7 Fluorescence chlorofylu in vivo

Podobné dokumenty
4 Přenos energie ve FS

aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu

1- Úvod do fotosyntézy

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Fluorescence chlorofylu

Barevné principy absorpce a fluorescence

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

Fluorescenční rezonanční přenos energie

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )

Spektrometrické metody. Luminiscenční spektroskopie

Barevné principy absorpce a fluorescence

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy

RYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE

Měření fluorescence chlorofylu hedery helix

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

EKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (osvětlenost ln.m -2 = lux) Ozářenost W.

Interakce fluoroforu se solventem

Luminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

Využití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod. RNDr. Štěpán Zezulka, PhD.

Anizotropie fluorescence

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Fluorescence (luminiscence)

Zobrazování účinků herbicidu na fotosyntézu mapováním chlorofylové fluorescence listů vyšších rostlin.

Fotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu

Metody spektrální. Metody molekulové spektroskopie. UV-vis oblast. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie

Fluorescence, fotosyntéza a stress: jak to spolu souvisí?

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Měření šířky zakázaného pásu polovodičů

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Barevné hry se světlem - co nám mohou říci o biomolekulách?

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Světlosběrné komplexy rostlin. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (+ světlosběrné komplexy) Rodina Lhc (light harvesting complex)

Fluorescenční sondy. Fluorescenční sondy. Indikátory pro anorganické ionty. Fluorescenční sondy pro využití v analytické chemii, medicíně a biologii

12. Zhášení fluorescence

Fluorescenční spektroskopie

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

ELEKTRONIKA PRO ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLU

(Návod k praktiku) Produkty. I.typ II.typ. X 1 Σ + g nm nm. Kyslík

Energetický metabolismus rostlin. respirace

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek

6 Přenos elektronů a protonů

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

Využití fluorescence chlorofylu ke sledování fyziologického stavu vegetace

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

Charakteristiky optoelektronických součástek

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

Roční průběh základních fluorescenčních parametrů dvou stálezelených rostlin

Vybrané spektroskopické metody

13. Spektroskopie základní pojmy

Ustálená fluorescence (Steady State Fluorescence)

10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/VIS OBLASTI SPEKTRA

1. Principy fluorescenční spektroskopie

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii

Přístrojové vybavení pro detekci absorpce a fluorescence

INSTRUMENTÁLNÍ METODY

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

KBF/FOSY Fotosyntéza a stres LRR/FOSY Fotosyntéza

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Vlastní fluorescence proteinů

6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody

Využití a princip fluorescenční mikroskopie

Několik pokusů s LED. ZDENĚK POLÁK Jiráskovo gymnázium v Náchodě. Abstrakt. Použití LED. Veletrh nápadů učitelů fyziky 17

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Transkript:

7 Fluorescence chlorofylu in vivo Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Fluorescence chlorofylu in vivo fluorescence in vivo z chlorofylu a (ostatní přídavné pigmenty přenos energie na chl a) indikátor neschopnosti využít absorbovanou energii pro fotochemické děje v thylakoidech umožňuje nepřímo sledovat funkční stav složek fotosyntetického transportu elektronů výpovědní hodnotu mají zejména: kinetika (časová závislost) kinetika dohasínání při předchozí excitaci pulzem (ps) (přenos energie mezi anténami a RC) spektrum (emisní, excitační) přenos energie mezi anténami a mezi přídavnými pigmenty a chl a kvantový výtěžek fluorescence chl a změny v intenzitě při konstantní excitaci (fluorescenční indukční jev přenos elektronu v thylakoidní membráně po adaptaci na tmu) fosforescence chlorofylu a a zpožděná emise jsou o 1 2 řády až slabší (fosforescence: λ ~ 960 nm) 1

Využití energie absorbované chlorofylem a Využití energie absorbované chlorofylem a Chl a ~ 20% ~ 80% ~ 0,6% Φ P +Φ N +Φ F = 1 (Φ i = I i /I A ) Maximální výtěžek fotochemie Φ Pmax (Φ Fmin ) (elektronový transport není limitovaný redukovanými přenašeči, PQ oxidované ) Chl a ~ 97% ~ 0% ~ 3% Minimální výtěžek fotochemie Φ Pmin (Φ Fmax ) (elektronový transport je inhibovaný redukovanými přenašeči PQ redukované Q A ) 2

Původ fluorescence chlorofylu in vivo 680 nm 720 nm 695 nm PSII core e 685 nm (CP43)!! 735 742 nm Pan a kol. 2013 Current Opinion in Structural Biology 23, 515525 Původ fluorescence chlorofylu in vivo Fluorescenční emisní spektrum za podmínek FM a FO je téměř stejné a podobá se emisnímu spektru granálních membrán (membrány obohacené o PSII, max. 685 nm) chlorofylová fluorescence in vivo pochází zejména z CP43 PSII (fluorescence se zvyšuje s redukcí PQ díky zvýšení ΦF) Pro λ > 700 nm překryv emise PSI s vibračním satelitem emise PSII (podíl emise z PSI pro λ > 700 nm až 30%), PSI nemá proměnnou fluorescenci příspěvek stejný bez ohledu na redoxní stav PQ. změna intenzity fluorescence chl a in vivo indikátor redox. stavu PQ Franck a kol. 2002 Biochim. Biophys. Acta 1556, 239246 3

Emisní spektra chl a in vivo při 77K pokles teploty z 25 C na 196 C(77K) roste emise z PSI (Lhca1,4) a objeví se pás F695 (CP47 z PSII) příčina nárůst emise F735 při nízké teplotě: při 25 C teplo uvolněné při tepelné deaktivaci chl a (abs. max. 705 nm) z Lhca1,4 k uphill přenosu excitací do P700, při ochlazení se přenos z ruší při měření na listech (husté suspenzi chlp) reabsorpce fluorescence (F685 a F695 podobná intenzita) Použití např. přechod stav 1 stav 2, zelenání etiolovaných rostlin Stav 1 Stav 2 Fluorescenční indukční jev historie průběh intenzity fluorescence chl a in vivo po předchozím zatemnění (15 min. stačí na reoxidaci PQ) Kautsky a Hirch 1931: vizuální hodnocení průběhu pomalého indukčního jevu nárůst, pokles, ustálení pomalý indukční jev (minuty), vymizení při 0 C a při použití HCN McAlister a Myers 1940: antiparalelní průběh fluorescenční indukce s fixací CO 2 Govidjee 1995 Australian Journal of Plant Physilogy 22, 132160 4

Rychlý fluorescenční indukční jev typický nárůst int. fluorescence u vyšších rostlin při nízké a vysoké intenzitě excitace (ozářenosti): nízká ozářenost (desítky až stovky µmol fotonů m 2 s 1 ): OIP, vysoká ozářenost (tisíce µmol fotonů m 2 s 1 : OJIP (P=F M ) Φ F max (F M ) PQ Q A nutnost rychlé detekce a rychlého náběhu intenzity světla do maxima (LED pole, λ det >700 nm) jednotlivé vlny odpovídají akumulaci redukovaných přenašečů v lineárním el. transportu, akumulace způsobí přivření RCII výhoda neinvazivní metoda!!! Modelová představa (šířka otvoru ~ rychlostní konstantě přenosu elektronu e z P680 Ph Q A Q B PQ cytb 6 f atd Φ F min (F O ) Ilík a kol. 2006 Biochim. Biophys. Acta 1757, 1220 Fluorescenční indukční jev parametr F V /F M Φ P +Φ N +Φ F = 1 Při podmínkách F M : Φ P = 0, Φ F = Φ Fmax, Φ N =Φ N max Při obecných podmínkách F: Φ N /Φ F =Φ Nmax /Φ Fmax Φ P = 1Φ F Φ N = 1Φ F Φ Nmax *Φ F /Φ Fmax = =1Φ F (1Φ Fmax )*Φ F /Φ Fmax = (Φ Fmax Φ F *Φ Fmax (1 Φ Fmax )Φ F )/Φ Fmax = = (Φ Fmax Φ F )/Φ Fmax = Φ F /Φ Fmax = F/F M aktuální kv. výtěžek fotochemie PSII (Gentyho parametr) Při podmínkách F O : Φ P = Φ Pmax, Φ Fmin ~ F O,Φ Pmax = (F M F O )/F M = F V /F M F O minimální fluorescence, F M maximální fluorescence, F V variabilní fluorescence maximální kv. výtěžek fotochemie PSII: F V /F M = 0,8 pro F V /F M < 0,8 poškození PSII komerční přístroje, stresy.. Dr. Špundová 5