V ě z eňská služba České republiky V a zební vězn i c e Olomo u c Švermova 2, pošt. přihrádka 84, 771 57 Olomouc, tel.: 585 525 111, fax: 585 525 211, ISDS: qpnd4z7 Č. j.: VS-37586-2/ČJ-2017-803740 V Olomouci dne 6. dubna 2017 žadatel P. N. Počet výtisků: 1 Výtisk č.: 1 Počet listů: 3 (oboustranně) Přílohy: 0 Osobně ROZHODNUTÍ o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace Ředitel Vazební věznice Olomouc, jako subjektu povinného ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ( povinný subjekt ), poskytovat podle tohoto zákona informace, vztahující se k působnosti povinného subjektu, ve věci řízení o písemné žádosti o poskytnutí informace podané účastníkem řízení P. N. a doručené dne 31. března 2017 (zaevidována pod č. j. VS-37586-1/ČJ-2017-803740) a jejímž prostřednictvím se žadatel domáhal vyjádření povinného subjektu ohledně údajů a obsahu evidencí vedených Vězeňskou službou České republiky a dotýkající se osoby žadatele, r o z h o d l t a k t o : Ž á d o s t o p o s k y t n u t í i n f o r m a c e s e o d m í t á, podle ustanovení 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o svobodném přístupu k informacím ), a za použití kogentní právní úpravy v ustanovení 23a odst. 13 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů; z uvedené právní úpravy vyplývá, že údaje, jichž se žadatel domáhá, jsou z informační povinnosti stanovené v obecném zákoně o svobodném přístupu k informacím vyjmuty. O d ů v o d n ě n í Ze spisového materiálu a záznamu o postupu při podání požadavku na poskytnutí informace, pořízeném ve smyslu ustanovení 14 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím je zřejmé, že vůči povinnému subjektu, bezpečnostní sbor a správní úřad Vězeňská služba České republiky organizační jednotka Vazební věznice Olomouc, bylo dne 31. března 2017
učiněno podání (evidováno jako č. j. VS-37586-1/ČJ-2017-803740), označené jako žádost o poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. K věci postupu a závěrů, k nimž povinný subjekt dospěl na podkladě posouzení skutkového a právního stavu, po provedeném správním uvážení a zohlednění judikatury a respektovaných komentářů a také, vycházeje z Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. j. 13/2008-SOSV-SP, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. j. 575/2011-OT-OSV, ohledně práva na poskytování informací se uvádí následující: I. Z hlediska skutkového stavu povinný subjekt při bližším posouzení obsahu žádosti seznal, že se žadatel domáhá poskytnutí informací, a to ohledně údajů z obsahu evidencí vedených Vězeňskou službou České republiky týkající se osoby žadatele ve vztahu k jeho evidovaným právním zástupcům. Žadatel zájem na sdělení informací doprovází vysvětlením, proč hodlá získat právě informace tohoto charakteru. Výslovně v žádosti uvádí: Jde o to, zdali je seznam advokátů, s nimiž může žadatel komunikovat soukromě, kompletní, či ho žadatel musí doplnit. Dotaz vůči povinnému subjektu byl předložen v tomto znění: Jaké právní zástupce (jména a adresy) žadatele eviduje VV OC k datu podání žádosti o informace? Dále, ve vedeném řízení povinný subjekt a priori seznal, že podaná písemná žádost splňuje náležitosti dle ustanovení 14 odst. 2 věta první zákona o svobodném přístupu k informacím. II. Na úvod svého dalšího postupu povinný subjekt Vazební věznice Olomouc konstatuje, že podle ustanovení 23a odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o Vězeňské službě a justiční stráži ), na zpracování osobních údajů v evidenci Vězeňské služby České republiky se použije zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž ve smyslu ustanovení 23a odst. 2 písm. b) zákona o Vězeňské službě a justiční stráži Vězeňská služba České republiky nemá povinnost informovat osobu, jíž se údaje týkají, o obsahu své evidence. Pro účely dalšího zkoumání a posuzování žádosti účastníka řízení P. N., a to z hlediska právního stavu, povinný subjekt vyjadřuje, že pojmem evidence Vězeňské služby České republiky je nutno rozumět evidenci vedenou podle právní úpravy v zákoně o Vězeňské službě České republiky, popřípadě soustředění údajů a dat na základě určité povinností, vyplývající z jiného právního předpisu, v listinné podobě nebo elektronické. Přitom, jak je zřejmé z úkolů Vězeňské služby České republiky, tato jako bezpečnostní sbor a správní úřad je podle ustanovení 2 odst. 1 písm. i) zákona o Vězeňské službě a justiční 2
stráži povinna vést evidenci osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky. Z hlediska praxe se evidencí záznamů, týkající se vězněné osoby rozumí shromažďování, zpracovávání, vedení, využívání a uchovávání údajů v souladu s účelem stanoveným zákonem o ochraně osobních údajů, prostřednictvím informačního systému nebo v rámci evidence v listinné podobě formou osobního spisu a zahrnující především povinně evidované údaje, jak jsou vyjmenované ve znění 23a odst. 1 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži, a těmi jsou: a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské službě České republiky, b) údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu zabezpečovací detence a uvězněné osoby, c) údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o místě a době, kdy taková osoba vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek ( zdravotnická dokumentace je vedeno samostatně poskytovatelem zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách a prováděcí vyhlášky). Z hlediska účelu evidence týkající se vězněné osoby, je jsou účelem zpracování údajů potřeby zabezpečení účelu výkonu trestu a zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti vězeňských zařízení a osob v nich umístěných, včetně jejich eskort, zajištění pořádku, požadavky správní služby, uplatňování vnitřního řádu věznice, organizace a řízení věznice, dále také zajištění činnosti ekonomické, vzdělávací, výchovné, zdravotnické a další odborné činnosti, v neposlední řadě plnění povinnosti vyrozumět předepsaným způsobem orgán veřejné moci nebo jiný orgán nebo fyzickou osobu o skutečnosti nastalé v souvislosti s nástupem, trváním a skončením výkonu vazby, trestu odnětí svobody apod. Souhrnně lze k demonstrativnímu výčtu vyjádřit, že jde o dokumenty, takzvaně pocházející z působnosti Vězeňské služby České republiky, anebo se jedná o údaje, jejichž původcem, což je patrno z jejich povahy, není a být ani nemůže Vězeňská služba České republiky. III. V řízení povinný subjekt dále musel zjistit, zda právní úprava v zákoně o svobodném přístupu k informacím neprovádí ve vztahu k ustanovení 23a odst. 2 písm. b) zákona o Vězeňské službě a justiční stráži (Vězeňská služba České republiky nemá povinnost informovat osobu, jíž se údaje týkají, o obsahu své evidence ) nějakou zvláštní právní úpravu, kterou by tato zápověď byla oslabena nebo určitým způsobem eliminována. V tomto směru dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Povinný subjekt má za postavené najisto, že informace z evidence, jichž se žadatel P. N. domáhá, jsou rovněž i z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím vyloučeny. Závěr prvoinstanční povinný subjekt opírá o čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, cit. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li 3
o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Dále o kogentní úpravu v ustanovení 23a odst. 13 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži, z něhož vyplývá, že Vězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu (v poznámce pod čarou č. 9 je proveden odkaz na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) údaje vedené pro účely evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, informace, které souvisí s ochranou a obranou objektů, ve kterých je vykonávána zabezpečovací detence, vazba a trest odnětí svobody, o vozidlech užívaných k přepravě vězněných osob a o způsobu a rozsahu ochrany a střežení osob.. Přijatý závěr je souladný se závěrem Ústavního soudu (Pl. ÚS 1/96), ze kterého vyplývá, že smysl a účel zákona lze dovodit zejména z autentických dokumentů, vypovídajících o vůli a záměrech zákonodárce, mezi něž patří důvodová zpráva k návrhu zákona. V této souvislosti důvodová zpráva (Sněmovní tisk č. 714, VI. volební období) k novele zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, výslovně k ustanovení odst. 13 ( 23a) zdůrazňuje: V zákoně se vymezuje okruh informací, které Vězeňská služba nebude poskytovat na žádost podanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím ( 23a odst. 13).. Dlužno dodat, že důvodová zpráva k návrhu novely zákona o Vězeňské službě a justiční stráži obsahuje i zdůraznění, že vládní návrh (právní úprava provedená zákonem č. 157/2013 Sb.) je plně v souladu s předpisy tvořícími ústavní pořádek, jakož i mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a respektuje zásadu, dle níž státní moc lze uskutečňovat pouze na podkladě zákona a v jeho mezích. Na základě shora uvedeného povinný subjekt rozhodl, jak ve výroku uvedl. Žádost odmítl. Odmítl požadavek na poskytnutí informací z evidence, jichž se P. N. domáhal podle zákona o svobodném přístupu k informacím, rozhodnutím vydaným v souladu s ustanovením 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím a za aplikace smyslu a účelu ustanovení 23a odst. 13 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 157/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. IV. Na závěr rozhodnutí s esenciálními náležitostmi podle ustanovení 68 správního řádu, povinný subjekt Vazební věznice Olomouc, se sídlem Švermova 2, Olomouc považuje za relevantní vyjádřit se také k případným námitkám. Povinný subjekt z kogentní úpravy provedené v ustanovení 23a odst. 13, to znamená, ze znění, že Vězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu (v poznámce pod je odkaz na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) údaje vedené pro účely evidence, a s odkazem na účel této právní úpravy, jak se k ní vyjadřuje Důvodová zpráva, dovodil, že odpověď by byla poskytnutím informace z dat k tomu vyhledaných v evidenci vězných osob, což je povinnému subjektu zákonem o Vězeňské službě a justiční stráži výslovně zakázáno. 4
Nelze nepřipojit taktéž poznámku, že povinný subjekt musí ctít zásadu rovnosti a veškeré žádosti o informace vyřizovat vždy nestranně. Tudíž, poskytl-li by informace jednomu žadateli, musí v souladu se základní zásadou správního řízení, tedy předvídatelností práva, shodně ji poskytnout komukoliv dalšímu a nerozlišuje se při tom, jestli by šlo o soukromou nebo právnickou osobu či sdělovací prostředky. Obdobně platí a je podáno i v rozsudku ze dne 16. března 2010, č. j. 1 As 97/2009-119, kdy Nejvyšší správní soud potvrdil, že přístup k informacím dle zákona o svobodném přístupu k informacím je ovládán zásadou rovnosti a žádný žadatel o informaci, byť by jeho zájem na zpřístupnění informace byl pro společnost sebepřínosnější, nemůže být povinnými subjekty privilegován. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k nadřízenému orgánu, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby České republiky. Odvolání se podává prostřednictvím povinného subjektu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Vrchní rada plk. Mgr. Jiří Ruprecht ředitel vazební věznice Za správnost: Ing. Eva Gürbüz 5