PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI Zápis ze setkání Termín konání: středa 30. 1. 2017 Časové rozvržení: 10:00 12:00 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze na základě výstupů z Analýzy FSS MU 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) 4. Závěr ad 1. Úvod Koordinátor komunitního plánování R. Janík všechny přítomné přivítal a sdělil, že dnešní setkání je určeno pro vzájemnou diskuzi členů pracovní skupiny, která by měla vyústit ve stanovení prioritních oblastí pro následující plánovací období. Zatím se stále bude ještě jednat o pracovní návrh, který bude definitivně finalizován na třetím, posledním setkání. Na minulém setkání zaznělo množství informací, ze kterých je možné vycházet a dále je rozvíjet. Koordinátor znovu upozornil, že diskuze o potřebách a prioritách by se měla vést s vědomím toho, že plánujeme na období do roku 2020 (priority pro 5. komunitní plán v horizontu dvou let, priority pro krajský střednědobý plán v horizontu tří let). Dále pak uvedl, že priority budou stanoveny bez ohledu na to, jaký rozvoj pro rok 2018 povolují Pravidla pro tvorbu sítě JMK jedná se o komunitní plán města Brna, nikoliv JMK a pokud se pracovní skupina na určitých prioritách shodne, tak budou do KP zapracovány (v případě nesouladu s pravidly pro rok 2018 bude u daného opatření tato informace uvedena a bude definován rozvoj dané služby v letech 2019 a 2020). Vedoucí pracovní skupiny J. Tesařová seznámila přítomné s informacemi o tísňovém volání. V předchozím komunitním plánu sociálních služeb figurovala jako samostatné opatření služba tísňové péče. V současnosti byl schválen záměr, kdy se vybuduje nikoliv tísňová péče (tak jak ji definuje zákon o sociálních službách), ale tzv. tísňové volání (nebude se jednat o sociální službu dle zmíněného zákona). Tísňové volání bude zabezpečováno Centrem sociálních služeb, p.o. ve spolupráci s Městskou policií Brno (během dne bude fungovat dispečink a po desáté hodině večerní budou klienti přepojeni na MPB). Služba bude poskytována formou pagerů, pro začátek se počítá s 250 klienty. Vybavení se bude půjčovat, klient zaplatí měsíčně 150 Kč. Projekt bude zahájen v květnu. Dále informovala o aktivitě, kterou přináší Lékařská fakulta Masarykovy univerzity - Ústav zdravotnických služeb ve spolupráci s Odborem zdraví. Jedná se o plánovaný pilotní projekt v souvislosti s demografickým vývojem. K. Kubalčíková, FSS MU krátce uvedla, že cílem Analýzy potřebnosti rozvoje sociálních služeb bylo zaměřit se na problematické oblasti, proto mohou výsledky vyznívat kriticky. Řada seniorů zmiňovala i pozitivní oblasti, např. kladné ohlasy na denní stacionář pro nemocné trpící Alzheimerovou chorobou.
ad 2. Diskuze na základě výstupů z Analýzy FSS MU G. Rotreklová, Domov pro mne, sdělila, že jejich organizace poskytuje osobní asistenci kromě tělesně postižených i seniorům, a to nově od dubna loňského roku. V současné době osobní asistence doplňuje pečovatelskou službu. Ke klientovi dochází jako společníci. Největší problém je zajistit péči seniorům v oblastech okolo Brna do dvaceti km. K. Kubalčíková, FSS MU, reagovala, že to jen potvrzuje výsledky analýzy, že je velká poptávka po dohledu a nemateriální pomoci. G. Rotreklová, Domov pro mne, potvrdila, že seniorům slouží asistenti spíše jako dohled a jako společnost. K. Kubalčíková, FSS MU, se zeptala, zda jsou senioři ochotni službu zaplatit. G. Rotreklová, Domov pro mne, odpověděla, že služby osobní asistence stojí 95 Kč na hodinu, takže senioři jsou mile překvapeni a s cenou souhlasí. Finančně je to tak nezatíží, službu si objednávají většinou jednou týdně na jednu hodinu. R. Janík reagoval, že tento jev, kdy osobní asistence často doplňuje pečovatelskou službu, se objevuje již delší dobu. Z hlediska legislativy je to však někdy problém osobní asistence se zákona zaměřuje na lidi se zdravotním postižením, včetně seniorů (ale u těch se také musí jednat o zdravotní postižení z důvodu věku...). Jinými slovy, osobní asistence by dle zákona neměla být poskytována seniorům bez zdravotního postižení. Rozdvojení těchto služeb je dle jeho názoru nesmyslné obě služby jsou svými činnostmi téměř totožné a očekávalo se, že v rámci chystané novely zákona o soc. službách, kdy má dojít ke sloučení některých služeb, dojde i ke sloučení těchto dvou služeb. Bohužel se tak s největší pravděpodobností nestane (v návrhu novely se toto neobjevuje, přesto, že to bylo připomínkováno). Co se týče čistě dohledu nejedná se o základní činnost, ale o činnost fakultativní. L. Němec, Pečovatelská služba Žabovřesky, také potvrdil zvýšenou poptávku po dohledových službách. V každodenní praxi tuto službu ale z kapacitních důvodů neposkytují, primárně zabezpečují základní činnosti a až po té dohled. Co se týče financování, klienti by si tuto službu i zaplatili, pokud by byly kapacity. E. Patáková, Generace Care, řekla, že jejich organizace tuto službu poskytuje jako fakultativní a organizace tomuto přizpůsobila i personál. Došlo k propojení služeb. Služba je poskytována klientům až dvanáct hodin denně, rodiny ji zaplatí, protože nemají jinou možnost. Jako fungující příklad uvedla paní trpící demencí, které je služba poskytována osm hodin denně. V. Matulíková, Pečovatelská služba Bystrc, se zeptala, zda by tento problém řešila terénní odlehčovací služba. R. Janík odpověděl, že i u terénní odlehčovací služby platí to stejné jako v případě pečovatelské služby nebo osobní asistence nejedná se o základní činnost, ale o činnost fakultativní, i když je pravda, že odlehčovací služba se svým účelem potřebě pouhého dohledu blíží asi nejvíce. M. Vrbecká, Sanus Brno, uvedla, že poskytují terénní pečovatelskou službu spolu s fakultativními službami a také terénní odlehčovací služby. Působí i v Brně-venkov a ORP Šlapanice. Poptávka je velká a kapacita je naplněná. V oblasti Bílovicka je situace proměnlivá. E. Patáková, Generace Care, reagovala, že také poskytují služby i v okrese Brno-venkov, ale potřebovali by jeden automobil pro mimobrněnské klienty. Rádi by poskytovali i služby v oblasti Bílovic, Ostopovic a Slavkova, ale zatím nemají kapacity.
M. Pasková, Hospic sv. Alžběty, jako vedoucí terénní odlehčovací služby uvedla, že i jejich klienti mají požadavky na dohledy. Tuto službu poskytují jako fakultativní činnost. Hlavním problémem je nedostatečná kapacita, kterou by rádi do budoucna navýšili. K. Knoflíčková, OSP MMB, upozornila na problematiku propojování sociálních a zdravotních služeb a dále na dlouhodobé žádosti do domovů pro seniory, které ale mají plnou kapacitu. Dále upozornila na otázku sociálních lůžek. A. Klepačková, DS Mikuláškovo nám., uvedla, že poskytují dvě sociální služby a to domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Momentálně jsou zavaleni žádostmi a odkazují na pečovatelskou službu. K. Bartošová, DS Foltýnova, řekla, že disponují kapacitou 224 lůžek, z čehož 112 je v domově pro seniory a 112 v domově se zvláštním režimem. V poslední době je velký tlak z JMK na to, aby domov přijímal klienty se třetím nebo čtvrtým stupněm příspěvku na péči, což vede k postupné proměně domova na LDN. Domov ale LDN není, nemá na to lékaře ani personál. Práce se stává nepředstavitelně těžkou. Dále uvedla, že od 1. 1. 2018 chtějí ztrsovat služby dohromady a vytvořit pouze jednu službu (účetně i statisticky by to měla být jedna služba. Nechtějí se ale stát ošetřovatelským domem (pozn.: plánovaná novela zákona o soc. službách), protože by to znamenalo posílit zdravotnický personál. J. Bednářová, Betánie, uvedla, že mají stejné zkušenosti. V péči mají i imobilní klienty, ale zdravotní pojišťovny to nezajímá. Nejsou schopni dostat úhrady od zdravotních pojišťoven na všechny úkony. Představuje to neřešený problém. K. Bartošová, DS Foltýnova problémem je, že JMK nesmyslně nezahrnuje do sítě počet pracovníků ve zdravotní péči. R. Janík reagoval, že je v pořádku že sociální služby mají být financovány ze sociálního systému a zdravotní ze zdravotního, bohužel v případě jejich kombinace se tak neděje (nebo spíše děje se tak nedostatečně ze strany zdrav. pojišťoven). I. Záhorová, DS Koniklecová, reagovala, že je to chybou systému. Upozornila také na problematiku provázanosti sociálních a zdravotních služeb, kdy klienti se třetím a čtvrtým stupněm příspěvku na péči potřebují zdravotní služby, ale v domovech pracují pouze zdravotní sestry, ale lékaři ne. Zmínila také nedostatek personálu. M. Mužíková, DS Holásecká, seznámila přítomné se současnou situací v domově, kdy se od ledna uvolnila kapacita, takže v současné době přijímají nové klienty. Uvedla, že by do domova rádi přijali klienty se čtvrtým stupněm příspěvku na péči, ale žádnou takovou žádost momentálně neevidují. Pokud by se ve větší míře museli přijímat klienti se třetím nebo čtvrtým stupněm, musela by se změnit struktura domova a to i personálně. Domov by se postupně změnil na LDN a už by nebylo možné poskytovat klientům nabídku kroužků či výletů. K. Bartošová, DS Foltýnova, uvedla, že z domova odcházejí pečovatelky, jelikož se starají pouze o imobilní klienty, kteří s nimi nekomunikují. M. Mužíková, DS Holásecká, řekla, že navyšování kapacit v domově je sporné, protože není dostatek personálu. R. Janík reagoval, že novela zákona o sociálních službách jde tímto směrem - tedy základním cílem je udržení klienta v jeho přirozeném prostředí (za terénní, případně i ambulantní podpory) co nejdelší dobu to je možné. Až v případě zhoršení stavu do té míry, že to již možné není, mají přijít na řadu
pobytová zařízení. Je faktem, že v současnosti se v domovech pro seniory často nachází o lidé, kteří by tam být nemuseli (mohli by žít v domácím prostředí s terénní podporou, případě v domech s pečovatelskou službou apod.). Zástupkyně domova pro seniory sdělila, že v domově by měl být k dispozici lékař, ale najít praktického lékaře, který by vykonával návštěvní službu je problém. Hodnota bodu v zařízení sociální péče je totiž odlišná od hodnoty bodu ve zdravotnickém zařízení. J. Tesařová, OSP MMB, reagovala, že v souvislosti se zmíněným projektem MU se hovoří o geriatrických sestrách. Magistrát by mohl podpořit, aby lékařům byly tyto sestry k dispozici. I. Záhorová, DS Koniklecová, uvedla, že do domova přijímají i množství klientů bez příspěvku na péči z LDN. Často se stává, že se ani příspěvek na péči nestihne vyřídit dřív, než klient zemře. Problémem je nedostatek posudkových lékařů. K. Kubalčíková, FSS MU, reagovala, že v analýze se ukázal jako velký problém nedostatek personálu, nejen v domovech ale i u terénních služeb. Do budoucna bude muset dojít k redefinici pobytové služby, ale momentálně na to nejsou služby připraveny. V domácnostech je spousta klientů se čtvrtým stupněm příspěvku na péči, kteří nejsou uspokojeni, a tlak na domovy je v tomto ohledu obrovský. Pobytová služba by tak měla směřovat k tomu, že by měla upřednostňovat klienty především se třetím a čtvrtým stupněm závislosti na péči. Problémem jsou senioři, kteří žijí sami a nemají nikoho, kdo by spolupracoval s terénními službami. Ve zprávě upozornili na to, že senior nerovná se potřebný, ale senior se sníženým potenciálem. Pokračovala, že seniorské období se dělí na dvě části a to sénium ve zdraví a sénium v nemoci. Lidé se sice dožívají vyššího věku, ale onen zlom, kdy dochází ke zhoršení zdravotního stavu, je již delší dobu stejný statisticky se jedná o 74. rok života. To znamená, že se prodlužuje ono sénium v nemoci. Narůstá počet těch, kteří intenzivně potřebují péči. Vzhledem k tomu, že ročníky 1945-46, tzv. babyboomers, budou za dva roky v této situaci, dostane se do systému velká skupina osob. Sociální služby se začnou překlápět směrem k lidem, kteří potřebují asistenci významnou měrou. Co se týče příspěvku na péči byly provedeny dva velké výzkumy pro MPSV. Situace je kritická z hlediska posudkové služby, u lékařů je totální podstav. Na jeden okres bylo 1,5 posudkového lékaře a průměrný věk těchto lékařů byl 72 roků. Lékaři jsou často zaměstnáni na zkrácený úvazek, a po jejich odchodu do důchodu není jasné, jak bude systém fungovat dál. Posudkový lékař uvažuje z medicinského hlediska: pokud je člověk v domácí péči, tak nemůže dostat čtvrtý stupeň PnP, kdyby na tom byl tak zle, tak to přece rodina nemůže zvládnout. Proto přiznávají čtvrtý stupeň pouze tomu, kdo má podanou žádost do domova pro seniory. Velkým problémem je úhrada zdravotních pojišťoven, co se týká péče v domovech, nelze to ale vyřešit na úrovni města. K. Bartošová, DS Foltýnova, uvedla, že do roku 2015 byl průměrný věk klienta v domově 76 let, v roce 2016 už to bylo 84,5 let. Je problém za takových okolností udržet personál, který o tyto klienty nechce pečovat, protože péče je čím dál více náročnější (při neadekvátním mzdovém ohodnocení). K. Kubalčíková, FSS MU, reagovala, že je to velmi aktuální zkušenost a že realita v západních zemích je taková, že např. v Holandsku jsou pečujícím personálem zejména přistěhovalci ( domácí nemají zájem tuto práci vykonávat...). Podobná situace je i v Rakousku či Německu, kdy si rodiny objednávají prakticky kohokoli, kdo jim s péčí pomůže. K. Bartošová, DS Foltýnova, se pozastavila nad skutečností, že Úřady práce přestali pořádat kurzy pro pracovníky v sociálních službách. J. Bednářová, Betánie, uvedla, že jejich organizace má projekt financovaný EU, který je určen přímo pro pracovníky v sociálních službách.
L. Němec, PS Žabovřesky, reagoval, že Úřad práce má poskytovatelů vzdělávání hodně, ale nejbližší kurz se bude konat v květnu. Tento kurz je hrazen z evropského sociálního fondu a je nabízen extrémně dlouhodobě nezaměstnaným. J. Bednářová, Betánie, informovala, že jejich organizace poskytuje pracoviště pro praktickou výuku, takže si lidi vyzkouší a hned je kontaktují, pokud jsou s nimi spokojení. Spolupracují i s agenturami, které jim případné uchazeče posílají. J. Šula, DS Kosmonautů, řekl, že v domově se zvláštním režimem mají problémy stejné, jak bylo již řečeno. Domov byl původně panelový dům, takže zázemí neodpovídá standardu, chybí například nějaká větší místnost. Byla by potřeba přístavba šaten a rehabilitačního zázemí, což jsou v současné době všechno malé místnosti. Je potřeba větší investice. Dále také uvedl, že z domova se postupně stává LDN, kterou neplatí pojišťovny. B. Dvořáková, DS Okružní, uvedla, že v domově mají 69 klientů, z toho dva klienty se sklerózou multiplex. Péče o tyto klienty je extrémně náročná a pobytová zařízení je zpravidla nechtějí přijímat. V. Šťastná, DZR Pomocné ruce, informovala, že jejich domov je pro 29 klientů, přijímají i klienty s demencí. V současné době cítí tlak, aby přijímali klienty z psychiatrických nemocnic, ovšem péče o tyto klienty je náročná. Jejich cílovou skupinou jsou chronicky duševně nemocní a klienti s nemocemi mozku. K. Dostálová, OS Logo, uvedla, že poskytují ambulantní i terénní služby. V Centru denních služeb se věnují seniorům s diagnózou afázie, kapacitu nelze navyšovat, protože jsou zde klienti v dlouhodobé péči (například pět až sedm let). Dále nabízí i terénní logopedickou péči a fyzioterapii, ale mají nedostatek automobilů. Pro uspokojení požadavků klientů, by potřebovali minimálně ještě jeden automobil. S. Hladůvková, PS Židenice, sdělila, že uživatelé by potřebovali vyšší PnP. Dále upozornila na to, že domy zvláštního určení často obývají lidé, kteří péči nepotřebují. K. Nivnická, PS Sever, oznámila, že poskytují jak terénní služby tak i odlehčovací. Odlehčovací služba má být poskytována klientům, kteří jsou v domácí péči, ale většina jejich klientů jsou pacienti z LDN, které není kam dát. J. Bednářová, Betánie, uvedla, že v novele zákona je zakotveno, že odlehčovací služby budou jen na tři měsíce. K. Kubalčíková reagovala, že v současné době plní odlehčovací služby jinou roli, než mají. K. Nivnická, PS Sever, sdělila, že většinu klientů mají z LDN, kdy i těžká forma demence je problémem. Problém je i síťování a stanovení obložnosti, aby kritéria splnili, jsou rádi, že klienty z LDN mají. V. Matulíková, PS Bystrc, sdělila, že poskytují dvě služby, a to pečovatelskou službu a službu odlehčovací. Dále se zeptala k tísňovému volání, zda budou mít klienti univerzální klíče nebo jakým způsobem bude zajištěno, aby se do bytu v případě potřeby dostala policie či záchranná služba. J. Tesařová, OSP MMB, odpověděla, že bude záležet na klientovi, jakým způsobem bude chtít službu zajistit. Bude moct být zajištěna propojením s rodinou nebo s Městskou policií. V. Lelková, Centrum sociálních služeb, upozornila na osamělé seniory, jejichž počet v poslední době narůstá, je to riziková skupina, které chybí informace.
P. Brabcová, Církevní střední zdravotnická škola, řekla, že poskytují terénní osobní asistenci a terénní odlehčovací službu. V současnosti řeší především propojení sociálních a zdravotních služeb, protože mají i klienty v paliativní péči, za kterými ale lékaři nechtějí docházet domů a hůře se s nimi spolupracuje. I. Petrášková, Diecézní charita Brno, informovala o problémech s pracovníky v přímé péči i se zdravotními sestrami, je jich nedostatek a nedaří se najít další pracovníky. Zdravotnický personál nechce nikdo platit. Co se týče pečovatelské služby, tam řeší psychiatricky nemocné klienty, kteří odmítají vyšetření. Problém se týká i klientů se závislostmi. Mluví se o rozšiřování terénních služeb, ale pokud chtějí v síti navýšit počet pracovníků v přímé péči, tak JMK uvádí, že to není prioritou. R. Janík reagoval, že je to velký problém. Stát něco požaduje, ale neposkytuje k tomu podmínky. Jako příklad uvedl reformu psychiatrické péče, v rámci které je v plánu dostat pacienty z psychiatrických nemocnic do přirozeného (případně chráněného) prostředí za terénní a ambulantní podpory (vznik tzv. Center duševního zdraví). Ovšem to lze provést až poté, kdy bude taková infrastruktura služeb vytvořena. Co se týče možností rozvoje soc. služeb, je třeba na adresu JMK říci, že se nelze divit jeho tlaku na minimální rozvoj, když finanční požadavky v rámci stávající sítě zásadně přesahují směrné číslo z MPSV. Za takové situace je pak těžké nějaký zásadní rozvoj realizovat. JMK jednoduše pracuje s rozpočtem, který má k dispozici (přičemž ten neodpovídá potřebám...). Je však také pravdou, že jsou zde stále značné mezery co se týče kontroly kvality a efektivity služeb, které by teoreticky mohly určité finanční prostředky ušetřit a ty by tak mohly být využity na rozvoj. I. Petrášková, Diecézní charita Brno, uvedla, že v loňském roce jejich organizace zrušila odlehčovací služby. Zeptala se, zda existuje zařízení, které přijímá i klienty závislé na návykových látkách. R. Janík odpověděl, že takové zařízení bohužel není. Představuje ale velkou prioritu, protože taková služba citelně chybí. Takové případy se řeší jednotlivě, je to nedostačující a nesystémové. Dalším problémem je, že senioři nejsou primární cílovou skupinou investičních projektů financovaných z evropských projektů (v rámci současného programového období EU). J. Tesařová, OSP MMB, uvedla, že je problém pro město najít pozemky nebo objekty pro tyto účely. J. Bednářová, Betánie, uvedla, že již druhým rokem poskytují odlehčovací pobytovou službu. Zpočátku začínali pouze se třemi lůžky, na rozšíření nebyly finanční prostředky. O tuto službu je velký zájem, kapacita je nepřetržitě zaplněná, služba je poskytována maximálně na tři měsíce. Jelikož se projekt osvědčil, tak má organizace v plánu výstavbu domova s odlehčovací službou pro dospělé osoby tělesně postižené, kapacita by měla být 18 míst. Pokud bude projekt schválen, měla by začít fungovat koncem roku 2018. R. Janík reagoval, že zmíněné zařízení se bude nacházet mimo území města Brna, ale město počítá s tím, že bude kofinancovat polovinu kapacit daného zařízení tak, aby jej mohli využívat brněnští uživatelé. J. Hudečková, DS Věstonická, uvedla, že poskytují dvě služby, a to domov pro seniory a domov se zvláštním režimem, celkem pro 404 klientů. Dále uvedla, že sociální pracovnice dostali z JMK pokyn, jak mají prošetřit žadatele o místo v domově, ale neví, kam klienty umístí, když nejsou volné kapacity. R. Janík reagoval, že je tady určitá vize, ale pro její uskutečnění zatím nejsou úplně podmínky. V pořadnících domovů je obrovský počet uchazečů, ale ne všichni službu potřebují. Trendem je co nejdelší setrvání v domácím přirozeném prostředí.
I. Petrášková, Diecézní charita Brno, upozornila na vytíženost sociálních pracovnic, které musí řešit velké množství žádostí, chodit na šetření ke klientům a věnovat se práci s klienty v domově. Dále bylo řečeno, že pokud mají klienti dobře vyplněnou žádost do domova, tak sociální šetření hned proběhnout nemusí. V jejich domově jdou sociální pracovnice na šetření do domácnosti až v případě, pokud se uvolní místo. J. Bednářová, Betánie, reagovala, že sociální šetření probíhá u žadatelů, kteří budou čekat na místo v domově i třeba dva roky a za tu dobu se může situace radikálně změnit. K. Kubalčíková, FSS MU, řekla, že je to otázka výkonu sociální práce na obci. Městské části by měly být sociálnímu šetření v domácnostech nápomocny. Senioři mnohdy ani neví, že na ÚMČ je sociální pracovník. Součástí každé sociální služby ze zákona je poskytnout poradenství, ale to může udělat i sociální pracovník na ÚMČ. J. Gergelčíková, OSP MMB, Referát péče o seniory, uvedla, že úzce spolupracují s městskými částmi, kde se věnují hlavně činnosti OSPOD nebo mají kumulované funkce, takže sociální pracovnice z magistrátu často chodí i do terénu. K. Knoflíčková, OSP MMB, uvedla, že problémem je umístit potřebného klienta, často není kam. K. Kubalčíková, FSS MU, řekla, že problém je v tom, že klienti řeší neznalost systému tím, že si podají žádost a chtějí poradenství a celý proces se potom přesune na sociální pracovnice v domově. Bylo by dobré, kdyby domovy odkazovaly na sociální poradenství na obci nebo ÚMČ. J. Tesařová, OSP MMB, upozornila, že v lidech je bohužel zakotveno přesvědčení, že pobytová služba řeší všechno. J. Bednářová, Betánie, uvedla, že v praxi je běžné, že LDN nutí svým přístupem klienty (nechtějí přijmout někoho, kdo nemá podanou žádost do domova), aby mysleli na zadní kolečka a někde měli žádost podanou. M. Šilerová, Pečovatelská služba Brno střed, uvedla, že jejich problém přestavuje budova. M. Pasková, Hospic sv. Alžběty, sdělila, že poskytují odborné sociální poradenství a odlehčovací terénní službu. Je stále více rodin, které o tuto službu žádají, zvyšují se i požadavky na dlouhodobější dohledy. J. Bednářová, Betánie, sdělila, že klientům poskytují nejprve terénní služby, na ty navazuje odlehčovací služba a na tuto službu posléze domov pro seniory a domov se zvláštním režimem, což je výhoda. B. Milínková, Krajská rada seniorů, se představila jako uživatel senior. Uvedla, že většina jejích vrstevníků poslouchá rádio, kde se dříve vysílaly pořady, ze kterých posluchači seniorského věku čerpávali informace. Dnes většina seniorů neví, že na ÚMČ je sociální pracovník. Informovanost je minimální. J. Tesařová, OSP MMB, uvedla, že by bylo třeba zprostředkovat informace nejen takovým způsobem, aby byly dostupné, ale i srozumitelné. L. Němec, Pečovatelská služba Žabovřesky, uvedl, že každou středu odpoledne nabízí seniorům poradenství. Výsledek z praxe přitom je, že většina seniorů má zájem o poradenství o PnP, dále se řeší problémy s dopravou nebo kapacitami.
K. Kubalčíková, FSS MU, řekla, že poskytování poradenství je extrémně záslužná činnost. Kapacity Úřadu práce nejsou takové, aby se mohli lidem naplno věnovat. L. Němec, Pečovatelská služba Žabovřesky, se vyjádřil k problematice vzdělání sociálních pracovníků. Tito lidé mají vzdělání a povědomí o možnostech sociálních pracovníků v LDN nebo nemocnicích, ale neví, co představuje práce v pečovatelské službě. J. Tesařová, OSP MMB, uvedla, že informovanost je také otázka financí. U městských nemocnic byla snaha, aby tam bylo informační centrum, a tam je jen jeden pracovník. R. Janík uvedl, že OSP MMB vyvíjí snahu o informovanost (např. ve spolupráci s OZ MMB v minulosti distribuoval informace o soc. službách do zdravotnických zařízení apod.). M. Ondrůjová, Centrum pro rodinu a sociální péči, uvedla, že zastupuje organizaci Spokojený senior. Tato organizace poskytuje sociálně-právní poradenství, není to ale sociální služba. Poradenství bezplatně poskytuje bývalá sociální pracovnice z domova pro seniory. Více informací najdete na stránkách: www.spokojenysenior-klas.cz. R. Janík se vyjádřil k Senior busu s tím, že se objevily stížnosti na velmi poddimenzované kapacity. Dva vozy nestačí pokrývat poptávku, jsou velmi dlouhé čekací doby. Je ale důležité, že se tato služba vůbec začala poskytovat. V současné době běží jako pilotní projekt. Stává se, že až deset procent zákazníků službu ve finále odřekne, což blokuje kapacity. Do budoucna by se měl vozový park rozšířit a postupně poptávku co nejlépe pokrývat. Na druhou stranu je faktem, že neexistuje žádná zákonná povinnost obcí takovouto službu poskytovat, je to nabídka města nad rámec jeho zákonných povinností, určitý vstřícný krok města směrem k jeho občanům - seniorům a zdravotně postiženým. E. Patáková, Generace Care, uvedla, že poskytují pečovatelskou službu, kterou hodlají rozšířit až na padesát klientů, poskytování služby budou rozšiřovat i do večerních hodin a víkendů, kdy je po službě velká poptávka. Průměrný věk klientů za rok 2016 je 82 let. Problémem je ale odřeknutí služby na poslední chvíli, musí se řešit operativně, co budou dělat pečovatelky, které měly jet do terénu. Dostávají práci v kanceláři, ale to se jim moc nelíbí. Dále bude od března spuštěn pilotní projekt, díky kterému bude organizace poskytovat dluhové a finanční poradenství pro seniory, i např. v otázkách dědictví pro rodinné příslušníky. Dalším projektem je projekt na podporu pečujících, který ale bohužel nemá moc velký ohlas, zatím je v tomto projektu pouze deset klientů. M. Štorková, Bílý kruh bezpečí, sdělila, že se zaměřují na oběti trestných činů, z nichž velkou skupinu tvoří senioři. Stávají se oběťmi fyzického napadení, vydírání, domácího násilí v rámci rodiny nebo stalkingu. Problémem je informovanost, která je u seniorů nízká. Organizace spolupracuje s Městskou policií a v nemocnicích se sociálními pracovnicemi, kde je spolupráce na velmi dobré úrovni. Dalším problémem je chybějící krizové ubytování, kdy je potřeba ubytovat seniora po domácím násilí. L. Komendová, Domov pro seniory Kociánka, řekla, že většina problémů už zazněla. Dostávají do domova 60 žádostí měsíčně, a k tomu musí ještě prošetřit 1500 dalších, už podaných žádostí. J. Soběslavský, Diakonie ČCE středisko v Brně, uvedl, že poskytují služby lidem s demencí. U pobytových služeb bude třeba rozlišovat typy zařízení, např. zařízení, ve kterých je poskytována větší péče a pouze bytové jednotky, kde je zajištěna služba. Takový typ pobytové služby by měl být pilířem do budoucna. V zahraničí fungují domy s pečovatelskou službou jako základní bod péče o seniory. J. Gergelčíková, OSP MMB, uvedla jako velký problém nízké důchody seniorů, například pouze ve výši čtyři až pět tisíc. Problémem je také bezdomovectví seniorů, pokud jsou zdravotně postižení, je těžké je umístit. Další problematickou skupinou jsou osamělí lidé s demencí.
M. Vrbecká, Sanus Brno, poskytují terénní pečovatelskou službu a odlehčovací službu. Mají dvě pobytová zařízení v Babicích a Bílovicích, kde propojují terénní služby s pobytovými. Do pobytových služeb přijímají i klienty, kteří jsou na tom zdravotně hůř. Klienti také poptávají i víkendovou péči, kterou ale organizace není schopna zajistit. Kapacity pracovníků navyšují průběžně. Spolupráce s nemocnicemi funguje bez problémů, pouze je malá informovanost lékařů. ad 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) Návrh priorit pracovní skupiny Senioři osamělí senioři, nízké důchody, bezdomovectví, chybí krizové bydlení, osoby s demencí, okamžité umístění Průřezová priorita: chybí krizové bydlení DS většinou plná kapacita (odkazují na terénní pečovatelskou službu) - do KP => otázka nastavení cílových skupin a služeb - nedostatek rekvalifikačních kurzů pro pečovatele - potřeba investic do nevyhovujících budov zázemí x současné technické standardy - problematika specifických cílových skupin např. osoby s onemocněním skleróza multiplex - DS odmítání nerelevantních klientů x nedostatečné kapacity terénních služeb => návrh spolupráce s MČ sociální pracovnice (pomoc se šetřením, poskytování poradenství) 1. Pobytová forma služeb: Legislativní a systémové problémy: o DS a DZR sloučení v rámci novelizace zákona o problematika příspěvku na péči na vyřízení se čeká až ¾ roku, nedostatek posudkových lékařů o problematika úhrad ze strany zdravotních pojišťoven o odlehčovací služby pobytové: chybí propojenost systému OS suplují jiné služby (typu LDN, klienti někdy pobývají dlouhodoběji, případně cestují mezi službami) problém nastavení Pravidel financování povinná obložnost nastavená příliš vysoko nereálné Problémy ze strany poskytovatelů: o čím dál více náročnější klientela = stárnoucí klientela, problém péče o osoby s demencí, zvyšující se nároky na službu, na zajištění péče, ale i na zdravotnickou část péče (klienti typu víceméně DZR, LDN), tlak ze strany JMK na poskytování služeb pro klienty ve 3., 4. stupni PnP o nedostatek rekvalifikačních kurzů pro pečovatele o nedostatek lékařů (praktiků i specialistů) v DS o nedostatek personálu a jeho fluktuace Problém ze strany klientů: Problematika sociálních pracovnic v LDN (i nemocnicích) nemají povědomí o sociálních službách -> přizvání zástupců do pracovní skupiny (probíhá individuální spolupráce služeb a nemocnic, na úzké úrovni spolupráce funguje)
2. Terénní služby: potřeba rozvoje odlehčovacích služeb, osobní asistence, pečovatelské služby v době ranní, poté večerní časy (35 % poptávky) a víkendy zvyšující se poptávka po dlouhodobějších dohledech: terénní služby (peč. služby, os. asistence, odlehčovací služby - hospic, ale také centra denních služeb) nedostatek kapacit personálu služeb (nestabilní financování, chybí pracovníci...) rozvoj služeb dle poptávky omezen sítí soc. služeb JMK nedostatek financí ze strany uživatelů potřeba zajištění dostupnosti služby potřeba pořízení automobilu (případně rozvoj) problematika klientů s psychiatrickou diagnózou (často duální diagnóza kombinace psych. onemocnění + závislostí, těl. postižení a jiné) Výhoda služeb, které poskytují návaznost, tedy terénní i pobytové služby, ideálně v kombinaci se zdravotnickými (takové služby evidují potřebu rozvoje kapacit z důvodu neuspokojené poptávky) 3. Poradenství a informovanost Uživatelský pohled chybí informovanost, srozumitelnost informací Nárůst počtu osamělých seniorů (chybí přístup k dostupným informacím, problémy s financemi (dluhová problematika) BKB funguje spolupráce se sociálními pracovníky, s lékaři ne Spokojený senior KLAS poskytování poradenství, kurzů Pečovatelská služba Žabovřesky pravidelná nabídka poradenství pro seniory (pomoc s příspěvkem na péči, pomoc s orientací v systému soc. služeb a dávek) 4. Osoby pečující - Generace Care projekt podpora pečujících, zaměřený na neinformovanost - pečující často nevyužívají existující alternativy pomoci (vyhoření, pocity marnosti) zvážit nastavení využitelnosti formy pomoci 5. Propojování sociálních a zdravotních služeb - chybí krizová lůžka pro přechodná období - obtížně umístitelní klienti - potřeba míst pro dlouhodobou péči Další oblasti: - špatná spolupráce s lékaři - střet pečovatelské služby a osobní asistence legislativní rozpor (předpoklad sloučení v novelizaci zákona, ke kterému však zřejmě nedojde) - domy zvláštního určení: - obydleny klienty, kteří nepotřebují žádnou péči - špatné zkušenosti s jinými institucemi při nutné potřebě rychlé spolupráce, nevstřícnost při jednání (policie, rychlá záchranná pomoc...) - dům s pečovatelskou službou základ bydlení pro seniory v EU -> potřeba informace předat na politickou úroveň - služby kontaktují rodiny problém, chybí uživatel
ad 4. Závěr K. Kubalčíková, FSS MU, sdělila, že jelikož vyučuje na Univerzitě třetího věku, může mezi studenty distribuovat informační materiály. Pokud by měl někdo zájem, může na vrátnici FSS tyto letáky nechat. Na závěr R. Janík poděkoval přítomným za aktivní spolupráci a uvedl termín příštího setkání pracovní skupiny, které se uskuteční dne 13. 2. 2017 v 9:30 hodin v Zasedací místnosti Odboru sociální péče, Koliště 19. Zapsali: P. Přibylová, R. Janík Dne: 30. 1. 2017