Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici ŘEŠENÍ VARIANT PŘEPRAVY A MANIPULACE PŘI SKLIZŇOVÝCH OPERACÍCH VE VINOHRADNICTVÍ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Patrik Burg, Ph.D. Vypracovala Olga Skokanitschová, DiS. Lednice 2006 1

2

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Řešení variant přepravy a manipulace při sklizňových operacích ve vinohradnictví vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici,dne.. Podpis. 4

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Patriku BURGOVI, Ph.D. za odborné vedení a za rady, které mi poskytoval v průběhu zpracování bakalářské práce. 5

OBSAH 1. ÚVOD... 7 2. CÍL PRÁCE... 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 SOUČASNÝ STAV VINOHRADNICTVÍ V ČR... 10 3.2 SOUČASNÝ STAV UPLATNĚNÍ MECHANIZACE VE VINOHRADNICTVÍ ČR... 15 3.3 PROBLEMATIKA TECHNOLOGIE SKLIZNĚ HROZNŮ... 15 3.4 PROBLEMATIKA ČÁSTEČNĚ A PLNĚ MECHANIZOVANÉ SKLIZNĚ HROZNŮ... 17 3.4.1 Částečně mechanizovaná sklizeň hroznů... 18 3.4.2 Plně mechanizovaná sklizeň hroznů... 21 3.4.3 Oxidace a antioxydanty přidávané ke sklizenému produktu... 24 3.5 ZPŮSOBY MANIPULACE A PŘEPRAVY SKLIZENÝCH HROZNŮ... 26 3.5.1 Transport hroznů z vinice při částečně mechanizované sklizni hroznů... 26 3.5.2 Přeprava hroznů z vinice k místu zpracování při částečně mechanizované sklizni... 29 3.5.3 Přeprava hroznů z vinice k místu zpracování při plně mechanizované sklizni... 33 4. VYPRACOVÁNÍ... 36 4.1 PŘEHLED TECHNICKÝCH PARAMETRŮ POUŽÍVANÝCH MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ... 36 4.1.1 Bedny... 36 4.1.2 Kontejnery... 36 4.1.3 Obdélníkové a kruhové kádě... 41 4.1.4 Nesené kontejnery a vysokozdvižné nástavby na traktor... 42 4.1.5 Sklízecí vany... 45 4.1.6 Sklízecí návěsy s mlýnkoodstopkovačem... 57 4.2 HODNOCENÍ NÁKLADOVOSTI PŘI SKLIZNI HROZNŮ... 59 4.3 NÁVRH VYBAVENOSTI MANIPULAČNÍ A DOPRAVNÍ TECHNIKOU PRO SKLIZEŇ U MALÉHO A STŘEDNÍHO VINOHRADNICKÉHO PODNIKU... 61 4.3.1 Návrh vybavenosti manipulační a dopravní technikou pro sklizeň u malého (do 10 ha) vinohradnického podniku... 62 4.3.2 Návrh vybavenosti manipulační a dopravní technikou pro sklizeň u středního (do 80 ha) vinohradnického podniku... 63 5. DISKUSE... 67 6. ZÁVĚR... 69 7. SOUHRN... 71 8. SUMMARY... 72 9. SEZNAM LITERATURY... 73 10. PŘÍLOHY... 79 6

1. ÚVOD Réva vinná patří mezi nejstarší kulturní rostliny, rostla již před 150 mil. lety. Daří se jí nejlépe na teplých, prosluněných a suchých stráních, na půdách často písčitých či štěrkovitých, kde se ostatním polním plodinám nedaří nebo poskytují jen malé výnosy. Réva doprovází člověka od počátku jeho existence, již člověk mladší doby kamenné sbíral její plody. Počátky pěstování révy vinné na našem území sahají do třetího století našeho letopočtu, kdy v průběhu dobývání jednotlivých území Římany dorazila réva i na jižní Moravu. K většímu rozšíření vinařství došlo s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. Sběr hroznů je velmi důležitá práce, kdy se zhodnocuje celoroční snaha pracovníků ve vinici. Dříve bylo nutné vykonávat většinu prací jen ručně. Vynášení hroznů z vinice k dopravnímu prostředku v zádových putnách byla časově náročná a tělesně velmi namáhavá práce. Všechny nádoby pro sklizeň hroznů se tehdy vyráběly ze dřeva, proto se daly špatně čistit a byly těžké. Až v 60. letech 20. století se dřevo začalo nahrazovat moderními a lehčími materiály. Používají se především výrobky z plastů jejichž předností je lehkost, pevnost, snadná omyvatelnost a dlouhá životnost. Tyto nádoby svým tvarem a možností uložení ve více vrstvách umožňují lepší využití prostoru přepravního prostředku. Po dlouhá staletí nezaznamenal způsob sběru velkých rozdílů. Způsob hospodaření odpovídal tehdejší vyspělosti obyvatelstva. Teprve zaváděním a hospodárným využitím nových, vhodných mechanizačních prostředků na velkých souvislých družstevních viničních plochách, zejména v nových výsadbách, se práce vinařů značně usnadnila. Do poloviny 20. století bylo v našich vinicích rozšířeno hlavně vedení na hlavu s úzkým sponem pro ruční práce, mechanizace nebyla uskutečnitelná pro přílišnou těsnost viničních výsadeb, vzdálenost řad ve vinicích byla zpravidla jen 0,80 1,00 m.. Zvyšující se úbytek pracovních sil v poválečném období znamenal nástup nových forem výroby. Použití mechanizace na malých viničních parcelách nebylo rentabilní, drobní vinaři neměli zpravidla finanční prostředky na mechanizaci. Pro velkovýrobu bylo nutno nízké vedení radikálně změnit na vedení vysoké s širokým meziřadím (3 m) s možností použití velké mechanizace, která byla ve velkých zemědělských podnicích vždy pohotově k dispozici. Tím poklesla potřeba pracovních sil a mohly být obhospodařovány větší plochy vinic, rovněž ruční práce byla podstatně ulehčena tím, že pracovníci se nemuseli ohýbat. Pracovní výkony tím byly vyšší a námaha menší. 7

Velké změny nastaly především v posledních desetiletích minulého století. Nové technické možnosti umožnily nahrazením těžké a časově náročné ruční práce zvýšit výkonnost. Tradiční ruční sběr začal být nahrazován sklízeči hroznů. Tyto stroje byly neustále zdokonalovány. K většímu rozšíření sklízecích strojů došlo až v devadesátých letech. Plně mechanizovaná sklizeň hroznů podstatně snížila počet pracovníků nutných k překlenutí tohoto časově náročného období. Razantně se zkrátil taktéž čas potřebný ke sklizni. Moderní sklízeče hroznů jsou kombinací rychlého a dnes už i šetrného způsobu sběru hroznů. Při použití těchto strojů není nutné se sklizní hroznů moštových odrůd spěchat. Rychlý způsob sklizně umožňuje, zvláště je-li podzim teplý a slunný, ponechat hrozny co nejdéle na keřích, neboť právě v posledním období zrání je zvyšování cukru i aromatických látek ve vinných hroznech nejintenzivnější. Dnešní vývoj směřuje ke snížení potřeby ruční práce a maximálnímu využití mechanizačních prostředků. Při ručním způsobu sběru hroznů usnadňují nové typy strojů ruční práci. Manipulace s využitím sběrných nádob je v meziřadí pokud možno co nejvíce mechanizována. 8

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zhodnotit varianty přepravy a manipulace při sklizňových operacích ve vinohradnictví. Přiblížit problematiku částečně a plně mechanizované sklizně hroznů. Provést rozbor jednotlivých způsobů manipulace a přepravy sklizeného produktu (hroznů) a mechanizačních prostředků nasazovaných při částečně a plně mechanizované sklizni hroznů, systematicky uspořádat základní technologie využívané v současnosti při sklizni hroznů, popsat používané mechanizační prostředky, včetně základních technicko-ekonomických parametrů. Na základě získaných výsledků provést modelový návrh na vybavenost malého (do 10 ha) a středního (do 80 ha) vinohradnického podniku manipulační a dopravní technikou využívanou při sklizni hroznů. 9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Současný stav vinohradnictví v ČR Ze statistických výstupů z Registru vinic lze provést celkovou charakteristiku i analýzu vinohradnictví v ČR dle vinařských oblastí, podoblastí i jednotlivých obcí. Aktuální stav Registru vinic v ČR k 31. 12. 2005 uvádí MICHLOVSKÝ a ČEPIČKA (2006) z ÚKZÚZ, odboru trvalých kultur ve Znojmě. Díky dotační politice státu, Vinařského fondu ČR a částečně i Krajského úřadu Jihomoravského kraje vzrostla v posledních letech významně plocha mladých vinic a zlepšila se i odrůdová skladba vinic ve prospěch odrůd poskytujících vysoce kvalitní vína Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sauvignon, Chardonnay, Tramín červený a Rulandské bílé. V mladých výsadbách vzrostl podíl modrých odrůd, nejvíce se vysazovaly odrůdy Rulandské modré, Frankovka, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Cabernet Sauvignon a Cabernet Moravia. Významně se také snížil podíl přestárlých vinic s vysokým počtem chybějících keřů ve vinicích. Následující Tab.1 uvádí aktuální data k 31. 12. 2005 o vinařských obcích, viničních tratích, plochách registrovaných vinic s ohledem na členění dle vinařských podoblastí dle zákona č. 321/2004 Sb, o vinohradnictví a vinařství. Tab. 1: Počty vinařských obcí, viničních tratí, jejich plochy a počet pěstitelů v ČR dle Vinařská podoblast zákona č. 321/2004 Sb., stav registrace vinic k 31. 12. 2005 Počet vin. obcí Počet katastr území Počet vinič. tratí Plocha vinič. tratí v ha Počet pěstitelů Plocha registr. vinic v ha Plocha vykluč. vinic v ha Právo na opětov. výsadbu v ha Celkový produkční potenciál v ha Oblast Čechy Mělnická 37 49 91 1 757,5 94 413,04 14,36 427,40 Litoměřická 29 39 80 1 205,3 59 281,10 9,34 290,44 Ostatní - - - 21 19,20 0,39-19,39 Celkem Čechy 66 88 171 2 962,8 174 713,34 24,09 9,15 746,58 Oblast Morava Mikulovská 30 33 182 10 317,5 2 659 4 705,40 156,33 4 861,73 Slovácká 115 130 407 15 826,1 8 627 4 533,57 214,88 4 748,45 Velkopavlovická 75 80 319 13 859,1 7 627 5 068,26 97,65 5 165,91 Znojemská 91 106 224 9 266,6 1 254 3 460,40 59,84 3 520,24 Ostatní - - - - 53 73,33 73,33 Celkem Morava 311 349 1 132 49 269,3 20 220 17 840,96 528,70 145,27 18 514,93 Celkem ČR 377 437 1 303 52 232,1 20 394 18 544,30 552,79 154,42 19 261,51 Poznámka: K celkové produkční ploše 19 261,5 je nutno připočítat 385,2 ha 2 % v rámci přístupových smluv s EU (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo). 10

Plocha viničních tratí zjištěná z digitálních zákresů viničních tratí ve Státní mapě vrstevnicové 1 : 5 000 a z projektu Kategorizace viničních tratí. Z následujícího grafu s aktuální strukturou vinic v ČR dle jejich velikosti a počtu pěstitelů vyplývá značná rozdrobenost vinic mezi drobné pěstitele s malými vinicemi (71 % pěstitelů s plochou do 0,2 ha tvoří pouze 7 % z celkové plochy vinic v ČR) a na druhé straně koncentrace velkých vinic u malého počtu velkých pěstitelů (pěstitelů s vinicemi nad 1 ha osázené plochy je 6 % z celkového počtu pěstitelů, ale tito obhospodařují 84 % celkové plochy vinic v ČR). 25000 20000 15000 13762,0 19351 18554,3 Počet pěstitelů 10000 5000 0 7369 493,8 6427 831,3 3345 998,7 1018 704,8 812 1763,6 380 Osazená plocha (ha) 0,00-0,09 0,10-0,19 0,20-0,49 0,50-0,99 1,00-4,99 celkem Kategorie velikosti vinic (ha) Graf 1: Struktura velikosti vinic k 31. 12. 2005 (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo) Vinohradnictví v ČR je rozděleno do dvou oblastí oblast Čechy a oblast Morava, které se dále dělí do vinařských podoblastí. Převážná část pěstitelských ploch je soustředěna do oblasti Morava, z nichž nejrozsáhlejší jsou podoblasti Velkopavlovická, Mikulovská a Slovácká. 11

ha, počet 10000 pěstitelů 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 413 94 281 59 4705 4534 2659 8627 5068 7627 ha počet pěstitelů 3461 1254 podoblast Graf 2: Členění ČR na vinařské podoblasti dle zákona č. 321/2004 Sb., k 31. 12. 2005 (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo) Díky dotační politice Mze ČR a Vinařského fondu do roku 2004 je podíl ploch mladých vinic dosud významný, jak ukazuje níže zobrazený graf. V plné plodnosti je třetina ploch vinic, zůstává ještě i značný podíl přestárlých vinic, z nichž některé pěstitelé opouštějí pro nízkou rentabilitu pěstování hroznů. 21 až 30 let 25% 31 až více let 17% 5 až 20 let 33% 0 až 4 roky 25% 0 až 4 roky 5 až 20 let 21 až 30 let 31 až více let Graf 3: Věková struktura vinic v ČR k 31. 12. 2005 (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo) Následující graf dokládá vzestupný trend výsadeb mladých vinic v jednotlivých letech až do roku 2004 a následný markantní pokles v roce 2005, kdy skončily národní dotace z Mze ČR a Vinařského fondu a dotace z EU prostřednictví SZIF na restrukturalizaci vinic jsou poskytovány v rámci víceletých projektů. V roce 2005 investovali pěstitelé převážně do stavby opěrných konstrukcí ve výsadbách z minulých let a do podsadeb. Na tomto stavu se také negativně promítla snížená rentabilita pěstování révy vinné pokles nákupních cen hroznů. 12

2500 2000 1500 ha 1000 500 0 1924,5 1612 1081,2 715,4 535,4 372,4 409,3 288,5 285,6 92 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok výsadby Graf 4: Výsadba vinic v ČR (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo) 500 455 443 411 405 393 381 400 300 318 299 250 221 218 200 146 122 90 85 78 100 0 Frankovka Sauvignon Zweigeltrebe Chardonnay Cabernet Sauvignon Cabernet Moravia Graf 5: Odrůdová skladba nově vysazovaných vinic v letech 2002 2005 v ČR v ha (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo) 13

2500,0 2000,0 1500,0 1000,0 2021,7 1994,4 1628,1 1470,9 1364,2 1307,5 883,1 870,6 849,7 727,1 717,1 703,0 693,0 561,3 Osázená plocha (ha) 500,0 424,9 0,0 Frankovka Zweigeltrebe Sauvignon Chardonnay 336,1 288,1 280,7 237,6 Cabernet Sauvignon Cabernet Moravia 191,8 123,9 105,2 76,5 Merlot Irsai Oliver 71,5 58,9 46,7 40,5 Aurelius Dornfelder Neronet Kerner 28,3 27,9 17,2 Alibernet 13,4 12,4 11,7 Panonia Kincse Hibernal 10,6 Graf 6: Odrůdová skladba vinic v ČR (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo) 14

3.2 Současný stav uplatnění mechanizace ve vinohradnictví ČR Změnou vlastnických vztahů při privatizaci a transformaci státních a družstevních organizací se znovu objevily po roce 1990 principy soukromého vlastnictví, kdy při restituci majetku vznikaly různě velké výrobní celky od malých rodinných hospodářství až po velká vinohradnická střediska. SEM (1998) rozlišuje tyto základní kategorie: Rodinná hospodářství Velikost plochy pěstovaných vinic je do 5 ha. Mechanizační prostředky využívané touto skupinou pěstitelů se v podstatě omezují na užívání standardních strojů, především malotraktorů, univerzálních kolových traktorů se základním příslušenstvím. Vlastníci vinice s výměrou do 1 ha řeší většinou otázku kultivace a chemické ochrany formou smluv o zajištění těchto operací se specializovanými středisky. Družstva vlastníků Vinohradnické firmy s výměrou 10 50 ha. Jedná se zejména o skupiny restituentů, kteří založením družstva řeší snazší dostupnost k novým strojům a také tím zajišťují jejich maximální využití. Specializované vinohradnické podniky Vznikají formou akciových společností (a.s) nebo jako společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) transformací bývalých vinohradnických středisek ZD a státních statků. Velikost takových podniků se pohybuje řádově v rozmezí 100 250 ha. Vybavení mechanizačními prostředky odpovídá rozsahu prací na uvedené výměře vinic. Většina specializovaných středisek provádí i kultivaci a chemickou ochranu formou služeb pro drobné pěstitele. 3.3 Problematika technologie sklizně hroznů Zrání hroznů Během zrání se zvyšuje obsah cukrů ve šťávě bobulí a zvyšuje se její hustota. Současně se snižuje obsah veškerých kyselin, kyselina jablečná je prodýchávána na cukr. Zevně se bobule vybarvují a zaměkají, stopky začínají dřevnatět. Napadením 15

hroznů plísní (ušlechtilá hniloba) je dále podpořeno vypařování. Nedostatečná vyzrálost může být způsobena suchem a přetížením keřů. Rozlišují se následující stádia vyzrálosti (STEIDL, 2002): Buketní zralost: Úplné hroznové aroma, obsah cukru není ještě maximální. Plná zralost (fyziologická zralost): Je dosaženo maximálního obsahu cukru, získaného asimilací, hrozny obsahují veškeré živiny a barviva, pecičky jsou vyzrálé, bobule jsou měkké. Přezrálost: Slupka bobule je prodyšná, voda se může odpařovat, ostatní složky se zahušťují, částečně odbourávají. Posouzení kvality hroznů Vyzrálost hroznů ve vinici je značně rozdílná, jenom na jediném hroznů mohou být rozdíly až kolem 2ºNM. Proto je důležité provést odběr průměrného vzorku alespoň 100 bobulí, ty by měly být odebírány pokud možno stále ze stejných (označených) keřů vyváženě ze středu a vnějšku stěny porostu a z osluněné a zastíněné strany řádku. Po získání moštu z těchto bobulí lze refraktometrem odečíst jeho cukernatost. Vhodné je také doplňující stanovení kyselin. Na výsledky těchto měření má vliv velký rozptyl ve vinici. Minimální cukernatost potřebná pro jednotlivé kategorie vína (SEDLO, 1994; STEIDL, 2002): 11ºNM stolní víno 15ºNM jakostní víno víno s přívlastkem (není povoleno zvýšení obsahu alkoholu, např. doslazením moštu): 19ºNM kabinet 21ºNM pozdní sběr 24ºNM výběr z hroznů 27ºNM výběr z bobulí, ledové víno, slámové víno Doba sklizně Stanovení doby sklizně je nejdůležitějším rozhodnutím, které musí pěstitel každoročně udělat. Rozhodnutí o termínu sklizně závisí na více faktorech: vyzrálost hroznů (cukr, kyseliny, aroma, barviva, třísloviny), zdravotní stav hroznů, požadovaný typ vína (aromatické, přívlastkové). 16

Pro stanovení správné doby sklizně je rozhodující vedle obsahu cukru také u odrůd s nízkým obsahem kyselin, jako např. Müller Thurgau, Tramín, Rulandské šedé, Pálava, Muškát moravský nebo při produkci sektů, stejně důležitý obsah kyselin. Je třeba snažit se dosáhnout plně vyzrálých hroznů, slunečné počasí a dostatek srážek urychlí příchod plné zralosti (jediný pěkný podzimní den může znamenat zvýšení obsahu cukru až o 1/3ºNM. Suché a chladné počasí způsobuje zpoždění zrání, zralost hroznů je vhodné kontrolovat refraktometrem. Je nutná průběžná kontrola zdravotního stavu hroznů. Sklizeň je často nutno zahájit dříve, než se očekává, lépe je získat zdravé hrozny někdy i za cenu nižší cukernatosti. Sklizeň hroznů má probíhat za suchého počasí, neboť pouhé orosení hroznů např. při mlze znamená ředění vodou až o 6 % (SEDLO, 1994; STEIDL, 2002). Nerovnoměrný vývoj zrání nebo rozdílné napadení hnilobou vedou k potřebě několikeré sklizně (SEDLO, 1994; STEIDL, 2002): Předsklizeň: Při ní se sklízejí napadené hrozny, u kterých nelze předpokládat žádné zvýšení kvality nebo k ní může dojít s příchodem předčasných mrazů či při ochrnutí stopek hroznů. Zvýšená pracnost při neoptimálním zdravotním stavu hroznů se dvojnásobně vrátí v kvalitě vína. Hlavní sklizeň pak probíhá rychleji a dodatečná ošetření moštu a vína, která víno zatěžují, budou zapotřebí pouze pro malé množství z předsklizně. Hlavní sklizeň: Běžně jsou hrozny z celé vinice sklízeny najednou. Odstupňovaná sklizeň: Hrozny o požadované cukernatosti (např. při napadení ušlechtilou hnilobou) jsou sklízeny vícenásobným procházením řádky. 3.4 Problematika částečně a plně mechanizované sklizně hroznů V celém roce představuje sklizeň hroznů období, které se nejhůře překonává po stránce pracovního nasazení. Při ruční sklizní je zapotřebí 200 250 hodin na hektar. V polohách, kde sklon svahu nepřesahuje 35 %, může být nedostatek pracovních sil překonán nasazením sklízeče hroznů. Ve vyšších polohách a takových vinicích, kde sklízeč nemůže být použit, nelze tímto způsobem omezit počet pracovníků potřebných 17

ke sklizni hroznů. Tady má tedy částečně mechanizovaná sklizeň hroznů doposud nezastupitelnou roli (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003). U částečně mechanizované sklizně je vlastní oddělení hroznů od keřů a jejich uložení do sběrných nádob (kbelíky, bedny) provedeno ručně. Další manipulace s těmito nádobami je mechanizována. Při plně mechanizované sklizni probíhá oddělení hroznů nebo bobulí, stejně jako další manipulace s nimi mechanizovaně pomocí sklízeče. Oddělení hroznů či bobulí od révy, jejich zachycení a doprava ve stroji, čištění a doprava do zásobníku je zajištěna jedním průjezdem. Některé konstrukce sklízečů hrozny lisují přímo ve vinici, ve vinici zůstanou matoliny a odváží se jen mošt. Novější stroje automaticky chrání sklizenou hmotu před oxidací dávkováním různých látek (SO 2, N 2, CO 2, H 2 SO 3 ). Pro dopravu drti z vinohradu ke zpracování slouží různé konstrukce speciálních přívěsů, které zabraňují oxidaci. Jsou často vzduchotěsně uzavíratelné a dávkují se do nich antioxydanty (SEDLO, 1994). 3.4.1 Částečně mechanizovaná sklizeň hroznů Pro tento způsob sklizně se pěstitel rozhodne z vlastní vůle nebo se uplatňuje tam, kde místní podmínky nedovolují použití sklízecího stroje. Zvláště jsou-li svahy příkré, parcely malé a rozkouskované nebo keře staré a nízké. Cílem je dopravit hrozny do sklepa zcela neporušené (DOMINÉ, 2005). Hrozny se oddělují ručně odstřihnutím nůžkami nebo odřezáním nožem, nejlépe žabkou tak, že jednou rukou se podchytí hrozen, aby oddělené bobule spadly do ruky, a druhou rukou se odříznou nebo odstřihnou a dají se do sběrné nádoby. Opadané bobule pod keřem se posbírají. K odstřižení hroznů se používají speciální nůžky, které ve srovnání s běžnými zahradnickými nůžkami jsou vybaveny obzvláště dlouhým, úzkým a špičatým ostřím, které usnadňuje dobré a rychlé vniknutí a odstřižení v husté révové stěně. Hrozny se zásadně netrhají, vznikly by tak ztráty. Přitom se dbá na to, aby se mezi hrozny nedostaly žádné listy z révových keřů, které zanášejí do moštu a posléze vína nežádoucí cizí látky (chlorofyl, kyselina šťavelová) a předem snižují jakost budoucího vína (DOHNAL, KRAUS, PÁTEK, 1975; KRAUS, MUSIL, MENŠÍK, 1963; WALG, 2000). 18

Před zahájením sběru hroznů se veškeré nádoby a nářadí včas řádně vyčistí. Dříve používané dřevěné nádoby se navíc musely nechat namočením ve vodě zatáhnout, pokud byly rozeschlé, popř. opravit a utáhnout obruče. Aby nedocházelo k octovatění a nežádoucí infekci, musí se denně co nejdříve po sklizni nádoby a nářadí řádně očistit a opláchnout čistou vodou. Jednotlivé odrůdy se sbírají každá zvlášť, aby se získala při zpracování typická odrůdová vína. Hrozny poškozené hnilobou se zpracovávají odděleně (KRAUS, MUSIL, MENŠÍK, 1963). Svou nezastupitelnou roli má částečně mechanizovaná sklizeň při sběru hroznů pro přímý konzum (stolní hrozny), zde použití sklízecích strojů pro získaný charakter sklizeného produktu (směs bobulí a šťávy) není možné. Hrozny se v meziřadí ukládají do menších bedniček o hmotnosti max. 20 kg pokud možno těsně, aby při dopravě netrpěly otřesy a na paletách se vyvážejí z vinohradu. Vybírají se hrozny atraktivní, tj. vyvinuté, čisté, vybarvené, s nepoškozenými bobulemi. Hrozny malé, poškozené, sprchlé nebo nahnilé se ponechají na keři. Sklízí se za suchého počasí v době, kdy oschla rosa, nikoliv za prudkého slunečního úpalu. Stolní hrozny nesnášejí nešetrné zacházení při sběru, proto se berou co nejméně do rukou, aby se nesetřelo voskové ojínění bobulí. Střapce se odstřihují nebo odřezávají tak, že se levou rukou uchopí za stopku a pravou odříznou nebo odstřihnou u samého letorostu. Před definitivním uložením do expedičních lísek nebo jiných obalů se ještě prohlédnou, přetřídí, případně se úzkými nůžkami vystřihnou nevyvinuté, nahnilé nebo poškozené bobule. Hrozny I. jakosti jsou pěkného tvaru, stejné velikosti, bez poškození, dobře vyzrálé a vybarvené. Hrozny nestejné velikosti, nerovnoměrně vyzrálé, které nejsou tak pěkně vyvinuté avšak zdravé a nepoškozené patří do II. Jakosti (KRAUS, MUSIL, MENŠÍK, 1963). Dříve se ke sklizni používaly dřevěné džbery s držadlem o obsahu 15 l z měkkého nebo dubového dřeva či smaltované kbelíky o obsahu asi 10 kg. Každá oblast měla zpravidla zvláštní tvar sběracích nádob, v některých oblastech se používaly i proutěné košíky. Z těchto nádob se hrozny vysypaly do lehkých dřevěných puten (později umělohmotných) s lněnými popruhy o obsahu 25 40 kg. Hrozny se v nich odnášely z vinice na zádech na cesty k dopravnímu prostředku a tam se přesypaly do velkých dřevěných kádí (asi 1 200 l, DVOŘÁK, 1930) nebo menších dřevěných škopků na 35 40 kg hroznů a v těchto nádobách se hrozny také odvážely k lisovnám na vleku traktoru či nákladního auta. Z velkých dřevěných kádí se hrozny musely vyhazovat do drtičů ručně vidlemi. Rychlejší, ale namáhavější bylo skládání hroznů z dřevěných škopků. 19

Hrozny se ze škopků vysypávaly přímo do násypných nádrží mlýnkoodstopkovačů. Veškeré tyto dřevěné nádoby nesměly být rozeschlé, neboť rozeschlé nádoby do sebe nasávaly mnoho šťávy, uvolněné z puklých nebo rozmačkaných bobulí a také mnoho šťávy mohlo z takových kádí vytéct. Zejména u velkých kádí, určených k odvážení hroznů vznikal po naplnění větším množstvím hroznů větší tlak a tím i silnější poškození spodních hroznů a uvolňování šťávy. Později byla pro rychlý způsob přejímky hroznů na povrchu u lisovny instalovaná široká kovová nádrž, která umožňovala vožení hroznů volně ložených na vlečkách traktorů nebo na plošinách nákladních automobilů, které byly vyloženy plachtou z umělé hmoty. Volně ložené hrozny se z vleků vysypaly do nádrže a postupně se šnekovým dopravníkem dopravily do násypných nádrží mlýnkoodstopkovačů, v nichž byly zpracovány (DOHNAL, KRAUS, PÁTEK, 1975; KRAUS, MUSIL, MENŠÍK, 1963). Obr. 1: Pohled na vinici Ferdinandu u Obr. 2: Nakládání hroznů při vinobraní na Dol. Beřkovic (DVOŘÁK, 1930) vinici Koráb na Mělníku (DVOŘÁK, 1930) V současnosti se ke sběru hroznů používají především plastové kbelíky a bedny. Hrozny se z kbelíků vysypávají přímo na traktorový přívěs. Traktor s vlekem projíždí meziřadím stejnou rychlostí, jakou pracovníci sklízí hrozny minimálně na nejbližších 4 řádcích. Dva pracovníci sklízí jeden řádek, každý z jedné strany. Plastové bedny se u nás rozšířily koncem šedesátých let především pro svou lehkost a snadné čištění. Jsou o rozměrech 600 x 400 x 400 mm a nosnosti 30-40 kg hroznů. Snadno se skladují a mohou se ukládat v několika vrstvách na sebe, tím lépe využívají kapacitu přepravního prostředku. Bedny jsou nejdříve s předpokládaným asi 10 % přebytkem rozvezeny po řádcích a pracovníci je pak plní hrozny přímo nebo se sklízí ručně do plastových kbelíků o obsahu 10 15 litrů, které se po naplnění vyprázdní do beden. Naplněné i 20

prázdné bedny jsou sesbírány a vyvezeny z vinice. Hrozny se odvážejí z vinice na místo zpracování přímo v bednách (DOHNAL, KRAUS, PÁTEK, 1975; SEDLO, 1994). Bezprostředně po sklizni je třeba udělat vytřídění hroznů, buď přímo ještě na vinici, nebo hned po příjmu hroznů ve sklepě. Odstraní se listy, nezralé hrozny utržené omylem a části hroznů napadené plísní šedou. U hroznů sklizených strojem toto vytřídění odpadá, při správném nastavení strojů se suché nebo zelené bobule neodtrhnou a shnilé bobule spadnou z keře již při sebemenším otřesu. Listy se odstraní pomocí ventilátorů (DOMINÉ, 2005). 3.4.2 Plně mechanizovaná sklizeň hroznů Pokud se má celý sběr vykonávat ručně, představuje tato pracovní operace až 50 % z celkového objemu všech prací za rok (FIC, 1973). Tento vysoký podíl byl podnětem pro zavedení mechanizovaného sklizně hroznů. Počátky plně mechanizované sklizně hroznů v ČR sahají do 70. let minulého století, ale rozšíření tohoto způsobu sběru nenastalo hlavně z ekonomických důvodů a díky snížené kvalitě sklízeného produktu. Nedokonalost tohoto systému se projevila ve ztrátách, vysokém podílu listů a úlomků betonových sloupků (ZEMÁNEK, BURG, 2003). Technická úroveň sklízecích strojů se neustále zvyšuje. Dnešní trend je univerzálnost sklízečů, jsou konstruovány jako portálové traktory, na které se navěšují jednotlivé adaptéry (sklizňový, osečkování letorostů, zpracování půdy, chemické ochrany). Toto řešení umožňuje využití podvozku jako nosiče po celou sezónu. V současné době sklízeče využívají především velké vinohradnické podniky s výměrou 100 a více ha plodných vinic firem GREGOIRE, PELLENC, NEW HOLLAND, STIMA, ERO (ZEMÁNEK, BURG, 2003). K dispozici jsou traktorové tažené nebo samojízdné sklízeče, jejich vysoká hmotnost způsobuje utužení půdy ve vinohradě. Plně mechanizovaná sklizeň hroznů je pouze jednorázová. Sklízečem nelze provádět probírku. Nicméně lze před strojní sklizní provést ručně výběr vadných hroznů, takže se bude sklízet jen zdravý materiál (SEDLO, 1994). Bobule jsou od třapin odděleny mechanicky. Mezi stroji převažují sklízeče využívající vibračních prutů s působením v horizontálním směru. Při sběru se stroj pohybuje nad řádkem révy vinné a vibrujícími pruty setřásá jednotlivé bobule, případně části střapce na dopravní zařízení umístněné nad zemí pod portálem traktoru. Přitom 21

musí být překonána poutací síla bobule, která závisí na odrůdě, velikosti a cukernatosti bobule. Bobule se od hroznu oddělí pokud síla vznikající v důsledku vibrací překoná sílu, která poutá bobuli k třapině hroznu. Strojní sklizeň zbavuje vinaře namáhavého odstopkování. Bobule by měly zůstat i při použití sklízečů nepoškozené. Na kvalitu mechanizované sklizně má vliv odrůda, způsob vedení, zralost hroznů a jejich zdravotní stav, druh opěrné konstrukce a obsluha sklízeče (ZEMÁNEK, BURG, 2003; DOMINÉ, 2005). Obr. 3: Sklízecí ústrojí sklízeče ERO Obr. 4 Vyprazdňování zásobníku sklízeče ERO Aby střapce nebo bobule nepadaly na zem, je sklízený produkt po oddělení zachycen pomocí dvojice kapsových dopravníků přiléhajících z obou stran ke kmínkům révy či k opěrné konstrukci, které zároveň slouží pro dopravu sklízeného produktu do zásobníku, jinou variantu tvoří otočné šupinovitě se překrývající plastové lamely uchycené na výkyvných držácích s dopravou sklizeného produktu do horní části stroje dvojicí bočních dopravníků. Čištění sklizeného produktu je zajištěno pomocí ventilátorů umístěných mezi dopravníkem a zásobníkem. Tak je zajištěno odsávání listů s minimálním podílem šťávy. K vyšší čistotě produktu mohou přispět krátká válcová síta umístěná před zásobníkem, která zachytí listy, úponky a jiné příměsi (ZEMÁNEK, BURG, 2003). Zásobník z nerezové oceli je u tažených sklízečů o objemu 2 x 700 1 200 litrů a u sklízečů samojízdných 2 x 1 000 1 250 litrů s vyprazdňováním sklápěním dozadu nebo je sklízeč vybaven centrálním zásobníkem o objemu 2 950 litrů s bočním vyprazdňováním. Zásobníky mohou být vybaveny rozdělovacími šneky. Sklízeče dosahují pracovní rychlosti v rozmezí 2 8 km.h -1. Denní výkon tažených sklízečů je 3 4 ha, u samojízdných 5 ha (Fa. GREGOIRE, 2006). Na výkonnost sklízečů hroznů má vliv především technická úroveň strojů, odrůda, hektarový výnos a stav porostu. 22

Pro jednotlivé odrůdy, případně stupeň zralosti je možno na sklízeči nastavit výšku sklízecí hlavy na sklízený řádek, intenzitu setřásání, otáčky odsávacích ventilátorů a rychlost transportních dopravníků podle pracovní rychlosti stroje a hektarového výnosu. Ovládání je multifunkční pákou. Stranové vyrovnání 400 600 mm umožňuje nasazení sklízeče v terénu až do 28 %. Samojízdné sklízeče jsou vybaveny digitálním palubním informačním systémem (ZEMÁNEK, BURG, 2003). Sklízeče mohou být na přání vybaveny zařízením RVS pro snížení intenzity kmitů sklízecí hlavy. To je vhodné zejména pro sklizeň u starších vinic, které jsou vybaveny betonovými sloupky. RVS automaticky detekuje sloupek a sníží intenzitu kmitů na předem zvolenou hodnotu (Fa. GREGOIRE, 2006). Použití sklízečů hroznů vyžaduje některá agrotechnická a organizační opatření. Mezi nejdůležitější patří výsadba stejné odrůdy, což umožňuje sklizeň jedním průjezdem. Dále je nutné dodržet přímost řad, rovnost kmínků keřů pro spolehlivou funkci záchytných zařízení a šířku úvratí pro návěsné typy min. 10 m. Strojní sklizeň je možná jen při dostatečně širokém meziřadí. Použití vibračních sběracích strojů je podmíněné výsadbou odrůd s volně visícími hrozny, které nejsou zapletené do vnitřní části vinného keře. Je nutné také přizpůsobit řez a vedení keřů révy vinné a dosáhnout prostorové rozmístnění hroznů ve vertikální zóně podle způsobu vedení ve výšce od 0,5 0,6 m do 1,5 1,6 m tak, aby se co nejméně dotýkaly keřů. Při řezu a vyvazování je vhodné odklonit plodné letorosty od sloupků opěrné konstrukce. Pomocí defoliace lze zmenšit objem listové plochy a zúžit stěnu porostu opakováním osečkování letorostů (ZEMÁNEK, BURG, 2003; FIC, 1973). U vibračních sběracích strojů mohou být bobule porušené, proto se musí transportovat ihned do dopravní nádrže. Hrozny se přemístí dopravníkem do traktorového přívěsu, který projíždí po vedlejším meziřadí nebo se zásobníky sklízeče vyprázdní do traktorového přívěsu odstaveného na okraji vinice. Některé způsoby vedení a tvarování vinného keře neumožňují přímý mechanizovaný sběr. Odrůdy s malými střapci a s hustou spletí letorostů, jako i odrůdy s intenzivně rostoucími zálistky snižují možnost mechanizovaného sběru. V mnoha případech neodpovídá ani úprava terénu, na kterém jsou vinohrady vysazené (FIC, 1973). Výhody plně mechanizované sklizně jsou v tom, že stroj může pracovat, kdy je to potřeba a kdy jsou nejvhodnější podmínky. Sklizeň může probíhat v noci, kdy je chladněji, nebo nepřetržitě, když to vyžaduje vysoká vyzrálost hroznů nebo špatné 23

počasí. Použitím sklízečů odpadají problémy se sháněním sezónních pracovníků, s jejich ubytováním či stravováním. Stroje nabývají významu zvláště v posledních letech, kdy rostou mzdové náklady a je nedostatek pracovních sil. Kvalita práce sklízecích strojů závisí na nastavení frekvence setřásání a na rychlosti jakou se pohybuje. Čím rychleji stroj jede, tím silněji musí keře otloukat, aby se bobule oddělily od třapiny. Úroda může být takto poškozena, rovněž na keřích zůstávají rány a ničí se sloupky. U vín, jejichž výroba je založena na lisování celých hroznů, nelze sklízečů použít, protože se od keře oddělují převážně samotné bobule. Proto musejí být hrozny sklízeny ručně. Ve srovnání s ručním sběrem vede mechanizovaná sklizeň k o 15 % vyššímu obsahu tříslovin a kalů. Proto je důležité optimálně nastavit možnost setřásání a přizpůsobit rychlost jízdy momentálnímu stavu hroznů (STEIDL, 2004; DOMINÉ, 2005). 3.4.3 Oxidace a antioxydanty přidávané ke sklizenému produktu Dovážení celých hroznů má tu výhodu, že šťáva v bobulích není zvláště za teplého počasí tak vystavena účinkům mikroorganismů. Pokud se ale při sklizni nebo při přepravě bobule příliš pomačkají, zvyšuje se možnost nepříznivých kvasných procesů (naoctění), ale i možnost změn barvy působením oxydas. Přepravuje-li se sklizeň ve formě rmutu (rmutování se provádí přímo ve vinici), může za teplého počasí nastat již po cestě kvašení nebo naoctění (DVOŘÁK, 1930). Při oxidaci se slučuje vzdušný kyslík se složkami moštu, čímž může dojít ke změnám barvy nebo aroma. Tomu se zabraňuje ošetřením rmutu již na vinici (CO 2, SO 2 ). Proto vzdálenost mezi vinohradem a sklepem by neměla být příliš velká. Rychlost oxidace hroznové drti záleží na jednotlivých odrůdách révy vinné. U bílých hroznů, které obzvláště snadno podléhají oxidaci, je potřeba zkrátit dobu mezi sklizní a lisováním na minimum. U červených hroznů vyšší obsah fenolů působí na oxidaci inhibičně. Aby se zabránilo oxidaci sklizeného produktu, než je dopraven k místu zpracování, je třeba dodržet některé zásady (DOMINÉ, 2005): zabránit rozmačkání hroznů, a tím vytékání šťávy zkrátit co nejvíce dobu čekání sklizených hroznů na odvoz z vinice nesklízet hrozny v době největšího horka chránit hrozny před kontaktem se vzduchem vrstvou ochranného plynu (zmrazený oxid uhličitý se při rozmrazení rozšíří jako plyn nad hrozny) 24

osvědčený antioxidační prostředek je oxid siřičitý (použitelný po celou dobu výroby vína od sklizně hroznů až po láhvování) Komprimovaný oxid uhličitý (suchý led) Oxidaci drti se zabraňuje tak, že uvolňující se oxid uhličitý, který nevstupuje do reakce s látkami obsaženými v drti, vytlačuje vzduch obsahující kyslík, který ve styku s drtí v ní vyvolává nežádoucí změny. Oxid uhličitý má také tu výhodu, že se snižuje teplota drti, čímž se zabrání rychlému rozvoji mikroorganismů. Tento způsob úpravy drti je výhodný pro zpracování přezrálých hroznů, podléhajících rychle oxidačním změnám, taktéž i tam, kde delší ležení drti ohrožuje kvalitu budoucího vína, a hlavně při teplém podzimním počasí. Množství suchého ledu v kilogramech, který se musí přidat k drti se vypočítá tak, že množství drti v litrech se násobí tolika stupni Celsia, o kolik se má drť zchladit a vydělí se 135 (KRAUS, KONEČNÝ, 1958). Síření rmutu Strojně sklizené hrozny je účelné ještě ve vinici před odvozem zasířit práškovým dvojsiřičitanem draselným na povrchu rmutu. Přídavek oxidu siřičitého má více účinků: - potlačení velmi aktivních oxidačních enzymů, které mohou způsobovat narušení barvy - potlačení nežádoucích kvasinek a bakterií - vyvázání vzdušného kyslíku - zvýšení vyluhování tříslovin Dávkování SO 2 se pohybuje mezi 30 až 50 mg.l -1 (disiřičitanu draselného). Čím dříve je tento přídavek dodán, tím lépe je rmut chráněn před účinky vzduchu a potlačí se rozklad barviva - zamezení hnědnutí (STEIDL, 2003). Kyselina siřičitá brzy přechází na vázanou formu a pak již neposkytuje drti ochranu před oxidací. Větší dávky kyseliny siřičité s úmyslem konzervovat drť na delší dobu nelze použít. Proto je vhodnější sířit drť malými dávkami kyseliny siřičité a tyto dávky často opakovat, aby byla neustále obnovována volná kyselina siřičitá, a tak drť dokonale chráněna. Při výrobě vína by se mělo vystačit s co nejnižším množstvím kyseliny siřičité, nebo ji nahradit tuhým oxidem uhličitým (KRAUS, KONEČNÝ, 1958). 25

3.5 Způsoby manipulace a přepravy sklizených hroznů Hrozny by měly být dopraveny na místo zpracování šetrným způsobem, aby se neuvolnilo větší množství šťávy a zabránilo se tak možné oxidaci, vyluhování nebo nežádoucímu mikrobiologickému vývoji. Na předčasné rozdrcení bobulí má vliv výška vrstvy hroznů a dopravní vzdálenost. Hrozny ani mošt nesmějí přijít do styku s kovy, které se rozrušují organickými kyselinami. Tvoří se rozpustné, zdravotně závadné soli, které zhoršují kvašení a kvalitu vína vytvářením zákalů. Nevhodné jsou proto nádoby plechové, pozinkované nebo měděné (STEIDL, 2002; DOHNAL, KRAUS, PÁTEK, 1975). Zatím co u plně mechanizované sklizně jsou sklizňové operace: oddělení bobulí od třapin (hroznů od révy), zachycení a doprava ve stroji, čištění a soustředění do zásobníku zajištěny jedním průjezdem, u částečně mechanizované sklizně WALG (2000) rozlišuje následující činnosti: odstřižení hroznů a shromažďování do sběracích nádob, přemístění sběracích nádob ke sběrným nádrží, transport hroznů z meziřadí na okraj vinice, přeprava hroznů k místu jejich zpracování. Dopravní zařízení, která se používají pro přepravu sklizených hroznů nebo rmutu z vinice na místo zpracování ovlivňuje způsob sklizně. Při částečně mechanizované sklizni se sklizňové vany s vyklápěním nebo vyprazdňováním pomocí šnekového dopravníku nebo rmutového čerpadla používají zároveň i pro přepravu sklizených hroznů. Při plně mechanizované sklizni pomocí sklízečů je sklízený produkt směsí bobulí a šťávy. Proto by měla být doba přepravy co nejvíce zkrácena. Dopravuje se pomocí traktorových přívěsů (návěsů) s vanovou korbou nebo pomocí kontejnerových přepravníků o objemu 4 000 5 000 litrů vybavených rmutovým čerpadlem (ZEMÁNEK, BURG, 2003). 3.5.1 Transport hroznů z vinice při částečně mechanizované sklizni hroznů Vynášení hroznů z vinice bylo dříve zajištěno výhradně pomocí puten nesených na zádech. Dnes tento způsob přemístění hroznů z vinice k dopravnímu prostředku může 26

nacházet uplatnění snad ještě v obzvláště strmých polohách. Tato časově náročná a tělesně velmi namáhavá práce byla v současnosti nahrazena zavedením mechanizace. Při plně mechanizované sklizni hroznů je transport hroznů zajištěn velice jednoduše, kdy se zásobníky nesené na sklízeči po naplnění vyprázdní na souvratích do přepravního prostředku. Při částečně mechanizované sklizni hroznů se vyvážení hroznů z vinice k přepravnímu prostředku odstavenému na souvratích děje pomocí (WALG, 2000): vysokozdvižného zařízení k vyvážení plastových kontejnerů (beden, kádí) z meziřadí traktorových nesených kontejnerů traktorových návěsných kontejnerů sklízecích van (určených i pro přímý transport) Vysokozdvižné zařízení Při tomto způsobu jsou v meziřadí uložené kontejnery (bedny, kádě) naloženy vysokozdvižným vozíkem a vyvezeny z vinice, kde se vyprazdňují pomocí vyklápěcího zařízení na dopravní prostředek. Při krátké vzdálenosti do zpracovatelského podniku mohou být tyto sklízecí obaly přímo naloženy na dopraví prostředek bez vyklápění a odvezeny ke zpracování. Vysokozdvižné vozíky mohou být vybaveny mechanickým nebo hydraulickým vyklápěcím zařízením (WALG, 2000). Bedny Plastové bedny se dobře stohují, čímž lépe využívají objem přepravního prostředku. Plné bedny jsou obvykle podány pod nejbližšími řádky a ručně se ukládají na palety, které se přemisťují vysokozdvižným zařízením z meziřadí na okraj vinohradu. Na přívěsy se překládají i s paletami a odváží se do zpracovatelského podniku. Výhodou je malá násypná výška, tím malé mechanické poškození hroznů. Je možné přímé vyprázdnění do mlýnkoodstopkovače nebo lisu bez překládání. Čerpadlo není nutné, tím se snižuje množství kalů. Větší objem však vyžaduje větší dopravní kapacitu. Tento způsob je náročný na pracnost při přepravě a čištění beden (WALG, 2000; STEIDL, 2002). 27

Kádě Používají se často u malých pěstitelů. Při použití vyklápěcího nebo odsávacího zařízení mohou být různé velikosti a druhu. Mají stejné přednosti a nedostatky jako bedny. Rozdíl je ve větší násypné výšce, a tím způsobené větší mechanické poškození (STEIDL, 2002). Kontejnery Kontejnery jsou normované velkoobjemové bedny o nosnosti 400 900 kg, které lze stavět na sebe. Jsou kompromisem mezi šetrnou dopravou a maximálním využitím dopravního objemu. Kontejnery umístěné v meziřadí jsou rozmístěné šachovitě a účelně, aby k nim mělo přístup co nejvíce sběračů. Po naplnění se přemisťují traktorem a vysokozdvižným zařízením z meziřadí na okraj vinohradu, kde se nakládají na přepravní prostředek. Přívěsem se hrozny převážejí do zpracovatelského podniku, kde se přímo vysypou do příjmové vany. Při příjmu ve velkých podnicích zjednodušuje možnost použití datového čipu získávání údajů, které lze pak doplnit údaji o zpracování a využít pro výplatu prostředků za přijaté hrozny. Výhodou je, že objem dopravního prostředku je lépe využíván. Kontejnery lze vyprázdnit přímo vysypáním pomocí vysokozdvižného vozíku se zařízením na vyklápění neseného břemene nebo pomocí příjmových dopravníků s vyklápěčem kontejnerů a s vynášecím dopravníkem pro dopravu hroznů do drtiče a lisu. Jednotlivé kontejnery se stejnou partií hroznů (odrůda, cukernatost, trať) lze vytřídit, krátkodobě skladovat a pak společně zpracovat. Větší násypná výška může mít negativní vliv při delší dopravní cestě (otřesy) na větší mechanické poškození. Pořizovací náklady jsou vysoké (FIC, 1973; STEIDL, 2002). Traktorové nesené kontejnery Tento způsob se uplatňuje u malých vinohradnických firem, které disponují vinohradnickým traktorem s možností připojení vysokozdvižného zařízení s výklopným kontejnerem. Přistavěné kontejnery jsou ve vinici plně naloženy a odvezeny k dopravnímu prostředku, kde jsou pomocí vysokozdvižného zařízení vyprázdněny. Při krátké vzdálenosti k místu zpracování mohou být kontejnery odvezeny přímo. Kontejnery jsou o objemu 400 až 1000 litrů (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003). 28

Traktorové návěsné kontejnery Asymetrické kontejnery o objemu 1 500 až 2 000 litrů s využitím u větších vinohradnických podniků jsou ve vinici naplněny a hned potom jsou hrozny přímo bez překládání dopraveny na místo zpracování, kde se vyprazdňují hydraulickým zařízením do příjmové násypky (ZEMÁNEK, BURG, 2003). Sklízecí vany Sklízecí vany s úzkým rozchodem slouží zároveň také k přímému transportu hroznů z vinice k místu zpracování. Ve vinici jsou naplněny hrozny, odvezeny a prostřednictvím čerpadla vyprázdněny přímo do lisu nebo rmutového zásobníku. Sklízecí vany jsou o objemu 1 100 až 1 800 litrů. Sklízecí vany o objemu 3 000 litrů a více jsou vhodné spíše jen pro přepravu hroznů od vinice k místu zpracování. Tento způsob transportu hroznů je obzvláště výhodný pro vinařské podniky, které mají k dispozici v lisovně málo místa pro vykládací stanici (WALG, 2000). 3.5.2 Přeprava hroznů z vinice k místu zpracování při částečně mechanizované sklizni Pokud se transport hroznů z meziřadí neuskutečňuje dopravním prostředkem přímo na místo zpracování, musí být hrozny na souvratích přeloženy na přepravní prostředek. Hrozny by měly být dopraveny z vinice k místu zpracování pokud možno nepoškozené, aby nedocházelo při uvolnění šťávy k nežádoucí oxidaci, vyluhování nebo mikrobiologickému vývoji. Na předčasné rozdrcení bobulí má vliv výška vrstvy hroznů a dopravní vzdálenost. Přednost se dává nízkým nádobám, aby se hrozny nerozmačkaly vlastní vahou. To je zvláště důležité je-li vzdálenost mezi vinicí a sklepem delší a teplota vzduchu vyšší. Volba druhu přepravy závisí především na způsobu sběru hroznů a druhu příjmového zařízení v lisovně (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003). Sklizený produkt je přepravován ve formě (STEIDL, 2002): celých hroznů (bedny, kontejnery, volně ložené), rozdrcených hroznů nebo rmutu (sklizňové a mlýnkoodstopkovací návěsy, sklízeče), moštu (polní lisy). Při plně mechanizované sklizni musí být vytvořen soulad mezi dopravou sklizeného produktu a výkonem zpracování. Ve zpracovatelském podniku se přizpůsobí dopravní a 29

zpracovatelská kapacita objemu sklizeného produktu. Pokud zpracovatelská kapacita nestačí v krátkém čase zpracovat velké množství sklizeného produktu, může dojít k narušení pozdější kvality vína (WALG, 2000). Pro transport hroznů z vinice k místu zpracování jsou k dispozici tyto přepravní prostředky (WALG, 2000): přívěs pro bedny, kádě a kontejnery vyklápěcí přívěs vyložený plachtou kontejnerový přepravník sklízecí vany se šnekovým čerpadlem a drtičem Přívěs pro bedny, kádě a kontejnery Tato metoda je využívána především malými podniky ve spojení s různými způsoby vykládacího zařízení. Při použití výtahu jsou zapotřebí obaly s možností bočního uchycení. U jiných vykládacích zařízení jako je např. vyklápěcí či odsávací zařízení mohou být použity obaly různých typů a velikostí. Transport s těmito obaly a použití vysokozdvižného zařízení nebo dopravních pásů je akceptovatelným řešením pro podniky, které uskutečňují šetrné zpracování sklizeného produktu ve formě lisování celých hroznů (WALG, 2000). Vyklápěcí přívěs vyložený plachtou Přívěsy vyložené pevnou plachtou nebo speciální nástavby na hrozny představují v mnoha podnicích to nejjednodušší řešení přepravy sklizených hroznů do zpracovatelského podniku. Pro bezproblémové vyložení hroznů musí být přívěsy sklápěcí. Pokud se přívěs vyprazdňuje ručně, je třeba počítat s výkonem asi 100 kg za minutu na dva muže. Přívěsy mohou být jednonápravové, dvounápravové nebo tandemové. Ve zpracovatelském podniku se vyprazdňují do příjmové nerezové nebo plastové vany se šnekovým dopravníkem. Tato metoda je velmi jednoduchá a výkonná. Výhodou příjmových van je, že se mohou instalovat v přízemí a není zapotřebí dělat žádné stavební opatření, dále dobré využití prostoru, jednoduchost a výkonnost. Používají se běžné dopravní přívěsy s úpravou. Příliš vysoká násypná výška způsobuje větší poškození hroznů a vytláčení šťávy (STEIDL, 2002; WALG, 2000). 30

Kontejnerový zásobník Tato možnost přepravy hroznů je vhodná pro větší podniky. Hrozny jsou přepravovány ve velkoobjemových kontejnerech uložených na podvozku s vyměnitelnými nástavci. Před sklizní jsou kontejnery odstaveny na okraji vinice, odkud jsou po naplnění vyzvednuty a odvezeny do zpracovatelského podniku. Zde se vyprázdní vyklápěním do příjmové vany (WALG, 2000). Sklízecí vany WALG (2000) uvádí, že těmito návěsy byl ve vinařství zaveden přepravní systém, který umožňuje rozdrcení hroznů a vyložení rmutu jednoduchým způsobem. Pro plně mechanizovanou sklizeň by měla být kapacita van nejméně 4 000 litrů. Vany s konickou nádrží jsou vybaveny v horní části clonou, která při přepravě zamezuje rozlévání uvolněné šťávy ze sklizeného produktu. Sklizený produkt je přiveden pomocí dopravního šneku na dně nádrže čerpadlu. Čerpadla mají zajistit pokud možno šetrnou dopravu hroznů. Ve vanách jsou vestavěny převážně excentrická šneková čerpadla, neboť jsou odolná vůči cizím tělesům a schopná transportovat sklizený produkt do vyšší výšky. Vhodná jsou také čerpadla s lamelami vedenými ve spirále. Dopravní výkonnost šneku a čerpadla musí být vzájemně přesně sladěna. Dopravní šnek musí pracovat odpovídající rychlostí, aby čerpadlo bylo schopno pojmout dopravený materiál. V nádrži nesmí docházet k nežádoucímu víření, což by vedlo ke zvýšené tvorbě kalu. Jako konečný drtič slouží pružně uložené drtící klapky nebo kola s nastavitelnou štěrbinou. Šířka štěrbiny by měla být nastavena co největší, aby se v produktu omezilo množství kalu. Je plynule přestavitelná ruční klikou, popř. se změní vložením vymezovacích podložek. Protože drtič silně zvyšuje zatížení kalem, nabízí někteří výrobci také vany bez čerpadla a drtiče. Dodatečný rozvolňovací hřídel napomáhá dopravnímu šneku lépe vyprázdnit vzájemně stlačený sklizený produkt, dojde tak k plynulému dávkování z rmutovací nádrže a tím je umožněno lisování. Vany mohou být na přání vybaveny vratným ústrojím, takže se může rmut ze zásobní nádrže do přepravníku odsát a přečerpat na jiné místo na lisu. Mnohé vany jsou vybaveny pohonem pro dopravní šnek a čerpadlo, které pracují většinou stejnou rychlostí. Výrobci v minulosti toto zdůvodňovali tím, že se chtěli vyhnout vzpříčení zrn. V praxi ale tímto dochází ke známému vzniku rmutu, protože 31

šnek dopravuje větší množství rmutu, než čerpadlo zpravidla může odklidit. Seřídí-li se potom drtič ještě na minimální propust, tak se efekt vzniku kalu ještě zesílí. Snížit tvorbu kalu mohou následující technická řešení: vestavba dopravního šneku s menším průměrem, menším nebo seřiditelným počtem otáček vestavba rmutového čerpadla s větším rotorem a tudíž větším výkonem, tak by se nemohlo vytvořit nahromadění rmutu mezi šnekem a čerpadlem drtič by měl být v závislosti na sklizeném produktu otevřen co nejvíce využití přirozeného spádu, poněvadž maximum kalu způsobuje šnek dopravující šikmo nahoru používat návěsy s dopravním šnekem s volným roznášením, bez čerpadla a drtiče používat návěsy s pásovým vyprazdňováním nebo s vyklápěcí nádrží Nové návěsy jsou založeny na šetrném pracovním postupu. Na trhu jsou nabízeny různé typy: návěsy se šnekovým vynášením bez čerpadla a drtiče návěsy se zvedacím zařízením k přímému plnění (odstopkovače, lisu) návěsy s dopravním pásem Plnění lisu celými hrozny je při použití návěsů se zvedacím zařízením racionalizováno a usnadňuje zpracování sklizeného produktu odstopkovačem pro přípravu červeného vína, protože hrozny dorazí také při postavení v přízemí do stroje bez čerpání. U van se šnekovým vynášením nebo dopravním pásem je zapotřebí pomocný dopravní pás, jestliže lis nebo odstopkovač nestojí za návěsem. STEIDL (2002) shrnuje přednosti a nedostatky těchto sklízecích návěsů. Výhodou je minimální manipulace s hrozny a rychlé vyprázdnění pomocí vlastního šnekového dopravníku, podle provedení může být překonán i výškový rozdíl. Nebo existují konstrukce, umožňující vyklopení celé vany do násypky mlýnkoodstopkovače nebo lisu. Při nevhodně navrženém šroubovém dopravníku a čerpadle (vysoké otáčky, malý průměr) dochází k silnému mechanickému poškození hroznů, a tím ke vzniku kalů. Nové konstrukce jsou proto místo šroubových dopravníků vybavovány dopravníky 32

pásovými. Tím se dosahuje šetrnější dopravy, ale pás vyžaduje náročnější čištění a údržbu. Sklízecí návěsy mohou být vybaveny také mlýnkoodstopkovačem nebo lisem. Instalovaný mlýnkoodstopkovač (vertikální nebo horizontální) zajišťuje rozdrcení a odstopkování hroznů již ve vinici. Důležité je rychlé plnění návěsu. Výhodou je, že rmut nezabírá tolik objemu co hrozny, a navíc se pak nemusí z lisovny odvážet třapiny. Vertikální mlýnkoodstopkovač pracuje často málo šetrně. Při pomalém plnění (pomalá sklizeň) a zvláště za vyšších teplot může dojít k octovému kvašení. Obsah kalů je vyšší. U sklízecích návěsů vybavených lisem se hrozny vylisují již ve vinici a přepravuje se pouze mošt. Kvalita připravovaného vína se tím nesnižuje (STEIDL, 2002). 3.5.3 Přeprava hroznů z vinice k místu zpracování při plně mechanizované sklizni Odvoz sklizeného produktu při plně mechanizované sklizni je jedním z nejzávažnějších problémů. Důvodem je možnost rychlého znehodnocení sklizeného produktu při přepravě ke zpracovatelským linkám. NOVÁK (2006) uvádí řešení transportu sklizeného produktu v těchto variantách: a) konvenční transport pomocí traktorových přívěsů příp. návěsů s přídavkem disiřičitanu draselného b) transport pomocí traktorových přívěsů s přídavkem suchého ledu c) cisternový způsob transportu První varianta je nejlevnější avšak nejméně šetrná, kdy sklizený produkt je volně ložený v ložném prostoru přívěsů. Je v přímém kontaktu s okolním vzduchem, v důsledku vyšších teplot a velkých přepravních vzdáleností (řádově desítky kilometrů) dochází k jeho rychlému znehodnocení. Vedle oxidace se jedná také o mikrobiální kontaminaci octovými a mléčnými bakteriemi. U aromatických odrůd pak může dojít ke ztrátám případně změnám v obsahu buketních látek. U odrůd jako např. Rulandské šedé, Tramín červený, Pálava, které se vyznačují větším množstvím barviv může docházet k nežádoucím barevným změnám. Při špatném seřízení stroje, kdy se ve sklizeném produktu mohou objevovat nežádoucí příměsi v podobě listových a řapíkových segmentů může docházet 33

k uvolňování chlorofylu a tříslovin. Každá z těchto změn pak podle rozsahu představuje negativní ovlivnění technologie výroby vína. V krajních případech může vést k trvalému snížení jeho kvality. Opatření u této varianty transportu představují: a) Sklizeň v nočních nebo dopoledních hodinách, kdy je relativně nižší teplota okolního vzduch. b) Rychlý transport sklizeného produktu ke zpracovatelské lince, bez zbytečných prostojů (např. čekáním soupravy na další vyprazdňování zásobníků sklízeče). V tomto směru je vhodné využit tzv. proudový způsob sklizně, kdy je podnik vybaven několika soupravami určenými k odvozu. c) Oxidaci lze do jisté míry omezit přídavkem vyšších dávek disiřičitanu draselného v dávce cca. 30-50 mg.kg -1 (STEIDL,2003), který však může výrazným způsobem brzdit počáteční kvašení moštu Inovaci předchozí varianty představuje transport sklizeného produktu v kombinaci se suchým ledem. Jedná se o oxid uhličitý v pevné formě. Na rozdíl od normálního ledu, který existuje při teplotě nižší jak 0 0 C je suchý led extrémně chladný. Jeho teplota je 79 0 C. Oproti vodnímu ledu suchý led za normálních atmosférických podmínek netaje, ale sublimuje tzn. přechází z pevného do plynného skupenství, aniž by zkapalnil (tedy za sucha). Při změně skupenství se uvolňuje plynný oxid uhličitý, který z části působí jako konzervační činidlo (bakteriostatikum). Suchý led je tedy přírodním chladivem, které se vyznačuje řadou předností mezi něž patří např. vysoký chladicí výkon, nulový zápach, hygienická nezávadnost a schopnost vytlačovat vzdušný kyslík. Pořizovací cena za 1 kg suchého ledu se pohybuje v rozpětí od 20 35 Kč. Třetí variantu, která se v současné době experimentálně ověřuje ve vyspělých vinohradnických zemích (Francie, Německo, atd.) představuje transport sklizeného produktu v uzavřených traktorových nebo automobilových cisternách, které bývají řešeny jako tepelně izolované. Nezbytným předpokladem této varianty je vybavení sklízečů rmutovými čerpadly k přečerpání sklizeného produktu ze zásobníku sklízeče do vnitřního prostoru cisterny, který bývá vyplněn inertním plynem, nejčastěji dusíkem nebo oxidem uhličitým. 34

U nejnovějších systémů bývají cisterny vybaveny chladícím okruhem, který umožňuje podle potřeb snížit teplotu transportovaného produktu. Jedna z hlavních překážek v plošném rozšíření těchto zařízení spočívá v jejich vysoké pořizovací ceně. 35

4. VYPRACOVÁNÍ 4.1 Přehled technických parametrů používaných mechanizačních prostředků Vybavení mechanizačními prostředky je závislé na velikosti obhospodařované plochy vinic a způsobu sběru. Rovněž snaha o zefektivnění výrobní činnosti a finanční možnosti jsou limitujícím faktorem. Předpokladem je pořídit výkonné, spolehlivé, energeticky nenáročné a cenově dostupné stroje. 4.1.1 Bedny BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o., Velké Bílovice (www.bsvinapo.cz, 2006) Plastová bedna určená pro sběr hroznů révy vinné o rozměrech 560 x 360 x 300 mm je vyrobena z tmavě červeného odolného plastu o nosnosti 30 kg. Obr. 5: Bedna 30 kg 560 x 360 x 300 mm 4.1.2 Kontejnery PLASTOVÉ PŘEPRAVNÍ OBALY s.r.o., Znojmo (www.ppobaly.cz, 2006) Řada velkoobjemových kontejnerů je přepravním řešením s dlouhou garantovanou životností. Rovné hladké dvojité stěny udávají velkou stabilitu a odolnost. Konstrukce se zaoblenými hranami a rohy umožňuje snadné mytí. Jsou nabízeny v provedení s plnými stěnami a dnem, perforovanými stěnami a dnem nebo s plným dnem a perforovanými stěnami. Jsou vyrobeny z netoxického, hygienického a UV stabilního HD-PE ve standardní šedé barvě. Mohou být doplněny 2 nebo 3 lyžinami na delších stranách, víkem, výpustným ventilem o průměru 24 mm nebo 58 mm, zátkou se závitem či sklápěcí bočnicí na jedné delší straně. 36

Tab. 2: Technické údaje kontejnerů vnější rozměry od 1200x800x580 mm vnější rozměry do 1200x1000x910 mm objem od 330 litrů do 610 litrů hmotnost od 26 kg do 44 kg Obr. 6: Sběr hroznů do kontejnerů Obr. 7: Kontejner s plnými stěnami a dnem FUHRMANN (www. fuhrmann.at, 2006) Kontejnery jsou ideální pro každé skladování, transport a vyprazdňování, odolné vůči infračervenému a ultrafialovému záření a vlivům počasí. Jsou vyrobeny z recyklovatelného polyethylenu. Krabicový tvar v provedení se 4 nohama nebo 2 či 3 lyžinami umožňuje snadnou stohovatelnost. Mohou být doplněny víkem. Obr. 8: Polyethylenový kontejner typ CTV 37

označení objem [l] Tab. 3: Technické údaje a typy kontejnerů FUHRMANN vnější rozměry [mm] výška celkem [mm] výška noh [mm] hmotnost [kg] barva ostatní CTR 600 1000 x 1200 760 115 36 šedá 3 lyžiny, víko na přání CTV 700 1000 x 1200 785 150 40 šedá děrovaná verze, uvnitř lehce klínový CTT 750 1130 x 1130 770 150 35 zelená - CTH 600 1200 x 800 800 125 24 šedá na přání s koly a víkem, bez příplatku také se 2 lyžinami CTS 400 1000 x 1200 580 115 26 šedá na přání s víkem CTP 660 1125 x 1125 760 113 34 šedá na přání s víkem JANDRISEVITS (www.jandrisevits.at, 2006) Stohovatelné stabilní kontejnery jsou určeny pro skladování a transport potravin. Jsou vyrobeny z recyklovatelného polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE), jsou tvarově stálé od -40 do + 60 C (ideální pro chladírny), odolné proti úderu, vlivům počasí, infračervenému a ultrafialovému záření, většině kyselin a alkálií. Hladké vnitřní stěny usnadňují čištění, rozměry umožňují skládat kontejnery krabicově do sebe, čímž šetří skladovací prostory. Typ CTS Obr. 9: Kontejner typ CTS TECHNICKÁ DATA rozměry: vnitřní: d 1200, š 1000, h 580 mm; vnější: d 1115, š 915, h 390 mm; objem 400 l; standardní barva: světle šedá; 38

Obr. 10: Rozměry kontejneru CTS nosnost 600 kg, ve stohu 450 kg; hmotnost perforovaný, 4 nohy 27 kg; 3 lyžiny 32 kg; hmotnost zavřený, 4 nohy 30 kg; 3 lyžiny 35 kg Příslušenství: víko z HDPE popis ražením za horka s přirážkou k ceně Verze: se zavřeným dnem i stěnami perforované dno i stěny 4 nohy nebo 2 lyžiny či 3 lyžiny Typ CTR Obr. 11: Extrémně zatížitelný kontejner Obr. 13: Kontejner v provedení se třemi lyžinami,dno žebrované Obr. 12: Vkládání do sebe: 3 kontejnery v objemu dvou, provedení se 4 nohami TECHNICKÁ DATA vnější rozměry: d 1200, š 1000, h 760 mm objem: asi 610 l vnitřní rozměry: d 1115, š 915, h 600 mm nosnost: 600 kg plošná nosnost ve stohu 450 kg hmotnost: perforovaný, 4 nohy, 33,3 kg ± 3%, 3 lyžiny 38,8 kg ± 3% zavřený, 4 nohy 35 kg + 3%, 3 lyžiny 40,9 kg ± 3%; víko, 7,3 kg ± 3 % 39

Příslušenství: víko z HDPE závěrný systém pro víko těsnění pro víko výpustný kohout popis ražením za horka s přirážkou k ceně Verze: se zavřeným dnem i stěnami perforované dno i stěny 4 nohy 2 lyžiny 3 lyžiny Typ CTH Extrémně zatížitelné kontejnery jsou stohovatelné vysokozdvižným vozíkem až do 7 vrstev. Dno i stěny jsou zavřené a žebrované. Obr. 14: Kontejner typ CTH Obr. 15: Kontejner typ CTH s víkem TECHNICKÁ DATA vnější rozměry: d 1200, š 800, h 800 mm vnitřní rozměry: d 1130, š 725, h 625 mm hmotnost provedení 4 nohy: 25,5 kg ± 3% hmotnost provedení 2 lyžiny: 26,9 kg ± 3% objem: 520 l nosnost: 350 kg Obr. 16: Rozměry kontejneru CTH Příslušenství: stohovací víko: d 1200 mm, š 800 mm; hmotnost: 2,8 kg dle požadavku: kontejner s koly lze dodat s popisem ražením za horka s přirážkou k ceně Verze: provedení zavřený se 4 nohami nebo 2 lyžinami Typ CTX Stěny i dno těchto kontejnerů jsou perforované. Díky vnitřní vypouklosti stěn je umožněna větší kapacita. 40

Obr. 17: Kontejnery CTX jsou ideální pro transport a uložení ovoce a zeleniny Obr. 18: Krabicové skládání, 3 kontejnery v objemu 2 TECHNICKÁ DATA vnější rozměry: d 1200 x š 1000 x h 780 mm dle požadavku lze dodat také s výškou 825 resp. 630 mm hmotnost u (standardní) výšky 780 mm: 4 nohy 38 kg ± 3% 2 lyžiny 40,7 kg ± 3% 3 lyžiny 43,4 kg ± 3% objem: asi 700 l Příslušenství: možnost ražení loga a názvu (ražení za horka razícím vypalováním nebo reliéfem) 4.1.3 Obdélníkové a kruhové kádě JANDRISEVITS (www.jandrisevits.at, 2006) Obr. 19: Různé typy kádí JANDRISEVITS 41

Obdélníkové kádě vhodné pro potraviny jsou vyrobeny ze sklolaminátového polyesteru s vysokou stabilitou díky tvrzení při vysokých teplotách a dobrou tepelnou stabilitou od -20 C do +70 C. Konické boční stěny umožňují stohovat kádě s minimální vlastní hmotností do sebe. Zaoblený okraj je zesílen pro zdvižení a vyprázdnění plné kádě. Objem kádě je 100 až 3 300 l. Transportní zařízení: ocelový sokl, stohovací profily, vodící kladka, závěsné oko. Zakrytí volným nebo těsným víkem (resp. šroubovacím), plochým nebo střechovitým se osvědčuje již desetiletí. Tyto nádrže nabízí optimální řešení všude tam, kde jsou zapotřebí transportní a skladovací nádrže s malou hmotností, nízkými náklady na údržbu, dobrou odolností proti korozi a vysokou stabilitou. Zvláštní provedení: Pro dlouhodobé uložení potravin, zejména pro alkoholické nápoje nebo kvašení je nutné dodatečné vypaření. Protože se dá nádrž lehce řezat nebo vrtat, může být každá nádrž opatřena výztuhou nebo otvory. Konstruktivní změny nádrže jsou možné, např. polaminování čerpacího vtoku nebo přepážek. Nádrže mohou být také vybaveny dodatečně. Kruhové kádě se stabilním okrajem: objem: 300, 500, 700, 1.200, 1.600 a 2.300 l víko do 700 l s hermetickou pryží, od 1.200 l vně přečnívající Obr. 20: Přeprava kádí při sklizni hroznů Obr. 21: Vyprazdňování kádě bez dodatečně zpevněného okraje Obr. 22: Káď se stohovacími profily 4.1.4 Nesené kontejnery a vysokozdvižné nástavby na traktor BRAUN (www.braun-maschinenbau.de, www.oslavan.cz, 2006) 42

Tab. 4: Technické údaje nesených kontejnerů BRAUN typ R 600 H 600 H 600 E nosnost [kg] 600 600 600 zdvih [mm] 2 800 2 800 2 800 vana Ocelová -umělohmotná -nerezová -umělohmotná -nerezová objem [l] 350 (450) 350 (500) 350 (500) vlastní hmotnost [kg] 135 135 135 způsob vyklápění -zpětné mechanické -hydraulické -hydraulické zapojování a odpojování zásobníku -zpětné hydraulické oboustranné oboustranné - - automatické Obr. 23: Nesený kontejner R 600 Obr. 24: Nesený kontejner R 600 při vyprazdňování do vany Obr. 25: Nesený kontejner H 600 s hydraulickým oboustranným vyklápěním, stohovač lze připojit i v přední části traktoru Obr. 26: Nový nesený kontejner se zaoblenou nádrží umožňuje lepší pohyblivost ve vinici 43

Tab. 5: Technické údaje vysokozdvižných nástaveb BRAUN typ H 600 H 800 H 1 200 H 1 500 nosnost [kg] 600 800 1 200 1 500 zdvih [mm] 2 200 (2 800) 2 300 (3 000) 2 300 (3 000) 3 000 vlastní hmotnost [kg] 135 160 290 310 nástavba -pevná -naklápěcí -pevná -naklápěcí -pevná -naklápěcí -pevná -naklápěcí Obr. 27: Vysokozdvižná nástavba H 800 se stohovací vidlicí pro přepravu hroznů stejně jako R 600 a H 600 Obr. 28: Vysokozdvižná nástavba H 1200 pro stohování různých materiálů Obr. 29: Vysokozdvižná nástavba H 1 200 s hydraulickou nakládací lopatou k přepravě a naložení hroznů JANDRISEVITS (www.jandrisevits.at, 2006) Nesený kontejner je vyroben z nerezové oceli. Jeho objem se pohybuje v rozmezí 400 600 l. Má dostatečnou stabilitu i při manipulačních operacích (nakládání, vykládání). Jeho vyklápění je zajištěno hydraulicky. Bývá doplněn nosným rámem, který leze snadno připojit k tříbodovému závěsu traktoru. Současně může být využit při odstavení kontejneru v mimopracovní poloze. Obr. 30.: Nesený kontejner JANDRISEVITS 44

4.1.5 Sklízecí vany JANDRISEVITS (www.jandrisevits.at, 2006) Sklízecí vana s korbou z nerezové oceli a šnekovým vyprazdňováním hroznů umožňuje rychlý a pohodlný sběr hroznů, což šetří pracovní síly. Vyskladnění produktu je realizováno šnekovým dopravníkem přes kruhový otvor v zadní části vany nebo rmutovým čerpadlem s pohonem od vývodového hřídele traktoru. Rychlost vyprazdňování je plynule stavitelná. Obr. 31: Sklízecí vana JANDRISEVITS Typ Tab. 6: Základní parametry sklízecích van JANDRISEVITS Se šnekovým dopravníkem [m] [m] [m 3 ] [mm] [kg] 025 2,50x1,50x0,96 4,19x1,50x1,37 2.5 300x300 580 030 3,00x1,50x0,96 4,69x1,50x1,42 3 300x300 670 035 3,50x1,80x1,10 5,25x1,80x1,56 4.4 300x300 850 040 4,00x1,80x1,10 5,75x1,80x1,56 5 300x300 920 S rmutovým čerpadlem [m] [m] [m 3 ] [mm] [kg] 026 2,50x1,50x0,96 4,19x1,50x1,37 2.5 300x300 680 031 3,00x1,50x0,96 4,69x1,50x1,42 3 300x300 770 036 3,50x1,80x1,10 5,25x1,80x1,56 4.4 300x300 950 041 4,00x1,80x1,10 5,75x1,80x1,56 5 300x300 1020 45

KEIPER (www.keiperkg.de, 2006) Obr. 32: Sklízecí vana KEIPER Snímatelný ložný prostor je tvořen z nerezové oceli a je umístěn na ocelovém rámu s jednonápravovým podvozkem. Rozměry zásobníku umožňují rychlé a bezproblémové vyprázdnění zásobní nádrže sklízeče hroznů. Vyprazdňování produktu je zajištěno šnekovým dopravníkem o průměru 180 mm umístěným v dolní časti zásobníku. V zásobníku je uložen také čechrač, jehož pohon je zajištěn od hydromotoru. typ = objem [l] délka nádrže [m] Tab. 7: Technické údaje sklízecích van KEIPER celková šířka [m] celková výška [m] celková délka [m] pneumatiky vlastní hmotnost [kg] tloušťka čelní stěny bočnice [mm] 6 000 3,25 2,00 1,85 5,25 13,0/65-18 1,100 4,0/2,5 2,5 7 500 3,50 2,30 1,85 5,90 15,0/70-18 1,580 4,0 3,0 8 300 3,50 2,30 1,95 5,90 15,0/70-18 1,640 4,0 3,0 Obr. 33: Sklízecí vana KEIPER ve spojení se speciálním umělohmotným dopravním pásem z prodyšných a vyměnitelných modulů k dopravě celých hroznů přímo do lisu nebo odstopkovače 46

ZICKLER (www.zickler-gmbh.de, 2006) Sklízecí vany s excentrickým šnekovým čerpadlem TE 20 S - TE 75 SH Šnekový dopravník a rmutové čerpadlo jsou optimálně navzájem sladěny. To zaručuje obzvlášť šetrnou dopravu sklizeného produktu. Vozy se vyznačují zvláštní výbavou, snadnou manipulací a vysokou bezpečnosti provozu. Nerezové rmutovací zařízení je přestavitelné. Obr. 34: Sklízecí vana ZICKLER typ TE S Doplňkové příslušenství: - hydraulický čechrací hřídel od TE 40 S - vratné ústrojí - bez rmutovacího zařízení (nižší cena) - hadicová spojka včetně 5 m hadice - vzduchová brzdová soustava dle požadavku - sklízecí vana je dimenzována pro jízdní rychlost do 40 km.h -1 dle požadavku - tandemový podvozek Obr. 35: Rmutovací zařízení 47

Obr. 36: Bez rmutovacího zařízení Obr. 37: Vratné ústrojí Tab. 8: Technické údaje sklízecích van ZICKLER typ TE S typ TE 20 S TE 30 S TE 40 S TE 50 S TE 60 S TE 60 SH TE 75 S TE 75 SH obsah [kg] 2000 2700 4000 5000 5900 6800 7500 8400 celková šířka [mm] 1120 1350 1700 2000 2000 2000 2200 2200 celková výška [mm] 1420 1560 1680 1680 1850 2000 1850 1950 celková délka [mm] 4350 4350 5000 5750 5750 5750 6150 6150 celková hmotnost 2200 3500 5050 6200 7200 7250 8000 8000 [kg] vlastní hmotnost 560 670 1050 1220 1285 1300 1500 1530 [kg] zatížení podpěry[kg] 265 450 600 600 700 760 950 1000 zatížení nápravy[kg] 2200 3200 4500 6000 6500 6500 7500 8000 šířka násypky 1000 1250 1700 2000 2000 2000 2200 2200 [mm] délka násypky 2670 2670 2670 3200 3200 3200 4200 4200 [mm] pneumatiky 205/ 10.0/ 11.5/ 13.0/ 13.0/ 13.0/ 15.0/ 15.0/ 70 R15 75-15.3 80-15.3 75-18 75-18 75-18 70-18 70-18 Sklízecí vany TM 20 S TM 75 SH se šnekovým vyprazdňováním Vynášení sklizeného produktu je provedeno výlučně pomaloběžným dopravním šnekem, který zaručuje nejšetrnější transport hroznů. Přímé plnění vinařského lisu, odzrňovače a třídicího stolu nebo využití dopravního pásu. 48

Obr. 38: Sklízecí vana ZICKLER TM S Obr. 39: Dopravní šnek Základní výbava sklízecích van TM S: Brzdy hydraulické nebo nájezdové s automatikou zpětného chodu. Pozinkovaný a lakovaný podvozek má výškově přestavitelnou oj. Brzdící a osvětlovací zařízení podle předpisu o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Šetrný, pomaluběžný dopravní šnek. Snímatelná vana s dopravním šnekem z ušlechtilé oceli. Potvrzení k povolení provozu (stanice technické kontroly). Hydraulický pohon s ozubenými převody 8:1. Doplňkové příslušenství sklízecích van TM S: hydraulický čechrací hřídel od TM 40 S vzduchová brzdová soustava dle požadavku, s brzdičem přívěsu seřiditelným do stupňů, včetně ruční parkovací brzdy sklízecí vany dimenzovány pro jízdní rychlost do 40 km.h -1 dle požadavku tandemový podvozek Tab. 9: Technické údaje sklízecích van ZICKLER typ TM S typ TM 20 S TM 30 S TM 40 S TM 50 S TM 60 S TM 60 SH TM 75 S TM 75 SH obsah [kg] 2000 2700 4000 5000 5900 6800 7500 8400 celková šířka [mm] 1120 1350 1700 2000 2000 2000 2200 2200 celková výška [mm] 1420 1560 1680 1680 1850 2000 1850 1950 celková délka [mm] 4350 4350 5000 5750 5750 5750 6150 6150 celková hmotnost 2200 3500 5050 6200 7200 7250 8000 8000 [kg] vlastní hmotnost 560 670 1050 1220 1285 1300 1500 1530 [kg] zatížení podpěry[kg] 265 450 600 600 700 760 950 1000 49

zatížení nápravy[kg] 2200 3200 4500 6000 6500 6500 7500 8000 šířka násypky 1000 1250 1700 2000 2000 2000 2200 2200 [mm] délka násypky 2670 2670 2670 3200 3200 3200 4200 4200 [mm] pneumatiky 205/ 10.0/ 11.5/ 13.0/ 13.0/ 13.0/ 15.0/ 15.0/ 70 R15 75-15.3 80-15.3 75-18 75-18 75-18 70-18 70-18 Vysokozdvižné sklízecí vany TMSH 30 TMSH 60 se šnekovým vyprazdňováním a zcezením v uzavíracím poklopu Vynášení sklizeného produktu je realizováno dopravním šnekem. Pomaloběžný dopravní šnek zaručuje šetrný transport hroznů. V přímém srovnání vůči jednotkové nádrži prokazují vysokozdvižné sklízecí vany ZICKLER systém RAUCH stejný jakostní standard co se týče šetrné dopravy sklizeného produktu se zvláštní výhodou přesnou dávkovací možností při plnění vinařského lisu, odzrňovače nebo třídicího stolu. Obr. 40: Vysokozdvižná sklízecí vana TMSH Obr. 41: Šneková hřídel Obr. 42: Zcezení v uzavíracím poklopu Vysokozdvižné sklízecí vany TMSH 30/40/50/60 základní výbava: Šetrný pomaluběžný dopravní šnek (průměr 350 mm / stoupání 350 mm) je volně uložen. Hydraulický pohon s ozubenými převody 8:1. Hydraulické uvedení v činnost ZDVIHÁNÍ/SPOUŠTĚNÍ na sklízecí vaně (od TMSH 40). Předběžné zcezení je v uzavíracím poklopu s výběhem závitu NW 40. Brzdy hydraulické nebo nájezdové s automatikou zpětného chodu. Podvozek pozinkovaný v ohni a lakovaný (TMSH 30 kompletně z ušlechtilé oceli). Bezpečnostní podpěry. Brzdící a osvětlovací zařízení podle předpisu o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Potvrzení k povolení provozu (stanice technické kontroly). 50

Vysokozdvižné sklízecí vany TMSH 30/40/50/60 doplňkové příslušenství: hydraulický čechrací hřídel (od TMSH 40) mechanické dálkové ovládání (šnekový hřídel, čechrací hřídel) s posuvným táhlem (od TMSH 40) ventilový blok s elektromagnetickými ventily na sklízecí vaně (od TMSH 40) hydraulické ovládání uzavírací klapky (od TMSH 40) elektrické dálkové ovládání na sklízecí vaně (od TMSH 40) pohon čerpadla nastrkovací pomocnou hřídelí a vlastní nádrž na olej na sklízecí vaně (od TMSH 40) Obr. 44: Elektrické dálkové ovládání Obr. 45: Čechrací hřídel se šnekem Obr. 43: Ventilový blok s elektromagnetickými ventily Tab. 10: Technické údaje vysokozdvižných sklízecích van ZICKLER TMSH 30 65 Typ TMSH 30 TMSH 30 TMSH 40 TMSH 50 TMSH 60 TMSH 65 obsah [kg] 2700 3000 4000 5000 6000 6500 celková šířka [mm] 1350 1500 1700 2050 2050 2050 celková výška [mm] 1350 1550 1750 1900 2000 2000 celková délka [mm] 4500 4500 5150 5900 5900 5900 celková hmotnost [kg] 3500 3500 5050 7600 7600 8000 vynášecí výška [mm] 2000 2000 2100 2750 2750 2500 šířka násypky [mm] 1250 1500 1700 2000 2000 2000 délka násypky [mm] 2500 2500 3000 3500 3500 3500 pneumatiky 10.0/ 75-15.3 10.0/ 75-15.3 11.5/ 80-15.3 13.0/ 65-18 13.0/ 65-18 13.0/ 85-18 51

Vysokozdvižné sklízecí vany TMSH 65 se šnekovým vyprazdňováním a předběžným zcezením Vysokozdvižné sklízecí vany TMSH 65 základní výbava: Pomaluběžný dopravní šnek (průměr 350 mm / stoupání 350 mm) je volně uložen. Hydraulický pohon s ozubenými převody 8:1. Hydraulické uvedení v činnost ZDVIHÁNÍ/SPOUŠTĚNÍ na sklízecí vaně. Ventilový blok s elektromagnetickými ventily na sklízecí vaně. Hydraulické ovládání uzavírací klapky. Elektrické dálkové ovládání na sklízecí vaně. Velký obdélníkový čisticí otvor na předběžné zcezení. Brzdy hydraulické nebo nájezdové s automatikou zpětného chodu. Podvozek pozinkovaný v ohni a lakovaný. Bezpečnostní podpěry. Brzdící a osvětlovací zařízení podle předpisu o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Potvrzení k povolení provozu (stanice technické kontroly). Obr. 46: Šneková hřídel Obr. 47: Čistící otvor Obr. 48: Vysokozdvižná sklízecí vana TMSH 65 Doplňkové příslušenství vysokozdvižných sklízecích van TMSH 65: hydraulický čechrač pohon čerpadla nastrkovací pomocnou hřídelí a vlastní nádrž na olej na sklízecí vaně dálkové rádiové řízení FUHRMANN (www. fuhrmann.at, 2006) Nerezové sklízecí vany s rmutovým čerpadlem Nejšetrnější zpracování hroznů je zajištěno rmutovým čerpadlem s velkým průchodem (průměr 80 mm), konickou násypkou u přechodu dopravního šneku k rmutovému čerpadlu a bezestupňově regulovatelným mačkacím zařízením. Nízká 52

konstrukce a praktická velikost vozu zaručují lehké nakládání, dobrou vratnost a jistou ovladatelnost ve svahových polohách skrze hluboko uloženého těžiště. Snadná možnost čištění jakož i neomezená životnost konstrukce díky provedení z ušlechtilé oceli veškerých částí přicházejících do styku s hrozny a vysoce jakostní zpracování. Obr. 49: Sklízecí vana FUHRMANN se šnekem Sklízecí vany na jednonápravovém podvozku jsou vhodné pro každý typ traktoru. Jsou vybaveny výškově přestavitelným předním tažným zařízením, sklápěcím opěrným kolem (Ø 90 mm), osvětlovacím zařízením a systémem směrových světel a zadním tažným zařízením. Sázecí žlab, šnek (Ø 180 mm, stoupání 110 mm, vnitřní průměr 90 mm, síla 4 mm) a rmutové čerpadlo (Ø 80 mm) jsou vyrobeny z nerezové oceli, regulovatelné mačkací zařízení s kulovou přípojkou NW80 je vhodné pro plnění odstopkovače. Sklízecí vany typu LWS Sklízecí vany typu LWS jsou vyráběny sériově z nerezové oceli s kloubovou hřídelí a 6 m NW 80 spirálovou hadicí. Tab. 11: Technické údaje sklízecích van FUHRMANN typ LWS Typ velikost vany celková výška brzdy pneumatiky [mm] [mm] LWS 1200 2000 x 1200 1180 ne 10/80-12 LWS 1600 2700 x 1200 1180 ne 10/80-12 LWS 2000 2700 x 1400 1200 ne 10/75-15 LWS 2500 3000 x 1400 1250 ano 10/75-15 LWS 3000 3000 x 1550 1300 ano 10/75-15 LWS 4000 3600 x 1700 1330 ano 10/75-15 LWS 5500 3750 x 1770 1600 ano 13.0/65-18 LWS 7500 3750 x 2100 1800 ano 15.0/70-18 53

Sklízecí vany typu LWR LWR typy z nerezové oceli pro plnění mlýnkoodstopkovače jsou vyráběny sériově s kloubovou hřídelí, mají přímé vynášení přes šnek, bez rmutového čerpadla, kde šnek je zavěšen na konci vodorovné výpusti (ocelová trubka Ø 300 mm a asi 600 mm dlouhá) nebo opřen na umělohmotných blocích. Sklízecí vany typu LWNR Sériový typ LWNR s kloubovou hřídelí a 6 m NW 60 spirálovou hadicí je vybaven svislým odstopkovačem z nerezové oceli, pohon šneku a odstopkovače sladěným hydraulickým motorem. Vysokozdvižné sklízecí vany Vysokozdvižné sklízecí vany vyrobeny z nerezové oceli na jednonápravové podvozku (10 km/h) jsou výškově přestavitelné a vhodné pro každý typ traktoru. Jsou vybaveny výškově přestavitelným předním tažným zařízením, sklápěcím opěrným kolem (Ø 90 mm), světelným zařízením a systémem směrových světel. Hydraulický paralelní zdvih (hlavní rám z profilů odolných proti zkrutu) do max. 2250 mm výšky vykládky. 2 dodatečné mechanické podpěry zajišťují max. stabilitu. Nerezový šnek Ø 250 mm s kolmým vynášením (nevytváří se tunel) 600 mm dlouhou vypouštěcí trubkou. Otočná, ručně ovládací uzavírací klapka s ochranou proti stříkání vody a bláta. Šnek je uložen s přesahem, na přání zavřen přes umělohmotné bloky. Pohon šneku je řešen od hydromotoru - potřebný výkon hydrauliky 0,5 l.sek -1 nebo elektromotorem s mechanickou šnekovou převodovkou 2,2 kw. Nyní se vyrábí vysokozdvižné sklízecí vany o objemu 3000 l a 4000 l. Jiné velikosti vysokozdvižných van jsou dostupné na přání. Tab. 12: Technické údaje vysokozdvižných sklízecích van FUHRMANN typ LWRHK typ velikost vany pohon vysokozdvižného sklápěče [mm] LWRHK 3000 H 3000 x1550 hydraulický LWRHK 3000 E 3000 x1550 elektrický / šneková převodovka LWRHK 4000 H 3600 x 1700 hydraulický LWRHK 4000 E 3600 x 1700 elektrický / šneková převodovka 54

Obr. 50: Vysokozdvižná sklízecí vana FUHRMANN Doplňkové příslušenství: kulový kohout 2" NW 60 s upínacím vývodem pro odtok moštu rošt na scezení moštu dle přání zákazníka Vysokozdvižná sklízecí vana speciální pro vinařství Obr. 51: Speciální vysokozdvižná sklízecí vana FUHRMANN Korba s možností vyklápění od traktoru je z ocelového plechu opatřeném vnitřním potravinářských nátěrem, nebo je možné dodat korbu z nerezové oceli s příplatkem. Je lehce plnitelná díky nižší konstrukční výšce. Ideální pro zásobování odstopkovače skrze vyklápěcí výšku od 1300 mm (sklopená 1100 mm). Korba je vybavena bržděnou nápravou s lankem ovládanou brzdou, světelným zařízením a systémem směrových 55

světel, výškově přestavitelnou podpěrou, tabulkou 10 km. Standardní velikost: 2600 l resp. 3900 l; zvláštní velikost: 2000 l*. Tab. 13: Technické údaje speciálních vysokozdvižných sklízecích van FUHRMANN typ objem nosnost vlastní rozměry vany Pneumatiky [l] [kg] hmotnost [kg] (d x š x v) [mm] 2000 * 2000 1600 650 2700 x 1300 x 1505 10,0/75-15,3 AM (8 Ply) 2600 2600 2000 700 2700 x 1600 x 1505 10,0/75-15,3 AM (8 Ply) 3900 3900 3000 1000 3600 x 1600 x 1505 10,0/75-15,3 AM (10 Ply) DEFRANCESCHI, (www.defranceschi-spa.com, 2006) AMOS sklízecí vany vynikají svou obzvlášť šetrnou dopravou hroznů prostřednictvím vibračního ústrojí. Fluidně působící vibrace umožňují velmi stejnoměrné vynášení hroznů, bez mechanických posouvacích sil. Nádrž vozu z nerezové oceli disponuje přes drážkové dvojité dno jako zcezovací zařízení, takže již během plnění se shromažďuje volně odtékající šťáva. Ta může být vypuštěna odděleně od hroznů. K čištění může být zcezovací deska prostřednictvím jediného rychlozávěrného šroubu uvolněna a vysunuta. Tím je umožněno rychlé a efektivní čištění. Dále mají vozy hydraulické brzdové zařízení, mechanickou ruční parkovací brzdu, výškově přestavitelné tažné zařízení a hydraulické zvedací zařízení, kterým může být nádrž do výšky více než 2 metrů nadzvednuta. Vibrační žlab je hnán přes dva nevyvážené motory, které jsou řízeny přes měnič kmitočtu. Tím je umožněn plynule regulovatelný vynášecí výkon od cca 5 do 25 tun za hodinu. Tab. 14: Technické údaje sklízecích van AMOS typ REV 30 REV 40 REV 60 REV 75 délka [mm] 5 400 5 600 šířka [mm] 2 100 2 210 výška [mm] 1 650 1 780 2 000 2 300 objem zásobníku [l] 3 000 4 000 6 000 7 500 užitečné zatížení [kg] 3 000 3 900 5 760 5 700 vlastní hmotnost [kg] 2 000 2 100 2 240 2 300 elektrický výkon [kw] 1,36 nejvyšší rychlost [km.h -1 ] 25 typ pneumatik 11,5/80-15,3/12 305/70 19,5 56

Obr. 52: Amos sklízecí vana s dopravním pásem 4.1.6 Sklízecí návěsy s mlýnkoodstopkovačem FUHRMANN (www. fuhrmann.at, 2006) Jedná se o nerezové sklízecí návěsy s mlýnkoodstopkovači, které umožňují: Okamžité odstopkování ve vinici. Odstopkování může být nastaveno s ohledem na odrůdu resp. stupeň zralosti hroznů. Fermentace následuje bez časové ztráty již ve vinici, což vede jednoznačně k vínům čistých tónů. Při vyložení je rmut plněn přes rmutové čerpadlo s velikým průchodem (Ø 8O mm) bez nepotřebného mechanického zatížení přímo z sklízecího návěsu do lisu. Výpočet nákladů-užitku mluví jednoznačně pro sklízecí návěs s mlýnkoodstopkovačem, protože by alternativní investice dopravního prostředku, příjmové vany, odstopkovače a zásobníku rmutu stála násobek Sklízecí návěs s horizontálním mlýnkoodstopkovačem Jednonápravový podvozek s výškově nastavitelným předním tažným zařízením je určen pro traktorové připojení. Zásobník, horizontální odstopkovač s násypkou hroznů a šnek pro kontinuální plnění odstopkovače ve spojení s rmutovým čerpadlem (Ø 80 mm, 57

pohon od pomocné hřídele) jsou vyrobeny z nerezové oceli. Pohon odstopkovače je řešen od hydromotoru. Horizontální vyrovnání odstopkovače je automatické. Obr. 53: Sklízecí návěs s horizontálním mlýnkoodstopkovačem FUHRMANN Tab. 15: Technické údaje sklízecího návěsu FUHRMANN s horizontálním mlýnkoodstopkovačem typ objem vlastní hmotnost celková délka celková šířka [l] [kg] [mm] [mm] MW 2500 2500 770 4250 1600 MW 3300 3300 860 4750 1600 MW 4000 4000 920 5250 1600 Sklízecí návěs s vertikálním mlýnkoodstopkovačem Jednonápravový podvozek s výškově nastavitelným předním tažným zařízením je určen pro traktorové uchycení. Zásobník, vertikální odstopkovač s násypkou hroznů a šnek pro kontinuální plnění odstopkovače ve spojení s rmutovým čerpadlem (Ø 80 mm) jsou vyrobeny z nerezové oceli. Oddělený pohon odstopkovače a rmutového čerpadla je pomocnou hřídelí. Tab. 16: Technické údaje sklízecího návěsu FUHRMANN s vertikálním mlýnkoodstopkovačem typ objem vlastní hmotnost celková délka celková šířka [l] [kg] [mm] [mm] MW 1700 1700 730 4250 1200 MW 2500 2500 770 4250 1600 MW 3300 3300 860 4750 1600 MW 4000 4000 920 5250 1600 58

Obr. 54: Sklízecí návěs s vertikálním mlýnkoodstopkovačem FUHRMANN Doplňkové příslušenství: šetrné odčerpání rmutu od odstopkovače přes rmutové čerpadlo přívodní násypka pro plnění sklízecího návěsu s mlýnkoodstopkovačem sklízecí vanou, velikost násypky asi 1500 x 1200 mm, z nerezové oceli nebo černého plechu potaženého PVC 4.2 Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů ZEMÁNEK, BURG (2005) srovnávají nákladovost včetně stanovení minimálního rozsahu efektivního ročního nasazení u tří variant sklizňových postupů ve vinicích, tj. sklízecí vanový návěs + 8 pracovníků, návěsný sklízeč hroznů a samojízdný sklízeč hroznů. Pro modelování nákladovosti sklizňových operací ve vinicích byly vybrány 3 varianty mechanizačních prostředků, které mají převažující zastoupení ve vinohradnických podnicích na Břeclavsku. Níže uvedené tabulky udávají minimální roční nasazení vybraných souprav a strojů, současně je uvedena pořizovací cena. Tab. 17: Minimální roční nasazení sklízecích van Pořizovací cena Typ. Typ mech. prostředku Minimální roční nasazení energetického mechanizačního bez DPH prostředku prostředku [ Kč] [ h.r -1 ] [ ha.r -1 ] Zetor 5213 Clemens TW 18 K 130 000 200 20 Zetor 5213 Enoveneta 2500 150 000 240 24 Zetor 5213 Fuhrmann 3900 180 000 285 29 59

Tab. 18: Minimální roční nasazení návěsných sklízečů (objem zásobníků je 1400 l) Pořizovací cena Typ. Typ mech. prostředku Minimální roční nasazení energetického mechanizačního bez DPH prostředku prostředku [ Kč] [ h.r -1 ] [ ha.r -1 ] Zetor 7341.1 Pellenc 3050 1 700 000 122 38 Zetor 7341.1 Ero LS Traction 1 800 000 129 40 Zetor 7341.1 Gregore G 55 1 900 000 139 43 Zetor 7341.1 Gregore G 60 2 200 000 160 50 Tab. 19: Minimální roční nasazení samojízdných sklízečů (objem zásobníků je 2100 l) Typ mechanizačního prostředku Pořizovací cena mech. prostředku bez DPH Minimální roční nasazení [ Kč] [ h.r -1 ] [ ha.r -1 ] Pellenc 3100 3 260 000 167 72 New Holland SB 60 4 000 000 214 92 Gregoire G 122 4 200 000 215 93 V modelových výpočtech bylo uvažováno s ročním využitím traktoru 1 000 hod.rok -1, což odpovídá využití traktoru ve středním až větším vinohradnickém podniku (20 40 ha plodných vinic). Náklady na sklízecí soupravy a sklízeče byly modelovány pro roční využití 50 300 h.rok -1. Z výsledků modelových výpočtů bylo zpracováno srovnání hodinových nákladů na provoz jednotlivých strojů a strojních souprav. S ohledem na dosahovanou výkonnost byly stanoveny i náklady na hektar sklizené plochy, což umožnilo zpracovat závislost průběhu nákladů na ročním nasazení. Vyhodnocení průběhu hektarových nákladů v závislosti na ročním nasazení v konfrontaci s cenou služeb (v roce 2004 byla běžná cena 10 000 Kč.ha -1 ) umožnilo určit minimální hodnoty ročního nasazení pro každou hodnocenou soupravu nebo stroj. Z výsledků modelových výpočtů nákladovosti pro 3 hodnocené varianty sklizňových postupů byly odvozeny provozní náklady pro menší a střední vinohradnický podnik (15 25 ha plodných vinic). Při použití sklízecích van jsou náklady ve výši 9 500 10 500 Kč.ha -1, u návěsných sklízečů 12 000 15 000 Kč.ha -1, u samojízdných sklízečů 17 000 22 000 Kč.ha -1. V závislosti na ročním nasazení (h.r-1) byl pomocí počítačového programu AGROTEKIS vymodelován průběh nákladů (Kč.ha-1), pro dosahovanou výkonnost soupravy byla hodnota ročního nasazení převedena na sklizenou plochu (ha.r-1). Hodnota minimálního ročního nasazení (minimální sklizené plochy) byla získána 60

promítnutím ceny služeb za sklizený hektar do průběhu provozních nákladů. Její dosažení zaručuje velikost provozních nákladů pod cenou služeb na trhu. Pro vanové návěsy byla efektivní plocha stanovena v rozsahu 20 29 ha.r -1, pro návěsné sklízeče 38 50 ha.r -1 a pro samojízdné sklízeče 72 93 ha.r -1. Cestou k širšímu uplatnění progresivnějších způsobů sklizně hroznů je zvýšení ročního využití souprav a sklízecí techniky zejména formou služeb, popřípadě koncentrací ploch podniku, poněvadž nelze předpokládat snižování jednotlivých nákladových položek (odpisy, mzdy, PHM). Tento trend potvrzuje nárůst těchto variant sklizňových postupů z vinohradnických regionů jižní Moravy za posledních pět let. 4.3 Návrh vybavenosti manipulační a dopravní technikou pro sklizeň u malého a středního vinohradnického podniku Sklizňové operace je nutné podřídit řadě faktorů mezi které patří infekční tlak, kdy za zhoršení klimatických podmínek stoupá riziko napadení houbovými chorobami a je nutno sklizeň uspíšit. Doba sklizně je tedy závislá na zdravotním stavu hroznů a umístění vinohradu. Je třeba také zohlednit riziko poškození hroznů ptactvem (špačci), popř. možnost ztrát zapříčiněných krádeží hroznů. Rostoucí požadavky na kvalitu sklizeného produktu mají vliv na zabezpečení dostatku pracovních sil v sezóně. Termín stanovení doby sklizně hroznů patří mezi nejdůležitější rozhodnutí, které musí pěstitel udělat, na jeho stanovení nemá vliv jen odrůda, ale také jaké kvality vína má být dosaženo. Předčasná sklizeň může vést k průměrné kvalitě vína. Pozdější sklizeň a přitom dosažení dobré kvality hroznů je spolu s jejich vhodně zvoleným zpracováním tím nejlepším faktorem k dosažení dobré kvality vína. Tato volba vyžaduje dlouhodobé zkušenosti pěstitele prověřené praxí. Pokud hrozny zpracovává pěstitel sám, nemusí být závislý na zpracovatelském podniku a podřizovat se tak výkonnosti jeho zpracovatelské linky a dopravovat tak sklizený produkt často do velké vzdálenosti. Vinařský podnik, který má více typů viničního vedení a různé spony vinic, musí počítat při sklizni hroznů také se širším sortimentem potřebných mechanizačních prostředků. 61

4.3.1 Návrh vybavenosti manipulační a dopravní technikou pro sklizeň u malého (do 10 ha) vinohradnického podniku U tohoto podniku bude provedena sklizeň částečně mechanizovaně s určitým počtem pracovníků, neboť plocha plodných vinic není dostatečně veliká, aby mohlo být použito návěsného sklízeče, u kterého je předpoklad minimálního ročního nasazení 38 50 ha. Tab. 20: Parametry malého vinohradnického podniku Výnos 6 t.ha -1 Plocha 10 ha Délka směny 8,5 hod Směnový výkon 1 pracovníka 500 kg Souprava strojů Sklízecí vana FUHRMANN typ LWS 2000 + ZETOR 5213 Při výnosu 6 t.ha -1 je nutno sklidit z 10 ha 60 t hroznů, směnový výkon jednoho pracovníka je 500 kg. Pokud bude nasazeno 8 pracovníků, kteří budou sklízet na nejbližších čtyřech řádcích vždy dva proti sobě, sklidí 10 ha za 15 dnů (denní výkon 8 sběračů je 4 t). Hrozny jsou sklízeny do kbelíků, které sběrači zanechávají v meziřadí. Další pracovník naplněné kbelíky vyprazdňuje do návěsů projíždějícího meziřadím. Potřeba pracovníků je tedy 8 sběračů + 1 traktorista a 1 vysypávač. Doprava hroznů je zajištěna sklízecí vanou FUHRMANN typ LWS 2000 + ZETOR 5213. Doba 15 dnů odpovídá agrotechnickým lhůtám vymezeným pro sklizeň, které běžně činí cca 40 dnů. Není zde ovšem zohledněn vliv počasí, které může zapříčinit, že nebude využitá celá délka směny pracovníků a nelze také vyloučit technické poruchy mechanizace používané při sklizni. Tyto vlivy mohou mít podstatný vliv na prodloužení celé sklizňové kampaně Rychlost sklizně je nutné taktéž přizpůsobit výkonnosti příjmové linky nebo zpracovatelskému zařízení (odstopkovač, lis). Dosud bylo počítáno s výnosem 6 t.ha -1 a nasazením 8 pracovníků k zajištění sklizně 10 ha plodných vinic. Pokud bude dosaženo jiného výnosu, lze přepočet provést dle níže uvedené tabulky, která udává kolik dnů a pracovníků je třeba k zajištění sklizně 1 ha při různě dosahovaném výnosu. Při stanovení výpočtů bylo počítáno se směnovým výkonem jednoho pracovníka 500 kg, maximální hektarový výnos 12 tun byl stanoven dle zákona č.321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. 62

Tab. 21: Sklizeň 1 ha za určitý počet dnů při různém počtu pracovníků a různě dosahovaném výnosu Výnos [t.ha -1 ] Počet 5 6 7 8 9 10 11 12 pracovníků 4 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 5 2 2,4 2,8 3,2 3,6 4 4,4 4,8 6 1,7 2 2,3 2,7 3 3,3 3,7 4 7 1,4 1,7 2 2,3 2,6 2,9 3,1 3,4 8 1,3 1,5 1,8 2 2,3 2,5 2,8 3 9 1,1 1,3 1,6 1,8 2 2,2 2,4 2,7 10 1 1,2 1,4 1,6 1,8 2 2,2 2,4 Pokud se tedy počítá s dosažením maximálního výnosu 12 t.ha -1 a nasazením 8 pracovníků bude sklizeň 1 ha dokončena za 3 dny. Vynásobením této hodnoty 10 ha, což je v tomto případě stanovena výměra plodných vinic, bude tato plocha sklizena za 30 dnů. Tato hodnota odpovídá agrotechnickým lhůtám vymezeným pro sklizeň a není proto potřeba při této výměře a hektarovému výnosu navyšovat počet pracovníků potřebných ke slizni této plochy. Z této tabulky lze tedy snadno stanovit za kolik dnů bude sklizena určitá plocha plodných vinic a odhadnout počet pracovníků potřebných k zajištění sklizně. 4.3.2 Návrh vybavenosti manipulační a dopravní technikou pro sklizeň u středního (do 80 ha) vinohradnického podniku Velikost tohoto vinohradnického podniku předurčuje vykonávat sklizeň ve dvou variantách, a to vhodným počtem pracovníků s využitím mechanizace nebo pomocí taženého sklízeče. 1. varianta částečně mechanizovaná sklizeň hroznů Při výnosu 6 t.ha -1 je nutno sklidit z 80 ha 480 t hroznů, směnový výkon jednoho pracovníka je 500 kg. Základní počet pracovníků je 8, kteří sklízejí hrozny na nejbližších čtyřech řádcích vždy dva pracovníci z každé strany řádku. Hrozny jsou sklízeny do kbelíků, které sběrači zanechávají v meziřadí. Další pracovník naplněné kbelíky vyprazdňuje do návěsů projíždějícího meziřadím. Doprava hroznů je zajištěna sklízecí vanou FUHRMANN typ LWS 2000 + ZETOR 5213. 63

Tab. 22: Parametry středního vinohradnického podniku (1. varianta) Výnos 6 t.ha -1 Plocha 80 ha Délka směny 8,5 hod Směnový výkon 1 pracovníka 500 kg Souprava strojů Sklízecí vana FUHRMANN typ LWS 2000 + ZETOR 5213 Následující tabulka udává počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře sklizňové plochy a rozdílném počtu pracovníků. Na základě sklizňového období, které má délku cca 40 dní, lze tedy odhadnout, že je třeba počítat s 8 pracovníky při výměře plodných vinic 10 30 ha, při výměře 40 60 ha je potřeba ke sběru 16 pracovníků a při výměře 70 80 ha je nutno počítat se 24 pracovníky. K počtu sběračů je nutno připočítat další 2 pracovníky, kteří budou zajišťovat vysypávání hroznů z plných kbelíků a odvoz hroznů. Tab. 23: Počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře a určitém počtu pracovníků Výměra [ha] Počet 10 20 30 40 50 60 70 80 Pracovníků 8 15 30 45 60 75 90 105 120 16 7,5 15 22,5 30 37,5 45 52,5 60 24 5 10 15 20 25 30 35 40 Při výměře 80 ha je tedy nutno počítat s minimálně 24 sběrači + 2 pracovníci na vysypávání naplněných kbelíků a dopravu hroznů do místa zpracování, kteří sklidí tuto plochu za 40 dnů za předpokladu bezporuchovosti používané mechanizace. Je proto třeba počítat raději s více pracovníky i vzhledem k vlivům počasí, neboť za deštivého dne nelze hrozny sklízet. Toto nepříznivé počasí tak zbytečně oddaluje dokončení sklizňových prací a rovněž se kvalita hroznů snižuje. Zvýšením počtu pracovníků na 32 (+ 1 vysypávač a 1 traktorista) by byla zajištěna sklizeň 80 ha za 30 dnů, což odpovídá agrotechnickým lhůtám vymezeným pro sklizeň a zároveň vyjadřuje určitou rezervu pro zvládnutí nepříznivých vlivů, které by mohly sklizňovou kampaň prodloužit. Při stanovení počtu pracovníků potřebných ke sklizni je nutno také zohlednit jaké odrůdy hroznů podnik pěstuje (ranné, pozdní). Vhodné je takové zastoupení odrůd, které svou sklizňovou zralostí na sebe plynule navazují a nevzniká tak časový nápor v době sklizně odrůd zrajících ve stejnou dobu. 64

2. varianta plně mechanizovaná sklizeň hroznů Návěsné sklízeče dosahují denního výkonu 3 4 ha. Následující tabulka ukazuje za jakou dobu bude určitá plocha vinice sklizena při různém výkonu sklízeče. Tab. 24: Počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře a výkonnosti sklízeče Výměra [ha] Denní výkonnost 10 20 30 40 50 60 70 80 sklízeče [ha] 3 3,3 6,7 10 13,3 16,7 20 23,3 26,7 3,5 2,9 5,7 8,6 11,4 14,3 17,1 20 22,9 4 2,5 5 7,5 10 12,5 15 17,5 20 Vhodná souprava strojů: návěsný sklízeč hroznů GREGOIRE G 60 + ZETOR 7341.1 2x sklízecí vana FUHRMANN typ LWS 3000 + 2x ZETOR 5213 Tab. 25: Parametry středního vinohradnického podniku (2. varianta) Výnos 6 t.ha -1 Plocha 80 ha Délka směny 8,5 hod Směnový výkon sklízeče 3,5 4 ha Souprava strojů Tažený sklízeč hroznů GREGOIRE G 60 + ZETOR 7341.1 2x sklízecí vana FUHRMANN typ LWS 3000 + 2x ZETOR 5213 Denní výkon sklízeče je 3,5 4 ha. Při výnosu 6 t na hektar bude potřeba dopravit denně do lisovny 21-24 t sklizeného produktu. Plocha 80 ha bude sklizena za 20 23 dnů. Přeprava sklizeného produktu bude zajištěna sklízecí vanou FUHRMANN typ LWS 3000, jejíž objem by měl pojmout obsah zásobníků sklízeče, tj. 2 400 litrů. Počet potřebných sklízecích van bude záviset především na vzdálenosti, která musí být se sklizeným produktem překonána od vinice k místu zpracování, dále bude záležet na výkonnosti sklízecího stroje a rychlosti příjmu ve zpracovatelském podniku. Celkový denní výkon může být ovlivněn nečekanými událostmi jako je poruchovost strojů a vliv počasí. Je tedy potřeba počítat minimálně se dvěma sklízecími vanami, aby bylo zajištěno kontinuální vyprazdňování zásobníků sklízeče a nevznikaly tak ztráty prostoji a rovněž, aby byl sklizený produkt co nejdříve odvezen ke zpracování a nedošlo tak ke 65

znehodnocení oxidací. Pokud podnik bude zpracovávat hrozny ve své lisovně, která většinou je v blízkém okolí, vystačí s jednou sklízecí vanou. Vzhledem k tomu, že minimální roční nasazení pro využití tohoto sklízeče je 50 ha, bude při nižších plochách plodných vinic lépe využít částečně mechanizovanou sklizeň (1. varianta) s vhodným počtem pracovníků a naopak při výměře nad 50 ha je výhodnější využít plně mechanizovanou sklizeň, která tak podstatně zkrátí délku sklizňového období, ovšem za předpokladu, že rychlost příjmů zpracovatelského zařízení bude přizpůsobena výkonnosti sklízeče. Pokud je potřeba sklidit plochu plodných vinic za určitý počet dnů může být nápomocná následující tabulka, která uvádí kolik pracovníků je třeba ke sklizni 1 ha za jeden den vzhledem k rozdílně dosahovaným hektarovým výnosům. Tab. 26: Počet pracovníků potřebných ke sklizni 1 ha.den -1 vzhledem k rozdílně dosahovaným výnosům na hektar výnos [t.ha -1 ] 5 6 7 8 9 10 11 12 počet dnů 1 10 12 14 16 18 20 22 24 (Tabelová hodnota x velikost sklízené plochy) / počet dnů potřebný ke sklizni = počet potřebných pracovníků Podle této rovnice si lze stanovit jaký počet pracovníků bude třeba k zajištění sklizně konkrétní plochy plodných vinic za potřebný počet dnů s ohledem na předpokládaný hektarový výnos. Př. k dispozici je 10 ha plodných vinic, které je potřeba sklidit za 20 dnů, předpokládaný výnos je 10 t.ha -1. Tabelová hodnota je (20 x 10) / 20 = 10. K zajištění sklizně bude tedy potřeba 10 pracovníků, kteří sklidí10 ha za 20 dnů při předpokládaném výnosu 10 t.ha -1. 66

5. DISKUSE Širšímu uplatnění progresivnějších způsobu sklizně hroznů brání nízké roční využití sklízecích souprav a strojů. A to ať z důvodů nedodržování agrotechnických a organizačních požadavků na porost (výsadba stejné odrůdy, rovné kmínky, přímost řad, řez a vedení vinné révy apod.) nutných pro využití sklízečů hroznů či malých ploch plodných vinic pěstitelů vinné révy a především z důvodů finančních. Na menších plochách plodných vinic, kde je využití mechanizačních prostředků pod hranicí minimálního ročního nasazení, je lépe využít sklizeň formou služeb, zejména díky vysokým pořizovacím nákladům mechanizačních prostředků nutných pro sklizeň. ZEMÁNEK, BURG (2005) uvádí efektivní plochu pro uplatnění návěsných sklízečů 38 50 ha a samojízdných sklízečů 72 93 ha. Přitom bylo počítáno s pořizovací cenou návěsných sklízečů 1 700 000 2 200 000 Kč a samojízdných sklízečů 3 260 000 4 200 000 Kč. Pro podmínky Německa stanovil WALG (2000) minimální hranici pro využití návěsných sklízečů cca 18 ha a samojízdných sklízečů cca 53 ha, přitom bylo počítáno s průměrnou pořizovací cenou u návěsného sklízeče 120 000 DM a u samojízdného sklízeče 290 000 DM. Tyto velké rozdíly stanovení efektivní plochy pro uplatnění obou sklízečů byly zapříčiněny rozdílnými pořizovacími náklady a také z toho důvodu, že v prvním případě byly hektarové náklady obou typů sklízečů srovnávány s běžnou cenou služeb a v druhém případě se jednalo o srovnávání hektarových nákladů obou sklízečů se mzdovými náklady na hektar při částečně mechanizované sklizni, přičemž hodinová mzda je v Německu cca 3x vyšší než u nás. SEDLO (1994) uvádí pracnost při částečně mechanizované sklizni probírkou 300 hod.ha -1. Vynásobením této hodnoty částkou 50 Kč, což je v současnosti průměrná hodinová mzda jednoho pracovníka, lze stanovit přibližně mzdové náklady na sklizeň 1 ha plochy, tj. 15 000 Kč. ZEMÁNEK, BURG (2003) potřebu ruční práce pro sklizeň hroznů stanovují v hodnotách 200 250 hod.ha -1, což by znamenalo snížení mzdových nákladů na hektar v rozmezí 10 000 12 500 Kč. Pro srovnání WALG (2000) uvádí mzdové náklady v Německu při potřebě ruční práce rovněž 200 250 hod.ha -1 v rozmezí 1 700 2 125 DM.ha -1. Hodinová mzda jednoho pracovníka činí 8,50 DM. 67

SEM (1998) hodnotí sklizeň do traktorových vanových návěsů při hektarovém výnosu 8 t a směnové výkonnosti jednoho pracovníka v rozmezí 400 500 kg s celkovými náklady 9 700 Kč.ha -1, z toho připadá částka 7 100 Kč na ruční práci a 2600 Kč na provoz traktoru, včetně mezd traktoristy a pomocníka. Obdobné hodnoty stanovily ZEMÁNEK, BURG (2005) při použití tří různých typů sklízecích van, kdy se hektarové náklady pohybovaly v rozmezí 9 500 10 500 Kč. Tyto výsledky by mohly naznačovat budoucí rozšíření sklízecích návěsů u menších vinohradnických podniků, u kterých bude pořízení návěsného ebeny. samojízdného sklízeče finančně nedostupné. Pro pěstitele, kteří sami hrozny zpracovávají by mohlo být zajímavější pořízení sklízecího návěsu s mlýnkoodstopkovačem. Úsporu času i finančních prostředků lze vidět v urychlení pracovních operací na příjmové lince (odstopkování, drcení). 68

6. ZÁVĚR Ve snaze snížit potřebu dnes finančně náročné a nedostatkové ruční práce se budou v maximální míře mechanizovat práce spojené se sklizní hroznů. Výjimkou budou představovat strmé polohy, které nejsou pro běžné mechanizační prostředky dostupné. Současná nabídka vinohradnické techniky je dostatečně široká pro bezproblémovou volbu vhodného mechanizačního prostředku. Pěstitel si tak může zvolit stroj pro konkrétní podmínky (sklon a velikost pozemku, šířka meziřadí), který mu bude svými technickými parametry, doplňkovou výbavou, výkonností, agregovatelností s ostatními stroji a finanční náročností plně vyhovovat. Při volbě mechanizačních prostředků je nutné vyhnout se nadměrnému mechanickému poškození hroznů, které způsobuje větší podíl kalů a zabránit tak poškození a vyluhování peciček a třapin obsahujících velké množství tříslovin, což by dodalo vínu ve výsledku nepříjemně hořkou chuť. Při plně mechanizované sklizni lze tento stav zajistit správným nastavením sklízecího ústrojí a přizpůsobením pojezdové rychlosti stroje momentálnímu stavu hroznů. Také doba transportu sklizených hroznů z vinice by měla být zkrácena na minimum, což je důležité především u sklizeného produktu při využití sklízečů hroznů, kde je větší podíl moštu a tudíž větší riziko oxidace. Požadavek neustále odstraňovat fyzickou práci v důsledku snižujícího se počtu pracovníků v zemědělství klade zvýšené nároky i na přepravu hroznů. Přínosem může být sklízecí návěs vybavený odstopkovačem, který urychluje zpracování sklizených hroznů a slučuje tak v podstatě dvě rozdílné operace. Přeprava sklizeného produktu se v poslední době dostává na vysokou úroveň, kdy za použití kvalitních materiálů (nerezová ocel) a možnosti aplikace antioxydantů je dosaženo udržení kvality sklizených hroznů až do doby jejich zpracování. Přeprava hroznů jako spojovací článek mezi vinicí a zpracovatelským podnikem musí zabezpečit přemístění sklizeného produktu v daných lhůtách, v řadě případů může spolurozhodovat o kvalitě vína - vysoké teploty při sklizni a prodlevy odvozu sklizeného produktu mohou vést k oxidaci. Efektivita použitého stroje závisí na ročním nasazení, kde velkou roli hrají provozní náklady, které vycházejí především z ročních odpisů (vliv pořizovací ceny). Z výsledků hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů (ZEMÁNEK, BURG, 2005) byla na základě hektarových nákladů v konfrontaci s cenou služeb stanovena efektivní plocha pro 69

vanové návěsy 20 29 ha, pro návěsné sklízeče 38 50 ha a pro samojízdné sklízeče 72 93 ha. Ze zjištěných informací byly provedeny modelové návrhy na vybavení dvou podniků (10, 80 ha) potřebnou technikou. Přičemž u malého vinohradnického podniku (do 10 ha) byla uplatněna částečně mechanizovaná sklizeň s využitím sklízecí vany, u které je zaručena minimální manipulace s hrozny a rychlé vyprázdnění sklizeného produktu. U středního vinohradnického podniku (do 80 ha) byly navrženy dvě varianty sklizňových postupů a to částečně mechanizovaná sklizeň s využitím sklízecí vany a plně mechanizovaná sklizeň s nasazením návěsného sklízeče. Z výsledků vyplývá, že částečně mechanizovanou sklizeň (1. varianta) lze uplatnit v tom případě, kdy bude plocha plodných vinic cca do 50 ha. V případě, kdy bude plocha plodných vinic v rozsahu 50 80 ha je možno využít návěsného sklízeče v kombinaci s transportní technikou v podobě sklízecí vany s objemem korby odpovídající objemu zásobníků sklízeče. Tento způsob sklizně hroznů s sebou nese nesporné výhody v zajištění sklizně celé úrody v optimálním čase a zralosti a odstranění problémů se zajištěním dostatečné potřeby pracovních sil včetně důsledků rostoucích mzdových nákladů. Budoucnost dalšího vývoje v oblasti sklizňové techniky lze těžko odhadovat. Vzhledem k nárůstu ploch nových vinic se zřejmě bude jednat o rozšíření plně mechanizované sklizně, aby byla sklizeň zajištěna v optimálním čase. To si ovšem vyžádá další vývoj transportní techniky s možností chlazení nebo aplikací antioxydantů, což by mělo více chránit sklizňový produkt před možností oxidace. U malých vinohradnických podniků bude jistě tato technika finančně nedostupná a bude se zde uplatňovat spíše částečně mechanizovaná sklizeň s maximálním využití mechanizovaných operací. Prakticky se zde uplatní využití plastových kontejnerů s možností použití datového čipu pro získávání údajů a možnost krátkodobého skladování a následného společného zpracování. Poněvadž se jedná o velkoobjemové obaly je určitým negativem vymezení prostoru pro skladování těchto kontejnerů mimo sezónu. Druhou možností uplatnění sklizňové techniky u menších podniků bude zřejmě rozšíření sklízecích van, díky usnadnění manipulace s hrozny při sklizni, snadnému vyložení sklizeného produktu a s možností vybavení odstopkovačem. 70

7. SOUHRN V podmínkách ČR se v současnosti uplatňují dvě varianty sklizňových postupů. Jedná se o částečně mechanizovanou sklizeň s využitím beden, kádí, kontejnerů, traktorových přívěsů a návěsů. Druhou variantu představuje plně mechanizovaná sklizeň s využitím návěsných a samojízdných sklízečů hroznů v kombinaci s transportní a manipulační technikou v podobě transportních přívěsů, návěsů a cisteren. V práci je zpracován přehled technických parametrů o strojích využívaných v současných vinohradnických podmínkách při sklizňových transportních operacích. Práce je také doplněna o modelový návrh vybavenosti dvou velikostních podniků touto technikou. Klíčová slova: mechanizovaná sklizeň hroznů, přeprava sklizeného produktu (hroznů), mechanizační a dopravní technika pro sklizeň 71

8. SUMMARY There are two procedures of crops gathering in the Czech Republic. The first is partly mechanized crops gathering that uses the cases, tubs, containers, tractor trailers and semitrailers. The second procedure is fully mechanized crops gathering that uses semitrailers and self-propelled grape harvesting machine combined with transport and operating technology of transport trailers, semitrailers and cisterns. There is a list of parametr specifications of the machines currently used for the crop gathering and transportation in my thesis. The thesis is supplied with a model suggestion of technology equipment for two large enterprises. Key words: mechanized grapes gathering, transportation of gathered product (grapes), mechanization and transportation technology for crops gathering 72

9. SEZNAM LITERATURY 1. BRAUN-Maschinenbau [online], Posl. úpravy 2000 [cit. 2006-04-20]. Dostupné na WWW: <http://www.braun-maschinenbau.de> 2. BS VINARSKE POTREBY s.r.o. [online]. Posl. úpravy 2005 [cit. 2006-03-06]. Dostupné na WWW: <http://www.bsvinapo.cz> 3. Defranceschi/Amos - advanced beverage equipment worldwide [online]. Posl. úpravy 2005 [cit. 2006-04-10]. Dostupné na WWW: <http://www.defranceschispa.com> 4. DOMINÉ, A.: Víno. Nakladatelství Slovart, 2005. ISBN 80-7209-347-9. 5. DVOŘÁK, Š.: Vinařství. Praha: Česká grafická Unie, 1930. 6. DOHNAL, T.; KRAUS, V.; PÁTEK, J.: Moderní vinař., Praha: SZN, 1975, 476 s. 7. ERO-Weingerätebau [online]. Posl. úpravy 2006 [cit. 2006-06-03]. Dostupné na WWW: <http://www.ero-geraetebau.de> 8. FIC, V. a kol.: Mechanizácia vo Vinohradech. Bratislava: Príroda, 1973, 190 s. 9. Fördertechnik fördertechnische Anlagen [online]. Posl. úpravy 2004 [cit. 2006-03-21]. Dostupné na WWW: <http://www.keiperkg.de> 10. FUHRMANN Fahrzeuge GmbH [online]. Posl. úpravy 2006 [cit. 2006-05-09]. Dostupné na WWW: <http://www.fuhrmann.at> 11. Gregoire [online]. Posl. úpravy 2004 [cit. 2006-05-03]. Dostupné na WWW: <http://gregoire.kverneland.cz> 12. KRAUS, V.; KONEČNÝ, A.: Základy výroby vína. Praha: SZN, 1958. 13. KRAUS, V.; MUSIL, S.; MENŠÍK, J.: Vinařství. Praha: SZN, 1963. 14. Landmaschinen Jandrisevitshttp [online]. Posl. úpravy 2006 [cit. 2006-02-02]. Dostupné na WWW: <http://www.jandrisevits.at> 15. MICHLOVSKÝ, L; ČEPIČKA, J.: Aktuální stav Registru vinic v ČR k 31. 12. 2005. Vinařský obzor, 3/2006. 16. NOVÁK, P.: Hodnocení mechanizované sklizně hroznů. Diplomová práce. MZLU v Brně. Zahradnická fakulta, 2006, s. 110. 17. Oslavan a.s. - vinohradnická, sadařská a komunální technika [online]. Posl. úpravy 2004 [cit. 2006-03-09]. Dostupné na WWW: <http:// www.oslavan.cz> 18. Plastové Přepravní Obaly s.r.o [online]. Posl. úpravy 2006 [cit. 2006-03-27]. Dostupné na WWW: <http://www.ppobaly.cz> 73

19. SEDLO, J.: Ekologické vinohradnictví., Praha: MZeČR, Agrospoj, 1994. 20. SEM, D.: Zhodnocení technologických postupů při částečně mechanizované sklizni hroznů. Diplomová práce. MZLU v Brně. Zahradnická fakulta,1998. 21. STEIDL, R.: Sklepní hospodářství. Valtice: Národní salon vín, 2002. ISBN 80-903201-0-4. 22. STEIDL, R.: Moderní příprava červeného vína. Valtice: Národní salon vín, 2003. ISBN 80-903201-2-0. 23. STEIDL, R.: Cesta ke špičkovému vínu. Valtice: Národní salon vín, 2004. ISBN 80-903201-4-7. 24. WALG, O.: Taschenbuch der Weinbautechnik. Mainz: Fachverl. Faund, 2000, 420 s. ISBN 3-921156-45-9. 25. Zákony - Vyhledávání - Portál veřejné správy České republiky [online]. 321/2004 Sb. zákon o vinohradnictví a vinařství. Posl. úpravy 2006 [cit. 2006-05-23]. Dostupné na WWW: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1 =321&number2=&name=&text=> 26. ZEMÁNEK, P.; BURG, P.: Speciální mechanizace mechanizační prostředky pro vinohradnictví. Skripta. MZLU v Brně. Zahradnická fakulta, 2003, 98 s. ISBN 80-7157-739-1. 27. ZEMÁNEK, P.; BURG, P.: Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů, Mezinárodní vědecká konference Trendy vo výskume a vývoj polnohospodárských strojov a technológií v ekosystéme kultúrnej krajiny, SPU Nitra, Dudince 2. 3. 6. 2005, s. 447 482. ISBN 80-8069-523-7. 28. Zickler A-M-Produkt GmbH - 76833 Böchingen Index [online]. Posl. úpravy 2002 [cit. 2006-03-07]. Dostupné na WWW: <http:// www.zickler-gmbh.de> 74

Seznam tabulek Tab. 1: Počty vinařských obcí, viničních tratí, jejich plochy a počet pěstitelů v ČR dle zákona č. 321/2004 Sb., stav registrace vinic k 31. 12. 2005... 10 Tab. 2: Technické údaje kontejnerů... 37 Tab. 3: Technické údaje a typy kontejnerů FUHRMANN... 38 Tab. 4: Technické údaje nesených kontejnerů BRAUN... 43 Tab. 5: Technické údaje vysokozdvižných nástaveb BRAUN... 44 Tab. 6: Základní parametry sklízecích van JANDRISEVITS... 45 Tab. 7: Technické údaje sklízecích van KEIPER... 46 Tab. 8: Technické údaje sklízecích van ZICKLER typ TE S... 48 Tab. 9: Technické údaje sklízecích van ZICKLER typ TM S... 49 Tab. 10: Technické údaje vysokozdvižných sklízecích van ZICKLER TMSH 30 65 51 Tab. 11: Technické údaje sklízecích van FUHRMANN typ LWS... 53 Tab. 12: Technické údaje vysokozdvižných sklízecích van FUHRMANN typ LWRHK... 54 Tab. 13: Technické údaje speciálních vysokozdvižných sklízecích van FUHRMANN 56 Tab. 14: Technické údaje sklízecích van AMOS... 56 Tab. 15: Technické údaje sklízecího návěsu FUHRMANN s horizontálním mlýnkoodstopkovačem... 58 Tab. 16: Technické údaje sklízecího návěsu FUHRMANN s vertikálním mlýnkoodstopkovačem... 58 Tab. 17: Minimální roční nasazení sklízecích van... 59 Tab. 18: Minimální roční nasazení návěsných sklízečů (objem zásobníků je 1400 l)... 60 Tab. 19: Minimální roční nasazení samojízdných sklízečů (objem zásobníků je 2100 l)... 60 Tab. 20: Parametry malého vinohradnického podniku... 62 Tab. 21: Sklizeň 1 ha za určitý počet dnů při různém počtu pracovníků a různě dosahovaném výnosu... 63 Tab. 22: Parametry středního vinohradnického podniku (1. varianta)... 64 Tab. 23: Počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře a určitém počtu pracovníků... 64 Tab. 24: Počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře a výkonnosti sklízeče... 65 Tab. 25: Parametry středního vinohradnického podniku (2. varianta)... 65 75

Tab. 26: Počet pracovníků potřebných ke sklizni 1 ha.den -1 vzhledem k rozdílně dosahovaným výnosům na hektar... 66 Seznam grafů Graf 1: Struktura velikosti vinic k 31. 12. 2005 (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo)... 11 Graf 2: Členění ČR na vinařské podoblasti dle zákona č. 321/2004 Sb., k 31. 12. 2005 (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo)... 12 Graf 3: Věková struktura vinic v ČR k 31. 12. 2005 (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo)... 12 Graf 4: Výsadba vinic v ČR (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo)... 13 Graf 5: Odrůdová skladba nově vysazovaných vinic v letech 2002 2005 v ČR v ha (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo)... 13 Graf 6: Odrůdová skladba vinic v ČR (Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo)... 14 Seznam obrázků Obr. 1: Pohled na vinici Ferdinandu u Dol. Beřkovic (DVOŘÁK, 1930)... 20 Obr. 2: Nakládání hroznů při vinobraní na vinici Koráb na Mělníku (DVOŘÁK, 1930)... 20 Obr. 3: Sklízecí ústrojí sklízeče ERO... 22 Obr. 4 Vyprazdňování zásobníku sklízeče ERO... 22 Obr. 5: Bedna 30 kg 560 x 360 x 300 mm... 36 Obr. 6: Sběr hroznů do kontejnerů... 37 Obr. 7: Kontejner s plnými stěnami a dnem... 37 Obr. 8: Polyethylenový kontejner typ CTV... 37 Obr. 9: Kontejner typ CTS... 38 Obr. 10: Rozměry kontejneru CTS... 39 Obr. 11: Extrémně zatížitelný kontejner... 39 Obr. 12: Vkládání do sebe: 3 kontejnery v objemu dvou, provedení se 4 nohami... 39 Obr. 13: Kontejner v provedení se třemi lyžinami,dno žebrované... 39 Obr. 14: Kontejner typ CTH... 40 Obr. 15: Kontejner typ CTH s víkem... 40 76

Obr. 16: Rozměry kontejneru CTH... 40 Obr. 17: Kontejnery CTX jsou ideální pro transport a uložení ovoce a zeleniny... 41 Obr. 18: Krabicové skládání, 3 kontejnery v objemu 2... 41 Obr. 19: Různé typy kádí JANDRISEVITS... 41 Obr. 20: Přeprava kádí při sklizni hroznů... 42 Obr. 21: Vyprazdňování kádě bez dodatečně zpevněného okraje... 42 Obr. 22: Káď se stohovacími profily... 42 Obr. 23: Nesený kontejner R 600... 43 Obr. 24: Nesený kontejner R 600 při vyprazdňování do vany... 43 Obr. 25: Nesený kontejner H 600 s hydraulickým oboustranným vyklápěním, stohovač lze připojit i v přední části traktoru... 43 Obr. 26: Nový nesený kontejner se zaoblenou nádrží umožňuje lepší pohyblivost ve vinici... 43 Obr. 27: Vysokozdvižná nástavba H 800 se stohovací vidlicí pro přepravu hroznů stejně jako R 600 a H 600... 44 Obr. 28: Vysokozdvižná nástavba H 1200 pro stohování různých materiálů... 44 Obr. 29: Vysokozdvižná nástavba H 1 200 s hydraulickou nakládací lopatou k přepravě a naložení hroznů... 44 Obr. 30.: Nesený kontejner JANDRISEVITS... 44 Obr. 31: Sklízecí vana JANDRISEVITS... 45 Obr. 32: Sklízecí vana KEIPER... 46 Obr. 33: Sklízecí vana KEIPER ve spojení se speciálním umělohmotným dopravním pásem z prodyšných a vyměnitelných modulů k dopravě celých hroznů přímo do lisu nebo odstopkovače... 46 Obr. 34: Sklízecí vana ZICKLER typ TE S... 47 Obr. 35: Rmutovací zařízení... 47 Obr. 36: Bez rmutovacího zařízení... 48 Obr. 37: Vratné ústrojí... 48 Obr. 38: Sklízecí vana ZICKLER TM S... 49 Obr. 39: Dopravní šnek... 49 Obr. 40: Vysokozdvižná sklízecí vana TMSH... 50 Obr. 41: Šneková hřídel... 50 Obr. 42: Zcezení v uzavíracím poklopu... 50 Obr. 43: Ventilový blok s elektromagnetickými ventily... 51 77

Obr. 44: Elektrické dálkové ovládání... 51 Obr. 45: Čechrací hřídel se šnekem... 51 Obr. 46: Vysokozdvižná sklízecí vana TMSH 65... 52 Obr. 47: Šneková hřídel... 52 Obr. 48: Čistící otvor... 52 Obr. 49: Sklízecí vana FUHRMANN se šnekem... 53 Obr. 50: Vysokozdvižná sklízecí vana FUHRMANN... 55 Obr. 51: Speciální vysokozdvižná sklízecí vana FUHRMANN... 55 Obr. 52: Amos sklízecí vana s dopravním pásem... 57 Obr. 53: Sklízecí návěs s horizontálním mlýnkoodstopkovačem FUHRMANN... 58 Obr. 54: Sklízecí návěs s vertikálním mlýnkoodstopkovačem FUHRMANN... 59 Obr. 55 Vysokozdvižná sklízecí vana FUHRMANN z nerezové oceli s předběžným zcezením (www. fuhrmann.at, 2006)... 79 Obr. 56 Přepravní plošina pro kontejnery FUHRMANN (www. fuhrmann.at, 2006)... 80 Obr. 57 Tažený sklízeč hroznů Gregoire G 60 (http://gregoire.kverneland.cz, 2006)... 81 78

10. PŘÍLOHY Obr. 55 Vysokozdvižná sklízecí vana FUHRMANN z nerezové oceli s předběžným zcezením (www. fuhrmann.at, 2006) 79

Obr. 56 Přepravní plošina pro kontejnery FUHRMANN (www. fuhrmann.at, 2006) 80

Obr. 57 Tažený sklízeč hroznů Gregoire G 60 (http://gregoire.kverneland.cz, 2006) 81