DZDDPZ5 Zvýraznění obrazu - prahování. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Podobné dokumenty
Jasové transformace. Karel Horák. Rozvrh přednášky:

Analýza a zpracování digitálního obrazu

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

Zpracování digitalizovaného obrazu (ZDO) - Segmentace

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Omezení barevného prostoru

1 Jasové transformace

Grafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Metody zvýrazňování obrazu III. Vícepásmová zvýraznění. Spektrální příznaky. Příznakový prostor. Podstata vícepásmových zvýraznění

Cvičení 4 komplexní zpracování dat. Analýza povodí řeky Kongo

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

2010 Josef Pelikán, CGG MFF UK Praha

Č ást 2 Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace. Program přednášky

13 Barvy a úpravy rastrového

Š E D O T Ó N O V Á A B A R E V N Á K A L I B R A C E

Operace s obrazem. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013

Zpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet

Monochromatické zobrazování

DZDDPZ8 Fourierova t., spektrální zvýraznění. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák - Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu

DZDDPZ3 Digitální zpracování obrazových dat DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = ,8 km/h

DPZ - Ib Interpretace snímků

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Spektrální charakteristiky

12 Metody snižování barevného prostoru

7. Tematická kartografie

zdroj světla). Z metod transformace obrázku uvedeme warping a morfing, které se

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

DETEKCE HRAN V BIOMEDICÍNSKÝCH OBRAZECH

Digitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu

Rozšíření bakalářské práce

Editace obrazu úvod doc. Ing. Stanislav Horný, CSc.

Zobrazování barev Josef Pelikán CGG MFF UK Praha.


Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

OBRAZOVÁ ANALÝZA. Speciální technika a měření v oděvní výrobě

Interní norma č /01 Průměr a chlupatost příze

DPZ - IIa Radiometrické základy

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

Kartografické výstupy z GIS

Operace s obrazem I. Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno. prezentace je součástí projektu FRVŠ č.

3 METODY PRO POTLAČENÍ ŠUMU U ŘE- ČOVÉHO SIGNÁLU

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

ÚROVNĚ, KŘIVKY, ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE

Algoritmizace prostorových úloh

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Základy interpretace digitálního obrazového záznamu ze systému LANDSAT

Úpravy rastrového obrazu

Chyby měření 210DPSM

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Kombinatorická minimalizace

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková

Histogram a jeho zpracování

UNIVERZITA PARDUBICE. 4.4 Aproximace křivek a vyhlazování křivek

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Histogram a jeho zpracování

KVALITA DAT POUŽITÁ APLIKACE. Správnost výsledku použití GIS ovlivňuje:

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Metodika měření a monitoringu územních změn Příloha 1 Pilotní studie

Problematika snímání skla a kvalifikace povrchové struktury

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE X. Aproximace křivek Numerické vyhlazování

M I K R O S K O P I E

Fraktální analýza prahovaných a neprahovaných signálů (View+HT) HT 1D

pracovní list studenta Kombinatorika, pravděpodobnost, základy statistiky Jak jsou vysocí? Mirek Kubera

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Analýza dat v GIS. Dotazy na databáze. Překrytí Overlay Mapová algebra Vzdálenostní funkce. Funkce souvislosti Interpolační funkce Topografické funkce

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

Kde se používá počítačová grafika

ZPRACOVÁNÍ OBRAZU přednáška 4

VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ

Transformace obrazu Josef Pelikán KSVI MFF UK Praha

Úvod do počítačové grafiky

Matematická morfologie

Čas (s) Model časového průběhu sorpce vyplývá z 2. Fickova zákona a je popsán následující rovnicí

Vizuální interpretace leteckých a družicových snímků u dospívajících

CW01 - Teorie měření a regulace

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

Projekt Brána do vesmíru

Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

Úvod do zpracování signálů

Text úlohy. Která barva nepatří do základních barev prostoru RGB? Vyberte jednu z nabízených možností: a. Černá b. Červená c. Modrá d.

Termovizní měření. 1 Teoretický úvod. Cíl cvičení: Detekce lidské kůže na snímcích z termovizní i klasické kamery

Analýza obrazu II. Jan Macháček Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha

Viditelné elektromagnetické záření

Geometrické transformace obrazu

ANALÝZA SNÍMKŮ Z CELOOBLOHOVÉ KAMERY

Systémy dálkového průzkumu Země

Transkript:

DZDDPZ5 Zvýraznění obrazu - prahování Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Zvýraznění obrazu Bodová zvýraznění 1-pásmové (radiometrické), vícepásmové (spektrální) - zvýraznění každého pixelu v obrazovém záznamu nezávisle na jiných pixelech Spektrální zvýraznění někdy samostatně, protože lze provádět fúzi obrazů různého prostorového rozlišení Prostorová zvýraznění (ohniskové filtrace, Fourierovy transf.) - zvýraznění každého pixelu v obrazovém záznamu v závislosti na hodnotách okolních pixelů

Dobrovolný

Zvýrazňování obrazových záznamů hlavní cíle: úprava vzhledu, usnadnění vizuální interpretace (zvětšení rozdílů mezi spektrálními a radiometrickými projevy objektů nebo jevů v obrazovém záznamu), příprava pro další počítačové zpracování (rozšíření příznakového prostoru multispektrálních obrazových záznamů)

Zvýraznění obrazového záznamu z hlediska trvání výsledku operace zvýraznění: dočasné zápis do paměti (na displeji počítače při vizualizaci) trvalé zápis do souboru nebo do databáze

Bodová radiometrická zvýraznění Používání zobrazovací funkce - určité DN hodnotě pixelu ve vstupním obrazu přiřazuje novou hodnotu ve výsledném obraze v diskrétním obraze - LUT (look-up table) Metody: Úpravy kontrastu (Contrast Modification) Prahování (Thresholding) Někdy samostatně hustotní řezy (Level Slicing) (nebo součást prahování)

Zvýraznění kontrastu (Contrast Enhancement) radiometrická rozlišovací schopnost systému (dynamický rozsah měřených hodnot záření) Původní histogram obsahuje DN v určitém rozmezí, nevyužívá se celého rozsahu stupnice šedi -> nedokážeme rozlišit rozdíly 8 bitový záznam - 256 možných hodnot DN (0-255) skutečný rozsah naměřených DN hodnot jiný Transformace

Zvýraznění kontrastu (grafické znázornění)

Možnosti zvýraznění kontrastu lineární zvýraznění kontrastu (Linear Contrast Enhancement) nelineární zvýraznění kontrastu (Nonlinear Contrast Enhancement)

Typy zvýraznění kontrastu (grafické znázornění)

Možnosti úpravy kontrastu (grafické znázornění)

Lineární zvýraznění kontrastu zobrazovací funkce h je lineární rostoucí funkce - zvýraznění kontrastu klesající funkce - potlačení kontrastu 1) ( ) ( ) ( ) ( i k l m n m i h 1) ( ) ( ) ( ) ( i k l m n m i h

Lineární roztažení histogramu Dobrovolný

Lineární zvýraznění kontrastu roztažení histogramu (v celém rozsahu) roztažení histogramu po částech (piecewise linear contrast stretch) roztažení části histogramu

Dobrovolný

Lineární roztažení po částech (grafické znázornění)

Lineární zvýraznění (grafické znázornění 1)

Lineární zvýraznění (grafické znázornění 2)

Lineární zvýraznění (grafické znázornění 3)

Lineární zvýraznění (grafické znázornění 4)

Nelineární zvýraznění kontrastu vyrovnání histogramu (histogram equalization) hyperbolizace histogramu saturace histogramu (histogram saturation)

Vyrovnání histogramu snaha o dosažení: přibližně stejné frekvence výskytu hodnot nestejných intervalů dat kontrast se zvýší v oblasti střední hodnoty se sníží v oblasti okrajových hodnot vznik mezer v histogramu t( x) x j 0 M j 0 h( h( j) j). N j = 0, 1,, M

Dobrovolný

Vyrovnání histogramu Statistické řešení např. pomocí metody nejmenších čtverců (optimalizace na co největší počet co možná nejvíce odlišných tříd)

Vyrovnání histogramu (grafické znázornění 2)

Vyrovnání histogramu (grafické znázornění 3)

Hyperbolizace histogramu zadává se konstanta c pro c > 0 úprava podobná ekvalizaci c < 0 snížení kontrastu v oblasti středních hodnot zvýšení kontrastu v oblasti okrajových hodnot N počet výstupních úrovní M počet vstupních úrovní t( x) x j 0 M j 0 h h c c ( ( j). N j) j = 0, 1,, M

Dobrovolný

Ruční úpravy LUT SW zpravidla umožňuje ruční úpravu LUT podle individuální potřeby uživatele Transformace po částech Vyhlazení výsledné transformační křivky

Příklad z metodiky NIKM Šedé sloupce znázorňují statistické rozložení skutečných hodnot jasu jednoho ze spektrálních kanálů v celém obraze, tzn. tak, jak jsou změřené hodnoty intenzity zemského povrchu uloženy v datovém souboru. Tenká linie s lomovými body je gradační křivka, s jejíž pomocí se upravuje zobrazení snímku na monitoru tak, aby obraz byl co nejlépe čitelný. Uzly gradační křivky jsou číselně vyjádřeny v Tabulce 1. Zelené sloupce pak zobrazují účinek této statistické úpravy obrazu.

Příklad z metodiky NIKM

Výsledek úpravy kontrastu pro kanály RGB (NIKM)

Prahování (thresholding)

Prahování (thresholding) Zvolí se práh (prahová DN hodnota) a podle ní se rozdělí hodnoty pixelu na snímků do 2 kategorií hodnoty pod a nad limit (práh). Prahování je založeno na myšlence, že objekty a pozadí mají rozdílnou úroveň intenzity. nejstarší a nejjednodušší segmentační metoda Používá se pro tvorbu zájmových oblastí (masek) v obraze. Např. např. oddělení souše od vodních ploch - spektrálně snadno oddělitelné povrchy v pásmu vlnových délek blízkého infračerveného záření (LANDSAT TM-4) Široce používaná, jednoduchost, snadná implementace a malá časová náročnost. Výsledek prahování získáme po jediném průchodu obrazem. Výsledek zpravidla binární obraz

Varianty prahování globální prahování práh platí pro celý obraz. Problém nerovnoměrnost osvětlení, dá se odstranit vhodným předzpracováním vstupního obrazu např. minimální filtr nebo morfologický tophat. procentní prahování - nezadává se přímo úroveň šedi jako práh, ale procentní zastoupení bodů v obraze, které jsou vyšší (respektive nižší) nebo rovny nějakému vhodnému prahu. Vhodné např. při převodu skenovaných dokumentů na text, pokud víme, že průměrné pokrytí stránky textem se pohybuje okolo 5%. Poloprahování (částečné prahování) - pixelům majícím vyšší nebo rovnu hodnotu prahu T se nepřiřazuje určitá hodnota (zpravidla 0-1), ale ponechá se jim jejich vlastní hodnota.

Dobrovolný

Globální prahování Kalová

Poloprahování - částečné prahování Kalová

Varianty prahování Adaptivní prahování práh je funkcí polohy, tj. určuje se pro část obrazu. Pro každou takovou oblast je pak určen práh zvlášť. Rozdělení snímku může být: Do několika předem daných disjuktních oblastí (nejčastěji stejných čtverců či obdélníků). Problém nevyzpytatelného chování na hranicích mezi jednotlivými oblastmi. Částečně se překrývající oblasti Interpolace hodnot mezi oblastmi Lokální oblast kolem každého pixelu výpočetně náročné (a už není bodové zvýraznění) Postup částečně kompenzuje vliv nerovnoměrného osvětlení. Problém určit správně velikost oblasti Vícestupňové prahování (hustotní řezy) určí se ne 1 ale n prahů, které rozdělí množinu pixelů do n+1 disjuktních tříd. Viz dále hustotní řezy.

Adaptivní prahování Kalová

Varianty prahování Hysterezní prahování (double thresholding) za zájmové objekty jsou označeny oblasti, jejichž intenzita je větší než definovaný práh T1 a navíc obsahují alespoň 1 pixel s hodnotou vyšší než T2. Implementace např. pomocí morfologické rekonstrukce. Na začátku se provede dvojí prahování. Po prahovaní s T1 vznikne maska a po prahování s T2 vznikne obraz semínek. Následně se provede dilatace semínek a ořezání podle masky. Tento krok se opakuje dokud se obraz mění. Algoritmus: 1. Do obrazu maska přiřaď výsledek prahování s prahem T1. 2. Do obrazu semínka přiřaď výsledek prahování s prahem T2. 3. Proved dilataci obrazu semínka a ořízni ho podle obrazu maska. 4. Opakuj krok 3 dokud probíhají změny v obraze semínka. V praxi se krok 3 provádí pouze pro množinu aktivních bodů, což jsou body jež byly za body objektu označeny v předcházející iteraci. Výpočet pak končí ve chvíli, kdy je tato množina prázdná.

Určení hodnoty prahu Experimentální pokus-omyl Z histogramu vhodné pro bimodální histogramy (dobře separovaná maxima), kdy se práh umístí do: Lokálního minima mezi 2 maximy Poloviny vzdálenosti mezi 2 maximy Procentní pomocí odhadu plochy zájmového objektu ve snímku Ze statistik práh určen pomocí statistické charakteristiky v dané oblasti, např. aritmetický průměr, medián, (max+min)/2 Z globální znalosti předem víme, jakou přesně hodnotu hledáme automatické určování prahu - založeny na analýze histogramu. Metody se liší způsobem nalezení prahu v závislosti na podobě histogramu, tedy na tom zda obsahuje jeden nebo více dominantních vrcholů.

Určení hodnoty prahu Z histogramu Procentní Ze statistik Kalová

Dobrovolný

Dobrovolný

Dobrovolný

Před operací hustotní řezy (grafické znázornění)

Po operaci hustotní řezy (grafické znázornění)

Barevné zvýraznění Aspekty barvy: tón (odstín) H, sytost (S), jas (B) Lidské oko rozezná asi 10x více barevných tónů (odstínů) než úrovní šedí (cca 200) Prohlížení čb obrazu registrujeme pouze změny jasu Použití barev: obarvení 1 pásma = pseudobarvy (např. černobílý snímek), lépe rozlišíme jednotlivé třídy hodnot Transformace buď spojitou nebo diskrétní funkcí Barevná syntéza: 3 složky víceobrazu, každé přiřadíme jinou barvu Skutečné barvy: snímku z červené části spektra přiřadíme červenou barvu, z modré B a zelené G Nepravé barvy: jiné kombinace (např. IR, R, G)

Dobrovolný

Dobrovolný

Dobrovolný

Barevné syntézy NIKM - Družicové snímky Landsat 7 ve spektrální kombinaci 6 3 5 (R-G-B): termální pásmo (spektrální kanál č. 6) - zobrazení objektů, které silně tepelně vyzařují. Červený kanál. Zdroje tepla se tedy zobrazí zpravidla červenými až žlutými odstíny. Termální záření prozradí především objekty, v nichž probíhají energetické procesy, nebo které se oproti okolí snáze ohřejí a poté získané teplo zpětně vyzařují; spektrální kanál č. 5 (střední oblast infračerveného spektra) - zřetelné některé typy materiálů využívané např. ve stavebnictví; tento obraz je zařazen do modrého barevného kanálu monitoru. Stavební materiály se ukázaly být indikátorem přítomnosti některých typů skládek. Dále je v tomto pásmu možno identifikovat objekty obsahující relativně čerstvě odkryté horniny. Zájmové objekty budou zpravidla mít zabarvení bílé, světle modré nebo zelené, v kombinaci s termálními projevy také fialové nebo oranžové. Konkrétní zabarvení silně závisí na typu materiálu, proto nelze jednoznačně stanovit očekávanou barvu. Podle barvy ale lze naopak alespoň hrubě určit typ materiálu pozorovaného objektu, jsou-li k dispozici určité nezbytné "kalibrační údaje"; výše uvedené spektrální kanály jsou zobrazeny v určité barevné protiváze, která je vyvažována třetí barevnou složkou v zeleném barevném kanálu RGB monitoru obrazem z červené (viditelné) složky družicového snímku. Zelená barva je v této složité syntéze pro zobrazení obtížně využitelná, neboť koliduje se zelenou barvou vegetace, která dominuje v letecké fotomapě. Proto je využita naopak k úpravě zobrazení jiných barevných složek, neboť zde využitý spektrální kanál 3 svými vlastnostmi přiměřeně potlačuje vliv vegetace a zesiluje tak barevný kontrast detekovaných objektů, jejichž charakter je vždy odlišný od vlastností vegetačního krytu.

http://web.natur.cuni.cz/ugp/main/staff/martinek/dpzda ta/3-dpz-imageanal.pdf Hranice Sudán-Eritrea, LandSat TM Vlevo silně metamorfovaný komplex s intruzemi granitů a bazaltových žil, vpravo mladší terén s peridotity, metabazalty a metasedimenty. Hranice mezi nimi aluvium velké řeky na velké střižné zóně. 30 km. Syntézy: a) TM 321 RGB přiroz.b. nejméně informací b) TM 432 RGB standardní s. v nepravých barvách c) TM 531 RGB distribuce horninových typů, potlačení vegetace d) TM 315 RGB špatná volba posloupnosti špatně vidět