ANALÝZA RIZIK PPP PROJEKTŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomie ANALÝZA RIZIK PPP PROJEKTŮ Analysis of PPP Risks Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta ŘEŽUCHOVÁ Autor: Aneta BERNÁTKOVÁ Brno, červen 2007

Jméno a příjmení autora: Aneta Bernátková Název diplomové práce: Analýza rizik PPP projektů Název práce v angličtině: Analysis of PPP risks Katedra: Veřejné ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta Řežuchová Rok obhajoby: 2007 Anotace Předmětem diplomové práce Analýza rizik PPP projektů je analýza rizik spojených s využitím partnerství veřejného a soukromého sektoru při zajišťování veřejných služeb a zhodnocení dosavadního vývoje uplatňování této metody v ČR. První část je zaměřena na definování základních pojmů a vztahů souvisejících problematikou partnerství veřejného a soukromého sektoru. Druhá část se zabývá analýzou současného stavu realizace a využití PPP projektů. Třetí část se věnuje výhodám a nevýhodám PPP projektů, analýze možných rizik. Ve čtvrté části jsou uvedeny příklady realizovaných PPP projektů v ČR a provedena komparace využití PPP v ČR s EU. Závěrečná část shrnuje získané poznatky a dává doporučení k eliminaci rizik v prostředí České republiky. Annotation The goal of the submitted thesis: "analysis of ppp risks" is to analyse risks associated with supplying public service to Public Private Projects and assessing development history of using of this method in the Czech Republic. The first part is concentrated on definitions of basic concepts and terms central to PPP problems. The second part is addressed to analysis of the present state of PPP projects implementation and explotation. The third part is advantages and disadvantages of PPP projects, and analysis of potential risks. The fourth part introduces examples of real PPP projects in the Czech Republic and makes comparisons between using PPP in the Czech Republic, the EU and non-european countries. The final part summarises the research that has been done and gives recommendation to avoid risks in the Czech republic. Klíčová slova Partnerství veřejného a soukromého sektoru, PPP projekty, veřejná služba, rizika, Česká republika Keywords Public-private partnership, PPP projects, public service, risks, the Czech Republic

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza rizik PPP projektů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řežuchové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 25. června 2007 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Markétě Řežuchové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD...9 1 DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A VZTAHŮ...11 1.1 Definice PPP...11 1.2 Historie PPP projektů...13 1.3 Typologie projektů PPP...14 1.3.1 Charakteristiky typů PPP projektu...15 1.4 Princip PPP...18 1.5 Zaměření PPP...18 1.6 Obecné znaky a podmínky PPP projektu...19 2 VÝHODY A NEVÝHODY PPP PROJEKTU, ANALÝZA MOŽNÝCH RIZIK...21 2.1 Výhody PPP projektů...21 2.1.1 Fiskální výhody...22 2.1.2 Technologické přínosy...25 2.1.3 Sociální výhody...26 2.1.4 Politické přínosy...28 2.2 Rizika a nevýhody projektů...28 2.2.1 Identifikace rizik...29 2.2.2 Ohodnocení rizik...35 2.2.3 Alokace rizik...36 2.2.4 Ošetření rizik...37 2.2.5 Průběžný monitoring a kontrola...38 2.3 Fiskální dopady nesystémové aplikace PPP...38 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU REALIZACE A VYUŽITÍ PPP PROJEKTU...41 3.1 Legislativa...41 3.1.1 Základní legislativní rámec na úrovni Evropské unie...41 3.1.2 Základní legislativní rámec PPP projektů v České republice...42 3.2 Institucionální rámec konceptu PPP v České republice...44 3.3 Implementace PPP...47 3.4 PPP a územně samosprávné celky...50 4 PŘÍKLADY REALIZOVANÝCH PPP PROJEKTŮ V ČR...53 4.1 Neúspěšné PPP projekty v ČR...53 4.1.1 Dálnice D5...54 4.1.2 Dálnice D47...54 4.2 Nové projekty PPP...56 4.2.1 Dopravní infrastruktura...56 4.2.2 Zdravotnictví...61 4.2.3 Ostatní oblasti...68 5 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PŘI IMPLEMENTACI PPP v ČR VEDOUCÍ K ELIMINACI RIZIK...70 5.1 Chápání principu PPP...70 5.2 Legislativní a institucionální zajištění PPP...71 5.3 Implementace PPP projektů...72 5.3.1 Opodstatněnost realizace projektů...72 5.3.2 Porovnání možných variant zajištění projektu...73

5.3.3 Transparentnost výběrového řízení...74 5.3.4 Alokace rizik...74 5.3.5 Monitoring a kontrola...75 5.4 Fiskální dopady nesystémové implementace PPP...75 5.5 Shrnutí...75 ZÁVĚR...77 Seznam použitých zkratek...79 Seznam použité a citované literatury...80 Seznam tabulek a grafů...86 Seznam obrázků...86 PŘÍLOHA A Alokace rizik v PPP projektech v závislosti na typu projektu...87 PŘÍLOHA B Specifikace rizik ve Francii...88 PŘÍLOHA C Realizované a připravované projekty...89

ÚVOD Česká republika se potýká s problémem nedostatku veřejných financí pro realizaci veřejných projektů stejně jako většina zemí EU. Potřeba vyšší míry a kvality uspokojování základních lidských potřeb má negativní vliv na vývoj veřejných financí. Na vlády zemí je tak vyvíjen tlak činit reformní opatření, bez kterých by nebylo dlouhodobě možné udržet nízký deficit a dluh. Vlády hledají nové způsoby, jak v dostatečné míře a kvalitě garantované veřejné služby zajistit a efektivněji alokovat omezené množství veřejných zdrojů. Jedna z alternativ, která se nabízí, je spolupráce veřejného sektoru se sektorem soukromým, známá jako Public-Private Partnership, nebo-li partnerství veřejného a soukromého sektoru. Partnerství veřejného a soukromého sektoru je smluvní ujednání mezi subjekty těchto sektorů o zajištění veřejných služeb a veřejné infrastruktury. Nejedná se o jednu univerzální metodu. Existuje mnoho forem partnerství, které vznikají a nadále se vyvíjí dle specifik konkrétních projektů, a které se přizpůsobují daným podmínkách. Partnerství veřejného a soukromého sektoru s sebou vedle potenciálních výhod nese také značná rizika. Důkazem toho je realizace prvních českých pilotních projektů, které dopadly neúspěšně. Z tohoto důvodu by mohly být země, ve kterých se PPP projekty už realizovaly, cenným zdrojem informací a zkušeností. Cílem této práce je analýza rizik spojených s využitím partnerství veřejného a soukromého sektoru při zajišťování veřejných služeb a zhodnocení dosavadního vývoje uplatňování této metody v České republice. Při zpracování práce byly využita metoda historická a popisná, při zkoumání problému se pak uplatnila zejména metoda analýzy, syntézy a komparace. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se zaměřují jak na teoretické vymezení problematiky, tak na praktické poznatky partnerství veřejného a soukromého sektoru. První kapitola definuje základní pojmy, které jsou potřebné pro pochopení dané problematiky. Z historického hlediska je popsán vývoj koncesí. Dále jsou vymezeny oblasti použití PPP a především rozvoj jednotlivých forem PPP. Druhá kapitola se podrobně zabývá výhodami a riziky, které s sebou partnerství může přinést včetně nesystémové aplikace PPP. Třetí kapitola je věnována legislativě týkající se PPP projektů a analýze současného stavu realizace a 9

využití PPP projektů v České republice. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny příklady pilotních projektů v ČR a následně porovnávány z vybranými zahraničními projekty. Čtvrtá kapitola se věnuje výhodám a nevýhodám PPP projektů, analyzuje možná rizika PPP projektů. Poslední kapitola představuje souhrn poznatků a doporučení pro eliminaci rizik při implementaci PPP projektů v České republice. 10

1 DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A VZTAHŮ 1.1 Definice PPP Zkratka PPP, původně převzatá z anglického termínu Public Private Partnerships, je obecně užívaný technický termín pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Dále je možné setkat se s následujícími zkratkami PFI (Private Finance Initiative), PSP (Private Sector Participation) nebo PPI (Private Participation in Infrastructure). Následně se ještě odvodil poměrně často používaný, v zásadě PPP ekvivalentní termín koncese na základě vystavovaného úředního povolení k založení PPP. Od samého počátku Partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzhledem k jeho relativní novosti, jej doprovází ne zcela ujasněná terminologie. Namísto doposud používaného termínu Partnerství veřejného a soukromého sektoru se postupně vžívá pojem nový, Veřejně soukromé partnerství. Hlavním důvodem, vedoucí ke změně terminologie, je především to, že se v podstatě nejedná o partnerské vztahy celých hospodářských sektorů, nýbrž jen konkrétních právních subjektů z těchto sektorů. Dále pak tento pojem je přesným a jednoduchým překladem standardně používaných pojmů v Evropské unii (public private partnership, öffentlich private Partnerschaft atd.). Autorka bude ve své práci hovořit o PPP jako o veřejně soukromém partnerství. Jak již bylo v úvodu kapitoly naznačeno, neexistuje jasná a zřetelná definice PPP projektu. Neexistuje žádný standardní PPP projekt. Každý PPP projekt si definuje to, co je výhodné a přijatelné v daných podmínkách. Tudíž formy PPP se nadále vyvíjejí v návaznosti na daných charakteristikách konkrétního projektu. Existuje tak mnoho forem a užití PPP. Jako příklad lze uvést šest různých užití termínu PPP, které rozlišuje Stephen H. Linder (Ph.D., docent na oddělení Managementu, Politickém a občanském zdravotním oddělení (the Management, Policy and Community Health Division) na univerzitě The Univerzity of Texas School of Public Health ve městě Houston. Šest různých užití termínu PPP uvádí ve své publikaci Comming To Terms With the Public-Private Partnership (1999)). Ve své práci kriticky poukazuje na několikerý význam termínu public private partnership. Stručná dekonstrukce tohoto termínu neobjasňuje pouze tyto významy, ale též poukazuje na jejich základní předpoklady a ideologické vazby. S.H.Linder identifikoval šest odlišných užití termínu a spojil je s jejich příslušným významem v nekonzervativních a neoliberálních 11

ideologiích. Místo zaměření se na koncepční definici pojmu, pohlíží na partnerství jako na politický symbol a politický nástroj. PPP jako reforma managementu Inovační nástroj, který mění způsob činnosti (výkon) vlády. Partnerství založené na školení, přičemž znalosti, dovednosti směřují primárně od soukromého sektoru k sektoru veřejnému. PPP jako problém konverze (změny) Určené problémům doprovázející poskytování veřejných služeb. Což přináší komercializaci problémů, aby navnadil trh. PPP jako morální regenerace Zainteresovat vládní manažery jako účastníky trhu. Partnerství PPP ovlivňuje lidi zahrnuté v něm. PPP jako přesun rizika Způsob odpovídání na finanční tíseň ze strany vlády a získání soukromých investorů. PPP jako restrukturalizace veřejné správy Uzpůsobení správního řízení a vypořádání se s požadavky. PPP jako sdílení moci Rozšíření moci horizontálně. Soukromě vládní vztahy jsou změněny skrze étos spolupráce a důvěry, oboustranně prospěšné sdílení odpovědnosti, znalostí či risku, nebo kompromisy a vyjednávající odlišnosti. B. Guy Peters (PhD., Maurice Falk Professor of American Government, ve své publikaci With a little help our friends: public private partnerships as institutions and instruments ) popisuje znaky PPP následovně: PPP zahrnuje dvě či více stran, přičemž minimálně jednou z nich je veřejnoprávní subjekt. Každý ze zúčastněných je hlavním partnerem a může sám vyjednávat a uzavírat smlouvy. Partnerství znamená trvalý vztah mezi zúčastněnými stranami s jistým pokračujícím vzájemným ovlivňováním. Každý zúčastněný musí být schopný do partnerství vložit hmotný či nehmotný majetek. Všichni partneři sdílí odpovědnost za výstupy svých aktivit. B.G. Peters klade především důraz na důležitost sociologických a ekonomických aspektů jako jsou důvěra, součinnost, ochota investovat a sdílet odpovědnost. Nadále zdůrazňuje, že PPP je nepřetržitý proces vzájemného spolupůsobení a vyjednávání. 12

PPP zahrnuje smluvní a finanční spojení veřejného sektoru se sektorem privátním za účelem zajištění poskytování veřejných služeb, nebo vybudování veřejného statku, jejichž poskytnutí nebo vybudování veřejnost od veřejného sektoru očekává nebo která je společensky žádoucí. Do množiny PPP patří leasing, udělování koncesí a limitovaných licencí, projektové financování spojující veřejné a privátní finance, outsourcing ve státní správě, řízená konkurence, některé typy privatizací ve státem regulovaném prostředí, provozování služeb státu na základě dlouhodobých kontraktů. 1 1.2 Historie PPP projektů I když k definování veřejně soukromého partnerství došlo teprve nedávno, samotná partnerství mají poměrně dlouhou historii. Již ve starém Římě byly monopolně zaměřené koncese využívaným právním nástrojem. Jejich pomocí docházelo i k udělování zvláštních a exkluzivních hospodářských práv, např. práva vařit pivo. Avšak nárůst popularity tento princip zaznamenal především v osmdesátých letech dvacátého století. Nejdelší tradici má veřejně soukromé partnerství v USA, kde v padesátých a šedesátých letech dvacátého století federální vláda stanovila PPP jako nástroj pro stimulaci soukromých investic v oblasti infrastruktury a regionálního ekonomického rozvoje. Za vlády prezidenta Cartera se staly explicitním nástrojem. Města byla povzbuzována upouštět od čistě soukromých investic a naopak rozvíjet veřejně soukromá partnerství. Následník Cartera, prezident Regan se opět vrací k posilování soukromých investic. Během osmdesátých let, PPP se stále více stávaly používaným nástrojem. Soukromí poskytovatelé byly schopni poskytnout vyšší kvalitu zboží a služeb s nižšími náklady, tím značně redukovaly vládní povinnosti a odpovědnosti. Stejně pak i za vlády prezidenta Clintona, PPP byl propagován jako klíčový prvek urban policy 2. Ovšem nebylo to pouze USA, kde PPP zaznamenalo v druhé polovině dvacátého století obrovský význam. První znaky PPP v Evropě pochází ze Španělska, kde do roku 1968 již byly rozpracované silnice s mýtným. V osmdesátých letech se počátky PPP objevují za vlády 1 Ministerstvo financí České republiky. Příloha č. 8 Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Str.1. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/p08_doc.doc > 2 Městská výstavba, rekonstrukce 13

M. Thatcher ve Velké Británii, kde jsou preferovanou metodou ekonomické regenerace. Při zvažování konceptu PPP byla Velká Británie značně ovlivněna nejlepšími praktikami ve Spojených státech amerických. V pozdních osmdesátých letech se k užívání PPP přidávají další evropské země, například v Nizozemí v roce 1986 byla idea PPP představena v prohlášení vlády. Dokonce i ve vyspělé zemi jakou je Norsko, byl koncept PPP představen v minulém desetiletí. Po mnoho let se argumentovalo tím, že Norsko, díky svým příjmům z ropy, mělo pouze malý či žádný podnět sdílet rizika se soukromým sektorem. Nicméně v současné době norská vláda spolupracuje se subjekty soukromého sektoru v rozvoji infrastruktury. Příklady využití PPP ve vyspělých zemích můžeme najít i mimo Evropu a USA. V počátku devadesátých let se koncept PPP objevil i v Austrálii jako reakce na nadměrné náklady a s tím i rizika spojená s pokrytím nákladů v rámci stavby mnoha velkých infrastrukturních projektů. První projekty v počátku devadesátých let byly zaměřeny na silnice s mýtným, nemocnice, v polovině let devadesátých to byly věznice, přístavy a sportovní stadiony, v druhé polovině let devadesátých letiště. V mnoha zemích po celém světě můžeme sledovat podobný vývoj v angažování se soukromého sektoru a rozvoji veřejně soukromého partnerství. Na první pohled za celou spoluprací subjektů těchto sektorů je podobné: ve všech zemích narůstá závislost vlád na finančních prostředcích a zkušenostech soukromého sektoru. Ovšem neexistují pouze rozdílné formy PPP, je možno zaznamenat i rozdíly v motivech a pravidlech zprostředkování v jednotlivých zemích. Rozvoj PPP souvisí především s nedostatkem finančních zdrojů veřejného sektoru. Členské státy EU jsou také ovlivněny výdajovými limity veřejného sektoru, které plynou z maastrichtských kriterií. V současné době se každoročně v celém světě realizuje tisíce projektů. 1.3 Typologie projektů PPP Existuje celá řada typů PPP. Rozsáhlost typologie by neměla být chápána jako důkaz složitosti PPP jakožto fenoménu, nýbrž měla by sloužit jako ukázka toho, jak široké možnosti má zadavatel při výběru schématu PPP a do jaké míry lze takové schéma přizpůsobit jeho 14

konkrétním potřebám. 3 Nové typy se tedy vyvíjí s novými a specifickými charakteristikami projektů. Jedním z charakteristických rysů PPP projektů, jakožto i veřejně soukromého partnerství, je stupeň kontroly soukromého subjektu nad projektem, jeho spoluodpovědnosti a angažovanosti v projektu, následně pak to, že na soukromý sektor jsou přenášena v určité míře rizika a odpovědnost spojená s projektem. V čím větší míře roste zainteresovanost a participace soukromého subjektu na projektu, tím více jsou rizika na něj přenášena a naopak. Alokace rizik dle angažovanosti obou sektorů je znázorněna v Příloze A. 1.3.1 Charakteristiky typů PPP projektu Smlouvy o poskytování služeb Subjekt veřejného sektoru (zadavatel) uzavírá se subjektem soukromého sektoru (koncesionář) smlouvu na poskytování konkrétních služeb. Zadavatel financuje, vlastní a řídí zařízení, řeší problém znalostí a personálu. Tudíž v jeho kompetenci spadá projektová činnost, výstavba, financování, vlastnictví a provoz řízení. Údržbu zařízení můžou vykonávat subjekty obou sektorů. Poskytování služby je čistě v rukou soukromého sektoru. Výhodou tohoto typu PPP je, že veřejný sektor může těžit ze specializovaných odborných zkušeností soukromého sektoru, zvládat problém potřebného personálu a dosahovat potenciálních úspor nákladů. Na druhé straně nevýhodou je, že celkové řízení i investice zůstávají výlučně na veřejném sektoru. Tento typ PPP se používá především pro výběr mýtného, instalace, údržba a odečet měřících zařízení ve vodohospodářství, sběr odpadu, zajištění a údržba vozidel nebo jiných technických systémů. Smlouvy o provozu služeb Veřejný sektor se stará o financování zařízení, které vlastní a řídící kompetence oproti předešlému typu převádí na sektor soukromý. Úkolem soukromého sektoru je tak zajistit provoz řízení a poskytování služby. Údržba dle dohody v kompetenci veřejného či soukromého sektoru. 3 Šip, E.: Projekty PPP v oblasti Fondu soudržnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj. 2005. Str.36. Dostupné z WWW: <http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/1134724731.bro-ura-ppp_-p.pdf > 15

Daný typ smlouvy skýtá několik pozitiv, jimiž podle PPP centra například je přenesení odpovědnosti za konkrétní závod, zařízení nebo službu na soukromý sektor. Dále že motivují ke zlepšené výkonnosti a technologickému pokroku a pomáhají při vytváření důvěry mezi veřejným a soukromým sektorem na trzích s malou zkušeností s PPP projekty. Negativem naopak bude, že státní instituce nese sama odpovědnost za investiční rozhodování. Pronájem Veřejný sektor zařízení financuje a vlastní, případně plánování stavby zařízení zajišťuje i projektovou činnost a výstavbu. Soukromý sektor, v jehož kompetenci je provoz zařízení, údržba a poskytování služby, nese komerční riziko a podílí se na investičních zlepšeních. Oproti předchozím typům PPP smlouva o poskytování služeb, smlouva o provozu služeb se na partnera ze soukromého sektoru převádí obchodní riziko. Zda koncesionář bude dosahovat zisku, závisí na jeho schopnosti snižovat provozní náklady při současném zachování určené kvality služeb. Partnera z veřejného sektoru zůstává odpovědný za investice a rozšiřování sítě. PPP typu pronájem se hodí na ty infrastrukturní systémy, které generují příjmy od uživatelů. Často se užívá v oblasti veřejné dopravy a vodního hospodářství. BOT (Bulit Operate Transfer/Postav Provozuj Převeď) Subjekt soukromého sektoru postaví veřejné zařízení, na základě smlouvy s veřejným subjektem dané zařízení po určenou dobu provozuje a na konci této doby je převede do vlastnictví veřejného subjektu. U projektu typu BOT soukromý subjekt poskytuje částečné či úplné financování výstavby zařízení. Délka doby provozu musí být dostatečně dlouhá, tak aby zajistila soukromému subjektu návratnost investice. Do působnosti soukromého sektoru dále spadá projektová činnost, výstavba a provoz, údržba a poskytování služby. Uspořádání BOT se od DBFO (Navrhni Postav Financuj Provozuj) liší tím, že v sobě nezahrnuje projektovou činnost. Dále také u formy BOT zařízení v průběhu smlouvy zůstává ve veřejném vlastnictví, kdežto v DBFO může být zařízení po dobu smlouvy ve vlastnictví soukromého sektoru. Silnou stránkou tohoto typu PPP je převod projektového, stavebního a provozního rizika a odpovědnosti, což je předpokladem urychlení výstavby, podporuje inovace soukromého sektoru, zlepšenou protihodnotu, kvalitu provozu i údržbu. Převod rizika poskytuje podnět pro přijetí přístupu kalkulace životního cyklu. Ovšem mezi optimalizací projektu a ochranou životního prostředí může nastat konflikt, což je jednou ze slabých 16

stránek. Smlouvy jsou komplikovanější a proces veřejné soutěže tak může trvat déle. Důležité je řízení smluv a monitorování výkonu. Pokud se provozovatel projektu ukáže jako nevhodný a neuspokojivý, znamená to další náklady, na převzetí projektu. V neposlední řadě tento typ nemusí přitahovat dostatečné množství soukromých investic, tím zavazuje veřejný sektor pro zajištění dlouhodobého financování. Využívá se při výstavbě a provozu velkých infrastrukturních systémů jako jsou čistírny odpadních vod nebo masové tranzitní systémy. DBFO (Design Build Finance Operate/Navrhni Postav Financuj Provozuj) Vlastnictví zařízení po dobu trvání smlouvy může být jak v kompetenci veřejného tak soukromého sektoru. Zbylé činnosti, projektová činnost, výstavba a provoz zařízení, financování, údržba a poskytování služby zůstávají čistě v rukou soukromého sektoru. Silné a slabé stránky jsou stejné jako u typu BOT, jen k nim přibývají další náležitosti. U silných stránek to jsou lépe předvídatelný a důsledný nákladový profil, větší potenciál urychlení programu výstavby, přitahuje finance soukromého sektoru. Zvýšený převod rizika na soukromý sektor by mohl zajistit, že dodavatelé ze soukromého sektoru při projektování přijmou přístup kalkulace životního cyklu. Na druhou stranu ke slabým stránkám přibývá ještě větší komplikovanost smluv a současně s tím se může oproti BOT prodlužovat proces veřejné soutěže. Hodí se především pro projekty s výrazným provozním obsahem, jako jsou projekty z oblasti silniční dopravy, vodohospodářství a nakládání s odpady. Koncese Vlastnictví zařízení je po dobu trvání smlouvy ve vlastnictví soukromého sektoru. Po ukončení smlouvy je převedeno na sektor veřejný. V kompetenci soukromého sektoru jsou projektová činnost, výstavba a provoz zařízení, financování, údržba i poskytování služby. U typu koncesí na rozdíl od DBFO má soukromý investor právo získávat náklady zpět přímo z uživatelských poplatků. Silné a slabé stránky jsou shodné s DBFO, navíc rozšířeny o následující položky. Mezi pozitivy se vyzdvihuje to, že usnadňuje zavedení principu znečišťovatel platí a zvyšuje stupeň převodu rizika poptávky. Oproti DBFO mezi negativy přibývá to, že nemusí být politicky přijatelné a vyžaduje efektivní řízení alternativ/náhrad, například alternativní dopravní trasy, alternativní možnosti likvidace odpadů. 17

Využívá se zejména pro projekty z oblasti silniční dopravy, zásobování vodou (ne pro domácnosti) a nakládání s odpady. Shrnutí Výše uvedený výčet typů PPP projektů není komplexní, existují mnohé další variace těchto smluv. 4 Hlavním rozdílem mezi jednotlivými typy je alokace jednotlivých rizik mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru. Odborně a úspěšně aplikované varianty PPP zvyšují kvalitu i efektivnost veřejných služeb, a to včetně výkonu státní správy. Urychlují realizaci významných infrastrukturních projektů. 1.4 Princip PPP Princip modelu PPP lze jednoduše charakterizovat tak, že konkrétní veřejnou instituci nebo službu provozuje soukromý subjekt, nikoliv subjekt veřejný stát či územně samosprávný celek (kraj, obec). Instituce veřejného sektoru jsou partnery soukromých subjektů, u kterých zadávají či nakupují služby pro klienta (občana), nebo zprostředkují nákup těchto služeb. Veřejný a soukromý subjekt, dle koncesní smlouvy zadavatel a koncesionář, musí být v rovnocenném postavení. 1.5 Zaměření PPP Koncept PPP je možno využít především při: rekonstrukci a údržbě stávající infrastruktury realizaci projektu greenfield zajištění a provozování nové infrastruktury na zelené louce realizaci projektu brownfield obnova opuštěných a znečištěných území 4 Dalšími typy PPP projektů mohou být: DB (Design-Build-Maintane/Projektovat-Postavit-Udržovat), DBO (Design-Build-Operate/Projektovat-Postavit-Udržovat), DBFT (Design-Build-Financovat-Převést/Projektovat- Postavit-Financovat-Převést) a další. 18

Tabulka 1: Využití konceptu PPP v různých sektorech Sektor Doprava Zdravotnictví Školství Justice Obrana Vodohospodářství Nemovitostní a bytová oblast Brownfield developement Příklady obsahu veřejná dopravní infrastruktura, dálnice, silnice, tunely, okruhy infrastruktura a podpůrné služby, ubytovací kapacity školní areály, ubytovací kapacity věznice, soudní budovy, administrativní prostory trenažéry, technika zázemí úprava a distribuce pitné vody, čističky odpadních vod správa nemovitostí, správa městských bytových domů využití znečištěných nebo opuštěných prostor a objektů Urban developement městská výstavba, rekonstrukce Pramen: Seznamte se s PPP. Zapojení soukromého podnikání a zdrojů do poskytování veřejných. Praha 2005. (Interní materiál PPP Centra), Str. 4. 1.6 Obecné znaky a podmínky PPP projektu PPP projekty jsou specifické svými znaky a dále podmínkami, které by měly splňovat. Podmínky: subjekty veřejného a soukromého sektoru vzájemně spolupracují na základě jasného smluvního vztahu, zodpovědnosti, náklady a rizika jsou jasně rozděleny na základě smluvní dokumentace mezi oba subjekty, naplnění cílů veřejného i komerčního charakteru, dosažení vyšší hodnoty za peníze pro veřejný sektor, díky vzájemné spolupráci a zapojení specifických znalostí a schopností obou zúčastněných stran. Obecné znaky: Rozsah PPP projekty dosahují hodnoty stovek miliónů korun. Dlouhodobost PPP projekty představují dlouhodobý smluvní vztah (20-40 let). 19

Měřitelné výstupy služeb U PPP projektů veřejný sektor zadává výstupy/cíle požadované služby, které soukromý sektor zajišťuje (u klasického zadání veřejné zakázky veřejný sektor stanovuje vstupy). Přenos rizika PPP projekty jsou strukturovány tak, aby rizika byla optimálně alokována. Podstatná část rizik musí být přenesena na soukromý sektor, aby byla dosažena hodnota za peníze, klíčový ukazatel PPP. Jelikož splácení investovaného privátního kapitálu (investora, bank) závisí na dlouhodobém plnění požadované kvality služby, riziko ztráty investovaného kapitálu nese soukromý sektor. Inovace Cílem PPP projektu je nejen zajištění financování, ale i využití organizačních a inovačních schopností soukromého sektoru k zajištění a provozování veřejné služby efektivněji, než činí stát. Vedlejší non core služby V koncesní smlouvě budou zahrnuty pouze vedlejší non core služby (např. budování infrastruktury včetně ubytovacích kapacit, výstupů informačních technologií atd.), nikoliv však hlavní veřejné core služby (např. veřejný systém školství, policejní dozor, soudnictví atd.), které jsou nadále vykonávány a kontrolovány veřejnou správou. Rozvoj trhu PPP představuje skutečnou obchodní příležitost. Subjekty soukromého sektoru budou více motivovány vstoupit na daný trh a investovat na něm. Vytvoří se efektivní a kompetitivní proces. Souhrnným výsledkem takto dobře připraveného PPP projektu je vzájemná spokojenost, promítající se v rámci dlouhodobé spolupráce subjektů veřejného i soukromého sektoru, ze které plynou oboustranné výhody. Veřejný sektor má možnost za své peníze získat vyšší hodnotu, vyšší kvalitu za stejné náklady, či stejnou kvalitu za nižší náklady. Na druhé straně soukromý sektor těží především z možnosti dlouhodobých příjmů z vhodného projektu. Ekonomická výhodnost pro veřejný sektor je rozhodující podmínkou takového vhodného PPP projektu. I když subjekt soukromého sektoru nemusí zpočátku (v krátkodobém hledisku) realizovat projekt za nižší náklady, avšak právě z dlouhodobého hlediska má tendenci náklady snižovat. Lze předpokládat, že dosáhne nižších nákladů na projekt, než kdyby jej realizovala samotná instituce veřejného sektoru z vlastních zdrojů. Předpoklad splnění dané podmínky je důležitý pro realizaci projektu formou veřejně soukromého partnerství. 20

2 VÝHODY A NEVÝHODY PPP PROJEKTU, ANALÝZA MOŽNÝCH RIZIK Partnerství veřejného a soukromého sektoru poukazuje na to, že dané partnerství nabízí četné výhody pro dodávku služeb a zajištění veřejné infrastruktury, za podmínek, že bude pojato komplexně a dlouhodobě. 5 Evropská komise identifikovala čtyři hlavní role soukromého subjektu v partnerství: poskytovat dodatečný kapitál poskytovat alternativní management, zkušenosti a dovednosti poskytovat užitnou hodnotu pro konečné uživatele a veřejnosti lépe identifikovat potřeby a zajistit optimální užití zdrojů Díky těmto rolím lze navýšit hodnotu veřejných služeb. Partnerství veřejného a soukromého sektoru s sebou přináší nejen výhody oproti tradičnímu zajištění veřejnou zakázkou, ale i rizika. Tato rizika je možné redukovat. Klíčovým aspektem tohoto partnerství je rizika rozdělit mezi strany tak, že každá strana ponese ta rizika, která je schopna nejlépe řídit. Soukromý i veřejný sektor vzhledem ke komplexnosti, dlouhodobosti a rozsahu daného partnerství musí věnovat zvýšenou pozornost problematice rizik. 2.1 Výhody PPP projektů Při vhodném strukturování mají PPP projekty potenciál vytvářet pro představitele veřejného sektoru a uživatele veřejných služeb značné výhody/přínosy. Přínosy/výhody jsou uvedeny v Tabulce 2. 5 PIERROT, J.Y., CHATELUSE,G.: Financování infrastruktur a veřejných služeb, Francouzská zkušenost předávaná ve světě. 2001. MD ČR. Str.15. Dostupné z WWW: <http://www.france.cz/img/pdf/ppp_chatelus_pierrot_cz.pdf> 21

Tabulka 2: Klasifikace výhod/přínosů Klasifikace výhod/přínosů Fiskální výhody Technologické přínosy Sociální výhody Politické přínosy Autorka Skupiny výhod/přínosů Užitná hodnota Value for money Optimální převod rizik Zajištění veřejných služeb s co nejnižšími náklady pro veřejný sektor Dodatečné zdroje Přenos technologií a zkušenosti Vyšší kvalita služeb Rychlejší realizace Dostupnost veřejných služeb Zlepšování životního prostředí Řízení a kontrola ve veřejného sektoru 2.1.1 Fiskální výhody Užitná hodnota Value for money Soukromý sektor je v porovnání s veřejným sektorem spojován s větší hospodárností při využívání prostředků. A to především díky kalkulaci a tendenci minimalizace nákladů v poměru ku příjmům a stanovování cen vedoucí k ziskovosti sektoru. Důsledkem potřeby dosahování zisku v soukromé sféře je tak efektivní vynakládání prostředků. Z této skutečnosti by měl veřejný sektor vycházet i při zvažování realizace PPP projektu. Partnerství veřejného a soukromého sektoru vyžaduje, aby výsledný ekonomický přínos (užitná hodnota) spolupráce subjektů těchto sektorů byl vyšší než ekonomický přínos při poskytování služby veřejným sektorem. Při výpočtu je třeba výslednou užitnou hodnotu posuzovat komplexně a nikoliv pouze hotovostní náklady veřejného rozpočtu. Porovnávají se celkové kvantitativní i kvalitativní hodnoty, které veřejný sektor získává nejen vzhledem k vynaloženým nákladům při zajištění služby z vlastních zdrojů, ale přičítá se i hodnota rizik, za kterou soukromý sektor převzal odpovědnost. Tyto odpovědnosti jsou definované tak, aby soukromý subjekt převzal co nejvíce odpovědností a přitom si subjekt veřejného sektoru ponechal dostatečnou míru kontroly a vymezenou flexibilitu řízení vztahu se soukromým subjektem. K odpovědnostem se ovšem přímo úměrně vážou rizika. Subjekt soukromého sektoru může být kromě jiného odpovědný i za financování projektu, které zajišťuje buď z vlastních zdrojů nebo si půjčí prostřednictvím instrumentů finančních institutů. Poskytovatelé finančních prostředků ocení rozsah rizik a stanoví cenu peněžních zdrojů (úroky, výnos na kapitál). Cenu financování lze vnímat jako náklady financování veřejného sektoru plus dodatečné náklady 22

spojené s riziky převzatými soukromým podnikatelem. Cena financování projektu je tím dražší, čím více rizik je v projektu PPP převedeno na soukromého podnikatele. Veřejný sektor si nechá subjektem soukromého sektoru zajistit službu, kterou sám není schopen zajistit s takovou efektivitou a kontroluje, zda je poskytována v požadované kvalitě, množství a čase. Zajištění služby pak zaplatí. Projekty, u kterých by se již ve fázi přípravy ukázalo, že danou výhodu vyšší užitné hodnoty nepřinesou, nemá smysl Obrázek 1: Přenesení rizik na soukromý sektor I. Pramen: MEREŽKO,P.: VALUE FOR MONEY v projektech PPP...ve škole nás učili UŽITNÁ HODNOTA!Technologies & Prosperity. Str.27. Dostupné z WWW: < http://www.tapmag.cz/editorials/pdf/t%26p_07_05_web.pdf > Obrázek 2: Přenesení rizik na soukromý sektor II. Pramen: MEREŽKO,P.: VALUE FOR MONEY v projektech PPP...ve škole nás učili UŽITNÁ HODNOTA! Technologies & Prosperity. Str.27. Dostupné z WWW: <http://www.tapmag.cz/editorials/pdf/t%26p_07_05_web.pdf> 23

Optimální převod rizik Základním principem PPP projektu je přidělit rizika té straně, která je dokáže nejlépe řídit, a to s nejnižšími možnými náklady. Cílem není přenést co nejvíce rizik, ale spíše riziko rozdělit optimalizovat tak, aby bylo dosaženo co nejlepší hodnoty. Každá strana tak podstupuje ta rizika, která dokáže lépe řídit. Provedené výzkumy (ACCA 2005 6 ; OFDMFM 2005 7 ) ukazují, že správný odhad velikosti rizika a jeho rozdělení ovlivňuje ze 60 % úspěšnost PPP projektu resp. hodnotu dosažených úspor. 8 Projekty PPP s sebou často přináší zvýšené riziko spojené s vysokými náklady na realizaci stavby či finančními částkami vloženými do operace a nejistotou návratnosti. Efektivní rozdělení tohoto rizika závisí na rozsahu služby poskytované subjektem soukromého sektoru, nad kterým by měl mít i kontrolu a nést zodpovědnost. Pokud si však veřejný sektor bude chtít ponechat nad vlastnictvím příliš z kontroly a zároveň chtít delegovat co nejvíce rizik na sektor soukromý, odrazí se to v ceně za projekt. Soukromý subjekt zvýší cenu. Mohlo by se stát i to, že se projekt stane časem neuskutečnitelným. Základní princip přidělit riziko té straně, která je schopná ho nejlépe řídit, vede k lepší kontrole celého rozsahu rizik projektu po celou dobu jeho realizace. Zajištění veřejných služeb s co nejnižšími náklady pro veřejný sektor Zahraniční zkušenosti poukazují na to, že mnoho činností prováděných veřejným sektorem lze provést s efektivnějším vynaložením nákladů při zapojení soukromého sektoru a aplikaci některých manažerských a organizačních dovedností. V rámci PPP projektů se velmi často požaduje, aby byl soukromý sektor odpovědný nejen za výstavbu, ale i za údržbu a provoz. Pro soukromý sektor to je silná motivace k minimalizaci nákladů po dobu trvání projektu, což v rámci tradičního rozpočtování není veřejného sektoru snáze dosažitelné. 6 ACCA 2005: Evaluating the Operation of PFI in Roads and Hospitals, Research Report no.84, London 7 OFDMFM 2005: Review of Opportunities for Public Private Partnerships in Northern Ireland, Belfast. Ve studii autoři vyhodnotili výsledky projektů PPP ve Velké Británii, pokusili se také poukázat na nejčastější chyby spojené s jejich implementací. Upozorňují především na nesprávné rozdělení rizik spojených s realizací projektů. 8 PAVEL,J.: PPP projekty v ČR - šance nebo riziko? Implementace projektů v České republice a její rizika. Praha 2007. Str.17. Dostupné z WWW: < http://www.transparency.cz/pdf/vz_analyza_ppp_implementace.pdf > 24

Dle Velké Británie je až kolem 80 % projektů dokončeno včas, aniž by byl překročen rozpočet a k tomu to, že díky konceptu PPP je možné dosáhnout 10 20 % úspor po dobu životnosti infrastruktury. 9 Dodatečné zdroje Subjekt soukromého sektoru dokáže generovat další příjmy z fondů EU a snižovat tak náklady veřejného sektoru na zajištění veřejných služeb. Soukromý subjekt přináší možnost pokračovat v projektech i tehdy, kdy jsou veřejné zdroje omezené. Zrealizují se tak velké investice. Zajištění veřejné služby pomocí kapitálu soukromého sektoru při nedostatku veřejných zdrojů patří k nosným myšlenkám projektu PPP. Využití možnosti soukromého financování projektu umožňuje rozvinutí místního finančního trhu a usnadňuje i přístup na mezinárodní finanční trhy; přiláká zahraniční kapitál. 2.1.2 Technologické přínosy Přenos technologií a zkušeností Technologický přínos je možné vidět na úrovni a kvalitě zkušených mezinárodních expertů konstruktéři, technici, konzultanti, finančníci, právníci a další specialisté a organizace mezinárodního postavení. Soukromý sektor je vybaven znaleckými posudky na vysoké úrovni. Zároveň je vnitřním poradcem veřejné autority. Přenes technologií a zkušeností se promítá i do místních podniků, které se podílejí na projektech a do řízení. Důležitým krokem bude školení místních zaměstnanců. Výsledkem může být nejen snížení nákladů, zkrácení dodacích lhůt, zlepšení funkčních návrhů a procesů výstavby, ale i lepší management údržby a provozu aktiv. Vyšší kvalita služeb Další výhodou, kterou by projekty PPP měly přinášet, je dosažení vyšší kvality poskytované služby. Mezinárodní zkušenosti naznačují, že kvalita služby zajištěná v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru je často vyšší než při tradičním zajištění veřejnou zakázkou. Důsledkem může být lepší integrace služeb, vyšší úspory z velkosériové výroby, zavedení inovací v oblasti poskytování služeb či motivace k výkonu, jako i pokut za nedodržení dané kvality, které jsou součástí PPP smluv. Samotná výhoda vyplývá z mechanismu odměňování soukromého subjektu partnerství, pokud je na něj přeneseno 9 Seznamte se s PPP, Zapojení soukromého podnikání a zdrojů do poskytování veřejných. Praha 2005. Str.10 25

riziko dostupnosti služby. Platby soukromému subjektu z veřejných zdrojů přímo závisí na míře plnění smluvních podmínek partnerství, tudíž je motivován zajistit předmět v takové kvalitě, jakou samotný zadavatel vyžaduje. Veřejnému sektoru se tak naskýtá možnost nadefinovat zadání projektu tak, aby byla kvalita požadovaného výstupu vyšší než v případě realizace projektu bez účasti soukromého subjektu. Rychlejší realizace Přesun rizika spojený s odpovědností za navržení, výstavbu, v kombinaci s platbami za dostupnost služeb, motivuje soukromý sektor k tomu, aby realizace kapitálových projektů proběhla v co nejkratší době. Podle zprávy MF Velké Británie byl v případě realizace projektů PPP dokončen ve stanoveném termínu řádově vyšší počet projektů než v případě realizace projektů veřejnou zakázkou (klasický způsob). 10 Graf 1: Srovnání termínů dokončení staveb ve Velké Británii při zadání veřejné zakázky na základě PPP a klasickým způsobem Pramen: HROMADA, E.: Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice. 2005. Risk-management.cz. Dostupné z WWW: < http://www.riskmanagement.cz/index.php?clanek=5&cat2=4&lang= > 2.1.3 Sociální výhody Dostupnost veřejných služeb 10 HROMADA, E.: Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice. 2005. Risk-management.cz. Dostupné z WWW: < http://www.risk-management.cz/index.php?clanek=5&cat2=4&lang= > 26

Většina infrastrukturních projektů, jejichž implementace je zajištěna prostřednictvím PPP, má okamžitý a přímý sociální rozsah. Nabízí pohodlnější dopravu, nové komunikační systémy a další. Pokud jsou implementovány rychle a efektivně, skutečné přínosy vzrůstají. Zároveň se zvyšuje životní standard. Některé případy poukazují na skutečnost, že partnerství veřejného a soukromého sektoru nabízí nová řešení ve prospěch sociálně slabé populace (voda v La Paz či v Manille; odpadky v Caracasu; apod.). Voda byla často pokládána za bezplatný zdroj. V minulosti uplatňovaly mnohé země politiku velmi nízkých cen, což vedlo k plýtvání vodou. V mnoha případech nebyly veřejné organizace schopny ani zajistit požadované investice k uskutečnění nejnutnějších oprav. To především znevýhodňuje nejchudší vrstvy, jež jsou bez přístupu ke zdroji vody a musí platit až stonásobně vyšší cenu, k tomu za zvýšených hygienických rizik. Přibližně 25 % světové populace trpí nedostatkem vody a v roce 2025 by to mohlo být až 65 %, přičemž globální spotřeba vody se zvyšuje o 2,5 % (dvakrát rychleji než celkový růst populace). 25 milionů osob ročně umírá či jsou vážně poškozeny v důsledku nemocí přenášených infikovanou vodou. Nedostatek vody zabraňuje ekonomickému rozvoji. V mnoha zemích je tak prioritou racionální řízení systému vodních zdrojů. Multilaterální společnosti jako například Světová banka, či regionální rozvojové banky začaly investovat v oblasti vodohospodářství. Avšak tyto investice se ukazovaly jako průměrně efektivní. Chyběla koncepce a řízení jako takové. Od počátku devadesátých let se Světová banka spolu s Mezinárodním měnovým fondem snaží motivovat vlády, aby přešly na soukromou správu těchto zdrojů, převážně v oblasti distribuce vody a jejího čistění. K rozvoji soukromého sektoru v oblasti vodohospodářství došlo koncesí správy vody a jejího čištění v roce 1993 v Buenos Aires. Koncesní smlouva byla udělena mezinárodnímu konsorciu na 30 let na základě mezinárodního tendru pod záštitou Světové banky. Projekt zahrnuje 12 milionů obyvatel. Investice ve výši 4 miliardy dolarů během udělené koncese umožní napojit 100 % populace na pitnou vodu a 100 % na čističky. Údaje z roku 1999 ukazují, že soukromé společnosti celosvětově poskytují pitnou a upravovanou vodu 400 milionům obyvatel. 11 Zlepšování životního prostředí 11 PIERROT, J.Y., CHATELUSE,G.: Financování infrastruktur a veřejných služeb, Francouzská zkušenost předávaná ve světě. 2001. MD ČR. Str.89-92. Dostupné z WWW: <http://www.france.cz/img/pdf/ppp_chatelus_pierrot_cz.pdf> 27

Veřejně.soukromá partnerství je ve většině případů schopno lépe zajistit služby související s životním prostředím jako jsou čištění vody, likvidace odpadů a další. Sektor služeb související s životním prostředím podléhá neustálému rozvoji. Velké mezinárodní společnosti se čím dál více zaměřují na ochranu životního prostředí. Přizpůsobují se přísným nařízením, jsou schopny adaptovat svou nabídku na měnící se požadavky. K zajištění funkčnosti daného typu služeb je zapotřebí velkých investic. Partnerství nabízí ta řešení, která jsou s ohledem na kvalitu služeb, ekonomické možnosti subjektu veřejné sféry a uživatele a na požadavky v oblasti ochrany životního prostředí nejsnáze aplikovatelná. 2.1.4 Politické přínosy Řízení a kontrola ve veřejném sektoru V rámci PPP projektu si veřejný sektor zachovává kontrolu nad daným projektem pomocí definování standardů dodávaných služeb a kontroly výkonu. Na soukromý sektor je přenesena působnost poskytování veřejných služeb. Veřejný sektor plní funkci kontrolora a regulátora. Zaměřuje se na plánovaní služby a monitorování výkonu. Díky veřejně-soukromému partnerství vzniká ve veřejných službách konkurence, jež vede k realizaci veřejné infrastruktury za co nejlepších podmínek a co nejnižších nákladů. Povaha a rozsah možných přínosů z PPP závisí nejen na míře implikace obou partnerů druhu realizovaného projektu, na samotné kvalitě projektu, ale i na místních podmínkách a omezeních a na konkrétních podmínkách smlouvy, kterou se řídí vztahy obou partnerů. 2.2 Rizika a nevýhody projektů Rizika jsou významným faktorem, který může významně ovlivnit jak průběh projektu, tak i jeho očekávaný výsledek, a to z hlediska nákladů, kvality nebo času. Existují různé definice rizika: pravděpodobnost či možnost ztráty, obecně nezdaru, variabilita možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení, odchýlení skutečných a očekávaných výsledků, pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku odlišného od výsledku očekávaného, nebezpečí chybného rozhodnutí atd. 28

Rizika je nezbytné identifikovat, vyhodnotit možný důsledek při jejich výskytu, alokovat je mezi veřejný a soukromý sektor. Jak již bylo zmíněno výše, přidělení rizik tomu subjektu, který je nejlépe schopen je zvládat, patří mezi výhody partnerství veřejného a soukromého sektoru. Princip řízení rizik v rámci PPP projektů zahrnuje následující kroky: Identifikace rizik Ohodnocení rizik Alokace rizik mezi veřejný a soukromý sektor Ošetření rizik Průběžný monitoring a kontrola 2.2.1 Identifikace rizik Identifikace všech relevantních rizik, která mohou konkrétní projekt ohrozit, je prvním krokem analýzy rizik. Žádné riziko či riziková událost nesmí být opomenuta, či naopak započítána dvakrát. Jelikož se riziko může vyskytnout kdykoli v průběhu projektu, nejedná se o jednorázový proces prováděný v přípravné fázi projektu, ale o aktivitu prováděnou průběžně během životního cyklu PPP projektu s cílem odhalit nová možná rizika a včas na ně zareagovat. Metodika kategorizace jednotlivých rizik PPP projektů se může lišit především v souvislosti s odlišným přístupem jednotlivých zemí. Příkladem může být klasifikace rizik ve Francii na rizika obecná, rizika specifická pro soukromý sektor a rizika specifická pro veřejný sektor. Hlavní kategorii rizik tvoří technická rizika (koncepce, stavba), finanční rizika, rizika poptávky, příjmová rizika a rizika vyšší moci (Příloha B). V České republice vydalo PPP Centrum společně s Ministerstvem financí ČR materiál 12, který se podrobně zabývá vymezením různých typů rizik. Tabulka 3 uvádí základní kategorizaci rizik. 12 Příloha I Katalog rizik PPP projektů, PPP Centrum 29

Tabulka 3: Kategorizace rizik Kategorie rizik Stavebně - technologická a projekční rizika Kreditní rizika Stavební a projekční rizika Rizika lokality Rizika chybných technologií, sítí a souvisejících služeb Riziko likvidity Rizika nesplnění závazků / riziko dostupnosti Riziko poptávky I., II. Skupiny rizik Riziko projektové dokumentace Riziko konstrukce / stavby Riziko překročení stavebních nákladů Riziko znečištění lokality/okolí během realizace projektu I., II. Riziko vlivu projektu na ŽP během životnosti projektu I., II. Riziko stávajícího objektu Riziko dostupnosti lokality Riziko vlastnictví lokality Riziko stavu lokality Riziko sítí (utilit) nacházejících se na lokalitě (v místě stavby) Riziko územního plánu Riziko stavebního povolení Riziko kulturního /archeologického dědictví Riziko chráněné krajinné oblasti Riziko vady v průběhu realizace projektu Riziko vady v průběhu životnosti projektu Riziko chybné technologie Riziko technologické nedostatečnosti Riziko neočekávaného přerušení dodávky energie, výpadku utilit a podpůrných systémů I., II. Riziko dostupnosti (nedodržení závazků soukromým sektorem) Riziko nedodržení závazků veřejným sektorem Selhání protistrany I., II. Riziko koncentrace Riziko zamítnutí partnerství Tržní rizika Vnější rizika Operační rizika Riziko zvýhodnění konkurence Ostatní tržní rizika Politická rizika Rizika vyšší moci Ostatní vnější rizika Rizika související se zařízením Rizika související s lidmi Bezpečnostní rizika Měnové riziko Inflační riziko Úrokové riziko Riziko defaultu (selhání) vlády Nadnárodní politické riziko Riziko přírodní katastrofy Riziko terorismu Riziko válečného konfliktu Legislativní riziko / daňové riziko obecného charakteru Legislativní riziko / daňové riziko specifického charakteru Riziko dodatečných povolení Riziko situace v odvětví / stávky Riziko vstupů (materiálu) Riziko údržby, oprav, modifikace a adaptace Riziko nízké zůstatkové hodnoty Riziko neodpovídajících pracovních sil / riziko nezastupitelnosti Riziko nedostatku lidských zdrojů Riziko pracovně právních sporů Riziko selhání lidského faktoru Riziko podvodu, nelegálního jednání 30

Strategická rizika Smluvní rizika Ostatní strategická rizika Riziko bezpečnosti technologických systémů Riziko poškození, krádeže Riziko odpovědnosti třetím stranám Riziko změny smlouvy Riziko porušení obecně závazných předpisů Riziko strategického rozhodnutí Reputační riziko Autorka, pramen: Přístup k řízení rizik v oblasti PPP příloha I.: Katalog rizik PPP projektů, PPP Centrum. Stavebně technologická a projekční rizika přímo souvisí s pracemi na konkrétním projektu, realizací i provozem dané infrastruktury. Rizika se týkají lokality konkrétního projektu, projekčních a stavebních prací, výstavby, konstrukce a dodávek technologií. Daná rizika zahrnují: Stavební a projekční rizika, která mohou negativně ovlivnit realizaci projektu, nebo dodávání služby v důsledku vzniku problémů při stavbě, konstrukci, či projekčních pracích. Tato rizika byla definována Eurostatem 13. Ve většině případů jsou alokována na soukromý sektor. Výjimky tvoří Riziko znečištění lokality/okolí během realizace projektu I. a Riziko vlivu projektu na životní prostředí během životnosti projektu I. Rizika lokality se odvíjí od stavu lokality, ve které má být konkrétní projekt (stavba, konstrukce) realizován. Nepříznivý stav lokality (poloha, kontaminace, podmínky půdního položí atd.) má negativní vliv především na realizaci projektu. Po ukončení realizační fáze a přechodu do fáze životnosti se obvykle výskyt těchto rizik snižuje. Část rizik bývá alokována na soukromý sektor a část na veřejný. Mezi rizika převáděná na veřejný subjekt se řadí rizika, se kterými se soukromý sektor neumí vypořádat riziko územního plánu, riziko sítí (utilit) nacházejících se na dané lokalitě (riziko je sdílené), riziko kulturního/archeologického dědictví, riziko chráněné krajinné oblasti. Rizika chybných technologií, sítí a souvisejících služeb se mohou odvíjet od technologické nedostatečnosti aktiv předávaných veřejnému sektoru, či vyplývat z vad a výpadku sítí a podpůrných služeb. S výjimkou rizika neočekávaného přerušení dodávky energie (utilit) a podpůrných systémů II jsou rizika alokována na soukromý sektor. Kreditní rizika souvisí s finanční stránkou projektů. Důsledkem jejich výskytu bude zvýšená cena nebo zpoždění a tím prodražení ceny projektu a ztráta ekonomické rentability. Do této kategorie spadají: Riziko likvidity, které plyne z momentální nesolventnosti soukromého sektoru, dočasné nedostupnosti zdrojů. Soukromý subjekt není schopen dostát své závazky 13 Evropský statistický úřad 31