REFLEXE KVALITY ZPRACOVÁNÍ METODICKÝCH LISTŮ PRO TECHNICKOU VÝCHOVU Z HLEDISKA EDUKAČNÍCH CÍLŮ

Podobné dokumenty
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

OSNOVA PRO PŘEDMĚT SPECIÁLNĚ DIDAKTICKÉ PRAKTIKUM

VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ V KONTEXTU SE SOUČASNÝMI PROBLÉMY PREPRIMÁRNÍHO A PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

Didaktika účetnictví Kurs DEP507

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle a obsah vyučování zeměpisu

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

Profesní standard v odborném

Trendy ve vzdělávání 2010 Sekce 1 Podpora výuky

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Pedagogická a odborná způsobilost učitele praktického vyučování

Celoživotní vzdělávání

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

SEBEREFLEXE ŽÁKA V TECHNICKÉ VÝCHOVĚ NA PRIMÁRNÍ ŠKOLE

Malá didaktika innostního u ení.

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

Didaktika odborných předmětů. Úvod

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

Standard studijního programu Deskriptivní geometrie se zaměřením na vzdělávání

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno. Školní vzdělávací program oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ Husinec PSČ

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

Příklad dobré praxe XXI

ÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Standard studijního programu Učitelství matematiky pro střední školy

Vzdělávací programy - ZŠ praktická

Studijní obory. Speciální edukace bezpečnostních složek. Aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

Tvorba ŠVP. Podklad: RVP příslušného oboru vzdělání

Návrhy možných témat závěrečných prací

Standard studijního programu Matematika se zaměřením na vzdělávání

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Metody a formy výuky

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Didaktika odborných předmětů. Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy

DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

Jana KRATOCHVÍLOVÁ, Jiří HAVEL, Hana FILOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Tomáš Janík, Eduard Hofmann

Informační média a služby

Profesní portfolio v praxi mateřské školy

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník hodinová dotace

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

Proč a jak se stát studentem

Standard studijního programu Chemie se zaměřením na vzdělávání

Obecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, Jihlava

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc.

1. Smysl studentského portfolia. 2. Požadavky na studentské portfolio. 2.1 Obsah

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

6. Vyučovací jednotka jako základní vyučovací forma (struktura, cíl, organizace, úloha učitele a žáka, technické a materiální podmínky). Vyučovací met

Studentské portfolio

Studijní program je těsně vázán na vědeckou činnost Katedry experimentální fyziky PřF UP či praxí Forma studia

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

Standard studijního programu Didaktika chemie

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

RVP v širších souvislostech

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE vyučovací předmět PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vzdělávací oblasti

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

AGOGIKA CHEMIE. Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ. Kurz: Oborová didaktika chemie

Didaktika odborných předmětů- testové otázky

Standard studijního programu Učitelství deskriptivní geometrie pro střední školy

Didaktika odborných předmětů. Výukové metody ve výuce odborných předmětů

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

23-41-M001 Strojírenství. Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium: 4 Celkový počet vyučovacích hodin: 136 Platnost od: 1.9.

1. Souhrnné informace o projektu

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a svět práce CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: Volba povolání

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Transkript:

REFLEXE KVALITY ZPRACOVÁNÍ METODICKÝCH LISTŮ PRO TECHNICKOU VÝCHOVU Z HLEDISKA EDUKAČNÍCH CÍLŮ NAKLÁDALOVÁ Pavlína STOLINSKÁ Dominika, ČR Resumé Příspěvek prezentuje problematiku pregraduální přípravy studentů oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy v kontextu technické výchovy. Prostřednictvím reflexe kvality zpracování metodických listů pro technickou výchovu poukazuje na didaktickou kategorii edukačních cílů jako na jeden z významných interdisciplinárních prvků vysokoškolské přípravy učitele, který je součástí jak teoretické, tak aplikační části. Klíčová slova: technická výchova, didaktika, pregraduální příprava, reflexe REFLECTION OF QUALITY OF METHODOLOGICAL PREPARATION SHEETS FOR TECHNICAL EDUCATION IN TERMS OF EDUCATIONAL AIMS Abstract The paper presents problems of undergraduate education of students for primary school teaching in the context of technical education. Through the reflection of quality of methodological preparation sheets for technical education refers the didactics category of educational objectives as one of the major elements of interdisciplinary teacher training, which is the part of both the theoretical and practical part. Key words: technical education, didactics, pre-graduate preparation, reflection Úvod Technickou výchovu je možno vnímat z několika hledisek jednak jako součást výchovy a vzdělávání, jako vzdělávací obor na vysokých školách a v neposlední řadě jako vědní disciplínu, tedy jako součást pedagogiky řešící oborově didaktickou problematiku (Dostál, 2011). Hlavním cílem technické výchovy jak uvádí Roučová (2003) je všeobecný rozvoj člověka, který zná své vlastnosti a schopnosti, systematicky pracuje na jejich rozvoji a dokáže je ve svém životě prakticky uplatnit. Problematika technické výchovy se aplikuje již do prostředí praxe primární školy, přičemž současné pojetí v kontextu kurikulární reformy klade důraz na rozvoj kompetencí. Žáci by tedy dnes měli více umět, namísto znát (Spilková, 2005). Na primární škole nabývají tyto kompetence zvláštního významu. V souladu s interdisciplinárním zaměřením vzdělávání na prvním stupni ZŠ je možné efektivně propojovat znalosti žáků s praktickými dovednostmi a jejich uplatněním v životě. Nepostradatelnost těchto dovedností v životě člověka potvrzují i kurikulární dokumenty, kde jsou tyto znalosti, dovednosti a postoje blíže popsány ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Tato oblast postihuje značné spektrum činností a technologií, které mají ve výsledku vést k získání základních dovedností v různých oborech lidské činnosti. (RVP ZV, 2007) 1. Pregraduální příprava učitelů primární školy v kontextu technické výchovy Národní program rozvoje vzdělávání v České republice deklaruje, že učitelskou kvalifikaci je možné získat pouze vysokoškolským studiem, čímž poukazuje 106

na neoddiskutovatelný význam této profese. Podmínky a způsoby získání učitelské kvalifikace a výkon učitelské profese upravuje zákon č. 563/2004 Sb. Profil absolventa oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ je vymezen celkovou koncepcí oboru a obsahovou stránkou pregraduální přípravy. Absolvent je vybaven kompetencemi vývojově reflektivními, diagnostickými, komunikativními, kooperativními, sebereflektivními, předmětově diagnostickými, předmětově-didaktickými, pedagogicko-výzkumnými, pedagogickoorganizačními, řídícími a kompetencemi k projektivní tvořivosti. Absolvent získá multidisciplinární znalosti a dovednosti z oblasti jazykové, matematicko-přírodovědné a vlastivědné, hudební, tělesné, výtvarné a pracovní. Vyznačuje se širokým kulturním rozhledem (z literatury, hudby, výtvarného a dramatického umění). Disponuje dovednostmi a vědomostmi, které přispívají k podpoře zdraví i k optimální prevenci nežádoucích aktivit a projevů technologie, je schopen se orientovat a působit na žáky ve smyslu společenských změn, řešit pedagogické problémy a hodnotit svoji pedagogickou činnost. Má předpoklady k tvůrčímu, sebereflektivnímu a autoregulativnímu rozvoji. (KPV, [online]) Co se týče koncepce pregraduální přípravy, tak jsou studijní disciplíny formující studenty v dané oblasti vystavěny s respektem k jedné ze základních didaktických zásad k zásadě návaznosti. V prvním ročníku se studenti pokoušejí o vymezování základních pedagogických termínů a to i v historickém kontextu. Dále absolvují předmět zaměřený konkrétně na didaktiku primární školy, přičemž tato studijní disciplína existuje v interakci s didaktickým praktikem, kde daná teoretická vymezení aplikují do poznatků v prostředí praxe. V rámci absolvování uvedených předmětů by studenti měli získat orientaci jak v typicky didaktických kategoriích, jako jsou edukační cíle, vyučovací metody či organizační formy výuky v kontextu podmínek primární školy. Osvojení teoretických znalostí, technologií i praktických činností v rámci pregraduální přípravy budoucích učitelů primární školy pak probíhá v rámci studijních disciplín Technologické praktikum 1, 2 a Didaktika technické výchovy. Disciplíny jsou koncipovány tak, aby si studenti v průběhu pregraduální přípravy osvojili jak teoretickou, tak praktickou průpravu základních pracovních a tvůrčích dovedností při práci s různými materiály a ověřili jejich uplatnění v životním prostředí i společnosti. V rámci realizace disciplín v nižších ročnících je kladen důraz především na vlastní praktickou kreativní činnost studentů. Teoretický rámec v podobě odborně didaktických znalostí uzavírá disciplína Didaktika technické výchovy. V rámci předmětu Technologické praktikum 1 probíhá výuka mimo jiné prostřednictvím vlastních mikrovýstupů studentů. Přípravy na metodické výstupy jsou zpracovány v podobě metodických listů, které obsahují jak specificky didaktické kategorie, tak detailní postup výroby s obrazovou dokumentací výrobku. Dílčí cíle disciplíny je možné vyjádřit v podobě úrovní profesních výstupů, tak jak je uvádí Lukášová (2009). 1. připravovat procesy učebních činností - v kontextu technické výchovy je možné tuto úroveň vymezit jako plánování, pozorování a poznávání tvůrčí činnosti žáků, 2. realizovat procesy učebních činností - realizace plánovaných praktických aktivit v konkrétních sociálních podmínkách, 3. vyhodnocovat výsledky učebních činností - posuzovat procesy, jejich průběh a výsledky činností žáků vedoucí k očekávaným výstupům. Důraz je kladen především na první položku - přípravu učebních činností. Realizace a vyhodnocení učební činnosti pak probíhá v rámci mikrovýstupů v jednotlivých studijních skupinách. 107

2. Klasifikace didaktických kategorií Přesto, že došlo k proměně koncepce vzdělávání, která je, jak hodnotí Spilková (2005), v současnosti silně inspirována koncepcí pragmatickou, znalost didaktických kategorií nepostrádá svůj smysl. Co se týče konkrétně primární školy, tak existuje řada autorských přístupů, které se specializují na různé klasifikace. Jako jejich zástupce můžeme jmenovat např. Peška (1964) nebo Maňáka (1992). Nejpřehlednější a neefektivněji strukturovaný přístup se nám jeví pojetí Fleminga (In Nelešovská, Spáčilová, 2005), který třídí didaktické kategorie do tří základních: osoby: učitel a žák; proces: vyučování a učení se, proces výchovy a sebevýchovy; prostředky didaktických a výchovných procesů: zásady, metody, organizace, obsah, prostředky, materiální vybavenost. V rámci pregraduální přípravy budoucích učitelů jsou studenti s těmito didaktickými kategoriemi seznamováni a konfrontováni v následující linii: Schéma č. 1: Kontext didaktických kategorií v pregraduální přípravě budoucích učitelů primární školy TEORETICKÁ ROVINA APLIKAČNÍ ROVINA Poznávání didaktických kategorií odděleně Poznávání didaktických kategorií v komplexu pochopení tvorba příprav na vyučování Didaktické praktikum identifikace didaktických kategorií při hospitacích v praxi primární školy Realizace vlastních pedagogických situací dle příprav na mikrovýstupy a delší praxe Při naší reflexi metodických listů zpracovávaných k technicko-výchovným tématům se zaměříme pouze na poslední soubor Flemingových didaktických kategorií a to na teoretické úrovni. Dle předem stanovených kritérií budeme reflektovat kvalitu a případné obtíže těchto studentských prací z hlediska prostředků didaktických a výchovných procesů ve fázi fiktivní přípravy na vyučování. 3. Reflexe metodických listů z hlediska úrovně formulace edukačních cílů jako specifické didaktické kategorie Z důvodu zjištění kvality pregraduální přípravy v oblasti didaktických kategorií (v kontextu technické výchovy) jsme zvolili reflexi metodických listů pro studijní disciplínu Technologické praktikum 1 za použití metody obsahové analýzy textu, která prostřednictvími zvolených kritérií umožňuje jejich konfrontaci (Gavora, 2000). Tento předmět je doporučen pro studenty ve 2. ročníku oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy, kteří by měli již mít 108

absolvované výše uvedené předměty, tedy by měli mít dostatečně vybavenu teoretickou základnu. Objekty srovnávání byly konkrétní metodické listy, které mají sloužit jako příprava na hodinu technické výchovy. Sledovanou významovou jednotku tvořila témata z oblasti didaktiky primární školy a didaktiky technické výchovy. Vzhledem k obsažnosti dané problematiky se v příspěvku zaměřujeme pouze na kategorii edukačních cílů. Kategorie edukačních cílů má v pregraduální přípravě studentů učitelství specifickou roli, neboť pro celý edukační proces je charakteristické jeho cílové zaměření. Učitel musí vědět, zda v procesu učení skutečně došlo k pozitivním změnám ve vědomostech, dovednostech a postojích žáka. Cíle vyučování a výsledky edukační činnosti jsou v úzkém propojení. Zaměření na specifické (konkrétní) cíle vyučovacích jednotek. Dle psychických procesů žáků dělíme cíle na kognitivní, psychomotorické a afektivní. Kognitivní cíle pojímají oblast vědomostí a poznávacích schopností, psychomotorické cíle zahrnují oblast motorických dovedností, návyků a psychických procesů a afektivní cíle obsahují oblast citů, postojů, hodnotové orientace a sociálně komunikativních dovedností. Bajtoš a Pavelka (1999) označují tuto kategorizaci edukačních cílů také jako vzdělávací, výcvikové a výchovné cíle. Tabulka č. 1: Nejčastější případy nesprávně stanovených cílů: Typ cíle: Formulace cíle studentem: Výskyt chyby: kognitivní psychomotorické afektivní žáci se naučí rozvíjet svoji představivost a estetické vnímání při výrobě a volbě barev, žáci se naučí pojmenovat, popsat, reprodukovat, vysvětlit, definovat, žáci si procvičí dovednost, dovedou argumentovat, rozhodnout, načrtnout, časově naplánovat práci, organizovat, Aplikovat získanou techniku skládání, svazování a práce s netradičním materiálem, listím, z minulých hodin. cíl není ověřitelný (nelze zhodnotit míru rozvinutí představivosti), absence aktivního slovesa, chybí konkrétní objekt činnosti, chybí konkrétní objekt činnosti, odkazuje se obecně na předešlou hodinu, netvoří samostatný rámec vyučovací hodiny. 109

Z výše uvedené tabulky vyplývají následující nedostatky: nesprávná identifikace cílů, o studenti často vytváří edukační cíle pro cíle, aniž by vnímali kontextuální návaznost jednotlivých vyučovacích jednotek, nebo aniž by vnímali samotný význam této didaktické kategorie, o někdy i přes zadání netřídí cíle dle stanovených taxonomií, neužívání aktivních sloves pro kognitivní cíle, o používají náhodně vybraná slovesa, která negarantují kontrolovatelnost cíle, tedy stanovený cíl pozbývá svého významu, prosté opisování aktivních sloves bez doplnění objektu, o i takto formulovaný cíl nemá význam, protože není zhodnotitelný, absence formulace afektivních cílů, o afektivní cíle studenti buď úplně vynechají, nebo jim jejich stanovení nečiní problém a to hlavně z toho důvodu, že afektivní cíle jsou především pocitové, hodnotové, postojové, takže jejich naplnění se nedá objektivně hodnotit. Závěr Z reflexe 61 metodických listů sestavených do podoby fiktivní přípravy na výuku technické výchovy vyplynulo několik stále se opakujících nedostatků v oblasti dovednosti formulace edukačních cílů. Přičemž právě tato didaktická kategorie je jednou z nejvýznamnějších v současnosti a to z důvodu, že cíl edukačního procesu stanovuje učitel bez opory o dříve standardizované osnovy. Studenti se dopouštějí daných chyb stereotypně přesto, že již od prvního ročníku prochází systematickou přípravou v dané oblasti. Na podkladě výše uvedených zjištění se nabízí následující otázky: Je vhodné po studentech chtít formulovat didaktické kategorie i před tím, než absolvují studijní disciplínu zaměřenou na didaktiku technické výchovy? Obecně považujeme za přínosné, aby studenti pracovali s kategorií edukačních cílů i na úrovni aplikace, aby pochopili kontext a vnímali danou kategorii komplexně. Koncepčně vycházíme ze studentovy znalosti didaktiky primární školy, ale dovedou tyto znalosti aplikovat a specifikovat na technickou výchovu? Rozvíjí se jejich profesní kompetence nebo je to v rozvoji brzdí? Případně jak podpořit poznatkový rozvoj v dané oblasti? Domníváme se, že i chybně formulovaný cíl přispívá k pochopení významu dané didaktické kategorie, přičemž klademe důraz na procesuální stránku formulace edukačního cíle a řízenou činnost studenta při práci s chybou. Chybu pojímáme jako přirozený prvek učení. Z čeho vyplývají zjištěné nedostatky při formulacích edukačních cílů? Můžeme se pouze domnívat a hledat odpovědi v konceptuálním nastavení pregraduální přípravy budoucích učitelů. Např. systém podmíněných předmětů, modulové uspořádání studia, problematika oborových didaktik a jejich doporučený ročník atd. Literatura 1 BAJTOŠ, J., PAVELKA, J. Základy didaktiky technickej výchovy. Prešov: FHPS, 1999. ISBN 80-88722-46-2. 2 DOSTÁL, J. Teoretické základy technických předmětů. Olomouc: UP, 2011. 69 s. ISBN 978-80-244-2826-0. 110

3 GAVORA, Pavel. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931- 79-6 4 LUKÁŠOVÁ, H. Didaktické znalosti obsahu studentů učitelství v primárním vzdělávání. In JANÍK, T. et al. Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů. Brno: Paido, 2009. s 57-71. ISBN 978-80-7315-176-8. 5 MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: PdF MU, 1992. 6 NELEŠOVSKÁ, A., SPÁČILOVÁ, H. Didaktika primární školy. Olomouc: PdF UP, 2005. 7 PEŠEK, Z. Didaktika. Praha: SPN, 1964. 8 ROUČOVÁ, E. Didaktika technických prací na primární škole. Distanční text. 2003. 9 SPILKOVÁ, V. Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál, 2005. 10 Studijní programy: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Katedra primární a preprimární pedagogiky [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://kpv.upol.cz/studijni-programyprezencni-magisterske-1stupen-zs.php Lektoroval: PhDr. Jitka Petrová, Ph.D. Kontaktní adresa: Mgr. Pavlína Nakládalová, Ph.D., Katedra technické a informační výchovy, PdF UP v Olomouci, Žižkovo nám 5 771 40 Olomouc, ČR, tel. 00420 585 635 808, e-mail: pavlina.nakladalova@upol.cz Mgr. Dominika Stolinská, Ph.D., Katedra primárního a preprimárního vzdělávání, PdF UP v Olomouci, Žižkovo nám 5 771 40 Olomouc, ČR, tel. 00420 585 635 109, e-mail: domonika.stolinska@gmail.com 111