Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže, Hlavní produkční objekty a technologie, se mění a doplňuje t a k t o:

Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže, Hlavní produkční objekty a technologie, se mění a doplňuje t a k t o: Hlavní produkční objekty, používané technologie a výrobní program: Haly odchovu 12 hal pro chov nosnic pro násadová vejce, každá hala je rozdělena na 2 části (oddělení). Zařízení intenzivního chovu drůbeže slouží jako rozmnožovací chov slepic chovaný pro produkci násadových vajec výkrmových hybridů. Provoz je s celoročním zástavem v jednom samostatném turnusu po 200 tis. ks s pauzou 14 dnů pro odstranění podestýlky a desinfekci chovných hal. Cyklus snáškového období je od 21 týdne do 64 týdne věku slepic, Pojem stáj se nahrazuje v popisu zařízení pojmem hala. Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže, Pomocné objekty, náhradní zdroj elektrické energie s e m ě n í t a k t o: záložní zdroj elektrické energie dieselagregát typu 6 F 275 III PN o jmenovitém tepelném příkonu 1300 kw, výrobce ČKD Hradec Králové, umístěný v severní části u vchodu do zařízení. Palivem je motorová nafta uložena výhradně v provozní nádrži záložního zdroje v maximálním množství 150 l, Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, se celý bod 1. Emisní limity m ě n í t a k t o: A. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší intenzivní chov drůbeže, za podmínek a) provozovatel provozuje zemědělský zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem ( provozní řád ) Farma na chov drůbeže Smiřice, který vypracoval Mgr. Zdeněk Chalupník v červenci 2014, b) provozovatel používá ověřené nebo jiné schválené technologie ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky a aplikací drůbeží podestýlky, které sníží emise amoniaku (NH 3 ) a zápachu, c) provozovatel vede dle provozního řádu a v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi provozní záznamy o počtech chované drůbeže dle chovných kategorií, používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky, z aplikace drůbeží podestýlky a z předání drůbeží podestýlky. Písemné záznamy uchovává po dobu 5 let,

d) provozovatel 1 x ročně zjišťuje výpočtem množství amoniaku (NH 3 ) vypouštěného ze zemědělského zdroje znečišťování ovzduší za kalendářní rok dle emisních faktorů pro zemědělské zdroje s ohledem na provozní řád, používané technologie snižující emise amoniaku (NH 3 ), kategorii a počet chované drůbeže a výrobní program. Výpočet uchovává nejméně po dobu 5 let. V případě roční emise amoniaku (NH 3 ) větší než 10 t provádí provozovatel ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (IRZ), e) provozovatel vyklízí, okamžitě nakládá a zajišťuje okamžité odvážení drůbeží podestýlky z každé jednotlivé chovné haly nejpozději do 24 hodin od zahájení vyklízení drůbeží podestýlky z chovné haly; skladování drůbeží podestýlky na venkovních plochách u hal je nepřípustné, f) provozovatel dokladuje prodej, předávání drůbeží podestýlky a jiné nakládání se statkovým hnojivem a uchovává tyto doklady po dobu 5 let. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, A. Ochrana ovzduší se doplňuje bod 1.2 t a k t o: 1.2 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného spalovacího zdroje znečišťování ovzduší Záložní zdroj elektrické energie dieselagregát (typ 6 F 275 III PN, výrobce ČKD Hradec Králové) o jmenovitém tepelném příkonu 1 300 kw. Palivem je motorová nafta, za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce: Emisní zdroj Záložní zdroj elektrické energie dieselagregát Znečišťující látka oxidy dusíku (NO x ) oxid uhelnatý (CO) Emisní limit * [mg/m 3 ] 4000 * Pro výše uvedené emisní limity platí koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek (101,325 kpa, 273,15 K) při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 %. 650 b) provozování a údržba zdroje v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem, c) při provozování do 300 provozních hodin v kalendářním roce se emise znečišťujících látek zjišťují 1 x ročně výpočtem na základě emisních faktorů a množství spotřebovaného paliva; jednorázové měření emisí znečišťujících látek se neprovádí. 2

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, část B. Hluk: B. Hluk 1.3. Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 14 odst. 1 a 13 odst. 4 zákona o integrované prevenci, a v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z hlediska emisí hluku, za plnění hygienického limitu hluku (nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku) v době od 6:00 do 22:00 hod. (v denní době) a v době od 22:00 do 6:00 hod. (v noční době) na hranici chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb, v souladu s NV č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. s e z r u š u j e. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, část C. Ochrana vod, bod 1.4 písm. b) se text: a jakosti z r u š u j e. písmeno C. Ochrana vod se mění na B. Ochrana vod, bod 1.4 se mění na bod 2. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci: 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci, v souladu s ust. 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, k nakládání s nebezpečnými odpady uvedenými v tabulce: Katalogové číslo odpadu Název odpadu Kód odpadu 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky N 08 01 13 Kaly z barev nebo z laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky N 15 01 02 Plastové obaly / znečištěné O/N 15 01 04 Kovové obaly / znečištěné O/N 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 16 05 07 Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N 16 09 01 Manganistany, např. manganistan draselný N 3

18 02 02 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce N 18 02 05 Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující N 18 02 08 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07 N 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů; N-nebezpečný, O/N-ostatní s nebezpečnou vlastností. za podmínek a) nakládání s nebezpečnými odpady, jejich třídění a shromažďování na určených místech, b) zabezpečení shromažďovacích míst a shromažďovacích prostředků proti nežádoucímu znehodnocení, odcizení nebo úniku nebezpečných odpadů do životního prostředí, c) označení shromažďovacích prostředků grafickými symboly a identifikačními listy odpadu, d) předávání nebezpečných odpadů oprávněné osobě k zajištění jejich využití nebo odstranění, e) vedení průběžné evidence odpadů a nakládání s nimi v souladu s 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. s e z r u š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3 s e m ě n í t a k t o: 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí a) provozovatel provozuje všechna zařízení, jímky, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám v takovém stavebním anebo technickém stavu, který brání nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracovávání nebo dopravování závadných látek vodám stavebně anebo technicky určeny, je nepřípustné. b) v místech, kde je nakládáno s látkami závadnými k vodám, jsou prostředky sloužící k zamezení jejich šíření do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami v případě jejich úniku. c) vzniklé splaškové odpadní vody ze sociálního zařízení (zaústěné do bezodtoké jímky) jsou předávány oprávněné osobě k dalšímu nakládání s odpadní vodou; doklady o převzetí oprávněnou osobou provozovatel uchovává po dobu 5 let. d) provozovatel ověřuje prostřednictvím odborně způsobilé osoby nejméně 1x za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek 4

a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy. Provozovatel všechna zařízení, jímky, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám pravidelně nejméně 1x za 6 měsíců vizuálně kontroluje, zda nedošlo, nedochází nebo nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. V návaznosti na tyto kontrolní zjištění provozovatel přijímá opatření zabezpečující, že nedochází ani nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Provozovatel o prováděné vizuální kontrole, kontrolních zjištěních a o prováděných opatřeních zabraňujících nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 s e m ě n í t a k t o: 4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) Vodohospodářský havarijní plán MACH DRŮBEŽ a.s., Farma na chov drůbeže Smiřice, který vypracoval Mgr. Zdeněk Chalupník v červenci 2014, za podmínek a) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje, aktualizuje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastane změna v provozu zařízení nebo jiná závažná okolnost, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost; bez schválené změny havarijního plánu nesmí být změna v provozu zařízení provedena, b) havarijní plán spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zařízení a je kdykoliv dostupný pro správní orgány působící v ochraně vod. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 s e m ě n í t a k t o: 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 5

1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen ohlášení ) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, odstranění případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady dle platné legislativy. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo oproti stavu dle základní zprávy významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše 6

uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen projektové řešení a podrobný postup ). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení. Výroková část III. s e m ě n í t a k t o: III. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, k jejich odběru. 3. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny. 7

Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 31. července 2014 od provozovatele zařízení ohlášení plánované změny v zařízení a žádost o vydání změny integrovaného povolení a její doplnění ze dne 7. srpna 2014. Krajský úřad následně dne 13. srpna 2014 oznámil v souladu s ust. 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení pod č.j. 12749/ZP/2014-4 k vyjádření do 15 dnů dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ust. 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení 49 správního řádu, resp. dle ust. 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. b) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením 8 a 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne 22. 8. 2014 bez připomínek, Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí, dne 26. 8. 2014 bez zásadních připomínek, Česká inspekce životního prostředí, dne 29. 8. 2014. Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Připomínky: Vodní hospodářství Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, nemáme k předloženému záměru námitek. Do havarijního plánu požadujeme doplnit kontakt na Magistrát města Hradce Králové, odbor životního prostředí havarijní telefon 725644273. Připomínka projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v havarijním plánu v ochraně vod. 8

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Ochrana vod, havárie: Postup při ohlašování havárie ve smyslu ust. 40 vodního zákona uvedený v aktualizovaném havarijním plánu je v souladu s tímto zákonem, avšak v tomto havarijním plánu a ani v integrovaném povolení (popis zařízení) není specifikováno, jak je nakládáno s technologickými odpadními vodami, jejichž vznik ČIŽP předpokládá při mytí kafilerního boxu. Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v havarijním plánu v ochraně vod. ČIŽP dále upozorňuje na skutečnost, že každý provozovatel zařízení s integrovaným povolením musí mít na zřeteli ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci, které zahrnuje pod pojem havarijní úniky závadných látek ze zařízení do životního prostředí nejen úniky do vod, ale i úniky do půdy a úniky plynných znečišťujících látek do ovzduší. ČIŽP na základě opakujících se zkušeností, kdy se inspekce a krajský úřad i v případě provozovatelů s integrovaným povolením dozvídají o případném havarijním úniku znečišťujících látek do životního prostředí až z medií, doporučuje, aby v integrovaném povolení byla uvedena závazná podmínka provozu specifikující ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci např.: Provozovatel je povinen bezodkladně ohlásit každý havarijní únik znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí ČIŽP. Připomínka byla projednána s provozovatelem a byla zohledněna v havarijním plánu v ochraně vod. Připomínka nebyla v integrovaném povolení zohledněna. Jedná se o základní povinnost provozovatele zařízení uvedenou v ust. 16 odst. 1 písm. c) v zákoně o integrované prevenci: provozovatel je povinen neprodleně hlásit krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí (ČIŽP) všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí (dále jen havárie ), které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení. Krajský úřad proto považuje uvedení této podmínky v integrovaném povolení za nadbytečné. Krajský úřad ukládá provozovateli zařízení nad rámec výše uvedené zákonné povinnosti v platném integrovaném povolení v bodě 6 v písm. 2 následující povinnost: písemného ohlášení havárie krajskému úřadu a porušení závazných podmínek provozu zařízení včetně návrhu nápravného opatření. Toto písemné ohlášení se však týká až doby následující po zvládnutí výše uvedené havárie provozovatelem, popř. dalšími zasahujícími orgány, která již nemá přímý negativní vliv na životní prostředí (provozovatel má povinnost vynaložit veškeré úsilí k zabránění havarijního úniku znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí). Provozovatel na základě této podmínky informuje o havárii příslušný úřad a navrhuje řešení, které by takovému nežádoucímu stavu v zařízení způsobujícímu havárii v budoucnu zabránilo. Pokud nastane v zařízení havarijní stav je vždy povinností provozovatele informovat ČIŽP a krajský úřad neprodleně (dle schváleného postupu uvedeného v havarijním plánu) a to jakýmikoliv komunikačními prostředky (např. telefonicky na havarijní linku) nikoliv pouze písemně. Bez ohledu na výše uvedené je rovněž povinností provozovatele, dojde-li např. ke znečištění povrchových vod mimo hranice zařízení postupovat při vzniku havárie dle dalších platných právních předpisů, např. dle ust. 40 zákona č.254/2002 Sb., o vodách, nikoliv pouze dle zákona o integrované prevenci. 9

Na základě aktuální praxe ČIŽP dále doporučuje, aby v souladu s ust. 16 odst. 1 písm. e) zákona o integrované prevenci v integrovaném povolení byla uvedena následující závazná podmínka provozu: V případě havárie je provozovatel zařízení povinen se při její likvidaci řídit pokyny velitele zásahu a tomu podávat pravdivé a úplné informace nutné k bezpečné a účinné likvidaci havarijního stavu. Pokud v rámci prováděného zásahu budou provozovateli stanovena pro dokončení likvidace havarijního stavu příslušná opatření, je provozovatel povinen splnit tato opatření ve stanoveném rozsahu a stanovených lhůtách.. Připomínka byla projednána s provozovatelem a byla zohledněna v havarijním plánu v ochraně vod. Připomínka nebyla v integrovaném povolení zohledněna. Jedná se o obecně platnou podmínku týkající se např. povinností při zásahu Hasičského záchranného sboru, popř. specializovaných zásahových složek integrovaného záchranného systému podle zvláštních právních předpisů (např. povinnosti osob dle ust. 24 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů), které se netýkají působnosti krajského úřadu, jako orgánu ochrany životního prostředí dle zákona o integrované prevenci. Ochrana ovzduší: Z hlediska ochrany ovzduší se jedná o změny v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší ) ke dni 1. 9. 2012 a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, která nabyla účinnosti dnem 1. 12. 2012 (dále jen emisní vyhláška ). Změnou integrovaného povolení (ZIP) se schvaluje provoz zdrojů znečišťování ovzduší vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší: - pod kódem 8 - chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t - pod kódem 1.2. - spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně - záložního zdroje elektrické energie (do 300 hodin za rok). Dále je ZIP schvalován provozní řád zdroje - chov hospodářských zvířat. Provozní řád je zpracován v souladu s požadavky přílohy č. 12 k emisní vyhlášce. Nedochází ke změně kapacity, ani ke změně provozních podmínek. Přestože podle ustanovení 17 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší nemá provozovatel chovu hospodářských zvířat povinnost vést provozní evidenci (nevztahuje se na spalování paliv, včetně ohlášení souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP), požaduje inspekce, aby zůstala v IP stanovena povinnost: Každoročně provádět výpočet emise amoniaku na základě aktuálních stavů zvířat při použití emisních faktorů a snižujících technologií uvedených v Metodickém pokynu MŽP odboru ochrany ovzduší k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů a uchovávat jej nejméně po dobu 3 let. V případě roční emise amoniaku větší než 10 t je třeba provést ohlášení do integrovaného registru znečišťování prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Krajský úřad zohlednil připomínku v bodě 1.1 integrovaného povolení v plném rozsahu. Provozovatel uchovává provozní záznamy jako evidenci o plnění podmínek integrovaného povolení, včetně každoročních výpočtů emisí amoniaku, po dobu nejméně 5 let dle ust. 16a odst. 2 zákona o integrované prevenci. 10

c) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o vydání změny integrovaného povolení. Na základě žádosti dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže Krajský úřad administrativně technicky upravil část I. popis zařízení dle bodu 10 novely č. 69/2013 Sb. zákona o integrované prevenci tak, že se odstraňuje dle ust. 2 písm. g) zákona o integrované prevenci z celého rozhodnutí text (přímo) spojených činností. Jedná se o drobnou administrativně technickou úpravu splňující formální požadavky na obsah integrovaného povolení. Ostatní části výroku I. zůstanou beze změny. Krajský úřad v části popisující umístění zařízení doplnil přímé určení polohy zařízení s ohledem na požadavky na popis umístění zařízení dle ust. 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci. Krajský úřad v části popisující zařízení doplnil výrobní program a blíže popsal cyklus odchovu drůbeže v zařízení pro větší přehlednost účelu výroby v zařízení. Rovněž došlo k upřesnění pojmů hala a stáj, které mohly být v integrovaném povolení i v provozním řádu zavádějící, a k sjednocení pouze na pojem chovná hala, popřípadě hala chovu drůbeže. Výrobní program blíže definuje zařízení i s ohledem na posouzení případné podstatné změny v provozu zařízení dle ust. 2 písm. i) zákona o integrované prevenci a jejího možného vlivu na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. S tím také souvisí případná změna v druhu chovaného zvířete a chovných kategoriích, v délce chovného, resp. odchovného cyklu, četnost a použitá technologie vyklízení drůbeží podestýlky včetně používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících negativní vliv na životní prostředí, zejména ovzduší, tj. emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky a aplikací drůbeží podestýlky, jakož i závazná aplikace nejlepších dostupných technik (BAT). Krajský úřad v části popisující zařízení nově uvedl související zařízení s technologií výroby a blíže popsal záložní zdroj elektrické energie dieselagregát, který slouží k výrobě elektrické energie pro zařízení v případě nenadálého výpadku el. proudu. Jedná se dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů o vyjmenovaný stacionární zdroj dle přílohy 2 bodu 1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně - záložní zdroj elektrické energie v ustáleném provozu do 300 hodin za rok. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, A. Ochrana ovzduší Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele zařízení a povolil stávající zdroj znečišťování ovzduší chov drůbeže dle kódu 8 přílohy 2 (8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, resp. kód 7.1 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a tuto část administrativně technicky upravil v souladu s touto přílohou ve změně integrovaného povolení se označení velký zdroj mění na vyjmenovaný zdroj. 11

Krajský úřad nahradil doposud platný plán zavedení zásad správné zemědělské praxe nově schváleným provozním řádem dle ust. 41 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozovatel vede provozní záznamy o chovu hospodářských zvířat dle provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Pokud provozovatel nemůže prokazatelně doložit způsob aplikace drůbeží podestýlky, tj. drůbeží podestýlku předává další osobě k využití na základě smlouvy bez dalšího skladování v zařízení a známosti konkrétního způsobu aplikace (např. rozvozový plán hnojení statkovými hnojivy s uvedenou dobou zapravení do půdy od aplikace) dle výše uvedeného metodického pokynu, je provozovatel oprávněn započítat ve výpočtu emisí amoniaku snížení emisí ve výši 40 % z dílčího emisního faktoru pro aplikaci. Provozovatel průběžně kontroluje provozní řád a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena. Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při údržbě a odstraňování poruch klíčových částí zařízení i při běžném provozu provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozního řádu. Provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. Krajský úřad opětovně neuložil provozovateli zařízení povinnost zavedení snižující technologie ve stájích krmení s ověřenou enzymatickou látkou pro zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší, která sníží emise amoniaku o 40 % a také emise metanu a pachových látek zaváděná dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Nařízení vlády č. 353/2002 Sb. již není platné a tato povinnost již není současnou platnou legislativou v ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb. a vyhláška č. 415/2012 Sb.) v zařízení striktně vyžadována. Provozovatel nemá stanovenou povinnost závazně zavádět minimální počet snižujících technologií v provozu zařízení pro stáje ani jiné nejlepší dostupné techniky a technologie (závazné BAT), avšak v případě zavedení některé ze snižujících technologií ve stájích (např. biotechnologický přípravek do krmiva, do podestýlky, do napájení i nižší než 40 %) započítává snížení emisí amoniaku ve výpočtu emisí amoniaku z chovu drůbeže dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, ROČNÍK XIII, ÚNOR 2013, ČÁSTKA 1 A 2. Výpočet emisí amoniaku z chovu drůbeže se provede na základě provozních záznamů dle výše uvedeného metodického pokynu s ohledem na kategorii chovu drůbeže, počet chované drůbeže v příslušné kategorii, dle výrobního programu (chovný cyklus), používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky a aplikací drůbeží podestýlky. Závazné zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) v chovu drůbeže nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT pro velkochovy prasat a drůbeže. Krajský úřad v tomto bodě rovněž zohlednil podmínku v případě roční emise amoniaku větší než 10 t provedení ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů (IRZ). Krajský úřad se dále blíže zabýval problematikou vyklízení a odvozu drůbeží podestýlky ze zařízení. Zejména se soustředil na časové ohraničení vyklízení a odvozu drůbeží 12

podestýlky ze zařízení. Postup vyklízení drůbeží podestýlky je uveden v předloženém provozním řádu zemědělského zdroje znečišťování ovzduší, který je přílohou žádosti: Doba vyklízení podestýlky je 7 dnů. V doposud platném povolení zemědělského zdroje znečišťování ovzduší (viz platné integrované povolení) je uveden časový rámec 24 hodin (od zahájení vyklízení až do odvozu drůbeží podestýlky ze zařízení). V předloženém provozního řádu je dále uvedeno: Po každém turnusu je hluboká podestýlka čelním nakladačem vyhrnuta na kraj haly, kde je nakládána na automobil smluvnímu odběrateli. Přechodně (max. 24 hodin) může být shromažďována na plochách v areálu zařízení. Krajský úřad upozorňuje, že provozovatel má povinnost vést v souladu s provozním řádem provozní záznamy týkající se provozních postupů a činností na zemědělském zdroji znečišťování ovzduší (naskladnění drůbeže, vyklízení podestýlky, apod.), tedy rovněž v provozních záznamech uvádět dobu pro zahájení vyklízení drůbeží podestýlky z chovné haly, resp. z chovných hal, při ukončení turnusu na více halách najednou. Doba pro odkliz podestýlky a odvoz ze zařízení, včetně krátkodobého soustřeďování drůbeží podestýlky na kraji haly v zařízení, tak nesmí od zahájení vyklízení přesáhnout 24 hodin na jednotlivou halu (dle integrovaného povolení), resp. 7 dnů na všechny haly (dle provozního řádu) v případě, že se chovné haly vyklízejí ve větším počtu najednou po ukončení turnusu. Krajský úřad při stanovení závazných podmínek provozu zařízení postupoval dle ustanovení 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci s přihlédnutím k hlediskům uvedeným v příloze 3 tohoto zákona (Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik), zejména pak dle bodu 10. této přílohy - požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí na minimum. Krajský úřad při rozhodování o vydání změny integrovaného povolení vzal dále v úvahu zejména tu skutečnost, že provozovatel místo povinnosti dodržovat emisní limity (emisní limity z hlediska ochrany ovzduší nejsou provozovateli pro provoz zařízení v integrovaném povolení stanoveny) provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu se schváleným provozním řádem stacionárního vyjmenovaného zemědělského zdroje znečišťování ovzduší. Provozovatel nemá povinnost měřit emise znečišťujících látek a může je každoročně zjišťovat pouze na základě výpočtu emisí amoniaku z chovu drůbeže dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, ROČNÍK XIII, ÚNOR 2013, ČÁSTKA 1 A 2. Krajský úřad na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že je nutné přesněji specifikovat časový harmonogram technologických postupů a činností, které významně ovlivňují nárůst emisí znečisťujících látek ze zařízení, zejména používaných technologií odklizu drůbeží podestýlky, tak aby byl jednoznačně časově ohraničený postup nakládání a odvážení drůbeží podestýlky z chovné haly, a nemohlo tak docházet k nejednoznačným výkladům časového ohraničení při vyklízení drůbeží podestýlky. Krajský úřad má za to, že neúměrným prodloužením časové návaznosti technologických postupů by mohlo dojít nebo docházet k potenciálnímu zvýšení negativních dopadů emisí na životní prostředí, zejména na ovzduší. Krajský úřad proto pokládá za nezbytné uvést přímo v rozhodnutí maximálně přípustnou dobu 24 hodin pro vyklízení a odvoz drůbeží podestýlky z haly. Takto stanovená doba k vyklízení a odvozu drůbeží podestýlky je dle posouzení krajským úřadem dobou technologicky dostačující a přípustnou s přihlédnutím k hlediskům pro určování nejlepších dostupných technik, zejména požadavku omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí na minimum. Provozovatel je tak, v souladu s výrokovou části 1.1 e) výroku II. integrovaného povolení, povinen vyklízet, okamžitě nakládat a zajišťovat okamžité odvážení drůbeží podestýlky z každého jednotlivého chovného oddělení nejpozději do 24 hodin od zahájení vyklízení drůbeží podestýlky z chovného oddělení. Provozovatel v souladu s výše uvedenou výrokovou částí aktualizuje provozní řád vyjmenovaného 13

stacionárního zemědělského zdroje znečišťování ovzduší chov drůbeže dle kódu 8 přílohy 2 (8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, A. Ochrana ovzduší, se doplňuje bod 1.2 Krajský úřad v této části vyhověl žádosti provozovatele zařízení a nově povolil s ohledem na požadavky nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyjmenovaný stacionární záložní spalovací zdroj dieselagregát typ 6 F 275 III PN, výrobce ČKD Hradec Králové, o jmenovitém tepelném příkonu 1 300 kw. Palivem je motorová nafta. Krajský úřad stanovil podmínky provozu pro tento zdroj znečišťování ovzduší zařazený dle kódu 1.2 přílohy 2 (Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Na základě výše uvedených skutečností jsou pro předmětný stacionární zdroj stanoveny emisní limity (s platností mírnějších emisních limitů pouze do 31. prosince 2017) dle tabulky 2.2 části II přílohy 2 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Zdroj slouží jako náhradní (havarijní) zdroj elektrické energie pro případ jejího výpadku, aby bylo možné zajistit nepřetržitý provoz souvisejících zařízení. Jedná se tedy o záložní zdroj v souladu s ustanovením 6 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, tzn. že provoz zdroje nepřesáhne maximální provozní dobu 300 hodin v kalendářním roce. S ohledem na zařazení jako záložní stacionární zdroj znečišťování ovzduší v souladu s ustanovením 6 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, je namísto měření emisí znečišťujících látek použit v případě předmětného stacionárního zdroje pro zjištění úrovně znečišťování výpočet. Výpočet emisí se provede dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, část B. Hluk Krajský úřad zrušil část závazných podmínek provozu z hlediska ochrany před hlukem. Jedná se o zákonnou podmínku, která je obecně platná, i přestože není uvedena v integrovaném povolení dle ustanovení 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platným nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo zrušeno). V případě, že nelze z vážných důvodů hygienické limity hluku dodržet, krajský úřad postupem podle zákona o integrované prevenci stanoví na časově omezenou dobu v integrovaném povolení hygienické limity hluku a další podmínky provozu zařízení z hlediska ochrany před hlukem na základě závazného stanoviska krajské hygienické stanice, jako orgánu ochrany veřejného zdraví. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, část C. Ochrana vod, bod 1.4 písm. b) Krajský úřad zrušil v souladu s novelou č. 150/2010 Sb., kterou se změnil zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, povinnost měření jakosti odebrané podzemní vody (viz také vyhláška č. 93/2011 Sb.). 14

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady Krajský úřad zrušil závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady k jejich shromažďování v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ust. 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3 Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele a zrušil závaznou podmínku týkající se vedení provozní evidence zemědělského zdroje znečišťování ovzduší v souladu s provozním řádem a plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe, protože se dle ust. 17 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší vedení provozní evidence u zemědělských zdrojů nevyžaduje. Provozovatel vede pouze provozní záznamy o chovu hospodářských zvířat dle provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Pokud provozovatel nemůže prokazatelně doložit způsob aplikace drůbeží podestýlky, tj. drůbeží podestýlku předává další osobě k využití na základě smlouvy bez skladování a známosti konkrétního způsobu aplikace (např. rozvozový plán hnojení statkovými hnojivy s uvedenou dobou zapravení do půdy od aplikace) dle výše uvedeného metodického pokynu, je oprávněn započítat ve výpočtu emisí amoniaku snížení emisí ve výši 40 % z dílčího emisního faktoru pro aplikaci. Krajský úřad dále zrušil závaznou podmínku uvedenou v integrovaném povolení v bodě 3 pod písmenem c), která se týkala problematiky bezpečnostních listů používaných chemických látek, která je nově řešena přímo prostřednictvím Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (dříve platná vyhláška č. 231/2004 Sb., která upravovala náležitosti bezpečnostního listu k používaným chemickým látkám, byla zrušena zákonem č. 371/2008 Sb., kterým se změnil zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Krajský úřad v závazné části tohoto bodu upřesnil text týkající se ochranných podmínek pro závadné látky vodám (vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství byla zrušena). Krajský úřad dále zrušil závaznou podmínku uvedenou v integrovaném povolení v tomto bodě týkající se používání statkových hnojiv, evidence předávání a podmínek skladování a aplikace drůbeží podestýlky s ohledem na kontrolní a sankční působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k na nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (s účinností od 1. srpna 2012 je nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno). Obdobně 15

byla zrušena vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a nahrazena vyhláškou č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, s účinností od 1. ledna 2014. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení aktualizovaný havarijní plán jako opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků v ochraně vod dle ust. 39 odst. 2 písmeno a) a v souladu s ust. 126 odst. 5 zákona o vodách. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení základní zprávu ( 4a zákona o integrované prevenci) jako nezbytnou podmínku popisu stavu znečištění půdy a podzemní vody v zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování. Krajský úřad na schválení základní zprávy blíže vázal další podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené z hlediska ochrany životního prostředí krajským úřadem, odborem životního prostředí, orgánem integrované prevence. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Výroková část III. Krajský úřad vyjmul z integrovaného povolení následující složková povolení (ovzduší, odpady), která pozbyla platnosti v souladu s novým zákonem o ochraně ovzduší a novelou zákona o odpadech (viz výše odůvodnění jednotlivých výrokových částí): Povolení k provozování zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Povolení k vydání provozního řádu zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Schválení plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe dle ust. 5 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle ustanovení 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad v integrovaném povolení nově nahrazuje povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu postupem v řízení o vydání integrovaného povolení dle ust. 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší, a schválení havarijního plánu v oblasti vod dle ust. 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. 16

Povolení k nakládání s podzemními vodami dle 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, k jejich odběru, zůstává beze změn. Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka- Dr. Ing. Richard Veselý vedoucí oddělení EIA a IPPC Účastníci řízení: 1. MACH DRŮBEŽ a.s., Partyzánská 322, 570 01 Litomyšl Dotčené správní úřady: 1. Městský úřad Smiřice, Palackého 106, 503 03 Smiřice 2. Magistrát města Hradec Králové, Třída ČSA 408, 502 06 Hradec Králové 3. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 4. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 5. Krajská veterinární správa SVS pro Královéhradecký kraj, inspektorát Hradec Králové, Jana Černého 370, 503 41 Hradec Králové Na vědomí: 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 17