Vlastní hodnocení školy 2. 9. 2010 Přítomni: L. Šlechta, V. Erbanová, A. Štrbová, Z. Zimová, K. Vendégová, L. Křelinová, V. Drašnar, L. Holanová, Š. Stanková, H. Roubalová, J. Tomanová Program: 1. Úvodní slovo L. Šlechta 2. Výsledky a) závěry plošného hodnocení 3., 5. třídy (testování SCIO), 8. a 9. třídy (KALIBRO) L. Holanová b) závěry dotazníkového šetření dotazník učitel-žák a porovnání se školním rokem 2007/2008 H. Roubalová 3. Plnění opatření, která vyplynula z autoevaluace ve školním roce 2008/2009 a) v čem naplňujeme, v čem ne b) výměna zkušeností 4. Opatření pro školní rok 2010/2011 ad. 2a) V letošním školním roce proběhlo testování ve 3., 5., a 9. třídě tak, jak je stanoveno v evaluačním plánu školy. Kromě těchto tříd hodnotícími testy prošla také 8. třída, abychom mohli porovnat jejich dosažené výsledky s žáky jiných škol před jejich odchodem do 9. třídy do ZŠ Frýdlant. Pro 3. a 5. ročník se využilo produktů firmy SCIO. Ve 3. třídě se testování provádělo v oblastech ČJ, M, Prvouka, AJ a klíčové kompetence. V 5. třídě ČJ, M a obecné studijní předpoklady. V 8. a 9. třídě se testovalo produkty firmy KALIBRO v předmětech ČJ a M, u 8. třídy byly testy doplněny o obor obecných studijních předpokladů. 3. třída V porovnání s jinými školami byly výsledky průměrné v získaných klíčových kompetencích, v oblasti slabšího průměru se pohybovaly v ČJ a AJ, podprůměrné pak jsou v M a prvouce. Mezi žáky, kteří se testovnání zúčastnili, jsou dva, kteří dosáhli výborných výsledků, na druhé straně 6 žáků zcela propadlo v některém testovaném oboru (z toho 3 ve všech). 5. třída V obou hlavních předmětech (ČJ a M) byly dosažené výsledky velmi podprůměrné. Porovnáním výsledků testů z Čj a OSP bylo zjištěno, že na naší škole je studijní potenciál žáků v ČJ využíván optimálně, v M je využíván nedostatečně, výsledky žáků jsou na nižší úrovni, než jaká odpovídá úrovni jejich studijních předpokladů, žáci pracují tzv. pod svoje možnosti. U 7 žáků byly zjištěny velké rozptyly ve známkách, které žáci dostali za posledním vysvědčení a potenciální známce na základě čisté úspěšnosti. 9. třída Testování mělo ukázat množství výstupních znalostí žáka a event. prokázat připravenost žáka na další studium. Výsledky testování v podstatě odpovídaly průběžnému hodnocení žáků. 8. třída Zde probíhal jiný typ testování - PODPORA PŘÍPRAVY NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2009/2010. Výsledky byly opět porovnány se známkámi, které žáci dostali za posledním vysvědčení. U 5 žáků byly známky z vysvědčení o stupeň lepší než skutečné dosažené výsledky ( jedné žákyně o více jak 3 stupně), u jednoho žáka pak horší. Obecně lze říci, že zde docházelo k nadhodnocování některých dětí. Se závěry hodnocení výsledků vzdělávání přítomné seznámila L. Holanová a kompletní výsledky jsou přílohou této zprávy.
ad. 2b) V průběhu června 2010 proběhlo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 97 žáků 3. - 9. třídy, kteří se mohli vyjádřit z otázkám týkajícím se vztahu mezi učitelem a žákem. Stejný dotazník dostali žáci také před dvěma lety, takže jsme díky tomu získali možnost porovnání výsledků. V úvodní části se žáci mohli vyjádřit k otázkám, které vycházeli z hlavních cílu ŠVP ZŠ. V porovnání s minulým dotazníkem došlo k posunu vpřed v oblasti: kdy učitelé podporují vzájemnou spolupráci žáků jsou ochotni jim pomoci, pokud něčemu nerozumí chtějí, aby žáci učivu porozuměli a uměli ho využít v praxi. Naopak k posunu zpět došlo v oblasti: sebehodnocení žáků spravedlivého hodnocení žáků navázání důvěry mezi učitelem a žákem vytváření příjemného pracovního prostředí Pozitivem dotazníku je, že se většina žáků cítí ve škole dobře, i přes určité nedostatky, které jsou dány stářím školy (školní budovy). Nebojí se vyjádřit svůj názor, projevit svá přání, dokáží se zapojit do diskuze a do aktivit pořádaných školou, sami se snaží o zlepšení svého pracovního prostředí. Kompletní výsledky jsou k nahlédnutí na webových stránkách školy. ad. 3a) Učitelé měli možnost se vyjádřit ke třem otázkám, které vzešli z návrhu opatření loňské autoevaluace. Jejich úkolem bylo zhodnotit svou práci pohledem, co se jim v letošním školním roce povedlo či nikoli. Vzájemná spolupráce žáků + práce ve skupinách, dvojicích lepší žáci pomáhají slabším projekty lépe využitelné ve volitelných předmětech, kde je více času projektové dny Den Země (Týden Země), výtvarné dílny, Informatika, Přírodopis čtení soutěže ČSP, Vv zapojení všech např. při výzdobě třídy ( dívky motivují chlapce, nemusí učitel) - práce ve skupinách problém, jaké tvořit skupiny (homogenní?), aby se do práce zapojili všichni členové problém na druhém stupni žáci nejsou ochotni pracovat ve skupině, chybí jim taková soustavná příprava, kterou by mohli využít při řešení úkolů žákům chybí motivace (často negativní příklady z rodiny) Sebehodnocení žáků + 1. stupeň využití slovního hodnocení, prostřednictvím obrázků (smajlíci) - velká váha slov učitele, když hodnotí děti (lépe je být neutrální) - žáci jsou k sobě více kritičtí než k ostatním (1. a 2. třída) snaha ohodnotit svou práci objektivně dát žákům možnost ohodnotit se na základě vlastního pocitu z odvedené práce (jakou dostanu známku z testu na konci práce)
- chybí práce s portfóliem mohou k tomu napomoci dílčí úspěchy např. v soutěžích žáci nejsou objektivní, nedokáží se nadnést nad problém (sami chtějí být nejlepší, ale nedokáží posoudit, kdo je lepší) velmi často dochází k vlastnímu přeceňování děti si samy nedokáží najít své místo na žebříčku ve třídě (kde se asi tak pohybuji) pro žáky je jednodušší ohodnotit druhého než sebe Praktické využití získaných znalostí a dovedností + dokázat žákům odpovědět na otázku, proč se danou látku učím naučit žáky pracovat s textem, najít samostatně informace a pracovat s nimi propojení teorie a praxe např. prostřednictvím pokusů (Fy, CH) vytvoření vztahu k přírodě vycházky do přírody využití ve volitelných předmětech projektové dny návštěva divadla (využití základů etiky, estetiky) uplatňování pracovních návyků (ČSP) účast v soutěžích, olympiádách získání průkazu cyklisty ad. 3b) Výměna zkušeností V této části měli učitelé možnost si vzájemně porovnat metody práce, které používají k dosahování cílů vytýčených ŠVP. ad. 4 Opatření: testování žáků 3. a 5. ročníku ve školním roce 2010/2011 opětovné využívání portfólia - vést děti ke správnému ohodnocení sama sebe rozvoj týmové spolupráce mezi žáky, větší zapojování žáků do práce ve skupinách využívání projektového vyučování Zapsala: Mgr. Helena Roubalová
Příloha: SROVNÁVACÍ TESTOVÁNÍ 2009/2010 TESTOVÁNÍ 3. TŘÍD SCIO - STONOŽKA 2009/2010 Proběhlo během měsíce dubna, zapojilo se do něj 458 škol, 589 tříd, 8414 žáků. Testovány byly znalosti v těchto oblastech: Český jazyk, matematika, anglický jazyk, člověk a jeho svět a klíčové kompetence. Výsledky: Český jazyk slabší průměr 60 % škol dosáhlo lepších výsledků 15 úloh Matematika - podmrůměrné 70 % škol dosáhlo lepších výsledků - 14 úloh Člověk a jeho svět = prvouka - podprůměrné 20% nejslabších škol 14 úloh Klíčové kompetence - průměrné více než 50 % škol dosáhlo lepších výsledků 15 úloh Anglický jazyk slabší průměr 60 % škol dosáhlo lepších výsledků 15 úloh Čistá úspěšnost (Ú) = poměr mezi skóre v celém testu a maximálním počtem bodů Skóre (S) správná odpověď = 1 bod, nesprávná odečtena část bodu (dle počtu nabízených variant řešení), žádná odpověď = 0 bodů Percentil(P) = pořadí žáka v testu stupnice od 0 (nejhorší) po 100 (nejlepší), střed 50 Výsledky z Aj, Čj, Ma, Prv, kompetence čistá úspěšnost v procentech; skóre; percentil Pavel Bečička: Ú - 80,80, 68,79, 90 S- 12, 12, 9,5; 11, 13,5 P- 61,62,55, 66, 74 Jan Bednář: Ú 40, 30, 18, 25, 80 S 6, 4,5; 2,5; 3,5; 12 P- 18, 9, 13,11, 56 Karolína Hrudková: Ú-20, 40, 7, 0, 10 S 3, 6, 1, 0; 1,5 P 7, 15, 7, 3, 1 Sabina Lorencová: Ú 53, 60,68, 46, 60 S 8, 9; 9,5; 6,5; 9 P 33, 34, 55, 27, 60 Filip Marek : Ú 60, 70, 50, 57, 90 S 9, 10, 7, 10; 13,5 P 35, 48, 41, 38, 84 Ondřej Michálek: Ú 0, -30, 4, 7, -10 S 0, -4,5; 0,5; 1, -1,5 P 2, 0, 4, 5, 0 Josef Schernstein: Ú- 33, 0, 7, 4, 20 S 5, 0, 1; 0,5, 3 P 17, 1, 7, 3, 3 Alena Stanková: Ú 100, 93, 61, 57, 100 S 15, 14; 8,5; 8, 15 P 89, 90, 53, 38, 90 Iveta Škodová: Ú 80, 57, 57, 36, 80 S 12; 8,5; 8, 5, 12 P 61, 33, 44, 17, 56 Karina Šoltová: Ú 50, 67, 39, 75, 53 S 7,5; 10; 5,5; 10,5; 8 P 26, 46, 30, 66, 25 Patrik Zita: Ú 90, 60, 71, 25, 90 S 13,5, 9, 10, 3,5, 13,5 P 75, 34, 65, 11, 74 Jonáš Majtyka: Ú 87, 93, 93, 93, 100 S 13, 14, 13, 13, 15 P 74, 90, 91, 92, 100 Karel Pantůček: Ú 13, N, 4, -7, 3 S 2, N, 0,5; -1; 0,5 P 6, N, 4, 1,1 Pozn: Pantůčkův test z českého jazyka nemohl být zpracován. ROZPTYLY VE ZNÁMKÁCH Případy, kdy poslední známka na vysvědčení o dva a více stupňů neodpovídala potenciální známce na základě čisté úspěšnosti. předmět úspěšnost (v %) známka Jan Bednář PRV, ČJ, M 25, 30, 18 2, 3, 2 Karolína Hrudková PRV, M 0, 7 3,3 Sabina Lorencová PRV, ČJ, AJ 46, 60, 53 1, 1, 1 Filip Marek PRV, MA 57, 50 1, 1 Ondřej Michálek PRV, MA 7; 3,6 3, 3 Josef Schernstein PRV, ČJ, MA 3,6; 0; 7,1 3, 3, 2 Alena Stanková PRV, MA 57, 61 1, 1 Iveta Škodová PRV, MA 36, 57 1, 1 Karina Šoltová MA, AJ 39, 50 1, 1 Karel Pantůček MA, AJ 3,6; 13, 3 3, 3 Patrik Zita PRV, AJ 25, 90 1, 3
EXTRÉMNÍ VÝSLEDKY VYSOCE NADPRŮMĚRNÝ VÝSLEDEK V RÁMCI VŠECH CELOREPUBLIKOVĚ TESTOVANÝCH ŽÁKŮ (15% nejlepších) Stanková Aj, Čj, kompetence Majtyka Čj, Ma, Prv, kompetence VELMI SLABÝ VÝSLEDEK (15% nejhorších) Bednář Čj, Ma, Prv Hrudková všechny oblasti Michálek všechny oblasti Schernstein Čj, Ma, Prv, kompetence Zita Prv Pantůček všechny oblasti TESTOVÁNÍ 5. TŘÍD SCIO - STONOŽKA 2009/2010 Proběhlo běhěm dubna, zapojilo se 654 škol, 907 tříd, 14959 žáků. Testovány byly znalosti v těchto oblastech: Český jazyk, matematika a obecné studijní předpoklady (OSP). Výsledky: Český jazyk velmi podprůměrné 10 % nejslabších škol - 40 úloh Porovnáním výsledků testů z Čj a OSP bylo zjištěno, že na naší škole je studijní potenciál žáků v ČJ využíván optimálně, výsledky v testech odpovídaly úrovni jejich studijních předpokladů. Matematika - velmi podprůměrné 10 % nejslabších škol - 30 úloh Porovnáním výsledků z matematiky a OSP bylo zjištěno, že studijní potenciál žáků v matematice je na naší škole využíván nedostatečně, výsledky žáků jsou na nižší úrovni, než jaká odpovídá úrovni jejich studijních předpokladů, žáci pracují tzv. pod svoje možnosti. Čistá úspěšnost (Ú) = poměr mezi skóre v celém testu a maximálním počtem bodů Skóre (S) správná odpověď = 1 bod, nesprávná odečtena část bodu (dle počtu nabízených variant řešení), žádná odpověď = 0 bodů Percentil(P) = pořadí žáka v testu stupnice od 0 (nejhorší) po 100 (nejlepší), střed 50 Výsledky z Čj, Ma, OSP, čistá úspěšnost v procentech; skóre; percentil Bohuslav Motal: Ú- 0, -1, 23 S 0, -1, 10 P 2, 2, 25 Tereza Novotnyjová: Ú 47, 43, 45 S 19, 13, 20 P 43, 48, 57 Hedvika Švandrlíková: Ú 10, 3, 3 S 4, 1, 1 P 6, 5, 4 Markéta Vlková: Ú - -10, -3, 3 S - -4, -1, 1 P 0, 2, 5 Tereza Čemusová: Ú 20, 31, -5 S 8, 9, -2 P 14, 31, 1 Jana Ďurašková: Ú 27, 12, 8 S 11, 4, 4 P 20, 11, 9 Dominik Horváth: Ú 30, 13, 20 S 12, 4, 9 P 23, 12, 22 Daniel Kořínek: Ú 43; 12,5; 28 S 17, 4; 12,5 P 39, 11, 32 Lucie Křelinová: Ú- 63, 31, 40 S 25, 9, 18 P 66, 31, 50 Josef Špidlen: Ú 0, 31, 1 S 0, 9; O.5 P 2, 31, 3 ROZPTYLY VE ZNÁMKÁCH Případy, kdy poslední známka na vysvědčení o dva a více stupňů neodpovídala potenciální známce na základě čisté úspěšnosti.
předmět úspěšnost (v %) známka Křelinová Ma 31 1 Motal Ma -2 3 Novotnyjová Ma 43 2 Vlková Ma -3 3 Čemusová Čj, Ma 20, 31 3, 2 Ďurašková Ma 12 3 Kořínek Ma 12 2 EXTRÉMNÍ VÝSLEDKY VYSOCE NADPRŮMĚRNÝ VÝSLEDEK V RÁMCI VŠECH CELOREPUBLIKOVĚ TESTOVANÝCH ŽÁKŮ (15% nejlepších) 0 VELMI SLABÝ VÝSLEDEK (15% nejhorších) Špidlen ČJ, OSP Motal ČJ, MA Švandrlíková všechny oblasti Vlková všechny oblasti Čemusová ČJ, OSP Ďurašková MA, OSP Horváth - MA Kořínek MA TESTOVÁNÍ 8. TŘÍD CALIBRO PODPORA PŘÍPRAVY NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2009/2010 Proběhlo během května, zapojilo se do něj 207škol, 341 tříd, 3883 žáků. Testovány byly znalost v těchto oblastech: Český jazyk, matematika a obecné studijní předpoklady (OSP). Výsledky: Český jazyk 40 úloh Matematika 30 úloh Obecné studijní předpoklady 60 úloh Čistá úspěšnost (Ú) = poměr mezi skóre v celém testu a maximálním počtem bodů Skóre (S) správná odpověď = 1 bod, nesprávná odečtena část bodu (dle počtu nabízených variant řešení), žádná odpověď = 0 bodů Percentil(P) = pořadí žáka v testu stupnice od 0 (nejhorší) po 100 (nejlepší), střed 50 Výsledky z Čj, Ma, OSP, čistá úspěšnost v procentech; skóre; percentil Jan Čemus: Ú 4, 11, 9 S- 2, 3; 5.5 P 3, 14, 1 Radim Lorenc: Ú 39, 52, 66 S 16, 16, 40 P 42, 80, 77 Karolína Mokrá: Ú 23, 6, 36 S 9, 2, 22 P 18, 8, 22 Michal Nguyen: Ú 61, 59, 66 S 24, 18, 40 P 79, 86, 77 Kristýna Novotnyjová: Ú 41, 34, 45 S 16, 10, 27 P 45, 57, 36 Daniel Potměšil: Ú 43, 39, 58 S 17, 12, 35 P 48, 63, 63 Božena Šlapáková: Ú 18, 10, 22 S 7, 3, 13 P 13, 13, 7 Denisa Zimáková: Ú 27, 32, 24 S 10, 10, 14 P 23, 52, 9 Jana Žuderová: Ú 39, 23, 50 S 16, 7, 30 P 42, 35, 46
ZNÁMKY: ČESKÝ JAZYK jméno známka navržená Calibrem poslední známka na vysvědčení Čemus 4 a hůř 4 Lorenc 3 4 Mokrá 4 a hůř 4 Nguyen 2 1 Novotnyjová 3 2 Potměšil 3 3 Šlapáková 4 a hůř 3 Zimáková 4 a hůř 1 Žuderová 3 1 MATEMATIKA jméno známka navržená Calibrem poslední známka na vysvědčení Čemus 4 a hůř 4 Lorenc 2 3 Mokrá 4 a hůř 5 Nguyen 2 2 Novotnyjová 3 2 Potměšil 3 2 Šlapáková 4 a hůř 4 Zimáková 3 3 Žuderová 4 a hůř 2 TESTOVÁNÍ 9. TŘÍD CALIBRO Proběhlo v lednu. Testovány byly znalosti žáků v těchto oblastech: Český jazyk a matematika. Testování mělo ukázat množství výstupních znalostí žáka a event. prokázat připravenost žáka na další studium. Výsledky: Český jazyk 12 úloh Matematika 7 úloh ČJ (procent. úspěšnost) Ma (procent. úspěšnost) Milan Bláha 66 26 Karolína Cyrusová 47 44 Milan Čapek 55 40 Miroslava Hlavová 57 56 Martina Hofmanová 59 56 Lenka Koniecká 66 44 Václav Machek 66 24 Roman Mráček 68 Nepsal Markéta Novotná 60 46 Kristýna Richterová 60 37 Darek Rucker 70 53 Richard Soukup 60 56 Aneta Šilhavíková 56 44 Petr Škoda 52 30 Denisa Šoltová 57 60 Jiří Vojáček 51 19
ZNÁMKY Výsledky testování v podstatě odpovídaly průběžnému hodnocení žáků. Výsledky zpracovala Mgr. Lucie Holanová