Č. j.: MV /ODK-2015 Praha 1. listopadu 2018 Počet listů/stran: 18/36 R O Z H O D N U T Í

*MVCRX044SKN0* MVCRX044SKN0 prvotní identifikátor odbor veřejné správy, dozoru a kontroly náměstí Hrdinů 1634/3 140 21 Praha 4 Č. j.: MV-101437-26/ODK-2015 Praha 1. listopadu 2018 Počet listů/stran: 18/36 R O Z H O D N U T Í Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, jako nadřízený orgán podle ustanovení 92a písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále též ZoK ), ve spojení s ustanovením 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), rozhodlo dle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu o odvolání Statutárního města Jihlavy, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, č. reg. ČAK 10878, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno (dále také odvolatel ), proti usnesení Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 6. června 2018, č. j. KUJI 43107/2018, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/59, ve věci žádosti Statutárního města Jihlavy o určení existence či neexistence právního vztahu vázanosti stávajících i již vystoupivších členských obcí Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko stanovami označeného svazku obcí, jež jsou nedílnou přílohou smlouvy o založení tohoto Svazu, a to včetně určení, v jakém konkrétním znění v tom kterém období byla ta která konkrétní členská obec vázána, popř. kdy tento právní vztah zanikl. t a k t o : Usnesení Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 6. června 2018, č. j. KUJI 43107/2018, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/59, s e ruší a věc s e v r a c í Krajskému úřadu Kraje Vysočina k novému projednání. O d ů v o d n ě n í : I. Chronologie případu Ministerstvo vnitra obdrželo dne 23. července 2018 odvolání Statutárního města Jihlavy, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, č. reg. ČAK 10878, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno (dále také odvolatel ), proti usnesení Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 6. června 2018, č. j. KUJI 43107/2018, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/59, ve věci žádosti Statutárního 1

města Jihlavy o určení existence dobrovolného svazku obcí Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen Svazek ) společně se spisovým materiálem. Z předloženého správního spisu vyplynuly následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: I./A Původní návrh na zahájení řízení ze dne 9. května 2015 Dne 9. května 2015 se na správní orgán I. stupně obrátil žadatel s žádostí sp. zn. A 2297 dle 142 správního řádu, aby správní úřad zahájil řízení a určil, kdy vznikl právní vztah existence dobrovolného svazku obcí Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a v rámci rozhodnutí osvědčil existenci či neexistenci rozhodnutí zastupitelstva každé jednotlivé označené členské obce svazku o: schválení vstupu obce do Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko a delegování konkrétního zástupce obce do Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko. Žadatel dále uvedl, že Svazek měl vzniknout v roce 1993. V roce 1993 byla existence dobrovolných svazků obcí upravena v 20a až 20e zákona č. 367/1990 Sb. o obcích a 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Existence dobrovolného svazku obcí byla podmíněna podpisem zakladatelské smlouvy oprávněnými osobami za obec, jejím schválením na zakladatelské schůzi delegovanými zástupci obcí, a dále rozhodnutím zastupitelstva každé konkrétní členské obce dobrovolného svazku dle 36 odst. 1 písm. l/ zákona č. 367/1990 Sb. a rozhodnutím o vyslání zástupce do orgánů tohoto dobrovolného svazku. Ustanovení 42 zákona č. 367/1990 Sb., stanovilo, že každá z obcí je povinna vést a uchovávat zápisy ze zasedání zastupitelstva obce, jejichž stejnopisy v dané době uchovával okresní úřad. Pokud Svazek vznikl platně, musí existovat rozhodnutí zastupitelstev všech jeho členských obcí o vstupu každé jednotlivé členské obce do předmětného svazku, a to ve formě usnesení zastupitelstva každé obce. Ze strany žadatele byl učiněn pokus ověřit, zda taková rozhodnutí existují a zda zastupitelstva členských obcí Svazku rozhodla o vstupu obce do Svazku a zda tam vyslala své zástupce. Zmínka o vstupu obce byla nalezena pouze v zápise z jednání zastupitelstva obcí Třešť, Luka nad Jihlavou, Dobronína a Puklice, kdy výslovné a bezvýhradné rozhodnutí zastupitelstva o schválení vstupu obce do Svazku bylo zjištěno pouze u obce Luka nad Jihlavou. Obec Třešť vstup do Svazku podmiňuje změnami stanov. U obce Dobronín se podařilo dohledat toliko rozhodnutí zastupitelstva o vyslání konkrétního zástupce do Svazku. V případě obce Puklice byly v usneseních zastupitelstva obce dohledány pouze informace o projednávání okolností možného vstupu obce do Svazku. Shora uvedené skutečnosti zakládají závažné pochybnosti o zákonnosti procesu založení Svazku a o jeho existenci jako takové, a proto žadatel navrhl vydání deklaratorního rozhodnutí, jímž by byla osvědčena existence Svazku. V rámci 2

dokazování pak žadatel navrhl provedení následujících listinných důkazů (s výhradou návrhu dalších důkazů): originálem usnesení každé jednotlivé členské obce o vstupu do předmětného svazku předcházející podpis zástupce obce zakladatelské listiny; originálem usnesení každé jednotlivé členské obce o delegaci konkrétního zástupce obce do orgánů svazku předcházející jejich hlasování o stanovách svazku; podkladovými materiály shora uvedených usnesení, pokud existují; originálem zakládací listiny svazku; originálem prezenční listiny účastníků ustavující valné hromady svazku schvalující stanovy. Krajský úřad obdržel shora uvedenou žádost dne 13. května 2015. Přípisem ze dne 18. května 2015, č.j. KUJI 34307/2015, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSČ/3, správní orgán I. stupně vyzval žadatele k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí dle 36 odst. 3 správního řádu a k zaplacení správního poplatku. Správní orgán I. stupně zároveň sdělil žadateli, že v předmětné věci bude postupovat dle 142 odst. 2 správního řádu, neboť Svazek je zapsán v rejstříku dobrovolných svazků obcí vedeném dle 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a jeho existenci, o které nejsou pochybnosti, lze osvědčit výpisem z tohoto rejstříku. Žadatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 26. května 2015, sp. zn. A 2297, v rámci níž uvedl, že nesouhlasí s rozhodnutím, jímž se žádost zamítá, neboť z předložených dokladů je zřejmé, že existují důvodné pochybnosti o zápisu Svazku do rejstříku dobrovolného svazku obcí (vedeném dle 49 zákona č. 128/2000 Sb.). Není proto důvod postupovat dle 142 odst. 2 správního řádu. Z ověřování v publikovaných usneseních zastupitelstev členských obcí Svazku se nepodařilo prokázat existenci rozhodnutí zastupitelstev o schválení vstupu do Svazku, delegování zástupců do orgánu Svazku, jakož i schválení zakládací listiny a stanov Svazku. Tyto podklady je povinen vést orgán vedoucí rejstřík dobrovolných svazků obcí. Žadatel tímto vyjádřil důvodné pochybnosti o tom, zda skutečně existují podklady pro zápis Svazku do rejstříku dobrovolného svazku obcí vedeného Krajským úřadem Kraje Vysočina, kdy tyto pochybnosti může správní orgán I. stupně odstranit pouze jejich předložením žadateli v rámci tohoto řízení. Žadatel proto navrhl, aby správní orgán I. stupně v rámci dokazování opatřil a provedl veškeré důkazy navržené v návrhu ze dne 9. května 2015, kdy dle názoru žadatele bez provedení dokazování v naznačeném směru nelze posoudit správnost zápisu Svazku v uvedeném rejstříku. 3

I./B Obsah rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. června 2015 Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí ze dne 9. června 2015, č.j. KUJI 40103/2015, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/5, jímž žádost s odkazem na 142 odst. 2 správního řádu jako nedůvodnou zamítl, neboť o existenci Svazku nejsou pochybnosti a lze ji osvědčit výpisem z rejstříku dobrovolných svazků obcí dle 49 zákona o obcích. V rámci odůvodnění správní orgán I. stupně uvedl, že 20a odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, upravoval, že obce mohou vytvářet dobrovolné svazky obcí. Postavení svazků, jejich vznik a zánik upravoval zvláštní zákon. Oním zvláštním zákonem, který upravoval mj. i vznik svazku byl 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Z 20g občanského zákoníku vyplývalo, že k založení sdružení (svazku) se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení (svazku) a této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musely být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze. Z 20i odst. 1 občanského zákoníku vyplývalo, že sdružení (svazek) nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u okresního úřadu příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisoval název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jména osob vykonávajících jejich působnost. Správní orgán I. stupně zjistil, že zápis Svazku, který ke dni 27. července 1993 provedl tehdy příslušný Okresní úřad Jihlava, byl proveden zcela v souladu s tehdy platnými právními předpisy, když rejstřík obsahuje veškeré podklady, které byly podmínkou provedení zápisu. Mezi těmito podklady nejsou listiny osvědčující to, že o vstupu každé jednotlivé členské obce rozhodlo zastupitelstvo této členské obce, což krajský úřad nepovažuje za okolnost, která by měla či mohla zákonnost zápisu jakkoliv atakovat, neboť tyto listiny nebyly dle tehdy platných právních předpisů podmínkou zápisu Svazku do registru. Správní orgán I. stupně uzavřel, že o skutečnosti, že Svazek vznikl ke dni 27. července 1993 zápisem do rejstříku, který provedl Okresní úřad Jihlava (a dodnes existuje), nejsou žádné pochybnosti, lze ji osvědčit výpisem z tohoto rejstříku, a není tedy na místě postupem podle 142 odst. 1 správního řádu vydávat o této nesporné skutečnosti deklaratorní rozhodnutí. Závěrem správní orgán I. stupně uvedl hypertextový odkaz, prostřednictvím něhož je možné nahlédnout do rejstříku. 4

I./C Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. června 2015 Proti uvedenému rozhodnutí se žadatel bránil odvoláním ze dne 24. června 2015 sp. zn. A 2297, přičemž Ministerstvo vnitra odvoláním napadené rozhodnutí ze dne 9. června 2015, č.j. KUJI 40103/2015, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/5, zrušilo a věc vrátilo správnímu orgánu I. stupně k novému projednání (rozhodnutím ze dne 17. září 2015, č.j. MV-101437-4/ODK-2015), neboť správní orgán I. stupně nevyčerpal celý předmět žádosti (nezabýval se požadovaným osvědčením existence či neexistence rozhodnutí zastupitelstva každé jednotlivé členské obce o schválení vstupu do Svazku a o delegování konkrétního zástupce). Důvodem pro zrušení rozhodnutí byla též skutečnost, že o určení existence Svazku nelze vydat osvědčení ve smyslu 142 odst. 2 správního řádu (zamítnutí žádosti s odkazem na možnost vydat osvědčení tudíž nebylo možné). Ministerstvo vnitra uvedlo, že správní orgán I. stupně si bude muset při řešení druhé části návrhu nejdříve ujasnit (i za součinnosti s žadatelem) předmět řízení. Bude-li odpovídat určení právního vztahu (např. na základě upřesnění ze strany žadatele), bude správní orgán následně zvažovat, zda ve smyslu 142 odst. 2 správního řádu nemůže tuto otázku řešit v rámci jiného správního řízení (vydání osvědčení není možné). Pokud nikoli, bude postupovat podle 142 odst. 1 správního řádu a v souladu s upřesněným návrhem osvědčí existenci či neexistenci členství jednotlivých obcí ve Svazku. Odvolací orgán poznamenal, že tímto rozhodnutím mohou být přímo dotčeny jednotlivé členské obce svazku na svých právech a povinnostech plynoucích z členství ve svazku a je s nimi proto nutné jednat jako s účastníky podle 27 odst. 2 správního řádu. II. Postup správního orgánu I. stupně v novém řízení Správní orgán I. stupně přípisem ze dne 3. listopadu 2015, č.j. KUJI 72861/2015, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/11, žadatele vyzval, aby ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení této výzvy upřesnil svou žádost tak, aby odpovídala zákonné definici určení právního vztahu v kontextu se závěry vyslovenými Ministerstvem vnitra v uvedeném zrušovacím rozhodnutí. Žadatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 16. listopadu 2015, sp. zn. A 2297, kde uvedl, že navrhuje, aby správní orgán I. stupně v tomto řízení osvědčil existenci či neexistenci právního vztahu vázanosti stávajících i již vystoupivších členských obcí Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko stanovami označeného obcí, jež jsou nedílnou přílohou smlouvy o zřízení tohoto Svazku, a to včetně určení, v jakém konkrétním znění v tom kterém období byla ta která konkrétní členská obec vázána, popř. kdy tento právní vztah zanikl. 5

Žadatel dále uvedl, že stanovy byly jako příloha nedílnou součástí smlouvy o založení svazku obcí již podle původní právní úpravy dle 20g zákona č. 40/1964 Sb., a jsou jí i v režimu nové právní úpravy institutu svazku obcí podle zákona č. 128/2000 Sb. (viz 50 odst. 2 cit. zákona). Změna stanov svazku obcí tedy ve smyslu citovaného ustanovení a s ohledem na právní názor Ministerstva vnitra musela být odsouhlasena zastupitelstvy členských obcí. Pokud tedy zastupitelstvo konkrétní členské obce neschválilo konkrétní přesné znění stanov svým usnesením, tyto konkrétní stanovy nemohou obec jakkoliv zavazovat. Jak vyplývá z usnesení jednotlivých valných hromad Svazku, byla změna stanov docela častým bodem jednání a usnesení tohoto nejvyššího orgánu Svazku (viz 6., 10., 12., 13., 21., 27., 32. zasedání valné hromady). Tyto změny měly následně schválit zastupitelstva každé konkrétní členské obce Svazku. Lze však mít důvodné pochybnosti, zda se tak skutečně ve všech případech stalo, neboť toto nebylo ve všech případech prokázáno: například důvodné pochybnosti o tom existují ostatně i v případě statutárního města Jihlavy, kde nebylo prokázáno, že by toto vyslovilo s veškerými těmito změnami souhlas svým orgánem (zastupitelstvem). Správní orgán I. stupně přípisem ze dne 21. prosince 2015, č.j. KUJI 82762/2015, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/18, konstatoval, že upřesnění návrhu dalece přesahuje návrh, kterým bylo toto řízení zahájeno a současně žadatele ve smyslu 45 odst. 2 správního řádu vyzval, aby ve lhůtě do 20 dnů ode dne doručení této výzvy svou rozšířenou žádost doplnil a prokázal svůj právní zájem na vydání požadovaného rozhodnutí, zejména aby uvedl a prokázal, k uplatnění jakých svých konkrétních práv požaduje vydání rozhodnutí, kterým by byla deklarována vázanost stávajících a již vystoupivších členských obcí Svazku, a to včetně určení, v jakém konkrétním znění v tom kterém období byla ta která obec vázána, popř. kdy tento právní vztah zanikl. Správní orgán I. stupně dále přibral do řízení vedlejší účastníky, tedy Svazek a jeho zakládající členy a zaslal jim původní žádost žadatele i její doplnění (bez příloh) k případnému vyjádření ve lhůtě do 20 dnů ode dne doručení tohoto přípisu. Na výzvu jednotlivé obce reagovaly následovně: Obec Hybrálec sdělila, že ze Svazku vystoupila již v roce 2003 a vše do roku má skartováno. Obec Bílý Kámen sdělila, že podepsala smlouvu se Svazkem dne 29. března 1993. Dne 2. května 1997 rozhodlo zastupitelstvo obce vystoupit ze Svazku a dne 3. června 1997 byla podána výpověď ze Svazku. Dne 8. ledna 1998 došlo k předání majetku obci a postoupení odběrných karet k jednotlivým vodoměrům, odkoupení vodoměrů pro jednotlivce. V letech 1995-1997 obec vybudovala nový vodovodní řad na vlastní náklady a rovněž využívá vlastní zdroje pitné vody. V příloze obec zaslala zápisy ze zasedání zastupitelstva obce Bílý Kámen. 6

Obec Černá (v přípise ze dne 6. ledna 2016, čj. 10/2016) uvedla, že se plně ztotožňuje s vyjádřením a věcnou argumentací Svazku ve věci určení právního vztahu členství statutárního města Jihlavy a městyse Luka nad Jihlavou vedeného pod sp. zn. OOSČ 505/2015 a s vyjádřením Svazku k odvolání statutárního města Jihlavy v téže věci k Ministerstvu vnitra ČR v řízení vedeném pod č.j. MV-156089-3/ODK-2015. Obec Vysoké Studnice (v přípise ze dne 5. ledna 2016, č.j. 001/16) přiložila kopii souhlasu s uzavřením smlouvy o vstupu do Svazku a usnesení obecního zastupitelstva, delegování konkrétního zástupce do Svazku se nepodařilo nalézt. Obec Kostelec (v přípise ze dne 7. ledna 2016, čj. 516/2015) uvedla, že se plně ztotožňuje s vyjádřením a věcnou argumentací Svazku ve věci určení právního vztahu členství statutárního města Jihlavy a městyse Luka nad Jihlavou vedeného pod sp. zn. OOSČ 505/2015 a s vyjádřením Svazku k odvolání statutárního města Jihlavy v téže věci k Ministerstvu vnitra ČR v řízení vedeném pod č.j. MV-156089-3/ODK-2015. Tentýž názor zastává i obec Puklice (viz přípis ze dne 4. ledna 2016, č.j. PU-481/15), městys Nová Říše (viz přípis ze dne 6. ledna 2016, č.j. 14/2016), obec Dobronín (viz přípis ze dne 8. ledna 2016, zn. DO/0030/2016/ISe), obec Sedlejov (viz přípis ze dne 6. ledna 2016) a městys Větrný Jeníkov (viz přípis ze dne 8. ledna 2016, č.j. ÚMVJ/592/2015). Obec Milíčov uvedla, že disponuje formálními zápisy s unesením, že zastupitelstvo rozhoduje o vstupu do Svazku a následně v zápise z jednání ze dne 16. února 1995 rozhodlo v bodě 2 o vystoupení ze Svazku. Obec vystoupila a převzala majetek ze Svazku k datu 1. ledna 1996. Zároveň obec podotkla, že zápisy může poskytnout, jsou však velice strohé a zda byly uzavírány konkrétní smlouvy a plněny důsledně veškeré právní kroky v souvislosti se vstupem obce nebo jejím odchodem ze Svazku, není obec schopna zjistit. Městys Luka nad Jihlavou (v přípise ze dne 11. ledna 2016, č.j. 2920/2015- W/51) uvedl, že odkazuje na veškeré listiny týkající se projednávání otázky vstupu městyse Luka nad Jihlavou do Svazku, a to na zápis č. 3/93 ze dne 25. června 1993, které již předložil na výzvu správního orgánu I. stupně ze dne 10. června 2015, č.j. KUJI 40491/2015, sp. zn. OOSČ 505/2015 OOSC/15. II./B Důvody, z nichž žadatel dovozuje, že vydání rozhodnutí dle 142 odst. 1 správního řádu je nezbytné pro uplatnění jeho práv K výzvě žadatel (prostřednictvím přípisu ze dne 11. ledna 2016, sp. zn. A 2297) uvedl, že nesouhlasí s předběžným právním názorem, že dostatečně neprokázal, že určení existence právního vztahu, o který žádá, je nezbytné pro uplatnění jeho práv, stejně tak nesouhlasí, že by takový požadavek vzešel z rozhodovací praxe Ministerstva vnitra. Žadatel dále nesouhlasí s tím, že by jeho žádost měla vady, které ve smyslu výzvy správního orgánu I. stupně bylo nutno 7

odstranit. Zvolený postup správního orgánu I. stupně se volí v případě, pokud obecně závazný právní předpis stanoví formální náležitosti žádosti, což v tomto případě nenastupuje, neboť ustanovení 142 správního řádu formální náležitosti žádosti nestanoví. Podmínky vedení řízení se proto dle názoru žadatele prokazují v rámci řízení jako takové v průběhu dokazování postupem podle 51 a násl. správního řádu. Takto však správní orgán I. stupně nepostupoval. Dále má žadatel za to, že lhůtu, kterou správní orgán I. stupně stanovil žadateli k provedení úkonu, měl stanovit postupem podle 39 správního řádu, což rovněž nebylo ze strany správního orgánu I. stupně provedeno, čímž správní orgán I. stupně nemůže ve vztahu k provedení úkonu ve smyslu výzvy vázat ke konci stanovené lhůty jakýkoliv následek. Správním orgánem I. stupně zvolený postup je v rozporu s obvyklou praxí, čímž zatížil řízení jak porušením zásady zákonnosti, tak i zásady legitimního očekávání podle 2 odst. 1 ve spojení s 2 odst. 4 správního řádu, čímž krátil právo účastníka na spravedlivý proces. 1. Žadatel potřebuje rozhodnutí existence či neexistence rozhodnutí každé konkrétní jednotlivé označené členské obce Svazku o: schválení vstupu obce do Svazku a o delegování konkrétního zástupce obce do Svazku tak, aby mohl posoudit případnou otázku členství každé konkrétní označené obce ve Svazku, neboť až na tomto základě může mít jistotu o tom, zda jí členská práva a povinnosti členské obce Svazku jako taková vůbec příslušela a příslušejí a zda je tedy mohla a může vykonávat, či nikoliv. Pokud by taková předmětná konkrétní rozhodnutí o schválení vstupu obce do Svazku a o delegování konkrétního zástupce obce do Svazku neexistovala, pak by každá taková obec, která předmětná rozhodnutí nevydala, nebyla členem Svazku, neměla by např. právo hlasovat o záležitostech Svazku, které se týkají žadatele a jeho vypořádání. Rovněž by tak neměla právo například na vedlejší účastenství v konkrétním soudním řízení, popř. účastenství v řízení správním. 2. Zástupcem obce ve Svazku a jeho orgánech může být pouze zástupce obce, která je skutečně členem Svazku a který byl konkrétním rozhodnutím orgánu obce delegován jako zástupce této obce do Svazku. I z tohoto důvodu je pro žadatele nezbytné mít za mimo vší pochybnost prokázáno, zda takové rozhodnutí orgánu obce existuje či nikoliv. Pokud by shora uvedená rozhodnutí, o jejichž osvědčení existence či neexistence bylo žádáno, neexistovala, pak by označená konkrétní obec, jejíž orgán by taková rozhodnutí nevydal, nebyla členem Svazku, nemohl by být její zástupce ani její zástupcem ve Svazku, a tím méně by nemohl být ani členem předsednictva Svazku. Právě na určení právního vztahu existence takových rozhodnutí a z nich vycházející a dovozované existence každé jednotlivé konkrétní členské obce ve Svazku je z hlediska 8

vedení soudních a správních řízení rozhodující pro posouzení celé řady předběžných otázek nezbytných pro uplatnění práv žadatele. Žadatel tedy potřebuje rozhodnutí o existenci výše uvedených rozhodnutí k posouzení členství předmětné označené konkrétní obce ve Svazku, neboť až na tomto základě může mít jistotu o tom, zda jejímu zástupci práva a povinnosti zástupce obce ve Svazku a člena orgánu Svazku příslušejí a zda je tedy může vykonávat, či nikoliv. Pokud by taková shora uvedená rozhodnutí orgánu obce neexistovala a předmětná konkrétní označená obec nebyla členem Svazku, neměl by její zástupce žádná práva spojená se členstvím této obce ve Svazku, např. právo hlasovat o záležitostech Svazku, které se týkají žadatele a jeho vypořádání. 3. V souladu se stanovami Svazku a na jejich základě převedly jednotlivé členské obce a tedy i předmětná označená konkrétní obec ve prospěch Svazku vlastnictví a právo hospodaření ke svému vodohospodářskému majetku, a to především k majetku nemovité povahy. Svazek obcí podle svých stanov s tímto majetkem hospodaří. Od celkové hodnoty tohoto majetku se odvozuje i podíl žadatele při jeho majetkovém a finančním vypořádání ve Svazku a tím i výše jeho nároku. Pokud by shora vedená rozhodnutí, jejichž určení existence či neexistence je požadováno, neexistovala, předmětná konkrétní označená obec by nebyla členem Svazku. Tím by odpadl důvod tohoto převodu, a nastal by stav (samozřejmě pro futuro), že taková obec převedla svůj majetek a právo hospodaření ke svému majetku, na Svazek obcí nedůvodně, a dokonce v rozporu se zákonem o obcích, a zřejmě tedy i neplatně. Takový stav by založil další synergické postupy orgánů veřejné moci vůči takovému převodu, např. postup dle ustanovení 42 zákona č. 283/1993 Sb. 4. Zákon č. 367/1990 Sb. v platném znění v ustanovení 36a odst. 4, a shodně též zákon č. 128/2000 Sb. ve svém ustanovení 39 odst. 1, stanoví publikační povinnost obcí před převodem jejich nemovitého majetku. V případě převodu majetku předmětné konkrétní označené obce ve prospěch Svazku tato povinnost nebyla a ani nemusela být dodržena, a to právě z důvodu členství. Kdyby shora uvedená rozhodnutí neexistovala a tedy by neexistovalo ani členství konkrétní označené obce ve Svazku, došlo by nesplněním výše uvedených povinností k porušení zákona o obcích. Pokud by shora uvedená rozhodnutí v případě kterékoliv z označených obcí neexistovala, pak by taková obec nebyla členem Svazku. Tato skutečnost by do budoucna měla vliv na majetek Svazku, který má být 9

v rámci vystoupení žadatele vypořádán a tedy přímý vliv na rozsah práva uplatněného žadatelem. 5. Podle ustanovení 38 zákona č. 128/2000 Sb. jsou obce povinny pečovat o svůj majetek s péčí řádného hospodáře a využívat jej účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce. Podle ustanovení 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb. je k nakládání s nemovitým majetkem obce výlučně oprávněno zastupitelstvo obce. Obdobně tak podle ustanovení 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb. je každý vlastník vodovodů a kanalizací povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely, a plnit další úkoly, stanovené cit. zákonem a na jeho základě. Pokud by v případě kterékoliv z obcí neexistovalo kterékoliv ze shora uvedených rozhodnutí, pak by taková obec, u níž by byla konstatována neexistence označených rozhodnutí, nebyla členem Svazku a v důsledku toho by zde tedy nebylo důvodu pro převod majetku jiné osobě a pro hospodaření této jiné osoby s majetkem obce, musela by každá taková obec tento stav řešit. Bylo by v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., aby s jejím majetkem nedůvodně nakládal Svazek a jeho orgány jako osoba, která k tomu není příslušná. Tento stav by však musel řešit i Svazek, neboť si lze jen stěží představit, že by legálně investoval své finanční prostředky do majetku žadatele jako do cizího majetku. To by pak ovlivnilo majetek Svazku, který by podléhal vypořádání v rámci majetkového a finančního vypořádání žadatele ve Svazku a výši podílu žadatele při tomto vypořádání. 6. V souladu s provozní smlouvou, uzavřenou mezi Svazkem a obchodní společností VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. provozuje majetek předmětné konkrétní označené obce vložený do Svazku, a také její majetek, právo hospodaření, k němuž vložila do Svazku, právě tato obchodní společnost VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Toto provozování je z hlediska takové každé konkrétní obce včetně předmětné označené obce bezúplatné, neboť příjem z něj je příjmem obchodní společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. a Svazku. Pokud by existence kteréhokoliv ze shora uvedených rozhodnutí v případě jakékoliv z uvedených obcí nebyla prokázána, pak by taková obec nebyla členem Svazku, a převedla by svůj majetek a právo hospodaření ke svému majetku na Svazek nedůvodně, odpadl by tím také důvod tohoto provozování obchodní společností VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Tím by došlo k ovlivnění celkové výše nájemného, které připadá Svazku. Žadatel se přitom alikvotní části nájemného z celkového nájemného domáhá v soudním řízení vedeném proti Svazku. 10

Již jen tato skutečnost sama o sobě odůvodňuje důvod vedení tohoto řízení, neboť jeho předmět je rozhodující pro uplatnění práva žadatele. Určení existence či neexistence označených rozhodnutí každé z označených obcí a i členství takové obce ve Svazku se dotýká jak vypořádání žadatele ve Svazku, tak i jeho nároku na alikvotní část nájemného. Shora uvedenými důvody žadatel zdůrazňuje svoji aktivní legitimaci k podání žádosti podle 142 správního řádu, kdy právě pro shora uvedené důvody považuje určení existence či neexistence rozhodnutí každé konkrétní jednotlivé označené členské obce Svazku o: schválení vstupu obce do Svazku a o delegování konkrétního zástupce obce do Svazku a tedy explicitně členství takové obce ve Svazku za nezbytné pro uplatnění jeho práv na vypořádání nároků po vystoupení ze Svazku, jakož i na vydání alikvotní části vybíraného nájemného současným Svazkem. II./C Postup správního orgánu I. stupně před vydáním II. rozhodnutí Správní orgán I. stupně (přípisem ze dne 2. prosince 2016, č.j. KUJI 91769/2016, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/33, a přípisem ze dne 13. prosince 2016, č.j. KUJI 94269/2016, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/36) žadatele, Svazek a zakládající členy Svazku jako účastníky řízení vyrozuměl o dokazování mimo ústní jednání a o možnosti seznámit se a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dne 12. prosince 2016 zaslal Svazek vyjádření, v němž uvedl: 1. Správní orgán I. stupně nemá pravomoc, resp. není věcně příslušný vést řízení a rozhodovat o tom, zda Svazek vznikl ani ověřovat existenci či neexistenci určitých rozhodnutí zastupitelstva jednotlivých členských obcí, neboť zejména pravomoc okresního úřadu, resp. krajského úřadu jako jeho právního nástupce, byla dána pouze k registraci sdružení a vedení tohoto registru a z žádného zákonného ustanovení nevyplývala povinnost předložit k registraci svazku obcí jako zájmového sdružení městem vypočtené podklady; vedle toho osvědčení existence rozhodnutí zastupitelstva v samostatné působnosti nepředstavuje určení existence právního vztahu, neboť rozhodnutí obce v samostatné působnosti samo o sobě nepředstavuje právní vztah, který by bylo možné osvědčit, ani žádný právní vztah samo o sobě nezakládá; 2. Žadatel v žádosti neprokázal, že by vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci vzniku Svazku a osvědčení existence či neexistence určitých rozhodnutí zastupitelstev jednotlivých členských obcí bylo nezbytné pro uplatnění práv žadatele případné vydání deklaratorního rozhodnutí dle žádosti nemůže být pro žadatele nezbytné pro uplatnění svých práv, neboť otázka případné existence/neexistence jakéhokoliv usnesení zastupitelstva či otázka členství třetích obcí ve Svazku nemůže mít žádný vliv na postavení 11

žadatele v soudních řízeních vedených se Svazkem nebo smluvním provozovatelem Svazku. 3. Správní orgán I. stupně má pravomoc pouze provést registraci a vést příslušný registr. Pravomoc okresního úřadu, resp. krajského úřadu jako jeho právního nástupce byla dána pouze k registraci sdružení a vedení tohoto registru, přičemž k návrhu na zápis sdružení do příslušného registru bylo potřeba předložit pouze zakladatelskou smlouvu nebo zápis o ustavující členské schůzi a stanovy. Z žádného zákonného ustanovení nevyplývala povinnost předložit k registraci svazku obcí jako zájmového sdružení jednotlivá rozhodnutí zastupitelstev obce o vzniku členství obce ve svazku obcí či jakákoliv jiná rozhodnutí zastupitelstva obce (tj. o schválení vstupu té které členské obce do Svazku a o delegování konkrétního zástupce do svazku nevyjímaje). Existence, či případná neexistence rozhodnutí zastupitelstva obce o vzniku členství obce ve svazku nemohla a nemůže mít žádný vliv na platnost vzniku a existenci Svazku jako právnické osoby. Správní orgán I. stupně nebyl a není oprávněn posuzovat, zda se nějaká obec stala členem Svazku a o tomto vydávat deklaratorní rozhodnutí. K návrhu na zápis sdružení do příslušného registru nebylo třeba předkládat jakákoliv rozhodnutí zastupitelstva o členství obce ve Svazku a ani rozhodnutí týkající se delegace zástupců. Existence uvedených rozhodnutí zastupitelstva obce (vydaného navíc v samostatné působnosti) proto ani nemohla být přezkoumávána okresním úřadem v rámci registrace sdružení. Proto není v mezích věcné příslušnosti správního orgánu I. stupně přezkoumávat existenci oněch rozhodnutí zastupitelstva obce, natož tuto existenci přezkoumávat poté, co již k registraci Svazku došlo. Věcná příslušnost správního orgánu I. stupně byla omezena pouze na I) registraci, při které mohl úřad přezkoumat pouze zakladatelskou smlouvu nebo zápis o ustavující členské schůzi a stanovy, a II) vedení registru. Správnímu orgánu I. stupně nebyla nikdy zákonem přiznána věcná příslušnost k přezkoumávání existence členství obce ve svazku či k přezkoumávání existence rozhodnutí zastupitelstva obce o členství obce ve svazku, ani jakéhokoliv jiného rozhodnutí zastupitelstva obce vydaného v samostatné působnosti. Správní orgán I. stupně proto není v řízení vedeném podle 142 správního řádu oprávněn posuzovat otázku a rozhodovat, zda existují či neexistují výše uvedená rozhodnutí zastupitelstva obce, resp. byť jsou tyto členy anebo bývalými členy. Lze-li otázku členství posoudit v soudním řízení o plnění právní povinnosti, není možné tutéž otázku řešit v řízení o určení existence právního vztahu, ať již podle správního řádu či občanského soudního řádu. 4. Správní orgán I. stupně není oprávněn posuzovat otázku, zda Svazek vznikl a existuje. Vzhledem k ustanovení 128 zákona č. 89/2012 Sb., 49 zákona 12

č. 128/2000 Sb. a 124 zákona č. 304/2013 Sb. žádnému orgánu nepřísluší po provedení registrace svazku obcí, resp. Svazku přezkoumávat a prokazovat splnění podmínek pro zápis svazku obcí do tohoto registru. Samotné právní vztahy týkající se Svazku, který je právnickou osobou soukromého práva, nepřísluší v žádném případě rozhodovat správnímu orgánu I. stupně. Tyto vnitřní vztahy Svazku by měl rozhodovat pouze k tomu příslušný soud. Zakladatelská smlouva Svazku má povahu zakladatelského právního jednání, jehož důsledkem je vznik právnické osoby dobrovolného svazku obcí, které je v posuzovaném případě zároveň zájmovým sdružením právnických osob. Toto nepochybně vyplývá ze zákona č. 367/1990 Sb. v době založení Svazku a tato doba je přitom rozhodná pro posouzení povahy smlouvy. Zakladatelské smlouvy právnických osob jsou tradičně regulovány normami soukromého práva. Ani případné vady zakladatelského právního jednání nemají vliv na platnost tohoto jednání a existenci tímto jednáním založené a následně registrací vzniklé právnické osoby. Pouze ty naprosto nejzásadnější vady dle 129 odst. 1 občanského zákoníku mohu vést k neplatnosti právnické osoby k tomu příslušným soudem a k následnému vstupu právnické osoby do likvidace. Případná absence souhlasu členské obce se vstupem do svazku obcí, resp. Svazku takovou vadou ve smyslu 129 odst. 1 občanského zákoníku není. Navíc je třeba upozornit, že i každá vada vyjmenovaná v 129 odst. 1 občanského zákoníku, která může vést k prohlášení právnické osoby za neplatnou, může být vždy napravena. Příslušný soud musí dle 130 občanského zákoníku právnické osobě poskytnout před případným prohlášením neplatnosti přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Je tedy nepochybné, že k platnosti/neplatnosti, resp. existenci/neexistenci, právnické osoby se může vyjádřit pouze k tomu příslušný soud, nikoliv správní orgán I. stupně. Lze uzavřít, že zakladatelská smlouva zakládá právnickou osobu jako osobu soukromého práva, resp. za účelem vstupování zejména do soukromoprávních vztahů. Zakladatelská smlouva sama o sobě nezakládá žádná veřejnoprávní práva a povinnosti a nemůže být proto založena příslušnost jakéhokoliv orgánu veřejné správy dle správního řádu, zejména ne správního orgánu I. stupně, k rozhodování o těchto vztazích včetně případného určování existence či neexistence těchto vztahů. Tato pravomoc je občanským zákoníkem výslovně svěřena soudům, bez ohledu na povahu zakladatelského právního jednání či povahu právnické osoby v důsledku tohoto zakladatelského právního jednání vzniklé. Svazek i smlouva o jeho založení jsou soukromoprávní povahy. 13

5. Žadatel v žádosti neprokázal, že by vydání rozhodnutí dle 142 správního řádu bylo nezbytné pro uplatnění jeho práv. Žadatel již od roku 2013 vede několik řízení soudních i správních o nároky po vystoupení žadatele ze Svazku. Lze více než úspěšně pochybovat o nezbytnosti deklaratorního rozhodnutí jak o existenci Svazku, tak o existenci dotčených rozhodnutí zastupitelstev, ke kterému není navíc správní orgán I. stupně ani věcně příslušný, když žadatel již více než 3 roky vede různá soudní a správní řízení, a to bez nutnosti vydání jakéhokoliv deklaratorního rozhodnutí ve výše uvedených záležitostech. V tomto případě proto nelze deklaratorní rozhodnutí vydat, neboť žadatel neunesl důkazní břemeno a neprokázal a nemůže unést důkazní břemeno a prokázat nezbytnost vydání deklaratorního rozhodnutí, ke kterému není navíc správní orgán I. stupně ani věcně příslušný. Žadatel totiž v žádné své žádosti doposud blíže nespecifikoval, jakým způsobem je rozhodnutí správního orgánu I. stupně o žádostech žadatele nezbytné pro uplatnění práv žadatele. Pouze obecné formulace žadatele bez jakýchkoliv upřesnění v rozsahu tří obecných vět nemohou tuto zákonnou podmínku naplnit. Naopak je nepochybné, že v probíhajících soudních řízeních týkajících se žalob na plnění není jakékoliv deklaratorní rozhodnutí správního orgán I. stupně potřeba, neboť si soud může tuto otázku posoudit jako otázku předběžnou a také tak činí. Žadatel postup dle 142 správního řádu, který není omezen žádnými lhůtami, jednoznačně zneužívá pro opatření si případných důkazních prostředků, který by si jinak musel opatřit sám. Dle názoru žadatele by měl správní orgán I. stupně prohlásit, že Svazek nevznikl, protože se údajně nepodařilo dohledat písemný záznam o přijetí určitých usnesení zastupitelstva členské obce, případně více zastupitelstev členských obcí. Takové závěry jsou zcela absurdní. Skutečnost, že by se případně požadovaná usnesení obce nedohledala, neznamená, že se konkrétní obec nestala členem Svazku, resp. že usnesení nepřijala, případně že nedošlo k platnému vzniku Svazku. I pokud by skutečně přijata nebyla v dané době, nelze z toho automaticky dovozovat, že Svazek v důsledku uvedeného nevznikl. Svazek navrhl, že by měla být žádost odložena postupem dle 43 odst. 1 správního řádu. Pokud by přesto správní orgán I. stupně přistoupil k meritornímu posouzení žádosti, měl by rozhodnout tak, že Svazek existuje a vznikl zápisem do příslušného rejstříku; druhou část žádosti vztahující se k usnesením zastupitelstev členských obcí by měl správní orgán odložit postupem dle 43 odst. 1 správního řádu, neboť není oprávněn o takové žádosti vést řízení a věcně rozhodovat. Dne 14. prosince 2016 proběhlo dokazování, jehož se účastnil zástupce žadatele, zástupce Svazku a zástupce městyse Luka nad Jihlavou viz protokol 14

o provedení dokazování mimo ústní jednání ze dne 14. prosince 2016, č. j. KUJI 94534/2016, sp. zn. OOSC 450/2015 OOSC/38. Žadatel uvedl, že netrvá na doslovném čtení listin, pro účely řízení postačí jejich provedení jako důkazu odkazem na ně ve stavu, v jakém se ve spisu nacházejí s tím, že co do vymezení předmětu řízení odkázal na předchozí písemná podání. Pokud se týká listin, jež zákon k založení Svazku obligatorně stanoví, má žadatel za to, že pokud by tyto existovaly, byly by v originále či stejnopise předloženy Svazku v rámci registračního procesu. Magistrát města Jihlavy k přímé výzvě žadatele nepotvrdil existenci žádných dalších relevantních listin než těch, které byly žadatelem v rámci řízení předloženy. Žadatel dále uvedl, že pravomoc krajského úřadu již v minulosti byla posuzována nadřízeným orgánem a shledána danou. Z tohoto důvodu nepovažuje námitku Svazku v tomto směru za relevantní, minimálně v rámci správního řízení. V návaznosti na již konzistentní judikaturu soudů a s přihlédnutím k aktuální judikatuře NSS v obdobných věcech, lze mít za to, že registrační proces zakládá právní účinky v rovině domněnky vyvratitelné. Pokud dojde ke konstatování, že podmínky založení Svazku dány nebyly, což samozřejmě lze konstatovat v rovině správní, tak v případě názoru Svazku v jiném typu řízení, pak k opravě zápisu v registru dojde administrativní cestou v přímé návaznosti na toto rozhodnutí již bez dalšího. Zápis v registru pak má jak v souladu s aplikovatelnou judikaturou, tak v souladu s obecnou teorií správního práva spíše charakter deklaratorní, byť s právními účinky vůči třetím osobám. Správní soudnictví se již opakovaně vypořádalo s námitkou při zpochybňování rozhodnutí v tom, že tehdejší správní úřady něco nepožadovaly nebo něco v dané době posuzovaly určitým způsobem, nebo dokonce určitým způsobem rozhodovaly. Soudy konstantním způsobem docházejí k závěru, že právní teorie a už vůbec právní praxe není rigidní, nýbrž se mění v průběhu času v návaznosti na celou řadu skutečností. Z tohoto důvodu nelze přijmout ani argument, že okresní úřad nevyžadoval podklady, které vyžadovat měl. Dále uvedl, že nelze souhlasit s názorem, že Okresní úřad v Jihlavě v dané době neměl povinnost v rámci registračního procesu předmětné listiny vyžadovat. Registrační proces před Okresním úřadem v Jihlavě probíhal na stejných principech jako jiné registrační procesy (např. rejstříková řízení, registrační živnostenské řízení apod.), kdy správní řád výslovně Okresnímu úřadu v Jihlavě ukládal povinnost opatřit si před rozhodnutím takové podklady, aby mohl rozhodnout na základě dostatečně zjištěného stavu věci, o němž nejsou pochybnosti, které zde existovaly. To, že tuto povinnost příslušná úřední osoba nesplnila, registraci provedla, aniž by uložila tehdejšímu žadateli předložit příslušná usnesení zastupitelstev, je stejný postup, jako např. při registrační živnosti, kde si živnostenský úřad nevyžádá doklady o splnění kvalifikačních předpokladů, např. odpovědné osoby. Dále uvedl, že rozhodnutím o tom, zda Svazek vznikl lege artis, popřípadě jeho konkrétní členové jsou jeho skutečnými členy, lze v kontextu uvedeného 15

zdůraznit analogii v případě, kdy identickou činnost nezajišťuje svazek obcí, nýbrž např. obchodní společnost. K tomu odkazuje na nedávné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, které zcela identickým způsobem rozhodlo o neplatnosti valné hromady, čímž zpochybnilo existenci tamního provozovatele vodárenské infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se zde jednalo o ryze smluvní vztah, žadatel se v případě Svazku, jež byl registrován správním úřadem, dovolává identického postupu procesem dle 142 správního řádu. S ohledem na 8 odst. 1 trestního řádu ponechává na úvaze správního úřadu hodnocení postupu tehdejších oprávněných úředních osob z Okresního úřadu v Jihlavě provádějících registraci svazku, a to v návaznosti na případný postup dle 100 správního řádu. Samotný akt registrace je dán okamžikem zápisu do registru, což je skutečnost, na kterou se citovaná argumentace Ministerstva vnitra odkazuje. Předmět tohoto řízení je však odlišný. Žadatel tvrdí, že pro registraci nebyly dány zákonné důvody, tudíž formální akt registrace je nutno zesouladit s faktickým stavem obdobně jako v případě pokud je např. v OR zapsána obchodní společnost nebo v katastru údaj, který tam být nemá. Samotný formální akt registrace se pak zesouladí na základě rozhodnutí krajského úřadu, o jehož vydání žadatel žádá se skutečným stavem, tedy v případě pokud příslušná zastupitelstva neschválily ať již vůbec vstup nebo stanovy nebo zakladatelskou smlouvu či jiné zákonem stanovené otázky, nezbyde než konstatovat, že daný právní vztah nevznikl. Svazek uvedl, že netrvá na doslovném čtení listin, které jsou součástí spisu, jejich obsah je mu znám. Dále uvedl, že součástí žádostí o registraci Svazku v této době na Okresní úřad v Jihlavě nebyly vyžadovány listiny, které stvrzovaly projednání příslušnými obcemi ve svých zastupitelstvech. Okresní úřad v Jihlavě (nyní krajský úřad) pouze stvrdil registraci tohoto sdružení a to je rozhodující právní akt, který stvrzuje existenci Svazku. Dále odkázal na vyjádření ve věci a nad rámec poukázal na to, že krajský úřad nemá kompetenci o žádosti žadatele o určení existence Svazku, tak jak byla podána, rozhodovat. K provedení registrace Okresní úřad v Jihlavě se v době provedení této registrace listiny, na které poukazuje žadatel, nevyžadovaly, a ani jiný v té době platný zákon, toto nestanovil. Co se týče rigidnosti a průběhu času na existenci Svazku, tak Svazek poukazuje na to, že je to výlučně ve věci svobodného rozhodnutí těchto obcí (členů Svazku), aby si tyto nové skutečnosti buď příslušným způsobem upravily. V žádném případě však toto nelze nahradit rozhodnutím správního orgánu. Takovýto závěr by totiž jednoznačně porušil, nebo narušil právní jistotu konkrétních subjektů ke krokům, ke kterým se svobodně zavázaly s cílem splnění všech aktivit Svazku. Svazek odkazuje na odůvodnění příslušného rozhodnutí Ministerstva vnitra na str. 12., kde je jasně uvedeno, že je nepochybné, že došlo k registraci Svazku, který touto registrací vzniknul, neboť rozhodným kritériem pro určení existence Svazku je jeho zápis do příslušného registru. Nad rámec uvedeného pokazuje na to, že 16

u některých členských obcí Svazku byly tyto listiny dohledány a byly úřadu doručeny v jiných, zde probíhajících řízeních, nicméně Svazek tyto listiny úřadu doručí. Městys Luka nad Jihlavou uvedl, že netrvá na čtení důkazů a souhlasí se stanoviskem žadatele. Pokud zde neexistovaly listiny, které zákon obligatorně vyžaduje, pak nemohlo dojít k legitimnímu vzniku Svazku. Předpokládá, že tyto listiny neexistují, neboť nejsou obsaženy ve správním spise. Pokud jde o správní akt, kterým Okresní úřad v Jihlavě měl povolit registraci, ač nebyly splněny zákonné podmínky, pak tento akt nemá právní relevanci, je nicotný. Správní orgán I. stupně stanovil Svazku lhůtu do 19. prosince 2016 k předložení listiny, o kterých se zmiňoval s tím, že tyto budou obratem zasílány žadateli a městysu Luka nad Jihlavou a bude jim stanovena lhůta k případnému vyjádření se k těmto novým podkladům. Správní orgán I. stupně přípisem ze dne 20. prosince 2016, č.j. KUJI 96058/2016, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/42, zaslal účastníkům řízení na vědomí vyjádření Svazku a sdělil, že v předmětné věci ukončil shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí a současně jim ve smyslu 36 odst. 3 správního řádu pro případné seznámení se a vyjádření k podkladům rozhodnutí stanovil lhůtu 5 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění. Zároveň uvedl, že po uplynutí této lhůty bude ve věci vydáno rozhodnutí. II./D Obsah rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 5. ledna 2017 Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí ze dne 5. ledna 2017, č.j. KUJI 2507/2017, sp. zn. OOSČ 450/2015 OOSC/46, jímž rozhodl tak, že právní vztah existence Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazku obcí se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava, IČO 48460915, vznikl dne 27. července 1993 a nepřetržitě trvá do dne vydání tohoto rozhodnutí. V rámci odůvodnění správní orgán I. stupně shrnul dosavadní skutkový stav. K vymezení předmětu řízení uvedl, že v návaznosti na upřesnění ze strany žadatele ze dne 16. listopadu 2015, nejprve žadatele vyzval, aby prokázal svůj právní zájem na vydání takového rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že žadatel ve svém podání ze dne 12. ledna 2016 sice poměrně podrobně a rozsáhle vysvětluje, z jakých důvodů potřebuje deklaratorní rozhodnutí ve věci existence či neexistence rozhodnutí každé konkrétní jednotlivé označené členské obce ve Svazku o schválení vstupu obce do Svazku a o delegování konkrétního zástupce obce do Svazku, avšak ve vztahu k tomu, k čemu byl vyzván (tedy k uvedení a prokázání právního zájmu na vydání rozhodnutí, kterým by bylo deklarováno, jakým zněním stanov Svazku byla ta která obec v tom kterém období vázána), předmětné podání žádná relevantní tvrzení neobsahuje, a žadatel ani později v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by svědčily o jeho právním zájmu na vydání deklaratorního rozhodnutí, neuvedl, rozhodl správní orgán I. stupně o této části žádosti zastavit (viz usnesení ze dne 5. ledna 17

2017, č.j. KUJI 2505/2017). S ohledem na skutečnost, že dle právního názoru Ministerstva vnitra nelze v řízení vedeném dle 142 správního řádu určit existenci či neexistenci určitého dokumentu, zůstává předmětem tohoto řízení tolik otázka určení právního vztahu samotné existence Svazku. Dále se zabýval otázkou své věcné příslušnosti rozhodnout o žádosti v této věci, jakož i tím, zda jsou v předmětné věci splněny všechny podmínky pro vydání deklaratorního rozhodnutí dle 142 správního řádu. Správní orgán I. stupně k tomuto konstatoval, že jeho příslušnost rozhodnout o žádosti žadatele, kterou se domáhá vydání deklaratorního rozhodnutí ve věci existence svazku je dána a odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 17. září 2015, č.j. MV-101437-4/ODK-2015. Dále správní orgán I. stupně přistoupil k vymezení předmětu řízení, resp. určení toho, jaké rozhodnutí žadatel vlastně požaduje vydat. Správní orgán I. stupně poukázal na původní žádost a následně na žadatelem upřesněnou a rozšířenou žádost a dospěl k závěru, že předmětem tohoto řízení zůstává toliko otázka určení právního vztahu samotné existence Svazku. Správní orgán I. stupně uzavřel, že jsou kumulativně splněny všechny tři podmínky, se kterými 142 správního řádu možnost vydání deklaratorního rozhodnutí spojuje, kdy je zde dána působnost krajského úřadu, žadatel prokázal svůj právní zájem na vydání takového rozhodnutí a v této věci nelze vydat osvědčení ani jí řešit v rámci jiného správního řízení. Správní orgán následně přistoupil k meritornímu posouzení žádosti ve věci určení právního vztahu existence Svazku, přičemž vycházel z podání účastníků, která učinili v průběhu řízení, dále z listin, které ke svým podáním připojili, dále z obsahu složky, kterou jako registrační orgán vede ve vztahu ke Svazku, a konečně i z právního názoru vysloveného nadřízeným správním orgánem. Pro posouzení žádosti je určující znění právních předpisů, které upravovaly vznik a registraci dobrovolných svazků obcí v roce 1993, kdy Svazek vznikl. Jedná se především o následující ustanovení: Z 20a odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. vyplývalo, že obce mohou vyvářet dobrovolné svazky obcí. Postavení svazků, jejich vznik a zánik upravuje zvláštní zákon. Z poznámky pod čarou 3h vyplývalo, že oním zvláštním zákonem, který upravoval uvedené záležitosti související se vznikem a existencí svazku byl 20f a násl. tehdy platného zákona č. 40/1964 Sb. Z 20g zákona č. 40/1964 Sb., vyplývalo, že k založení sdružení (svazku) se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení (svazku) na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské 18

schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze. Z 20i odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. vyplývalo, že sdružení (svazek) nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u okresního úřadu příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jména osob, vykonávajících jejich působnost. Z 36 odst. 1 písm. l) zákona č. 367/1990 Sb. vyplývalo, že obecnímu zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodovat o členství obce ve svazku a o vystoupení z tohoto svazku. Ze složky, kterou správní orgán I. stupně vede jako registrační orgán ve vztahu ke Svazku, se podává, že zápis Svazku do rejstříku byl proveden na základě žádosti ze dne 23. července 1993 podané osobou oprávněnou za Svazek jednat tehdy příslušným Okresním úřadem v Jihlavě dne 27. července 1993; k tomuto dni Svazek vznikl. Správní orgán I. stupně konstatuje, že zápis Svazku do registru byl proveden zcela v souladu s tehdy platnými právními předpisy, když rejstřík obsahuje veškeré podklady, které byly podmínkou provedení zápisu. Na základě uvedeného správní orgán I. stupně konstatuje, že Svazek vznikl dne 27. července 1993 a existuje doposud, když zápis do příslušného rejstříku má konstitutivní povahu. Součástí příslušné složky nejsou usnesení zastupitelstev jednotlivých členských obcí Svazku o schválení vstupu té které obce do Svazku a je evidentní, že Okresní úřad v Jihlavě ani jeho nástupce krajský úřad žádné šetření v tomto směru nečinil a v souvislosti s registrací Svazku žádná taková usnesení neobstarával ani neověřoval jejich existenci. Žadatel zastává a opakovaně deklaruje právní názor, že ke vzniku Svazku bylo třeba, aby svůj vstup do Svazku schválila zastupitelstva všech členských obcí, resp. aby tato usnesení byla fyzicky obsažena v rejstříku. Správní orgán I. stupně však tento názor žadatele i s odkazem na právní názor vyslovený Ministerstvem vnitra nesdílí; z ustanovení 20i dost. 3 zákona č. 40/1964 Sb. nic takového nevyplývá. Z předmětného ustanovení vyplývalo v době vzniku Svazku, že k návrhu na zápis do registru svazků měla být přiložena zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh měla podat osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí. Správní orgán I. stupně na základě listin založených v příslušné složce registru opětovně konstatuje, že veškeré zde stanovené povinnosti byly v souvislosti s provedením registrace Svazku splněny, a registrace Svazku tak proběhla zcela v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Dále správní orgán I. stupně odkazuje na rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 17. září 2015, č.j. MV-101437-4/ODK-2015 a uzavírá, že právní vztah existence Svazku vznikl dne 27. července 1993, kdy byla provedena jeho registrace do 19