Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016 Jan Daneš, Miroslava Skovajsová, Helena Bartoňková Analýza dat: Ondřej Májek, Ondřej Ngo, Markéta Kněžínková, Daniel Klimeš, Ladislav Dušek
Úvod v V České republice probíhá od roku 2002 Národní program screeningu karcinomu prsu v Program je od počátku plně organizovaný, s jasně definovanými pravidly a sítí kontrolovaných akreditovaných center v Nedílnou součástí programu je jeho informační podpora, která umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci v V lednu 2014 bylo v ČR zahájeno adresné zvaní žen do programu screeningu karcinomu prsu v Program dosahuje významného populačního zásahu: v bylo provedeno 6 917 465 screeningových mamografií v program pokrývá polovinu cílové populace žen starších 45 let, aktuální pokrytí žen ve věku 45-69 let činí 62,9 % v u 36 734 žen byl odhalen zhoubný nádor, drtivá většina z nich v časných stadiích s velmi úspěšnou léčbou Vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařská fakulta, Masarykova univerzita
Populační data o epidemiologii zhoubných nádorů prsu
Mezinárodní srovnání screeningových programů v EU Úroveň organizace screeningu karcinomu prsu Pokrytí screeningem u žen 50-69 let, rok 2013 Zdroj: Cancer Screening in the European Union, Report on the implementation of the Council Recommendation on cancer screening. 2017. Česká republika se řadí mezi státy se zavedeným populačním screeningovým programem karcinomu prsu. Pokrytí screeningem na úrovní 60 procent patří v rámci Evropy mezi solidní výsledky. Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Incidence a mortalita zhoubných nádorů prsu v ČR Počet na 100 000 žen 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 %: trend růstu mezi roky 2005 2015 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Organizovaný mamografický screening +20,0 % -18,4 % Program významně ovlivňuje populační epidemiologii onemocnění Dlouhodobě klesající mortalita tohoto onemocnění při rostoucí incidenci svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění Rok Incidence Mortalita Zdroj dat: Incidence Národní onkologický registr ČR Mortalita Národní onkologický registr ČR do r. 1993, Český statistický úřad od r. 1994 Pilotní program Vytvořil v Institut roce biostatistiky 2007 přechodně a analýz, Masarykova zvýšil univerzita populační incidenci
Incidence a mortalita zhoubných nádorů prsu v ČR Počet na 100 000 žen Věkově standardizovaná incidence a mortalita dle evropského standardu ASR(E) 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Po věkové standardizaci incidence a mortality karcinomu prsu sledujeme v posledních deseti letech podstatnější pokles Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita Organizovaný mamografický screening +9,8 % -29,2 % Rok Incidence Mortalita %: trend růstu mezi roky 2005 2015 Zdroj dat: Incidence Národní onkologický registr ČR Mortalita Národní onkologický registr ČR do r. 1993, Český statistický úřad od r. 1994 ASR(E): Revision of the European standard population report of Eurostat's task force. 2013 ed. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013.
Mezinárodní srovnání mortality karcinomu prsu Zdroj: OECD/EU (2016), Health at a Glance: Europe 2016 State of Health in the EU Cycle, OECD Publishing, Paris. http://dx.doi.org/10.1787/9789264265592-en Dle mezinárodní studie OECD je pozorováno v ČR druhé největší snížení úmrtnosti karcinomu prsu mezi státy EU. ČR se tak dostala mezi země se spíše nižší úmrtností na karcinom prsu Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Podíl klinických stadií zhoubných nádorů prsu v ČR Podíl onemocnění 100% 80% 60% Organizovaný mamografický screening 40% 20% 0% 1977 1978 1979 1980 1981 1982 Stadium IV Stadium III Stadium II Stadium I 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Neznámé neuvedeno neurčeno z obj. důvodů* 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 * nálezy DCO nebo při pitvě, velmi časná úmrtí pacienta, nemocní neléčeni pro kontraindikace onkologické léčby, odmítnutí léčby pacientem Rok Zdroj dat: Národní onkologický registr ČR Sledujeme dlouhodobé zvyšování podílu onemocnění v klinickém stadiu I Relativní pětileté přežití těchto onemocnění je takřka stoprocentní!! Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Srovnání zastoupení stadií NOR, screening NOR ČR: Rok 2000 n = 5 019 NOR ČR: Rok 2015 n = 7 102 POUZE INVAZIVNÍ Databáze screeningu: Rok 2016, n = 3 382 40% 30,7 % stadium I (mezi známými) 48,9 % stadium I (mezi známými) 75,7 % stadium I (mezi známými, nepředléčenými) Stadium I Stadium II Stadium III Stadium IV Neznámé Zdroj dat: Národní onkologický registr ČR Zdroj dat: Institut biostatistiky a analýz, LF MU V celé populaci postupně roste zastoupení nejčasnějšího stadia V samotném screeningovém programu je v prvním stadiu nalezeno tři čtvrtiny onemocnění Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Základní výsledky programu mamografického screeningu
Časový vývoj základních charakteristik programu Všechny věkové skupiny 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet vyšetřených žen 555 395 601 649 649 185 682 940 678 088 695 056 Počet zachycených karcinomů 3 046 3 317 3 622 3 820 3 843 3 964 Detekční míra (na 1000 vyšetření) 5,5 5,5 5,6 5,6 5,7 5,7 Počet žen s diagnózou dle velikosti primárního nádoru Ca in situ 322 (10,6 %) 365 (11,0 %) 400 (11,0 %) 426 (11,2 %) 442 (11,5 %) 445 (11,2 %) T1 1 927 (63,3 %) 2 108 (63,6 %) 2 310 (63,8 %) 2 479 (64,9 %) 2 523 (65,7 %) 2 590 (65,3 %) T2 326 (10,7 %) 323 (9,7 %) 357 (9,9 %) 393 (10,3 %) 412 (10,7 %) 392 (9,9 %) T3 21 (0,7 %) 12 (0,4 %) 22 (0,6 %) 27 (0,7 %) 22 (0,6 %) 30 (0,8 %) T4 6 (0,2 %) 8 (0,2 %) 9 (0,2 %) 10 (0,3 %) 13 (0,3 %) 9 (0,2 %) Nádor modifikovaný léčbou 99 (3,3 %) 104 (3,1 %) 105 (2,9 %) 117 (3,1 %) 135 (3,5 %) 137 (3,5 %) Neznámá velikost 345 (11,3 %) 397 (12 %) 419 (11,6 %) 368 (9,6 %) 296 (7,7 %) 361 (9,1 %) Výrazně převládají nádory malé velikosti. Počet vyšetření roste v čase vyjma roku 2015, což lze vysvětlit zavedením adresného zvaní v roce 2014 a dvouletým screeningovým intervalem. Tedy ženy, které úspěšně reagovaly na pozvání již v roce 2014 se mohou opakovaně zúčastnit až v roce 2016. Relevantním údajem hodnocení trendu účasti Vytvořil Institut je pokrytí biostatistiky mamografickým a analýz, Masarykova screeningem. univerzita
Objem screeningových vyšetření v jednotlivých měsících Počet screeningových vyšetření První screeningové vyšetření ženy v daném centru Další screeningové vyšetření ženy v daném centru n = 6 917 465 vyšetření 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Dvouměsíční interval Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 První 10 044 212 328 258 488 220 564 170 617 232 431 159 063 110 700 130 043 142 499 137 011 141 809 133 943 111 185 102 477 Další 0 22 6 467 96 191 169 701 236 611 309 168 324 727 408 077 412 896 464 638 507 376 548 997 566 903 592 579 Celkem 10 044 212 350 264 955 316 755 340 318 469 042 468 356 435 427 538 120 555 395 601 649 649 185 682 940 678 088 695 056 Dlouhodobě je patrný rostoucí trend v objemu vyšetření Prostřednictvím pilotního programu v roce 2007 došlo k navýšení počtu vyšetření Naopak se zavedením adresného zvaní v roce 2014 nepozorujeme výrazný nárůst Převažují další screeningová vyšetření ženy se vracejí do screening Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Pokrytí populace mamografickým screeningem
Pokrytí cílové populace mamografickým screeningem Pokrytí je odhadováno na základě souhrnných počtů screeningových vyšetření: Původní cílová populace dle vyhlášky 372/2002: ženy ve věku 45-69 let: 1 748 869 žen (31.12.2016) Během screeningového intervalu 24 měsíců (roky 2015 a 2016) bylo provedeno 1 099 948 vyšetření u žen ve věku 45-69 let Odhadované pokrytí populace (45-69 let) pravidelným mamografickým screeningem je 62,9 % Dle vyhlášky č. 70/2012 (dříve 3/2010 Sb. platná od roku 2010): všechny ženy starší 45 let 2 535 978 žen, 1 334 067 vyšetření Odhadované pokrytí: 52,6 % Vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařská fakulta, Masarykova univerzita
Vývoj pokrytí mamografickým screeningem (věková skupina 45-69 let, rok 2016: 1 748 869) Pokrytí cílové populace 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 13,1% 27,9% 38,1% 33,8% 44,8% 51,1% 50,0% 51,1% 54,4%56,6% 60,0% 62,8% 63,2%62,9% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Rok Od roku 2008 je screeningem pokryta přibližně polovina populace ve věku 45-69 let V posledních letech se pokrytí stabilizovalo Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Vývoj pokrytí screeningem dle věkových skupin Pokrytí cílové populace (věková skupina 45+ let, celková cílová populace v roce 2016: 2 535 978) Rok 2010 100% 90% 80% 68,8 % 70% 64,6 % 60,3 % 60% 62,5% 58,4 % 50% 40% 30% 20% 10% 2011 2012 2013 2014 2015 51,3% 2016 19,4% 0% 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75+ Věková skupina Pokrytí je vyšší u mladších žen, u kterých ale dochází v posledních letech k poklesu či stabilizaci pokrytí screeningem U starších Vytvořil žen Institut je biostatistiky ovšem a analýz, patrný Masarykova růst univerzita pokrytí v čase
Vývoj pokrytí screeningem dle regionů Pokrytí cílové populace 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 77,3% 68,9% 68,0% 65,3% 64,7% 64,5% 62,9% 62,6% Vysočina Olomoucký Zlínský Pardubický Jihomoravský Jihočeský (věková skupina 45-69 let, rok 2016: 1 748 869) Rok 2010 2013 2011 2014 2012 2015 Plzeňský Hradecký Ústecký Středočeský 60,6% 60,3% 60,1% 59,4% 58,8% 57,4% Moravskoslezský Karlovarský Liberecký Praha 2016 Kraj V posledním roce pokrytí nejvíce vzrostlo v Pardubickém kraji Dlouhodobě nejúspěšnější je kraj Vysočina Ve většině krajů sledujeme v posledních letech stabilizaci či pokles ve vývoji pokrytí Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Základní indikátory kvality mamografického screeningu
Podíl doplňujících vyšetření dle věku/pořadí vyšetření 25% 22,8% (věková skupina 45+ let, 675 542 vyšetření v roce 2016) První screeningové vyšetření ženy v daném centru Podíl doplňujících vyšetření 20% 15% 10% 5% 11,3% 18,4% 8,3% 14,7% 5,7% 12,2% 4,8% Další screeningové vyšetření ženy v daném centru 11,4% 11,9% 10,5% 4,2% 4,1% 4,1% 0% 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75+ Věková skupina Ukazatel je výrazně závislý na věku a pořadí vyšetření Doplňující vyšetření jsou častější u mladších žen při prvních vyšetřeních Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Detekční míra dle věku/pořadí vyšetření Detekční míra (na 1000 žen) 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 (věková skupina 45+ let, 675 542 vyšetření v roce 2016) První screeningové vyšetření ženy v daném centru 30,4 Další screeningové vyšetření ženy v daném centru 17,2 14,1 9,9 10,2 10,3 8,5 6,3 6,8 5,6 3,8 2,8 3,2 3,6 0,0 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75+ Věková skupina Ukazatel je výrazně závislý na věku a pořadí vyšetření Detekce je častější u starších žen při prvních vyšetřeních Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
PODĚKOVÁNÍ
DĚKUJEME CENTRŮM MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU ZA VÝBORNOU SPOLUPRÁCI PŘI SBĚRU DAT Vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařská fakulta, Masarykova univerzita
Projekt informační podpory mamografického screeningu je realizován s podporou společnosti AVON Cosmetics, spol. s r.o. Vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařská fakulta, Masarykova univerzita