Bezpečí pro rodiče i učitele Jak má vypadat informační politika školy Tomáš Feřtek, EDUin
Na co se ptají rodiče Můžu ovlivnit výběr třídního učitele? Co mám dělat, když nesouhlasím s přesazením dítěte ve třídě? Má škola právo určit, jaký cizí jazyk se bude mé dítě učit? Mám nárok podívat se, jak probíhá výuka ve škole? Mohu žádat, aby v mojí škole zrušili známkování? Můžou učitelé nebo kuchařky dítě nutit do jídla? Můžu své nemocné dítě omluvit sám nebo potřebuji potvrzení od doktora? Musí škola pustit dítě na dovolenou mimo prázdniny? Může škola nám rodičům zamezit ve vstupu do školy? Můžu žádat, aby ve škole zavedli jinou metodu výuky čtení? Může škola dětem zakázat mobily a tablety? Co mám dělat, když mám podezření na šikanu?
My se snažíme rodiče čím dál víc informovat a jediný výsledek je, že nám do toho čím dál víc kecaj. bezejmenný pražský ředitel
Jak vnímá škola rodiče Rodiče jako sponzoři a diváci. Rodiče jako zakladatelé sdružení na podporu školy. Rodiče jako spolupracovníci i soupeři ve výchově dětí. Rodiče jako členové školské rady, kteří spolurozhodují. Rodiče jako experti, poradci a řemeslníci, kteří pomáhají. Rodiče jako pomocníci a spolupracovníci ve výuce.
Strategie komunikace s rodiči Zamknout a nevpouštět rodiče za dveře kromě vánoční besídky. Umožnit návštěvu ve vymezených časech a nabídnout prostor pro dotazy. Vytvořit automatizovaný informační systém, který minimalizuje dotazy. Každodenně nabízet prostor pro přítomnost rodičů a možnost zeptat se. Nabídnout sebevzdělávání o tom, co a proč se děje ve škole. Nabídnout možnosti spolurozhodování o životě školy.
Čeho se obávají rodiče? Že je spolupráce se školou bude stát příliš mnoho času. Že pokud budou školu kritizovat, poškodí to jejich dítě. Že když jednou podpoří školu finančně, zvykne si ředitel/ka žádat peníze každoročně. Že budou platit věci, na které by škola měla dostávat peníze od státu. Že nebudou vědět, jak se na společenských akcích školy chovat. Že budou přistiženi, že něco nevědí nebo neumějí. Že si při nejrůznějších školních hrátkách budou připadat trapně. Že je učitelé možná vyslechnou, ale nebudou na jejich názory brát ohled.
Čeho se obávají učitelé Že rodiče příliš nahlédnou do chodu školy a budou jen kritizovat. Že otevřenost zneužije hyperkritická osobnost, která do všeho mluví. Že jim bude trapné, když budou muset žádat rodiče o peníze. Že přítomnost rodičů ve vyučování bude rušit. Že spolupráce s rodiči zatíží učitele další prací. Že učitelé nezvládnou neformálně komunikovat s dospělými. Že pro samé mimoškolní akce nebude čas na výuku. Že finanční příspěvek škole rodiče pochopí jako právo spolurozhodovat. Že je okolní školy pomluví, protože se prý rodičům podbízejí.
Pravidla pro spolupracující rodiče Brzděte svoji aktivitu. Učitelé jsou zaměstnaní lidé a vaše iniciativní návrhy pro ně možná vždy neznamenají jen pomoc, ale také další práci. Netvařte se hned jako odborníci na školu a vzdělávání jen proto, že vedete kroužek keramiky. Na takové jsou učitelé alergičtí. Řeči o tom, jak dobře to či ono dělají v zahraničí nebo na jiné škole, raději vynechejte. Tím si u kolegů velký respekt nezískáte. Oddělujte svou pomoc škole od rodičovské role. Nemělo by to rozhodně vypadat, že sponzorujete školu proto, aby vaše dítě nemělo problémy. Snažte se respektovat učitele jako experty na vzdělávání. Zvenčí se některé situace dají posuzovat jen těžko a praxe se leckdy významně liší od populárních příruček o výchově a vzdělávání.
Kde stanovit linii autonomie školy Rodič se může kdykoli na cokoli zeptat a musí dostat včasnou a srozumitelnou odpověď. Přesto platí, že o tom, kdo, koho, co a jak ve škole učí, rozhoduje škola, respektive její vedení. Rodič o tom má být informován, ale nemůže do toho mluvit. Jedním z důvodů je, že rodiče mají velmi rozdílné představy a požadavky, které nelze uspokojit souběžně. Rodič má mít možnost projevit nějakou formalizovanou cestou nesouhlas s postupem školy. A má mít k dispozici jednoduchou cestu k přestupu. Linie autonomie školy tedy fakticky probíhá před školními vraty.
O tom, kdo, koho, co a jak ve škole učí, rozhoduje ředitel, ne vy, vážení rodiče. bezejmenný brněnský ředitel
Nástroje na snižování napětí mezi rodiči a školou Dostatek jasných, srozumitelných a stále dostupných informací o pravidlech školního života. Všeobecně a technologicky snadno dostupné informace o denním a týdenním programu a požadavcích školy na dítě a rodiče. Dostupné kontakty (telefony a e-maily) pro řešení standardních i krizových situací (od omluvenky na školní akci po podezření ze šikany). Jasná a hlavně předem známá pravidla, na koho a za jakých podmínek se má rodič obrátit při řešení krizových situací. Snadno dostupné a předem domluvené a oboustranně schválené krizové scénáře pro řešení krizových situaci. Co mám dělat při neshodě s třídním, při neshodě s ředitelem atp. Školy někdy takové postupy mají popsané, ale rodiče je neznají a nejsou pro ně dostupné.
Tuto prezentaci můžete získat na adrese tomas.fertek@eduin.cz Další informace se dozvíte na www.eduin.cz