Stabilní ischemická choroba srdeční

Podobné dokumenty
Ischemická choroba srdeční a její detekce

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Atestační otázky z oboru kardiologie

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Akutní formy ICHS. Jana Šmalcová. II. interní klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika

VÝZNAM ENDOMYOKARDIÁLNÍ BIOPSIE V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ PACIENTŮ S NEISCHEMICKOU KARDIOMYOPATIÍ

Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Autor: Kouřilová H., Biolková V., Školitel: Šternberský J., MUDr. Klinika chorob kožních a pohlavních, LF UP v Olomouci

Chronické formy ICHS. Stanislav Šimek

Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE SRDEČNÍ SELHÁNÍ. Filip Málek, Ivan Málek KAROLINUM

CT srdce Petr Kuchynka

Funkční zátěžové testování

Ischemická choroba srdeční u pacientů s průduškovým astmatem

Kardiologické odd., Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha 2. Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK Praha

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Akutní vaskulární příhody jsou nadále nejčastějšími příčinami úmrtí v ČR

Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP. Karel Mědílek

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Kardiovaskulární rehabilitace

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Praktická kardiologie

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Hypertenze v těhotenství

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs

některé časné příznaky srdečního selhání.

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Příloha IV. Vědecké závěry

GLAUKOM. Autor: Kateřina Marešová. Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Výskyt

Kazuistika Ischemická choroba dolních končetin

Péče o pacienta se stabilní anginou pectoris v ordinaci praktického lékaře

Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

LÉČBA STENÓZY VNITŘNÍ KAROTICKÉ TEPNY

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Fitness for anaesthesia

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

Mgr. Martina Dohnalová

Ošetřovatelská péče v interních oborech 1.

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK

Nákladová efektivita. Cíl: porovnání nákladové efektivity nových a tradičních metod pro diagnostiku ICHS. Tradiční metody: Nové metody:

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Poruchy srdečního rytmu. Autor: Adam Rafaj. Výskyt

Arteriální hypertenze

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Pimobendan Randomized Occult DCM Trial to Evaluate

Zátěžové testy v kardiologii. Skalická H. České kardiologické dny 2012

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

Kardiovaskulární systém. Ischemická choroba srdeční

In#momediální šíře a ateroskleróza

Stabilní angina pectoris

Moderní nakupování zdravotní péče. Daniel Hodyc

Kardiomyopatie Petr Kuchynka

Arteriální hypertenze. prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Kardiologie pro obor ošetřovatelství

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Hypertenze v těhotenství

Co je to ischemická choroba srdeční?

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha

Diagnostika infarktu myokardu pomocí pravidlových systémů

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica)

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

ICHS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Onemocnění a úrazy, první pomoc

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Transkript:

Stabilní ischemická choroba srdeční Autor: Adam Rafaj Školitel: prof. MUDr. Milan Kamínek, Ph.D. Výskyt Stabilní ischemická choroba srdeční (ICHS) je obecně charakterizována epizodami reverzibilního nepoměru mezi poptávkou myokardu po kyslíku a jeho nabídkou spojeným s ischemií nebo hypoxií, které je možno indukovat a reprodukovat při cvičení, rozčilení nebo jiné formě zátěže, ale které mohou vzniknout i spontánně. Tyto epizody ischemie/hypoxie jsou často spojeny s přechodným pocitem bolesti nebo nepříjemného pocitu v oblasti hrudníku (angina pectoris). Stabilní ICHS zahrnuje rovněž stabilizované, často asymptomatické onemocnění po proběhlém akutním koronárním syndromu. Prevalence anginy pectoris zjištěná v populačních studiích narůstá s věkem u obou pohlaví, a to u žen z 5 7 % ve věku 45 64 let na 10 12 % ve věku 65 84 let a u mužů ze 4 7 % ve věku 45 64 let na 12 14 % ve věku 65 84 let. Diabetici bez předchozího infarktu myokardu mají podobné riziko rozvoje ischemické choroby srdeční, jako nediabetici s předchozím infarktem myokardu. Navíc diabetici závislí na dialýze mají o 15 % vyšší mortalitu v pětiletém přežití při porovnání s diabetiky, kteří jsou na dialýze nezávislí. Etiologie, patogeneze Rozličné klinické prezentace stabilní ICHS mohou být důsledkem různých patogenetických mechanismů zahrnujících zejména: (i) stenózu epikardiální koronární tepny způsobenou ateroklerotickou lézí; (ii) fokální nebo difuzní spasmus normálních nebo aterosklerózou postižených koronárních tepen; (iii) mikrovaskulární dysfunkce a (iv) dysfunkce levé komory způsobenou proběhlou akutní nekrózou a/nebo hibernací myokardu (ischemická kardiomyopatie). Některé mechanismy ilustruje obrázek 1. Obr. 1 Patogeneze http://www.atlanticcardiology.net/images/dynamic/ac FA6.jpg cit. 5.4. 2018

Hlavní příznaky Bolest způsobenou ischemií myokardu pacient obvykle lokalizuje na hrudník v blízkosti sterna, ale může být lokalizována kamkoliv od epigastria po spodní čelist nebo zuby, mezi lopatky nebo do kterékoliv horní končetiny až po zápěstí a prsty. Bolest je často popisována jako tlak, tíseň nebo tíha; někdy jako škrcení, svírání nebo pálení. Definice typické a atypické anginy pectoris je shrnuta v tabulce 1. K hodnocení závažnosti stabilní anginy pectoris je užívaná klasifikace podle Canadian Cardiovascular Society (CCS), která kvantifikuje anginózní práh, při kterém se v závislosti na fyzické aktivitě objevují příznaky. Tab. 1 Tradiční klinická klasifikace bolestí na hrudi Tradiční klinická klasifikace bolestí na hrudi Typická angina Splňuje všechna tři následující kritéria: retrosternální bolest na hrudi typického charakteru a trvání; vyvolaná fyzickou zátěží nebo emočním stresem; ustupující do několika minut v klidu a/nebo po podání nitrátů. Atypická angina (pravděpodobná) Neanginózní bolest na hrudi Splňuje dvě z těchto kritérií Splňuje pouze jedno nebo nesplňuje žádné z těchto kritérií. Vyšetření Naprosto zásadní pro diagnózu stabilní ICHS je anamnéza. Důležitý je charakter potíží a zejména jejich opakování při podobném stupni námahy. V době vyšetření lékařem je pacient obvykle bez potíží s normálním EKG nálezem. Jádrem diagnostiky jsou proto zátěžové testy, jako je EKG, echokardiografie nebo zátěžová perfuzní scintigrafie myokardu. Jejich smyslem je napodobit situaci, při níž zažívá nemocný potíže, a zjistit, zda jsou tyto potíže skutečně projevem ischemie myokardu. U všech těchto testů srovnáváme klidové podmínky se stavem při zátěži. K vyvolání zátěže slouží nejčastěji rotoped nebo běhátko. Místo fyzické zátěže je

možno využít i zátěž farmakologickou, ta je indikována u nemocných, kteří nejsou schopni dostatečné fyzické zátěže. Nejjednodušším testem je zátěžové EKG -EKG křivka je součástí i dalších metod. V případě ischemie dochází k depresi ST úseku. Jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT) při zátěžovém testu na bicyklovém ergometru nebo běhátku limitovaném symptomy využívá nejčastěji radiofarmaka s techneciem-99m (99mTc). Stejně jako ostatní zobrazovací metody je perfuzní SPECT myokardu senzitivnější v predikci přítomnosti ICHS než zátěžová elektrokardiografie. Léčba Léčbu stabilní ICHS můžeme rozdělit na medikamentózní a invazivní. Medikamentózní léčbu dělíme na dvě skupiny: 1. léky zlepšující prognózu, 2. léky symptomatické. Do první skupiny patří antiagregační terapie, betablokátory, statiny a ACE inhibitory. Mezi symptomatické léky zařazujeme blokátory kalciových kanálů, ivabradin a léky ovlivňující metabolismus myokardu trimetazidin. Do invazivní léčby patří koronarografie, která zobrazuje věnčité tepny a v případě přítomnosti hemodynamicky významné stenózy je možno přistoupit k provedení PCI (perkutánní koronární intervence). V případě postižení více tepen, v případě postižení kmene levé věnčité tepny, při technickém selhání PCI nebo v různých podskupinách (např. diabetici) je indikována kardiochirurgická léčba - aortokoronární bypass. V ojedinělých případech, kdy není možná revaskularizace a kdy nestačí medikamentózní léčba, je možno provést hrudní sympatektomii. Podle řady studií je invazivní léčba u řady nemocných jen léčbou symptomatickou, neovlivňující významně prognózu oproti medikamentózní léčbě (kromě postižení levé věnčité tepny a postižení ramus interventricularis anterior). Komplikace Odhadovaná roční mortalita se pohybuje mezi 1,2 a 2,4 % a incidence náhlé smrti mezi 0,6 a 1,4 % ročně. Nefatální infarkt myokardu (IM) se vyskytuje u 0,6 2,7 % těchto nemocných ročně. Prognóza je horší u pacientů s omezenou systolickou funkcí levé komory, srdečním selháním, nemocí více tepen, proximálnější lokalizací stenóz koronárních tepen, významnějšími a těžšími stenózami, rozsáhlejší ischemií, více omezenou funkční kapacitou, vyšším věkem a těžší anginou.

Praktické rady pro pacienta Pacient by měl redukovat rizikové Obr. 2 Středomořská dieta faktory jako je kouření, nadváha a obezita, důsledná léčba přidružených chorob jako je diabetes mellitus, hypertenze a dyslipidémie. Kromě toho, že tyto stavy přispívají k chronické progresi aterosklerózy, navíc kouření a hypertenze může zvýšit akutní srdeční ischemii zvýšením potřeby kyslíku a snížením příjmu kyslíku. Dále by se měl pacient vyhýbat působení nadměrného stresu a v případě potřeby by měl vyhledat odborníka pro léčbu deprese a úzkosti. Dalším důležitým bodem je postupné a pravidelné aerobní cvičení. https://static1.squarespace.com/static/55294334e4b038398d 3f50e0/t/55521c07e4b0c14095c6c740/1431444488006/Med +diet+pyramid+%28mediterranean-dietsecrets.org%2fmed-diet-pyramid%2f cit. 5.4. 2018 Cvičení může vést k nižší potřebě kyslíku pro danou pracovní zátěž, čímž se zlepší tolerance zátěže a sníží se příznaky tohoto onemocnění. Pravidelné cvičení je rovněž přínosné při léčbě rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, jako je dyslipidémie, hypertenze, obezita a diabetes mellitus. Kromě toho je nezbytná úprava celkového životního stylu mimo jiné s přihlédnutím k racionální stravě. Středomořská dieta je základem doporučené stravy pro pacienty s AP. Doporučenou pyramidu uvádí obrázek 2.

Seznam použité literatury Češka, R. (2015). Interna (Vol. 2). Praha, Czech Republic: Triton. M. Želízko, et al., Summary of the 2013 ESC guidelines on the management of stable coronary artery disease. Prepared by the Czech Society of Cardiology, Cor et Vasa 56 (2014) e259 e273, jak vyšel v online verzi Cor et Vasa na http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s001086501400023x R. Vadivelu, R. Vijayvergiya, Panvascular risk factor Diabetes, Cor et Vasa 60 (2018) e18 e29 as published in the online version of Cor et Vasa available at https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s00108650173017044 Kannam, J. P., MD. (2016, July 18). Stable ischemic heart disease: Overview of care. Retrieved April 05, 2018, from https://www.uptodate.com/contents/stable-ischemic-heartdisease-overview-of-care Sovová, E. (2012, August/September). Stabilní angina pectoris nové trendy v léčbě. Retrieved April 5, 2018, from https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/09/02.pdf Seznam obrázků, fotografií, tabulek a grafů Obr.1 Patogeneze http://www.atlantic-cardiology.net/images/dynamic/acfa6.jpg Obr. 2 Středozemní dieta https://static1.squarespace.com/static/55294334e4b038398d3f50e0/t/55521c07e4b0c14095c6 c740/1431444488006/med+diet+pyramid+%28mediterranean-diet-secrets.org%2fmed-dietpyramid%2f Tabulka 1 Tradiční klinická klasifikace bolestí na hrudi