Téma: Průměrný součinitel prostupu tepla

Podobné dokumenty
BH059 Tepelná technika budov

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 3

Energetický štítek obálky budovy. Stávající a navrhovaný stav

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

Prezentace: Martin Varga SEMINÁŘE DEKSOFT 2016 ČINITELÉ TEPLOTNÍ REDUKCE

1. Energetický štítek obálky budovy. 2. Energetický průkaz budov a grafické vyjádření průkazu ENB. 3. Energetický audit

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti

2. Tepelné ztráty dle ČSN EN

Lineární činitel prostupu tepla

TZB Městské stavitelsví

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1

Co je průměrný součinitel prostupu tepla - Uem [W/m2K]

Oblast podpory A Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů. Oblast podpory C.2 Efektivní využití zdrojů energie, výměna zdrojů tepla

Lineární činitel prostupu tepla

Výpočet potřeby tepla na vytápění

BH059 Tepelná technika budov

Autor: Ing. Martin Varga

Minimální rozsah dokumentace přikládané k žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám, v oblasti podpory B

TZB Městské stavitelsví

Zakázka číslo: StaJ. Energetická studie pro program Zelená úsporám. Bytový dům Královická Brandýs nad Labem Stará Boleslav

Energetický štítek obálky budovy

Autor: Ing. Martin Varga

Autor: Ing. Martin Varga. Na formuláři zadání TEPELNÉ VAZBY přibyla v roletě další možnost možnost zadání tepelných vazeb:

PROTOKOL TEPELNÝCH ZTRÁT

Oblast podpory B Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

BYTOVÝ DŮM MINSKÁ 190/62, BRNO zpracovaný podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Oblast podpory A Snižování energetické náročnosti stávajících bytových domů

148 VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov

Vzorový příklad 005b* aplikace Energetika Rodinný dům (typ RD 2)

rekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva

Ověřovací nástroj PENB MANUÁL

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Oblast podpory B Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

Energetické hodnocení objektu

Vzorový příklad 005b aplikace Energetika Rodinný dům (typ RD 2)

PROJEKT PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ AREÁL BYDLENÍ CHMELNICE, BRNO - LÍŠEŇ zpracovaný podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Porovnání tepelných ztrát prostupem a větráním

EKIS Protokol k energetickému štítku obálky budovy Kojenecké ústavy Ústeckého kraje Husitská 1683/2 Most

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Řez rodinným domem POPIS OBJEKTU

Obr. 3: Pohled na rodinný dům

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION ECHY DOLNÍ BAVORSKO

Obr. 3: Řez rodinným domem

POROVNÁNÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ MINERÁLNÍ VLNY A ICYNENE

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. DLE VYHL.Č. 78/2013 Sb. RODINNÝ DŮM. čp. 24 na stavební parcele st.č. 96, k.ú. Kostelík, obec Slabce,

Sdružení EPS ČR ENERGETICKÉ VYHODNOCENÍ OBJEKTU NERD 1 V PRAZE-VÝCHOD

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

Klíčové faktory Průkazu energetické náročnosti budov

PENB a dotační programy. Ing. Jan Škráček, energe/cký specialista

NÁVRH STANDARTU REVITALIZACE A ZATEPLENÍ OBJEKTU

SCHEMA OBJEKTU POPIS OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

[PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

Krycí list technických parametrů k žádosti o podporu: B - Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

BYTOVÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Energetický audit budov EAB. Seminář č. 4. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. 1

Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy. 1. Identifikační údaje

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

Energetická studie varianty zateplení bytového domu

[PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Tepelná technika 1D verze TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek pro program Nová zelená úsporám

SEZNAM PŘÍLOH Seznam tabulek

POROVNÁNÍ TÉMĚŘ NULOVÉ BUDOVY

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

BH059 Tepelná technika budov

Studie vlivu tepelných mostů na energetické hodnocení budov ze zdicího systému HELUZ pro cihly HELUZ Family a HELUZ Family 2in1

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ

termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav

TZB II Architektura a stavitelství

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN

Tepelně technické vlastnosti zdiva

Vliv podmínek programu Nová zelená úsporám na navrhování nových budov a stavební úpravy stávajících budov Konference ČKAIT 14.

Školení DEKSOFT Tepelná technika 1D

Autor: Ing. Martin Varga

Obr. 3: Pohled na rodinný dům

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika

Tepelné soustavy v budovách

Průkaz energetické náročnosti budovy

POSOUZENÍ KCÍ A OBJEKTU

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: Thákurova 7, Praha 6, IČO: , DIČ:

Průkaz energetické náročnosti budovy

BUDOVY DLE VYHLÁŠKY 78/2013 SB.

Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor

Autor: Ing. Martin Varga

RODINNÝ DŮM STAŇKOVA 251/7

Tepelné mosty pro pasivní domy

Posudek budovy - ZŠ Varnsdorf

Tepelné mosty pro pasivní domy

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Transkript:

Poznámky k zadání: ) Základní pomy éma: Průměrný součinitel prostupu tepla k výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla budovy e nutné znát hodnoty součinitele prostupu tepla a plochy všech konstrukcí, které tvoří obálku budovy, a činitel teplotní redukce obálka budovy e definována v čl. 3.1 ČSN 73 05402 [1] ako soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které sou vystaveny přilehlému prostředí, které představue například: venkovní vzduch (např. střecha, obvodová stěna, okna, dveře do exteriéru), přilehlá zina (např. podlaha na zině, suterénní stěna přilehlá k zině), vnitřní vzduch v sousedním nevytápěném prostoru (např. strop mezi vytápěnou místností a nevytápěným sklep, stěna mezi vytápěnou místností a nevytápěnou garáží) systémová hranice budovy e tvořena vněšími povrchy konstrukcí, které odděluí vytápěný prostor od venkovního prostředí, nevytápěných prostorů atp. (ČSN 73 05401 [2]) B) Výpočet průměrného součinitele prostupu tepla hodnocené budovy průměrný součinitel prostupu tepla [W m 2 K 1 ] hodnocené budovy se stanoví podle vzorce [1]: [m 2 ] celková teplosměnná plocha obálky budovy [m 2 ] plocha té teplosměnné konstrukce tvořící obálku hodnocené budovy na systémové hranici budovy stanovená z vněších rozměrů [W K 1 ] měrná ztráta prostup tepla hodnocené budovy podle vzorce, Δ,tb b Δ tb, [W K 1 ] měrná ztráta prostup tepla té teplosměnné konstrukce tvořící obálku hodnocené budovy na systémové hranici budovy Δ,tb [W K 1 ] měrná ztráta prostup tepla hodnocené budovy tepelnými vazbami [W m 2 K 1 ] součinitel prostupu tepla té teplosměnné konstrukce tvořící obálku hodnocené budovy na systémové hranici budovy (t. například součinitel prostupu tepla pro obvodovou stěnu, střechu, podlahu vytápěného prostoru na zině, strop mezi vytápěným a nevytápěným prostor, okna, dveře do exteriéru, dveře mezi vytápěným a nevytápěným prostor atd.) [m 2 ] plocha té teplosměnné konstrukce tvořící obálku hodnocené budovy na systémové hranici budovy stanovená z vněších rozměrů b [] činitel teplotní redukce podle tab. F.2 v normě ČSN 73 05403: 2005 [3] 1

vybrané hodnoty činitele teplotní redukce b: okna a dveře mezi interiér a exteriér: b = 1 (pro výplně otvorů se neuplatňue 15 % přirážka uvedená v tab. F.2 v ČSN 73 05403: 2005 [3] => pro výpočet průměrného součinitele prostupu tepla není pro výplně otvorů b = 1,15, ak e uvedeno v tab. F.2 normy ČSN 73 05403: 2005 [3]) obvodové stěny, střechy (konstrukce, které odděluí interiér a exteriér): b = 1,0 podlaha vytápěného prostoru na zině ve vzdálenosti do 1 m od venkovního povrchu terénu: b = 0,66 pro konstrukce mezi inak vytápěnými prostory (např. pro strop mezi vytápěným prostor a nevytápěným sklep) se stanoví činitel teplotní redukce podle vzorce: Θi Θu b Θ Θ i e θ i [ C] návrhová teplota vnitřního vzduchu θ u [ C] návrhová teplota vnitřního vzduchu sousedního prostoru o iné návrhové vnitřní teplotě než θ i θ e [ C] návrhová teplota venkovního vzduchu Δ tb [W m 2 K 1 ] zvýšení součinitele prostupu tepla vliv tepelných vazeb mezi konstrukci, velmi přibližně lze uvažovat celkový průměrný vliv tepelných vazeb mezi konstrukci odhad pomocí hodnot uvedených v poznámce 3 k článku.2.3 normy ČSN 73 05804 [4]: Δ tb 0,02 W m 2 K 1 pro konstrukce s důsledně optimalizovanými tepelnými vazbami, Δ tb 0,05 W m 2 K 1 pro konstrukce s běžnými tepelnými vazbami (typové či opakované řešení), Δ tb 0,10 W m 2 K 1 pro konstrukce s běžnými tepelnými vazbami (dříve standardní řešení), Δ tb 0,20 W m 2 K 1 pro konstrukce s výraznými tepelnými vazbami C) Stanovení normové požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla normové požadavky dle části 5.3 normy ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 [1] na průměrnou hodnotu součinitele prostupu tepla sou založeny na porovnání průměrného součinitele prostupu tepla hodnocené budovy a referenční budovy referenční budova e dle ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 [1]: virtuální budova stených rozměrů a steného prostorového uspořádání ako budova hodnocená, shodného účelu a shodného umístění, na eíchž všech plochách obálky budovy sou použity konstrukce se součiniteli prostupu tepla právě odpovídaícími příslušné normové požadované hodnotě 2

zednodušeně e tedy referenční budova pro stanovení požadované průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla zcela identická budova ako budova hodnocená a ediný rozdíl mezi referenční a hodnocenou budovou spočívá v tom, že hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukcí referenční budovy se rovnaí požadovaným hodnotám dle požadavků ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 (pro budovy s převažuící návrhovou teplotou 18 C až 22 C sou požadované hodnoty součinitele prostupu tepla ednotlivých konstrukcí uvedeny v tab. 3 v normě ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 201 2[1]) pro budovy s převažuící návrhovou vnitřní teplotou 18 C až 22 C platí, že průměrný součinitel prostupu tepla [W m 2 K 1 ] hodnocené budovy musí být menší než požadovaná hodnota,n,20:,n,20,n,20 [W m 2 K 1 ] požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla pro budovy s převažuící návrhovou vnitřní teplotou v rozmezí 18 C 22 C, přičž hodnota,n,20 se stanoví:,n,20 = min {,ref,20;,n,20,max},ref,20 [W m 2 K 1 ] průměrný součinitel prostupu tepla referenční budovy, který se stanoví:,ref,20 N, b 0,02 N, [W m 2 K 1 ] normou ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla té teplosměnné konstrukce tvořící obálku referenční budovy na systémové hranici budovy hodnota 0,02 ve vzorci pro výpočet,n,20 odpovídá zvýšení hodnoty součinitele prostupu tepla vliv tepelných vazeb mezi konstrukci Δ tb pro konstrukce s důsledně optimalizovanými tepelnými vazbami (viz poznámka 3 k článku.2.3 normy ČSN 73 05804 [4]) [m 2 ] plocha té teplosměnné konstrukce tvořící obálku hodnocené budovy na systémové hranici budovy stanovená z vněších rozměrů b [] činitel teplotní redukce lze stanovit podle tab. F.2 v ČSN 73 05403: 2005 [3],N,20,max [W m 2 K1 ] maximální přípustná hodnota požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla, liší se podle typu budovy: 1 nové obytné budovy:,n,20,max = 0,5 W m2 K ostatní budovy dle obového faktoru tvaru /V: 1 /V 0,2:,N,20,max = 1,05 W m2 K 1 /V > 1,0:,N,20,max = 0,45 W m2 K pro ostatní hodnoty /V:,N,20,max = 0,30 + 0,15 / (/V) [m 2 ] celková teplosměnná plocha obálky budovy (stanovue se z vněších rozměrů); 3

V [m 3 ] ob budovy vymezený systémovou hranicí (stanovue se z vněších rozměrů) D) Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy (pro energetický štítek obálky budovy) dle ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 [1] ukazatel CI pro zatřídění do třídy dle ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 [1] se stanoví podle vzorce: CI třídy prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 [1] (pro energetický štítek obálky budovy):,n třída B C D E F G kritérium CI 0,5 0,5 < CI 0,75 0,75 < CI 1,0 1,0 < CI 1,5 1,5 < CI 2,0 2,0 < CI 2,5 CI > 2,5 slovní klasifikace třídy velmi úsporná úsporná vyhovuící nevyhovuící velmi mimořádně E) Výpočet výpočet zpracute do tabulky konstrukce tvořící obálku budovy [m 2 ] referenční budova (stanovení požadavku) N, b,ref, [W m 2 K1 ] [] [W K 1 ] [m 2 ] hodnocená budova b [W m 2 K1 ] [], [W K 1 ] obvodová stěna 0,30 1,0,ref, = N, b 1,0, = b podlaha vytápěného prostoru na terénu (ve vzdálenosti do 1 m od venkovního povrchu terénu) 0,45 0,66 0,66 okno 1,5 1,0 1,0 další konstrukce celk.ref, měrná ztráta prostup tepelné vazby Δ,tb,ref = 0,02 Δ,tb = Δ tb celková měrná ztráta prostup tepla,ref =,ref, + Δ,tb,ref = + Δ,tb 4

průměrný součinitel prostupu tepla referenční budovy:,ref,ref,ref,20 průměrný součinitel prostupu tepla hodnocené budovy: průměrný součinitel prostupu tepla požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla:,n,20 = min {,ref,20;,n,20,max} stanovení hodnoty,n,20,max: pro nové obytné budovy:,n,20,max = 0,5 W m 2 K 1 pro ostatní budovy podle obového faktoru tvaru /V: /V 0,2:,N,20,max = 1,05 W m 2 K 1 /V > 1,0:,N,20,max = 0,45 W m 2 K 1 pro ostatní hodnoty /V:,N,20,max = = 0,30 + 0,15 / (/V) vyhodnocení ukazatel CI třída obálky budovy slovní klasifikace třídy obálky budovy požadavek dle ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012:,N,20 dosazení vyhodnocení: splňue nesplňue CI,N F) Řešený příklad řešené příklady pro stanovení průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy uvádí například ČSN 73 05402: 2011 + Z1: 2012 v příloze B Použitá literatura a zdroe [1] ČSN 73 05402. epelná ochrana budov Část 2: Požadavky. Praha : Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. Ve znění změny Z1 z května 2012. [2] ČSN 73 05401. epelná ochrana budov Část 1: erminologie. Praha : Český normalizační institut, 2005. [3] ČSN 73 05403. epelná ochrana budov Část 3: Návrhové hodnoty veličin. Praha : Český normalizační institut, 2005. [4] ČSN 73 05404. epelná ochrana budov Část 4: Výpočtové metody. Praha : Český normalizační institut, 2005. 5