Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Různé způsoby studi chemické degrdce půd v oblsti silně ovlivněné kyselou depozicí. PAVŮ,. BORŮVA, R. ODEŠOVÁ, A. NIODEM nd O. DRÁBE tedr pedologie geologie, Česká zemědělská univerzit v Prze, Česká republik (e-mil: pvlu@f.czu.cz) Abstrct This contribution is focused on the Jizer Mountins; region strongly influenced by mn in pst. Structure of nturl forest ws chnged. High cidificnts concentrtions in tmosphere led to decline of plnted monoculture forests in the top prts of the mountins nd high cidificnts deposition hrmed soils in the whole region. Soil degrdtion study by vrious wys is the im of this contribution. Soil smples were collected in surviving nture-close beech forest nd in production spruce forest, nd lso in re with ded forest with grss cover of soil. Bsic soil chrcteristics were mesured by commonly used methods (ph, ecec, contents of vilble nd pseudototl nutrients, nd potentilly toxic Al forms). Soils of this region re strongly cid with low ecec. The differences between nture-close, production nd ded forest re loclized minly in surfce soil horizons. Soil properties of deeper horizons re very similr. Nture-close forest soils represent better conditions s higher ph, higher nutrients content nd lower potentilly toxic Al forms content thn spruce monocultures. Also grss cover in ded forest slightly improves soil conditions in contrst to foregoing production spruce forest. Nturl systems hve higher resilience nd nturl mechnisms re ble to slightly mitigte soil degrdtion. ey words: forest soils, vegettion cover, soil cidifiction, soil chemicl properties Úvod Oblst Jizerských hor byl je předmětem zájmu celé řdy výzkumných projektů. Jedná se o oblst s velice specifickým historickým vývojem úzce spojeným s lidskou činností. První výrznější lidský zásh do této oblsti souvisí s těžbou původních především bukových porostů pro potřeby sklářského průmyslu, k jehož velkému rozmchu došlo n přelomu 16. 17. století. Následovlo pozvolné nhrzení těchto porostů porosty smrkovými. Přibližně od poloviny 19. století převážilo zstoupení smrku nd osttními dřevinmi od té doby se stl smrk nejrozšířenější dřevinou Jizerských hor. Dlší výrzný zásh člověk do této oblsti následovl v období 7. 8. let dvcátého století. Obrovská množství emitovných cidifikntů byl v podobě depozice příčinou ekologické ktstrofy v této oblsti spojené s odumřením smrkových porostů odlesněním vrcholových prtií hor. N odlesněném náhorním pltu velice rychle expndovly porosty trv vznikly chrkteristické imisní holiny. Tyto holiny jsou opět postupně zlesňovány, což je ovšem velice ztíženo silným poškozením půd cidifikcí. V oblsti bylo n různých místech s různou intenzitou použito vápnění jko optření ke snížení cidity půd zvýšení zásoby živin. Detilnější informce o stvu půd porostů této oblsti v širším měřítku, než které je předmětem tohoto příspěvku, jsou uvedeny npříkld v publikcích: Vcek, 23, Borůvk et l., 25, Mládková et l., 25, Slodičák et l., 25 Mládková et l., 26. Cílem tohoto příspěvku je zhodnocení součsného stvu půd n loklitách pro Jizerské hory typických svým porostem či mngementem jejich vzájemné porovnání. Dlším cílem je pk posouzení úrovně degrdce půd jejich přípdné regenerce.. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Mteriál metody Jizerské hory se ncházejí v severní ásti eské republiky p i hrnicích s Polskou republikou (obr.1). Studium p dních vlstností je v této oblsti zjednodušeno pom rn uniformním geologickým podložím. P evážná ást území je tvo en vriskými grnitoidními horninmi krkonošsko-jizerského žulového msívu. V oblsti Jizerských hor v sou snosti prcuje nše ktedr n dvou projektech. První je zm en n posouzení zm n p dních vlstností podél výškových trnsekt. Sou sn jsou porovnávány vlstnosti p d v oblstech se zchovlým p írod blízkým bukovým (Fgus sylvtic) porostem (Národní p írodní rezervce Jizerskohorské bu iny) ve smrkových (Pice bies) monokulturách. Druhý projekt je zm en n hodnocení vlivu vápn ní expnze porost trv (Clmgrostis villos, Deschmpsi flexuos) n imisních holinách. 1124 eská republik SM DAVA 171 PAI NÍ 972 184 RISTIÁNOV 185 1122 JIZERA Odb rová míst n imisních holinách Výškové trnsekty PROTRŽENÁ P EHRADA Obrázek 1. oklizce odb rových míst v Jizerských horách (výškové trnsekty n Sm dvské ho e Pli níku odb rová míst n imisních holinách v blízkosti osd ristiánov Jizerk nedleko Protržené p ehrdy) Výškový trnsekt Celý projekt se zbývá dv m výškovými trnsekty v severovýchodní ásti Jizerských hor (Pvl et l., 27). Pro tento p ísp vek jsou použit pouze dt z trnsektu n Pli níku, který slouží pro porovnání p d pod smrkovými bukovými porosty. Tento trnsekt p edstvuje rozmezí ndmo ských výšek 6 95 m n. m. Jedná se o zápdní svh línového vrchu. P dní vzorky byly odebrány z deseti sond. P t sond se ncházelo v dosp lém bukovém porostu v minulosti chrkteristickém pro v tšinu území Jizerských hor. Dlších p t sond se ncházelo v r zn strých smrkových porostech v t sné blízkosti bukových ploch. P dní typ se m nil s ndmo skou výškou od nejvýše položených podzol p es kryptopodzoly do dystrických kmbizemí v nejnižších polohách.. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Imisní holiny Pro tuto studii byly vybrány t i ze trnácti dlouhodob sledovných loklit (np. Podrázský, 1989, Bor vk et l., 25c). Jedná se o loklitu v blízkosti ristiánov, Protržené p ehrdy osdy Jizerk. Dlouhodobé sledování se týká vždy dvojice kontrolní vápn né plochy. Vápn ní prob hlo v letech 1981-1983 v období výsdby porostu dávkou 2-2,5 t.h -1 dolomitického vápence plikovnou plošn. V sou sné dob se jedná o p ibližn dvcetileté nezpojené porosty s vysokou pokryvností trvních spole enstev. t mto plochám byly v roce 25 n kždé loklit p i zeny dv dlší plochy se zpojeným smrkovým porostem strším než 4 let, jedn bez p ízemní vegetce jedn s trvním podrostem. Plochy se ncházejí v ndmo ských výškách 77 ž 91 m n. m. N kždé ploše byly vykopány dv p dní sondy. U všech sond byl ur en jko p dní typ podzol. Byly odebrány p dní vzorky z dostte n mocných dignostických horizont. Z vybrných sond byly rovn ž odebrány neporušené n kolikcentimetrové gregáty. Po jejich vysušení z nich byly zhotoveny výbrusy pro mikromorfologické nlýzy. P dní nlýzy Vzorky byly usušeny p esáty p es síto o pr m ru ok 2 mm. Potenciometricky byly zjišt ny hodnoty ph H2O ph CCl2. Dále byly stnoveny obshy p ístupných živin (P M, M, C M, Mg M ) v extrk ním roztoku podle Mehlich III (Zbírl, 22) one né stnovení fosforu ve výluhu bylo provedeno spektrofotometricky, drslík byl stnoven pomocí AES C Mg pomocí AAS. Tto stnovení spolu se stnovením hodnot ph CCl2 byl proveden v lborto i Ekokv spole nosti Agro CS,.s., eská Sklice. Pseudototální obshy C PT Mg PT byly stnoveny po rozkldu p dy lu vkou královskou dle SN 46 5735 (Zbírl, 1996). Rovn ž byly pomocí ICP-OES (Vrin Vist Pro, VARIAN, Austrálie) stnoveny obshy t í odlišných forem hliníku extrhovtelných,5 M Cl (Al Cl ),,3 M CuCl 2 (Al CuCl2 ),5 M N 4 P 2 O 7 (Al N4P2O7 ) podle Drábk et l. (23). V p ípd výškových trnsekt byl rovn ž stnoven efektivní ktiontová vým nná kpcit (ev) podle Mehlich. Sttistické hodnocení výsledk bylo provedeno pomocí progrmu Sttgrphics Plus 4. pro Windows (Mnugistics, 1997).. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Výsledky 5 4,5 B phh2o B phccl2 SM phh2o SM CCl2 4 B AlN4P2O7 B AlCl SM AlN4P2O7 SM AlCl 4 3,5 2 3 2,5 F H Bhs C F H Bhs C 4 3 B P B B C B Mg SM P SM SM C SM Mg 1 B CPT SM CPT B MgPT SM MgPT 2 1 1 F H Bhs C 1 F H Bhs C Hodnoty n osách Y jsou uvedeny v jednotkách ph mg.kg -1 Obrázek 2. Porovnání studovných p dních chrkteristik v bukovém (B) smrkovém (SM) porostu po jednotlivých horizontech. Výškový trnsekt Grfy n obrázku 2 p edstvují jednk rozložení studovných p dních chrkteristik ve vybrných horizontech p dního profilu odd len pro bukové smrkové porosty zárove dokumentují vlstní hodnoty studovných veli in. Obecn lze konsttovt, že p dy pt í do ktegorie siln kyselé. Hodnot ph mírn vzr stá s hloubkou. Rozdíly jsou výrzn jší v p ípd ph CCl2. Obsh hliníku extrhovtelného Cl úzce souvisí s ph. Tuto skute nost dokumentují i grfy n obrázku 2, z nichž je ptrné, že v horizontu C, kde je nejvyšší ph, je nejmén Al Cl. Hodnoty obshu Al N4P2O7 v p dním profilu zn n kolísjí. Zásob p ístupných živin s hloubkou prudce klesá. Tto situce prvd podobn souvisí s velkým množstvím sorp ních míst p dní orgnické hmoty více zstoupené v ndložních horizontech. Toto dokumentují i pom rn vysoké korel ní koeficienty závislostí ev s M (r =,813), C M (r =,79), respektive Mg M (r =,696), všechny pr kzné n hldin význmnosti,1. Obsh P M byl v minerálních horizontech pod mezí detekce, proto není korel ní koeficient vypo ten. tiontová vým nná kpcit není n grfech zdokumentován. V ndložních orgnických horizontech se pohybuje v rozmezí hodnot 15-25 cmol kg -1, což odpovídá st ední ž vysoké úrovni V. V minerálních horizontech se pohybuje nej st ji v rozmezí 5-12 cmol kg -1, tedy v úrovních velmi nízkých ž nízkých. V substrátu nedoshuje ev ni hodnoty 4 cmol kg -1 je tedy velmi. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 nízká. Ve všech horizontech je p evžujícím ktiontem v sorp ním komplexu hliník. Celkové obshy C Mg nekorespondují s rozložením jejich p ístupných forem v p dním profilu. Tbulk 1. Hodnoty t-testu popisující rozdíly v jednotlivých p dních chrkteristikách mezi bukovým smrkovým porostem odd len pro jednotlivé horizonty; kldné hodnoty reprezentují vyšší hodnoty dné chrkteristiky v bukovém porostu, záporné hodnoty nopk ve smrkovém porostu; tu n jsou vyzn eny hodnoty pr kzné n hldin význmnosti,5. Chrkteristik F H Bhs C ph H2O 1,272,155 1,116,499 ph CCl2 6,36 3,17 4,243 - Al Cl -2,8-3,12-2,82 4,18 Al N4P2O7,94 1,145 1,673-2,26 P M,17-1,327 - - M,255-1,956 1,223 -,68 Mg M,255-1,511-2,28-1,482 C M -1,749-2,4 -,57 -,693 Mg PT 1,1,434,389 -,478 C PT 1,22 1,18 -,5-1,213 ev -3,88 -,834,384,76 Vlstní rozdíly mezi bukovým smrkovým porostem dokumentují již grfy n obrázku 2, le detiln ji byly hodnoceny pomocí t-testu (tb.1). Z tbulky je z ejmé, že se d rozdíl ocitl pod úrovní pr kznosti. Tto skute nost je všk zp soben p edevším menším po tem hodnot využitých v t-testu. I tk je všk ptrné, že je v tšin rozdíl soust ed n do ndložních horizont. V bukových porostech je pr kzn vyšší ph CCl2, nižší obsh potenciáln toxického Al Cl, což sv d í o p ízniv jších p dních podmínkách v porovnání se smrkovými porosty. obdobným výsledk m p i použití v tšího souboru dt došli i Bor vk et l., 25b, Mládková et l., 26. Hodnot ev je v bukových porostech nižší. Vzhledem k tomu, že v kyselých p dách je vázán p edevším n orgnickou hmotu, tto situce prvd podobn souvisí s menším množstvím orgnických látek než je tomu u porost smrkových. Z tbulky je dále ptrná odlišná distribuce živin v ndložních horizontech obou porost. V horizontu F je více živin (mimo C) v bukovém porostu, ztímco v horizontu H je více živin v porostu smrkovém. Vysv tlení m že být v rozdílném rozkldu opdného mteriálu. Bukový opd je bohtší, sndn ji se le rozkládá živiny se uvol ují. Smrkový opd je chudší, rozkládá se pomlu živiny se kumulují v horizontu H. Imisní holiny Chemické vlstnosti p d Grfy n obrázku 3 ukzují rozložení studovných p dních chrkteristik v p dním profilu pro jednotlivé vrinty rovn ž dokumentují hodnoty studovných veli in. Stejn jko u p edchozí studie lze konsttovt, že p dy pt í do ktegorie siln kyselé. Hodnot ph rovn ž mírn vzr stá s hloubkou. Zásob p ístupných živin s hloubkou tké prudce klesá. Rozložení pseudototálního obshu vápníku odpovídá rozložení jeho p ístupné formy. Nejvyšší obshy jsou tedy v ndložních horizontech. Nelze všk tvrdit, že toto rozložení je zp sobeno povrchovou plikcí vápence n plochách v minulosti vápn ných, nebo stejný trend by v menším m ítku byl zjišt n i u kontrolních ploch (obr. 3). U pseudototálního obshu ho íku je situce odlišná. Jeho obsh nrozdíl od vým nné formy s hloubkou výrzn vzr stá. V mte né hornin je obsh Mg velice nízký, dokonce menší než obsh C (Chloupský, 1989). Obohcení minerálních horizont nelze tedy p ipst zv trávání mte né horniny, le spíše vyplvení mobiln jšího Mg do hlubších vrstev profilu. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 v d sledku silné cidifikce p d. Nebylo zjišt no jkékoli obohcení ndložních horizont Mg PT 25 let po plikci dolomitického vápence. Rozložení obshu Al Cl odpovídá již d íve popsnému rozložení v p dách Jizerských hor (Mládková et l.. 25) zárove obecn pltnému rozložení Al v podzolech. Obdobné je i rozložení Al CuCl2 s výrzn jším obohcením horizontu H, což odpovídá chrkteru této slb orgnicky poutné formy Al. Vzhledem k tomu, že roztok N 4 P 2 O 7 extrhuje hliník siln orgnicky poutný, le i vázný ve form hlinito-železitých komplex, jsou v jeho rozložení v profilu dv mxim to v horizontech orgnických s vyvinutými humusovými látkmi v horizontech spodických obohcených jk orgnickou hmotou, tk železem. Dále byly hodnoceny rozdíly mezi jednotlivými vrintmi odb rových ploch (tb. 2). Jejich pr kznost byl zhodnocen pomocí nlýzy rozptylu. U v tšiny studovných chrkteristik byly zjišt ny pr kzné rozdíly mezi vrintmi pouze v ndložních horizontech, p ípdn v ochuzeném horizontu Ep. Bylo zjišt no, že n vápn ných plochách je oproti osttním vrintám v horizontu F pr kzn vyšší obsh C PT, C M, Mg M je zde vyšší ph CCl2 to i 25 let po plikci vápence. V horizontu H je všk již vyšší pouze obsh C PT. Z p edpokládný p vod t chto rozdíl je možné povžovt i druhotné p sobení vápn ní prost ednictvím zbudování dodného C Mg do rostlin následn do rozkládjícího se opdu. Ve v tších hloubkách u osttních chrkteristik již nebyl vliv vápn ní ptrný. sový rámec vlivu vápn ní byl zkoumán n 14 dlouhodob sledovných loklitách v Jizerských horách (Podrázský et l., 21) z nichž t i byly vybrány pro náš projekt, jk bylo popsáno výše. V rozmezí let 1986 1999 došlo ke zvýšení ph jk n vápn ných, tk n kontrolních plochách. U vápn ných ploch bylo zvýšení rychlejší. V roce 1991 inil rozdíl p dní rekce mezi vápn nou kontrolní plochou p ibližn,5 stupn ph. V roce 1999, již le žádný rozdíl zjišt n nebyl (Bor vk et l., 25c). Podrázský (26) hodnotil vliv vápn ní z sového hledisk n obdobných loklitách v Orlických horách. Dosp l k záv r m, že mximální efekt vápn ní se u p d dostvuje 8 1 let po plikci u povrchových horizont po 1 15 letech u orgnominerálních horizont. Zjímvé výsledky poskytlo hodnocení ktivní p dní rekce. Vyšší ph H2O bylo prokázáno u obou vrint mldých nezpojených porost (vápn né i kontrolní) oproti vrintám se zpojeným strším porostem to v ndložních horizontech i v minerálních horizontech Ep C. V horizontu H se i hodnoty ph CCl2 kontrolní vápn né plochy p ibližují prohlubuje se rozdíl mezi nezpojeným zpojeným strším porostem. Prvd podobná je i souvislost s hodnotmi Al Cl, u nichž v horizontu H rovn ž došlo k eliminci rozdílu mezi vápn nou kontrolní vrintou projevil se rozdíl mezi nimi strším zpojeným porostem. U dlších dvou sledovných forem Al nebyly zjišt ny pr kzné rozdíly mezi vrintmi v žádném horizontu, s výjimkou Al CuCl2 v horizontu F, kde byl prokázán rozdíl mezi lesními plochmi bez podrostu trv s ním.. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 4,6 4,4 ph H2O 4,5 4,2 ph CCl2 4,2 3,9 4, 3,6 3,8 3,3 3,6 3, 15 Al Cl 5 Al CuCl2 4 1 3 5 2 1 25 2 15 Al N4P2O7 35 3 25 2 M 1 15 5 1 5 16 C M 5 Mg M 12 4 8 3 2 4 1 25 2 C PT 5 4 Mg PT 15 3 1 2 5 1 V Hodnoty n osách Y jsou uvedeny v jednotkách ph mg.kg -1 Obr. 3: Porovnání studovných p dních chrkteristik mezi jednotlivými vrintmi (V-vápn ná ploch, -kontrolní ploch, -les, +T-les s podrostem trv) v r zných horizontech. +T. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Tbulk 2. Hodnocení rozdílných hodnot studovných chrkteristik v jednotlivých vrintách horizontech pomocí nlýzy rozptylu (V-vápn ná ploch, -kontrolní ploch, -les, +T-les s podrostem trv). Odlišná písmen ve sloupcích znmenjí pr kzný rozdíl mezi vrintmi n hldin význmnosti,5 (metod SD). chrkteristik vrint F H Ep Bhs Bs C V b b b b b b b b ph H2O +T b V b c b bc b ph CCl2 b b +T V b b b V b M +T b V b Mg M +T V b C M +T V Mg PT +T b V b b b b C PT +T b V Al Cl +T b b V b Al CuCl2 +T b V Al N4P2O7 +T b b b b b b PF PF b b b b. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Obrázek 4. P dní profil n vápn né ploše nedleko osdy Jizerk (podzol) snímky výbrus z rozmezí hloubek 24 34 cm.. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 Mikromorfologie Hodnocení mikromorfologie orgnických horizont smrkových trvních porost je p edm tem dlšího p ísp vku prezentovného n této konferenci (odešová et l., 27b). Výsledky jsou rovn ž p ijty k publikci (odešová et l., 27). V tomto p ísp vku je jko p íkld zdokumentován sond n vápn né ploše nedleko osdy Jizerk (obr. 4). Vzorky pro zhotovení výbrus byly odebrány z hloubek 24 34 cm zchycují p echod z horizontu Ep (podzolizcí ochuzený) p es horizont Bhs (spodický, humusoseskvioxidický) do horizontu Bs (spodický, seskvioxidický) (N me ek et l., 21). Geologickým podložím je v celé oblsti žul. Mikroskelet n snímcích je tedy tvo en p edevším zrny k emene, plgiokls mén i drselných živc. Ze snímk jsou ptrné hlvní rysy procesu podzolizce. N obrázku A lze dokumentovt uvol ování želez postupné vyb lování horizontu Ep. V levé ásti obrázku je již vyb lení z etelné, ztímco v osttních ástech jsou ptrné i rezvé odstíny uvoln ného postupn migrujícího želez. Obrázek B zchycuje p echod horizontu Ep do horizontu Bhs, což lze dokumentovt rozdílem brev svrchní spodní ásti obrázku. Ztímco svrchní ást je pom rn sv tlá, spodní již doshuje tmvších odstín hn dé. Je to dáno migrcí humusových kyselin tmvé brvy již smosttn nebo v podob orgnominerálních komplex, které se práv v horizontu Bhs z ínjí srážet. erno hn dé skvrny n tomto obrázku jsou rovn ž výsledkem nhromd ní humusových kyselin. Obrázek C je celkov tmvší, což je zp sobeno jeho odlišným nsvícením expozicí. I p esto je n n m dob e ptrné pronikání humusových kyselin póry, jejich hromd ní n horních ástech skeletu pronikání do mikrotrhlin skeletu. Snímek D pk zchycuje p echod horizont Bhs Bs. V horní ásti snímku, jsou ješt z etelné odstíny tmv hn dých humusových kyselin i orgnominerálních komplex to op t p edevším n povrchu skeletu, kde jsou nhromd ny. Níže již p evžuje rezvá brv seskvioxid. I zde je ptrné pronikání do mikrotrhlin zv trávjícího skeletu, tentokrát všk jsn rezvých seskvioxid. Detiln jší hodnocení intenzity podzolizce tedy jistým zp sobem degrdce lesních p d pomocí mikromorfologie všk bude p edm tem dlších studií. Záv r Obecn lze konsttovt, že vliv veget ního krytu i vápn ní je ptrný p edevším v ndložních horizontech. V hlubších horizontech jsou si hodnoty p dních chrkteristik n studovných loklitách velice podobné. Širším záv rem obou t chto studií je fkt, že p írod sm má schopnost vyrovnt se s negtivními vlivy lidské innosti. ze spekulovt, zd by p vodní v kov strukturovné bukové porosty imisní klmit odolly lépe, než nep vodní smrkové monokultury. Touto studií se všk prokázlo, že bukové porosty t m p vodním blízké vykzují schopnost vylepšovt i udržovt p dní podmínky n lepší úrovni, než je tomu u smrkových porost. Smoz ejm toto tvrzení je použitelné pouze pro oblsti optim bukových porost. Ve vrcholových prtiích, kde je smrk p vodní d evinou, je situce odlišná. Tyto oblsti byly klmitou zsženy nejvíce. I zde le p írod nsdil vlstní regener ní mechnismus, kterým byl expnze trvních spole enstev. P dy nezpojených lesních porost s porosty trv vykzují v n kterých rysech p ízniv jší p dní podmínky než zpojené lesní porosty. Vliv vápn ní je ve srovnání s tímto p írodním mechnismem rychlý, ú inný, le pouze krátkodobý. Pod kování Tento p ísp vek byl podpo en grntem. 1G5773 Národní gentury pro zem d lský výzkum, grnty. 526/5/613. 13/5/2143 Grntové gentury R výzkumným zám rem. MSM646791 Ministerstv školství, mládeže t lovýchovy.. Pvlů et l.
Střelcová,., Škvrenin, J. & Blženec, M. (eds.): BIOCIMATOOGY AND NATURA HAZARDS Interntionl Scientific Conference, Poľn nd Detvou, Slovki, September 17-2, 27, ISBN 978-8-228-17-6-8 itertur Bor vk., Mládková., Drábek O. (25): Fctors controlling sptil distribution of soil cidifiction nd Al forms in forest soils. Journl of Inorgnic Biochemistry 99: 1796-186. Bor vk., Mládková., Drábek O., Všát R. (25b): Fctors of sptil distribution of forest floor properties in the Jizerské Mountins. Plnts, Soils nd Environment 51: 447-455 Bor vk., Podrázský V., Mládková., uneš I., Drábek O. (25c): Some pproches to the reserch of forest soils ffected by cidifiction in the Czech Republic. Soil Science nd Plnt Nutrition 51: 745-749. Drábek O., Bor vk., Mládková., o árek M. (23): Possible method of luminium specition in forest soils. Journl of Inorgnic Biochemistry 97: 8-15. Chloupský J. (1989): Geologie rkonoš Jizerských hor. ÚÚG. Prh odešová R., Pvl., odeš V., Žigová A., Nikodem A. (27): Impct of spruce forest nd grss vegettion cover on soil micromorphology nd hydrulic properties of orgnic mtter horizon. Biologi 26: (v tisku) odešová R., Pvl., Žigová A., odeš V., Nikodem A. (27b): Impct of vrying soil plnt cover on soil micromorphology nd hydrulic properties. (this issue) Mnugistics (1997): Sttgrphics Plus for Windows user mnul. Mnugistics. Inc.. Rockville. MD Mládková.., Bor vk.., Drábek. O. (25): Soil properties nd toxic luminium forms in cid forest soils s influenced by the type of stnd fctors. Soil Science nd Plnt Nutrition 51: 741-744. Mládková.., Bor vk.., Drábek. O., Všát. R. (26): Fctors influencing distribution of different Al forms in forest soils of the Jizerské hory Mts. Journl of Forest Science 52 (Specil Issue): 87-92. N me ek, J., Mck, J., Vokoun, J., Vv í ek, D., Novák, P. (21): Txonomický klsifik ní systém p d eské republiky. ZU Prh VÚMOP Prh Pvl,., Bor vk,., Nikodem, A., Rohošková, M., Penížek, V. (27): Altitude nd forest type effects on soils in the Jizer Mountins region. Soil nd Wter Reserch 2: 35-44 Podrázský V. (1989): Vliv vápn ní n chemické vlstnosti lesních p d Jizerských hor, Orlických hor rkonoš. Práce VÚHM, 74: 169-25 Podrázský V.V. (26): Effect of controlled liming on the soil chemistry on the immission cler-cut. Journl of Forest Science 52 (Specil Issue): 28-34 Podrázský V., Ulbrichová I., Remeš J. (21): Ú innost provozního vápn ní v Jizerských horách (Effectiveness of liming in Jizer Mountins). esnická práce, 8: 438-44 Slodi ák M. kol. (25): esnické hospod ení v Jizerských horách. VÚHM, Jílovišt -Strndy Vcek S. (23): Horské lesy eské republiky. MZe R. Prh Zbírl J. (1996): Anlýz p d II-jednotné prcovní postupy. SZÚZ, Brno. Zbírl J. (22): Anlýzy p d I Jednotné prcovní postupy. ÚZÚZ, Brno. Pvlů et l.