Imunopatologie. Luděk Bláha

Podobné dokumenty
Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Autoimunitní choroby

Imunopatologické reakce. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Vyšetření imunoglobulinů

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

MUDr Zdeněk Pospíšil

Imunitní systém.

15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Bezpečnostně právní akademie Brno

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Hypersenzitivní reakce. Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

R. Pomahačová, J. Sýkora, P. Paterová, K. Fiklík, J. Schwarz, V. Lád, E. Skalická, Z. Černá, J. Zamboryová

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

15 hodin praktických cvičení

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Funkce imunitního systému

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

CZ.1.07/1.5.00/

Možnosti využití hematologické léčby u MG

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník

Základy FRM v interní medicíně

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Poruchy funkce imunitního systému

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Stanovení autoprotilátek Seminář 7: diagnostika

Laboratorní diagnostika v klinické imunologii Indikace a interpretace testů

Sérologie Sérologie pertusse. Sérologie tularémie. Sérologie brucelózy. Sérologie listeriózy. Sérologie yersiniózy. Sérologie H.

Patologické změny produkce kortikoidních hormonů

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Tolerance pšeničného glutenu CELIAKIE

CZ.1.07/1.5.00/

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Poruchy funkce imunitního systému

Metody testování humorální imunity

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

HLA asociované choroby. RNDr. Libor Kolesár, Ph.D. Oddělení imunogenetiky Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Játra a imunitní systém

Vyšetření imunoglobulinů

HYPERSENZITIVITA = PŘECITLIVĚLOST = ALERGIE alergen = antigen vyvolávající alergickou reakci

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

OKRUHY OTÁZEK K ATESTAČNÍ ZKOUŠCE

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

Nemoc a její příčiny

Biologická terapie. Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (LUPUS ERYTHEMATOSUS DISSEMINATUS) Autor: Martin Janošík. Výskyt

RIZIKOVÉ PROALERGICKÉ FAKTORY PRO NOVOROZENCE A PŘEDŠKOLÁKY. Václava Gutová FN Plzeň

I. Fellnerová, PřF UPOL 12. Patologie imunitního systému

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Patologie. PATOLOGIE, Všeobecné lékařství, 3. ročník. Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

přednášková místnost Univerzitního kampusu LF MU, Kamenice 5, Brno budova A17, místnost 432

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Pondělí Prezence, zahájení kurzu. Úterý Choroby periferních tepen a žil. Počet hodin.

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY

Alergické reakce (AAR) Anafylakticko-anafylaktoidní reakce. Akutní stavy v medicíně

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

Humorální imunita Požadované vyšetření Zkratka Použitá metoda Biologický materiál Hodnocení Provádí se Doba odezvy (pracovní dny)

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Regulační T buňky a infekce

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Poruchy imunity imunodeficity alergie stavy autoimunity

Transkript:

Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz

Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov

Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné fyziologickým, které jsou původně cíleny k eliminaci patogenů, ale za určitých okolností vedou k poškození vlastních tkání zevní antigen alergie, imunopatologické důsledky infekcí vnitřní antigen autoimunitní onemocnění Příčiny Imunopatologií - vždy kombinace více faktorů: povaha antigenu (alergen, autoantigen, nadměrné množství antigenu, nepřiměřená doba působení) genetické vlivy - poruchy regulace imunitní reakce (Th1/Th2, polymorfismus cytokinů...) Vliv prostředí - detailněji viz dále: imunotoxikologie

Klasifikace imunopatologických reakcí Tradiční dle Coombs a Gell I. typ - časná přecitlivělost II. typ - cytotoxická reakce III.typ- imunokomplexy IV. typ-pozdní přecitlivělost

Reakce I. typu Bazofily, eosinofily, mastocyty

Reakce II. typu Protilátky Komplement

Reakce II. Typu - příklady

Reakce III.typu - imunokomplexy

Reakce IV. Typu pozdní přecitlivělost

Typ rea kce Imunitní mechanismus Fyziologická reakce Patologická reakce Příklad onemocnění I. Vazba IgE na žírné buňky a jejich aktivace antigenem (alergenem) II. a) Vazba protilátek a aktivace komplementu Vypuzení střevních parazitů Opsonizace, popř. lýza mikroorganis mů Lokálně: místní alergický zánět Systémově: anafylaktická reakce, šok Opsonizace a destrukce vlastních buněk Alergická rýma, kontaktní dermatitida, astma, anafylaktický šok Autoimunitní hematolytická anémie, trombocytopenie, neutropenie II.b) Vazba protilátek Neutralizace toxinů Blokování adheze virů Neutralizace sérových proteinů Blokování nebo stimulace buněčných receptorů Hemofilie s protilátkami proti faktoru VIII, Myasthenia gravis, thyreotoxikóza III Tvorba imunokomplexů Eliminace antigenů, stimulace akutního zánětu Usazování imunokomplexů v tkáních Některé vaskulitidy, glomerulonefritidy, sérová nemoc

IV. a) IV. b) Aktivace T H 1 a makrofágů Aktivace cytotoxických lymfocytů T CD8+ Obrana proti intracelu - lárním bakteriím (tbc, syfilis, lepra) Destrukce buněk infikovaných viry Destrukce vlastních tkání neúměrná infekci; autoimunitní choroby Destrukce vlastních neinfikovaných buněk nebo buněk infikovaných relativně neškodnými viry Rozpadová tbc, sarkoidóza, roztroušená skleróza, transplantace Kontaktní dermatitida, autoimunitní hepatitidy, virové exantémy

Více o autoimunitě Autoimunitní reakce = podskupina imunopatologií - jeden nebo více typů reakcí I-IV Členění dle závažnosti Systémová onemocnění - zpr. protilátky, které nejsou orgánově-specifické Orgánově specifické nemoci - protilátky cílené proti některým orgánům - autoreaktivní T-lymfocyty Orgánově lokalizované nespecifické protilátky

Systémové autoimunity Systémový lupus erymatodes (SLE) protilátky proti jaderným antigenům (ANA, anti dsdna) postižení kůže, ledvin, CNS - vážné onemocnění Revmatoidní artritida protilátky proti Fc částem imunoglobulinů (imunokomplexy) postižení zejména kloubů Systémová sklerodermie Ab proti nukleárním antigenům (Scl-70) - fibrózy kůže a orgánů Smíšená choroba pojiva Ab proti nukleárním antigenům (U1-RNP) - proti kolagenu ve tkáních Dermatopolymyositida - svalová slabost abolestivost, ekzémy Sjorgenova choroba - sliznice

Systémový lupus motýlovité ekzémy

Projevy autoimunity poškození kůže, nehtů

Orgánově-specifická autoimunita Ulcerozní kolitida (tlusté střevo) (?) Ab proti různým antigenům z neutrofilů (také postižení kůže, artritidy ) Crohnova choroba - tenké střevo typický (diagnosticky) je výskyt Ab proti mannanům z kvasinek (není známa přímá role v patogenezi) Celiakie - reakce na lepek Ab proti vlastním antigenům ze svaloviny také poškození kůže Autoimunitní hepatidy (játra) často součástí SLE, řada různých typů dle antigenů Plicní fibróza Ab proti různým Ag neutrofilů, proti keratinocytům

Další autoimunitní choroby Neurologická onemocnění Myasthenia gravis Ab proti AcChol receptoru Periferní demyelinizační neuropatie Ab proti gangliosidům Roztroušená skleroza T-reakce proti myelinu Cytopenie Hemolytická anemie, Trombocytopenie, Neutropenie Kožní Psoriáza (lupenka) T-reakce proti neznámému Ag (?cytokeratin) Autoimunitní ENDOKRINOPATIE Hashimotova thyreoitida Ab proti thyreoglobulinu (štít. Žláza) Graves-Basedowova choroba Ab proti receptoru pro TSH Dětský diabetes mellitus Ab proti buňkám pankreatu (GAD65) Addisonova choroba Ab proti kůře nadledvin (21OH-hydroxyláza) Atrofická gastritida Ab proti žaludeční H+/K+ ATPáze Poruchy reprodukce Ab proti různým enzymům steroidogeneze v gonádách

Autoimunitní hepatitis (Ab proti pojivům )