EMPLA spol. s. r. o. Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví

EMPLA spol. s. r. o. Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví Hradec Králové Oznámení zámru podle zákona. 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí, v platném znní, v rozsahu pílohy. 3 TRUCK CENTRUM Hradec Králové Vedoucí ešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý. odborné zpsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993 Hradec Králové, ervenec - srpen 2006 arch.. 262/06 Obchodní jméno spolenosti Administrativní sídlo spolenosti EMPLA spol. s r. o. EMPLA spol. s r. o. Spolenost je zapsána v obchodním ul. Jana Krušinky ul. Za Škodovkou 305 rejstíku Krajského soudu v Hradci 500 02 Hradec Králové 503 11 Hradec Králové Králové v oddílu C, vložka 1178 DI: CZ421 95 667 tel. 495 218 875, 495 211 579 IO: 421 95 667 fax. 495 217 499 Bank. spoj. 790747 511/0100 e-mail: empla@telecom.cz www.empla.cz

OBSAH ÚVOD 6 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 6 A. 1. Obchodní firma: 6 A. 2. I: 6 A. 3. Sídlo: 6 A. 4. Oprávnný zástupce: 7 B. ÚDAJE O ZÁMRU 7 B. I. Základní údaje 7 B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy.1 7 B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru 8 B. I. 3. Umístní zámru 8 B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry 9 B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí 10 B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru 11 B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení 15 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk 15 B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat 15 B. II. Údaje o vstupech 15 B. II. 1. Pda 15 B. II. 2. Voda 17 B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 17 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 18 B. III. Údaje o výstupech 19 B. III. 1. Ovzduší 19 Bodové zdroje emisí 26 B. III. 2. Odpadní vody 27 B. III. 3. Odpady 28 B. III. 4. Hluk, vibrace, záení 32 B. III. 5. Rizika havárií 36 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ 38 C. I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území 38 C.I.1. Dosavadní využívání a priority jeho trvale udržitelného využívání 38 C.I.2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj 39 C.I.3. Schopnost pírodního prostedí snášet zátž 40 C. I. 4. Geofaktory 43 C. I. 5. Vodní pomry 48 C. II. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území 49 C. II. 1. Ovzduší 49 C. II. 2. Biologické pomry zájmového území 52 C. II. 3. Krajina 56 C. II. 4. Obyvatelstvo 57 C. II. 5. Hmotný majetek 57 C. II. 6. Historický vývoj a kulturní hodnoty v území 57 C. II. 7. Hluková situace 58 2

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ 59 D. I. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti a významnosti 59 D. I. 1. Zdravotní rizika 59 D. I. 2. Vlivy na zamstnance 62 D. I. 3. Socioekonomické faktory 63 D. I. 4. Vlivy na ovzduší a klima 63 D. I. 5. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 72 D. I. 6. Vlivy na povrchové a podzemní vody 76 D. I. 7. Vlivy na pdu 78 D. I. 8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 79 D. I. 9. Vlivy na krajinu 81 D. I. 10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 82 D. II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci 82 D. III. Údaje o možných významných nepíznivých vlivech pesahujících státní hranice 83 D. IV. Opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv 83 D. V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi specifikaci vliv 86 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU 87 F. DOPLUJÍCÍ ÚDAJE 87 G. V Š E O B E C N SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 89 ZÁVR: 92 H. PÍLOHY 92 3

Bez písemného souhlasu spolenosti Empla spol. s r.o., Hradec Králové a odpovdného zástupce uvedeného v osvdení o autorizaci, nesmí být tento dokument, ani jeho ásti, reprodukován. 4

POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY: CO Oxid uhelnatý HMÚ eský hydrometeorologický ústav OV istika odpadních vod CHOPAV Chránná oblast pírodní akumulace vod LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor MÚ Mstský úad NO 2 Oxid dusiitý NO X Oxidy dusíku NO Nebezpené odpady OO Ostatní odpady PUPFL Pozemky urené k plnní funkce lesa PM 10 Suspendované ástice prachu SO Stavební objekt ÚP Územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek ZPF Zemdlský pdní fond S erpací stanice NV Nákladní vozidlo OV Osobní vozidlo HRA Hodnocení zdravotních rizik 5

ÚVOD Zámrem investora je výstavba centra pro nákladní automobily, které bude sloužit jako prodejna nákladních automobil a souasn k servisním úpravám, údržb a mytí nákladních automobil. Souástí areálu bude také erpací stanice nafty. Centrum bude napojeno na obchvat msta Hradce Králové, který je v dob zpracování tohoto dokumentu plánován. Investorem a provozovatelem zámru je spolenost TC-HK spol. s.r.o.. (Dlouhá Ves 116, 516 01 Rychnov nad Knžnou). Inženýrskou inností a projektovou pípravou zámru se zabývá spolenost ORGATEX-NÁCHOD s.r.o. Tato spolenost zastupuje investora a je zárove i oznamovatelem zámru. Dle vyjádení Ministerstva životního prostedí (zn. 38518/ENV/06 ze dne 29.5. 2006) zámr TRUCK CENTRUM Hradec Králové podléhá zjišovacímu ízení dle zákona. 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí a o zmn nkterých souvisejících zákon, v platném znní. Z tohoto dvodu bylo vypracováno toto oznámení. V oznámení jsou komplexn hodnoceny vlivy zámru na životní prostedí a veejné zdraví. Technologický popis zámru byl dodán zadavatelem oznámení v rámci souhrnné zprávy - Studie areálu TC, vypracovaný spoleností ORGATEX - Náchod s.r.o. v beznu 2006. Hlavními podklady pro hodnocení stávajícího stavu životního prostedí byly: Generel lokálního ÚSES Stžery, z roku 1993, údaje eského hydrometeorologického ústavu, údaje hlavního architekta Hradce Králové a pracovník Magistrátu msta Hradec Králové. Dále byly provedeny terénní przkumy. Oznámení bylo zpracováno podle pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb., v platném znní a dle metodického pokynu MŽP. Pedmtný zámr podléhá zjišovacímu ízení s krajskou psobností. A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma: ORGATEX - NÁCHOD s.r.o. A. 2. I: 25260341 A. 3. Sídlo: Wolkerova 1749 547 01 Náchod 6

A. 4. Oprávnný zástupce: Oprávnný zástupce oznamovatele: Ing. Aleš Pfeifer, editel a jednatel spolenosti ORGATEX - NÁCHOD s.r.o. Mlýnská 100 547 01 Náchod tel. 491 433 088 Investor: TC-HK spol. s.r.o. Sídlo: Dlouhá Ves 116, 516 01 Rychnov nad Knžnou Josef Hlaváek - jednatel spolenosti Tel: 494377370, mobil : 602236168 Bydlišt: 517 43 Záml 136 B. ÚDAJE O ZÁMRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy.1 Název zámru: TRUCK CENTRUM Hradec Králové Zaazení zámru do píslušné kategorie dle pílohy. 1: První etapa navrhovaného zámru (stavba Truck centra) náleží do kategorie II (podléhající zjišovacímu ízení) pílohy. 1 k zákonu. 100/2001 Sb., v platném znní, bodu 10.15 - zámry podle této pílohy, které nedosahují píslušných limitních hodnot, jsou-li tyto limitní hodnoty v píloze uvedeny; stavby, innosti a technologie neuvedené v pedchozích bodech této pílohy nebo nedosahují parametr této pílohy, které podle stanoviska orgánu ochrany pírody a krajiny vydaného podle zvláštního právního pedpisu mohou samostatn nebo ve spojení s jinými významn ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptaí oblasti. Nedosažená kapacita se vztahuje ke kategorii II, bodu 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy vetn nákupních stedisek, o celkové výme nad 3 000 m 3 zastavné plochy; parkovišt nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích míst pro celou stavbu. Druhá etapa zámru (stavba erpací stanice PHM) napluje dikci bodu 10.4 - Skladování vybraných nebezpených chemických látek a chemických pípravk (vysoce toxických, toxických, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpených pro životní prostedí) a pesticid v množství nad 100 t; kategorie II pílohy. 1 k zákonu. 100/2001 Sb., v platném znní. 7

B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru Zámrem je výstavba centra pro nákladní automobily, jehož souástí bude parkovišt, autoservis, prodejna nákladních automobil, mycí linka, administrativní a skladové prostory a erpací stanice. Oznamovatel pedkládá k hodnocení dv varianty ešení. Varianty jsou blíže popsány v kapitole B. I. 5. Kapacita Truck centra: Truck Centrum erpací stanice Parkovací stání malá varianta - aktivní I max. cca 46 nákladních voz/den max. 72 osobních voz/den 50 m 3 (objem nádrže pohonných hmot) max. 20 nákladních vozidel/den max. 72 osobních vozidel/den vtší varianta - aktivní II Rozsah zámru: Malá varianta - aktivní I: - servis a mycí linka 992 m 2 - administrativa a sklady 636 m 2 - komunikace 6977 m 2 Vtší varianta - aktivní II: - servis a mycí linka 992 m 2 - administrativa a sklady 636 m 2 - komunikace 7831 m 2 7 míst pro nákladní automobily 31 míst pro osobní automobily 18 míst pro nákladní automobily 20 míst pro osobní automobily B. I. 3. Umístní zámru Kraj : Královéhradecký Katastrální území : Plaice Navrhovaný zámr se nachází v katastrálním území Plaice, mezi Hradcem Králové a Plaicemi. Areál Truck centra bude situován podél levé strany státní silnice Vlkovická spojující Hradec Králové - Kukleny a obec Plaice. Dotené území je v souasné dob využívané jako zemdlská pda. Centrum nebude bezprostedn ohranieno jakýmkoliv objektem, pouze ze severní strany bude napojeno na komunikaci Vlkovická. Na jižní stran vede ve vzdálenosti cca 50 m od centra železniní tra Hradec Králové - Praha. Za tratí jsou umístny 4 písníky, ve kterých je provádno odtžování písku. Západn od centra, ve vzdálenosti cca 400 m, se nachází souvislá obytná zástavba rodinných dom obce Plaice, ve vzdálenosti cca 600 m východn je obytná zástavba mstské ásti Hradce Králové - Kuklen. Dle územního plánu msta Hradec Králové není v okolí zámru uvažována další obytná zástavba. Souástí píloh. 1 a. 2 oznámení je grafické znázornní umístní zámru z hlediska širších vztah a zobrazení funkních vztah celého areálu Truck centra. Areál Truck Centra není umístn v záplavovém území (viz obr.. 1). 8

Obr.. 1 - Záplavové území Hradec Králové - Plaice Truck centrum B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Zámrem investora je vytvoení zázemí pro kamionovou dopravu, které bude umístno v blízkosti práv budovaného obchvatu msta Hradec Králové. Truck centrum bude pedstavovat komplex objekt autoservisu, mycí linky, skladu, administrativní a prodejní ásti. Jednotlivé budovy budou propojeny a budou tvoit jednotný celek. V druhé fázi výstavby bude pistavena vnitropodniková erpací stanice PHM (nafty) o jmenovitém výkonu dvouplášové nadzemní nádrže 50 m 3. Souástí centra bude parkovišt s 18-ti místy pro nákladní automobily a 20-ti místy pro osobní automobily, v pípad vtší varianty. Menší varianta bude nabízet 7 parkovacích stání pro nákladní automobily a 31 stání pro osobní automobily. Centrum bude umístno pi levé stran spojnice Hradec Králové - Plaice. Kumulace s jinými zámry je možné uvažovat z hlediska dopravy. Zámr je umístn do lokality, která bude ovlivnna vedením asov omezené náhradní trasy ukonení dálnice D11. V souvislosti s realizací sjezdu z dálnice lze oekávat nárst intenzity osobních vozidel v ulici Kutnohorská. V posuzované lokalit je také výhledov plánována jižní spojka (spojující D11 s komunikací I/35). Ta významným zpsobem zmní rozložení dopravy v této lokalit a odvede dopravu z ulice Kutnohorská. Kumulace se stávající i plánovanou dopravní infrastrukturou by mohla ovlivnit kvalitu ovzduší a hlukové zatížení okolí. 9

B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí ešený zámr se nachází na okraji msta Hradec Králové, na spojnici mstské ásti Kukleny a obce Plaice. Vzhledem k umístní zámru v blízkosti plánovaného obchvatu msta jižní spojka, bude zámr tvoit potebné zázemí pro kamionovou dopravu, používající stávající i nov budované komunikace. Vzhledem k zatím nedoešenému výkupu pozemk, potebných pro stavbu Truck centra, je v souasné dob uvažováno se dvmi variantami. Malá varianta poítá s využitím pouze jednoho pozemku. 389/6 (ást), vtší varianta využije ásti pozemk. 389/6, 389/25, 389/9 a 160/1 díl 1. Vjezd do areálu bude zasahovat do pozemk. 339/3 ( malá varianta ) nebo 339/13 ( vtší varianta ). Ob varianty se liší i umístním erpací stanice a potem parkovacích stání. Malá varianta je projektována pro 7 parkovacích stání pro nákladní automobily a 31 parkovacích stání pro osobní automobily a erpací stanice nafty bude umístna na pozemku. 389/6. Vtší varianta nabídne 18 stání pro nákladní automobily a 20 stání pro osobní automobily a S je dle projektu situována na pozemku. 389/9. Investor preferuje výbr vtší varianty, vzhledem k vtší využitelné ploše. Z hlediska rozsahu možných vliv na životní prostedí a obyvatelstvo jsou v oznámení hodnoceny stávající stav ( nulová varianta ) a pedpokládaný stav ( malá a vtší varianta ). Popis stávajícího stavu životního prostedí je rozebrán v kapitole C oznámení. Popis zámru (pedpokládaný stav) je uveden v kapitole B oznámení a hodnocení vliv zámru na životní prostedí v kapitole D oznámení. Obr.. 2: Územní plán msta Hradec Králové Truck centrum 10

Obr.. 3: Legenda k územnímu plánu B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru B. I. 6. I. Technické, stavební a architektonické ešení zámru Z hlediska provozního a prostorového tvoí Truck centrum následující stavební objekty: S.O. 01. S.O. 02. S.O. 03. S.O. 04. S.O. 05. S.O. 06. S.O. 07. S.O. 08. Autoservis, mycí linka a administrativní budova erpací stanice PHM Hrubé terénní úpravy Komunikace, zpevnné plochy a parkovišt Oplocení a vjezdová brána Venkovní vodovod Venkovní splašková kanalizace a výtlak Venkovní dešová kanalizace 11

S.O. 09. S.O. 10. S.O. 11. S.O. 12. S.O. 13. Stedotlaká plynovodní pípojka Venkovní silnoproudé rozvody Venkovní slaboproudé rozvody Pípojka elektro a trafostanice Terénní a sadové úpravy Stavební celky jsou znázornny v píloze. 2., vetn jejich variantního rozlišení. Obr.. 4: Vizuální návrh Truck centra Hradec Králové Autoservis, mycí linka a administrativní budova Jedná se o komplex objekt autoservisu, mycí linky, skladu, administrativní a prodejní ásti. Jednotlivé budovy budou propojeny a tvoí jeden funkní celek. V levém kídle objektu budou umístna dv prjezdná stání autoservisu nákladních automobil. V pravém kídle jsou navržena také dv prjezdná stání autoservisu a mycí linka. Uprosted obou ástí autoservisu je prodejní, administrativní a skladová ást. Budovy autoservisu a mycí linky jsou navrženy jednopodlažní, zastešené mírnou sedlovou stechou. Zastavná plocha levého kídla je 412,0 m 2, zastavná plocha pravého kídla iní 580,0 m 2. Celková výška objekt bude 8,0 m, svtlá výška haly po vazník 6,0 m. Stední administrativní a prodejní ást objektu bude dvoupodlažní, skladovací ást jednopodlažní, s výškou pes ob podlaží administrativy. Zastavná plocha této ásti budovy je 636,0 m 2, celková výška 7,5 m. Jednotlivé objekty budou ze sendviových panel. Administrativní ást bude prosklená. Bude zde instalována vzduchotechnika. Souástí autoservisu bude diagnostické zaízení, zvedáky, olejové hospodáství, zaízení pro servis a údržbu klimatizací, zaízení pro odsávání výfukových plyn, pojízdný jeáb, mycí stoly, pracovní stoly, dílenské skín, úklidový stroj, regloskop, dobíjeka baterií vetn startovacího vozíku, testování trysek, pojízdný zvedák, vysokozdvižný vozík, plynové sváecí zaízení, elektrické sváení, poloautomatické sváení, brusky, regálový skladovací systém, zakládací vozík, paletový vozík, náadí pro mechaniky. 12

Mycí linka: Servis automobil bude doplnn o mycí linku ISTOBAL 4 PK, která bude umožovat mytí vozidel délky až 20 m, výšky až 4 m a šíky 2,8 m. Mycí programy jsou v základním vybavení pro vozidla : Mycí program Nákladní vozidla a autobusy, pípadn s pívsy a prolukou pod 1 m Samostatné pívsy Nákladních vozidla s pívsy s prolukou nad 1 m Návsy s prolukou nad 1 m Tahae Osobní a dodávková vozidla ISTOBAL 4 PK ano ano ano ano ano ano Technologie OV a recyklace: Odpadní vody z mycí linky budou ištny v istírn odpadních vod a následn vypouštny do kanalizace. Základem úpravny odpadních vod je využití podzemních sedimentaních a zásobních jímek, peištní zneištné vody pro recyklaci pískovou filtrací a finální vyištní deemulganí istírnou odpadních vod AQUASTAR (výkon 1,0 m 3 /hod) na požadované, povolené hodnoty pro vypouštní do kanalizace. Vyištná voda je ukládána do zásobní podzemní nádrže o objemu 4 m 3 a z ní je voda opt využívána k zásobování mycí linky. erpací stanice PHM V areálu je navržena vnitropodniková erpací stanice PHM (nafty). erpací stanice bude zastešená ocelovým písteškem, vetn atiky. erpací stanici PHM tvoí dvouplášová nadzemní nádrž NDN 50000 s kompletní výbavou. Jmenovitý objem nádrže 50 m 3, provozní objem 47,5 m 3. Souástí je stáecí erpadlo GRUNDFOS vetn armatur, úkapová dvouplášová jímka objemu 6 m 3, s kompletním vystrojením, výdejní stojan TOKHEIM. Ped samotnou výstavbou Truck centra bude proveden geologický przkum, na jehož základ budou pipraveny hrubé terénní práce, spojené se skrývkou ornice, výkopy a úpravou podloží. Komunikace, zpevnné plochy a parkovišt budou navrženy tak, aby vyhovovaly provozu velkých nákladních automobil a kamion. Podklad komunikací bude tvoen z hutnných vrstev drceného kameniva a povrch bude asfaltový. Dešové vody budou svedeny do dešové kanalizace. Nejvyšší kapacita parkovišt bude koncipována na 18 parkovacích míst pro nákladní auta a 20 pro osobní auta. Celý areál bude oplocen poplastovaným plotovým pletivem o výšce 1,8 m a vjezd do centra bude tvoen ocelovou, samonosnou bránu s dálkovým ovládáním. Areál bude napojený vodovodní pípojkou z veejné vodovodní sít vedoucí po druhé stran pilehlé státní silnice. Pod komunikací bude provedený protlak. V areálu bude proveden venkovní rozvod požární vody vetn podzemních požárních hydrant. 13

Venkovní splašková kanalizace bude svádt odpadní splaškové vody z administrativní budovy a dále vyištné odpadní vody z autoservisu a mycí linky do erpací jímky umístné v areálu. Odtud budou splaškové vody peerpávány do veejného kanalizaního adu vedoucího na druhé stran pilehlé komunikace. Dešové vody ze stech objekt a zpevnných ploch budou svedeny do nové deš ové kanalizace, která vyústí pes vsakovací šachty do vsakovacích podzemních žeber, umístných na pozemku areálu. Kapacita tohoto systému bude navržena na základ výpotu množství dešových vod v areálu. Areál bude napojen stedotlakou plynovodní pípojkou na stávající stedotlaký rozvod plynu umístný na druhé stran pilehlé komunikace. Na hranici pozemku bude ve zdném pilíi umístný hlavní uzávr plynu, regulaní ada a plynomr. Objekt bude vytápn plynovými zaízeními. Administrativní prostory budou vytápny plynovým kotlem BUDERUS G234 s výkonem 49,9 kw. Prostory autoservisu v levém kídle komplexu budou vytápny pomocí ty plynových jednotek ROBUR F1 21, každý o výkonu 23,1 kw (celkový instalovaný výkon bude 92,4 kw). Prostory autoservisu v pravém kídle komplexu budou vytápny pomocí ty plynových jednotek ROBUR F1 31, každý o výkonu 30,8 kw (celkový instalovaný výkon bude 123,4 kw). Ve skladové ásti komplexu bude umístna jedna plynová jednotka ROBUR F1 21 o výkonu 23,1 kw. Všechny objekty budou napojeny venkovními pípojkami z hlavního rozvade na rozvody elektro. Souástí venkovních rozvod bude i venkovní osvtlení objekt, komunikací, zpevnných ploch a parkovišt, ovládání brány apod. Areál bude napojen na telefonní sí. V areálu bude vybudována nová trafostanice, napojena na veejnou sí. Terénní a sadové úpravy budou provedeny po dokonení jednotlivých objekt a zpevnných ploch. V areálu bude rozprostena ornice a rozeseta tráva. Na volných plochách budou vysazeny okrasné kee a stromy. Výstavba Truck centra si vyžádá vykácení tí nebo ty vzrostlých strom (lípa srditá, jasan ztepilý) na míst vjezdu do areálu. Celkový poet a druh vykácených devin bude uren až po výbru malé nebo vtší varianty, na nmž bude záviset umístní vjezdu. Ped výstavbou bude požádáno o povolení kácení devin dle 8 odst. 1 zákona. 114/1991 Sb., o ochran krajiny a pírody, v platném znní. Provozní specifikace: Provozní doba celého areálu po - pá (6:00-22:00) Poet zamstnanc 42 Denní provoz vozidel: - nákladní doprava 46 voz (erpací stanice 19, myka 18, servis 8, cisterna s naftou 1) - osobní doprava 72 voz (erpací stanice) etnost plnní S 22 cisteren/msíc, 264 cisteren/rok Spoteba nafty 9 mil. litr/rok 14

B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Pedpokládaný termín stavby 03/2007 Pedpokládané dokonení stavby 12/2007 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk Navrhovaný zámr leží na pozemcích v katastrálním území Plaice. Dotené územn samosprávné celky: Královéhradecký kraj Msto Hradec Králové B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat Investor bude žádat dle stavebního zákona. 50/1976 Sb., v platném znní o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení píslušný stavební úad - Magistrát msta Hradce králové a rozhodnutí vodoprávního úadu Magistrátu msta Hradce Králové, odboru životního prostedí - pro povolení vodního díla (istírny odpadních vod, kanalizaního adu). Navazující rozhodnutí dle složkových legislativních pedpis: - požádat o vydání souhlasu s trvalým odntím dotených pozemk pro realizaci zámru ze ZPF (v souladu s ustanovením 9, odst. 6 zákona. 334/1992 Sb., o ochran zemdlského pdního fondu (ZPF), ve znní pozdjších pedpis), píslušným orgánem je Krajský úad Královéhradeckého kraje; - povolení k vypouštní odpadních vod z dešové kanalizace po pedchozím pedištní odpadních vod do recipientu, píslušným úadem je vodoprávní úad Magistrát msta Hradce Králové, odbor životního prostedí; - povolení ke kácení devin rostoucích mimo les, píslušným úadem je píslušný orgán ochrany pírody Magistrát msta Hradce Králové, odbor životního prostedí; - souhlas s nakládáním s nebezpenými odpady (do 100 t nebezpeného odpadu za rok), píslušným úadem je Magistrát msta Hradce Králové, odbor životního prostedí; - požádat o povolení k umístní zdroje zneištní ovzduší podle 17 odst. 1 písm. b) zákona 86/2002 Sb. o ovzduší, v platném znní pro erpací stanici pohonných hmot a istírnu odpadních vod, píslušným orgánem je Krajský úad Královéhradeckého kraje B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Pda Uvažovaný zámr bude umístn na levé stran spojnice mstské ásti Hradce Králové - Kukleny a obce Plaice. Parcelní ísla dotených pozemk jsou rozdlena dle variant realizace, a to následovn: Malá varianta: 389/6 Vtší varianta: 389/6, 389/25, 160/1 díl 1, 389/9 15

Výše uvedené pozemky jsou ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Investor plánuje jejich odprodej. Dohoda s vlastníky pozemk rozhodne o realizaci malé nebo vtší varianty. Pi využití vtší varianty dojde k zastavní cca 14 415 m 2 pdy. Umístní zámru a jeho rozlenní na varianty výstavby je znázornno v píloze oznámení. 2. Vjezd do areálu bude realizován pes pozemky. 339/3 (malá varianta), resp. 339/13 (vtší varianta). Stavba si vyžádá trvalé vyntí pdy ze zemdlského pdního fondu na parcelních íslech: Malá varianta : 389/6 12 365 m 2 Vtší varianta : 389/6 12 365 m 2 389/9 284 m 2 162/1 1 766 m 2 Celkem 14 415 m 2 Tabulka. 1: Zájmové parcely Parcela íslo Druh pozemku Zpsob ochrany Kód BPEJ Celková výmra parcely [m 2 ] 389/6 orná pda ZPF 31300 20631 389/9 orná pda ZPF 31300 416 162/1 orná pda ZPF 32210 6431 160/1 díl 1 ostatní plocha - - 6278 339/3 ostatní plocha - - 167 339/13 ostatní plocha - - 129 Vtší varianta: p..: 389/6, 389/25 (nov zaazeno jako 162/1), 160/1 díl 1, 389/9 Malá varianta: p..: 389/6 Parcelní. 389/6 a 389/9 se nalézají z hlediska bonity na 31300 a p.. 162/1 na 32210. BPEJ 31300 je III. tídy ochrany zemdlské pdy a 32210 je BPEJ IV. tídy ochrany. Do III. tídy ochrany jsou sloueny pdy v jednotlivých klimatických regionech s prmrnou produkní schopností a stedním stupnm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. tídy ochrany jsou sdruženy pdy s pevážn podprmrnou produkní schopností v rámci píslušných klimatických region jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V rámci realizace zámru bude požádáno o trvalé odntí zemdlské pdy ze ZPF. Posuzovaná lokalita není souástí žádného zvlášt chránného území ani systému ekologické stability ve smyslu zákona. 114/1992 Sb., v platném znní. Z hlediska archeologické památkové pée je lokalita územím s archeologickými nálezy 16

ve smyslu zákona. 20/1987 Sb. a je velice pravdpodobné, že v rámci zemních prací mohou být narušeny archeologické situace. Využití parcel k realizaci zámru je v souladu s platným územním plánem msta Hradec Králové. (Vyjádení orgán státní správy pro vydání územního povolení jsou souástí oznámení - píloha. 3.) B. II. 2. Voda Etapa výstavby zámru Technologická voda Provozní technologická voda bude spotebovávána pi výstavb objekt Truck centra, k ištní vozidel a k omezení nadmrné prašnosti na komunikacích a zpevnných plochách. Pro vlastní stavební úely bude používána voda z veejné vodovodní sít vedoucí po druhé stran pilehlé státní silnice. Množství spotebované vody pi etap výstavby nelze v souasné dob vyíslit. Pitná voda Množství pitné vody bude záviset na potu pracovník a dob trvání výstavby. Pedpokládaná délka výstavby je 10 msíc. Maximální poet pracovník na stavb bude cca 20, piemž na jednoho pracovníka je odhadována spoteba vody cca 5 l pitná voda a 120 l voda na mytí. Pro pitné úely bude používána voda balená. V dob výstavby bude pro pracovníky na staveništ pistavno pojízdné sociální zaízení. Pedpokládá se, že v dob výstavby bude denní spoteba vody init cca 2,5 m 3 v 1 smn, tzn. cca 550 m 3 / rok. Etapa provozu zámru Pitná a užitková voda bude využívána zamstnanci a zákazníky v sociálním zaízení, dále pro poteby úklidu, mytí aut, údržbu zelen a údržbu zpevnných ploch a komunikací. Mycí linka je zásobována vyištnou použitou vodou z recirkulace z istírny odpadních vod. Pouze poslední oplach automobil je provádn istou vodou. Celková spoteba pitné a užitkové vody je oznamovatelem odhadována maximáln na 11 000 m 3 /rok, z toho 9 500 m 3 bude spotebováno na mytí aut. B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Etapa výstavby zámru Pi výstavb zámru bude použit bžný stavební a konstrukní materiál. Jeho celkové množství nelze pedem objektivn zjistit. Všechny suroviny a materiály budou transportovány po stávajících komunikacích. V prbhu výstavby bude využíváno elektrické energie z rozvodné sít, její pesné množství nelze pedem urit. 17

Etapa provozu zámru Suroviny: Pi provozu zámru budou spotebovány suroviny, bžné pro provoz autosalonu a autoservisu - náhradní díly a provozní kapaliny. Pro provoz istírny odpadních vod budou používány bžné desinfekní prostedky (na bázi peroxidu vodíku) a inidla (nap. síran hlinitý), která chemicky upravují kvalitu vody. Celkovou spotebu a druh uvedených surovin nelze pedem urit, bude upesnn v další fázi projektové dokumentace. Energetické zdroje Celý areál bude napojen na novou trafostanice, která bude po dohod s EZ Distribuce umístna v areálu Truck centra. Trafostanice bude kapacitn vyhovovat potebám centra a bude disponovat dostatenou rezervou pro pípad možného rozšíení. Pedpokládaná spoteba elektrické energie pro poteby areálu je 320 000 kwh/rok. Plyn Areál bude vytápn plynovými zaízeními, napájenými na stávající stedotlaký rozvod plynu, umístný na druhé stran ulice Vlkovická. Administrativní budovy budou vytápny plynovým kotlem Buderus G234 s výkonem 49,9 kw. Prostory autoservisu budou vytápny tymi plynovými jednotkami Robur F1-21, každá o výkonu 23,1 kw (celkový instalovaný výkon bude 92,4 kw) a tymi plynovými jednotkami Robur F1-31, každá o výkonu 30,8 kw (celkový instalovaný výkon bude 123,4 kw). Ve skladové ásti bude umístna jedna plynová jednotka Robur F1-21 o výkonu 23,1 kw. Spoteba plynu: Buderus G234 5,83 m 3 /h Robur F1-21 2,43 m 3 /h Robur F1-31 3,25 m 3 /h Celková spoteba plynu.90 000 m 3 /rok Nafta: Parametry erpací stanice: Provedení nafta Stáecí erpadlo GRUNDFOS Výdejní stojan TOKHEIM Nadzemní nádrž 50 m 3 (47,5 m 3 užitný objem) etnost plnní 22 cisteren/msíc, 264 cisteren/rok Rychlost stáení z cisterny 530 l/min (64 min, 34 000 l) Rychlost tankování nákladní vozidla 130 l/min osobní vozidla 40 l/min Spoteba nafty 9 000 m 3 /rok B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Truck centrum bude umístno podél levé strany státní silnice vedoucí z Hradce Králové - Kuklen do obce Plaice - ulice Vlkovická, která je pokraováním ulice Pardubické, vedoucí pes mstskou ást Hradce Králové - Kukleny. Ulice Vlkovická je napojena na ulici II/324 Kutnohorská, ve smru Kutná Hora. 18

V souasnosti je zájmové území napojeno pes ulici Kutnohorskou na silnici I/11 (Praha - Náchod - Wroclaw). V budoucnu je v rámci rozšíení dopravní infrastruktury plánováno napojení lokality na dálnici D11, která bude od zámru vzdálena cca 2 km. Napojení na dálnici bude provedeno tzv. jižní spojkou, která bude vedena severn od zámru smrem k silnici I/35, ve vzdálenosti cca 600 m od Truck centra. Z jižní spojky by ml být vybudován sjezd na ulici Vlkovickou. Plánovaná dopravní infrastruktura je znázornna v píloze. 10. Výstavba Truck centra si nevyžádá úpravu žádné stávající komunikace ani výstavbu nové. V rámci realizace bude ešen pouze vjezd do areálu, který bude napojen na ulici Vlkovickou a parkovací místa v areálu. Jižn od zámru, ve vzdálenosti cca 50 m, vede železniní tra Hradec Králové - Praha. Nejbližší železniní zastávka je Hradec Králové - Kukleny, vzdálená od zámru cca 1500 m. Denní provoz vozidel, které pijedou do Truck centra se pedpokládá následující: Nákladní doprava Osobní doprava 46 voz (S 19, mycí linka 18, autoservis 8, 1 cisterna) 72 voz (S, zamstnanci) Noní provoz se nepedpokládá. B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Etapa výstavby zámru Zdrojem emisí pi výstavb centra bude provoz stavebních a obslužných mechanism na staveništi a na píjezdových cestách k areálu. Hlavními zneišujícími látkami, vznikajícími pi spalování pohonných hmot ve spalovacích motorech mechanism jsou oxidy dusíku, benzen a pevné ástice. Pi manipulaci s pojízdnými mechanismy, odvozu a pívozu materiál a pi výkopových pracích se do okolí mohou uvolovat prachové ástice, tvoící tzv. sekundární prašnost. Ta je odvislá zejména od aktuálního poasí a povtrnostních podmínek (zejména suché a vtrné poasí). Emitované prašné ásteky mohou být odnášeny do vtších vzdáleností od zdroje. Pi nepíznivých povtrnostních podmínkách budou pijata opatení k omezení prašnosti, zejména pravidelné kropení a ištní komunikací, i na dobu nezbytn nutnou úplné perušení innosti, zpsobující prašnost. Samotná výstavba bude provádna pouze v denní dob cca od 7:00 do 21:00 po dobu do 10 msíc. Rozsah stavebních prací pi výstavb centra není vtšího rázu a bude asov a prostorov omezen. Neovlivní významn kvalitu ovzduší v okolí. Množství emisí z výstavby centra je závislé na aktuálních klimatických podmínkách, roním období, dob výstavby, množství a typech obslužných stavebních mechanism. V souasné dob není znám poet a nasazení stavebních mechanism a obslužné dopravy. Podrobný technologický postup provádní stavebních prací bude vypracován ped zahájením vlastní stavební innosti a bude 19

odvislý od možností dodavatele. Množství emisí z provozu obslužné dopravy a mechanism je možné pedpokládat nízké. Vzhledem k výše uvedeným kritériím nelze pesn vyíslit množství zneišujících látek, emitovaných v dob pípravy území a výstavby do ovzduší. Etapa provozu zámru V dob provozu zámru budou hlavními zdroji emisí doprava na píjezdových komunikacích, pesuny motorizovaných návštvník centra v areálu, erpací stanice a plynové spotebie v objektech areálu. Dalšími zdroji jsou istírna odpadních vod, brusky a svaování. Návrh zaazení zdroje: erpací stanice pohonných hmot (podle naízení vlády. 353/2002 Sb.) erpací stanice a zaízení na dopravu a skladování pohonných hmot s výjimkou nakládání s benzinem podle vyhlášky. 355/2002 Sb., v platném znní. Kategorie: stední zdroj zneišování Platí obecné emisní limity pro pachové látky. Platí obecný emisní limit pro tkavé organické látky. istírna odpadních vod (podle naízení vlády. 353/2002 Sb.) Zaízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo zaízení urená pro provoz technologií produkujících odpadní vody, nepevoditelných na ekvivalentní obyvatele, v množství vtším než 50 m 3 /den. Kategorie: stední zdroj zneišování Platí obecné emisní limity pro pachové látky. Mytí automobil Není zdrojem zneišování ovzduší, nebudou používány látky s organickými rozpouštdly. Obrábní kov (podle naízení vlády. 353/2002 Sb.) Brousící stroje, zejména brusky na plocho, bezhroté brusky, broušení obrobk za úelem dosažení požadovaných parametr výrobku, ostení nástroj, apod. Platí pro brousící stroj nebo skupinu brousících stroj, s celkovým elektrickým píkonem vyšším než 1 kw. Kategorie: stední zdroj zneišování Svaování Podle zákona. 86/2002 Sb., v platném znní a naízení vlády. 353/2002 Sb. se pravdpodobn bude jednat o ostatní nevyjmenovaný stacionární zdroj zneišování ovzduší. Pravdpodobn se bude jednat o malý zdroj zneišování ovzduší. Vytápní (podle naízení vlády. 352/2002 Sb.) Pro administrativní ást komplexu bude umístn plynový kotel Buderus G234 o výkonu 49,9 kw malý zdroj zneišování ovzduší. V autoservisu v levém kídle komplexu budou umístny tyi plynové jednotky ROBUR F1 21 každý o výkonu 23,1 kw (celkový instalovaný výkon 92,4 kw). V autoservisu v pravém kídle komplexu budou umístny tyi plynové jednotky ROBUR F1 31 každý o výkonu 30,8 kw (celkový instalovaný výkon 123,4 kw). 20

Ve skladové ásti komplexu bude umístna jedna plynová jednotka ROBUR F1 21 o výkonu 23,1 kw. Spalovací zaízení spalující plynná paliva. Kategorie: malý zdroj zneišování ovzduší Plošné zdroje emisí Jako plošný zdroj emisí byly v rozptylové studii uvažovány emise z dopravy osobních a nákladních vozidel v prostoru erpací stanice pohonných hmot a ze stáení a výdeje nafty. Dále emise z dopravy nákladních vozidel na ploše ped skladem (manipulaní plocha) a na parkovišti. erpací stanice pohonných hmot Provoz erpací stanice bude 6:00-22:00 hod. Vzhledem k tomu, že v prbhu stáení PHM nemže probíhat výdej PHM a naopak, byly v rozptylové studii uvažovány dva možné stavy: stáení PHM z pepravní cisterny do podzemního zásobníku vlastní erpání PHM do nádrží jednotlivých automobil pes výdejní stojan Emise ze stáení a erpání pohonných hmot byly vypoteny pomocí emisních faktor pro erpadla pohonných hmot uvedených v píloze. 4 vyhlášky MŽP. 356/2002 Sb.. Emisní faktor VOC pro motorovou naftu: V f = 20 g VOC/m 3. Hmotnostní tok VOC pi stáení: 0,1766 g/s. Hmotnostní tok VOC pi výdeji: 0,05674g/s. Pohyb vozidel na erpací stanici: max. poet prjezd vozidel za hodinu: 10 prjezd NV/h, 14 prjezd OV/h. pedpokládaná rychlost vozidel: 10 km/h. vzdálenost ujetá na erpací stanici: cca 15 m. Výpoet hmotnostního toku: - poet prjezd NV za hodinu*ujetá vzdálenost v areálu erpací stanice v km*emisní faktor zneišující látky pro NV v g/km + poet prjezd OV za hodinu*ujetá vzdálenost v areálu erpací stanice v km*emisní faktor zneišující látky pro OV v g/km Manipulaní plocha Bude se jednat pedevším o pohyb nákladních vozidel autoservisu a mycí linky. Pro výpotovou variantu I. a II. bude manipulaní plocha shodná. Pohyb vozidel: max. poet prjezd vozidel za hodinu v jedné sekci: 12 prjezd HDV/h. pedpokládaná rychlost vozidel: 10 km/h. vzdálenost ujetá na nakládací ploše: cca 25 m. Výpoet hmotnostního toku: - poet prjezd HDV za hodinu*ujetá vzdálenost na manipulaní ploše v km*emisní faktor zneišující látky pro HDV v g/km Parkovišt Jedná se o pohyb nákladních vozidel. 21

Parkovišt, které bude umístno v levé ásti komplexu pro variantu malou i vtší. max. poet prjezd vozidel za hodinu: 3 prjezdy NV/h. pedpokládaná rychlost vozidel: 10 km/h. vzdálenost ujetá na nakládací ploše: cca 15 m. Parkovišt, které bude umístno v pravé ásti komplexu pro variantu vtší. max. poet prjezd vozidel za hodinu: 4 prjezdy NV/h. pedpokládaná rychlost vozidel: 10 km/h. vzdálenost ujetá na nakládací ploše: cca 15 m. Výpoet hmotnostního toku: - poet prjezd NV za hodinu*ujetá vzdálenost na parkovišti v km*emisní faktor zneišující látky pro NV v g/km V následující tabulce. 2 jsou uvedeny hodnoty hmotnostních tok na plošných zdrojích. Tabulka. 2: Emisní hodnoty plošného zdroje Škodlivina Pohyb vozidel v areálu erpací stanice [g/s] Manipulaní plocha [g/s] Hmotnostní tok Parkovišt v levé ásti komplexu [g/s] Parkovišt v pravé ásti komplexu [g/s] Benzen 2,788*10-6 4,444*10-6 1*10-6 1,33*10-6 NO x 8,554*10-4 1,82*10-3 4,094*10-4 5,46*10-4 PM 10 3,797*10-5 8,426*10-5 1,896*10-5 2,53*10-5 Liniové zdroje emisí Hlavním liniovým zdrojem zneištní bude doprava po stávající komunikaci I/37 Hradec Králové Plaice (ulice Vlkovická) a po komunikaci III/333 procházející obcí Plaice (ulice Kutnohorská). Dalším liniovým zdrojem bude doprava v areálu Truck centra. Liniový zdroj v areálu se liší pro variantu malou a vtší. Dle pedpokladu zadavatele se bude jednat o dopravu 72 osobních vozidel (OV)/den, které pijedou na erpací stanici, 19 nákladních vozidel (NV)/den, které pijedou na erpací stanici, 18 nákladních vozidel (NV)/den, které pijedou do myky, 8 nákladních vozidel (NV)/den, které pijedou do autoservisu a 1 cisterny zásobující erpací stanice PHM. Pi výpotu byla uvažována nejhorší možná situace, tedy 144 prjezd osobních automobil za den, 92 prjezd nákladních vozidel za den. Po výjezdu z areálu se vozidla napojí na ulici Vlkovická v pomru 50 % osobních vozidel ve smru Hradec Králové, 50 % osobních vozidel ve smru Plaice a 100 % nákladních vozidel ve smru Plaice. Poté se vozidla napojí na ulici Kutnohorská v pomru 60 % nákladních vozidel ve smru na Hradec Králové, 40 % nákladních vozidel ve smru na Pardubice, 25 % osobních vozidel ve smru na Hradec Králové a 25 % osobních vozidel ve smru na Pardubice. Poet prjezd vozidel v obou smrech na ulici Vlkovická a Kutnohorská jsou uvedeny v tabulce. 3. 22

Tabulka. 3: Poet prjezd vozidel z posuzovaného zámru na okolních komunikacích Poet prjezd OV/den Poet prjezd NV/den smr Plaice (úsek 3) ulice Vlkovická Vysvtlivky: OV osobní vozidla NV nákladní vozidla smr Hradec Král. (úsek 4) ulice Kutnohorská smr Pardubice (úsek 1) smr Hradec Král. (úsek 2) 72 72 36 36 92 0 36 56 Pro výpoet maximální hodinové intenzity se používá pedpoklad, že v dopravní špice jsou emise 2,4-krát vyšší než v prmru (SYMOS 97, systém modelování stacionárních zdroj, Metodická píruka). Emisní faktory osobních vozidel a nákladních vozidel byly spoítány pomocí výpoetního programu MEFA-02, který je stanoven naízením vlády. 350/2002 Sb. [4], v platném znní a sdlením MŽP. Tento program umožuje výpoet emisních faktor v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpotovém roce. Výpoet byl proveden pro rok 2007 a emisní úrove Euro 2. Pi výpotu byla uvažována kumulace s jinými zámry (doasný sjezd z dálnice pes obec Plaice a provoz jižní spojky). Byl vypoten také píspvek stávající dopravy + provoz posuzovaného zámru. Poty prjezd pro jednotlivé zámry jsou uvedeny v tabulce. 4. Tabulka. 4: Poet prjezd vozidel/den na okolních komunikacích Stávající stav + posuzovaný zámr Doasný sjezd z dálnice (+zámr) Jižní spojka (+zámr) ulice Vlkovická smr Plaice (úsek 3) smr Hradec Králové (úsek 4) Vysvtlivky: OV osobní vozidla NV ulice Kutnohorská smr Pardubice (úsek 1) smr Hradec Králové (úsek 2) Jižní spojka OV NV OV NV OV NV OV NV OV NV 1923 200 1923 108 6959 2870 6959 2890 - - 2445 200 2763 108 9083 2870 9083 2890 - - 3952 108 3882 200 2612 54 2612 54 23925 8248 nákladní vozidla Pro úely rozptylové studie byly píjezdové komunikace rozdleny do 5 úsek (viz obr. 5). Komunikace v areálu byly rozdleny na 9 úsek. 23

Obr. 5: Znázornní liniových zdroj a rozložení dopravy 2 4 3 Jižní spojka Truck centrum 1 Výpoet hmotnostního toku - poet prjezd OV za hodinu*emisní faktor zneišující látky pro OV v g/km + poet prjezd HDV za hodinu*emisní faktor zneišující látky pro HDV v g/km. Množství benzenu, NO x a PM 10 uvedených v tabulkách. 5 a. 6 bylo vypoteno z tabelovaných emisních faktor. Tabulka. 5: Emise z navazující automobilové dopravy na píjezdových komunikacích Zdroj emisí Úsek 1 (90 km/h) Úsek 1 (50 km/h) Úsek 2 (90 km/h) Úsek 2 (50 km/h) Škodlivina Provoz zámru Hmotnostní tok [g/m/s] Stávající doprava+ zámr Doasný sjezd z dálnice Provoz Jižní spojky Benzen 2,583*10-8 2,085*10-6 2,397*10-6 4,027*10-7 NO x 2,471*10-5 1,46*10-3 1,481*10-3 5,039*10-5 PM 10 5,139*10-7 2,966*10-5 2,974*10-5 6,134*10-7 Benzen 3,528*10-8 2,502*10-6 2,749*10-6 3,339*10-7 NO x 1,962*10-5 1,164*10-3 1,183*10-3 4,2899*10-5 PM 10 5,799*10-7 3,334*10-5 3,337*10-5 6,154*10-7 Benzen 3,692*10-8 2,092*10-6 2,404*10-6 4,027*10-7 NO x 3,923*10-5 1,469*10-3 1,49*10-3 5,039*10-5 PM 10 8,211*10-7 2,986*10-5 2,994*10-5 6,134*10-7 Benzen 5,294*10-8 2,514*10-6 2,761*10-6 3,339*10-7 NO x 3,113*10-5 1,171*10-3 1,191*10-3 4,2899*10-5 PM 10 9,274*10-7 3,357*10-5 3,360*10-5 6,154*10-7 Úsek 3 Benzen 6,792*10-8 3,566*10-7 4,346*10-7 6,207*10-7 24

Zdroj emisí (90 km/h) Úsek 3 (50 km/h) Úsek 4 (90 km/h) Úsek 4 (50 km/h) Úsek 5 (Jižní spojka) Škodlivina Provoz zámru Hmotnostní tok [g/m/s] Stávající doprava+ zámr Doasný sjezd z dálnice Provoz Jižní spojky NO x 6,889*10-5 1,161*10-4 1,214*10-4 9,278*10-5 PM 10 1,438*10-6 2,122*10-6 2,143*10-6 1,2795*10-6 Benzen 9,528*10-8 3,418*10-7 4,036*10-7 5,244*10-7 NO x 5,468*10-5 9,414*10-5 9,895*10-5 7,799*10-5 PM 10 1,623*10-6 2,344*10-6 2,351*10-6 1,329*10-6 Benzen 1,619*10-8 3,23*10-7 4,47*10-7 6,451*10-7 NO x 1,103*10-6 7,252*10-5 8,094*10-5 1,357*10-4 PM 10 4,278*10-9 1,2*10-6 1,234*10-6 2,199*10-6 Benzen 1,283*10-8 2,88*10-7 3,868*10-7 5,704*10-7 NO x 1,000*10-6 5,963*10-5 6,727*10-5 1,1196*10-4 PM 10 1,528*10-9 1,3*10-6 1,313*10-6 2,371*10-6 Benzen 6,571*10-6 NO x 4,234*10-3 PM 10 8,540*10-5 Tabulka. 6: Emise z automobilové dopravy v areálu Truck centra Zdroj emisí Škodlivina Hmotnostní tok [g/m/s] malá varianta velká varianta Benzen 1,922*10-7 1,922*10-7 Úsek 1 (20 km/h) NO x 9,848*10-5 9,848*10-5 PM 10 3,218*10-6 3,218*10-6 Benzen 3,637*10-7 1,123*10-7 Úsek 2 (10 km/h) NO x 1,298*10-4 5,035*10-5 PM 10 5,902*10-6 1,611*10-6 Benzen 1,123*10-7 1,123*10-7 Úsek 3 (20 km/h) NO x 5,035*10-5 5,035*10-5 PM 10 1,611*10-6 1,611*10-6 Benzen 1,123*10-7 1,009*10-7 Úsek 4 (20 km/h) NO x 5,035*10-5 4,347*10-5 PM 10 1,611*10-6 1,381*10-6 Úsek 5 (20 km/h) Benzen 1,009*10-7 1,808*10-7 NO x 4,347*10-5 9,16*10-5 25

Zdroj emisí Úsek 6 (20 km/h) Úsek 7 (20 km/h) Úsek 8 (20 km/h) Úsek 9 (20 km/h) Škodlivina Hmotnostní tok [g/m/s] malá varianta velká varianta PM 10 1,381*10-6 2,988*10-6 Benzen 1,808*10-7 1,808*10-7 NO x 9,16*10-5 9,16*10-5 PM 10 2,988*10-6 2,988*10-6 Benzen 1,808*10-7 1,808*10-7 NO x 9,16*10-5 9,16*10-5 PM 10 2,988*10-6 2,988*10-6 Benzen 1,808*10-7 1,922*10-7 NO x 9,16*10-5 9,848*10-5 PM 10 2,988*10-6 3,218*10-6 Benzen 1,922*10-7 1,922*10-7 NO x 9,848*10-5 9,848*10-5 PM 10 3,218*10-6 3,218*10-6 Bodové zdroje emisí Bodovým zdrojem emisí budou komíny od plynových jednotek v autoservisu a ve skladovací ásti a komín od plynového kotle v administrativní ásti. Emise zneišujících látek byly vypoteny z pedpokládané hodinové spoteby zemního plynu a tabelovaných emisních faktor. V následující tabulce (tabulka. 7) jsou uvedeny emisní parametry bodových zdroj, které byly použity pro výpoet rozptylové studie: Tabulka. 7: Emisní parametry bodových zdroj Zdroj M PM10 [g/s] M NOx [g/s] V s [m 3 /s] H [m] d [m] 1-4 Autoservis (levé kídlo) 5-8 Autoservis (pravé kídlo) P d [h/den] 1,35*10-5 1,08*10-3 0,0071 9 0,10 0,16 12 1,81*10-5 1,44*10-3 0,0095 9 0,10 0,16 12 9 Sklad 1,35*10-5 1,08*10-3 0,0071 9 0,10 0,16 12 10 Adm. ást 3,24*10-5 2,59*10-3 0,017 9 0,15 0,16 12 Vysvtlivky: M NOx.hmotnostní tok NO x M PM10 hmotnostní tok PM 10 V S... objem vzdušniny na výstupu z výduchu H... výška koruny výduchu nad terénem d.... prmr výduchu α... relativní roní využití maximálního výkonu P d... poet hodin za den, kdy je zdroj v innosti 26

Pedpokládané roní emise ze spalovacích zdroj jsou uvedeny v tabulce. 8. Tabulka. 8: Roní emise zneis ujících látek Zneiš ující látka NO x [kg/rok] PM 10 [g/rok] Roní emise 78,722 893,18 B. III. 2. Odpadní vody Etapa výstavby zámru: Pi výstavb Truck centra budou vznikat splaškové odpadní vody. Produkce odpadních vod vyplývá z pedpokládaného potu pracovník a to cca 550 m 3 /dobu výstavby. Etapa provozu zámru: Pi provozu Truck centra budou vznikat splaškové odpadní vody z provozu administrativní budovy a vyištné odpadní vody z autoservisu a mycí linky. Odpadní voda z mycí linky bude po usazení ze 75 - ti % vrácena ke zptnému využití a 25 % bude pedištno na OV. Množství zptn vrácené vody je odhadováno na cca 18 000 l/den a k pedištní bude odvádno cca 6 000 l vody z mytí aut denn. Odpadní vody z provozu i z OV budou svádny venkovní splaškovou kanalizací do erpací jímky umístné v areálu a odtud budou peerpávány do veejného kanalizaního ádu, vedoucího na druhé stran pilehlé komunikace. Základem úpravny odpadních vod je využití podzemních sedimentaních a zásobních jímek, peištní zneištné vody pro recyklaci pískovou filtrací a finální vyištní deemulganí istírnou odpadních vod AQUASTAR na požadované, povolené hodnoty pro vypouštní do kanalizace. K vybudování istírny odpadních vod a navazujícího kanalizaního adu bude v rámci projektové pípravy investor žádat o stavební povolení k realizaci vodního díla píslušný vodoprávní úad (Magistrát msta Hradce Králové, odbor životního prostedí). Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být splnny limity dané kanalizaním ádem. Dle rozhodnutí píslušného vodoprávního úadu a dle platné legislativy bude provádn rozbor kvality vypouštných odpadních vod. Celkové množství splaškových odpadních vod bude ádov shodné s odbrem pitné vody, tedy cca 550 m 3 /dobu výstavby. Dešové vody ze stech objekt a zpevnných ploch budou svedeny pes potrubí do odluovae ropných látek se sorpními doišovacími jednotkami. Z odluovae ropných látek bude dešová kanalizace svedena do vsakovací šachty a vsakovacích podzemních žeber. Koncentrace ropných látek (NEL) na odtoku z doišovacích jednotek bude pravideln sledována a srovnávána s platnými limity, danými legislativou. Kapacita tohoto systému bude navržena na základ pesného výpotu množství dešových vod v areálu. 27

Pedpokládaný celkový odtok dešových vod Maximální množství dešových vod je vypoteno dle následujícího vztahu: Q = Ψ. S. i kde je Q množství odtékajících dešových vod, Ψ - souinitel odtoku, S plocha zachycených dešových vod (m 2 ), i intenzita krátkodobého 15-min. dešt s periodicitou p = 1(l/s/ha). Plocha stechy 1628 m 2 Plocha zpevnné plochy 6977 m 2 odtokový koeficient - stechy a zpevnné asfaltové plochy 0,9 roní úhrn srážek v Hradci Králové 0,611 m 3 /m 2 Q rok = 0,9 x 8 605 m 2 x 0,611 m 3 /m 2 = 4 732 m 3 /rok Bilance odtokových pomr pro období pívalových deš uvažuje hodnotu pívalového dešt 143 l/s/ha po dobu 15 minut. Q max = 0,9 x 0,8605 ha x 143 l/s/ha = 111 l /s Q celkem = 99,9 m 3 /15 min B. III. 3. Odpady Nakládání s odpady bhem výstavby i provozu zámru musí být ešeno v souladu se zákonem. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon, v platném znní (dále jen zákon o odpadech ) a v souladu s píslušnými provádcími pedpisy. Etapa výstavby zámru V prbhu výstavby zámru budou vznikat odpady spojené se stavební inností (zemní a stavební práce, montážní práce, vybavování stavby, úklidové práce, apod.). Budou produkovány odpady charakteru nevyužitých ástí konstrukních prvk (nap. neupotebené tsnící fólie, zbytky potrubí, kabel, nevyužité ásti kovových konstrukcí /železo a ocel, smsné kovy/ aj.), odpady ze stavebních prací a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obal (papírové a lepenkové obaly, plastové a kovové obaly od stavebních a montážních hmot, úlomky cihel, betonu). Oekávané druhy odpad vznikajících bhem pípravy a výstavby zámru jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka. 9: Pedpokládané druhy odpadu vznikající pi výstavb zámru Katalog. íslo Kategorie Název Druh odpadu 08 01 11 N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky 12 01 20 N 12 01 21 O Upotebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpené látky Upotebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod íslem 12 01 odpad vznikající bhem stavby odpad vznikající bhem stavby odpad vznikající bhem stavby 28

Katalog. íslo Kategorie Název Druh odpadu 20 15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly obaly sypkých stavebních hmot 15 01 02 O Plastové obaly 15 01 03 O Devné obaly 15 01 05 O Kompozitní obaly obaly stavebních hmot apod. obaly stavebních materiál a hmot apod. obaly stavebních materiál a hmot apod. 15 01 06 O Smsné obaly obaly stavebních hmot apod. 15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné obaly z nátrových a tsnících hmot 15 02 02 N Absorpní materiály, istící tkaniny odpadní tkaniny, vznikající pi odstraování náhodných úkap motorových vozidel 15 02 02 N Absorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), istící tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami odpad vznikající bhem stavby 17 01 01 O Beton zbytky stavebních hmot 17 01 02 O Cihly odpadní su, vznikající bhem stavby 17 01 06 N Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk 17 01 07 O Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 17 01 06 odpad vznikající bhem stavby poškozené nebo jinak nepoužitelné stavební hmoty 17 02 01 O Devo 17 02 02 O Sklo odpadní stavební devo, odpad vznikající bhem stavby odpad vznikající bhem stavby, zbytky, poškozené stavební materiály 17 02 03 O Plasty odpad plast 17 02 04 N Sklo, plasty a devo obsahující nebezpené látky nebo nebezpenými látkami zneištné odpad vznikající bhem stavby 17 04 05 O Železo a ocel odpad vznikající bhem 29

Katalog. íslo Kategorie Název Druh odpadu 17 04 07 O Smsné kovy stavby zbytky, poškozené stavební materiály - odpad vznikající bhem stavby 17 04 11 O Kabely neuvedené pod 17 04 10 odpad izolaních stavebních materiál, odpad vznikající bhem stavby 17 06 04 O Izolaní materiály neuvedené pod ísly 17 06 01 a 17 06 03 20 01 01 O Papír a lepenka 20 01 02 O Sklo 20 01 39 O Plasty odpad izolaních stavebních materiál, odpad vznikající bhem stavby odpad vznikající bhem stavby odpad vznikající bhem stavby odpad vznikající bhem stavby 20 03 01 O Smsný komunální odpad odpad vznikající bhem stavby Výše uvedené odpady budou vznikat pi výkopových pracích a samotné výstavb nových objekt. Množství odpad není možno v souasné dob urit. Jejich kvalitativní a kvantitativní parametry budou upesnny v dalším stupni projektové dokumentace. Vznikající odpady budou tídny, oddlen shromaž ovány a v maximální možné míe recyklovány. Pokud budou nkteré odpady i jejich ásti zneištny nebezpenými látkami, bude s tmito odpady nakládáno v režimu odpad kategorie nebezpený. Pi realizaci stavby se pedpokládá skrytí nezneištné zeminy na požadovanou úrove, tato zemina nebude odpadem. Bude ukládána na doasn vytvoených deponiích v areálu a dále využita pro rekultivace a pi ozeleování areálu. Vzniklé odpady budou doasn shromaž ovány na místech, k tomu urených a budou odváženy smluvní spoleností k dalšímu využití i odstranní. Pvodce odpad bude povinen plnit povinnosti pvodce odpad dle z.. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znní pozdjších pedpis, tzn. pedcházet vzniku odpad a zajistit jejich pednostní využití ped odstranním. Dále je povinen zkontrolovat, zda má odbratelská firma oprávnní k nakládání s odpady, dle platné legislativy. Pvodce odpad je povinen provézt hodnocení nebezpených vlastností odpad, i test na vylouení nebezpených vlastností a nakládat s nimi dle platné legislativy. Etapa provozu zámru Provozem zámru bude vznikat odpad, který odpovídá využití objekt a zaízení areálu. Dále mohou v relativn malém množství vznikat odpady pocházející 30

z úklidu, užívání, údržby a oprav zaízení v prostorách areálu (nap. zbytky nátrových hmot, odpadní oleje, akumulátory, baterie, záivky, odpady z údržby odluovae ropných látek, vzduchotechniky a klimatizace apod.). Opravy strojního zaízení budou zajišovány odborným servisem na základ smluvních vztah vetn zajištní nakládání s odpady vzniklými v rámci provedené servisní innosti. V rámci provozu je tedy oekáván vznik pedevším následujících druh odpad: Tabulka. 10: Pehled pedpokládaných druh odpad pravdpodobn produkovaných v prbhu provozu Truck centra Hradec Králové Katalog. íslo Kategorie Název 13 02 05 N Nechlorované minerální, motorové, mazací, pevodové oleje 13 02 08 N Nechlorované minerální motorové, pevodové a mazací oleje 13 05 02 N Kaly z odluova oleje 13 05 06 N Olej z odluova oleje 15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly 15 01 02 O Plastové obaly 15 01 04 O Kovové obaly 15 01 06 O Smsné obaly 15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné 15 02 02 N Absorpní inidla, filtraní materiály, istící tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami 16 01 03 O Pneumatiky 16 01 07 N Olejové filtry 16 01 11 N Brzdové destiky obsahující asbest 16 01 12 O Brzdové destiky neuvedené pod íslem 16 01 11 16 01 14 N Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpené látky 16 01 15 O Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod íslem 16 01 14 16 01 22 O Souástky jinak blíže neurené 16 06 01 N Olovné akumulátory 20 01 01 O Papír a/nebo lepenka 20 01 21 N Záivky a jiný odpad obsahující rtu 20 01 35 N Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky 20 01 39 O Plasty 20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad z údržby zelen 20 03 01 O Smsný komunální odpad 20 03 03 O Uliní smetky 31

Množství odpad, vznikajících provozem, nelze v souasné dob objektivn urit. Je teba dbát na pedcházení vzniku odpad, omezovat jejich množství a nebezpené vlastnosti. Odpady vznikající bhem výstavby i provozu zámru budou oddlen shromaž ovány ve vhodných shromaž ovacích prostedcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnní budou tyto odpady pedávány oprávnným osobám. Pípadn vznikající nebezpené odpady budou tídny dle jednotlivých druh, shromaž ovány oddlen ve speciálních uzavených nepropustných nádobách urených k tomuto úelu a zabezpeených tak, aby nemohlo dojít k neoprávnné manipulaci s nebezpenými odpady nebo k úniku škodlivin z tchto odpad do okolního prostedí. Shromaž ovací nádoby budou oznaeny v souladu se zákonem o odpadech. (V pípad shromaž ovacích nádob s nebezpenými odpady musí být tyto nádoby opateny katalogovým íslem, názvem druhu odpadu, výstražnými symboly nebezpenosti a jménem osoby zodpovdné za obsluhu a údržbu shromaž ovacího prostedku. V blízkosti shromaž ovacího místa i prostedku nebezpených odpad nebo na nich musí být umístn identifikaní list nebezpeného odpadu.) Následn bude odvážen smluvn zajištnou oprávnnou osobou, smluvn budou ošeteny také frekvence svozu. Pvodce odpad je povinen vést evidenci odpad podle zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znní a vyhlášky. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znní. (V pípad pekroení limitních množství produkovaných odpad (10 t NO/rok a 1000 t OO/rok) je pvodce odpad povinen vypracovat a dodržovat Plán odpadového hospodáství, v souladu s platnou legislativou.) V provádcích projektech budou uvedeny jednotlivé druhy odpad vznikající bhem výstavby i provozu zámru, jejich pedpokládané množství a zpsob shromaž ování, tídní, odstranní i využití. Provozovatel Truck centra bude povinen zajistit zptný odbr výrobk (oleje, elektrické akumulátory, pneumatiky) dle zákona. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znní a vyhlášky. 237/2002 Sb., o podrobnostech zpsobu provedení zptného odbru nkterých výrobk, v platném znní. Ukonení provozu zámru Ukonení provozu centra není plánováno. Pokud by v budoucnu k ukonení provozu areálu došlo, bude spektrum vznikajících odpad obdobné jako v etap výstavby, se vznikem odpad z demolice objekt. Odstranní objekt, budov a zpevnných ploch musí být realizováno dle požadavk platných legislativních pedpis. B. III. 4. Hluk, vibrace, záení Hluk Etapa výstavby zámru Z hlediska hlukového zatížení dané lokality pi výstavb budou nejvtšími zdroji hluku výkopové práce, píprava stavby a samotná výstavba. 32

Hlukové zatížení dané lokality bude závislé na druhu použitých stavebních mechanism a na asových parametrech jejich provozu. Výstavba zámru bude probíhat pouze v denní dobu, a to od 7:00 do 21:00, po dobu cca 10 msíc. Z hlediska omezeného asového prostoru probíhající výstavby nebylo hlukové zatížení dané lokality v dob výstavby zámru vyísleno. Etapa provozu zámru Tato kapitola shrnuje údaje vztahující se k pedpokládaným zdrojm hluku a jejich akustickým parametrm, které vzniknou zprovoznním TRUCK CENTRA. Vychází z hlukové studie, která je pílohou oznámení.7. Dominantním zdrojem hluku v zájmové lokalit je doprava v ulicích Kutnohorská a Vlkovická. Projevuje se zde i vliv železniní dopravy na trati 020 (HK-Chlumec nad Cidlinou). Není zde žádný významný stacionární zdroj hluku. Pi provozu zámru lze pedpokládat vznik nových stacionárních zdroj hluku. Zaízení jsou umístna a navržena tak, aby bylo zabránno nežádoucímu šíení hluku. Do výpot byly zadány následující stacionární zdroje hluku: - Hluk vyzáený prostupem dlícího plášt. - Hluk z výstupu vzduchotechniky umístné na steše budou. - Dopravní prostedky pohybující se v areálu Truck centra - erpací stanice (dv uvažované polohy S - pro malou a vtší variantu) Stacionární zdroje a dopravní prostedky v areálu TRUCK CENTRA (posuzované, jako stacionární zdroje hluku) a základní parametry tchto zdroj hluku jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka. 11: Stacionární zdroje hluku zadané do výpotu. zdroje hluku A L Aeq [db] plocha [m 2 ] výška [m] poznámka Emise hluku vyzáené pláštm budovy autoservisu. 1 1 43,8 42 2 2 43,8 42 4 severní stna plošný zdroj 3-4 43,3 44 2 5-6 43,3 44 4 východní stna plošný zdroj 7 43,8 42 2 8 43,8 42 4 jižní stna plošný zdroj 9 25,0 30 3 západní stna plošný zdroj 18-20 44,0 136 8 stecha plošný zdroj Emise hluku vyzáené pláštm budovy autoservisu. 2 10 25,0 30 3 severní stna 11 43,8 42 2 12 43,8 42 4 východní stna 13 43,8 42 2 14 43,8 42 4 západní stna 15-17 44,0 136 8 stecha Emise hluku vyzáené pláštm budovy autoservisu. 2 mycí linky 33

1) 21 39,0 36 3 východní stna plošný zdroj 22-23 43,3 42 2 24-25 43,3 42 4 jižní stna plošný zdroj 26 39,0 36 3 západní stna plošný zdroj 27-28 39,0 136 8 stecha plošný zdroj Emise hluku vyzaované jednotlivými výstupními elementy VZT. 29-31 50 10 1 výduch VZT nad stechou obou budov autoservisu erpací stanice 32 L wa = 90 db 1,5 erpací stanice (platí pro ob umístní S) VZV vysokozdvižný vozík. 33 L wa = 97 db 1) 1 na parkovišti ped budovou skladu jedná se o hodnotu L WA = 103 db pepoítanou na provoz VZV 2hod/8hod. 2) oznaení zdroj, které jsou v provozu celých 24 hod, nebo pouze v denní dob K uvedeným stacionárním zdrojm hluku je pipoítán vliv dopravních prostedk pohybujících se v areálu TRUCK CENTRA (viz následující tabulka). Dalším zdrojem hluku bude dopravní hluk vyvolaný pedevším provozem nákladních vozidel zajišujících dopravní obslužnost. Realizace zámru si vyžádá navýšení poteby intenzit této dopravy. Tabulka. 12: Poty dopravních prostedk (pohybující se v areálu Truck centra) OS Dopravní prostedek Den (06 00 22 00 hod) NA S Servis Myka Celkem 72 19 8 18 117 + 1 1) OS osobní vozidla a dodávková vozidla do 3,5 t NA nákladní vozidla a dodávková vozidla nad 3,5 t 1 ) 1 cisterna / den Stávající stav je v hlukové studii vyhodnocen formou mení a modelového výpotu. Výpoet hlukové situace po zprovoznní zámru je proveden samostatn pro hluk ze stacionárních zdroj hluku a pro hluk z dopravy. Hluk z dopravy byl ešen v následujících variantách: Zámr pouze vlastní doprava zámru Nulová varianta stav ped zahájením realizace zámru. Aktivní varianta stav s realizovaným posuzovaným zámrem. Kumulace zámru 1 stav s realizovaným posuzovaným zámrem + pechodné navýšení dopravy asov omezeným odklonem sjezdu z dálnice D11. Kumulace zámru 2 stav s dokonenou jižní spojkou v HK Pro výpoet vlivu dopravy byly použity hodnoty potu vozidel uvedených v tabulce. 12. Nákladní vozidla budou zajíždt do areálu TRUCK CENTRA ulicí Vlkovická ze smru od Plaic. Do a z centra Hradce Králové (ulicí Vlkovická) jezdit nebudou (jízda nákladních vozidel je zde zakázaná již v souasné dob). Osobní vozidla 34

budou jezdit ze smru Plaice i Hradec Králové. Jednotlivé poty vozidel a smry píjezdu/odjezdu jsou uvedeny v následující tabulce.13. Jedná se o poty vozidel uvedených v 0, jež jsou navýšeny na dvojnásobek poítá se s píjezdem a odjezdem jednotlivých vozidel. Tabulka. 13. Dopravní prostedky zámru zadané do výpotu (uvažováno s píjezdem a odjezdem) Komunikace Smr OS Den (06 00 22 00 hod) Vlkovická Hradec Králové - centrum 72 (50%) 0 Vlkovická Plaice (ul Kutnohorská) 72 (50%) 92 (100%) Kutnohorská Opatovice nad Labem 36 (25%) 37 (40%) Kutnohorská Hradec Králové - Kukleny 36 (25%) 55 (60%) Zadáno do výpot Den - doprava / 1 hod Vlkovická Hradec Králové - centrum 4,5 0 Vlkovická Plaice (ul Kutnohorská) 4,5 5,75 Kutnohorská Opatovice nad Labem 2,25 2,313 Kutnohorská Hradec Králové - Kukleny 2,25 3,438 Intenzita dopravy použitá pro jednotlivé varianty V tabulce. 14 je uvedena intenzita dopravy na jednotlivých komunikacích použitá pro vyhodnocení jednotlivých variant. Doprava zámru je pipoítána k jednotlivým variantám. Tabulka.14: Intenzita dopravy celkem / 16 hodin Rok Ulice Vlkovická Kutnohorská Jižní spojka Varianty OS NA Celk. OS NA Celk. OS NA Celk. 2005 Nulová 1680 100 1780 6282 2614 8930 --- --- --- 2010 Nulová 1) 1851 108 1960 6923 2834 9756 --- --- --- 2010 2010 2010 1) 2) 3) 4) 5) 6) Vlkovická 5) Vlkovická 6) OS NA Celk. OS NA Celk Aktivní 2) 1923 200 2121 1923 108 2131 6995 2926 9907 --- --- --- v. Kumul. z. 3) 2445 200 2643 2763 108 2871 9083 2926 11 995 --- --- --- 1 Kumul. z.2 4) 3952 108 4060 3882 200 4146 2612 108 2720 23 925 NA 8248 doprava z roku 2005 je navýšena koeficientem 1,102 pro OS a 1,084 pro NA. k doprav z roku 2010 pitena plánovaná doprava zámru pro potebu této studie byl proveden odhad navýšení intenzity osobní dopravy v posuzované lokalit vlivem doasného výjezdu z dálnice D11 informace o celkové intenzit dopravy získány u odboru dopravy magistrátu HK. Osobní a nákladní vozidla jsou na jižní spojce rozdlena v pomru 74,3% : 25,7%. V ul. Kutnohorská a Vlkovická v pomru 94 % : 6 % (dle dnešního pomru). úsek od zámru ke kižovatce s ulicí Kutnohorská úsek od zámru do centra HK 32 173 35

Poznámka 1: pro silnice Kutnohorská byla intenzita dopravy pebrána z www.rsd.cz, kde jsou uvedeny výsledky sítání intenzity dopravy provedeného v roce 2005. Pro ul. Vlkovická byla intenzita dopravy pebrána z informací získaných na odboru dopravy magistrátu Hradce Králové. Poznámka 2: parametry ulic Kutnohorská a Vlkovická jsou v modelovém výpotu zkalibrovány na namené hodnoty v denní dob ve výpotovém bod. 1 a 5 (mící bod.2). Poznámka 3: pro železnici bylo zadáno 150 vlakových souprav/24 hod. Pro hluk ze železniní dopravy jsou samostatné hygienické limity. Hluk ze silniní a železniní dopravy se nesítá. Poznámka 4: ke stávající doprav byla pitena doprava zámru uvedená v tabulka.12 navýšená na dvojnásobek (píjezd a odjezd vozidel). Vibrace Hlavními faktory, které urují intenzitu vibrací, je intenzita dopravy na píjezdových komunikacích a v areálu zámru a stav geologického podloží. Šíení nadlimitních vibrací v prbhu stavby a pi provozu zámru do okolních objekt se nepedpokládá. Pi jízd nákladních aut (pop. mechanism) po komunikaci vznikají tzv. dopravní otesy. Jejich velikost je dána typem vozidla (mechanismu), úrovní jeho technického provedení a technického stavu, zrychlením i kvalitou povrchu vozovky. Tyto otesy se šíí v podloží, obvykle se však projevují pouze nkolika metr od liniového zdroje. Nepedpokládá se, že by otesy vyvolané prjezdem obslužné dopravy zámru byly píinou statických poruch staveb situovaných v okolí využívané píjezdové komunikace. Záení radioaktivní, elektromagnetické Posuzovaný zámr není zdrojem radioaktivního, elektromagnetického a jiného záení. B. III. 5. Rizika havárií V bžném provozu Truck centra není pedpokládán vznik havárií, vyplývající z používání látek nebo technologií. Možnost vzniku havárie, která by mla negativní vliv na okolní ovzduší, vodu, pdu a zdraví obyvatel lze minimalizovat vhodnými technickými opateními. Riziko zneištní vod a pdy: - porucha istírny odpadních vod - vlivem závady na automatickém zaízení istírny mže dojít k peplnní sedimentaních nádrží, ve kterých dochází k odlouení ropných látek a usazování neistot. Porucha mže zpsobit únik zneištných látek do podzemních a povrchových vod. Pi zjištní závady je nutno ihned odstavit istírnu a mycí linku a pivolat servis. - únik zneišujících látek na zpevnné plochy - pi poruše erpací stanice nebo samovolném úniku pohonných hmot z automobil mže dojít k rozlévání provozních kapalin po zpevnných plochách areálu. V takovém pípad je nutno ihned zabránit dalšímu šíení a kapaliny odstranit pomocí sorpních materiál. Použité zneištné materiály budou pedány oprávnné osob k odstranní. Automobily se budou pohybovat pouze na zpevnných plochách, které budou svedeny do odluovae ropných látek, ímž bude minimalizováno zneištní podzemních a povrchových vod. 36

- únik istících a desinfekních prostedk - pi procesu ištní odpadních vod z mycí linky jsou používány istící a desinfekní pípravky. Prostedky budou umístny ve skladové místnosti, která bude zabezpeena a vyspádována do jímky tak, aby bylo zabránno úniku škodlivých látek do okolí. Pi havárii je nutno okamžit odstranit zdroj úniku, zabránit šíení zneišujících látek do okolí, zejména do kanalizace a následn zneškodnit zbytky látek pomocí sorpních pípravk. Riziko požáru: Z hlediska požární bezpenosti jsou objekty centra navrženy dle platných norem SN 73 0802, SN 73 0804 a norem navazujících. Zdrojem požární vody bude nový podzemní požární hydrant, napojený na vodovodní pípojku. Ped uvedením centra do zkušebního provozu bude vypracován a pedložen ke schválení požární ád, který bude zahrnovat výet možných havárií a jejich ešení. Veškeré havarijní stavy budou ešeny ve schváleném provozním a havarijním plánu. Pracovníci areálu budou seznámeni s postupy v pípad havarijních stav a budou pravideln školeni v rámci nakládání s chemickými látkami a pípravky. 37

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ C. I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C.I.1. Dosavadní využívání a priority jeho trvale udržitelného využívání ešený zámr TRUCK CENTRA se bude nacházet v okrajové ásti Hradce Králové, v mstské ásti Plaice, u státní silnice smr Hradec Králové - Plaice. Areál Truck centra je ohranien ze severu komunikací Vlkovická, jižn železniní tratí Hradec Králové - Praha a východn a západn obytnou zástavbou. Areál se nachází v královehradecké kotlin, která je charakterizována jako erozní kotlina v povodí eky Labe, nejdolejší Úpy a Orlice. Leží na slínovcích, jílovcích a spongilitech spodního a stedního turonu a svrchního turonu až koniaku, s pleistocenními íními štrky a písky, eolickými písky a sprašemi. Reliéf je rovinný se stedopleistoceními a mladodopleistocenními íními terasami a údolních niv Labe a jeho pítok, se sprašovými pokryvy a závjemi, místy s pokryvy a pesypy navátých písk. Významným bodem je vrch Cháby (228 m). Podle regionálního geologického lenní, spadá ešený zámr pod geologickou jednotku labská oblast eské kídy. Po geologické stránce je území okresu monotónní. Dotený pozemek pro stavbu areálu je rovinatý, nadmoská výška je cca 233 m.. Pozemek je doposud zemdlsky využívaný. Plocha areálu je vedena v katastru nemovitostí jako orná pda, pozemky, které budou sloužit jako vjezd do areálu jsou vedeny jako ostatní plocha, nejedná se o pozemky k plnní funkce lesa. Nejbližší obytná zástavba se nalézá západn od areálu v pímstské oblasti Plaice. Severn od zámru, na druhé stran státní silnice (ulice Vlkovická) je nákupní stedisko Hypernova (asi 400 m). Areál je podél jižní až severní strany lemován železniní tratí a ochranným pásmem eských drah. Zájmové území doznalo významných zmn ve využití území a to pedevším v pemn luních pozemk na ornou pdu a ve zmn výmry jednotlivých hon. V okolí zámru je zamení zemdlské výroby pedevším na rostlinnou výrobu a doplkov na výrobu živoišnou. Tomu odpovídá i skladba pozemk (pozemkového uspoádání), kde v drtivé vtšin pevažují pozemky orné pdy a pozemky s trvalým travním porostem jsou pouze výjimkou. S ohledem na vysoké procento zornní a provedené úpravy v území, dochází k vodohospodáským problémm, jako je silné zanášení vodoteí a propustk splaveninami, vznik plošné až rýhové erozi a soustední vysokých pímých odtok až do povodových stav, které zpsobují velké materiální škody pedevším v intravilánech níže ležících obcí. Vedle poškození krajinného rázu tím došlo i ke snížení ekologické stability a pírodní rozmanitosti území, která byla dosti bohatá. Dále došlo k zániku mnohých krajinných prvk (mezí, remízk, malých sad apod.), což negativn ovlivnilo tvárnost krajiny i její stabilitu. 38

V lokalit je proto teba podporovat a udržovat soustavu ekologicky stabilnjších ástí krajiny (doplováním zelen, behových a liniových porost, interakních prvk) tak, aby byla funkní, a aby bylo v území zajištno udržení pírodní rovnováhy. Mlo by dojít k zatravnní nejohroženjších pozemk t.j. údolnice a strmjších pozemk. Dlouhé svahy orné pdy perušit pruhy pozemk s vyšší ekologickou stabilitou a podchytit povrchový odtok vod nad zástavbou obcí (výstavba poldr). Pedpokladem trvale udržitelného využívání tohoto území pi provozu je respektování všech požadavk daných legislativou v oblasti životního prostedí a ochrany zdraví obyvatelstva. Zámr je v souladu s územním plánem msta Hradec Králové. Zájmová lokalita se dle územního plánu nachází na plochách plochy pro motorovou dopravu - ostatní a plochy krajinné zelen. Obr.. 6: Situace širších vztah KUKLENY PLAICE TRUCK CENTRUM C.I.2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj V doteném území se nenachází zdroje pírodních ani minerálních vod. Zájmová lokalita se nenachází v chránné oblasti pirozené akumulace vod. Objekty budou konstrukn zabezpeeny tak, aby nemohlo dojít pi provozu zámru ke zneištní podzemních vod. Nakládání s látkami závadnými vodám musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod souladu se zákonem. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znní. 39

C.I.3. Schopnost pírodního prostedí snášet zátž Pojmy: Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnjších ástí krajiny, úeln rozmístných podle funkních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních pírodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné šíky), dle aktuálního stavu krajiny a spoleenských limit a zámr urujících souasné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor pirozených i pozmnných, avšak pírod blízkých ekosystém, které udržují pírodní rovnováhu. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožuje existenci druh nebo spoleenstev rostlin a živoich. Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umožuje organismm pechody mezi biocentry. Interakní prvky jsou základní stavební ástí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spoleenstva, vytváející existenní podmínky rostlinám a živoichm, významn ovlivující funkce ekosystém krajiny. Významnými krajinnými prvky vyplývající ze zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, podle ustanovení 3b jsou lesy, rašelinit, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany pírody jako významný krajinný prvek, zejména mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin, umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar vetn historických zahrad a park. Registrované významné krajinné prvky, tj. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utváejí její typický vzhled nebo pispívají k udržení její stability. Územní systém ekologické stability Podle územního plánu msta se ešený zámr bude nacházet na pozemcích. 386/6 ( malá i vtší varianta), 389/25, 160/ 1 díl 1 a 389/9 ( vetší varianta). Vjezd do areálu je navržen na pozemku 339/3 pro malou variantu a 339/13 pro vtší variantu. V nejbližším okolí ešeného zámru (cca 600 m od zámru ) se nalézá lokální biokoridor Na pískách (s poadovým íslem BK 8). Biokoridor zaujímá plochu cca 2,7 ha a délku 1,8 km. Geobiocenologická typizace biokoridoru je 2 B 3, 2 BD 3. Východn od areálu protéká Labský náhon, který tvoí tento lokální biokoridor. Na levém behu se vyskytují hndé pdy na zahlinných písitých substrátech. Vyskytuje se zde hndozem illimerizovaná na spraších o mocnosti do 0,75 m, uložených na velmi lehké spodin. Vodní tok je z obou stran osázen topolem, olší 40

a dubem. Šíka 10 15 m. V návrhu ÚSES je vymezení trasy nového lokálního biokoridoru podél Mlýnského kanálu (Labský náhon). Biokoridor se rozšíí na minimální šíku 15 m. Biokoridor je ekologicky významným krajinným prvkem. V návrhu ÚSES je vytvoení biocentra s poadovým íslem BC 7. Toto biocentrum lokálního významu s názvem Klacovka bude lesní spoleenstvo, jehož základem bude stávající remíz u Mlýnského kanálu (Labský náhon) severn od Bezhradu. Od zámru bude vzdálen cca 700 m. Jeho rozloha bude init cca 3 ha. V míst BC 7 je souvislý porost dubu, javoru, lípy, hlohu a topol s podrostem hlohu, erného bezu, bíz a ostružin. Pda v míst biocentra je glejová a oglejená, pecházející na drnové pdy a rendziny na píscích, až na nivní pdy na píscích. V návrhu opatení ÚSES je založení nového biocentra BK 7, jehož základem bude výše popsaný porost podél Mlýnského kanálu (Labský náhon). Biocentrum se rozšíí na okolní ornou pdu. Památné a významné stromy nejsou na plochách dotených zámrem ani v jejich blízkosti registrovány. Znázornní systém ekologické stability v okolí zámru je pílohou. 11 oznámení. Zvlášt chránná území V okrese Hradec Králové je chránno celkem 13 chránných území, která svým charakterem reprezentují všechny dležité biotopy a 76 památných a významných strom a jejich skupin, pevážn dub a lip. V obr.. 7 jsou znázornny lokality ZCHÚ a památných a významných strom. Obr.. 7: Lokality ZCHÚ a památných a významných strom 41

V míst zámru ani v bližším okolí se zvlášt chránná území nevyskytují. Ptaí oblasti Nejbližšími ptaími oblastmi je Komárov a Bohdaneský rybník. Hlavním dvodem ochrany v ptaí oblasti Komárov je moták pilich (Cirkus cyaneus) a kalous pustovka (Asio flammeus). V ptaí oblasti Bohdaneský rybník je hlavním dvodem ochrany chástal kropenatý (Porzana porzana) a buka velký (Botaurus stellaris). Na zájmové lokalit nebyl zjištn jejich výskyt ani biotop vyhovující uvedeným druhm hlavním dvodm ochrany v tchto ptaích územích. Evropsky významné lokality Nejbližší evropsky významné lokality jsou následující CZ 0533305 Chrudimka v Pardubicích. Hlavním pedmtem ochrany je druh hlínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Dalším územím je CZ0533309 Pardubice. Hlavním pedmtem ochrany je druh páchník hndý (Osmoderma eremitta). Na zájmové lokalit nebyl zjištn jejich výskyt ani biotop vyhovující uvedeným druhm hlavním dvodm zaazení tchto území do národního seznamu. Stanovisko orgánu ochrany pírody podle 45i zákona. 114/1992 Sb., ve znní zákona. 218/2004 Sb. je pílohou oznámení. 9. Území pírodních park Území pírodních park se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky se v ešeném zámru ani v jeho bezprostední blízkosti nenachází. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Archeologické nálezy jsou známé z okolí staveništ a sousedících ástí katastr. Archeologické nálezy z Plaic i Kuklen dokládají osídlení tohoto prostoru již od mladší fáze starší doby kamenné (paleolitu), zejména však v mladší dob kamenné (neolitu) a v mladší dob bronzové a starší dob železné. Osídlení se vázalo na nepatrn vyvýšené polohy, poblíže vodních tok (zdroj vody), mimo zaplavované území. V období raného stedovku se v prostoru Plaic i Kuklen konstituoval pás osad, které vytvoily zázemí slovanského hradišt v místech Mstské památkové rezervace Hradec Králové. Plaice se staly souástí držav Opatovického kláštra a jsou listinn pipomínány již k roku 1073. Pozdji zde vzniklo panské sídlo tvrz ve strategické poloze v blízkosti cest z Hradce Králové na Prahu a na Chrudim. Ves Plaice se pozdji stala souástí venkovských držav msta Hradec Králové. Na základ tchto výše uvedených skuteností je možné pedpokládat, že archeologické doklady využití zdejší krajiny lovkem mohou být nalezeny i v prostoru plánované stavby. V prostoru budoucího staveništ a jeho bezprostedního okolí se nachází archeologické nelezišt: - Plaice; nalezišt I, severovýchodní okraj obce, pole p.. 579/1; povrchový sbr V. V okolek; 1965; štípaná kamenná industrie; paleolit 42

- Plaice; na trase a v nejbližším okolí plánované dálnice D 11, západn a jihozápadn od okraje pískovny Plaice; povrchová prospekce; 2002; zlomky keramiky, broušený kamenný nástroj; pravk, stedovk, novovk. Areál Truck centra se nachází na území s archeologickými nálezy a je velice pravdpodobné, že v rámci zemních prací mohou být narušeny archeologické situace. Území hust zalidnná Areál spolenosti Truck Centrum, s.r.o. se bude nacházet v okrajové ásti msta Hradec Králové, v pímstské ásti Plaice. Nejbližší obytný dm je situován cca 250 m od zámru. Souvislá obytná zástavba je vzdálena cca 400 m od zámru. Území zatžovaná nad míru únosného zatížení (vetn starých zátží) Na pozemcích, kde se nachází ešený zámr nejsou známy staré zátže. Nejbližšími starými zátžemi je stará skládka (situována cca 700 východn od areálu) a tleso staré skládky (jihovýchodn od zámru, ve vzdálenosti cca 500 m). C. I. 4. Geofaktory Podle regionálního geomorfologického lenní eské republiky je území souástí (Demek, 1987): provincie: eská vysoina, soustavy: eská tabule, podsoustavy: Východoeská tabule, celku: Východolabská tabule, podcelku: Pardubická kotlina, okrsku: Královéhradecká kotlina. Východolabská tabule Nalézá se v severozápadní ásti Východoeské tabule a zaujímá plochu cca 1 689 km 2. Je to plochá pahorkatina v povodí eky Labe a Cidliny. Leží na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní kídy. Pardubická kotlina Pardubická kotlina je situována v jihovýchodní ásti Východolabské tabule na ploše cca 718 km 2. Je charakterizována jako erozní kotlina v povodí eky Labe. Leží na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní kídy, s pleistocenními íními a eolickými sedimenty. Reliéf je pevážn rovinný, stedopleistocenních a mladopleistocenních íních teras a údolních niv Labe, Louné a pítok. Královéhradecká kotlina Tato kotlina se nachází v severní ásti Pardubické kotliny. Je charakterizována jako erozní kotlina v povodí eky Labe, nejdolejší Úpy a Orlice. Leží na slínovcích, jílovcích a spongilitech spodního a stedního turonu a svrchního turonu až koniaku, s pleistocenními íními štrky a písky, eolickými písky a sprašemi. Reliéf je rovinný se stedopleistoceními a mladodopleistocenními íními terasami a údolních niv Labe a jeho pítok, se sprašovými pokryvy a závjemi, místy s pokryvy a pesypy navátých písk. Významným bodem je vrch Cháby (228 m). 43

Podle regionálního geologického lenní, spadá ešený zámr pod geologickou jednotku labská oblast eské kídy. Reliéf terénu širšího území je modelován erozn denudovanými zbytky pleistocenních terasových stup mezi navátými eolickými sprašemi, mén hloubkovou íní soustavou Plaického potoka. Nadmoská výška území je v rozmezí 227 310 m. n. m. Zájmové území spadá pod kvartérní sedimenty Labe a jeho pítok a pod rajón 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice. Tento hydrogeologický rajón se nachází na správním území Povodí Labe, Státní podnik. Rajón tvoí opuštné koryto Labe z wurmu, kterým protéká Opatovický kanál V Cidlinsko chrudimském bioregionu, kde je situován ešený zámr, pevažují slíny svrchního turonu až koniaku a tvrdé slínovce. Na jihovýchod až severovýchod vystupují slínité horniny stedního až spodního turonu. Na Hoickém hbetu se vynoují cenomanské kvádrové pískovce a ásten i permské podloží. Západn od Cidliny i Labe nad Hradcem Králové se rozkládají rozsáhlé pokryvy spraší (podobn i v Chrudimské ásti). Znaný rozsah mají sedimenty nivní, místy jsou vyvinuty slatiny nebo ložiska pánevních pnovc. Reliéf ve slínech charakterizuje mírn zvlnná pahorkatina se širokými, asto kotlinovými údolími, v oblasti teras jsou typické plošiny a na spraších slab sklonné roviny. Nad plochý reliéf ojedinle vystupují svdecké vrchy a suky. Skalní tvary v bioregionu prakticky chybjí. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou lenitostí 30 75 m, pi kontaktu s okolními vrchovinami a na vnitních hbetech má ráz až ploché vrchoviny s lenitostí do 190 m. Terén areálu je rovinný, pozemky leží v nadmoské výšce 233 m.n.m. Pedologie V závislosti na geologickém podloží, mezoklimatu a výšce hladiny spodní vody vznikly rzné pdní typy. Dle genetických pdních pedstavitel se v širším území vyskytuje: hndozem pevážná ást plochy hndozem ollimerizovaná okolo obce Charbuzice, jihovýchodní ást ÚSES Plaice hndozem slab oglejená malé enklávy severn od obce Hibsko ernozem illimerizovaná úzký pruh území severn od Stžer illimerizovaná pda severní okraj obce Hibsko glejová pda jihovýchodní ást plochy podél silnice Bezhrad Kukleny hndá pda, drnová pda kolem trati SD a kolem Mlýnského kanálu Matením substrátem jsou: spraš pevážná ást území spraš na slínu úzké údolí severn od silnice na Nový Bydžov pod Bízským lesem a jižní okraj obce Stžery spraš na štrkopískové terase území severn od obce Stžírky a ást území mezi obcemi Stžery a Hibsko 44

písky jihovýchodní ást území mezi Plaicemi a Bezhradem zahlinné štrkopísky podél Mlýnského kanálu Z hlediska zrnitosti se zhruba ve stejném zastoupení vyskytují pdy hlinité, písitohlinité i písitohlinité až hlinité a písité. Na pevládající ploše se nacházejí velmi hluboké pdy mocnost pes 120 cm. Hodnota ph je 7,5 8,5. Lokalita náleží do skupiny geobiocén 2 BD 3. Pdotvorným substrátem jsou sprašové hlíny. Pdním subtypem je vápnitá hndá pda, pseudoglejová pda a eutrofní kambizem. Z hlediska zrnitosti je pda v okolí zámru hlinitá a jílovitohlinitá a z hlediska hloubky hluboká. Pda je stídav mírn vlhká, dospodu až oglejená, horní vrstvy prosychavé. Výstavba areálu je navržena ve dvou variantách: Vtší varianta: p..: 389/6, 389/25 (nov zaazeno jako 162/1), 160/1 díl 1, 389/9 Malá varianta: p..: 389/6 Parcelní. 389/6 a 389/9 se nalézají z hlediska bonity na 31300 a p.. 162/1 na 32210. BPEJ 31300 je III. tídy ochrany zemdlské pdy a 32210 je BPEJ IV. tídy ochrany. Do III. tídy ochrany jsou sloueny pdy v jednotlivých klimatických regionech s prmrnou produkní schopností a stedním stupnm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. tídy ochrany jsou sdruženy pdy s pevážn podprmrnou produkní schopností v rámci píslušných klimatických region jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. BPEJ je plocha, kde psobí soubor pdn klimatických, reliéfových a jiných initel, dležitých pro rst a vývoj zemdlských plodin. BPEJ jsou oznaovány ptimístným kódem, v nmž jsou obsažena sdlení potebná k charakteristice stanovištního komplexu. V následujících tabulkách jsou uvedeny charakteristiky BPEJ. Tabulka.15: Charakteristika klimatických region Kód region Symbol region Charakteristika region Suma teplot nad 10 C Prmrná roní teplota v C Prmrný roní úhrn srážek v mm Pravdpodobno st suchých vegetaních období Vláhová jistota 3 T3 teplý, mírn vlhký 2500-2800 (7) 8-9 550-650 (700) 10-20 4-7 Charakteristika hlavních pdních jednotek Pozemky se nacházejí v oblasti: 13 - hndozem a illimerizované pdy maximáln se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4-0,5 m, uložených na velmi lehké spodin; závislé na dešových srážkách; 45

22 - hndé pdy a rendziny na zahlinných písitých substrátech; vtšinou lehí nebo stedn tžké, s vodním režimem ponkud píznivjším než pedchozí. Charakteristika sklonitosti a expozice Tabulka. 16: Sklonitost Kód Kategorie Charakteristika 0 0-1 Úplná rovina 1 1-3 Rovina 2 3-7 Mírný svah 3 7-12 Stední svah 4 12-17 Výrazný svah 5 17-25 Píkrý svah 6 25 sráz Expozice vyjaduje polohu území BPEJ vi svtovým stranám ve tyech kategoriích. Tabulka. 17: Expozice Kód Charakteristika 0 rovina (0-1 o ) 1 jih (JZ-JV) 2 východ a západ (JZ-SZ a JV-SV) 3 sever (SZ-SV) expozice všesmrná Samostatn se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako negativní; zbývající expozice se sluují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se samostatn uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se uvažují jako sob rovné. V soustav BPEJ R je na tvrtém míst íselného kódu kombinace sklonitosti a expozice (viz následující tabulka). Tabulka.18: Kombinace sklonitosti a expozice Kód Kategorie sklonitosti Kategorie expozice 0 0-1 0 1 2 0 2 2 1 3 2 3 4 3 1 5 3 3 6 4 1 7 4 3 8 5-6 1 46

Charakteristika skeletovitosti a hloubky pdy Tabulka. 19: Skeletovitost íselný kód Charakteristika 0 bezskeletovité s celkovým obsahem skeletu do 10 % 1 slab skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 25 % 2 stedn skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 50 % Obsah skeletu je vyjáden celkovým obsahem štrku (pevné ástice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné ástice hornin nad 30 mm). Hloubka pdy vyjaduje hloubku ásti pdního profilu omezené bu pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí. Tabulka. 20: Hloubka pdy Kód Charakteristika 0 60 cm pda hluboká 1 30-60 cm pda stedn hluboká 2 30 cm pda mlká Na pátém míst íselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky pdy (následující tabulka). Tabulka. 21: Kombinace skeletovitosti a hloubky pdy Kód Kategorie skeletovitosti Kategorie hloubky pdy 0 0 0 1 0-1 0-1 2 1 0 3 2 0 4 2 0-1 5 1 2 6 2 2 7 +) 0-1 0-1 8 +) 2-3 0-2 9 +) 0-3 0-2 Poznámka: +) platí pouze u HPJ 40 a 41 Areál je navržen v okrajové ásti msta, u státní silnice smr Hradec Králové - Plaice. Pozemek je doposud využívaný jako zemdlská pda. 47

C. I. 5. Vodní pomry Povrchová voda Širší území náleží k povodí horního a stedního Labe. Celkem zaujímá plochu 14 735 km 2 a leží v nadmoské výšce 157-1602 m.n.m. Administrativn patí jeho území do Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Stedoeského kraje, okrajové ásti také zasahují do kraje Vysoina a na území msta Prahy. Nejvyšším pohoím v oblasti povodí horního a stedního Labe jsou Krkonoše. Smrem na západ na n navazují Jizerské hory. Tetím nejvyšším pohoím jsou Orlické hory. Po hebenech tchto pohoí prochází evropské rozvodí oddlující úmoí Baltského a Severního moe. Pro úely vodohospodáského plánování byly k hydrologicky sourodému povodí Labe piazeny dv oblasti, které patí k úmoí Baltského moe. Hlavními toky v oblasti jsou Labe a jeho pítoky Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka a Jizera. Královehradeckým okresem protékají tyi vtší eky. Na východ je to ást toku Labe a Orlice, které zde již mají charakter velkých nížinných ek s charakteristicky meandrujícími koryty a na západ menší Cidlina s pítokem Bystice. Krajinu dotváejí hojné rybníky, které byly budovány na místech podmáených a neobdlávatelných pd. Netvoí výrazné soustavy, jsou rovnomrn rozptýleny v krajin. etná mrtvá íní ramena vznikla pirozen nebo regulací na bezích Labe a Orlice. Mnohé z nich pedstavují cenné pírodovdecké lokality stejn tak jako zatopené pískovny a štrkovny. ešený zámr se nalézá v hydrologickém poadí 1 03 01 Labe od Orlice po Lounou. Hlavní vodote tvoí Plaický potok (západn od zámru), potok je pravostranným pítokem Labe. Pramení nad obcí Stžírky a ústí do Opatovického kanálu u Opatovic nad Labem. Délka toku iní 11,9 km, plocha povodí 24 km 2. Vodote je tokem II. ádu. Obr.. 8: Povrchové vody Truck centrum Východn od zámru protéká Labský náhon (íslo hydrologického poadí je 1 03 01 002). Tento náhon odbouje vpravo z Labe u Pedmic nad Labem ve výšce 237 m. n. m. a ústí zprava do Labe u Bezhradu v 226 m n. m.. Tento tok je 48

z vodohospodáského hlediska významný. Labský kanál je mimopstruhový revír 451 334 Labe 31 A. Tento revír spravuje místní organizace Hradec Králové. Jihovýchodn od areálu jsou 4 vodní nádrže (písníky), které slouží pro tžbu písku. Jedna nádrž je z ásti zavežena a u jedné se plánuje její dotžení (viz obr.. 7). Nejbližší zdroje pitné vody v lokalit jsou domovní studny v Plaicích. Areál Truck Centra se nenachází v záplavovém území (viz obr.. 1). Podzemní voda Zájmové území spadá pod kvartérní sedimenty Labe a jeho pítok a pod rajón 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice. C. II. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území C. II. 1. Ovzduší C. II. 1. 1. Klimatické faktory Podle klimatické klasifikace náleží dotená lokalita do teplé klimatické oblasti T 2. Pro oblast T2 je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché; velmi krátké pechodné období s teplým až mírn teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním snhové pokrývky. Podrobnjší charakteristiky této klimatické oblasti jsou uvedeny v tabulce. 22. Tabulka. 22: Klimatické charakteristiky oblasti MT7 (Quitt, 1971) Charakteristiky Klimatická oblast T2 Poet letních dn 50-60 Poet dn s prmrnou teplotou >10 C 160-170 Poet mrazových dn 100-110 Poet ledových dn 30-40 Prmrná teplota v lednu v C -2 až -3 Prmrná teplota v ervenci v C 18-19 Prmrná teplota v dubnu v C 8-9 Prmrná teplota v íjnu v C 7-9 Prmrný poet dn se srážkami > 1 mm 90-100 Srážkový úhrn ve vegetaním období v mm 350-400 Srážkový úhrn v zimním období v mm 200-300 Poet dn se snhovou pikrývkou 40-50 Poet dn zamraených 120-140 Poet dn jasných 40-50 49

Pro lokalitu Plaice byla použita vtrná ržice pro Hradec Králové. Odborný odhad vtrné ržice zpracoval HMÚ Praha. Zobrazení vtrné ržice je v píloze, v rozptylové studii. Vtrná ržice udává etnost smr vtr ve výšce 10 m nad terénem pro pt tíd stability pízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a ti tídy rychlosti vtru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Z této vtrné ržice vyplývá, že nejvtší etnost výskytu má západní vítr s 16,81 %. etnost výskytu bezvtí je 9,1 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m.s -1 se vyskytuje v 54,51 % pípad, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m.s -1 lze oekávat v 41,73 % a rychlost vtru nad 7,5 m.s -1 se vyskytuje v 3,76 % pípad. I. a II. tída stability poasí v pízemní vrstv atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 26,55 % pípad. Charakteristika tíd stability a výskyt tíd rychlosti vtru vyplývají z následující tabulky: Tabulka. 23: Tídy stability atmosféry Tída stability Rozptylové podmínky Výskyt tíd rychlosti vtru (m/s) I silná inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírn zhoršené rozptylové podmínky 1,7 5 11 IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1,7 5 11 V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5 Termická stabilita ovzduší souvisí se zmnami teploty vzduchu s mnící se výškou nad zemí. Vzrstá-li teplota s výškou, tžší studený vzduch zstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohyb v ovzduší a tím k nedostatenému rozptylu zneišujících látek, nastává inverze (I. a II. tída stability). Inverze se vyskytují pevážn v zimní polovin roku, kdy se zemský povrch intenzivn ochlazuje. V dsledku nedostateného sluneního záení mohou inverze trvat i nkolik dní. V letní polovin roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí vtru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. Bžn se vyskytující rozptylové podmínky pedstavují tídy stability III a IV, kdy dochází bu k nulovému (III. tída) nebo mírnému (IV. tída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti vtru, pi silném vtru obvykle nastávají podmínky IV. tíd stability. V. tída stability popisuje rozptylové podmínky pi silném poklesu teploty s výškou. Za tchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosfée, protože lehí vzduch smuje od zem vzhru a tžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu zneišujících látek. Výskyt tchto podmínek je omezen na letní plrok a slunená odpoledne, kdy v dsledku pehátého zemského povrchu se siln zahívá i pízemní vrstva ovzduší. 50

Kvalita ovzduší Samotná problematika zneištní ovzduší je dsledkem psobení vlastních zdroj, ale i zdroj ze blízkého i vzdálenjšího okolí. Imisní situace v zájmové lokalit není trvale sledovaná. Níže v textu jsou uvedeny údaje pevzaté z roenky HMÚ Zneištní ovzduší a chemické složení srážek na území R za rok 2005 na nejbližších reprezentativních monitorovacích stanicích. Posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují mící stanice. 396 Hradec Králové Sukovy sady (reprezentativnost: 0,5 až 4 km), která se nachází cca 3 km od posuzovaného zámru. Další stanicí, kterou lze vzhledem k reprezentativnosti použít, je stanice. 1503 Hradec Králové Brnnská (reprezentativnost: 0,5 až 4 km), která se nachází cca 4 km od posuzovaného zámru. Oxid dusiitý - NO 2 Hradec Králové Sukovy sady, stanice. 396 (HMÚ) - reprezentativnost: okrskové mítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: dopravní, mstská, obytná, obchodní, prmyslová, krajina: ást zastavná, ást nezastavná plocha, okraj obcí, cíl mícího programu: stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, datum vzniku: 01.01.1981. Hodinové hodnoty imisní koncentrace NO 2 namena v roce 2005 byla 154,0 µg/m 3 (13. 10.). Denní maximum dosáhlo hodnoty 71,7 µg/m 3 (16. 3.), 98% kvantil inil 58,5 µg/m 3 a 95% kvantil 50,9 µg/m 3. Prmrná roní koncentrace v roce 2005 inila 30,8 µg/m 3. Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 37,3 µg/m 3 (1. tvrtletí), 27,2 µg/m 3 (2. tvrtletí), 24,8 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 34,5 µg/m 3 (4. tvrtletí). Hradec Králové - Brnnská, stanice. 1503 (HMÚ) - reprezentativnost: okrskové mítko (0,5-4 km), klasifikace stanice: dopravní, mstská, obytná, obchodní; krajina: vícepodlažní zástavba (sídlišt z posledního desetiletí), cíl mícího programu: stanovení repr. konc. pro osídlené ásti území, datum vzniku: 01.01.2004. Hodinová imisní koncentrace NO 2 namena v roce 2005 byla 97,9 µg/m 3 (10. 2.). Denní maximum dosáhlo hodnoty 50,5 µg/m 3 (9. 2.), 98% kvantil inil 47,9 µg/m 3 a 95% kvantil 45,8 µg/m 3. Prmrná roní koncentrace v roce 2005 inila 30,6 µg/m 3. Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 32,0 µg/m 3 (1. tvrtletí), 29,2 µg/m 3 (2. tvrtletí), 31,1 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 30,3 µg/m 3 (4. tvrtletí). Suspendované ástice frakce PM 10 Hradec Králové Sukovy sady, stanice. 396 (HMÚ) charakteristika stanice je uvedena výše. Hodinová imisní koncentrace PM 10 namena v roce 2005 byla 137,5 µg/m 3 (10. 2.). Denní maximum dosáhlo hodnoty 80,8 µg/m 3 (5.3.), 98% kvantil inil 66,7 µg/m 3. Prmrná roní koncentrace za rok 2005 byla 27,5 µg/m 3. Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 32,6 µg/m 3 (1. tvrtletí), 23,9 µg/m 3 (2. tvrtletí), 23,9 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 30,2 µg/m 3 (4. tvrtletí). Hradec Králové Brnnská, stanice. 1503 (HMÚ) charakteristika stanice je uvedena výše. Hodinová imisní koncentrace PM 10 namena v roce 2005 byla 167,9 µg/m 3 (1. 1.). Denní maximum dosáhlo hodnoty 112,0 µg/m 3 (5.3.), 98% kvantil inil 84,5 µg/m 3. 51

Prmrná roní koncentrace za rok 2005 byla 32,3 µg/m 3. Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 39,0 µg/m 3 (1. tvrtletí), 25,0 µg/m 3 (2. tvrtletí), 26,2 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 39,0 µg/m 3 (4. tvrtletí). Benzen Nejbližší stanice monitorující imisní koncentraci benzenu se nachází v Hradci Králové. Hradec Králové Sukovy sady, stanice. 396 (HMÚ) charakteristika stanice je uvedena výše. V roce 2005 byla namena prmrná roní koncentrace benzenu 2,0 µg/m 3. Pro posouzení úrovn zneištní ovzduší v pedmtné lokalit lze rovnž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci Krajského programu snižování emisí Královéhradeckého kraje (píloha J). Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Do výpotu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Královéhradeckého kraje a zdroje ze sousedních kraj v pásmu minimáln 5 km od hranice kraje. V píloze. 3 rozptylové studie (Imisní charakteristiky) jsou znázornny maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 pro stávající (2001) a výhledový (2010) stav, prmrné roní imisní koncentrace NO 2 pro stávající a výhledový stav a prmrné roní imisní koncentrace benzenu pro stávající stav. Imisní koncentrace PM 10 nebyly v rozptylové studii zpracované v rámci Krajského programu snižování emisí uvažovány. Z obrázku, kde je uvedeno pole maximálních hodinových koncentrací, lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout imisní koncentrace NO 2 okolo 50 µg/m 3 pro souasný stav a okolo 10 µg/m 3 pro výhledový stav. Roní imisní koncentrace NO 2 pro stávající stav (rok 2001) lze odhadnout okolo 3 µg/m 3, pro výhledový stav (rok 2010) okolo 1,2 µg/m 3. Roní imisní koncentrace benzenu pro stávající stav (rok 2000) lze odhadnout okolo 0,08 µg/m 3, pro výhledový stav nejsou imisní koncentrace benzenu uvedeny. C. II. 2. Biologické pomry zájmového území Terén areálu je mírn svažitý, zvedá se smrem k severovýchodu, pozemky leží v nadmoské výšce 564-562 m.n.m. Podle Culka (1996) se ešený zámr nalézá v Cidlinsko chrudimském bioregionu. Cidlinsko chrudimský bioregion se nachází ve stední ásti východních ech. Reliéf je pevážn plochý, tvoený pevážnou ástí Východolabské tabule, Chrudimskou tabulí, vtší ástí Orlické tabule a ástí Turnovské a Blohradské pahorkatiny. Bioregion má dv ásti oddlené nivou a terasami eky Labe, které patí do Pardubického bioregionu. Jeho celková plocha je cca 2 567 km 2. Bioregion leží zásti v termofytiku a menší ást se rozkládá i v mezofytiku. Podle fytogeografického lenní náleží ešený zámr do teplomilné kvteny, obvodu teplomilné kvteny, podle regionáln fytogeografického lenní náleží do termofytika eské termofytikum 15 b Hradecké polabí. Podle lesnického lenní náleží bioregion do lesní oblasti 17 polabí, pevažuje druhý vegetaní lesní stupe bukodubový. 52

Pevážnou ást území zasahuje biochora I/3/3 teplých rovin akumulaního rázu vyšších teras. Biochoru tvoí zemdlsky obdlávaná pda a jedná se o sprašové hlíny, degradované. Místy je ornice splavena vodní erozí. Zemdlské osídlení zde zaalo již v neolitu a od té doby se zmenšovala rozloha les. Dnes je lesnatost královehradeckém okresu velmi malá (16,5%), lesní porosty jsou maloplošné, rozptýlené. Lesní porosty jsou pevážn smíšené s pevahou jehlinan (70,6%). Ekologická stabilita lesních porost je prmrná. V souasné dob pevažuje orná pda, pítomny jsou však i lesy s velkým zastoupením dub a kulturních smrin. K charakteru bioregionu patí též rybníky a vlhké louky. Bioregion je tvoen nízkou kídovou tabulí a je typický pechodem 2. bukovo dubového vegetaního stupn do 3. dubovo bukového. Zastoupena je teplejší varianta mezofilní (hájové) bioty, piemž do ní mírn pesahují mén nároné teplomilné prvky hercynského charakteru a z východu pronikají karpatské prvky. V depresích se pedpokládají hydrofilnjší typy acidofilních doubrav a lipové beziny. Netypické ásti bioregionu charakterizují buiny na severních svazích, tvoící pechod do okolních vrchovin, dále širší nivy, tvoící pechod k Pardubickému bioregionu a okrajové kontaktní ásti bioregionu. Potenciální pirozenou vegetací vtšiny území jsou dubohabiny, pedstavované zejména asociací Melampyro nemorosi Carpinetum, které ve vlhích polohách pecházejí i asociaci Tilio Betuletum. Souvisleji na Hoických chlumech a ostrvkovit v jižní ásti bioregionu se vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae Quercion), velmi omezen též teplomilné doubravy (pevážn Potentillo albae Quercetum). Na severních svazích hbet je možno pedpokládat vegetaci kvtnatých buin podsvazu Fagenion. Podél vodních tok jsou pítomny luhy, reprezentované asociací Pruno Fraxinetum. Charakteristickou souástí vegetace na slatinách jsou olšiny svazu Alnion glutinosae, zejména Carici elongatae Alnetum. V okolí rybník je možné nalézt porosty vysokých ostic svaz Caricion gracilit a Magnocaricion elatae, na nž navazují rákosiny svazu Phragmition communist. Na suchých stanovištích se vyskytuje vegetace svazu Cirsio Brachypodion pinnati. Lemovou vegetaci na opukách tvoí vegetace svazu Geranion sanguinei. Bioregion je tvoen siln zkulturnlou krajinou s ochuzenou faunou nižších poloh, pevážn hercynského pvodu (havran polní, behule íní), se západními vlivy (ropucha krátkonohá). Lesní porosty pedstavují pedevším spoleenstva dubohabin s bžnou lesní faunou. Živoišstvo, zj. entomofauna Královéhradecka, odpovídá poloze okresu ve východním Polabí. Zájmové pozemky se nachází ve skupin geobiocén 2 BD 3 (Fagi querceta tiliae). Vegetaní stupe 2 (bukodubový), ekologická ada BD je charakterizována jako mezotrofn bazická a hydrická ada jako normální. Lesní typ je 2 H 6 a 2 H 7 (hlinitá buková doubrava šavelová a oglejená. Pdorysným substrátem jsou sprašové hlíny. Na lokalit urené k výstavb Truck Centra byl bhem ervence 2006 proveden biologický przkum zamený na zjištní pítomných druh rostlin a živoich s drazem na výskyt taxon chránných podle zákona. 114/1992 Sb., v platném znní. (Biologickém posouzení je souástí oznámení píloha. 5.) 53

Na pozemcích pímo dotených stavbou se v souasnosti nalézají intenzivn obhospodaované polní kultury. Vtší ást plánované stavby bude situována na míst, kde je nyní kulturní louka založená výsevem na bývalém poli. Menší ást zamýšlené stavby bude ležet na míst souasného pole, na kterém probíhá intenzivní pstování bžných plodin. Flora Výše zmínná louka je pravideln seená vícekrát za rok. Porost je zapojený a druhov velice chudý. Pevládají kulturní druhy trav snášející sušší pdy, pedevším kostava ervená (Festuca rubra), jílek vytrvalý (Lolium perenne) a psineek rozkladitý (Agrostis capillaris), které byly použité k zasetí louky stejn jako jetel plazivý (Trifolium repens). Bžné luní byliny se v porostu vyskytují jen ojedinle, astji zde nalezneme jen máchelku podzimní (Leontodon autumnalis), pampelišku (Taraxacum sec. ruderalia), ebíek obecný (Achillea millefolium), jetel pochybný (Trifolium dubium) a štírovník ržkatý (Lotus corniculatus). Sousední polní kultury jsou ošetovány herbicidy, takže zde udržely jen nejodolnjší druhy plevel jako je pchá oset (Cirsium arvense), lopuch menší (Artium lappa), rmen rolní (Anthemis arvensis), mák vlí (Papaver rhoeas), pomnnka rolní (Myosotis arvensis). Druhov nejbohatší porost na lokalit se nachází na okraji silnice Hradec Králové Plaice. Ani v tomto pípad se však nejedná o biologicky významnjší porost. Je zde vysazena alej lípy srdité (Tilia cordata) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Pod tmito devinami se nachází pás vegetace s pevahou trav ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha íznaka (Dactylis glomerata) a výskytem nkterých druh typických pro mezofilní louky kakost luní (Geranium pratense), pastiák setý (Pastinaca sativa), mrkev obecná (Daucus carota), chrpa luní (Centaurea jacea), tezelka skvrnitá (Hypericum maculatum), kozí brada luní (Tragopogon pratensis a další. Místy se zde vyskytují mladé kee hlohu (Crataegus sp.) a zmlazení jasanu. (Pehled všech druh rostlin zjištných na zájmových pozemcích je uveden v biologickém posouzení, v píloze oznámení. 5.) Fauna Spoleenstvo živoich obývající zájmové území odpovídá charakteru stanovišt. Jde o druhov znan chudou zoocenózu druh bžn obývajících kulturní step. Ze savc byly na lokalit a v nejbližším okolí pozorovány stopy a pobytové znaky srnce obecného (Carpeolus carpeolus) a krtka obecného (Talpa europaea), pímým pozorováním byl zjištn zajíc polní (Lepus auropaeus), hraboš polní (Microtus arvalis), myšice kovinná (Apodemus sylvaticus) a ježek západní (Erinaceus europaeus). Spoleenstvo pták osidlujících prostor dotený stavbou je rovnž chudé, byly zaznamenány pouze dva druhy, které mohou lokalitu využívat jako hnízdišt. Jedná se o skivana polního (Alauda arvensis) a bažanta polního (Phasianus colchicus), kteí hnízdí pímo v polních kulturách. Další zjištní ptáci jako kos erný (Turdus merula), straka obecná (Pica pica), strnad obecný (Emberiza citrinella) nenacházejí na lokalit vhodné podmínky k hnízdní, ale žijí v blízkém okolí ve vhodnjších biotopech. Nkolik druh bylo pozorováno pouze na peletu poštolka obecná (Falco tinunculus), holub hivná (Columba palambus), racek chechtavý (Larus ridibundus), holub domácí (Columba livia forma domestica). Z ochranáského hlediska je zajímavý výskyt ohrožené behule íní (Riparia riparia), která hnízdí v prostoru štrkopískovny vzdálené asi 300 m jihovýchodn od hodnocené lokality. 54

V míst ureném pro stavbu Truck Centra nebyl zjištn výskyt žádných plaz ani obojživelník. Lokalita svým charakterem neodpovídá stanovištním nárokm vtšiny druh tchto skupin. Nelze však vylouit náhodný výskyt nkterých plaz, kteí byli zjištny v blízkém okolí. Jde o ještrku obecnou (Lacerta agilis), která byla pozorována na železniním náspu 50 m od plánované stavby. Tento druh patí mezi siln ohrožené, na hodnocené lokalit však nenachází vhodné úkryty. Dalším plazem žijícím v okolí místa zámru je ohrožená užovka obojková (Natrix natrix), která byla pozorována v prostoru výše zmínné štrkovny. Tento druh vyhledává stanovišt v blízkosti vod a na pozemky urené ke stavb zámru by se mohl dostat pouze náhodn. V prostoru štrkovny byl zjištn i výskyt kriticky ohroženého skokana skehotavého (Rana ridibunda), který je rovnž siln vázán na vodní biotopy. Zástupci bezobratlých byli sledováni pouze orientan s drazem na zjištní pítomnosti zvlášt chránných druh. Pímo na dotené lokalit byl nalezen jeden exemplá ohroženého zlatohlávka (Oxythyrea funesta), který sbíral potravu na pcháích rostoucích na okraji pole. Z ostatních zástupc hmyzu byly zastiženy pouze bžné druhy typické pro intenzivní agrocenózy: - brouci: hrbá osenní (Zabrus gibbus), kvapník modrý (Harpalus affinis), kovaíci (Athous vittatus a A. niger), krytohlavové (Cryptocephalus sp.), depíci (Phyllotretta sp.) a blýskáci rodu Meligethes; - motýli: dva druhy blásk (Pieris brassicae a P. napi), soumraníkem metlicovým (Thymelicus sylvestris), vetenuškami (Zygaena), osenicemi rodu Euxona a Agrostis a travaíky (Crambus sp.); - dvoukídlí: zástupci rodu bzuivka (Lucillia), pestenka (Vollucella, Eristalis) a tiplice (Tipula); - blanokídlí: vela medonosná (Apis melifera), chluponožka (Dasypoda sp.); - z dalších skupin: ploštice z eledi klopuškovití (Miridae), sarane rodu Osmoceastus. Bohatší spoleenstva se vyskytují v porostech podél železniní trat asi 50 m od sledované lokality. Zde byl pozorován výskyt meláka polního (Bombus agrorum). Tento ohrožený druh by do porostu plánované stavby mohl zaletovat za potravou. Zvlášt chránné druhy jiných bezobratlých jsou vázáni na odlišný typ prostedí. Pokud dojde k realizaci navržené stavby Truck Centra, budou pímo zlikvidovány rostlinná spoleenstva na ploše o velikosti pibližn 1 ha. Pi výstavb dojde k vykácení nkolika vzrostlých strom z aleje silnice. Diverzita vegetace je malá, pítomné rostliny patí k nejbžnjším druhm, které jsou schopné rst v zemdlské krajin. Jak dotená kulturní louka, tak pilehlé polní kultury nepedstavují vhodné biotopy pro ochranásky významné druhy živoich. V blízkém okolí byl zaznamenán výskyt zvlášt chránných druh obratlovc jako je behule íní (Riparia riparia), ještrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix) a skokan kehotavý (Rana ridubunda). Realizací zámru nedojde k ohrožení existence populací tchto druh, protože jsou vázáni na biotopy, které se v míst navrženého zámru nevyskytují. Behule íní sice obas využívají dotené území pi lovu potravy, ale v tsném okolí bude zachován dostatek obdobných loviš. Pokud by stavba byla provádna v jarním období, mohlo by dojít ke zniení snšek nkterých pták hnízdících na zemi jako je skivan polní (Alauda arvensis), bažant obecný (Phasianus colchicus). 55

Vliv na populaci bezobratlých bude spoívat ve ztrát stanoviš. V souasnosti mají na lokalit nejvtší význam okraje polí s výskytem pchá, bodlák a dalších rostlin, které poskytují potravu pro hmyz. V pípad ohroženého zlatohlávka (Oxythyrea funesta), nelze vylouit zásah do biotopu a pímé poškození vývojových stádií žijících v pd. Tento druh se v poslední dob šíí a v okolní krajin nalézá dostatek vhodnjších stanoviš. Další ohrožený druh zjištný v blízkém okolí je melák polní (Bombus agroruml), nebude významn postižen nebo na lokalit trvale nežije díky nedostatku vhodných úkryt. C. II. 3. Krajina Pírodní charakteristika ešený zámr se nachází v jihovýchodní okrajové ásti Hradce Králové, v katastrálním území Plaice. Terén areálu je rovinatý, pozemky leží v nadmoské výšce 233 m.n.m. Pozemky, na kterých bude areál situován je tvoen zemdlskými pozemky (poli a loukou). Širší území je tvoeno rozlehlými pozemky orné pdy, které nejsou rozdleny rozptýlenou zelení na menší celky. Pozemky orné pdy jsou protkány systémem otevených vodoteí (melioraních kanál), které tvoí pouze ást pvodního odvodovacího systému, protože zbývající ást je v souasnosti zatrubnna a pevedena do orné pdy. Melioraní kanály jsou pevážn holé, bez doprovodné zelen, místy zanešené a nefunkní. Orba je provádna vesms na samostatné behové hrany, takže splach ornice je pímo do prtoného profilu. Kanály jsou z vtší ásti suché a znan zahloubené pod terén. Do kanál je vyústna systematická drenáž, která je vybudována na pevážné výme orné pdy. Tyto skutenosti jednoznan ukazují na to, že zájmové území je ekologicky nestabilní a tudíž velmi zranitelné. V souasnosti je krajina v okolí lokality siln zkulturnná. Pevládají intenzivn obhospodaované zemdlské kultury, dležitou roli hraje tsná blízkost sídelního msta Hradec Králové. S tím souvisí i pítomnost dalších antropogenních struktur jako jsou silniní a železniní komunikace, nákupní a prmyslové zóny nebo areály pro tžbu štrkopísku. Nejbližší obytná zástavba se nalézá západn od areálu v pímstské oblasti Plaice. Severn od zámru, na druhé stran státní silnice (ulice Vlkovická) je nákupní stedisko Hypernova (asi 600 m). Areál je podél jižní až severní strany lemován železniní tratí a ochranným pásmem eských drah. Na lokalit se nenalézá žádné zvlášt chránné území, ani prvky územního systému ekologické stability ve smyslu zákona. 114/1992 Sb., v platném znní. Území pírodních park, území historického, kulturního nebo archeologického významu, památné nebo významné stromy se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. Krajinné dominanty pírodního a kulturního charakteru, negativní prvky v krajin Rozhodující vliv na utváení krajiny mlo zemdlství, provozované zde velkými a bohatými statky, které zejména v 19. století mnily krajinu zoráváním luk. Tyto nepíznivé zásahy se zmnohanásobily v období kolektivizace a socializace zemdlství ve druhé polovin 20. století (rozorání mezí, likvidace zelen, velkoplošné odvodování pozemk aj.), tím došlo k vytvoení rozlehlých 56

zemdlsky obhospodaovaných ploch a k odstranní rozptýlené zelen. Nejvíce však krajina utrpla velkoplošným odvodnním pozemk, drobné polní toky byly zatrubnny a došlo k likvidaci luk a behových porost v jejich okolí. Vedle poškození krajinného rázu došlo i ke snížení ekologické stability a pírodní rozmanitosti území, tato rozmanitost se již bude do krajiny vracet již velmi pomalu. Pi hodnocení zájmového území z hlediska krajinného rázu lze konstatovat, že estetická hodnota krajinného rázu je již v souasné dob snížena. Významné krajinné dominanty se v blízkém okolí uvažovaného zámru nevyskytují. Celková charakteristika území Estetická kvalita lokality byla již narušena dívjší inností. Celkový ráz krajiny je dán rovinatým terénem a pevážn zemdlsky obdlávanou pdou, což psobí jednotvárn. Lesy, které jsou v okrajích, jsou ve vtších komplexech mimo území. Zámr je v souladu s územním plánem msta Hradce Králové. Areál leží dle plánovací dokumentace z hlediska využití na plochách pro motorovou dopravu - ostatní a plochách krajinné zelen. C. II. 4. Obyvatelstvo ešený zámr se nachází v Hradci Králové v ásti obce Plaice. Nejbližší obytný dm je situován cca 250 m od zámru. Souvislá obytná zástavba je vzdálena cca 400 m od zámru. V Hradci Králové je evidováno 21 ástí obcí, 807 ulic, 14 734 adres. V obci je k trvalému pobytu pihlášeno 96 394 obyvatel (z toho je 40 217 muž nad 15 let, 6 407 chlapc do 15 let, 43 854 žen nad 15 let, 5 916 dívek do 15 let). V ásti Plaice je evidováno 11 ulic a celkem 266 adres. (Tento stav je prezentován k 3.7. 2006, zdrojem informací je Ministerstvo vnitra R.) C. II. 5. Hmotný majetek Zámr bude realizován na soukromích pozemcích, které firma TC-HK spol. s r.o. vykoupí od jejich vlastník. V míst areálu ani okolí se nenachází žádné další objekty, které by byly narušeny plánovaným zámrem. C. II. 6. Historický vývoj a kulturní hodnoty v území Hradec Králové je msto eských královen, Elišky Rejky a Elišky Pomoanské. Vzniklo roku 1225 a bylo již ve stedovku východoeskou metropolí. Kdysi msto husitské, pozdji sídlo biskupství i vojenská pevnost (bitva u Chlumu r. 1866). Na konci 18. století se Hradec promoval ve velkou barokní pevnost, piemž vtší ást msta byla zboena. Pro její obyvatele byl postaven Nový Hradec Králové. Zaátkem 20. století zaala nová výstavba msta, na níž se podíleli pední eští architekti Jan Kotra a Josef Goár. Tito dva architekti obohatili msto o mnoho významných budov. Ve mst i v okolí jsou desítky kilometr cyklostezek, plavecký bazén, aquacentrum s moským píbojem, obí akvárium, koupališt, kempy. Snadno dosažitelné pamtihodnosti, nap. Hrádek u Nechanic, Kuks, Proboštv 57

betlém v Tebechovicích, skalní msta v eském ráji a Adršpachu, blízkost Krkonoš a Orlických hor. Mezi akce reprezentující kulturní život patí: folklorní festival Hradec Králové - Pardubice (erven), výroí rekonstrukce bitvy u Hradce Králové (ervenec), Mezinárodní letecký festival CIAF (záí), Hradecké hudební dny (íjen), Techfilm (íjen) a další. C. II. 7. Hluková situace Stávající stav Dominantním zdrojem hluku v zájmové lokalit je doprava v ulicích Kutnohorská a Vlkovická. Projevuje se zde i vliv železniní dopravy na trati 020 (HK-Chlumec nad Cidlinou). Není zde žádný významný stacionární zdroj hluku. Stávající stav je v hlukové studii vyhodnocen formou mení a modelovým výpotem. Mení bylo provedeno v denní dob. Z mení byl vypracován protokol F107/2006, který je samostatnou pílohou hlukové studie (viz píloha.7 oznámení). Výsledky mení jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka. 24: Ekvivalentní hladiny akustického tlaku L Aeq,T z dopravy ve výšce 3 m nad terénem Namené hodnoty. Charakt. hluku Promnný bod L paeq [db] L pamin [db] L pamax [db] L pamax p [db] L pa99 [db] L pa90 [db] L pa50 [db] L pa10 [db] L pa1 [db] délka námru T [min] 1 61,8 36,6 82,7 101,9 37,5 40,3 51,0 66,6 75,2 60 2) 5 1) 69,2 37,0 87,8 102,5 42,1 51,6 63,6 72,5 80,3 60 3) 1) odpovídá mícímu bodu. 2 v protokolu F107/06. 2) délka námru odpovídá Bžné tíd pesnosti, kdy smrodatná odchylka σ = 3,0. 3) délka námru odpovídá Technické tíd pesnosti, kdy smrodatná odchylka σ = 2,0. L Aeq,T ekvivalentní hladina ak. tlaku A pi asovém vážení F za dobu mení T. L pa max nejvyšší hladina akustického tlaku L pa min nejnižší hladina akustického tlaku L A1-99 - hladina akustického tlaku A pekroená v 1 99 % doby z uvažovaného (meného) asového intervalu (blíže viz protokol F107/2006) Posouzení zámru je provedeno pomocí modelového výpotu programem Hluk +, verze 7.12 Profi Výpoet dopravního a prmyslového hluku ve venkovním prostedí. Pro modelový výpoet stávající hlukové zátže dopravy byly použity oficiální údaje ze sítání hustoty provedené editelstvím silnic a dálnic R a údaje Magistrátu msta Hradec Králové. Výpoet je proveden pro denní dobu (T=16 h) a modelový rok 2010. Hluková situace byla poítána pro 6 výpotových bod, které byly umístny u nejbližšího chránného venkovního prostoru a nejbližšího chránného venkovního prostoru staveb (obytné zástavby) v blízkosti zámru (viz. tabulka. 25). Výpotové body byly umístny ve výšce 3 m nad terénem. 58

Tabulka. 25: Umístní modelových bod Výpotový bod 1 Ano 2 Ne 3 Ne 4 Ne 5 Ano 6 Ne Mení Umístní Hranice chránného venkovního prostoru - patrový rodinný dm bez.p. v ul. Vlkovická. Bod se nachází u plotu nejblíže ve smru zámru jedná se o východní okraj Plaic. Hranice chránného venkovního prostoru staveb - patrový rodinný dm bez.p. v ul. Vlkovická. Hranice chránného venkovního prostoru - patrový rodinný dm.p. 121 v ul. Vlkovická. Hranice chránného venkovního prostoru staveb patrový rodinný dm.p. 121 v ul. Vlkovická. Hranice chránného venkovního prostoru u plotu zahrady patrového rodinného domu.p. 20 v ul. Kutnohorská. Hranice chránného venkovního prostoru staveb u plotu zahrady patrového rodinného domu.p. 20 v ul. Kutnohorská. Tabulka. 26: Výsledky vlivu akustické emise na imisní stav ve výpotových bodech pro souasný stav Souasný stav - nulová varianta Mící bod (denní doba) 1 2 3 4 5 6 Ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq,T [db] 56,5 51,3 60,8 58,2 69,2 69,0 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ D. I. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti a významnosti D. I. 1. Zdravotní rizika Tato kapitola shrnuje závry hodnocení vlivu zámru z hlediska zdravotních rizik, které bylo zpracováno držitelem osvdení odborné zpsobilosti pro oblast posuzování vliv na veejné zdraví. Hodnocení je samostatnou pílohou oznámení (viz. píloha. 8) Hodnocení zdravotních rizik (HRA Health risk assessment) je postup, který využívá všech dostupných údaj (dle souasného vdeckého poznání) pro urení faktor, které mohou za uritých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní úinky. Dále odhaduje rozsah expozice uritému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotené populace a konen zahrnuje charakterizaci existujících i potenciálních rizik vyplývajících z uvedených 59

zjištní. Souástí hodnocení je také diskuse úrovn nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Byl zhodnocen vliv na zdraví obyvatel v doteném území z hlediska zátže hlukem a zneišujícími škodlivinami v ovzduší. Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno dle autorizaního návodu AN/14/03 a AN/15/04 Státního zdravotního ústavu Praha pro hodnocení zdravotních rizik dle zákona. 258/2000 Sb. o ochran veejného zdraví, v platném znní. Chemické škodliviny, prach Bylo zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí areálu vyplývající z inhalaní expozice škodlivinám emitovaných v souvislosti s bžným provozem zámru (resp. z vyvolané obslužné dopravy a z vytápní). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality ovzduší v dané lokalit byly výsledky modelových výstup rozptylové studie. Pro hodnocení zdravotních rizik byly vybrány následující látky a to na základ pedpokládaného emitovaného množství a úink tchto látek: - z provozu automobilové dopravy: oxid dusiitý, benzen, prašný aerosol (frakce PM 10 ), - z provozu spalovacích zdroj: oxid dusiitý, prašný aerosol (frakce PM 10 ). Škodliviny - imise jsou z venkovního ovzduší pijímány exponovanými jedinci (pedevším inhalan), pronikají do lidského organismu a ást vdechovaných škodlivin se vstebává jako vnitní dávka. Pro látky s prahovými úinky jsou stanoveny referenní koncentrace a dávky. (U tchto látek se uvažuje s existencí prahové úrovn expozice, pod kterou se neoekává významný nežádoucí úinek (vlivem fyziologických adaptaních, detoxikaních a reparaních mechanism organismu)). Referenní koncentrace je hmotnostní koncentrace látky v ovzduší, která pi expozici odpovídající hodnocenému intervalu pravdpodobn nezpsobí poškození zdraví populace, vetn citlivých podskupin (staí a nemocní lidé, dti apod.). U nkterých škodlivin (prach, oxidy dusíku) nejsou stanoveny referenní koncentrace - pro nízkou toxicitu škodliviny nebo pro nepesn definovanovatelné psobení na urité systémy. Pro hodnocení zdravotních rizik jsou využívány publikované vztahy, které vychází z epidemiologických studií a vyjadují závislost mezi koncentrací a výskytem rzných zdravotních obtíží. Na základ provedeného hodnocení lze konstatovat, že píspvek míry rizika nekarcinogenního úinku posuzovaných škodlivin (oxidu dusiitého (NO 2 ), suspendovaných ástic frakce PM 10 ) vyvolaný zprovoznním zámru není píliš významný. S benzenem je spojeno riziko karcinogenního psobení, proto byla provedena charakterizace rizika této látky z hlediska jejich karcinogenních úink. U látek s karcinogenními úinky se obecn pedpokládá, že neexistuje prahová úrove expozice. Každá dávka je spojena s vzestupem pravdpodobnosti vzniku nádorového bujení; nulové riziko je pi nulové expozici. Referenní koncentrace pro tuto látku uvádí, jaká koncentrace odpovídá dané pravdpodobnosti navýšení výskyt nádor. Imisní píspvek benzenu vyvolaný pouze provozem zámru (resp. obslužnou dopravou) je nízký. Z výpotu míry pravdpodobnosti zvýšení výskytu karcinom nad bžný výskyt v populaci (tzv. ILCR) pro inhalaní expozici benzenu vyplývá, 60

že zjištné ILCR pouze pro píspvek z provozu zámru bude o 3 ády nižší než je pijatelná úrove rizika (tj. 1.10-6 = 1 pípad onemocnní rakovinou pi celoživotní expozici na milion exponovaných osob). Pro hodnocení expozice byly použity nejvyšší hodnoty imisního píspvku provozu zámru a byla uvažována nepetržitá expozice obyvatelstva tmto imisním koncentracím, ímž dochází k nadhodnocení reálného rizika. K hodnocení rizika karcinogenního úinku benzenu byla využita jednotka karcinogenního rizika dle Svtové zdravotnické organizace (WHO) odvozená z epidemiologické studie u profesionáln exponovaných osob. Skutené riziko bude pravdpodobn nižší. Ve výpotech rozptylové studie, ze kterých vychází toto hodnocení zdravotních rizik, nebyl uvažován vliv sekundární prašnosti. Sekundární prašnost by mohla zejména v dob výstavby navýšit zjištný imisní píspvek PM 10 v zájmové lokalit, proto je teba emise tuhých zneišujících látek do ovzduší vylouit vhodnými technickými a organizaními opateními (pravidelné ištní píjezdových komunikací, oista vozidel ped výjezdem z areálu a zajištní nákladu proti úsypm, v dob nepíznivých povtrnostních podmínek minimalizovat prašnost pravidelným, dostateným skrápním i mlžením plochy staveništ a využívaných komunikací, vhodná manipulace se sypkými materiály, aj.). Hluk Pro zámr je zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí uvažovaného zámru vyplývající z expozice hluku ze zdroj hluku umístných v areálu centra cestovního ruchu a z vyvolané osobní a obslužné automobilové dopravy. Souasné poznatky o nepíznivých úincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí shrnuje autorizaní návod AN 15/04 Státního zdravotního ústavu. Nadmrný hluk provokuje v lidském organismu adu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; mže vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtžování hlukem je astou subjektivní stížností na kvalitu životního prostedí a mže pedstavovat prvotní podnt rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stres u etných nemocných. Je pravdpodobné, že snižuje obecnou odolnost vi zátži, zasahuje do normálních regulaních pochod. Nadmrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významn je také ohrožena bezpenost práce. Dsledkem zvýšené hladiny hluku mže docházet také ke zhoršení komunikace ei a tím ke zmnám v oblasti chování a vztah a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k astému probouzení bhem spánku). Za dostaten prokázané nepíznivé zdravotní úinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepíznivé osvojování ei a tení u dtí. Ze závr WHO vyplývá, že v obydlích je kritickým úinkem hluku rušení spánku, obtžování a zhoršená komunikace eí. Noní ekvivalentní hladina akustického tlaku A by z hlediska rušení spánku nemla pesáhnout L Aeq 45 db (pedpokládá se pokles hladiny hluku o 15 db pi penosu venkovního hluku do místnosti zásti oteveným oknem) a denní ekvivalentní hladina hluku pak hodnotu L Aeq 55 db, meno 1 m ped fasádou. 61

Podkladem k hodnocení expozice jsou modelové výpoty hlukové studie. V této studii byla hluková zátž modelována pro 6 výpotových bod u chránného venkovního prostoru a chránného venkovního prostoru staveb v blízkosti. V posuzované lokalit se nenachází žádný významný stacionární zdroj hluku. Na hlukovém pozadí u nejbližšího chránného venkovního prostoru a chránného venkovního prostoru staveb má nejvýznamnjší podíl dopravní hluk vyvolaný automobilovou dopravou na místní komunikaci Kutnohorská a Vlkovická a dále také hluk ze železniní dopravy na trati 020 (HK Chlumec nad Cidlinou). Výstupy modelových výpot jsou shrnuty v kapitole. D. I. 5. Za pedpokladu dodržení vstupních akustických parametr jednotlivých uvažovaných zdroj hluku a splnní dalších pedpoklad hlukové studie lze situaci charakterizovat takto: Dle výsledk modelových výpot hlukové studie lze oekávat, že bhem provozu zámru se v denní dob budou celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L Aeq (z provozu stacionárních zdroj a silniní dopravy) pohybovat u chránného venkovního prostoru v rozsahu hodnot 56,5 61,0 db v ulici Vlkovická a 69,3 db v ulici Kutnohorská a u chránného venkovního prostoru staveb v rozsahu 51,4 58,4 db v ulici Vlkovická a 69,1 db v ulici Kutnohorská. Ze srovnání výskytu nepíznivých úink na zdraví pi rzné intenzit hlukové zátže z provozu automobilové dopravy a oekávaných hladin akustického tlaku A vyplývá, že hluková zátž dosahuje v blízkosti komunikace Kutnohorská a Vlkovická za stávající situace takových hladin, pro které existují prokázané nepíznivé úinky na zdraví populace. Nepíznivé psobení však není vyvoláno realizací zámru, jedná se o stav zpsobený provozem stávající silniní dopravy. V modelových bodech lze po zprovoznní zámru oekávat minimální zmnu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A aktivní varianty oproti nulové - subjektivn nezaznamenatelný nárst o + 0,1 až + 0,2 db. Po dokonení jižní spojky vetn navazujících kruhových objezd se zcela zásadn zmní dopravní situace v Plaicích. Zatížení Plaic nákladními vozidly zámru minimální až nulové. K velmi výraznému a i subjektivn zaznamenatelnému poklesu ekvivalentní hladiny akustického tlaku L Aeq dojde v ulici Kutnohorská. Skutenou situaci z hlediska hlukové zátže v dotené lokalit je teba ovit pímým mením po zprovoznní posuzovaného zámru. D. I. 2. Vlivy na zamstnance V prbhu stavebních a výkopových prací budou pracovníci ovlivováni hlukem ze stacionárních zdroj i dopravy a nárazov také emisemi prachových ástic na venkovních manipulaních plochách. Vzhledem k omezené dob výstavby zámru není vliv stavby na zamstnance dále ešen. Z hlukové studie vyplývá, že dominantním zdrojem hluku v posuzované lokalit bude ped i po zprovoznní zámru dopravní hluk. Navýšení akustické hladiny hluku z dopravy po zprovoznní zámru nebude dosahovat hodnoty nad + 2,9 db oproti stávajícímu stavu. Hluk ze stacionárních zdroj bude po uvedení zámru ovlivovat zamstnance jen minimáln. 62

Z hlediska zneištní ovzduší ukazují výsledky rozptylové studie na minimální vliv zámru na kvalitu okolního ovzduší. Zamstnanci budou v malé míe ovlivnni emisemi z dopravy a stacionárních zdroj (plynové spotebie). Pro zajištní bezpenosti zamstnanc je každý pracovník pohybující se v areálu povinen dbát o svou vlastní bezpenost a zdraví i o bezpenost a zdraví jiných osob pohybujících se v prostoru areálu. Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat právní pedpisy a pracovní postupy uvedené v provozním ádu, bezpenostní pedpisy a zásady hygieny práce k zajištní bezpenosti práce a požární ochrany. S chemickými látkami a pípravky bude ve spolenosti nakládáno dle požadavk zákona. 356/2003 Sb., o chemických látkách, ve znní pozdjších pedpis. Na pracovištích budou uloženy seznamy používaných nebezpených látek a pípravk vetn bezpenostních list. D. I. 3. Socioekonomické faktory Úelem zámru je vytvoení odpovídajícího zázemí pro kamionovou dopravu, která na území Hradce Králové chybí. Vzhledem k pipravovanému napojení msta na dálnici D11 v blízkosti zámru, lze oekávat v daném území navýšení nákladní dopravy. Truck centrum nabídne servis aut, erpací stanici nafty, autosalon, mycí linku a parkovací stání pro úely povinných bezpenostních pestávek. Zámr poskytne nová pracovní místa pro cca 42 pracovník. Jiné sociální a ekonomické dsledky nejsou oekávány. D. I. 4. Vlivy na ovzduší a klima Hodnocení vliv na ovzduší vychází z modelových výpot rozptylové studie (viz píloha oznámení. 6) píspvk imisních koncentrací (maximálních hodinových a ½ hodinových - NO 2, benzen, uhlovodíky, 24-hodinových (PM 10 ) a prmrných roních benzenu, PM 10, uhlovodík a NO 2 ) v husté síti referenních bod a ve zvolených devíti referenních bodech. Výpoty imisních koncentrací byly provedeny dle metodiky SYMOS 97. Hodnoty píspvk imisních koncentrací byly vypoteny pro všech pt tíd stability pízemní vrstvy atmosféry a ti tídy rychlosti vtru, s píspvky po úhlových krocích 1. Za stávající stav (nulová varianta) byly pevzaty hodnoty poza ového mení HMÚ pro posuzované zneišující látky z návrhu krajského programu snižování emisí pro Královéhradecký kraj a ze stanice. 396 Hradec Králové - Sukovy sady. Pro pedpokládaný stav byly vypoteny píspvky imisních koncentrací z emisí zneišujících látek produkovaných plošnými, liniovými a bodovými zdroji, souvisejícími s provozem Truck centra. Výpoet byl proveden pro suspendované ástice PM 10, NO 2, benzen a uhlovodíky. Výpoet imisních koncentrací zneišujících látek byl proveden v husté síti referenních bod pro výšku 1,5 m (pibližná výška dýchací zóny) a pro devt referenních bod, zvolených v okolí areálu. Výpoet byl proveden pro výšku horní ímsy u zvolených objekt. Umístní referenních bod, pro které byla poítána rozptylová studie jsou piloženy k rozptylové studii. 63

Rozptylová studie byla poítána pro dv varianty - malou variantu (varianta I. ) a vtší variantu (varianta II.). Jednotlivé varianty se od sebe liší umístním erpací stanice PHM, umístním vjezdu do areálu a potem parkoviš ve druhé variant je uvažováno o jedno parkovišt navíc. V rozptylové studii byly dále provedeny výpoty pro porovnání vlivu intenzity dopravy po realizaci jiných zámr v zájmové lokalit - vedení náhradní trasy ukonení dálnice D11 pes obec Plaice, jižní spojka spojující D11 s komunikací I/35. Výpoty pro hodnocení vlivu ostatních zámr (sjezd z dálnice, jižní spojka) jsou pouze orientaní, vychází ze stávajících pedbžných odhad o intenzitách dopravy po jejich realizaci. Výsledky modelových výpot jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka. 27: Píspvek zámru k imisní koncentraci benzenu ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod Varianta I Varianta II c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 0,020148 0,000171 0,020148 0,000170 2 0,034329 0,000329 0,033681 0,000327 3 0,030168 0,000203 0,030211 0,000201 4 0,019444 0,000290 0,019444 0,000289 5 0,017836 0,000232 0,016430 0,000231 6 0,022813 0,000384 0,021873 0,000382 7 0,027822 0,000281 0,026721 0,000278 8 0,015915 0,000079 0,014765 0,000078 9 0,013463 0,000061 0,012642 0,000060 limit nest. 5,0 nest. 5,0 Tabulka. 28: Píspvek k imisní koncentraci benzenu ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod Stávající doprava + provoz zámru c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] Doasný sjezd z dálnice + provoz zámru c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] Provoz jižní spojky + provoz zámru c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 1,040913 0,008775 1,147955 0,009741 0,292238 0,002860 2 1,150885 0,011278 1,266075 0,012365 0,358523 0,003914 3 0,365789 0,006206 0,412818 0,006836 0,289386 0,003088 4 1,044002 0,009660 1,151763 0,010648 0,280470 0,003881 64

5 0,703480 0,007632 0,778101 0,008441 0,278706 0,003890 6 0,299108 0,005392 0,340184 0,006022 0,289315 0,004404 7 0,172525 0,003109 0,189166 0,003530 0,316075 0,004376 8 0,178949 0,001579 0,226314 0,002004 0,474572 0,006218 9 0,139554 0,001348 0,177887 0,001719 0,387227 0,003907 limit nest. 5,0 nest. 5,0 nest. 5,0 Vysvtlivky k tabulce. 27 a. 28: c r...píspvek k prmrné roní imisní koncentraci benzenu ve výpotovém bod mimo sí c max-h..maximální hodnota píspvk k hodinovým imisním koncentracím benzenu ve výpotovém bod mimo sí Tabulka. 29: Píspvek zámru k imisní koncentraci NO 2 ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod Varianta I Varianta II c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 1,493782 0,012680 1,493782 0,012597 2 2,646984 0,021363 2,617873 0,021260 3 2,010100 0,014126 1,979437 0,014036 4 1,590642 0,019534 1,520466 0,019436 5 1,502751 0,016384 1,414994 0,016275 6 1,956948 0,025256 1,905361 0,025119 7 2,271701 0,021304 2,206114 0,021089 8 1,267852 0,004128 1,201014 0,004030 9 0,988047 0,002823 0,938948 0,002770 limit 200,0 40,0 200,0 40,0 Tabulka. 30: Píspvek k imisní koncentraci NO 2 ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod Stávající doprava + provoz zámru c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] Doasný sjezd z dálnice + provoz zámru c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] Provoz jižní spojky + provoz zámru c max - h [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 60,322589 0,481338 61,254447 0,489129 16,878010 0,158528 2 65,511088 0,572870 66,467815 0,581544 21,446932 0,201886 3 27,045476 0,335093 27,444579 0,340393 21,139046 0,191265 4 60,956310 0,496851 61,838190 0,505142 21,887142 0,217472 5 42,753633 0,402550 43,399839 0,409452 23,121626 0,236548 65

6 21,965355 0,280479 22,305408 0,285796 21,588080 0,232675 7 13,099877 0,173027 13,313760 0,176664 23,003271 0,260406 8 10,294548 0,077095 10,667359 0,080635 23,959901 0,379883 9 9,213045 0,062997 9,503617 0,066180 19,958747 0,221812 limit 200,0 40,0 200,0 40,0 200,0 40,0 Vysvtlivky k tabulce. 29 a. 30: c r...píspvek k prmrné roní imisní koncentraci NO 2 ve výpotovém bod mimo sí c max-h..maximální hodnota píspvk k hodinovým imisním koncentracím NO 2 ve výpotovém bod mimo sí Tabulka. 31: Píspvek zámru k imisní koncentraci PM 10 ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod Varianta I Varianta II c max 24 hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] c max 24 hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 0,290853 0,002421 0,290853 0,002406 2 0,508550 0,004705 0,500429 0,004685 3 0,433992 0,002930 0,435051 0,002913 4 0,290225 0,004173 0,279219 0,004154 5 0,276897 0,003346 0,257429 0,003325 6 0,357628 0,005445 0,345236 0,005418 7 0,436609 0,004133 0,422175 0,004092 8 0,210589 0,000553 0,192622 0,000533 9 0,145673 0,000326 0,134638 0,000316 limit 50,0 40,0 50,0 40,0 Tabulka. 32: Píspvek k imisní koncentraci PM 10 ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod Stávající doprava + provoz zámru c max -24 hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] Doasný sjezd z dálnice + provoz zámru c max -24 hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] Provoz jižní spojky + provoz zámru c max - 24hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 11,487787 0,095238 11,500384 0,095362 1,955828 0,016731 2 13,120862 0,126132 13,134369 0,126245 2,538527 0,023165 3 4,094316 0,068750 4,102430 0,068822 2,493387 0,021739 4 11,847512 0,104974 11,860701 0,105082 2,606542 0,025279 5 7,838426 0,082112 7,847987 0,082205 2,770010 0,028083 6 3,225903 0,054964 3,232949 0,055037 2,660909 0,027526 66

7 1,892277 0,029840 1,893645 0,029900 2,971145 0,031541 8 1,185553 0,010115 1,195400 0,010182 3,303543 0,049945 9 0,973426 0,008217 0,978878 0,008263 2,611612 0,027300 limit 50,0 40,0 50,0 40,0 50,0 40,0 Vysvtlivky k tabulce. 31 a. 32: c r...píspvek k prmrné roní imisní koncentraci PM 10 ve výpotovém bod mimo sí c max-24 hod maximální hodnota píspvk k 24-hodinovým imisním koncentracím PM 10 ve výpotovém bod mimo sí Tabulka. 33: Píspvek zámru k imisní koncentraci VOC (uhlovodík) ze stáení PHM ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod c max h [µg/m 3 ] Varianta I c max 1/2-hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] c max h [µg/m 3 ] Varianta II c max 1/2-hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 37,663816 46,015081 0,018933 38,048431 46,389159 0,019295 2 48,843291 58,991635 0,026178 48,798035 58,856266 0,026194 3 45,427662 54,939134 0,023621 45,597528 55,218483 0,023471 4 51,998127 62,528549 0,028019 51,393244 61,745118 0,027563 5 57,444978 68,475580 0,032374 56,773540 67,770772 0,031428 6 62,173210 73,596458 0,039064 62,386844 73,894191 0,038848 7 90,942036 104,288361 0,072895 90,687026 103,978796 0,071903 8 38,634208 46,655096 0,013269 37,376554 45,552162 0,012740 9 25,277796 31,353887 0,007126 24,862288 30,801544 0,006940 limit nest. 2 000 nest. nest. 2 000 nest. Vysvtlivky k tabulce. 33: c r...píspvek k prmrné roní imisní koncentraci VOC (uhlovodík) ve výpotovém bod mimo sí c max-h..maximální hodnota píspvk k hodinovým imisním koncentracím VOC (uhlovodík) ve výpotovém bod mimo sí c max-1/2-hod..maximální hodnota píspvk k ½-hodinovým imisním koncentracím VOC (uhlovodík) ve výpotovém bod mimo sí Tabulka. 34: Píspvek zámru k imisní koncentraci VOC (uhlovodík) z výdeje PHM ve výpotových bodech mimo sí Výpotový bod c max h [µg/m 3 ] Varianta I c max 1/2-hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] c max h [µg/m 3 ] Varianta II c max 1/2-hod [µg/m 3 ] c r [µg/m 3 ] 1 12,101047 14,784234 0,008313 12,224620 14,904422 0,008472 67

2 15,692912 18,953485 0,011495 15,678372 18,909992 0,011502 3 14,595501 17,651452 0,010372 14,650078 17,741205 0,010306 4 16,706533 20,089863 0,012303 16,512190 19,838154 0,012103 5 18,456557 22,000591 0,014215 18,240830 21,774143 0,013800 6 19,975696 23,645884 0,017153 20,044335 23,741543 0,017058 7 29,218863 33,506917 0,032008 29,136930 33,407457 0,031572 8 12,412825 14,989865 0,005826 12,008752 14,635502 0,005594 9 8,121530 10,073723 0,003129 7,988031 9,896260 0,003047 limit nest. 2 000 nest. nest. 2 000 nest. Vysvtlivky k tabulce. 34: c r...píspvek k prmrné roní imisní koncentraci VOC (uhlovodík) ve výpotovém bod mimo sí c max-h..maximální hodnota píspvk k hodinovým imisním koncentracím VOC (uhlovodík) ve výpotovém bod mimo sí c max-1/2-hod..maximální hodnota píspvk k ½-hodinovým imisním koncentracím VOC (uhlovodík) ve výpotovém bod mimo sí V píloze rozptylové studie je uvedeno grafické znázornní píspvk imisních koncentrací benzenu, PM 10, NO 2 a uhlovodík v husté síti referenních bod. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny naízením vlády. 350/2002 Sb., v platném znní. Tabulka. 35: Imisní limity vybraných zneiš ujících látek Zneiš ující látka Doba prmrování Hodnota imisního limitu/maximální povolení poet jejího pekroení za rok Datum, do nhož musí být limit dosažen Oxid dusiitý 1 hodina 200 µg.m -3 /18 1.1.2010 Oxid dusiitý 1 rok 40 µg.m -3 1.1.2010 Suspendované ástice PM 10 Suspendované ástice PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 /35-1 rok 40 µg.m -3 - Benzen 1 rok 5 µg.m -3 1.1.2010 Tabulka. 36: Meze tolerance vybraných zneiš ujících látek Zneiš ující látka Doba prmrování 2006 2007 2008 2009 Oxid dusiitý 1 hodina 40 µg.m -3 30 µg.m -3 20 µg.m -3 10 µg.m -3 Oxid dusiitý 1 rok 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 68

Benzen 1 rok 4 µg.m -3 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3 Imisní limity pro tkavé organické látky (resp. uhlovodíky), vyjma benzenu, nejsou stanoveny. Dle referenních koncentrací zneišujících látek, vydaných státním zdravotním ústavem, byly vybrány referenní koncentrace látek s nejbližšími vlastnostmi nafty. Etylbenzen hodinová referenní koncentrace = 400 g/m 3 Xyleny roní referenní koncentrace = 100 g/m 3 Maximální pípustné imisní koncentrace uhlovodík byly publikovány v píloze asopisu Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica,. 6/86 a. 2/91 (viz tabulka. 37). Tabulka. 37: Pípustné imisní koncentrace uhlovodík Škodlivina k max µg/m 3 Uhlovodíky nad C 5 (suma) 2000 k max pípustná prmrná plhodinová koncentrace zneišující látky Srovnání výsledk rozptylové studie s imisními limity uhlovodík nebylo provedeno. Shrnutí: Stávající stav Stávající stav je dán hodnotami poza ového mení HMÚ. Hodnoty jsou uvedeny v kapitole C. II.1. Ovzduší. Pedpokládaný stav Stav po uvedení zámru do provozu je charakterizován výpotem píspvk imisních koncentrací benzenu, NO 2 a PM 10 z provozu zámru a ze soutu stávající dopravy a provozu zámru. Imisní koncentrace uhlovodík, emitujících z provozu erpací stanice, je vypotena ze stáení a výdeje pohonných hmot. Výpoet imisních koncentrací zneišujících látek byl proveden pouze pro vtší variantu. Benzen Výpoet píspvk roních imisních koncentrací benzenu v geometrické síti referenních bod: Stávající doprava + provoz zámru: Hodnoty nad 0,009 µg/m 3 (0,18 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí komunikace (ulice Kutnohorská). V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 0,001 až 0,008 µg/m 3 (0,02 0,16 % ze stanoveného limitu). Provoz zámru: Hodnoty nad 0,0006 µg/m 3 (0,012 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 0,00005 až 0,0003 µg/m 3 (0,001 0,006 % ze stanoveného limitu). 69

Poza ové prmrné roní koncentrace benzenu v zájmové lokalit se pohybují okolo 0,08 µg/m 3. Hodnota roního imisního limitu pro benzen je 5 µg/m 3, pro rok 2006 platí mez tolerance 4 µg/m 3. V souasné dob i po vybudování zámru nedojde k pekroení imisního limitu pro benzen. NO 2 Výpoet píspvk hodinových imisních koncentrací NO 2 v geometrické síti referenních bod: Stávající doprava + provoz zámru: Hodnoty nad 50 µg/m 3 (25 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí komunikace (ulice Kutnohorská). V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k hodinovým imisním koncentracím v rozmezí 5 až 50 µg/m 3 (2,5 25 % ze stanoveného limitu). Provoz zámru: Hodnoty nad 2,0 µg/m 3 (1 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí komunikací. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k hodinovým imisním koncentracím NO 2 v rozmezí 0,8 až 2,5 µg/m 3 (0,4 1,25 % ze stanoveného limitu). Výpoet píspvk roních imisních koncentrací NO 2 v geometrické síti referenních bod: Stávající doprava + provoz zámru: Hodnoty nad 0,4 µg/m 3 (1 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí komunikace (ulice Kutnohorská). V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 0,05 až 0,40 µg/m 3 (0,125 1 % ze stanoveného limitu). Provoz zámru: Hodnoty nad 0,03 µg/m 3 (0,075 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím NO 2 v rozmezí 0,000 0,025 µg/m 3 (0,0625 % ze stanoveného limitu). Poza ové maximální krátkodobé koncentrace NO 2 se v zájmové lokalit pohybují okolo 10 µg/m 3. Poza ové prmrné roní koncentrace NO 2 se v zájmové lokalit pohybují okolo 1,2 µg/m 3. Hodnota hodinového imisního limitu pro NO 2 je 200 µg/m 3, pro rok 2006 platí mez tolerance 40 µg/m 3. Hodnota roního imisního limitu pro NO 2 je 40 µg/m 3, pro rok 2006 platí mez tolerance 8 µg/m 3. V souasné dob i po vybudování zámru nedojde k pekroení imisního limitu pro NO 2. PM 10 Výpoet píspvk 24-hodinových imisních koncentrací PM 10 v geometrické síti referenních bod: Stávající doprava + provoz zámru: Hodnoty nad 10 µg/m 3 (20 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí komunikace (ulice Kutnohorská). 70

V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 1 až 8 µg/m 3 (2 16 % ze stanoveného limitu). Provoz zámru: Hodnoty nad 0,5 µg/m 3 (1,25 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí komunikací. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k 24-hodinovým imisním koncentracím PM 10 okolo 0,1 až 0,4 µg/m 3 (0,2 0,8 % ze stanoveného limitu). Výpoet píspvk roních imisních koncentrací PM 10 v geometrické síti referenních bod: Stávající doprava + provoz zámru: Hodnoty nad 0,1 µg/m 3 (0,25 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí komunikace (ulice Kutnohorská). V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 0,01 až 0,08 µg/m 3 (0,025 0,2 % ze stanoveného limitu). Provoz zámru: Hodnoty nad 0,006 µg/m 3 (0,015 % ze stanoveného limitu) budou pekroeny pouze v okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k roním imisním koncentracím PM 10 v rozmezí 0 až 0,005 µg/m 3 (0,0125 % ze stanoveného limitu). Poza ová imisní koncentrace není v posuzované lokalit známa. Nejbližší mící stanicí je stanice. 396 Hradec Králové Sukovy sady jsou uvedeny výše v textu. Na této stanici je 24-hodinový imisní limit PM 10 pekraován, píspvek posuzovaného zámru bude však minimální. Hodnota 24-hodinového imisního limitu pro PM 10 je 50 µg/m 3. Hodnota roního imisního limitu pro PM 10 je 40 µg/m 3. Uhlovodíky Pro imisní koncentrace uhlovodík v ovzduší nejsou stanoveny žádné imisní limity. Píspvky k roním imisním koncentracím uhlovodík v rozptylové studii byly vypoteny pro úely vyhodnocení zasaženého území. Stáení pohonných hmot: Výpoet píspvk ½-hodinových imisních koncentrací uhlovodík v geometrické síti referenních bod hodnoty nad 160 µg/m 3 budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k ½-hodinovým imisním koncentracím VOC v rozmezí 20 až 100 µg/m 3. Výpoet píspvk hodinových imisních koncentrací uhlovodík v geometrické síti referenních bod hodnoty nad 100,0 µg/m 3 budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k hodinovým imisním koncentracím uhlovodík v rozmezí 0 až 80 µg/m 3. Výpoet píspvk roních imisních koncentrací uhlovodík v geometrické síti referenních bod hodnoty nad 0,25 µg/m 3 budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 0 až 0,05 µg/m 3. 71

Výdej pohonných hmot: Výpoet píspvk ½-hodinových imisních koncentrací uhlovodík v geometrické síti referenních bod hodnoty nad 50,0 µg/m 3 budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k ½-hodinovým imisním koncentracím VOC v rozmezí 5 až 30 µg/m 3. Výpoet píspvk hodinových imisních koncentrací uhlovodík v geometrické síti referenních bod hodnoty nad 40,0 µg/m 3 budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly vypoteny píspvky k hodinovým imisním koncentracím uhlovodík v rozmezí 5 až 30 µg/m 3. Výpoet píspvk roních imisních koncentrací uhlovodík v geometrické síti referenních bod hodnoty nad 0,1 µg/m 3 budou pekroeny pouze v bezprostedním okolí zámru. V obytné zástavb byly píspvky k roním imisním koncentracím v rozmezí 0 až 0,03 µg/m 3. V dsledku realizace výstavby Truck centra Hradec Králové a jeho uvedení do provozu nebude docházet k pekraování imisních limit posuzovaných zneišujících látek s výjimkou 24-hodinového imisního limitu pro PM 10, který bude stejn jako v souasné dob za nepíznivých povtrnostních podmínek pekraován. 24-hodinový imisní limit byl v roce 2005 pekroen 30x, imisní limit pipouští pekroení hodnoty 50 µg/m 3 35x za rok. Píspvek posuzovaného zámru bude však minimální. V rozptylové studii nebyl uvažován vliv sekundární prašnosti na obslužných komunikacích a manipulaních plochách a uvolování jemných prachových ástic pi manipulaci se sypkými surovinami. Tato prašnost by mohla vést ke zvýšení imisního píspvku PM 10 v zájmové lokalit, proto byla v tomto oznámení doporuena nkterá technická a organizaní opatení (kapitola D. IV). Zámr nebude mít významný vliv na ovzduší a klima v dotené lokalit. Pi výstavb i provozu zámru je nutno dodržovat doporuená technická a organizaní opatení. D. I. 5. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Pro zjištní výsledné hlukové situace, která nastane zprovoznním zámru, ve vztahu k nejbližšímu chránnému venkovnímu prostoru a chránnému venkovnímu prostoru staveb, byla vypracována hluková studie, která je souástí pílohy.7 oznámení. Akustické posouzení bylo provedeno porovnáním pedpokládaných hladin akustického tlaku v dob realizace zámru s hodnotami požadovanými naízením vlády Naízení vlády. 148/2006 Sb. O ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací. 72

Výpoet stávající i pedpokládané hlukové situace byl proveden pro hluk ze stacionárních zdroj, pro dopravní hluk a pro hluk ze stacionárních zdroj i z dopravy spolen. Dopravní hluk byl vypoten pro následující varianty: Zámr pouze vlastní doprava zámru Nulová varianta stav ped zahájením realizace zámru. Aktivní varianta stav s realizovaným posuzovaným zámrem. Kumulace zámr 1 stav s realizovaným posuzovaným zámrem + pechodné navýšení dopravy asov omezeným odklonem sjezdu z dálnice D11. Kumulace zámr 2 stav s dokonenou jižní spojkou v HK V hlukové studii byla hluková zátž modelována pro 6 výpotových bod, které byly umístny u nejbližšího chránného venkovního prostoru a chránného venkovního prostoru staveb v blízkosti zámru viz tabulka. 25. Shrnutí výsledk akustického posouzení: Tabulka. 38: Výsledky vlivu akustické emise ze stacionárních zdroj hluku na imisní stav ve výpotových bodech (výšce 3 m nad terénem) výpotový bod Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L Aeq, T [db] vypoítaná hodnota S 1 S 2 Den (06 00-22 00 hod) hygienický limit limit splnn 1 35,6 37,3 50 Ano 2 35,2 36,2 50 Ano 3 31,5 29,0 50 Ano 4 19,6 19,9 50 Ano 5 32,8 32,3 50 Ano 6 32,8 32,3 50 Ano T = 8 hod pro den (8 nejhlunjších, na sebe navazujících hodin) S 1 poloha erpací stanice na pozemku investora. S 2 poloha erpací stanice na pozemku, který má investor zájem odkoupit. Tabulka. 39: Výsledky vlivu akustické emise z liniových zdroj hluku (doprava na veejných komunikacích) na imisní stav ve výpotových bodech Varianta Ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq,T [db] mící bod 1 2 3 4 5 6 Den Den Den Den Den Den 73

Namená 2006 61,8 --- --- --- 69,2 --- Nulová varianta 56,5 51,3 60,8 58,2 69,2 69,0 Zámr 50,6 45,5 56,4 53,8 49,2 48,8 Aktivní varianta 56,5 51,4 61,0 58,4 69,3 69,1 Nárst 1) 0,0 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 Následující 2 situace mohou nastat, varianta 2 v pípad, že pes Plaice bude doasn svedena osobní doprava z náhradního sjezdu z D11, varianta 3 po realizaci zámru Jižní spojka. Kumulace zám. 1 58,1 52,9 62,8 60,1 69,6 69,1 Nárst 1) 1,6 1,6 2,0 1,9 0,4 0,1 Kumulace zám. 2 58,3 53,5 62,9 60,2 58,7 58,3 Nárst 1) 1,8 2,2 2,1 2,0-10,5-10,7 Železnice 42,0 43,2 39,9 40,8 34,8 34,9 1) nárst je vždy poítán k nulové variant erven jsou oznaeny hodnoty, které pekraují hygienický limit 60 db v denní dob. Tabulka. 40: Výsledky vlivu akustické emise ze stacionárních zdroj hluku, liniových zdroj hluku a soutu tchto zdroj na imisní stav ve výpotových bodech Ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq,T [db] mící bod Souasný stav nulová varianta 1 2 3 4 5 6 Stacionární zdroje 0 0 0 0 0 0 Doprava 56,5 51,3 60,8 58,2 69,2 69,0 Celkem 56,5 51,3 60,8 58,2 69,2 69,0 Aktivní varianta Stacionární zdroje 37,3 36,2 29,0 19,9 32,3 32,3 Doprava 56,5 51,4 61,0 58,4 69,3 69,1 Celkem 56,5 51,4 61,0 58,4 69,3 69,1 Kumulace zámr 1 Stacionární zdroje 37,3 36,2 29,0 19,9 32,3 32,3 Doprava 58,1 52,9 62,8 60,1 69,6 69,1 Celkem 58,1 53,0 62,8 60,1 69,6 69,1 Kumulace zámr 2 Stacionární zdroje 37,3 36,2 29,0 19,9 32,3 32,3 Doprava 58,3 53,5 62,9 60,2 58,7 58,3 Celkem 58,9 53,6 62,9 60,2 58,7 58,3 74

Stacionární zdroje hluku Zámr: Výpoet akustické emise ze stacionárních zdroj byl proveden ve dvou variantách. Pro malou variantu byla nejvyšší hladina akustického tlaku A L Aeq,T = 35,6 db ze všech stacionárních zdroj hluku umístných na zámru vypotena v modelovém bodu.1, pro vtší variantu ve stejném bod byla hodnota A L Aeq,T = 37,3 db. Výpoet ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze všech stacionárních zdroj hluku umístných na zámru tedy prokázal, že ekvivalentní hladina akustického tlaku A z tchto zdroj emisí hluku nepesáhne u nejbližšího chránného venkovního prostoru a chránného venkovního prostoru staveb požadovaný hygienický limit pro denní dobu, který iní L Aeq,8h = 50 db. Dopravní hluk Vzhledem k tomu, že dopravní obslužnost posuzovaného areálu bude zajišována pouze v denní dob je modelový výpoet a následné akustické posouzení provedeno pouze pro denní dobu. Nulová varianta: Jak je patrné z výpotových hodnot v tabulce. 39, jsou již v souasné dob hygienické limity u rodinných dom podél ulice Kutnohorská pekroeny. V denní dob byla vypotena nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeg = 69,2 db. Jedná se o pekroení, které leží v pásmu nejistoty výpotu a je vyvoláno zejména dopravou s vysokým podílem tžkých nákladních vozidel. Ve výpotových bodech kolem ulice Vlkovická je limit splnn. Aktivní varianta: Aktivní varianta reprezentuje stav s realizovaným posuzovaným zámrem. Samotná doprava zámru plní limity pro denní dobu. Ve výpotových bodech okolo ulice Kutnohorská a v blízkosti kižovatky ulic Kutnohorská a Vlkovická dojde realizací zámru k navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku, která již v souasnosti pekrauje hygienické limity. Nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku byla vypotena u výpotového bodu. 3 a iní L Aeg = 69,3 db. Pitením obslužné dopravy zámru ke stávající dojde k teoretickému navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku L Aeq,T o + 0,0 až + 0,2 db. To je hodnota fyziologicky nezaregistrovatelná. Kumulace zámr 1 Tato situace nastane v pípad, že nebude do konce roku 2006 (pípadn do ukonení realizace zámru TRUCK CENTRA plánovaného na rok 2007) definitivn vyešeno ukonení dálnice D11. Souasn bude pro doasný sjezd pro osobní vozidla (ne nákladní) z dálnice využívána ulice Kutnohorská. Bude se jednat o pechodný stav, který po asov omezenou dobu negativn ovlivní již dnes nevyhovující situaci v Plaicích a to podél silnice Kutnohorská. Jedná se o stav, pro který není v souasné dob dostatené množství relevantních podklad a v pípad její realizace bude ešena vlastní hlukovou studií. Vzhledem k výraznému navýšení dopravy osobních automobil na ulicích Vlkovická a 75

Kutnohorská, byla vypotena nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeg = 69,6 db. Navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku po pitení zámru se pohybuje v rozmezí + 0,1 až + 2,0 db. Kumulace zámr 2: Stav reprezentuje zámr po dokonení jižní spojky. Stejn jako u pedchozí situace není v dob zpracování oznámení dostatené množství relevantních informací a výsledky této situace lze vyhodnotit pouze orientan. K velmi výraznému a i subjektivn zaznamenatelnému poklesu ekvivalentní hladiny akustického tlaku L Aeg dojde v ulici Kutnohorská. Po dokonení jižní spojky doprava zámru TRUCK CENTRA zmní hlavní píjezdový smr bude využívat pouze ást ulice Vlkovická mezi zámrem a jižní spojkou. Nákladní vozidla zámru nebudou pes Plaice jezdit. Po dokonení obchvatu Hradce Králové v podob jižní spojky bude dopravní zatížení obce Plaice nákladními vozidly minimální až nulové. Realizací zámru dojde k navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v rozmezí - 10,7 až + 2,2 db. Navýšení hladin bylo vypoteno v ulici Vlkovická a pokles hladin v ulici Kutnohorská. Stacionární zdroje hluku a doprava Modelové výpoty ekvivalentních hladin akustického tlaku byly provedeny pro stacionární zdroje hluku a dopravu spolen. V posuzované lokalit je dnes i po realizaci zámru dominantním zdrojem hluku silniní doprava. Tato zde bude dominantní i po realizaci Jižní spojky, pestože v ulici Kutnohorská dojde k výraznému, i subjektivn zaznamenatelnému poklesu ekvivalentní hladiny akustického tlaku L Aeq. Pro aktivní variantu 1, tedy stav po zprovoznní zámru, bylo vypoteno navýšení ekvivalentních hladin akustického tlaku oproti stávajícímu stavu v rozmezí od + 0,0 do + 0,3 db. Nárst lze oznait za minimální. Vypotené hladiny akustického tlaku (stávající stav a stav po realizaci zámru pro jednotlivé varianty a stavy) ve výpotových bodech jsou graficky znázornny v hlukové studie (výstupy z programového výpotu Hluk +, verze 7.12 Profi), ve které je možno porovnat nárst hlukové zátže u nejbližších obytných zástaveb. Izofony ve výšce 3 m nad zemí jsou znázornny v píloze k hlukové studii. V ulici Vlkovická bude zaznamenán zvýšený vliv dopravy, který bude ešen nap. snížením rychlosti ped kižovatkou s ulicí Kutnohorská. Nebo budou navržena jiná protihluková opatení, která budou realizována po vyhodnocení srovnávacího mení - je vhodné provést ped zahájením výstavby zámru Truck centra a po jeho realizaci. Samotný nárst ekvivalentních hladin akustického tlaku po realizaci zámru nebude výrazný, ale ovlivní již zhoršenou stávající hlukovou situaci okolí. Skutenou hlukovou situaci bude možné ovit až pímým mením hladin akustického tlaku A ped a po zprovoznní zámru. D. I. 6. Vlivy na povrchové a podzemní vody Etapa výstavby zámru Nepedpokládá se negativní ovlivnní kvality povrchových a podzemních vod. 76

Riziko pro kvalitu podzemní vody pedstavují pípadné úkapy nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje apod.) používaných pi provozu stavební mechanizace. Nakládání s odpadními vodami a látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod bude respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod v souladu se zákonem. 254/2001 Sb. o vodách, ve znní pozdjších pedpis. Na nezpevnných, nezabezpeených plochách nebude provozována jakákoliv manipulace s ropnými látkami, ani jejich skladování, dále zde nebudou opravovány žádné mechanismy (stavební stroje i vozidla). Pro parkování a opravy tchto mechanism budou využity stávající zpevnné manipulaní plochy a parkovišt. Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na zaízeních staveništ budou v dokonalém technickém stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkap ropných látek - kontrola bude provádna pravideln, vždy ped zahájením prací v tchto prostorech. V pípad úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodlen odstranna, odvezena a uložena na lokalit urené k tmto úelm. Stavba bude také dostaten vybavena chemickými WC. Ped zapoetím stavebních inností bude vypracován havarijní plán, který bude obsahovat havarijní opatení v pípad havárie, vetn postup a urení odpovdných osob. S havarijním plánem budou seznámeni všichni pracovníci stavby. S ohledem na návrh stavby nejsou pedpokládány žádné významné zmny hydrologických a hydrogeologických charakteristik bhem provádné výstavby ani následným provozem zámru. Etapa provozu zámru Provozem zámru budou vznikat dešové odpadní vody, splaškové odpadní vody a technologické vody. Dešové odpadní vody budou svedeny ze stech a zpevnných ploch do dešové kanalizace, která bude ústit do odluovae ropných látek se sorpními doišovacími jednotkami. Parametry a typ odluovae bude upesnn v další fázi projektové dokumentace. Je nutno provádt pravidelné kontroly odluovae. Z lapolu budou odpadní vody pivádny do vsakovacích žeber, umístných na pozemku areálu. Na výstupu z doišovacích jednotek bude pravideln sledována kvalita vypouštných vod (koncentrace ropných látek NEL). Je nutno zabránit jakýmkoliv pohybm nákladních i osobních voz mimo zpevnné plochy. V pípad úniku pohonných hmot na plochu je nutno zamezit jejich dalšímu šíení a zabezpeit jejich sorpci do vhodných materiál. erpací stanice nafty bude vybavena úkapovou dvouplášovou jímkou o objemu 6 m 3, do které budou svedeny úkapy ze samotného erpání nafty. Odstranní úkap bude zajištno oprávnnou osobou. Splaškové odpadní vody budou vznikat v administrativní budov a autoservisu a budou odvádny do nové erpací jímky, umístné na pozemku centra. Odtud budou peerpávány do mstské kanalizace, vedoucí po druhé stran komunikace Vlkovická. Vypouštné odpadní vody budou splovat požadované limity dané kanalizaním ádem mstské kanalizace. Technologické vody budou odvádny z mycí linky do istírny odpadních vod, kde budou pedištny pes pískovou filtraci a následn doištny deemulganí 77

istírnou odpadních vod AQUASTAR. Vyištné vody budou ze 75-ti% vraceny do mycí linky a zbytek bude vypouštn do mstské kanalizace. Kvalita vypouštných odpadních vod do kanalizaního ádu bude pravideln sledována a bude muset splovat limity jakosti vypouštných odpadních vod stanovené vodohospodáským orgánem. K vybudování istírny odpadních vod a navazujícího kanalizaního adu bude v rámci projektové pípravy investor žádat o stavební povolení k realizaci vodního díla píslušný vodoprávní úad. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být splnny limity dané kanalizaním ádem. Dle rozhodnutí píslušného vodoprávního úadu a dle platné legislativy bude provádn rozbor kvality vypouštných odpadních vod. Pi provozu zámru bude nakládáno i s pípravky, látkami a odpady, které lze oznait jako závadné vodám. Nakládání s látkami a odpady ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod v souladu se zákonem. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znní. Zámr je stavebn ešen tak, aby nemohlo jeho provozem dojít ke zneištní podzemních ani povrchových vod. Látky závadné vodám budou ádn zabezpeeny. Obecn lze za hlavní rizika zhoršení jakosti podzemní i povrchové vody pi budoucím provozu zámru považovat pípadné havárie i jiné nestandardní stavy - viz kapitola B. III. 5. Ped kolaudací bude vypracován a pedložen ke schválení plán opatení pro pípad havarijního úniku závadných látek (havarijní plán), který bude popisovat možné havarijní a mimoádné stavy, vetn postup pi vzniku havárie a urení odpovdností. Nakládání s veškerými vodami vznikajícími v areálu bude provádno v souladu s platnou legislativou. Všechny prostory, kde se bude nakládat s látkami nebezpenými vodám, budou dostaten zabezpeeny proti úniku nebezpených látek a budou vybaveny dostateným množstvím sananích havarijních prostedk. Veškerá zaízení, v nichž se budou používat, zachycovat, shromaž ovat, zpracovávat i dopravovat závadné látky budou v takovém technickém stavu a provozovány tak, aby bylo zabránno úniku tchto látek do pdy, podzemních a povrchových vod nebo nežádoucímu smíšení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používané instalace a technologická zaízení se budou pravideln kontrolovat v rozsahu dle požadavk dodavatele a platné legislativy. V areálu spolenosti budou shromaž ovány pouze odpady související s jejím provozem. Odpady musí být správn zabezpeeny a musí s nimi být nakládáno dle požadavk platné legislativy (dle zákona. 185/2001 o odpadech, v platném znní a jeho provádcích pedpis). Z hlediska vliv na odtokové pomry a zmnu hydrologických charakteristik je realizace zámru nepíliš významná. Pi dodržování výše uvedených technických opatení lze pedpokládat, že provozem zámru nedojde k negativnímu ovlivnní povrchových a podzemních vod v zájmové lokalit. D. I. 7. Vlivy na pdu Zámr bude umístn na pozemcích soukromých vlastník, které má investor v plánu odkoupit. V souasné dob probíhají domluvy s majiteli pozemk, na jejichž 78

základ investor pistoupí k malé i vtší variant Truck centra. Zámr si vyžádá zábor pdy patící do ZPF. Žádné dotené pozemky nespadají pod PUPFL. V pípad malé varianty bude využita ást pozemku. 386/6 (12 365 m 2 ), v pípad vtší varianty bude krom pozemku. 386/6 (12 365m 2 ) využit i pozemek. 389/9 (284 m 2 ) a ást pozemku. 162/1 (1 766 m 2 ). Celkov zabírá plocha pozemk, náležících do ZPF cca 14 415 m 2. Další dotené pozemky, jejichž zábor si výstavba Truck centra vyžádá, mají charakter ostatní plochy. V souladu s ustanovením 9, odst. 6 zákona. 334/1992 Sb. o ochran zemdlského pdního fondu (ZPF), ve znní pozdjších pedpis, je nutné požádat o vydání souhlasu s trvalým odntím dotených pozemk ze ZPF. Realizace zámru je v souladu s územním plánem msta Hradce Králové. Negativní ovlivnní stability pdy se nepedpokládá. V rámci výstavby musí být provedena v maximální možné míe všechna dostupná opatení zabraující erozi pdy. Odkryté plochy budou rekultivovány co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projevm, prašnosti a splachm pdy. Vzhledem ke stávajícímu využití pozemk lze pedpokládat, že nejsou jakkoliv kontaminovány zneišujícími látkami. V dsledku provozu erpací stanice existuje možnost úniku nafty do okolní pdy. Riziko bude eliminováno instalací úkapové jímky, která zabrání úniku zneišujících látek do okolí. Veškerá manipulace s pohonnými hmotami a provozními kapalinami bude provádna na zpevnných plochách, které budou svedeny do odluovae ropných látek. Pi dodržování technického ešení stavby v souladu s platnými právními pedpisy a respektování opatení, danými tímto oznámením, se nepedpokládá významné negativní ovlivnní pdy. D. I. 8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Areál plánovaného Truck centra se nachází na území, jehož stávající charakter má podobu zemdlsky využívané plochy. V lokalit se nenalézá zvlášt chránné území, ani tudy neprochází územní systém ekologické stability, ve smyslu zákona. 114/1992 Sb., v platném znní. Stavba si vyžádá pímou likvidaci rostlinných spoleenstev na ploše o velikosti cca 1 ha. Diverzita vegetace je malá, pítomné rostliny patí k nejbžnjším druhm, které jsou schopné rst v zemdlské krajin. Území není bohaté na ochranásky významné druhy živoich. V blízkém okolí byl zaznamenán výskyt ty zvlášt chránných druh obratlovc (behule íní, ještrka obecná, užovka obojková a skokan skehotavý). Realizací zámru nedojde k ohrožení existence populací tchto druh, protože jsou vázány na biotopy, které se v míst navrženého zámru nevyskytují. Zámr si vyžádá kácení tí (varianta vetší ) nebo ty (varianta malá ) strom pi píjezdové cest do areálu. Jedná se o jasan ztepilý a lípu srditou (obr.. 9). Ke kácení devin je dle 8 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní, nezbytné povolení orgánu ochrany pírody. Orgán ochrany pírody mže takové povolení vydat na základ žádosti vlastníka pozemku, na kterém devina roste. Kácení devin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období 79

jejich vegetaního klidu. Investor podá ped zapoetím stavebních prací na Magistrát msta Hradec Králové žádost o povolení kácení devin. Obr.. 9: Vzrostlé stromy, dotené výstavbou zámru malá varianta vtší varianta Bhem stavby musí být provádna ochrana strom v souladu s platnou SN 83 9061 Technologie vegetaních úprav v krajin - Ochrana strom, porost a vegetaních ploch pi stavebních pracích. Po dokonení stavebních prací budou provedeny terénní úpravy volných nezpevnných ploch v areálu, rozprostení ornice a osetí travou. Volné plochy budou vhodn osety okrasnými stromy a kei. Pro kompenzaci negativního vlivu zpsobeného zastavním plochy a likvidací nkolika vzrostlých strom se doporuuje provést náhradní výsadby na ploše alespo 0,5 ha, v blízkém okolí stavby. K výsadbám budou použity fytogeograficky pvodní deviny (nap. lípa srditá, jeáb ptaí, javor mlé, javor klen, jasan ztepilý). Velmi dležité je zabránit uchycení a šíení nepvodních expanzivních druh na tchto plochách. Prvky ÚSES, biokoridor Na pískách a navržené biocentrum Klacovka, jsou umístny v dostatené vzdálenosti od zámru a nepedpokládá se jejich negativní ovlivnní výstavbou ani provozem zámru. Bhem pípravných prací a provozu zámru je teba postupovat tak, aby nebyla ohrožena i oslabena ekologicko stabilizaní funkce okolní krajiny (nap. aby nedošlo k poškození porost a zneištní pdy, nesmí být negativn ovlivnna stabilita pdy; zabránit odnosu a splachu pdy a používaných materiál, odpad 80