Nové metodiky Porada pořizovatelů 11/2017
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Cíle metodiky: Sjednocení praxe územního plánování při vytváření podmínek pro zajišťování dostupnosti veřejných infrastruktur. Metodika by měla být využívána při tvorbě ÚAP a územních plánů a aby bylo uplatňování sledováno. 2
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Účel Určena pro pořizovatele a projektanty ÚPD a ÚPP. Metodika by měla být využívána při tvorbě ÚAP a územních plánů a aby bylo uplatňování sledováno Metodika nestanovuje standardy pro komerční infrastrukturu Standardy obsažené v metodice se použijí pro: pro stanovení koncepcí rozvoje území, urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v ÚPD, zpracování doplňujících průzkumů a rozborů v ÚPP. 3
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Vzdělávání a výchova Sociální péče a péče o rodinu Zdravotnictví Kultura Veřejná správa Ochrana obyvatelstva Hřiště Doprava v klidu Veřejná hromadná doprava Nakládání s tuhými komunálními odpady Zásobování vodou Nakládání s odpadními vodami Veřejná prostranství 4
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Dostupnost Fyzická dostupnost: Sleduje se v rámci sídla nebo obce. Vzdálenost mezi sledovaným výchozím a cílovým bodem Např. P+R parkovací stání /nástupiště hromadné dopravy Domov/škola Zjišťování: Měřením skutečné fyzické vzdálenosti po veřejných komunikacích nebo vzdušnou vzdáleností (koef.icient 1,3) Časová dostupnost: Čas potřebný pro dosažení cílového bodu ze sledovaného výchozího bodu pěšky nebo jako čas dojezdu veřejnou dopravou nebo automobilem. Pěší chůze 4 km/h/ součet času cesty Strukturální dostupnost: Posuzuje se přítomnost dané infrastruktury v obci. Např. divadlo 5
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Typy sídel Standardy se stanoví diferencovaně podle typu sídla a charakteru A Města nad 10 000 obyvatel. B V obcích do 10 000 obyvatel. C V městech od 1 000 do 10 000, v obcích nad 2000. D Neuvedené výše nebo pod 1000 obyvatel. 6
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Prahy efektivity zařízení veřejné infrastruktury Vztažené k: Populační velikost sídla Hrubá obytná hustota potřebné pro jejich efektivní provoz Např. Mateřská škola: 600 m Obsaženo v odůvodnění. 7
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury 8
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury 9
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury 10
Velkokapacitní skleníky Metodické sdělení MMR k umisťování velkokapacitních skleníků Metodický problém: Zda je možné umísťovat velkokapacitní skleníky pouze na základě ustanovení 18 odst. 5 stavebního zákona? 1) Je velkokapacitní skleník stavbou pro zemědělství? 2) Za jakých podmínek lze umístit stavbu pro zemědělství v režimu dle 18 (5) SZ? Velkokapacitní skleníky pro zemědělství jsou: produkční skleníky a fóliovníky pro celoroční pěstování ovoce, zeleniny a květin (v rozsahu několika hektarů), které obvykle představují: - skleníky na pilotech přímo na půdě nebo technologie hydroponicky pěstovaných rostlin - doprovodné stavby bývají bioplynové stanice, nádrže nebo zásobníky na dešťovou vodu, přípojky technické infrastruktury (voda, elektřina, kanalizace, popř. trafostanice), manipulační plocha. 11
Velkokapacitní skleníky 1) Skleníky stavby pro zemědělství stavby pro zemědělství jsou vyjmenovány v 3 písm. f) vyhlášky o technických požadavcích na stavby pro účel výkladu ustanovení 18 (5) SZ považuje MMR tento okruh staveb za nepřiměřeně omezující je potřeba vycházet z ustanovení 2e odst. 3 zákona o zemědělství definice zemědělské výroby Zemědělskou výrobou se rozumíkou výrobou se rozumí: a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin s výjimkou pěstování konopí pro léčebné použití a vědecké účely, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků Velkokapacitní skleníky jsou stavbami a slouží účelům uvedeným v tomto ustanovení => jsou proto stavbami pro zemědělství výrobou se rozumí: 12
Velkokapacitní skleníky 2) Skleníky podmínky k umístění Stavby dle 18 (5) SZ lze v nezastavěném území umístit za podmínek: musí být v souladu s charakterem území stavba bude sloužit některému oboru činnosti již provozované v dotčené ploše nezastavěného území (zemědělství) musí být v souladu s podrobnějšími podmínkami ploch NZÚ stanovenými územním plánem (pokud je vydán) stavby pro zemědělství lze umisťovat v plochách určených pro zemědělskou výrobu jedná se o plochy zemědělské vymezené v ÚP, tak i o plochy, které takto v ÚP výslovně označeny nejsou stavba pro zemědělství musí odpovídat využití pro danou plochu hlavní nebo přípustné, případně podmíněně přípustné, a nesmí odpovídat využití uvedenému jako nepřípustné ÚPD je nesmí výslovně vylučovat výrobou se rozumí: 13
Metodika ochrany nerostného bohatství Metodika ochrany nerostného bohatství V současné době probíhá připomínkování, do konce roku bude zveřejněna. Metodika upřesňuje postupy orgánů územního plánování a dotčených orgánů při zabezpečení ochrany nerostného bohatství v rámci územně plánovací činnosti. 14
Ochrana krajinného rázu v procesech územního plánování Informace k metodickému výkladu k 12 odst. 4 ZOPK Bude zveřejněno ve věstníku MŽP cca v listopadu. 12 odst. 2 ZOPK věta první: K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 12 odst. 4 ZOPK Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. 15
Ochrana krajinného rázu v procesech územního plánování Vyjádření k návrhu zadání ÚP Orgán ochrany přírody ve vyjádření k návrhu zadání územního plánu uplatní požadavky na obsah územního plánu z hlediska ochrany krajinného rázu. Orgán ochrany přírody uvede, hodnoty krajinného rázu, jejichž ochranu je třeba v územním plánu zajisti např. OOP uvede následující požadavky: zachování charakteristické uspořádání krajiny zachování charakteru a struktury zástavby na ochranu přírodní či kulturní pohledově exponované dominanty. Stanovisko k návrhu ÚP Orgán ochrany přírody vyhodnotí, zda podmínky ochrany krajinného rázu v návrhu ÚP účinně chrání jím vymezené hodnoty krajinného rázu 16
Ochrana krajinného rázu v procesech územního plánování Příklady vymezení hodnot KR a zajištění jejich ochrany v ÚP Hodnota: Přírodní či kulturní pohledově exponovaná dominanta (kopec, kostel, apod.) Příklady způsobů ochrany v ÚP: Omezení zástavby v určitých plochách (jejich určení jako plochy v nezastavěném území, nikoliv jako plochy zastavitelné) Výšková regulace zástavby v určitých plochách Vyloučení nebo omezení staveb podle 18 (5) SZ 17
Trendy vývoje struktury měst a obcí Bude zveřejněna Zpracovatel: Fakulta životního prostředí, ČZU v Praze Soubor map (24) + analytická část Zdroje: Analýza dat Corine Land Cover a Landsat, SLBD, registr budov, ÚAP, PÚR ČR Strategické dokumenty, zahraniční zdroje, historické zdroje 18
Trendy vývoje struktury měst a obcí Plochy zástavby 19
Trendy vývoje struktury měst a obcí Pracovní centra Na základě pracovní dojížďky, centrum má alespoň 1000 obsazených pracovních míst a je cílem maximálního proudu dojížďky za prací z alespoň jedné obce. 20
Trendy vývoje struktury měst a obcí Typologie obcí 21
Trendy vývoje struktury měst a obcí Využitelnost materiálu: Podklad pro ÚAP ČR Podněty pro aktualizaci PÚR ČR Náměty na spolupráci územního plánování a regionálního rozvoje Mnoho zajímavých dat a analýz Podklad pro zamyšlení nad vymezením sídelní struktury, včetně srovnání s dalšími kraji 22
Ke stažení Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury 1url.cz/QtgXZ Metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování velkokapacitních skleníků 1url.cz/etgXX 23
Závěr Děkuji za pozornost 24