. Vypsané stavební zakázky - meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 905 38652 805 25571 112,4 151,2 Z toho : Občanská infrastruktura 782 34 441 697 22 671 112,2 151,9 Bytové stavby 123 4 211 108 2 900 113,9 145,2 INŽENÝRSKÉ STAVBY 1810 165157 1457 86698 124,2 190,5 Z toho: Dopravní infrastruktura 949 136 640 758 65 141 125,2 209,8 Technická infrastruktura 861 28 517 699 21 557 123,2 132,3 CELKEM 2 715 203 809 2 262 112 269 120,0 181,5 kunc@urspraha.cz vrhel@urspraha.cz 48

LEGISLATIVA PRO INVESTIČNÍ VÝSTAVBU Legislativa má pro investiční výstavbu zásadní význam a mnohdy ovlivňuje její úspěšnost více než finanční zajištění. Ovlivňuje rozhodujícím způsobem přípravu i realizaci staveb. Pro investiční výstavbu je určujících několik zákonů, z nich nejdůležitější jsou zákon o územním řízení a stavebním řádu, tzv. stavební zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Existuje však řada zákonů, které na tyto zákony navazují, nebo řeší problematiku, která přípravu a realizaci staveb ovlivňují. To je také důvodem, proč jakákoliv změna základních zákonů, která vyvolává změny v navazujících zákonech, vyhláškách a nařízeních je tak komplikovaná a časově náročná. Stavební zákon Zákon v části územní řízení určuje pravidla pro umístění staveb v souladu s územními plány krajů, měst a obcí. V části stavebního řádu určuje podmínky a kritéria, za kterých lze stavbu realizovat. Současná podoba tohoto zákona je jednou z hlavních příčin, proč jsou v ČR lhůty přípravy a realizace staveb jedny z nejdelších ve světě. Proto v prohlášení současné vlády je rozhodnutí o vydání novely stavebního zákona, která sleduje dva cíle zkrácení povolovacího řízení u staveb a zavedení tzv. společného povolovacího řízení, které by mělo slučovat územní a stavební řízení a posudek EIA. Novela by měla vstoupit v platnost v polovině roku 2017. Zásadní změny v přípravě a realizaci staveb by měl přinést nový stavební zákon, jehož věcný záměr by měla vláda odsouhlasit ještě do konce roku 2016 a v platnost by měl vstoupit nejdříve v roce 2020. Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o zcela přelomový zákon, jeho plné uplatnění lze očekávat až po roce 2020, protože bude mít patrně řadu přechodných ustanovení a jeho projednání a odsouhlasení bude ještě komplikované. Nový stavební zákon bude muset obsahovat zásady digitalizace celého procesu investiční výstavby, která bude součástí další fáze průmyslové revoluce označované jako Průmysl 4.0. Rovněž musí určit zásady pro používání moderních efektivních metod přípravy a realizace staveb jako např. metody BIM, která pravděpodobně kolem roku 2020 bude povinná pro zpracování nabídek veřejných stavebních zakázek v celé Evropě. Zákon by měl stanovit i možnost a postupně povinnost řešení žádostí o stavební povolení elektronickou cestou, kde by i vyjádření dotčených orgánů bylo vyřizováno elektronicky a tím by se významně snížilo zatížení žadatelů o stavební povolení, zkrátila by se lhůta povolování staveb a snížily by se náklady na celý proces přípravy staveb. Ukládání stavebních povolení na jedno úložiště by mělo mnoho dalších využití v celém období životního cyklu staveb. 49

Zákon o zadávání veřejných zakázek Je to klíčový zákon pro investiční výstavbu z prostředků státu, krajů, měst a obcí. Zákon prodělal od své 1. verze v roce 1996 mnoho změn dodatků. Tím, že zákon platí pro veřejné zakázky ve všech oborech, musí být univerzální a neodpovídá zcela jednoznačně potřebě stavebních veřejných zakázek. Při novele zákona v roce 2016 se podařilo vydat k zákonu tři zásadní vyhlášky, které vymezují problematiku investiční výstavby v oblasti přípravy a projekce staveb a zásad obchodních podmínek. Tím se situace částečně zlepšila, ale i do budoucna se bude jednat o komplikovaný zákon, u kterého více než dikce zákona ovlivňuje postup výběrových řízení výklad zákona a zásady jeho užívání. Po poslední novele zákona provedené zákonem 39/2015 Sb. nastala situace, kdy v důsledku politických tlaků bylo využíváno v převažující většině kritérium nejnižší ceny, což vedlo k vážným problémům při realizaci staveb, ale i k prudkému poklesu rentability firem, které mnohdy pracovaly se ztrátou. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který vstoupil v platnost od 1. 10. 2016, odstraňuje některé vady poslední novely zákona a dává lepší podmínky pro zadavatele i zhotovitele staveb. S výhledem do roku 2020 se neočekávají žádné převratné změny ve znění zákona o zadávání veřejných zakázek, jeho působení bude vždy více ovlivněno politickým přístupem a jeho výkladem než jeho dikcí. Zákon o vlivu staveb na životní prostředí Tento zákon v současné době ovlivňuje dobu přípravy i realizace staveb nejvíce. Evropská komise vytýká České republice, že v minulosti neplnila zcela ustanovení Evropské směrnice o vlivu staveb na životní prostředí a proto zavedla s ČR správní řízení, tzv. infringement, který zatím není ukončen. Jeho důsledkem však bylo vydání novely ke stávajícímu zákonu, který zpřísňuje podmínky pro povolování staveb, zejména možností laické veřejnosti kdykoliv a opakovaně vstoupit do procesu přípravy i realizace staveb a tím stavby oddalovat, prodražovat nebo některé investiční záměry zcela vyloučit. Tato bezbřehá liberalizace zákona, který ve své pseudodemokratické podobě nepočítá vůbec s přirozeným odporem obyvatelstva připustit kolem sebe nějakou změnu, přes zanícené ochránce přírody, kterým se z jejich pohledu vytrácí člověk a jeho potřeby až po účelově založené skupiny, které využívají současného znění zákona, který nevyžaduje odbornost námitek a navrhovaných změn staveb, ke svému prospěchu. Jak by se měla vyvíjet situace v legislativě pro investiční výstavbu tak, aby došlo k vyvážení podmínek pro realizaci investic, efektivnost stavebního podnikání při zachování proporcí a podmínek pro udržitelný rozvoj stavění je obsaženo v následujících závěrech. Zákon o stavebních výrobcích Připravovaný Zákon o stavebních výrobcích odstraní nejednotnost zkoušení a posuzování stavebních výrobků v harmonizované a neharmonizované oblasti a zajistí jejich kvalitu, nejen pro jejich uvedení na trh, ale i dodržení deklarovaných funkčních parametrů i po zabudování do stavby. Tento zákon umožní rovněž kontrolu zabudovávaných výrobků do stavby, což vyloučí možnost záměny prvků ve stavbě za méně kvalitní s horšími stavebně fyzikálními parametry. Současný systém právních předpisů platných pro oblast stavebních výrobků je složitý, roztříštěný, nepřehledný a mnohdy neúčinný. Tuto oblast upravuje více právních předpisů - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění 50

stavebních výrobků na trh (dále jen nařízení CPR), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a další). Návrhy na opatření v legislativě pro investiční výstavbu do roku 2020 V časovém horizontu 2020 nelze počítat se zásadními koncepčními změnami. Rozsah potřebných legislativních změn přesahuje volební období vlády a bude obtížné hledat pro celou řadu opatření politickou shodu. 1. V postavení samosprávných orgánů je nutno hledat optimalizaci vztahů, které se na jedné straně nedotknou ústavních práv samospráv v oblasti územního plánování, na druhé straně upraví jejich účast při plánování staveb strategického významu. Jde v tomto směru zejména o přesnost stanovení koridorů inženýrských sítí, uplatňování dalších požadavků, při budování komunikací a inženýrských staveb na rámec jejich nezbytného rozsahu apod. 2. Bude nutné provést unifikaci orgánů státní správy s cílem omezit počet dotčených orgánů státní správy, jejichž přístup k projednávání staveb způsobuje trvalé obtíže. Postavení ústředních orgánů státní správy ovšem zasahuje do kompetenčního zákona a hledat konsensus v tomto směru bude velmi obtížné. Jde zejména zásadní propojení úrovně povolování staveb v rovině stavebního práva s požadavky ochrany životního prostředí, které je chápáno maximalisticky. Jedná se o spojení procesů povolování staveb s posuzováním vlivů na životní prostředí. Současná připravovaná novela stavebního zákona tuto problematiku nemůže vyřešit úplně pro negativní přístupy ze strany ministerstva životního prostředí, a to jak v rámci zákona 100/2001Sb., tak zákona o ochraně přírody 114/1992 Sb. 3. V této souvislosti je nutné sjednotit názor na účelnost, či spíše neúčelnost řešit základní otázky povolovacích řízení v rámci stavebního zákona nebo v dílčích, samostatných zákonech např. zvláštního zákona zaměřeného na stavby dopravní infrastruktury. Není pozitivní, aby každý investorský rezort si vytvářel samostatné, zákonné podmínky odchylně od obecné úpravy ve stavebním zákoně. 4. Pro zahájení prací na novém stavebním zákoně je nutné vytyčit základní rámce ke skutečnému zjednodušení přípravy a realizace staveb a je tedy nezbytné vymezit: - prioritní postavení staveb v režimu souboru staveb zakotvit oprávnění povolování strategických staveb dopravní a inženýrské infrastruktury speciálními a jinými stavebními úřady na úrovni ústředních orgánů státní správy, a to včetně umísťování staveb (oprávnění obcí úřadů územního plánování závazným stanoviskem posuzovat soulad staveb s územním plánem bude nedotčeno) - stavebním zákonem upravit jednotně postupy všech druhů těchto staveb, aby byla eliminována partikulární snaha vytvářet zvláštní právní úpravu pro stavby zahrnuté do plánu rozvoje příslušného rezortu - stanovit oprávnění stavebních úřadů jednotlivých stupňů k povolování ostatních staveb mimo soubory staveb strategického významu 5. Má-li v obecné rovině dojít k urychlení přípravy a realizace staveb a v rozhodování stavebních úřadů, je třeba vyřešit i otázku rozsahu projektové dokumentace nutné k rozhodnutí o umístění stavby a k vlastnímu povolení stavby (resp. k vydání Koordinovaného povolení). Revidovat proto 51

současný rozsah dokumentace podle právních předpisů (např. současné vyhl. č. 499/2016 Sb.) a tím přenechat vyšší odpovědnost projektantům a dodavatelům staveb. Je otázkou jak dalece lze zjednodušení dokumentace aplikovat na zadávací dokumentaci pro stavby zadávané podle zákona o veřejných zakázkách (resp. jak dalece je tuto otázku nutno řešit v rámci stavebního zákona). 6. Pokud jde o přístupy k nové právní úpravě problematiky EIA, bude nezbytné respektovat výše uvedenou směrnici, avšak v možnostech členského státu, které Směrnice dává, je třeba vyřešit: - přesnější vymezení tzv. dotčené veřejnosti a podmínek její účasti. Pro vstup do řízení vyžadovat vždy podpisovou listinu s ověřenými podpisy - prokázání věcné a územní příslušnosti veřejnosti ke konkrétnímu záměru v konkrétním prostoru a čase - průběžnou, kontinuální účast v řízení a vyloučení možnosti dodatečného vstupu do ukončených správních řízení - stanovení podmínky, aby připomínky laické veřejnosti byly dokumentovány odborným posudkem (oprávněnosti požadavku), zpracovaným autorizovanou osobou ve smyslu ust. 19 zákona 100/2001 Sb. - přesnější vymezení postupů v tzv. návazných řízeních, aby nebyly přezkoumávány změny vlivu na životní prostředí, které jsou bagatelního rázu a vydávaná rozhodnutí opětovně podrobována celému cyklu projednávání s veřejností - přesné převzetí limitních hodnot pro posuzování vlivu záměrů na životní prostředí podle příloh Směrnice nerozšiřovat resp. nezpřísňovat tyto limity v tuzemském právu. 7. Účelné je vrátit se k programu zavedení státní expertízy na stavby hrazené z veřejných prostředků. Práce na nové právní úpravě byly zahájeny, posléze však pozastaveny. Jde o komplexní návrh, který by měl zabezpečit odpovědné posuzování připravovaných investic z pohledu nezbytnosti, hospodárnosti a zabezpečení financování v čase. Doposud nebyla vyřešena kompetenční příslušnost, zda gestorem za tuto činnost bude Ministerstvo pro místní rozvoj, kam tato agenda - veřejného investování patří, případně Ministerstvo financí z hlediska racionálního nakládání s veřejnými prostředky. sps@sps.cz 52

82. konference EUROCONSTRUCT v Barceloně Euroconstruct tel.: (00420) 549 133 435 info@euroconstruct.cz www.euroconstruct.cz STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ: PŘEHLED STAVEBNÍHO TRHU Předchozí Euroconstruct konference se konala přesně 13 dní před referendem ve Velké Británii, takže nám tato zpráva dává první příležitost k posouzení dopadů na evropské stavebnictví. Šest měsíců od hlasování nám krátkodobé ukazatele dokazují, že doposudd Brexit nezpůsobil takové negativní dopady, kterých jsme se obávali. Ale bylo by chybou podcenit jehoo vliv při snižování střednědobého očekávání, samozřejmě v kombinaci s dlouhým seznamem dalších faktorů: zpomalení Číny a Německa, přetrvávající problémy p evropských bank či možnost zvýšení úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že je stavebnictví střednědobými výhledy velice ovlivňováno, není divu, d že jsou současné předpovědi méně optimistické než ty, které byly publikované v červnu 2016. 2016: očekávaný zlom se nedostavil Očekávání pro stavebnictví v roce 2016 byla poměrně vysoká. Roky 2014 a 2015 mohly být považovány za přechodné období, během kterého docházelo k obnově stavebnictví po dlouhé krizové situaci. Po tomto období bylo předpokládáno, že rok 2016 nebude jen dalším pokračováním obnovy, ale skutečný zlom znamenající začátek silnější fáze pro evropské stavebnictví. S ohledem na to, byl minulý rok ve zprávě Euroconstruct z Budapešti uváděn pro rok 2016 předběžný odhad 3,0 %. Toto nadšení pokleslo po červnové zprávě z Dublinu, kdy byl odhad revidován na 2,6 %. Nakonec byl v této zprávě odhad pro rok 2016 stanoven na 2 %, a to pouze s okrajovým zrychlením růstu v souvislosti s výkony roku 2015. Proto je teď těžké rok 2016 definovat jako nový začátek. Výkony roku 2016 klamou i z jiných důvodů, než je nepatrné tempo růstu. Z předpovědi před šesti měsíci se rok 2016 jevil jako první příležitost vidět plně normalizovaný stavební trh: a) co se týče růstu, nebyly mezi zeměmi žádné výjimky, všechny představily pozitivní prognózu; b) nebyly žádné odchylky ani mezi jednotlivými sektory trhu, předpovědi byly pozitivní pro bytový, nebytový sektor i pro inženýrskou výstavbu, a to jak pro nové stavby, 53

tak i rekonstrukce. Ale revidovaný scénář roku 2016, ačkoliv jako celek pozitivní, je opět plný výjimek: země, ve kterých dojde k negativnímu růstu (čtyři země východní Evropy, Portugalsko a také Velká Británie) a i inženýrská výstavba dočasně trpí poklesem (-1,0 %). 2017-2019: stálý růst, ale pomalým tempem Trend pro roky 2017 2019 zůstává pozitivní, v porovnání s předchozí prognózu však došlo ke zhoršení. Očekávalo se, že rok 2017 bude silnější než 2016 a bude následovat slabší rok 2018. Důvodem měla být kombinace příležitostí vytvořených v letech 2015-2016 a dobrých ekonomických podmínek pro uspokojení potenciální poptávky, která byla v období krize zanedbaná. Nyní to však vypadá, že v období 2017-2019 dojte k mírnému a podobnému tempu růstu (2,1 až 2,2 %). Ekonomická prognóza pro rok 2017 není příliš povzbudivá (1,4% růst - horší než v roce 2014). 54

Vývoj hlavních segmentů trhu Distribuce stavební produkce mezi jednotlivými segmenty zůstává v posledních letech stabilní. Rekonstrukce bytové výstavby je teď nejproduktivnějším segmentem (podíl v 2016: 27 %), inženýrské stavitelství (21 %) má nepatrně vyšší kvótu než nová bytová výstavba (20 %). Zbytek tvoří nebytová výstavba (nová 17 %, rekonstrukce 15 %). Bytový sektor Bytová výstavba jako jediná vzrůstá. A vzhledem k tomu, že tvoří téměř polovinu stavební výroby, udržuje tempo obnovy celého stavebnictví. Vysoké tempo růstu nové bytové výstavby však neznamená dobrý stav trhu. Tento segment poháněl celé stavebnictví v expanzivní fázi, ale také poté utrpěl hlubší recesi. Francie se vrací ke stabilitě, právě teď je odpovědná za 343 000 nových bytů, do dvou let by mohla překonat hranici 380 000, což je průměrná produkce období 2000-2015. Druhým největším výrobcem je Německo, kde je odhadováno 285 000 bytů v roce 2018. Potom však dojde ke zpomalení. Prognóza pro Velkou Británii udává 180 000 nových bytů pro rok 2018 a dále. Některé další malé země také uvádí zlepšení. Důvodem je probuzení poptávky a nedostatek nových bytů v nabídce, a také příznivé podmínky financování. Rekonstrukce v bytové výstavbě je takovou bezpečnostní sítí proti náhlým vzestupům a pádům nové bytové výstavby. Stabilizuje nejen bytovou výstavbu, ale celý evropský stavební trh. V době krize došlo, na rozdíl od nové výstavby či inženýrského stavebnictví, pouze k minimálnímu zpomalení výroby. Podle předpovědi by výroba v tomto segmentu měla během roku 2017 překonat vrchol let 2007-2008, což znamená, že bude Evropa do rekonstrukce v bytové výstavbě investovat víc, než kdykoliv předtím. Rekonstrukce v bytové výstavbě stagnuje v Německu, a to z důvodu, že tu v minulosti došlo k jejímu rozšiřování v takové míře, že brzy dojde k úplnému nasycení. 55

Nebytová výstavba U bytové výstavby jsme registrovali mezi novou výstavbou a rekonstrukcemi větší kontrast, u nebytové výstavby postupují tyto dvě složky podobným tempem. Od roku 2018 by mohlo dojít k navýšení produkce spíše nové nebytové výstavby. Pokud zhodnotíme novou nebytovou výstavbu z historického hlediska, zjistíme, že je stále v raném stádiu zotavování. Vysokou úroveň výroby se podařilo udržet o rok déle než u nové bytové výstavby, takže až do roku 2009 nedošlo k recesi. Na druhou stranu až v roce 2016 došlo k návratu k pozitivním hodnotám (2014 a 2015 lze definovat jako roky přechodné nebyly zaznamenány žádné výrazné pády, ale také nulový růst). Degradace ekonomického horizontu, která umírňuje poptávku po nových kancelářích, maloobchodních sítích apod. není pro tento segment příliš radostná. Pro kancelářskou výstavbu jsou očekávané lepší podmínky, tempo růstu 3 % ročně mezi lety 2016-2019, podobně je tomu i u zemědělské výstavby (2,6 %). Na druhou stranu jsou znepokojující hodnoty výstavby průmyslových budov (1,2 %), skladů (1,1 %) a vzdělávacích institutů (1,2 %). Co se týče analýzy jednotlivých zemí, ve Velké Británii můžeme pozorovat kontrast dvojích prognózovaných hodnot, tedy před a po referendu. Před šesti měsíci se pro nebytovou výstavbu v letech 2016-2017 očekával roční růst 3,5 %. V současnosti není příliš šancí na rostoucí produkci, vzhledem ke stagnujícímu roku 2016 a ustupujícímu 2017. Německá prognóza potvrzuje již zmíněné očekávané zpomalení růstu nebytové výstavby kvůli nízké poptávce a opatrnosti, co se investic týče. Německá výroba může během roku 2018 dosáhnout i záporných hodnot. Ne každá země se však zhoršuje. Zlepšení se postupně projevuje v Itálii, dále v Nizozemí, v Belgii, v Dánsku. Problémem tady stále zůstává nedostatek synchronizace mezi veřejnou a soukromou stranou těchto trhů. Rekonstrukce v nebytové výstavbě je segment, který je teď po době ústupu v mnohem lepším stavu než novostavby. I přesto, že je tempo růstu mírné, mělo by být dostatečné pro dosažení téměř maximální úrovně produkce, to znamená, že v roce 2019 bude pouze 1,5 % pod vrcholnou produkcí v roce 2008. Inženýrské stavby V roce 2015 byl v inženýrské výstavbě zaznamenán značný růst, podle předpovědi v červnu 2016 však bylo zřejmé, že výroba tak nebude sílit i nadále. Evropa se vyrovnává s pomalejší ekonomickou obnovou, vlády zaujímají defenzivní investiční pozice, což negativně ovlivňuje inženýrskou výstavbu. To je důvod, proč už tak nejistá šance na růst v roce 2016 dále upadá (-1,0 %). Jsou různé příčiny, proč inženýrská výstavba v různých zemích upadá. V případě čtyř zemí střední a východní Evropy bylo v předchozí předpovědi očekáváno zpomalení v roce 2016 vzhledem k období přechodu mezi obdobím 2007-2014 a dalším kolem strukturálních fondů EU, které budou trvat do roku 2020. Dále Portugalsko a Španělsko, země čelící problémům fiskální nerovnováhy, které se zhoršily až v posledních měsících. Velká Británie byla jediný případ, kde inženýrská výstavba neměla být nijak ohrožena (podle červnové konference byl v letech 2016-2018 očekáván průměrný roční růst 3,7 %), ale nedávné události způsobily pokles v roce 2016 (-6 %) a předpokládanou stagnaci v roce 2017 (0,7 %) a 2018 (0,3 %). Britští odborníci však varují před křehkostí této prognózy, nevylučují možné vyšší investice do infrastruktury, což by vyvážilo hypotetický pokles spotřeby. 56

Počet zemí s negativním růstem v roce 2016 se pro rok 2017 snižuje. Pouze Španělsko a Česká republika budou i nadále v recesi, s malým rozdílem se k nim přidá i Irsko. Úpadek v inženýrské výstavbě bude tedy přechodný a průměr EC zemí v roce 2017 opět vzroste (1,8 %), ačkoliv výrazně pod očekáváním prognózy. Západní země budou dále vysoko nad evropským průměrem. Když provedeme analýzu dílčích trhů inženýrské výstavby, uvidíme, jak odvětví s vyšším podílem soukromých investic (telekomunikace, energie) jsou méně ovlivněny poklesem v roce 2016. Ale když bude v roce 2017 a dále vývoj zase pozitivní, nebudou mít tato odvětví takovou tažní sílu jako ty, které souvisejí s dopravou, řízené převážně veřejnými investicemi. Rozdíl je značný: předpověď pro dopravu 2017-2019 je v průměru 3,8 % ročně, zatímco dohromady pro telekomunikace, energie a vodu je to jen 0,9 %. Pokud posoudíme předpověď pro inženýrskou výstavbu v kontextu s historickou výkonností od roku 1995, budeme muset počkat do roku 2019, abychom viděli, jak tento segment dosáhne průměrných výkonů let 1995-2015. Výhled pro jednotlivé země Je možné používat různá kritéria pro posouzení výkonnosti zemí. Tempo růstu je nejzřejmějším ukazatelem pro vypracování žebříčků, ale nejrychleji rostoucí trhy nemusí být trhy,,nejzdravější. Například mezi pět nejvýkonnějších zemí s nejlepšími vyhlídkami patří Polsko, Irsko a Portugalsko. Polsko utrpělo jen velmi mírnou krizi, takže prognózované výrazné tempo růstu tlačí polský trh na horní úrovně. Na druhou stranu Irsko a Portugalsko zažily daleko horší krizi, takže i když hodnoty tempa růstu vypadají pozitivně, dostanou tyto země akorát z nejhoršího. Země produkující v nízké úrovni Toto je skupina zemí, kde jsou výsledky roku 2016 na spodní hranici svého průměru podle období 1995-2015. Všechny tyto země mají pro následující tři roky pozitivní vyhlídky, ale můžeme rozlišit dvě situace: Pro Českou republiku a Francii je předpokládaný takový růst, že v roce 2019 budou se svou velikostí trhu patřit do skupiny s průměrnými hodnotami, nikoliv podprůměrnými. V Irsku, v Itálii a v Portugalsku bude také zlepšení, ne však takové, aby posunulo země o skupinu výše. 57

Stavební výroba v České republice je na vyšší úrovni než u ostatních zemí této skupiny. Zatímco Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko v průběhu let 2014 a 2015 stále ještě bojují s nejistotami, Česká republika díky inženýrské výstavbě a nové bytové výstavbě již poměrně výrazně vzrostla (v průměru 5,5 % ročně). Příčinou dvouleté recese české inženýrské výstavby je diskontinuita ve fondech EU. Oba tyto segmenty dohromady jsou příliš na to, aby mohly být kompenzovány výkony segmentu nové bytové výstavby, které díky vysoké poptávce rostou. Závěrem lze říci, že v roce 2016 (-0,9 %) a 2017 (- 3,2 %) je očekáván negativní růst, ale jakmile se inženýrská výstavba vrátí k normálu, výroba celého českého stavebnictví bude zrychlovat (4,5 % pro rok 2018, 8,3 % pro rok 2019). Prognóza pro Francii představuje poklidný růst (průměrně 3,2 % ročně v období 2017-2019). Bytová výstavba je segment s lepšími vyhlídkami. K rozvoji trhu přispívá veřejná podpora, což vede i k postupnému zlepšování francouzské ekonomiky. Obnova nebytové výstavby je o něco pomalejší, protože byla rozpočtovým omezením ještě do nedávna utlumena poptávka veřejnosti. U inženýrské výstavby se očekává zrychlení, soukromé investice se budou dále udržovat (telekomunikace, energie, voda), veřejné investice obnovovat (silnice, vysokorychlostní tratě). Vše snad s podporou tzv. Junkerova investičního plánu. Míra růstu v prognóze pro Irsko (průměrně 8,3 % ročně v období 2017-2019) je druhá největší ze všech zemí EC, překonaná je jen Maďarskem. Celý irský stavební sektor, nová výstavba a rekonstrukce, se zotavuje rychle. Ale i v případě, že se předpovědi pro Irsko naplní, tak kvůli silné krizi bude úroveň výstavby stále 16 % pro průměrem let 1995-2015. Nová výstavba bude nejvíce se rozvíjejícím segmentem, zejména po zahájení různých iniciativ veřejné podpory: sociální bydlení, mladí investoři či usnadnění získání nových pozemků pro zástavbu. U nové nebytové výstavby je slibné množství projektů ohledně plynovodů. Jedinou starostí je, že to bude od roku 2018 slábnout. Sektor stavebnictví v Itálii je z 60 % založen na rekonstrukcích budov, což je mimořádně pružný trh: méně náchylný k selhání v době úpadku, ale také méně náchylný ke zrychlení během doby obnovení. Proto musí nátlak na růst přicházet z ostatních stavebních segmentů. V předchozích letech byla hlavním tahounem inženýrská výstavba, neboť už se italská vláda pustila do celostátní kampaně na obnovu infrastruktury. Ale půl roku poté se očekávání pro tento segment poněkud snížila. Nejslabším článkem italského stavebnictví zůstává nová bytová výstavba, kde však existují naděje na zlepšení (v období 2018-2019). Italský trh se tedy stále renovuje, takže produkce bude narůstat mírným tepem (průměrně 2 % ročně v období 2017-2019). Očekávání pro Španělsko jsou ve srovnání s červnovou zprávou také nižší. V období mezi těmito prognózami byla sestavována nová vláda. Proto byla rozhodnutí týkající se plánování a realizace ve stavebnictví odsunuta. Všichni očekávají, že další stavební investice budou obětovány ve prospěch fiskální politiky. Jediné naděje zde plynou z nové bytové výstavby, z obnoveného zájmu o nemovitosti jako investice. Prognóza se celkově může zdát přijatelná (průměrně 3,4 % ročně v období 2017-2019), protože je vyšší než průměr EC, ale z pohledu Španělska prognóza příliš přívětivá není. 58

Portugalsko se do jisté míry podobá Španělsku. Jde o zemi, která také zažila těžkou krizi a prognóza (průměrně 4,3 % ročně v období 2017-2019) udává jen falešný dojem zotavení země. Země produkující ve střední úrovni Produkce zemí z této skupiny dosahuje v roce 2016 průměrných hodnot období 1995-2015. Stejně jako v předchozí skupině se budou i tyto země během následujících let rozvíjet, avšak rozdílně: Do roku 2019 se u Nizozemí, Rakouska a Maďarska očekává přechod do skupiny s produkcí nad svými průměry Dánsko a Slovenskou zůstanou v této skupině. Pro Nizozemí je očekáván silný nárůst kolem 4 % ročně v období 2017-2019. Podle holandských expertů je ale pořád co zlepšovat, jak v inženýrské výstavbě, tak v nebytové výstavbě. Nové bydlení svým vysokým tempem růstu bude posilovat holandské výstupy, ale segment bytové výstavby je stále na nízké úrovni. V případě Rakouska se očekává růst ve všech segmentech, ale tempa růstu jsou velmi slabá: v průměru 1,4 % ročně v období 2017-2019. Výsledný vývoj Rakouska je bez výrazných slabých, ale i bez silných bodů. Co se týče soukromého sektoru, není u nové výstavby problém s poptávkou, ale s novými projekty. Veřejná poptávka je stále umírněná. Maďarsko velmi brzy očekává obnovení toků z fondů EU, takže negativní dopad na inženýrskou výstavbu nepřesáhne rok 2016. S obnovou infrastruktury v roce 2017 a s přispěním nové bytové výstavby bude Maďarsko v příštím roce silnější (12% nárůst). Zrychlení v oblasti bydlení nebude pouze krátkodobý jev, podle maďarských expertů budou správné podmínky k udržení: poptávka na vzestupu, veřejná podpora (daňové úlevy, dotace, půjčky), nové stavební předpisy přispívající k snadnějšímu průběhu administrativních procesů. Z toho plyne jedna expanze v roce 2018 (12 %) a druhá v roce 2019 (7,1 %). Ačkoliv nejsou úplně optimální podmínky, pro Dánsko plynou nejlepší očekávání z nové výstavby. Pro rok 2017 se očekává růst o 2,5 %, pro roky 2018 a 2019 o 3 %. Slovensko v roce 2016 (-5,4 %) také prošlo úpadkem, způsobeným poklesem inženýrské výstavby v důsledku narušení fondů z EU. Rychlá obnova v roce 2017 (6,2 %) je způsobena novým programem fondů EU a také novými silničními PPP projekty a investicemi z automobilového průmyslu, což bude připsáno na konto nebytové výstavby. To by mělo být dostatečnou zárukou pro růst v roce 2018 (4,9 %), ale není jasné, zda i pro rok 2019 (-0,1 %). 59

Země produkující ve vysoké úrovni Tyto tři země, které vyrábějí vysoko nad svými historickými průměry, mají jednu věc společnou: jejich růst se snižuje. Německo bude vystupovat s poměrně dobrými hodnotami v roce 2016 (2,5 %) a 2017 (1,5 %), hlavně kvůli silné poptávce v nové výstavbě. Jakmile se v roce 2018 objeví první příznaky únavy, začne celý německý stavební sektor stagnovat (0,2 %). V tomto případě je těžké určit, který segment má největší vliv na klesající produkci, protože se v roce 2019 (-0,6 %) neočekává růst ani jednoho segmentu. Stagnace trhu rekonstrukcí (podíl asi 55%) může mít značný vliv na celý německý trh. Podobná diagnóza je i pro Finsko, které v roce 2016 dosáhne vysokého tempa růstu (6,8 %) díky nové (bytové i nebytové) výstavbě. Později však bude finský trh zase klesat: 2017 (0,9 %), 2018 (-0,1%), 2019 (-1,0 %). V roce 2019 se pokles rozšíří do všech segmentů trhu, pouze oblasti rekonstrukcí se podaří vyhnout recesi. Ve Velké Británii bude v roce 2016 a 2017 jediným tažným segmentem nová výstavba. Jediný segment nemůže kompenzovat nedostatky těch ostatních, proto se v následujících dvou letech očekává mírný pokles (-0,2 % ročně v roce 2016 a 2017). V roce 2018 se očekávají první příznaky obnovy v nebytové výstavbě (nové i rekonstrukce), což je pro Velkou Británii skvělá zpráva, protože nebytová výstavba zde ve stavebnictví zaujímá vysoký podíl (40 %). V roce 2019 by mělo dojít k obnově i inženýrské výstavby, výhled pro Velkou Británii je tedy o něco lepší (2,8 %). Země dosahující nového výrobního maxima Nakonec pět zbývajících zemí, které v roce 2016 dosáhly svých výrobních rekordů, a předpokládá se u nich růst i nadále. Problémy v období přechodu po sobě jdoucích fondů EU nejméně zasáhly Polsko, takže rok 2016 (-0,8 %) nebyl pro Polsko tak negativní, jako pro ostatní země střední a východní Evropy. Pro rok 2017 a dále je prognóza slabší, v průměru 5,3 % ročně. Nová výstavba a rekonstrukce porostou, ale pod průměrem. Hlavním přispěvatelem bude opět inženýrská výstavba. Prognóza pro Švýcarsko (průměrně 1,9 % ročně) je výsledkem vysoké úrovně produkce. Mírný růst je pravděpodobně způsoben nasycením trhu. Poptávka po bydlení není tak silná, jako v minulosti, s výjimkou investic do nemovitostí. Průmyslová a terciární poptávka nepotřebuje více nebytových prostor, i přesto, že se některá odvětví (farmacie, biotechnologie) stále rozšiřují. Nejvyšší výkony pravděpodobně budou plynout ze silniční výstavby, v důsledku nových infrastrukturních fondů. 60

V Belgii se očekává růst vyšší, než je průměr EC (2,7 % ročně v období 2017-2019), přesto však nelze tuto zemi uvést jako ideální příklad. Přesto však Belgie posledních 20 let bez přerušení narůstá. Hlavním zdroje růstu je zde nová nebytová výstavba, hlavně průmyslové a komerční budovy a kancelářská výstavba. Vyhlídky pro stavebnictví do roku 2018 jsou slibné. Norské stavebnictví také nezažilo nějakou výraznou krizi, pouze období (2008-2010) s minimálními výstupy. Růst pro rok 2016 je 6,7 %, dále průměrně 3,3 % ročně v období 2017-2019. Z nové výstavby už nemůže plynout vyšší růst (34 000 bytů v roce 2016, nejvíce od roku 1980), v případě, že se bytová výstavba ustálila na takové úrovni, musí růst plynout z jiných zdrojů: inženýrská výstavba (silnice a energie) a od roku 2018 nebytová výstavba. Na rozdíl od jiných zemí zde převažuje soukromá poptávka nad veřejnou. Švédsko zaznamenalo vysoký růst v období 2014-2016 (průměrně 6,3 % ročně), hlavně díky nové bytové výstavbě. To bude trvat až to roku 2017 a stejně jako v Norsku bylo i zde dosaženo rekordních hodnot v počtu bytů. Celková švédská produkce začne zaznamenávat nedostatky. I když bude inženýrská výstavba mírným tempem narůstat, nová nebytová výstavba a rekonstrukce budou stagnovat. To bude stavební produkci postupně zpomalovat z 2,7 % v roce 2017 na -1,0 % v roce 2019. Přeložil a redakčně upravil: Vojtěch Biolek, ÚRS PRAHA, a.s. Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi Country report a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví Summary report si můžete objednat na conference@euroconstruct.cz. 61

VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT JE OPROTI STAVEBNÍ VÝROBĚ NA MÍRNÉM VZESTUPU Úvod Průmysl výroby stavebních hmot je materiálovou základnou pro stavebnictví, které v dlouhodobém horizontu spolu s navazující investiční výstavbou přispívají k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí a vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích. Např. budování dopravní infrastruktury a staveb pozemního stavitelství generuje růst tržeb a pracovních příležitostí a to jak po dobu jejich výstavby, tak zejména i následně užíváním a udržováním stavebního díla po celou dobu jeho životnosti. V České republice, podobně jako v jiných ekonomicky vyspělých zemích, je proto stavebnictví jedním z hlavních pilířů zajišťujících rozvoj ekonomiky. Vytváří cca 6 až 7 % HDP, zaměstnává cca 9 % osob pracujících v civilním sektoru a je schopno absorbovat značnou část pracovníků i s nižší nebo odlišnou kvalifikací. Odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí, která započala v roce 2008, nejen u nás, ale v celé EU. Současně čelí i strukturálním problémům v odvětví, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká přitažlivost pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezené schopnosti inovací apod. Stavební produkce v loňském roce ale zaostala za očekáváním a byla oproti roku 2015 ve výrazném propadu a to zejména v inženýrském stavitelství v důsledku investorské nepřipravenosti zejména dopravních staveb. Podle aktuálních výsledků za období 01 12/2016 stavební produkce klesla meziročně o 7,6 %, z toho v pozemním stavitelství o 3,3 % a v inženýrském stavitelství o 16 %. Krize českého stavebnictví má hned několik důvodů. Současnou špatnou kondici českého stavebnictví by měla zlepšit novela stavebního zákona a zároveň změna kompetenčního zákona. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR je nutné změnit současnou legislativu a zkrátit zdlouhavé povolovací procesy výstavby a odstranit současné roztroušení českého stavebnictví mezi pět různých ministerstev, které do českého stavebnictví zasahují. Svou roli sehrál i silný rok 2015, za kterým stálo dočerpávání evropských peněz u končících operačních programů. Také to byl a je jeden z důvodů, proč vloni zůstávala stavební produkce oproti předchozímu roku v záporných číslech. Rok 2015 nastavil pomyslnou laťku dosti vysoko. Podle odborníků by se propad stavebnictví měl v letošním roce zastavit. Samozřejmě nepříznivý vývoj stavební produkce se promítl i do výroby stavebnin, kde zejména cihlářský průmysl, ale i výrobci izolačních materiálů na zateplování staveb zaznamenaly pokles odbytu svých výrobků v loňských prázdninových letních měsících, kdy měla být stavební aktivita nejvyšší. Protože ale výroba stavebnin se v České republice koncentruje do velkých mezinárodních společností, které mají větší možnost obstát v konkurenci i na evropském a globalizovaném trhu při uplatňování své produkce, tak si firmy pomohly exportem svých výrobků. Řada dalších firem se rozhodla přistoupit k modernizaci svých technologií zaváděním jejich automatizace a k uplatnění nových inovativních přístupů v řízení obchodních a výrobních procesů. 62

Průmyslová výroba stavebních hmot v ČR Vedle výroby cementu se v posledních dvou letech nejvíce dařilo výrobě keramických obkladů a dlažeb a dále i výrobě betonových výrobků včetně pórobetonu a výrobě žáruvzdorných materiálů. Nejmarkantněji je tento vzestup zřejmý u výroby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu v roce 2013 se v následujících 2 letech 2014 a 2015 podařilo zastavit a že došlo i k jeho pozvolnému nárůstu v roce 2016, jak je patrno z následující tabulky. Tab. Výroba cementu v ČR v letech 2012 až 2016 Rok Výroba v mil. tun 2012 3,433 2013 3,211 2014 3,511 2015 3,781 z toho 1. pololetí: 1, 721 2016 /1. pololetí/ 1,756* Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR /*za celý rok bude údaj v 07/2017 Největším obchodním partnerem ČR jak ve vývozu, tak i dovozu stavebnin je SRN, kde se stavebnictví v loňském roce podobně jako i oboru průmyslu, vcelku dařilo a skončilo také v kladných číslech. Vzhledem k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně výrobku, vzrůstá význam dalších přilehlých států sousedících s ČR. Proto významným obchodním partnerem pro export stavebnin dále bylo a je Slovensko, Polsko a Rakousko. Také v těchto státech skončilo stavebnictví v loňském roce v kladných číslech. Rovněž údaje o výrobě transportbetonu v České republice /v mil. m3 /uvedené v následujícím grafu svědčí také o pozvolném nárůstu a vzestupu výroby v letech 2014, 2015 a 2016. 63

Zdroj: Svaz výrobců betonu v ČR Exportní dosahované podíly výrobců stavebnin ve výši cca 25% dokladují tak špičkovou úroveň tohoto segmentu, ať již jde o kamenivo, cementy, keramiku, betonové prefabrikáty a pórobeton, cihly či písek. Na vývoz jsou vhodné ale i sádrokarton, suché omítkové směsi a nové progresivní výrobky stavební chemie (stěrky, lepidla). Zahraniční obchod s produkcí stavebních hmot se realizuje v rámci zemí EU za platné evropské ceny. Pro obchodování a uvádění stavebních materiálů a výrobků na evropský trh platí jednotná evropská pravidla. Ta jsou daná nařízením EP a Rady (EU) č. 305/2011, o harmonizovaných podmínkách pro uvádění stavebních výrobků na trh. Na základě tohoto nařízení jsou hlavním zdrojem kritérií a metod pro posuzování vlastností stavebních materiálů a výrobků harmonizované evropské normy. Použití těchto harmonizovaných norem (cca 460 citovaných v Úředním věstníku Evropské unie) je povinné. Pokud stavební materiál či výrobek spadá do harmonizované oblasti, je nezbytné k jeho uvedení na jednotný trh prohlášení o vlastnostech a označení CE. Členské státy využívají harmonizované normy při stanovování požadavků týkajících se použití stavebních materiálů a výrobků do staveb. 64

Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Je zřejmé, že produkce stavebních materiálů, která zahrnuje také spotřebovanou energií a suroviny, má zásadní dopad na životní prostředí. Pokroky, kterých bylo v poslední době dosaženo v oblasti nanotechnologií, modelování, analytických disciplínách a mnohých dalších technologiích, přinášejí naději na objevení průlomových informací týkajících se výroby, vlastností a použití stavebních materiálů. Vazby na EU Stavebnictví v Evropě má téměř totožné problémy, jako v ČR. Jedná se zejména o zvýšenou konkurenci ze strany mimoevropských provozovatelů včetně strukturálních problémů odvětví, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká přitažlivost pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezenou schopnost inovací apod. Této situace je si vědoma i Evropská komise, která k řešení této problematiky vydala sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě "Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků". Tyto cíle nejsou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR cizí a v řadě případů dochází již i k jejich naplňování, zejména v oblasti úspor energií. V působnosti MPO je to především Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (EFEKT), program Rekonstrukce budov ústředních vládních institucí. V působnosti Ministerstva životního prostředí ČR jde o program Nová zelená úsporám. V působnosti Státního fondu rozvoje bydlení jsou to další programy na rekonstrukce bytových domů, kde nedílnou součástí jsou i opatření ke snížení energetické náročnosti. Pro oblast stavebních výrobků se dále jedná o připravovaný nový zákon, který souhrnně upraví jak podmínky pro dodávání výrobků na trh a na stavbu/staveniště (pokud tyto nejsou stanoveny nařízením EU č. 305/2011), tak pro jejich navrhování a použití do staveb v ČR. Pro potřeby jejich navrhování a použití jsou v něm stanoveny požadované deklarované charakteristiky skupin výrobků a specifikovány požadované technické parametry (úrovně a třídy vlastností). Pro zajištění kontroly dodávání stavebních výrobků přímo na stavbu předpokládá návrh rozšíření kompetencí České obchodní inspekce. Vláda ČR schválila svým usnesením č. 872 z 5. října 2016 "Věcný záměr zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb". Návrh zákona musí být předložen vládě nejpozději do 31. prosince 2018. Metoda BIM (Building Information Modelling) prezentuje zatím jediný způsob "digitalizace" ve stavebnictví a je ideálním společným IT komunikačním nástrojem pro všechny účastníky stavebního procesu, stejně jako je pro oblast průmyslu národní iniciativa Průmysl 4.0. V této oblasti je MPO koordinátorem a gestorem zavádění BIM do stavebnictví a sekce stavebnictví a primárních surovin klade důraz na její plošné uplatnění, které bude mít pozitivní dopady jak na úspory při realizaci staveb, tak na úspory během provozu budovy a její následnou likvidaci. Z oboru průmyslové výroby stavebních hmot a materiálů je metoda BIM již také zkoušena a uváděna do života při uplatňování a výrobě fasádních výrobků např. firmou BAUMIT a. s., firmou Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. v uplatňování a výroby cihlářských produktů a firmou Anvi Trade, s.r.o je to např. při navrhování podlahovin a lepidel apod. 65

V souladu se Sdělením COM (2014) 445, o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví, bude důraz rovněž kladen i na lepší využívání druhotných surovin. Cílem je omezit dopady nových a renovovaných budov a demolic staveb na životní prostředí účinnějším využíváním zdrojů, podpora konkurenceschopnosti evropského stavebnictví. Jedná se zejména o nižší využívání zdrojů v budovách, zavedení společného evropského přístupu k posouzení environmentálních vlastností budov a vytváření lépe fungujícího trhu s recyklovanými stavebními materiály. Závěr Průmysl výroby stavebních hmot v ČR lze hodnotit z hlediska konkurenceschopnosti jako perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. V globalizovaném světě je rozvoj a technický pokrok nezbytným prostředkem k udržování a posilování konkurenceschopnosti výrobců stavebních materiálů v ČR a celého našeho stavebnictví. Mezi trendy také nesmí proto chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i estetickou hodnotou. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví patří rovněž: vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků z fondů EU a možnosti jejich spolufinancování; zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v technických a technologických oborech ve stavebnictví rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; rozvoj marketingových služeb. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, posílit inovace ve výrobě a zlepšovat manažerské a obchodní strategie. malinsky@mpo.cz 66

VÝVOJ SMĚRNÝCH CEN STAVEBNÍCH PRACÍ V LETECH 2005 2015 Odvětví stavební výroby celkem Pozemní stavby 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2005 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 1,073 1,111 1,135 1,146 2005 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 1,062 1,098 1,123 1,148 2006 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 1,022 1,058 1,081 1,092 2006 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 1,016 1,051 1,075 1,099 2007 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 0,975 1,009 1,031 1,041 2007 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 0,971 1,004 1,027 1,050 2008 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 0,931 0,964 0,985 0,995 2008 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 0,933 0,965 0,987 1,009 2009 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 0,936 0,969 0,990 1,000 2009 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 0,938 0,970 0,992 1,014 2010 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 0,949 0,982 1,004 1,014 2010 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 0,967 1,000 1,023 1,046 2011 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 1,004 1,039 1,062 1,073 2011 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 1,011 1,045 1,069 1,093 2012 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 0,996 1,031 1,054 1,065 2012 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1,034 1,058 1,081 2013 0,932 0,978 1,026 1,074 1,068 1,054 0,996 1,004 1,000 1,035 1,058 1,069 2013 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1,034 1,058 1,081 2014 0,900 0,945 0,991 1,037 1,032 1,018 0,962 0,970 0,966 1,000 1,022 1,032 2014 0,911 0,951 0,996 1,036 1,031 1,000 0,957 0,967 0,967 1,000 1,023 1,046 2015 0,881 0,925 0,970 1,015 1,010 0,996 0,942 0,949 0,945 0,978 1,000 1,010 2015 0,890 0,930 0,974 1,013 1,008 0,978 0,935 0,945 0,945 0,978 1,000 1,022 2016 0,873 0,916 0,961 1,005 1,000 0,986 0,932 0,939 0,935 0,969 0,990 1,000 2016 0,871 0,910 0,952 0,991 0,986 0,956 0,915 0,925 0,925 0,956 0,978 1,000 Inženýrské stavby, Vodohospodářské stavby 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2005 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 1,037 1,075 1,103 1,095 2005 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 0,949 0,994 1,011 1,028 2006 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 0,971 1,007 1,033 1,026 2006 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 0,909 0,952 0,968 0,984 2007 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 0,923 0,957 0,982 0,975 2007 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 0,867 0,908 0,923 0,939 2008 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 0,871 0,903 0,926 0,920 2008 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 0,829 0,868 0,883 0,898 2009 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 0,882 0,915 0,939 0,932 2009 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 0,841 0,881 0,896 0,911 2010 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 0,918 0,952 0,977 0,970 2010 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 0,903 0,945 0,961 0,977 2011 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 0,995 1,032 1,059 1,052 2011 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 0,994 1,041 1,059 1,077 2012 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 0,992 1,029 1,056 1,049 2012 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 0,995 1,042 1,060 1,078 2013 0,964 1,030 1,083 1,148 1,134 1,089 1,005 1,008 1,000 1,037 1,064 1,057 2013 1,054 1,100 1,153 1,206 1,189 1,107 1,006 1,005 1,000 1,047 1,065 1,083 2014 0,930 0,993 1,045 1,107 1,093 1,050 0,969 0,972 0,964 1,000 1,026 1,019 2014 1,006 1,050 1,101 1,152 1,135 1,058 0,961 0,960 0,955 1,000 1,017 1,034 2015 0,907 0,968 1,018 1,080 1,065 1,024 0,944 0,947 0,940 0,975 1,000 0,993 2015 0,989 1,033 1,083 1,133 1,116 1,041 0,944 0,943 0,939 0,983 1,000 1,017 2016 0,913 0,975 1,026 1,087 1,073 1,031 0,951 0,953 0,946 0,981 1,007 1,000 2016 0,973 1,016 1,065 1,114 1,098 1,024 0,929 0,928 0,923 0,967 0,983 1,000 67

hanak@urspraha.cz 68

INDEXY VÝVOJE CEN ST STAVEBNÍCH AVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2010 AŽ 2016 69

NOVÝ OTEVŘENÝ FORMÁT PRO PŘENOSY STAVEBNÍCH ROZPOČTŮ Zadavatelé, projektanti a zhotovitelé nyní mají možnost spolu komunikovat rychleji a bez chyb pomocí formátu unixml Pro spolehlivé předávání informací mezi sebou mohou účastníci přípravy staveb využít univerzální elektronický formát unixml, který slouží pro přenos soupisů stavebních prací - rozpočtů, zadání a nabídek i soupisů provedených prací během provádění staveb. Pro veřejné a soukromé zakázky Formát unixml plně vyhovuje elektronické podobě soupisu prací ve smyslu nového zákona o zadávání veřejných zakázek č.134/2016 Sb. a vyhlášky č. 169/2016 Sb. o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen Vyhláška ). Jeho využití je pro veřejné i soukromé zakázky, žádosti o dotace, ad. V přípravě i v realizaci staveb Formát unixml soupis prací lze využít při výběrových řízeních veřejných i soukromých zakázek v podobě zadání (bez cen), nebo v podobě rozpočtu (s cenami) pro nabídky zhotovitelů i pro přenosy běžných rozpočtů a nabídek. Pro přenos informací o provedených výkonech, které jsou podkladem při průběžné fakturaci během výstavby, slouží formát unixml soupis výkonů. Plně otevřený formát Soubory unixml mají příponu.xml, což jsou soubory v obecně rozšířeném značkovacím jazyce XML (extensible Markup Language). Ty se běžně používají pro výměnu dat mezi aplikacemi, při zveřejňování informací na webu, aj. (např. i při podání kontrolního hlášení DPH v ČR). Soubory unixml jsou xml soubory s konkrétní strukturou a formáty dat, které mohou přenášet. Plná specifikace této struktury a formátů dat unixml včetně příkladů souborů unixml a validátoru jsou neomezeně dálkově uveřejněny na webu www.unixml.cz. Kdokoliv tak má veškeré informace pro vytvoření souboru unixml, včetně možnosti ověření jeho správnosti pomocí validátoru. Navíc na webu www.unixml.cz je umístěn i webový prohlížeč unixml souborů, s možnosti doplnění cen do zadání a tisku rozpočtu/zadání do formátu PDF. Výhody oproti jiným přenosům rozpočtům např. ve formátech MS Excel 70

Hlavní výhodou formátu unixml je, že je určený pro datový přenos; export import, včetně možnosti ověření správnosti dat pomocí validátorů. Vytvořené rozpočty lze před posláním partnerovi jednoduše ověřit a jejich následný import do dalších SW je tak výrazně snazší. Přenosy rozpočtů pomocí unixml také poskytují větší záruku, že všechny položky jsou načtené tak, jak je druhá strana sestavila. Kompatibilita s Cenovou soustavou ÚRS Soubory unixml přenášejí všechnyy požadované informace z Cenové soustavy ÚRS, využívané při sestavení soupisu prací podle 11 Vyhlášky. Soupis prací sestavený s Cenovou soustavou ÚRS, poskytnutý jako zadání do veřejné zakázky, tak obsahuje nezbytné náležitosti, které jednoznačněě definují obsah položky - kódy položek cenové soustavy, označení cenové úrovně Cenové soustavy ÚRS, plné popisy položek, poznámky k souborům cen a další informace. Využití unixml v SW KROS 4 V SW KROS 4 je možné unixml soubory vytvořit, importovat i dále zpracovávat. Výhodami jsou: vysoká rychlost importu a exportu, snadné vytvoření unixml souboru přenos výkazů výměr, včetně výpočtu hlavních konstrukcí a rozměrů (tzv. figur) rychlé porovnání různých nabídek unixml od uchazečů v modulu Oferta Další vždy informace přesná o celková přenosech cena stav (u vebních unixml rozpočtů přenáší ů pomocí i informace unixm o ML zaokrouhlování) jsou uvedenyy na www.unixml.cz protokol vad při importu v případě, že soubor neodpovídá formátu unixml. Dalši informace o přenosech stavebnich rozpočtůů pomoci unixml jsou uvedenyy na www.unixml.cz. cihelka@urspraha.cz 71