Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:most@mo.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2009 Most, únor 2010
Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: most@mo.mpsv.cz, http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2009 Most, únor 2010 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA
I. Celková charakteristika okresu I.1 Úvod specifikace okresu. Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Okres je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem okresu Most. Při hodnocení ekonomické specializace okresu v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu skupina Czech Coal. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Chybí však kvalitnější silniční spojení s hlavním městem na straně jedné a ze SRN na straně druhé. Řešením by mohlo být dokončení čtyřproudé silnice, která spojí okres Most s dálnicí D8 a zkapacitnění napojení na silnici R7, která by měla získat charakter rychlostní čtyřproudé silnice. Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava). V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o.. Dalšími firmami zde jsou RAI Most, s.r.o. a AFSI Europe, s.r.o.. Přímo v Mostě se rozvíjí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů). Další investiční průmyslová zóna Litvínov Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a
Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka.
I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) počet 116 685 Hustota osídlení obyvatel/km 2 250 Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Muži Ženy Celkem abs. % abs. % abs. % 1.3.1961 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 1.12.1970 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 1.11.1980 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 3.3.1991 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 1.3.2001 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 20 obcí a 6 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (obce pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného 27 616 28,5 Vyučení a střední odborné bez maturity 37 999 39,3 Úplné střední s maturitou 20 881 21,5 Vyšší odborné a nástavbové 2 560 2,6 Vysokoškolské 5 091 5,2 Nezjištěné 2 083 2,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem 96 995 100,0
Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2008 Celkem Z toho ženy ve věku 0-14 15 64 65+ 0 14 15 64 65+ 17 596 84 359 15 339 8 486 41 674 9 344 Celkem: 117 294 Celkem: 59 504 V populaci okresu mírně převažují ženy (50,7 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 71,9 % obyvatel v produktivním věku (15 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (13,1 %). I.3 Silné stránky okresu - Výhodná geografická poloha mezi Prahou a Saskem, - převážně průmyslová aglomerace s vybudovanou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturou, - rozsáhlá nabídka volných výrobních budov a ploch, - možnosti zahraničních investic v regionu s prokázaným zvýšením produktivity, - tradice průmyslové výroby, - zavedený těžební, energetický a chemický průmysl (firmy celorepublikového významu), - relativně nízké náklady na pracovní sílu, - průchod tranzitního plynovodu a dostatečná kapacita u vysokotlakých plynovodů pro rozvoj, - vysoký počet disponibilní pracovní síly, dnes už i kvalifikované, - příznivá věková struktura obyvatelstva v porovnání s ostatními kraji, - přítomnost univerzit a vyšších odborných škol v kraji, - solidní kulturní a sportovní zázemí. I.4 Slabé stránky okresu - Vysoká míra nezaměstnanosti, - nedostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva, - vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, - nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, - nárůst sociálně-patologických jevů, - silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou materiálovou náročností, - špatný technický stav komunikací.
II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k 31. 12. 2008 31. 12. 2009 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 257 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání 2 175 2 006 (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů 2 263 2 175 Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává víceméně stabilizovaný. I když v uplynulém roce došlo k poklesu jejich počtu (pokles o 88 firem), což se v době hospodářské recese dalo očekávat. Od 1. 1. 2009 již ČSSZ nerozlišuje zaměstnavatele dle počtu zaměstnanců, z tohoto důvodu jsou v tabulkách obě kategorie sloučeny do jedné. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k Zaměstnanci a OSVČ 31. 12. 2008 31. 12. 2009 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 32 231 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 8 822 41 318 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 4 995 5 239 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 46 048 46 557 V celkové zaměstnanosti u firem došlo k nárůstu počtu zaměstnaných osob (nárůst o 265 zaměstnanců). Také počet osob samostatně výdělečně činných vzrostl o 244 podnikatelských subjektů. Celkově se tak zaměstnanost zvýšila o 509 zaměstnanců a OSVČ.
Tabulkové znázornění počtu pracovních míst v jednotlivých odvětvích a jejich procentuálním podílem: Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2009 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví prosinec prosinec % 2009 2009 % Zemědělství, lesnictví, rybářství 55 1,7 422 1 Těžba a dobývání 7 0,2 3491 9 Zpracovatelský průmysl 347 11 10 118 25,3 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 4 0,1 418 1 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 34 1 749 1,8 Stavebnictví 423 13 3 574 9 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 850 27 4 463 11 Doprava a skladování 109 3,4 3 083 8 Ubytování, stravování a pohostinství 258 8 1 202 3 Informační a komunikační činnosti 65 2 660 1,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 36 1,1 219 0,5 Činnosti v oblasti nemovitostí 88 3 817 2 Profesní, vědecké a technické činnosti 220 7 1 289 3,2 Administrativní a podpůrné činnosti 106 3,4 940 2,3 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 46 1,4 1 810 4,5 Vzdělávání 125 4 2 952 7,3 Zdravotní a sociální péče 75 2,4 2 725 6,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 68 2,1 504 1,3 Ostatní činnosti 201 6,4 542 1,4 CELKEM 3 117 100,0 39 978 100,0
III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN celkem stav k ženy 31. 12. 2008 31. 12. 2008 31. 12. 2008 31. 12. 2009 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 8 194 9 899 4 356 5 166 z toho dosažitelní 7 911 9 729 4 173 5 073 volná pracovní místa 823 222 823 222 uchazeči připadající na 1 VPM 10 44 5 23 uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti 1 765 2 156 948 1 127 míra nezaměstnanosti (v %) 13,06 16,41 15,6 20,6 V roce 2009 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 3,35 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2008. V absolutních počtech stoupl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 705. Počet evidovaných uchazečů je v rozmezí, jež jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2009. Vývoj letošního roku potvrdil nepříznivou situaci na trhu práce, v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí. Přesto se vývoj nezaměstnanosti přibližoval spíše k optimističtější variantě z naší prognózy, což značí, že dopad krize nebyl pro trh práce v okrese Most fatální a Úřadu práce se jej podařilo s využitím všech nástrojů vcelku zvládnout. Vývoj nezaměstnanosti roku 2009 probíhal v režii nepříznivé hospodářské situace. V období leden až září (s výjimkou května, kdy v důsledku zahájení sezonních prací došlo k mírnému poklesu) pokračoval pozvolný nárůst počtu nezaměstnaných. Ekonomická situace se v té době nevyvíjela dobře a zaměstnavatelé prakticky nepoptávali pracovní sílu. V posledním čtvrtletí nezaměstnanost mírně poklesla, patrně to již signalizuje optimistická očekávání zaměstnavatelů v souvislosti s očekávaným oživením na světových trzích. Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok 2008 9 084 10 623 6 366 4 418 5 284 3 296 za rok 2009 11 784 9 878 5 600 5 440 4 554 2 747 Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1 446 uchazečů), zároveň jich bylo 704 vyřazeno. Nejvíce uchazečů však bylo vyřazeno v měsíci září (1 007 uchazečů). Nejvíce umístěných uchazečů bylo v květnu, kdy bylo do zaměstnání umístěno 576 uchazečů. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2009 byl jejich počet ještě umocněn hospodářskou recesí, která se již
významně projevovala na vývoji nezaměstnanosti. Úřad práce s tímto vývojem počítal, a proto se snažil znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Také díky tomu se dařilo udržet míru nezaměstnanosti na přijatelné výši, vzhledem k aktuální hospodářské situaci v ČR a ve světě vůbec. Celkem se v roce 2009 zaevidovalo 11784 uchazečů, což je o 2700 více než v roce předchozím. Důvodem, jak již bylo zmíněno, byla především hospodářská recese a s ní spojené vyšší propouštění u firem. Druhým důsledkem hospodářské recese byla nižší nabídka pracovních míst, i proto bylo v roce 2009 do pracovního poměru umístěno o 766 uchazečů méně než v roce předchozím. Celkem tedy v roce 2009 do evidence vstoupilo nebo ji opustilo 21662 osob (samozřejmě někteří se objevují v evidenci opakovaně) což je o 1955 více než v roce předchozím. Významný podíl na nezaměstnanosti mají stále občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2008 31. 12. 2009 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 56 0,7 58 0,6 24 0,5 25 0,5 základní vzdělání 3 819 46,7 4 385 44,3 1 992 45,8 2 228 43,2 nižší střední vzdělání 4 0,0 4 0,0 3 0,0 3 0,0 nižší střední odborné 207 2,5 286 2,9 97 2,2 130 2,5 střední odborné s výuč.listem 2 740 33,5 3 316 33,5 1 407 32,4 1 682 32,7 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 29 0,3 48 0,5 28 0,6 43 0,8 ÚSV 156 1,9 191 1,9 106 2,5 131 2,5 ÚSO s vyučením i maturitou 268 3,3 396 4,0 154 3,5 227 4,4 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 766 9,3 998 10,1 472 10,9 580 11,2 vyšší odborné vzdělání 11 0,1 17 0,2 7 0,2 13 0,2 bakalářské vzdělání 39 0,5 66 0,7 22 0,5 45 0,9 vysokoškolské 97 1,2 129 1,3 42 0,9 56 1,1 doktorské 2 0,0 5 0,0 2 0,0 3 0,0 celkem 8 194 100 9 899 100 4 356 100 5 166 100 V uplynulém roce se mírně snížil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti. Proto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 55:45. Podíly jednotlivých vzdělanostních skupin uchazečů se ale prakticky nezměnily. To svědčí o tom, že v uplynulém roce se žádná z těchto skupin nepodílela na poklesu nezaměstnanosti výrazně více než jiná.
Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2008 31. 12. 2009 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 505 6,2 534 5,4 241 5,5 242 4,7 20 24 let 945 11,5 1 319 13,3 417 9,6 551 10,7 25 29 let 882 10,8 1 146 11,6 428 9,8 544 10,5 30 34 let 1 033 12,6 1 240 12,5 606 13,9 710 13,7 35 39 let 980 12,0 1 179 11,9 575 13,2 699 13,5 40 44 let 910 11,1 1 109 11,2 573 13,2 655 12,7 45 49 let 807 9,8 992 10,0 465 10,7 584 11,3 50 54 let 1 102 13,5 1 195 12,1 634 14,5 680 13,2 55 59 let 848 10,3 987 10,0 378 8,7 463 9,0 nad 60 let 182 2,2 198 2,0 39 0,9 38 0,7 celkem 8 194 100 9 899 100 4 356 100 5 166 100 Z tabulky je patrné, že na zvýšení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 30 let, což je poměrně zajímavé, neboť jsme očekávali, že propouštění spojené s hospodářskou recesí postihne nejvíce skupinu osob nad 50 let. Zdá se však, že zaměstnavatelé v tomto krizovém období dávají přednost spíše zkušenostem před mládím. Důvodem může být také to, že úřad práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti stimuloval zaměstnavatele k zaměstnávání právě skupiny uchazečů nad 50 let. Tento trend považujeme za vcelku dobrý, neboť po odeznění hospodářské recese bude pro mladší uchazeče jistě snadnější se znovu vrátit na trh práce nežli pro uchazeče v předdůchodovém věku. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2008 31. 12. 2009 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 2 114 25,8 2 088 21,1 1 020 23,4 902 17,5 3 6 měsíců 1 302 15,9 1 888 19,1 642 14,7 964 18,7 6 9 měsíců 679 8,3 1 263 12,8 365 8,4 668 12,9 9 12 měsíců 471 5,7 949 9,6 259 5,9 485 9,4 12 24 měsíců 817 10,0 1 480 14,9 467 10,7 838 16,2 nad 24 měsíců 2 811 34,3 2 231 22,5 1 603 36,9 1 309 25,3 celkem 8 194 100 9 899 100 4 356 100 5 166 100 Podíl uchazečů, kteří jsou dlouhodobě v evidenci, je přes velmi výrazný pokles, stále vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 59,5% uchazečů a více než 12 měsíců 37,1% uchazečů. Došlo tedy k výraznému zlepšení, zejména díky ještě intenzivnější práci s touto skupinou uchazečů. Situace je však stále neuspokojivá. O něco horší je situace u žen, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 63,8% a více než 12 měsíců 41,56%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří nadále k jednomu z hlavních úkolů v příštím období.
Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31. 12. 2008 31. 12. 2009 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 41 0,5 65 0,6 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 208 2,5 269 2,7 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 419 5,1 598 6,0 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 574 7,0 795 8,0 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 237 15,1 1 559 15,8 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 95 1,2 86 0,9 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 1 007 12,3 1 238 12,5 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 630 7,7 827 8,3 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 824 34,5 3 231 32,7 tř. 0 příslušníci armády 2 0,0 1 0,0 nezadáno 1 157 14,1 1 230 12,5 celkem 8 194 100 9 899 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31. 12. 2008 31. 12. 2009 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 16 0,4 25 0,5 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 122 2,8 158 3,1 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 211 4,8 301 5,8 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 458 10,5 614 11,9 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 995 22,9 1 263 24,4 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 65 1,5 49 0,9 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 142 3,2 148 2,9 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 162 3,7 226 4,4 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 620 37,3 1 848 35,8 tř. 0 příslušníci armády 1 0,0 0 0,0 nezadáno 564 12,9 534 10,3 celkem 4 356 100 5 166 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - pomocníci a uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - kuchaři a číšnici, - řidiči.
Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2008 31. 12. 2009 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchazeči uchazeči místa 1 místo místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 56 18 3 58 7 8 základní vzdělání 3 819 111 34 4 385 28 156 nižší střední vzdělání 4 11 0 4 7 0 nižší střední odborné 207 8 25 286 0 0 střední odborné s výuč.listem 2 740 516 5 3 316 97 34 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 29 17 1 48 0 0 ÚSV 156 10 15 191 8 23 ÚSO s vyučením i maturitou 268 19 14 396 17 23 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 766 61 12 998 19 52 vyšší odborné vzdělání 11 3 3 17 0 0 bakalářské vzdělání 39 0 0 66 2 33 vysokoškolské 97 49 1 129 37 3 doktorské 2 0 0 5 0 0 celkem 8 194 823 9 9 899 222 44 Stejně jako v minulém roce je největší nabídka pracovních míst dlouhodobě pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Avšak i počty těchto nahlášených volných míst pro vyučené uchazeče s výučním listem se oproti stejnému období minulého roku snížily o 81,2 %. Stejně tak i v ostatních stupních vzdělání je nabídka nižší. Např. pro uchazeče se základním vzděláním se nabídka volných míst snížila o 74,8%, taktéž uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou (bez vyučení) zaznamenali nižší nabídku volných míst a to pokles o 68,9 %. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký. Naopak nejhorší je situace u uchazečů se základním vzděláním, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo nejvyšší. Zaměstnavatelé mají největší zájem o vyučené uchazeče. A to zejména o uchazeče v profesích: zedník, instalatér, elektrikář, kuchaři, svářeč. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat. Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožňuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2009 bylo prostřednictvím Portálu MPSV 472 pracovních míst zadáno a 448 zrušeno. K 31. 12. 2009 bylo prostřednictvím Portálu MPSV udržováno 69 pracovních míst. Právo údržby pracovních míst na Portále MPSV bylo k 31. 12. 2009 přiděleno 176 zaměstnavatelům.
Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2008 31. 12. 2009 Třída KZAM volná uchaz./ volná uchazeči uchazeči místa 1 místo místa uchaz./ 1 místo 1 vedoucí a řídící pracovníci 41 9 4 65 7 9 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 208 51 4 269 40 6 419 94 4 598 39 15 574 44 13 795 5 159 1 237 67 18 1 559 21 74 95 4 23 86 0 0 7 kvalifikovaní řemeslníci 1 007 407 2 1 238 70 17 8 obsluha strojů 630 76 8 827 24 34 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 824 71 39 3 231 16 201 Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je pro kvalifikované řemeslníky. Celkově se však počet volných pracovních míst výrazně snížil, a to ve všech třídách KZAM. Nejhorší situace je logicky, vzhledem ke kvalifikační struktuře, u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Dle prognózy z r. 2008 se počet volných míst pro tuto skupinu razantně snížil. Navíc se dá očekávat, že v době hospodářské krize se nabídka pracovních příležitostí pro tuto skupinu opět nezvýší. Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2007 2008 2009 2007 2008 2009 Leden 702 1 191 735 19 8 11 Únor 695 1 120 591 18 8 15 Březen 716 970 516 17 9 17 Duben 770 904 440 15 9 21 Květen 951 728 512 12 11 18 Červen 993 797 390 11 10 24 Červenec 1 073 928 332 10 9 29 Srpen 1 189 1 081 346 9 7 28 Září 1 219 1 115 331 9 7 30 Říjen 1 173 1 102 355 9 7 27 Listopad 1 186 971 231 8 8 42 Prosinec 1 119 823 222 9 10 44 Z této tabulky je patrný pokles počtu hlášených volných míst v průběhu celého roku, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí. K 31.12 2009 oproti stejnému období loňského roku došlo k poklesu o 601 volných míst, tj. o 73,1 %. Firmy se začaly obávat dopadů světové krize a byly více než v předchozích letech opatrné při přijímání nových zaměstnanců. Tento trend bude patrně
pokračovat i v roce 2010. Dochází ale také k rychlejšímu obsazování nahlášených volných míst než v minulosti. Následující tabulka znázorňuje tok počtu volných míst v jednotlivých měsících. Tok počtu volných pracovních míst Rok 2009 Počet pracovních míst nově hlášená VM nově obsazená VM nově zrušená VM Leden 122 91 133 Únor 97 127 114 Březen 201 161 115 Duben 106 141 42 Květen 172 48 52 Červen 186 96 208 Červenec 228 44 242 Srpen 139 80 45 Září 95 38 72 Říjen 128 49 57 Listopad 143 113 154 Prosinec 120 40 87 Celkem 1 737 1 028 1 321 III.2 Absolventi škol a mladiství Mladiství a absolventi škol tvoří na trhu práce již dlouhodobě jednu z rizikových skupin. I přesto, že v roce 2009 došlo oproti roku 2008 ke snížení počtu mladistvých, stále zůstávají problémovou skupinou, a to zejména z toho důvodu, že se jedná o osoby se základním vzděláním a co se týká počtu volných pracovních míst pro tyto uchazeče, došlo k jejich úbytku, přičemž po většinu roku nebyla pro mladistvé volná pracovní místa žádná. Ekonomická krize vážně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol a zhoršila jejich postavení na trhu práce. Porovnání se stavem v roce 2008 ukazuje obtížnost postavení čerstvé vlny absolventů po nástupu krize, způsobenou zvýšenou konkurencí uchazečů s praxí a extrémně nízkým počtem volných pracovních míst. V roce 2009 tedy došlo k nárůstu počtu absolventů. K tomuto nevítanému zvratu dochází po pěti letech, kdy počty nezaměstnaných absolventů stále klesaly. Několik let trvající pokles nezaměstnanosti absolventů souvisel s tím, že zaměstnavatelé měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků a byli ochotni přijímat i lidi bez praxe. Navíc se stále zvyšoval počet absolventů, kteří nevstupovali na trh práce a pokračovali ve studiu. Tento příznivý vývoj se však náhle změnil s nástupem ekonomické krize. Stále jsou ale absolventi lépe umístitelní na trhu práce než mladiství, a to nejen z důvodu již dosažené plnoletosti, ale zejména z důvodu studiem získaných znalostí a dovedností. U mladistvých je největším problémem skutečnost, že nemají žádné odborné vzdělání, ve většině případů ani žádné praktické dovednosti, čímž jsou pro zaměstnavatele nezajímaví. U absolventů, podobně jako u většiny ostatních uchazečů o zaměstnání, stále zůstává zachováno pravidlo, že absolventi s vyšší úrovní vzdělání jsou zpravidla nezaměstnaností postiženi v menší míře, a to díky širším možnostem pracovního uplatnění nebo pokračování ve studiu. Důležitý je však nejen stupeň dosaženého vzdělání, ale i obor v souvislosti s poptávkou trhu práce. Snáze se
uplatňují absolventi středních odborných škol a středních odborných učilišť, kteří při studiu nabyli konkrétní odbornosti a v některých případech i praxi. Hůře jsou na tom absolventi, kteří mají všeobecné vzdělání a z různých důvodů nepokračují v dalším, odborném vzdělávání. Početnou skupinu absolventů tvoři ti s výučním listem, avšak mnozí z nich získali odbornost, po které se trh nepoptává jedná se zejména o oblast služeb, a to obor prodavač, číšník, servírka, kadeřnice. Lépe se na trhu práce uplatňují absolventi technických oborů, uplatnitelných zejména v oblasti stavebnictví a strojírenství (truhlář, zedník, zámečník, elektrikář). I nadále platí, že problematika uplatnění absolventů na trhu práce se rozlišuje dle úrovně škol a vystudovaných oborů. U některých typů škol jsou mnohdy studenti málo připraveni na realitu trhu práce. Absolventi, kteří nesplňují požadavky zaměstnavatelů, jsou zařazováni do rekvalifikačních kurzů a projektů ESF, kde získávají další motivační a vědomostní schopnosti, rozvíjejí si osobností předpoklady a orientaci na trhu práce. Absolventi vysokých škol často odcházejí za prací mimo region. Ekonomická krize vážně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, zejména o vyučené, který byl v době vrcholící prosperity přímo enormní. Absolventi škol zřejmě nejvíce doplácejí na nárůst nezaměstnanosti, protože pro zaměstnavatele je vždy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání než propouštět stávající zaměstnance. III.3 Osoby se zdravotním postižením Vzhledem ke stále vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se zdravotním postižením jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání. Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2008 31. 12. 2009 osoby se ZP 1 066 1 108 484 507 podíl na celkovém počtu uchazečů 13,0 11,2 11,1 9,8 z toho: plně invalidní 8 4 3 2 částečně invalidní 785 786 349 344 os. zdravotně znevýhodněné 273 318 132 161
III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči do 25 let tuto skupinu tvoří cca. 6% všech evidovaných uchazečů. S příznivým vývojem zaměstnanosti v uplynulém roce se situace u této skupiny výrazně zlepšila a dá se konstatovat, že již pomalu přestává mezi problémové patřit. Jejím největším handicapem při hledání zaměstnání je malá nebo vůbec žádná praxe. Tato skupina stále patří mezi preferované při uplatňování nástrojů APZ, zejména rekvalifikací, příspěvku na vyhrazená pracovní místa, VPP. Nástroje APZ by měly sloužit zejména k získání praktických zkušeností, jako prostředku k pozdějšímu uplatnění na trhu práce. Z oblasti rekvalifikací jsou použity zejména motivační kurzy. b) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most i přes výrazné zlepšení v roce 2008 tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců stále cca 58% všech uchazečů. Toto nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 44% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. c) Uchazeči se ZP tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 13% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. d) Mladiství bez kvalifikace tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). I když se nejedná o nijak početnou skupinu, je jednou z nejproblematičtějších. U této skupiny je handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPMvyhrazená pracovní místa či VPP. e) Etnické menšiny jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. Úřad práce v Mostě se snaží této skupině aktivně pomáhat s využitím všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. f) Uchazeči nad 50 let věku hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 26% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM vyhrazená pracovní místa, VPP, rekvalifikační a motivační kursy.
III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Pro potřeby analýzy trhu práce je náš okres rozdělen na 5 mikroregionů. Kritériem pro rozdělení byly podobné charakteristiky v problematice zaměstnanosti. ÚŘAD PRÁCE v Mostě Obce podle mikroregionů Český Jiřetín Brandov SRN Klíny Okres Teplice Hora Svaté Kateřiny Nová Ves v Horách Meziboří Lom Horní Jiřetín Litvínov Louka Mariánské Radčice Okres Chomutov Braňany Most Želenice Velikost obcí Počet obyvatel 1-199 Malé Březno Obrnice Korozluky Patokryje Lužice 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 Havraň Lišnice Bečov Polerady Volevčice Skršín Bělušice 5 000-9 999 10 000 - a více Okres Louny Most - 71 000 Mikroregion Most Most-venkov Most-Jih Litvínov a okolí Hory
Charakteristika mikroregionů k 31. 12. 2009 počet uchazečů MN v % z celk. Název mikroregionu EAO z dosaž. celkem dosažitelní počtu uchazečů uch. Most 36 542 5 584 5 482 15,28 15,00 Most - venkov 2 609 495 488 18,97 18,70 Jih okresu 1 679 334 331 19,89 19,71 Litvínov a okolí 19 946 3 319 3 264 16,64 16,36 Mikroregion Hory 555 75 74 13,51 13,33 Ostatní 92 90 O k r e s c e l k e m 61 331 9 899 9 729 16,14 16,41 Mikroregion Most Tento mikroregion tvoří samotné okresní město Most. Charakteristická pro tento mikroregion je vysoká koncentrace ekonomicky aktivního obyvatelstva i pracovních příležitostí. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli, kteří se nalézají v tomto mikroregionu, jsou Vršanská uhelná a.s., Czech Coal services, a.s., United Energy, a.s. Komořany, České dráhy, a.s. železniční stanice Most, Krajská zdravotní a.s. Nemocnice Most, Technické služby města Mostu a.s., DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s. a mnoho dalších. Všichni tito zaměstnavatelé jsou v rámci mikroregionu dobře dosažitelní za využití MHD. Problematickou skupinou v tomto regionu stále zůstávají romští občané, především obyvatelé sídliště Most 15 ("Chánov"), kde jsou prakticky všichni obyvatelé bez zaměstnání a pobírají pouze sociální dávky. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2009 4. čtvrtletí 2009 Počet evid. % Mikroregion Most 36 542 5 584 15,00 Mikroregion Most - venkov V tomto mikroregionu jsou obce, které tvoří jakési předměstí města Mostu a jsou s ním velice úzce provázány. Charakteristický je menší počet ekonomicky aktivních obyvatel a méně pracovních příležitostí. Přímo v mikroregionu patří mezi větší zaměstnavatele Keramost, a.s. - Most, Eduard Model Accessories, s.r.o. Obrnice, M-Ward manufacturing, s.r.o. - Korozluky a SIAD Czech, s.r.o.. Lidé v tomto regionu ztratili v minulosti své pracovní uplatnění v souvislosti s restrukturalizací dolů a dramatickým snížením počtu pracovníků v zemědělství. V současné době nachází lidé z tohoto mikroregionu uplatnění jak v firmách, které podnikají přímo zde, tak i v rámci celého okresu. Situaci mírně komplikuje ne právě nejlepší situace v dopravní obslužnosti.
Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12 2009 4. čtvrtletí 2009 Počet evid. % Mikroregion Most venkov 2 609 495 18,70 Braňany 574 94 16,20 Korozluky 58 8 13,79 Lužice 228 25 10,96 Obrnice 1 218 298 24,06 Patokryje 211 30 13,74 Skršín 110 9 8,18 Želenice 210 31 14,76 Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: malý počet ekonomicky aktivních obyvatel, horší dopravní obslužnost, neodpovídající skladba ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mikroregion Jih Charakteristická pro tento mikroregion zůstává převaha zemědělské výroby před zaměstnaností v průmyslu. Tento trend se začíná měnit s postupným naplňováním rozvojové zóny JOSEPH, kde v roce 2003 začal fungovat první významný průmyslový podnik, a to firma Nemak Czech Republic, s.r.o., dále patří k významným zaměstnavatelům firma Best, a.s. závod Polerady, Věznice Bělušice a zemědělské podniky Fyton s.r.o., STARCAM, s.r.o., DOMES Bylany, s.r.o., Zeva spol s r.o. Bečov. Mnoho obyvatel za prací dojíždí do okresu Louny, zejména do průmyslové zóny TRIANGLE. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2009 4. čtvrtletí 2009 Počet evid. % Mikroregion Jih 1 679 334 19,71 Bečov u Mostu 1 013 226 22,21 Bělušice 99 23 23,23 Havraň 238 41 16,81 Lišnice 89 10 10,11 Malé Březno 88 19 21,59 Polerady 110 8 7,27 Volevčice 42 7 16,67 Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: malý počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, nevhodná skladba obyvatelstva, špatná dopravní obslužnost, velká problémová skupina rómského obyvatelstva v obci Bečov. Mikroregion Litvínov a okolí Tento mikroregion tvoří hlavně druhé největší město okresu Litvínov, dvě menší okolní města Meziboří a Lom a potom ostatní obce. I v tomto mikroregionu je soustředěno několik významných zaměstnavatelů celookresního významu. Je to především Unipetrol RPA, s.r.o. Litvínov (do 1. 8. 2007 Chemopetrol a.s.), který je druhým největším zaměstnavatelem v okrese. Mezi významné zaměstnavatele dále patří ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s. Litvínov, Schoeller, k.s. - Litvínov, BIS Czech, s.r.o. Litvínov, EUROMONT GROUP a.s., Eurosupport
Manufacturing Czechia s.r.o., Greiner packaging, s.r.o., JAPEK, s.r.o., UNIPETROL DOPRAVA, a.s., Důl Kohinoor, a.s., Primed Halberstadt CZ, s.r.o. a mnoho dalších firem. Převažující část ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v chemickém a textilním průmyslu. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2009 4. čtvrtletí 2009 Počet evid. % Mikroregion Litvínov a okolí 19 946 3 319 16,36 Horní Jiřetín 989 149 14,86 Litvínov 14 190 2382 16,51 Lom u Mostu 1 806 327 17,88 Louka u Litvínova 358 72 19,83 Mariánské Radčice 208 36 17,31 Meziboří 2 395 353 14,36 Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: vysoký počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, na naše poměry relativně vysoký počet pracovních příležitostí a dobrá dopravní obslužnost. Mikroregion Hory Tento mikroregion je charakteristický zejména svou zeměpisnou polohou. Jak už sám název mikroregionu napovídá, jedná se o horskou oblast našeho okresu se vším, co je pro horské oblasti typické, tzn.: odlehlost, špatná dopravní obslužnost, malý počet obyvatel, sezónní výkyvy v nezaměstnanosti. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2009 4. čtvrtletí 2009 Počet evid. % Mikroregion Hory 555 75 13,33 Brandov 129 14 10,85 Český Jiřetín 39 1 2,56 Hora Svaté Kateřiny 160 30 18,75 Klíny 25 4 16,00 Nová Ves v Horách 202 26 12,38 Jinak by řešením problematiky v tomto mikroregionu byla především možnost dobrého a levného spojení do centrálních částí okresu, kde je relativně více pracovních příležitostí. Část ekonomicky aktivních obyvatel nachází uplatnění v rámci služeb spojených s turistickým ruchem, ať již se jedná o turisty zahraniční nebo o příměstskou turistiku obyvatel okresu. Do budoucna má tento mikroregion poměrně velký potenciál, a to v souvislosti s dalším rozvojem cestovního ruchu.
III.6 Mapa okresu - míra nezaměstnanosti k 31.12.2009 rozčleněná na mikroregiony ÚŘAD PRÁCE v Mostě Míra nezaměstnanosti v jednotlivých lokalitách okresu MOST ke dni 31. 12. 2009 Český Jiřetín 2.56% SRN Okres Teplice Brandov 10.85% Klíny 16% Meziboří 14.36% Hora Svaté Kateřiny 18.75% Nová Ves v Horách 12.38% Horní Jiřetín 14.86% Litvínov 16.51% Louka 19.83% Lom 17.88% Mariánské Radčice 17.31% Okres Chomutov Bra ň any 16.20% Velikost obcí Počet obyvatel 1-199 Malé Březno 21.59% Most 15.00% Obrnice 24.06% Korozluky 13.794% Patokryje 13.74% Želenice 14.76% Lužice 10.96% 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000 - a více Havraň 16.81% Lišnice 10.11% Polerady 7.27% Okres Louny Bečov 22.21% Volevčice 16.67% Skršín8.18% Bělušice 23.23% mén ě než 10 % Most - 71 000 Stupnice míry nezamě stnanosti v % 10.1-12.5% 12.6-15 % 15.1-17.5 % 17.6-20 % 20.1-22.5 % 22,6-30% více než 30.1%
IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnávání cizinců Zaměstnaní cizinci stav k 31. 12. 2008 31. 12. 2009 zaměstnaní s pracovním povolením 195 96 informace o zaměstnání podle 98 písm. a) až e), j) až m) 79 101 občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska 523 405 Zaměstnávání občanů EU a EHP K 31. 12. 2009 bylo v okrese Most registrováno na informačních kartách celkem 405 občanů EU Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska Stát Stav k 31. 12. 2008 31. 12. 2009 2009 2008 Slovensko 245 249 +4 Bulharsko 119 23-96 Rumunsko 87 67-20 Polsko 37 25-12 Německo 14 16 +2 Litva 6 4-2 Velká Británie 3 3 0 Nizozemí 3 4 +1 Irsko 2 2 0 Belgie 2 2 0 Itálie 1 1 0 Švédsko 1 1 0 Rakousko 1 4 +3 Dánsko 1 1 0 Švýcarsko 1 1 0 CELKEM 523 405-118 Z celkového počtu 405 zde pracovalo 67 žen, tj. 16.75 %.
Počet zaměstnaných evidovaných ostatních cizinců tzv. třetích států kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Stát Stav k 31. 12. 2008 31. 12. 2009 2009 2008 Arménie 0 1 +1 Bosna a Hercegovina 1 0-1 Čína 11 7-4 Indie 1 1 0 Jordánsko 2 1-1 Kazachstán 3 3 0 Kyrgyzstán 5 5 0 Moldavsko 0 1 +1 Makedonie 1 3 +2 Mongolsko 2 2 0 Nigérie 1 1 0 Rusko 4 6 +2 Tunisko 0 1 +1 Turecko 1 1 0 Ukrajina 32 47 +15 Vietnam 8 11 +3 Palestina 2 3 +1 Jemen 4 5 +1 Jugoslávie 0 2 +2 CELKEM 79 101 +22 Z celkového počtu 101 zde pracovalo 24 žen, tj. 23,76 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi zámečník, montér potrubář, lešenář, svářeč, zedník, montážní a manipulační dělník, montér kovových konstrukcí a také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma VSB MONT s.r.o., SYMA GROUP s.r.o., BIS CZECH s.r.o., RELUKO s.r.o., OKZ HOLDING a.s., Krajská zdravotní, a.s. Nemocnice Most, o. z., MONIZ s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o. Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích států K 31. 12. 2009 bylo celkem 96 platných povolení k zaměstnání cizinců. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, svářeč, obsluha strojů a zařízení, stavební dělník zednických prací a montážní dělník a také lékař. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů.
Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) Stát Stav k 31. 12. 2008 31. 12. 2009 2009 2008 Albánie 1 1 Bosna a Hercegovina 0 1 +1 Ghana 0 3 +3 Čína 0 1 +1 Kanada 2 1-1 Indie 1 3 +2 Japonsko 4 2-2 Jugoslávie 0 3 +3 Kazachstán 0 1 +1 Moldavsko 2 1-1 Mexiko 1 5 +4 Makedonie 2 1-1 Mongolsko 10 6-4 Nepál 0 3 +3 Rusko 4 8 +4 Sýrie 0 2 +2 Ukrajina 87 50-37 Uzbekistán 0 1 +1 Jemen 1 1 0 Vietnam 78 0-78 Keňa 1 2 +1 Bez státní 1 0-1 příslušnosti CELKEM 195 96-99 Z celkového počtu 96 zde pracovalo 17 žen, tj. 17,70 %. Mezi největší zaměstnavatele patří APRoL s.r.o., BIS Czech s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., EVROPA 2000 s.r.o., LASTAV 5 s.r.o., HARTMANN RICO a.s., MIKO 2000 s.r.o., ŠAPIP s.r.o., Valerij Korol.
V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce 37 045 674,42 Kč z rozpočtovaných 37 550 000,00 Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti. V.2 Realizace APZ v roce 2009 (Normativní instrukce MPSV 13/2009) Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2008 rok 2009 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 215 741 307 501 z toho na pasivní politiku (PPZ) 93 281 181 341 podíl PPZ na PZ v % 43,2 59,0 na aktivní politiku (APZ) 1) 93 372 112 890 podíl APZ na PZ v % 43,3 36,7 Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle 78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 28 775 12 311 podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v % 13,3 4,00 Insolvence 313 959 podíl insolvence na PZ v % 0,2 0,3 1) včetně ESF Za méně příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl pasivní politiky převýšil 50%. Bylo to způsobeno značným nárůstem nově se evidujících uchazečů o zaměstnání. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu.
Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2008 rok 2009 SÚPM zřízená zaměstnavateli 1 560 1 250 SÚPM vyhrazená zaměstnavateli 10 143 3 239 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 1 737 3 377 SÚPM OP LZZ 3 176 23 137 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 0 325 veřejně prospěšné práce 23 090 7 983 veřejně prospěšné práce OP RLZ 1 076 1 948 veřejně prospěšné práce OP LZZ 703 25 118 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 5 651 12 770 rekvalifikace 13 372 6 005 poradenství 0 2 024 rekvalifikace OP LZZ 0 5 837 překlenovací příspěvek 220 zrušen příspěvek na dopravu zaměstnanců 0 zrušen příspěvek na zapracování 0 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti 120 0 0 programy tvorby nových pracovních míst 30 236 11000 Příspěvek zaměstnavateli na úhradu nákladů odborného nebyl rozvoje zaměstnanců Vzdělávejte se! OP RLZ realizován 2 076 Příspěvek zaměstnavateli na úhradu nákladů odborného nebyl rozvoje zaměstnanců Vzdělávejte se! OP LZZ realizován 2 491 Evropský sociální fond OP RLZ 1 569 4146 Rezervní fond 0 0 Ostatní (semináře, expertízy apod.) 840 114 celkem 93 373 112 900
Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok 2008 rok 2009 SÚPM zřízená zaměstnavateli 20 16 SÚPM vyhrazená pracovní místa 124 15 SÚPM OP LZZ 195 499 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 29 58 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 0 4 místa v rámci VPP 182 0 VPP OP LZZ 69 392 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 25 43 celkem 644 1027 Společensky účelná pracovní místa zřízená V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2009 zřízeno 16 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2009 zřízeno v rámci tohoto nástroje celkem 39 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 30 uchazečů o zaměstnání. V roce 2009 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 34 uchazečů o zaměstnání. V roce 2009 byla zřízena pracovní místa v těchto profesích: administrativní pracovník, cukrář, 4 pracovní místa v profesi kuchař a 10 pracovních míst v profesi prodavač. Na zřízení pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2009 vynaloženo celkem 1.250.000,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 78.125 Kč. Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik dofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst zřízených. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2009 vyhrazeno 21 nových pracovních míst pro 21 uchazečů o zaměstnání. Spolu s místy, které byly vyhrazeny v roce 2008 a jejichž platnost stále trvá, byl k 31. 12. 2009 stav 15 platných míst s 13 umístěnými uchazeči, v rámci tohoto nástroje. Jednalo se pouze o pracovní místa vyhrazená uchazečům o zaměstnání pro získání odborné praxe v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích prostřednictvím agentur práce. V rámci jedné dohody je možné poskytnout maximálně 6 měsíčních plateb (12 plateb jen