SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

EVROPSKÝ SEMESTR TEMATICKÝ PŘEHLED SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ 1. ÚVOD Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je klíčovou politickou prioritou Evropské komise. Od roku 2010 je součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost Evropa 2020, která je zaměřena na vytváření pracovních příležitostí a snižování chudoby. Jedním z pěti hlavních cílů strategie je do roku 2020 zlepšit situaci nejméně 20 milionů osob, zbavit je ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, a snížit tak počet chudých z 116,4 milionu osob v roce 2008 1 na 96,4 milionu během deseti let. V důsledku světové finanční a hospodářské krize se však Evropa od dosažení cíle snižování chudoby vzdálila. Větší ekonomická aktivita a lepší podmínky na trhu práce přinesly ve většině členských států od roku 2013 určité zlepšení celkové sociální situace. Zavedení evropského pilíře sociálních práv je novým impulzem v úsilí o snižování chudoby nový impulz. Pilíř by se měl stát referenčním rámcem pro analýzu výsledků zúčastněných členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti a podpořit reformy na vnitrostátní úrovni. Obecněji představuje nový kompas pro budování spravedlivější Evropy a pro posílení jejího sociálního rozměru tím, že určí směr v oblastech, jako je sociální 1 V porovnání s posledními dostupnými údaji o míře ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) (rok 2008) v době schválení strategie Evropa 2020 v roce 2010. spravedlnost, vzestupná sociální mobilita, jakož i snižování chudoby a příjmové nerovnosti. Tento dokument má podat stručný přehled o sociálním začleňování v Evropské unii 2. Je strukturován následovně: nejprve jsou představeny koncepce a měření chudoby a sociálního vyloučení; dále poskytuje přehled stávajících výzev v EU; v závěru se zabývá zvláštními politickými prostředky umožňujícími sociální začlenění. K doplňkovým tematickým přehledům, které poskytují další informace o této oblasti politiky, patří přehledy týkající se aktivních politik na trhu práce; přiměřenosti a udržitelnosti důchodů, zdraví a systémů zdravotní péče, dovedností pro trh práce, daňových systémů a správy daní, systémů stanovování mezd a odstraňování nerovností. 2. POLITICKÉ VÝZVY: PŘEHLED VÝSLEDKŮ V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH EU 2.1 Měření chudoby a sociálního vyloučení Chudoba a sociální vyloučení jsou složitý jev a jejich měření vyžaduje vícerozměrný přístup. EU proto k posouzení pokroku při plnění cíle EU týkajícího se snižování chudoby používá soubor ukazatelů. 2 Není-li uvedeno jinak, týkají se údaje v tomto přehledu zemí EU-28,. Strana 1

Hlavní ukazatel měří počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Tento stav je vymezen pomocí tří hlavních dílčích ukazatelů: ohrožení chudobou (relativní nebo příjmovou chudobou) představuje procentní podíl osob žijících v domácnosti s ekvivalizovaným čistým disponibilním příjmem nižším, než je hranice ohrožení chudobou, která je stanovena na 60 % celostátního mediánu (po sociálních transferech). Hranice chudoby stanovená na 60 % mediánu je běžná a představuje úroveň příjmu, která se pokládá za nezbytnou pro zajištění důstojného života. Osoby s ekvivalizovaným čistým disponibilním příjmem domácnosti nižším, než je tato prahová hodnota, se považují za ohrožené chudobou, závažná materiální deprivace měří podíl osob, jejichž životní podmínky jsou omezeny nedostatečnými prostředky a které si nemohou dovolit určité položky, jež v dané společnosti obvykle naznačují důstojné životní podmínky. Popisuje vynucenou neschopnost uhradit alespoň čtyři z devíti konkrétních položek 3, podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce představuje podíl obyvatel ve věku 0-59 let žijících v domácnostech, v nichž osoby v produktivním věku v uplynulém roce pracovaly méně než 20 % svého celkového pracovního potenciálu. Má se za to, že osoby jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, jsou-li postiženy nejméně jedním ze tří výše popsaných rozměrů chudoby. Někteří lidé jsou postiženi dvěma či dokonce třemi typy chudoby současně. 3 1) platit včas nájem / hypotéku / účty za služby; 2) udržovat doma přiměřenou teplotu; 3) vyrovnat se s neočekávanými výdaji; 4) konzumovat každý druhý den maso, ryby nebo rovnocenné bílkoviny; 5) týdenní dovolenou mimo domov; 6) vlastnit automobil; 7) pračku; 8) barevný televizor; 9) telefon. V důsledku toho by součet všech ukazatelů vedl v určitých případech k dvojímu započítání (viz graf 1). Srovnávací přehled sociálních ukazatelů v rámci evropského pilíře sociálních práv zahrnuje vícerozměrný přístup strategie Evropa 2020 a připojuje další ukazatele k měření chudoby. Jsou to tyto ukazatele: závažná deprivace v oblasti bydlení měřená jako podíl populace žijící v obydlí, jež se považuje za přeplněné, přičemž zároveň vykazuje alespoň jednu z deprivací v oblasti bydlení: 1) prosakující střechu, 2) chybí vana, sprcha nebo splachovací záchod uvnitř nebo 3) byt se považuje za příliš tmavý, míra ohrožení chudobou u pracujících osob měřená jako podíl osob, které pracují a mají ekvivalizovaný čistý disponibilní příjem nižší, než je hranice ohrožení chudobou, která je stanovena na 60 % celostátního mediánu (po sociálních transferech). Spolu s ukazateli chudoby poskytují širší pohled na sociální vyloučení měřítka příjmové nerovnosti 4 : Giniho koeficient je nejčastěji používané měřítko nerovnosti. Měří distribuci příjmů v určité zemi nebo regionu. Čím vyšší je tento koeficient, tím větší je nerovnost, přičemž koeficient 0 by znamenal úplnou rovnost (všichni mají stejný příjem), zatímco koeficient 100 udává úplnou nerovnost. Koeficient příjmové nerovnosti (nazývaný rovněž koeficient S80/S20 ) poskytuje informace o rozdílu v příjmech 20 % obyvatel s nejvyššími příjmy (horní kvintil) a 20 % obyvatel s nejnižšími příjmy (dolní kvintil). Hlavním zdrojem statistických údajů o příjmech, chudobě, sociálním vyloučení 4 Viz Evropský semestr tematický přehled týkající se odstraňování nerovností. Strana 2

a životních podmínkách je šetření v rámci statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek. Hlavní výhodou tohoto průzkumu je to, že zahrnuje podrobné údaje o jednotlivcích a domácnostech, které jsou ve všech členských státech shromážděny harmonizovaným způsobem, umožňuje tudíž srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Hlavním omezením je dvouleté zpoždění 5, než jsou údaje k dispozici pro analýzu a podávání zpráv. 2.2 Přehled výsledků Míra chudoby nebo sociálního vyloučení se snížila na úroveň z doby před začátkem finanční krize v roce 2008. V roce 2016 6 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo přibližně 118 milionů osob, tj. 23,5 % evropského obyvatelstva 7 (viz příloha, tabulka 1), zatímco v roce 2012 činil podíl osob v EU ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením téměř 25 %. V roce 2016 byla příjmová chudoba i nadále nejrozšířenější formou chudoby a postiženo jí bylo téměř 87 milionů osob (tj. 17,3 %). Počet osob postižených závažnou materiální deprivací klesal čtvrtý rok po sobě. Z předběžných údajů, které jsou dostupné pro rok 2016, vyplývá, že při 7,5 % (tj. 37,8 milionu osob) bylo dosaženo nejnižší úrovně, jaká byla v EU zaznamenána od roku 2005. Míra nízké intenzity práce ve výši 10,4 % (tj. 38,8 milionu osob) je vyšší než v roce 2008 (9,2 %). Lepší podmínky na trhu práce a větší ekonomická aktivita však vedly k tomu, že se podíl osob 5 Například v roce 2017 zveřejnil Eurostat údaje pro rok 2016 založené na příjmech za rok 2015. 6 Odhadované údaje pro příjmový rok 2015. V době vydání této publikace nebyly dosud k dispozici údaje pro Irsko. 7 Celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je nižší než součty počtu osob v každé ze tří forem chudoby nebo sociálního vyloučení. Důvodem je skutečnost, že se někteří lidé nacházejí současně ve více než jedné z těchto situací. žijících v domácnostech nezaměstnaných v roce 2015 poprvé od roku 2008 snížil. Navzdory současné zlepšující se situaci v oblasti chudoby zůstává příjmová nerovnost vysoká, z čehož vyplývají přetrvávající obavy, pokud jde o spravedlivé rozdělování příjmů mezi obyvatelstvo. Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20 měl v posledních letech vzestupnou tendenci a v roce 2016 dosáhl hodnoty 5,1. Rostoucí tendence byla zaznamenána i u Giniho koeficientu, který v roce 2015 dosáhl hodnoty 31. Výsledky v oblasti chudoby a sociálního vyloučení na úrovni EU, vypočítané jako vážený průměr vnitrostátních výsledků, skrývají značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy (viz graf 2). V roce 2016 byla chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožena téměř třetina obyvatel ve čtyřech členských státech: v Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,3 %), Řecku (35,6 %) a Litvě (30,1 %). Nejnižší úrovně byly naopak vykázány v České republice (13,3 %), Finsku (16,6 %) a Nizozemsku (16,7 %) (viz příloha, tabulka 1). Dynamika chudoby se liší rovněž podle věkových skupin a prostředí, z něhož dané osoby pocházejí. Jako nejzranitelnější se ve společnosti jeví několik skupin: mladí lidé, děti, zdravotně postižené osoby, nezaměstnaní a státní příslušníci třetích zemí. Téměř třetina mládeže v Evropě čelí většímu ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Míra nezaměstnanosti mládeže se snižovala třetí rok v řadě a v roce 2016 činila 18,7 %. Tato míra je však dosud vyšší než úrovně v době před krizí v roce 2008 (15,6 %). Chudobou nebo sociálním vyloučením byla v roce 2016 současně ohrožena téměř třetina (30,5 %) mladých lidí (ve věku 18 24 let). Děti představují další skupinu, která je více ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. V roce 2016 činila míra ohrožení u dětí (ve věku 0- Strana 3

17 let) 26,4 %, což je více než u osob v produktivním věku (ve věku 18 64 let, 24,2 %) nebo starších osob (ve věku 65+, 18,3 %). Zranitelnost dětí je do značné míry ovlivněna postavením jejich rodičů na trhu práce, zejména ve spojení s omezeným přístupem k sociálním službám a nízkou podporou příjmu. Rovněž osoby se zdravotním postižením jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženy podstatně více. Z celkového počtu osob se zdravotním postižením v EU jich bylo v roce 2015 chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 30,2 % (31 milionů osob), což je podstatně více než u osob, které zdravotně postiženy nejsou (20,8 %). Toto riziko se zvyšuje se závažností zdravotního postižení a v roce 2014 dosahovalo v EU u osob se závažným postižením 36,7 %. V roce 2016 dosáhla míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením u nezaměstnaných 67,1 %. Počet dlouhodobě nezaměstnaných navíc dosahoval téměř 48 % z celkového počtu nezaměstnaných osob. Tento vývoj je obzvláště znepokojivý, jelikož dlouhá období nezaměstnanosti mohou vést k vážnému úbytku dovedností a mohou u těchto osob zvýšit míru ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Dlouhodobá nezaměstnanost má za následek rovněž to, že na mnoho dotčených osob se již nevztahuje žádná forma podpory příjmu nebo sociální ochrana. ovlivněn šířením smluv na dobu určitou a práce na částečný úvazek. Tyto typy pracovních míst jsou často spojeny s nižší odměnou a nižší intenzitou práce, což jsou hlavní příčiny většího ohrožení chudobou 9. Tyto druhy pracovních smluv jsou na druhou stranu silně spojeny s tendencemi v oblasti digitalizace práce, důrazem na lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a opětovným začleněním žen s dětmi na trh práce. Obzvláště závažná je situace obyvatel, kteří se nenarodili v EU, vzhledem k rostoucí potřebě reagovat na příliv žadatelů o azyl. V roce 2015 se míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením u osob, které se nenarodily v EU, odhadovala na 39,1 %, což je téměř dvojnásobek míry ohrožení zaznamenané u domácího obyvatelstva (21,6 %). Zaměstnání nechrání vždy před chudobou, jelikož se rovněž znepokojivě zvyšuje chudoba pracujících. V roce 2015 byly nedostatečné příjmy zaznamenány u 9,5 % pracujících osob což představuje nárůst oproti úrovním v roce 2008 8 (8,5 %). Tento vývoj je 8 EU-27, údaje pro HR nejsou pro rok 2008 dostupné. 9 Employment and Social Developments in Europe (Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě), 2016, s. 87. Strana 4

K dalším skupinám 10 postiženým chudobou nebo sociálním vyloučením patří rodiče samoživitelé, rodiny s více dětmi a příslušníci menšin, jako jsou Romové. Graf 1 Počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením analyzovaný podle druhu ukazatelů, EU-28, 2015* (v milionech) * V době vydání této publikace nebyly průsečíky ukazatelů chudoby pro rok 2016 k dispozici. 10 Srovnatelné údaje EU pro všechny tyto skupiny nejsou k dispozici. Strana 5

3. MOŽNOSTI ŘEŠENÍ POLITICKÝCH VÝZEV Předcházení chudobě, sociálnímu vyloučení, nerovnosti a jejich snižování závisí do značné míry na opatřeních a reformách přijatých v členských státech. Úlohou EU je podporovat a doplňovat politiky členských států v oblasti sociálního začleňování a sociální ochrany, a to prostřednictvím politických pokynů a finanční podpory reforem. Přístup EU k aktivnímu začleňování 11 má: i) pomoci osobám, které mohou pracovat, nalézt udržitelné a kvalitní zaměstnání; ii) poskytnout osobám, které pracovat nemohou, prostředky, jež postačují k důstojnému životu; iii) podporovat sociální zapojení. Tento přístup je založen na třech složkách: přiměřené podpoře příjmu, inkluzivních trzích práce a přístupu ke kvalitním službám. Zajištění přiměřené podpory příjmu pro všechny, při současném zamezení nezaměstnanosti a tzv. pasti neaktivity u osob, které pracovat mohou. Vytvoření inkluzivních trhů práce poskytováním příležitostí pro všechny získat placené zaměstnání a životní minimum. Inkluzivní trhy práce jsou mimo jiné založené na aktivních politikách na trhu práce, které zlepšují přiřazování pracovníků na pracovní místa a pomáhají udržet nezaměstnané v kontaktu s trhem práce 12. Zajištění přístupu ke kvalitním zdravotním 13, sociálním a jiným podpůrným službám může odstranit překážky vstupu na trh práce, a řešit tak problematiku chudoby a sociálního vyloučení. Například služby péče o děti umožňují rodičům vrátit se do práce. K oslovení nejvyloučenějších osob (bezdomovci, bývalí vězni, Graf 2 Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením (2016): standardizované hodnoty EU-28=0 Zdroj: Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek, on-line datový kód: tsdsc100 * V době vydání této publikace nebyly dosud k dispozici údaje pro Irsko, proto byl místo toho použit počet z roku 2015. 11 Viz doporučení Komise o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce (2008/867/ES) a pracovní dokument útvarů Komise o provádění [SWD(2017) 257 final]. 12 Viz Evropské semestr tematický přehled o aktivních politikách na trhu práce. 13 Viz Evropský semestr tematický přehled o zdraví a systémech zdravotní péče. Strana 6

mentálně postižení, drogově závislí) se používají další zvláštní programy a služby, které je podporují a pomáhají jim při opětovném začlenění do společnosti. K zlepšení vnitrostátních výsledků v sociální oblasti mají členské státy k dispozici řadu dalších možností. Například: zajištění účinných a spravedlivých systémů vzdělávání a celoživotního učení 14 s cílem poskytnout lidem dovednosti, které potřebují pro vstup na trh práce a pokrok na trhu práce. Zajištění toho, aby děti ze znevýhodněného prostředí měly rovné příležitosti, a aby osoby s nízkou kvalifikací měly přiměřený přístup k celoživotnímu učení, přijetí daňových politik 15, které všem aktérům (pracovníkům, zaměstnavatelům a podnikatelům) poskytují náležité pobídky k plnému zapojení do hospodářských činností, mzdové politiky 16 zajišťující náležité příjmy, přičemž jsou současně zohledněny dopady na konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí, zajištění přiměřených a udržitelných důchodů 17, rovněž přijetím politik aktivního stárnutí v oblasti zaměstnanosti, zapojení a nezávislého života. V průměru jsou důchodci v EU více chráněni před ohrožením chudobou a sociálním vyloučením než obyvatelstvo jako celek, přijetí antidiskriminačních právních předpisů, které odstraňují překážky, s nimiž se mohou určité skupiny potýkat při hledání zaměstnání, místa k životu nebo přístupu ke svým sociálním právům. 14 Viz Evropský semestr tematický přehled týkající se dovedností pro trh práce. 15 Viz Evropský semestr tematický přehled týkající se daňových systémů a správy daní. 16 Viz Evropský semestr tematický přehled týkající se systémů stanovování mezd. 17 Viz Evropský semestr tematický přehled týkající se přiměřenosti a udržitelnosti důchodů. 4. PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU 4.1. Zvýšení efektivnosti a účinnosti podpory příjmu Sociálními transfery a daněmi se přerozdělují příjmy mezi jednotlivci a domácnostmi. To může mít na chudobu a nerovnost příjmů významný vliv. V roce 2015 došlo prostřednictvím výdajů na dávky sociální ochrany 18 (vyjma důchodů) k snížení míry chudoby v EU z 25,9 % na 17,3 %. Dopad sociální ochrany se však v EU značně liší a pohybuje se od méně než 7 % v Bulharsku, na Kypru, v Estonsku, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku do více než 25 % v Belgii, Dánsku, Finsku a Irsku (viz graf 3). Úlohu mimoto hraje i úroveň sociálních transferů, účinnost a efektivnost výdajů, tj. zda výdaje zajišťují nejlepší výsledky (účinnost), s nejnižšími náklady a s maximálními vedlejšími účinky na zaměstnanost a růst (efektivnost). Rozdíly v účinnosti a efektivnosti sociálních výdajů závisejí na více faktorech. Za prvé existují velké rozdíly v úrovni chudoby a nerovnostech před sociálními transfery, a to v závislosti na rozdělení původního příjmu (tj. příjmů z pracovní činnosti, včetně příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů a důchodů 19 ). Segmentované a polarizované trhy práce 20 budou zpravidla produkovat vysoké 18 Dávky sociální ochrany zahrnují: dávky ve stáří a dávky pro pozůstalé (důchody); nemocenské dávky, příspěvky na zdravotní péči a dávky v invaliditě; rodinné dávky a dávky na děti; dávky v nezaměstnanosti; příspěvky na bydlení a dávky v případě sociálního vyloučení. 19 Důchody se považují za původní příjem, jelikož přerozdělují příjmy v průběhu života. 20 Segmentace představuje situaci, kdy kromě určité skupiny náležitě chráněných pracovníků existuje i skupina pracovníků na hůře placených, nejistých pracovních místech, bez velkých možností osob na těchto nejistých pracovních místech získat lepší zaměstnání. Strana 7

Graf 3 Dopad sociálních transferů* na snižování chudoby, 2016 a meziroční změna úrovně nerovnosti před transfery, což může vyžadovat vyšší míru přerozdělení. nejzranitelnějších osob využívají systémy minimálního příjmu (např. záchranné sítě představující nouzové řešení). Za druhé, značné rozdíly ve výši a podobě výdajů na sociální ochranu mohou pomoci vysvětlit rozdíly v přerozdělovacích účincích v rámci jednotlivých příjmových skupin a skupin obyvatelstva. K hlavním znakům patří složení výdajů podle funkce a druhu, progresivita zdanění, kombinace všeobecných dávek a sociálních dávek s průzkumem majetkových poměrů a vhodnost výdajů z hlediska trhu práce (tj. nakolik podporují začlenění na trh práce a motivují k práci). 4.2 Zvláštní oblasti sociální ochrany Kromě využívání dávek v nezaměstnanosti 21 se na podporu K zajištění optimálního vlivu je důležité propojení těchto systémů s ostatními politickými možnostmi. To zahrnuje: spojení systémů minimálního příjmu s aktivními politikami na trhu práce, aby neodrazovaly od práce a nevedly k tzv. pasti neaktivity, sladění systémů minimálního příjmu s jinými službami sociální ochrany (např. příspěvky na bydlení, příspěvky na zdravotní péči, příspěvky na péči o dítě) s cílem usnadnit přístup, maximalizovat využití a zajistit jednotnost (např. zamezit zdvojování dávek). 21 Viz Evropský semestr tematický přehled týkající se dávek v nezaměstnanosti. Strana 8

Graf 4 Účinek rodinných dávek a dávek na dítě na snižování chudoby u dětí ve věku 0 17 let Zdroj: Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek 2013. Přídavky na dítě a dávky na podporu rodiny mohou mít na snižování chudoby příjemců významný vliv. Tento vliv na zmírňování chudoby se v jednotlivých členských státech EU liší, přičemž ve Finsku, Irsku, Spojeném království a Německu přídavky na dítě a rodinné dávky dětskou chudobu významně snižují, zatímco ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Polsku, Bulharsku a Itálii je jejich vliv na snižování dětské chudoby malý. Požadavky na minimální mzdu se v členských státech EU široce využívají k řešení chudoby pracujících. V řadě členských států jsou však minimální mzdy pod hranicí chudoby. V roce 2016 mělo 22 členských států EU zákonnou minimální mzdu stanovenou vládou. V ostatních šesti zemích EU byly spodní hranice mzdy stanoveny v kolektivních smlouvách, často na úrovni odvětví, a vztahují se na vysoký podíl pracovních sil. Tak tomu bylo například v Rakousku, na Kypru, v Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku. 4.3 Chudoba pracujících V roce 2015 22 byla míra ohrožení chudobou u pracujících (míra ohrožení příjmovou chudobou AROP) stálá ve výši 9,5 %, byla však vyšší než úroveň v roce 2008 23. Míra ohrožení chudobou u pracujících osob se v rámci EU velmi lišila, od 4,0 % v České republice do 18,6 % v Rumunsku a 13,4 % v Řecku. Rozdíly existují i mezi osobami, které jsou aktivní na trhu práce: osoby samostatně výdělečně činné jsou více ohroženy chudobou než zaměstnanci, přičemž pracovníci na částečný pracovní úvazek jsou více ohroženi chudobou než 22 Údaje za rok 2016 pro EU-28 a pro Irsko nebyly v době vydání této publikace k dispozici. 23 EU-27, údaje pro Chorvatsko nejsou pro rok 2008 k dispozici. Strana 9

Graf 5 Chudoba pracujících v roce 2008, 2012 a 2015 Poznámka: zaměstnané osoby ve věku 18 68 let. Pro Chorvatsko nejsou údaje za rok 2006 k dispozici (místo toho jsou použity údaje za rok 2009). EU odkazuje v roce 2006 na EU-27 a v ostatních letech na EU-28. Zdroj: Eurostat, [ilc_iw01] pracovníci s plným pracovním úvazkem 24. V porovnání s pracovníky se standardními pracovními smlouvami čelí pracovníci s nestandardními smlouvami krácení mzdy. Ačkoliv některé osoby s nízkými příjmy jsou schopny vyrovnat nižší mzdy delší pracovní dobou, nedobrovolná práce na částečný úvazek zvyšuje dopad nižších mezd. K dalším faktorům, které ovlivňují míru chudoby pracujících, patří složení domácnosti a příjem sociálních transferů. Přítomnost jiných pracovníků či starších osob v domácnosti může zajistit dodatečné příjmy ve formě mezd nebo dávek ve stáří. Sociální transfery mohou zvýšit disponibilní příjem domácnosti a snížit míru ohrožení chudobou u pracujících. 24 ESDE za rok 2016, s. 84. 4.4 Přístup ke kvalitním službám K sociálnímu začleňování přispívá přístup ke kvalitním službám, jako je péče o děti, bydlení, zdravotní péče, dlouhodobá péče a vzdělávání a odborná příprava. Například přístup ke kvalitní a cenově dostupné péči o děti má zásadní význam pro poskytování optimálních životních podmínek dětem, aby mohly plně využít svého potenciálu bez ohledu na sociální prostředí, a usnadňuje začlenění jejich rodičů na trh práce. Z důkazů však přesto vyplývá, že nejzranitelnější děti (např. děti z rodin s nízkými příjmy nebo z rodin, které jsou nejvíce vzdálené trhu práce, romské děti, děti migrantů, děti se zdravotním postižením) jsou obvykle zapojeny méně. Tuto nízkou úroveň účasti, pokud jde o péči o děti, lze přičíst celé řadě Strana 10

faktorů, jako je přístupnost a přístup (zejména ve venkovských oblastech), cenová dostupnost, způsobilost a volba rodičů. Například náklady na péči o děti ve spojení s nízkou mzdou rodičů mohou rovněž představovat významnou překážku přístupu ke službám péče o děti, například v Bulharsku, České republice, Irsku, Lotyšsku, Litvě a Slovinsku, kde nejsou rodiče samoživitelé s nízkou očekávanou mzdou dostatečně finančně motivováni k zapojení na trhu práce a služeb péče o děti nevyužívají. Náležitý přístup ke službám poskytovaným rodině a jiným službám má zásadní význam také pro zajištění blaha dětí vyrůstajících v méně příznivých podmínkách. 11,3 % domácností vynakládalo na bydlení více než 40 % svého disponibilního příjmu. Objevuje se rovněž nový profil lidí bez domova. Zahrnuje ženy, rodiny s dětmi, mladé lidi a migranty. Možností, jak tuto problematiku řešit, je zajištění přístupu k sociálnímu bydlení nebo kvalitní pomoci v oblasti bydlení, ochrany před nuceným vystěhováním a poskytnutí přístřeší a služeb osobám bez domova s cílem podpořit jejich sociální začlenění. Datum: 30. 10. 2017 Přístup ke kvalitní zdravotní péči 25 od raného věku je nezbytný k tomu, aby lidé vyrůstali a žili zdravě a přispívali společnosti. Chudoba a nerovný přístup ke zdravotní péči se mohou projevit v onemocnění, pracovní neschopnosti, závislosti, větší chudobě a vyloučení. V nejchudších regionech EU je riziko úmrtí dítěte před prvními narozeninami více než pětkrát vyšší než v nejbohatších regionech, zatímco v některých členských státech dosahuje rozdíl ve střední délce života mezi chudými a bohatými deseti let. Zvláštní pozornost je třeba věnovat osobám ve ztížené situaci, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Zajištěním přístupu těchto osob ke zdravotním službám co nejblíže jejich komunitě (a to i ve venkovských oblastech) lze zabránit institucionalizaci. Nedostatek cenově dostupného a kvalitního bydlení představuje pro veřejnou politiku další problém. V roce 2015 žilo 4,9 % evropských obyvatel v domácnostech, které čelily závažné deprivaci v oblasti bydlení 26, a 25 Viz Evropský semestr tematický přehled o zdraví a systémech zdravotní péče. 26 Měřeno jako podíl populace žijící v obydlích, jež se považují za přeplněné, přičemž zároveň vykazují alespoň jednu z deprivací v oblasti bydlení: prosakující střechu, nemají vanu, sprchu nebo splachovací záchod uvnitř nebo se byt považuje za příliš tmavý. Strana 11

PŘÍLOHA Tabulka 1 Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2008 a 2016 % celkového počtu obyvatel v tisících 2008 2016 2008 2016 EU * 23,7 23,5 115 908 117 951 Rakousko 20,6 18,0 1 699 1 542 Belgie 20,8 20,7 2 194 2 335 Bulharsko 44.8 40,4 3 421 2 890 Chorvatsko : 27,9 : 1 159 Kypr 23,3 27,7 181 234 Česká republika 15,3 13,3 1 566 1 375 Dánsko 16,3 16,7 887 948 Estonsko 21,8 24,4 291 318 Finsko 17,4 16,6 910 896 Francie 18,5 18,2 11 150 11 463 Německo 20,1 19,7 16 345 16 035 Řecko 28,1 35,6 3 046 3 789 Maďarsko 28,2 26,3 2 794 2 541 Irsko 23,7 : 1 050 : Itálie 25,5 29,9 15 082 18 095 Lotyšsko 34,2 28,5 740 554 Litva 28,3 30,1 910 871 Lucembursko 15,5 19,7 72 114 Malta 20,1 20,1 81 85 Nizozemsko 14,9 16,7 2 432 2 797 Polsko 30,5 21,9 11 491 8 221 Portugalsko 26 25,1 2 757 2 595 Rumunsko 44,2 38,8 9 115 7 694 Strana 12

Slovensko 20,6 18,1 1 111 950 Slovinsko 18,5 18,4 361 371 Španělsko 23,8 27,9 10 786 12 827 Švédsko 14,9 18,3 1 367 1 799 Spojené království 23,2 22,2 14 069 14 359 * Údaje pro rok 2008 nezahrnují HR, údaje pro rok 2016 jsou odhady a nezahrnují IE : údaje nejsou k dispozici Zdroj: tsdsc100 Strana 13

Tabulka 2 Ukazatele chudoby: srovnání zemí Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, míra příjmové chudoby, míra závažné materiální deprivace (% obyvatel), domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce (% obyvatel ve věku 0 59), EU, eurozóna a jednotlivé členské státy, 2012 2015 Poznámka: Zelené pruhy označují pokles od roku 2012 (konec světle zelených pruhů) do roku 2015 (konec tmavě zelených pruhů). Červené pruhy označují zvýšení mezi rokem 2012 (konec světle červených pruhů) a 2015 (konec tmavě červených pruhů). Šedé pruhy označují nevýznamnou či žádnou změnu. Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením zahrnuje příjmovou chudobu, závažnou materiální deprivaci a velmi nízkou intenzitu práce. Součet délky pruhů jednotlivých složek neodpovídá délce pruhu míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, jelikož se jednotlivé složky v míře ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením a v jednotlivých složkách překrývají. Uvedený rok odkazuje na rok šetření v rámci statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek; údaje o příjmu pocházejí z předcházejícího roku; míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, míra ohrožení příjmovou chudobou: příjem z předcházejícího roku; závažná materiální deprivace: aktuální rok; velmi nízká intenzita práce: stav v minulém roce. U Bulharska a Estonska došlo v roce 2014 k přerušení řady (Bulharsko: míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, závažná materiální deprivace; Estonsko: míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, míra ohrožení příjmovou chudobou, velmi nízká intenzita práce). Zdroj: Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (ilc_peps01. Ilc_li02, ilc_mddd11, ilc_lvhl11) Strana 14