V ROâNÍ ZPRÁVA MERO âr, a. s., Kralupy nad Vltavou za rok 2000

V ROâNÍ ZPRÁVA MERO âr, a. s., Kralupy nad Vltavou za rok 2000

KONTAKTY: MERO âr, a. s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou tel.: 0 205/70 11 11 fax: 0 205/72 01 10 e-mail: info@mero.cz www.mero.cz MERO Pipeline, GmbH dcefiiná spoleãnost MERO - Weg 1 85088 Vohburg an der Donau, SRN tel.: +49/84 57/92 61 09 fax: +49/84 57/92 62 20 M E R O â R, a. s. 3

4 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

OBSAH Základní údaje o emitentovi 6 Správní a v konné orgány 12 Organizaãní struktura 13 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva 14 Údaje o základním jmûní 15 Údaje o cenn ch papírech 16 Údaje o ãinnosti 18 Údaje o majetku a finanãní situaci emitenta 21 Údaje o statutárních a dozorãích orgánech emitenta 22 Údaje o osobách odpovûdn ch za v roãní zprávu a ovûfiení úãetní závûrky 24 Provoz ropovodû a Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves 25 Investiãní ãinnost 26 Ekonomika 28 Informaãní systémy 30 Personální a sociální politika 31 Ochrana Ïivotního prostfiedí 33 Havarijní a poïární zabezpeãení, bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 34 Vztahy s vefiejností 35 Dcefiiná spoleãnost MERO Pipeline, GmbH 36 Zpráva dozorãí rady MERO âr, a. s. 37 Zpráva auditora pro akcionáfie spoleãnosti MERO âr, a. s. 38 Pfiíloha k úãetní závûrce k 31. prosinci 2000 39 Tabulková ãást informaãní povinnosti emitentû registrovan ch cenn ch papírû 52 M E R O â R, a. s. 5

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EMITENTOVI ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA MERO âr, A. S., KRALUPY NAD VLTAVOU Firma: MERO âr, a. s. Právní forma:akciová spoleãnost Sídlo:Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou Datum vzniku:1. ledna 1994 Akcionáfi:Fond národního majetku âr (100 %) Základní kapitál:8 430 921 000 Kã IâO:60193468 DIâ: 044-60193468 Pfiedmût podnikání:- pfieprava ropy ropovodem a skladování ropy (dle ãl. 4 stanov spoleãnosti) - organizace a fiízení v stavby ropovodû - provozování ropovodû - nákup, prodej ropy a ropn ch v robkû - poskytování telekomunikaãních sluïeb - zfiizování telekomunikaãních zafiízení Spoleãnost byla zaloïena dle ãeského práva a obchodního zákoníku a je zapsána v obchodním rejstfiíku, vedeném Mûstsk m soudem v Praze, oddíl B, vloïka 2334. 6 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

Majetkové úãasti Název spoleãnosti: MERO Pipeline, GmbH Sídlo:MERO - Weg 1, Vohburg an der Donau, SRN Podíl MERO âr, a. s., na základním jmûní:100 % Rozhodující pfiedmûty ãinnosti:- provoz a údrïba ropovodu IKL na území SRN - v stavba ropovodu na území SRN - pfieprava a skladování ropy - poskytování telekomunikaãních sluïeb na území SRN MERO âr, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel ãeské ãásti ropovodu DruÏba a ropovodu IKL, je jedin m pfiepravcem ropy do âeské republiky a nejv znamnûj í spoleãností zaji Èující skladování nouzov ch strategick ch zásob ropy. Oba ropovody, z nichï kaïd má roãní pfiepravní kapacitu 10 milionû tun, vstupují do Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves, kde je 10 ropn ch nádrïí s celkovou skladovací kapacitou 800.000 m 3. MERO âr, a. s., vznikla k 1. lednu 1994 slouãením spoleãností PETROTRANS, a. s., Kralupy nad Vltavou a MERO IKL, a. s., Kralupy nad Vltavou. Spojením tûchto subjektû byly provoz ropovodu DruÏba a tehdej í v stavba ropovodu IKL zaãlenûny do jednoho celku. Vybrané ukazatele MERO âr, a. s. (v tis. Kã) 2000 1999 1998 Hmotn investiãní majetek (netto) 5 765 092 6 133 064 5 820 125 Finanãní investice 4 741 542 5 259 870 5 380 691 Finanãní majetek 995 156 301 365 1 667 064 Základní jmûní 8 430 921 8 430 921 8 430 921 Cizí zdroje 2 539 081 2 408 700 3 748 525 z toho úvûry 0 0 0 V nosy celkem 2 211 782 1 908 088 1 599 120 Náklady celkem 2 106 211 1 889 140 1 517 560 Hospodáfisk v sledek pfied zdanûním 105 571 18 948 81 560 Hospodáfisk v sledek za úãetní období 56 659 10 402 47 269 Celková zadluïenost v % 19,9 19,2 27,0 PrÛmûrn poãet pracovníkû 127 131 131 M E R O â R, a. s. 7

Z charakteru ãinnosti MERO âr, a. s., vypl vá i její poslání - velkokapacitní transfer energie v souladu s poïadavky zákazníkû. Pfiitom za hlavní cíl pokládáme bezpeãnost a spolehlivost provozu s dûrazem na maximální ochranu Ïivotního prostfiedí pfii uplatàování normy ISO 14001 a principu neustálého zlep ování ve ker ch ãinností. Historie MERO âr, a. s. 1964-1965 - vybudován a trvale uveden do provozu ropovod DruÏba, kter byl do roku 1991 spravován státním podnikem Benzina, 1991 - zaloïena Transpetrol, a. s., Bratislava, která provozovala pfiepravní systém ropovodu DruÏba na území tehdej í âsfr do konce roku 1992, 1992 - vznik Chemopetrol IKL, spol. s r. o., kterou zaloïili vlastníci rafinerií, Chemopetrol, s. p., Litvínov a Kauãuk, s. p., Kralupy nad Vltavou, pro v stavbu ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov (IKL) a Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves, 1. ledna 1993 - vznik Petrotrans, a. s., jejímï zakladatelem bylo Ministerstvo prûmyslu a obchodu âr (pfii rozdûlení âsfr vznikly z Transpetrol, a. s., dva subjekty - Transpetrol, a. s., ve Slovenské republice a Petrotrans, a. s., v âeské republice); úkolem spoleãnosti bylo zabezpeãovat pfiepravu ropy do rafinerií v âeské republice ropovodem DruÏba, 1. fiíjna 1993 - transformace Chemopetrol IKL, spol. s r. o., na akciovou spoleãnost s názvem MERO IKL, a. s., v souladu s vládní koncepcí restrukturalizace rafinersko-petrochemického prûmyslu a s cílem umoïnit vstup Fondu národního majetku âr do financování projektu v stavby ropovodu IKL, 1. listopadu 1993 - majetek Petrotrans, a. s., pfieveden na Fond národního majetku âr, kter se stal jejím jedin m akcionáfiem, 1. ledna 1994 - vznik MERO âr, a. s., slouãením Petrotrans, a. s., a MERO IKL, a. s. Historie dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH 24. dubna 1991 - zaloïena Ministerstvem prûmyslu a obchodu âr Chemopetrol Pipeline, GmbH, se sídlem v Mnichovû, která zaji Èovala v stavbu ropovodu IKL na území SRN, únor 1993 - Chemopetrol Pipeline, GmbH, pfievedena do vlastnictví Chemopetrol IKL, s. r. o., po jejíï transformaci pfie lo vlastnictví na MERO IKL, a. s., 8 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

1. ledna 1994 - jedin m spoleãníkem Chemopetrol Pipeline, GmbH, se stává MERO âr, a. s., prosinec 1996 - zmûna názvu Chemopetrol Pipeline, GmbH, na MERO Pipeline, GmbH, a zmûna sídla spoleãnosti z Mnichova do bavorského mûsta Vohburg an der Donau u Ingolstadtu, kde byla dokonãena v stavba tankovi tû a administrativní budovy. SCHÉMA TRASY ROPOVODÒ ROPOVOD Ropovod DruÏba DRUÎBA ROPOVOD Ropovod IKL Litvínov pfiedávací stanice CTR Nelahozeves Kralupy n. Vltavou pfiedávací stanice Nové Mûsto pfieãerpávací stanice Pardubice pfiedávací stanice Velká Bíte pfieãerpávací stanice Klobouky pfieãerpávací stanice Ingolstadt Vohburg an der Donau Ropovod DruÏba celková prûbûïná délka trasy v âr 358,65 km, délka trasy v âr vãetnû zdvojení a odboãek 574 km, pfiepravní kapacita 10 mil. tun ropy roãnû. Ropovod IKL celková délka trasy (Vohburg an der Donau - Centrální tankovi tû ropy Nelahozeves) 349 km, délka trasy na území âr 169,7 km, pfiepravní kapacita 10 mil. tun ropy roãnû, skladovací kapacita tankovi tû ve Vohburgu a. d. D. 200.000 m 3. M E R O â R, a. s. 9

Centrální tankovi tû ropy Nelahozeves celková skladovací kapacita 800.000 m 3, 4 nádrïe o objemu 50.000 m 3, 6 nádrïí o objemu 100.000 m 3, krátkodob mezisklad pro ropu pfiepravovanou ropovody DruÏba a IKL, míchání rûzn ch druhû ropy podle poïadavkû zákazníkû - rafinerií, skladování strategick ch nouzov ch zásob ropy, uvedení do provozu:i. etapa ãerven 1994, II. etapa srpen 1996, III. etapa ãervenec 1997. CENTRÁLNÍ TANKOVI Tù ROPY NELAHOZEVES 10 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

SCHÉMA EVROPSK CH ROPOVODÒ M E R O â R, a. s. 11

P EDSTAVENSTVO Ing. Václav Franc pfiedseda Ing. Radek Miãka místopfiedseda Ing. Petr Baran Ing. Jaroslav PantÛãek Ing. Karel Pokorn ãlen ãlen ãlen JUDr. Augustin Sachr ãlen Doc. Ing. Endre Tóth, DrSc. ãlen DOZORâÍ RADA 1 Mgr. Lubo Vanûk pfiedseda JUDr. Jaromír Novák Josef Pol Ing. Jifií Vûtrovsk, CSc. místopfiedseda ãlen ãlen Ing. Ondfiej molík ãlen Zdenûk Petfiíãek ãlen VEDENÍ SPOLEâNOSTI 2 Ing. Václav Franc generální fieditel Ing. Jaroslav PantÛãek Ing. Vít TÛma Ing. Jan Lázniãka finanãní fieditel provoznû-technick fieditel fieditel úseku telekomunikaãních sluïeb 1 Na základû v sledkû voleb do dozorãí rady v ãervnu 2000 skonãilo funkãní období Ing. Zuzanû Ocáskové a Jifiímu Paseckému, novû zvoleni byli Ing. Ondfiej molík a Zdenûk Petfiíãek. 2 V souvislosti s ukonãením ãinnosti úseku telekomunikaãních sluïeb ode el z vedení spoleãnosti k 19. fiíjnu 2000 Ing. Jan Lázniãka. Ing. Vladislav Ra ka, Ing. Roman Koteck, Ing. Petr Bendl a Ing. Jan tûrba byli na základû rozhodnutí jediného akcionáfie MERO âr, a. s., ze dne 28. ãervna 2001 uãinûného v pûsobnosti valné hromady zvoleni do pfiedstavenstva a do dozorãí rady. 12 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

ORGANIZAâNÍ STRUKTURA MERO âr, A. S. VALNÁ HROMADA DOZORâÍ RADA P EDSTAVENSTVO GENERÁLNÍ EDITEL Úsek generálního fieditele FINANâNÍ EDITEL PROVOZNù-TECHNICK EDITEL EDITEL ÚSEKU TELEKOMUNIKAâNÍCH SLUÎEB Finanãní úsek Provoznû-technick úsek Úsek telekomunikaãních sluïeb M E R O â R, a. s. 13

ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY P EDSTAVENSTVA VáÏení obchodní pfiátelé, jménem pfiedstavenstva MERO âr, a. s., Vám pfiedkládáme v roãní zprávu obsahující v sledky hospodafiení spoleãnosti za rok 2000. Tyto v sledky logicky navazují na úspûchy let pfiedcházejících a vycházejí z nich jako posloupnost krokû sledujících dlouhodobé cíle spoleãnosti. Právû soustavnû aktualizovan dlouhodob a stfiednûdob plán spoleãnosti se postupnû staly základem pro fiízení jak velk ch investiãních projektû, tak i pro operativní fiízení vlastní pfiepravy ropy a v ech ãinností s tím souvisejících. Schválen stfiednûdob plán rozvoje spoleãnosti je postupnû naplàován. Vûcnû a finanãnû nejrozsáhlej í investiãní akce Roz ífiení Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves o dal ích 375.000 m 3 urãen ch pro uloïení nouzov ch strategick ch zásob ropy byla zahájena v listopadu 2000, ãímï byly vytvofieny dobré pfiedpoklady k dosaïení 90denních zásob ropy a ropn ch produktû nejpozdûji k 1. listopadu 2005, jak poïaduje zákon ã. 189/1999 Sb. o nouzov ch zásobách ropy a Evropská unie. Projekt Komplexní modernizace ropovodu DruÏba byl pfies problémy s hlavním dodavatelem (Vodní stavby Praha, a. s.) zdárnû dokonãen a souãasnû byl odstartován projekt Rehabilitace ropovodu DruÏba. Tyto dva projekty v maximální moïné mífie pfiiblíïí technick stav ropovodu DruÏba úrovni dosaïené na ropovodu IKL a zv í bezpeãnost i Ïivotaschopnost tohoto jiï 35 let provozovaného ropovodného systému. Byly rovnûï naplnûny dal í zámûry vedení spoleãnosti v oblasti fiízení lidsk ch zdrojû a informací. Systém personálního fiízení, kter byl ve spoleãnosti zaveden, pfiedstavuje komplexní program plánování, vzdûlávání, stimulace, hodnocení a péãe o zamûstnance na takové úrovni, která odpovídá standardûm uplatàovan m v EU. V oblasti fiízení informací se neustále zdokonaluje informaãní systém propojující v echna dislokovaná pracovi tû spoleãnosti vãetnû dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH, v SRN. Vlastní provoz ropovodû i Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves zajistil v roce 2000 bezproblémovou pfiepravu ropy podle poïadavkû rafinerií. Ropovodem DruÏba bylo pfiepraveno historické minimum ropy: 3,7 mil. tun, a ropovodem IKL naopak historické maximum: pfies 2 mil. tun ropy, coï je o 55 % více, neï ãinila roãní pfieprava v letech pfiedcházejících. Stejnû tak se spoleãnost postupnû v souladu s ãasov m plánem pfiipravuje na zavedení systému environmentálního fiízení (EMS). V ãervnu 2001 bude MERO âr, a. s., certifikována spoleãností DET NORSKE VERITAS dle ISO 14001. Hospodafiení spoleãnosti v roce 2000 skonãilo ãist m ziskem ve v i témûfi 57 milionû Kã. Byl tím splnûn úkol uloïen rozhodnutím jediného akcionáfie v pûsobnosti valné hromady ze dne 31. srpna 1999, a to zvrátit nepfiízniv trend ve v voji hospodáfiského v sledku spoleãnosti. Pfies meziroãní sníïení pfiepravy ropy o témûfi 4 % zaznamenala spoleãnost v razné zlep ení nûkter ch kvalitativních ukazatelû. Zv ila se produktivita práce z pfiidané hodnoty o více neï 40 %, ãist zisk na jednoho zamûstnance se zv il 5,6krát, posílila se finanãní nezávislost a bûïná likvidita pfiesáhla hodnotu 3,8, tedy vzrostla na 3,3násobek hodnoty pfiedchozího roku. Vlastní jmûní pfiesáhlo hranici 10 060 milionû Kã, pfiiãemï zadluïenost spoleãnosti vyjádfiená podílem cizích zdrojû na krytí celkov ch aktiv zûstává pod 20 %. Z v e uvedeného je zfiejmé, Ïe spoleãnost dûslednû naplàuje své poslání i své strategické cíle. Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe MERO âr, a. s., je a bude i nadále spolehliv m, stabilním a dûvûryhodn m ãlánkem rafinersko-petrochemického komplexu âeské republiky. Ing. Václav Franc pfiedseda pfiedstavenstva 14 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

ÚDAJE O ZÁKLADNÍM JMùNÍ MERO âr, a. s., je samostatnou akciovou spoleãností a není ãlenem Ïádné vy í organizaãní struktury. Základní jmûní MERO âr, a. s., ãiní 8 430 921 000 Kã, je zcela splaceno a má následující skladbu akcií: 7 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotû 1 000 000 000,- Kã 13 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotû 100 000 000,- Kã 130 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotû 1 000 000,- Kã 921 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotû 1 000,- Kã V pfiedcházejících tfiech letech ani v roce 2000 nedo lo ke zmûnám v základním jmûní ani v poãtu nebo druhu akcií, do kter ch je rozloïeno. Jedin m akcionáfiem spoleãnosti, kter drïí podíl 100 %, je Fond národního majetku âr. M E R O â R, a. s. 15

ÚDAJE O CENN CH PAPÍRECH Akcie MERO âr, a. s. Spoleãnost mûïe vydat hromadné akcie. Hromadnou akcií je akcie, která nahrazuje více akcií spoleãnosti téhoï druhu o stejné jmenovité hodnotû. Spoleãnost je povinna vydat majiteli na písemnou Ïádost hromadné akcie do 90ti dnû akcie jednotlivé, které hromadná akcie nahrazuje. Akcie jsou vydány v listinné podobû a nejsou vefiejnû obchodovatelné. Akcie na jméno jsou pfievoditelné pouze se souhlasem pfiedstavenstva. Souhlas je nutné obdrïet pfied nabídnutím akcií dal ím akcionáfiûm. Práva a povinnosti akcionáfiû jsou obsaïeny ve stanovách takto: 1. Akcionáfiem se rozumí majitel akcií spoleãnosti, jakoï i drïitel zatímních listû. 2. Práva a povinnosti akcionáfiû stanoví právní pfiedpisy a tyto stanovy. Akcionáfiem spoleãnosti mûïe b t tuzemská i zahraniãní právnická nebo fyzická osoba. 3. Akcionáfi má právo na podíl ze zisku spoleãnosti (dividendu), kter urãila valná hromada podle v sledku hospodafiení k rozdûlení. Tento podíl se urãuje pomûrem jmenovité hodnoty akcií akcionáfie ke jmenovité hodnotû akcií ostatních akcionáfiû v den, kdy bylo o vyplacení dividend rozhodnuto. Akcionáfi není povinen vrátit spoleãnosti dividendu pfiijatou v dobré vífie. 4. Po dobu trvání spoleãnosti, ani v pfiípadû jejího zru ení nemûïe akcionáfi Ïádat vrácení majetkov ch vkladû. Pfii likvidaci spoleãnosti má akcionáfi právo na podíl na likvidaãním zûstatku. V e tohoto podílu bude urãena stejnû jako v pfiípadû urãení akcionáfiova podílu na zisku (dividendy). 5. S akciemi je spojeno právo akcionáfie úãastnit se na fiízení spoleãnosti. Toto právo uplatàuje zásadnû na valné hromadû, pfiiãemï musí respektovat organizaãní opatfiení pro jednání valn ch hromad. Na valné hromadû mûïe akcionáfi poïadovat vysvûtlení, podávat návrhy a hlasovat. Vznik práva na dividendu a lhûta pro její vyplacení není stanovami konkrétnû upraven. RovnûÏ tak stanovy neupravují otázku, v ãí prospûch pfiechází nárok na dividendu v pfiípadû jeho neuplatnûní akcionáfiem. Dluhopisy MERO âr, a. s. Celková hodnota emise dluhopisû MERO âr, a. s., ãiní 2 000 000 000,- Kã a je splatná v roce 2011, ISIN CZ 0003500605. Dluhopisy znûjí na doruãitele a jsou vydány v listinné podobû s kupónov mi archy pfiipojen mi k nim v dobû emise a mají jmenovitou hodnotu 100 000,- Kã. Jejich celkov poãet ãiní 20 000 kusû. Emisní cena se rovná 100,00 % jmenovité hodnoty dluhopisû. K pfievodu práv z dluhopisû a kupónû dochází jejich pfiedáním. Majitel dluhopisû ãi kupónû bude povaïován (s v jimkou pfiípadû, kdy zákon stanoví jinak) za v luãného majitele dluhopisu nebo kupónu bez ohledu na to, zda dluhopis nebo kupón jsou jiï splatné, a bez ohledu na jakákoliv oznámení vlastnick ch práv ãi spoluvlastnick ch podílû k dluhopisu nebo kupónu i bez ohledu na jakékoliv nápisy na dluhopisu nebo kupónu ãi oznámení o pfiedchozí ztrátû nebo odcizení dluhopisu nebo kupónu. Îádné osobû nevznikne odpovûdnost za to, Ïe takto s majitelem dluhopisu nebo kupónu jedná. Prvním administrátorem emise je âeská spofiitelna, a. s., se sídlem Na Pfiíkopû 29, Praha 1, jejímï prostfiednictvím mohou majitelé dluhopisu vykonávat svá majetková práva spojená s cenn mi papíry. První urãenou provozovnou administrátora je Expozitura centrály âeské spofiitelny, a. s., Olbrachtova 1929/62, Praha 4. V platními místy jsou vybrané poboãky administrátora, jejichï seznam bude uvefiejàován v souladu s podmínkou 13. prospektu. Dluhopisy jsou pfiijaty k obchodování na volném trhu dluhopisû Burzy cenn ch papírû Praha. Pokud nedojde k pfiedãasnému splacení nebo odkoupení a zru ení dluhopisû, budou splaceny v jejich jmenovité hodnotû dne 15. dubna 2011. Dluhopisy znûjí na Kã. 16 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

Dluhopisy jsou úroãeny od 15. dubna 1996 pevnou úrokovou sazbou 10,30 % a úroky budou vypláceny za kaïd uplynul rok vïdy k 15. dubnu. Úrok z dluhopisu bude vyplacen pouze proti pfiedloïení a odevzdání kupónu ve v platním místû administrátora: a) bezhotovostním pfievodem na bankovní úãet pfiíjemce veden bankou v âeské republice, sdûlen administrátorovi pfiíjemcem platby nejpozdûji souãasnû s pfiedloïením a odevzdáním kupónu, nebo b) v hotovosti proti pfiedloïení a odevzdání kupónu. Právo na vyplacení jmenovité hodnoty dluhopisu a úrokû se promlãí, pokud dluhopisy nebo splatné kupóny nebudou pfiedloïeny k proplacení a odevzdány do 10 let od data, kdy se pfiíslu ná platba stala splatnou. ZpÛsob a rozsah ruãení tfietí osobou za splacení dluhopisû a vyplácení úrokû z nich není prospektem ani jin m dokumentem stanoven. ZpÛsob ustanovení zástupce schûze majitelû ani ustanovení o pofiadí práva na uspokojení z dluhopisû v pomûru k ostatním existujícím nebo budoucím závazkûm emitenta není v prospektu obsaïeno. Emise dluhopisû byla vydána v souladu s právním fiádem âeské republiky a fiídí se zákonem ã. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû a zákonem ã. 591/1992 Sb., o cenn ch papírech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Jakékoliv spory vypl vající z emisních podmínek dluhopisû budou pfiedloïeny ke koneãnému rozhodnutí Rozhodãímu soudu pfii Obchodní komofie âeské republiky a Agrární komofie âeské republiky v souladu s platn m rozhodãím fiádem komory. Odvolání do fiádnû vydaného arbitráïního nálezu není pfiípustné. ádnû vydan arbitráïní nález je vykonateln pfiíslu n m soudem. Tato arbitráïní doloïka je samostatnû vymahatelná. M E R O â R, a. s. 17

ÚDAJE O âinnosti Hlavní ãinnosti MERO âr, a. s., pfiedstavuje pfieprava ropy ze zahraniãí ropovody IKL a DruÏba pro tuzemské rafinerie, skladování ropy pro âeská republika - Správa státních hmotn ch rezerv a telekomunikaãní sluïby. Rozdûlení trïeb dle hlavních ãinností (v mil. Kã) Rok 2000 1999 1998 Pfieprava ropy 1 291,57 1 136,50 1 252,39 Skladování ropy 158,12 143,61 126,54 Telekomunikaãní sluïby 111,89 110,92 28,59 Ostatní 0,02 0,50 1,86 Celkem 1 561,60 1 391,53 1 409,38 Rozdûlení trïeb dle hlavních ãinností a geografick ch oblastí (v mil. Kã) Rok 2000 1999 1998 âeská republika Pfieprava ropy 1 291,57 1 136,50 1 252,39 Skladování ropy 158,12 143,61 126,54 Telekomunikaãní sluïby 111,89 6,25 9,62 Ostatní 0,02 0,50 1,87 Ostatní Pfieprava ropy - - - Skladování ropy - - - Telekomunikaãní sluïby 90,22 104,67 18,97 Ostatní - - - Celkem 1 561,60 1 391,53 1 409,39 Spoleãnost nemá Ïádnou organizaãní sloïku. Struãn pfiehled nemovitostí vlastnûn ch MERO âr, a. s. Nemovitosti Pofiizovací cena (v tis. Kã) V mûra (v m 2 ) Budovy, haly, stavby 4 368 556 - Pozemky 36 142 1 037 454 Celkem 4 404 698 1 037 454 Jedná se zejména o Centrální tankovi tû ropy Nelahozeves, ropovody IKL a DruÏba vãetnû armaturních achet, Areál servisních sluïeb Uhy, administrativní budovu MERO âr, a. s., v Kralupech nad Vltavou a k nim pfiíslu né pozemky ve vlastnictví spoleãnosti. MERO âr, a. s., není závislá na vyuïívání Ïádn ch patentû, licencí ãi prûmyslov ch smluv, které by zásadnû ovlivàovaly její ãinnost. 18 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

Obchodní smlouvy uzavfiené akciovou spoleãností ze zásadním v znamem pro její podnikatelskou ãinnost a ziskovost První smlouvu uzavfiela MERO âr, a. s., v roce 1996 s âeskou rafinérskou, a. s., a t ká se pfiepravy ropy ropovody IKL a DruÏba. Tato smlouva zavazuje MERO k provádûní kvalitativní a kvantitativní pfiejímky ropy, k její pfiepravû ropovody a k provádûní technologického míchání ropy pro odbûratele. Smlouva dále stanoví maximální roãnû pfiepraviteln objem ropy i minimální poïadovan objem pfiepravy. Smlouva je platná aï do roku 2010 vãetnû. Odbûratel je povinen s pfiedstihem oznamovat spoleãnosti nominaci pro kaïd kalendáfiní rok, která musí respektovat horní a dolní limit objemu pfiepravy. V pfiípadû nedodání ropy ze strany odbûratele ve stanoveném termínu lze nominaci urãit na základû smlouvy automaticky. Pfiitom platí, Ïe pokud s v jimkou vy í moci nebo zavinûní MERO pfiepraví MERO pro odbûratele v kalendáfiním roce ropu v objemu niï ím, neï byla nominace stanovená pro pfiíslu n rok, odbûratel je povinen na konci takového kalendáfiního roku zaplatit na základû vyúãtování rozdíl mezi stanovenou nominací a skuteãnû pfiepraven m a odebran m mnoïstvím ropy. Pfiepravní tarif je shodn pro oba ropovody. Tarif nemûïe do konce roku 2005 klesnout pod tarif platn ke dni uzavfiení smlouvy a mûïe b t upravován pouze v souladu s dohodnut mi vzorci, které vycházejí z pohybû v cenách vstupû. Tarif zahrnuje úplatu za sluïby poskytované MERO âr, a. s., a MERO Pipeline, GmbH. Kromû tohoto tarifu je odbûratel povinen uhradit MERO skuteãné náklady spojené s pfiepravou ropy ropovodem TAL v úseku Terst - Vohburg, a to ve v i tarifu úãtovaného ropovodem TAL. Smlouva je uzavfiena na dobu neurãitou s tím, Ïe je nevypovûditelná po dobu 12 let od data jejího uzavfiení. Poté ji lze vypovûdût ve tfiíleté v povûdní lhûtû. Dal ím v znamn m kontraktem je Smlouva o ochraàování státních hmotn ch rezerv, uzavfiená v roce 1994 na dobu neurãitou. Tato smlouva je nevypovûditelná po dobu 15 let. Emitent se na základû této smlouvy zavázal skladovat a ochraàovat ve prospûch âeská republika - Správy státních hmotn ch rezerv (dále jen âr - SSHR) ropu vyuïitelnou ke zpracování ve v ech rafineriích v âeské republice v objemu do 550 tis. tun. V souvislosti s roz ífiením Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves dojde k nav ení smluvního skladovacího objemu o 375 tis. m 3. Emitent nesmí nijak disponovat s ropou ochraàovanou ve prospûch âr - SSHR bez pfiedchozího souhlasu âr - SSHR. Za ochraàování platí âr - SSHR emitentu smluvnû dohodnutou úhradu. Tfietí ãást tvofií komplex pojistn ch smluv, které zabezpeãují pojistnou ochranu spoleãnosti. Poji tûní all risks zahrnuje zejména poji tûní vlastních budov a staveb vãetnû nádrïí, poji tûní vûcí movit ch a poji tûní zásob. Dále je poji tûno pfieru ení nebo omezení provozu MERO âr, a. s., a spolupoji tûno pfieru ení nebo omezení provozu âeská rafinérská, a. s. Dal í pojistné smlouvy kryjí odpovûdnost pojistníka za kodu vzniklou jinému ãinností pojistníka. Pojistné krytí je smluvnû sjednáno i na odpovûdnost za kody na Ïivotním prostfiedí. Poji tûny jsou také dopravní prostfiedky a hasiãská technika. Bûhem posledních dvou úãetních období nebyla zahájena Ïádná soudní, správní nebo rozhodãí fiízení, která by mohla v znamnû ovlivnit finanãní situaci spoleãnosti. Pfiehled hlavních realizovan ch a plánovan ch investic (v tis. Kã) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Hlavní akce Ropovod IKL 124 097 18 797 2 407 3 038 Komplexní modernizace ropovodu DruÏba 82 118 87 936 305 680 299 663 23 588 Rehabilitace ropovodu DruÏba 91 387 159 360 177 000 110 000 228 253 Roz ífiení CTR 20 910 8 904 24 218 5 139 395 000 650 000 600 000 45 829 Investice ÚTS 57 040 41 304 97 567 Ostatní akce 19 692 18 786 24 247 60 496 86 700 Celkem 303 857 175 727 454 119 459 723 664 648 827 000 710 000 228 253 M E R O â R, a. s. 19

Pfiehled finanãních investic (v tis. Kã) 2000 1999 1998 1997 Vklad v MERO Pipeline, GmbH 4 741 542 5 259 870 5 380 691 5 957 910 V echny investiãní akce jsou realizovány na území âeské republiky a jsou financovány v hradnû z vlastních zdrojû spoleãnosti. Nejv znamnûj í budoucí investicí je Roz ífiení Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves, které zv í skladovací kapacitu o 375 tis. m 3. Pfiedpokládaná doba v stavby je rozloïena do let 2001-2004. Spoleãnost za poslední tfii úãetní období nevyvinula Ïádné nové v znamné v robky nebo postupy, a to i s ohledem na charakter své hlavní ãinnosti. RovnûÏ tak v tomto období nedo lo k pfieru ení v podnikání spoleãnosti. PrÛmûrn pfiepoãten stav zamûstnancû za poslední tfii úãetní období se podstatnû nemûní a ãiní celkem 130. Z toho 22 osob pracuje v oblasti pfiepravy ropy, 30 v oblasti skladování ropy, 32 v údrïbû a investicích a 46 v oblasti ekonomiky a správy. AREÁL SERVISNÍCH SLUÎEB UHY 20 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

ÚDAJE O MAJETKU A FINANâNÍ SITUACI EMITENTA Informace o v hledu hospodáfiské situace Hospodáfiská a finanãní situace spoleãnosti se jeví jako stabilizovaná. Trend poklesu pfiepravy ropy by mûl b t zastaven z dûvodu uvedení do provozu nov ch progresivních zpracovacích kapacit ropy u nejvût ího odbûratele - âeské rafinérské, a. s., které by mûly posílit konkurenceschopnost tuzemské rafinerie na domácím trhu. Dal ím pozitivním vlivem je nastartování hospodáfiského rûstu celého národního hospodáfiství (pfiírûstek HDP za rok 2000 o 3,1 %), coï by se mûlo projevit ve vy í spotfiebû ropy a ropn ch produktû. Dlouhodobá smlouva s odbûrateli ropy je postavena na bázi take or pay (odeber nebo plaè), takïe spoleãnost má garantován urãit pfiíjem i v pfiípadech niï ích odbûrû ropy. Tato situace nastala v posledních dvou letech. V e uvedené opravàuje vedení spoleãnosti oãekávat hospodáfisk v sledek minimálnû na dosaïené úrovni roku 2000. Finanãní situace bude ovlivnûna realizací strategické investice Roz ífiení Centrální tankovi tû Nelahozeves, jejímï v sledkem by mûlo b t naplnûní jedné z podmínek vstupu âeské republiky do Evropské unie - dosaïení 90denních zásob ropy a ropn ch produktû. Celá akce o rozpoãtu cca 1,75 mld. Kã bude financována z vlastních zdrojû, a proto dojde k v raznému poklesu finanãního majetku spoleãnosti. Spoleãnost bude pfiesto splàovat v echna kriteria likvidity a solventnosti a bude nadále dûvûryhodn m partnerem pro své okolí. Z ekonomického hlediska bude mít dokonãení v stavby pozitivní vliv, neboè dojde k posílení trïeb v segmentu skladování. Inflaãní doloïka, kterou obsahuje 30letá smlouva o skladování, by pak mûla zajistit konstantní profitabilitu bez ohledu na v voj cenové hladiny v národním hospodáfiství. Rizikov m místem hospodafiení roku 2001 a eventuelnû i dal ích let mûïe b t posilující Kã vûãi DEM, neboè finanãní investice do dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH, (na zabezpeãení v stavby nûmecké ãást ropovodu IKL) je denominována v DEM a silná koruna vytváfií tlak na tvorbu rezerv na kurzové ztráty. V minulosti tuto situaci fie ila spoleãnost hedgingem kurzov ch rizik a tuto variantu zvaïuje i v následujících obdobích. Stfiednûdob v hled na 5 let je oãekáván pozitivnû se stabilizovanou mírnû rostoucí v í hospodáfiského v sledku. Pfiehled o zmûnách vlastního jmûní Rok 1998 10 003 042 Rok 1999 10 008 424 Rok 2000 10 060 810 (v tis. Kã) MERO âr, a. s., má dcefiinou spoleãnost MERO Pipeline, GmbH, se sídlem Vohburg an der Donau, SRN. Pfiedmûtem podnikání této spoleãnosti je v stavba a provozování ropovodû, zafiízení na skladování ropy, a poskytování telekomunikaãních sluïeb. Celkov upsan základní kapitál ãiní 269 118 tis. Kã a je zcela splacen. Spoleãnost netvofií Ïádné rezervy a v roce 2000 vykázala ztrátu ve v i 53 452 tis. Kã. Pfii zohlednûní konsolidaãní metodiky vykazuje dcefiiná spoleãnost kumulovanou ztrátu k 31. prosinci 2000 ve v i 2 308 tis. DEM, která bude uhrazena z budoucích ziskû firmy. Podíl emitenta na této dcefiiné spoleãnosti ãiní 100 %. Hospodáfisk v sledek po zdanûní z bûïné ãinnosti emitenta pfiipadající na jednu tisícikorunovou akcii Rok 1998 5,61 Kã Rok 1999 1,23 Kã Rok 2000 6,72 Kã V posledních tfiech úãetních obdobích nebyly vypláceny dividendy. Emitent nemá ve své bilanci Ïádné nesplacené úvûry. Emitent rovnûï nepfiijal Ïádné pûjãky. Nezaji tûné závazky emitenta k 31. prosinci 2000 ve v i 2 000 000 tis. Kã pfiedstavují emitované dluhopisy splatné k 15. dubnu 2011. Emitent neposkytl Ïádné zaji tûní jin m osobám. M E R O â R, a. s. 21

ÚDAJE O STATUTÁRNÍCH A DOZORâÍCH ORGÁNECH EMINENTA Pfiedstavenstvo MERO âr, a. s. Jméno a pfiíjmení Rodné ãíslo Bydli tû Ing. Václav Franc 560123/1966 VraÏkov 167 411 84 Stra kov Ing. Radek Miãka 670703/1166 Houdova 901/11 150 00 Praha 5 Ing. Petr Baran 710407/5187 Dobrá 662 739 51 Fr dek - Místek Ing. Jaroslav PantÛãek 600203/1244 Krátká 498/III. 339 01 Klatovy Ing. Karel Pokorn 370102/066 KodaÀská 48 100 00 Praha 10 JUDr. Augustin Sachr 411213/465 Tfiebenická 1292/20 182 00 Praha 8 Doc. Ing. Endre Tóth, DrSc. 400525/766 Kvûtinková 371/14 130 00 Praha 3 Dozorãí rada MERO âr, a. s. Jméno a pfiíjmení Rodné ãíslo Bydli tû Mgr. Lubo Vanûk 640325/2658 U Îidovského hfibitova 1047/18 104 00 Praha 10 - Uhfiínûves JUDr. Jaromír Novák 530407/138 O. Pe ka 725 272 01 Kladno Josef Pol 351104/406 Pokratická 448/50 412 01 Litomûfiice Ing. Jifií Vûtrovsk, CSc. 320416/098 Nad Svahem 5 140 00 Praha 4 Ing. Ondfiej molík 690618/2074 ChrÏín 62 273 24 Velvary Zdenûk Petfiíãek 500330/110 Revoluãní 530 278 01 Kralupy nad Vltavou Hlavní ãinnosti tûchto osob, které vykonávají mimo svou ãinnost pro emitenta, nemají rozhodující v znam pro posouzení emitenta. 22 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

Pfiehled penûïit ch i naturálních pfiíjmû a tantiem, které pfiijali v roce 2000 ãlenové pfiedstavenstva, dozorãí rady a vedoucí zamûstnanci od emitenta a od osob ovládan ch emitentem PenûÏní pfiíjmy Pfiedstavenstvo 2 923 942,- Kã z toho vedoucí zamûstnanci 941 142,- Kã Dozorãí rada 1 188 000,- Kã Naturální pfiíjmy (auta a pohonné hmoty) Pfiedstavenstvo 386 237,- Kã z toho vedoucí zamûstnanci 301 751,- Kã Dozorãí rada 75 462,- Kã Îádné dal í penûïité vztahy mezi emitentem a shora uveden mi osobami nejsou. V majetku ãlenû pfiedstavenstva, dozorãí rady a vedoucích zamûstnancû nejsou Ïádné akcie emitenta. Neexistují Ïádné nesplacené úvûry nebo pûjãky, které by emitent poskytl statutárním orgánûm nebo jejich ãlenûm a ãlenûm dozorãích orgánû, ani Ïádná ruãení a jiná zaji tûní ãi plnûní, která by za tyto osoby emitent pfievzal. Zamûstnanci nemají moïnost úãastnit se na základním jmûní emitenta. M E R O â R, a. s. 23

ÚDAJE O OSOBÁCH ODPOVùDN CH ZA V ROâNÍ ZPRÁVU A OVù ENÍ ÚâETNÍ ZÁVùRKY Osoby odpovûdné za v roãní zprávu Ing. Václav Franc (r. ã. 560123/1966) - pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Ing. Jaroslav PantÛãek (r. ã. 600203/1244) - ãlen pfiedstavenstva a finanãní fieditel (osoba odpovûdná za úãetnictví) Ing. Zuzana Ocásková (r. ã. 676217/1966) - vedoucí oddûlení úãetnictví a financování (osoba odpovûdná za úãetní závûrku) âestné prohlá ení Údaje uvedené ve v roãní zprávû odpovídají skuteãnosti a Ïádné podstatné okolnosti, které by mohly ovlivnit pfiesné a správné posouzení emitenta cenn ch papírû, nebyly vynechány. Úãetní závûrky za poslední tfii období byly ovûfieny auditorem a v rok auditora uveden ve v roãní zprávû odpovídá skuteãnosti. Ing. Václav Franc, v. r. Ing. Jaroslav PantÛãek, v. r. Ing. Zuzana Ocásková, v. r.......... Osoby odpovûdné za ovûfiení úãetní závûrky Za rok 2000: Ernst and Young AUDIT, s. r. o. Praha 2, Mánesova 28 Licence ã. 137 Ing. Vûra Vlasáková, dekret ã. 820 Za rok 1999: Arthur Andersen âeská republika, k. s. Licence ã. 334 Petr âermák, dekret ã. 33 Za rok 1998: BDO CS, s. r. o. Licence ã. 18 Ing. Radomír Kosina, CSc., dekret ã. 119 24 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

PROVOZ ROPOVODÒ A CENTRÁLNÍHO TANKOVI Tù ROPY NELAHOZEVES V roce 2000 pokraãovaly nároãné ãinnosti v rámci Komplexní modernizace ropovodu DruÏba. Za uznání stojí pfiedev ím fakt, Ïe implementace nového fiídicího systému ropovodu DruÏba probûhla za plného provozu tohoto ropovodu. RovnûÏ na CTR Nelahozeves probíhala rozsáhlá ãinnost, zlep ující stav zafiízení. Pfies v e uvedené ãinnosti lze konstatovat, Ïe provoz ropovodû a CTR Nelahozeves v roce 2000 probûhl bez závaïn ch problémû. Bylo nutné zkoordinovat v echny ãinnosti tak, aby byly splnûny ve keré poïadavky rafinerií a zaji tûna bezpeãnost provozu, coï se beze zbytku podafiilo. V roce 2000 bylo celkem pfiepraveno 5,78 mil. tun ropy, z toho ropovodem DruÏba 3,74 mil. tun ropy a ropovodem IKL 2,04 mil. tun ropy. Ve III. ãtvrtletí roku 2000 probûhla vnitfiní inspekce zdvojen ch úsekû ropovodu DruÏba, tzv. IRâ (Intenzifikace Ropovodu âechy). Jedná se o úseky Rajhrad - Velká Bíte (DN 700) a Velká Bíte - Radostín (DN 500). Zmínûné úseky nebyly aï do roku 2000 vybaveny tzv. jeïkovacími komorami, umoïàujícími vkládání a vyjímání ãisticích a inspekãních elementû (jeïkû). Tyto ãásti ropovodu byly uvedeny do provozu v závûru sedmdesát ch let a nebyly od té doby podrobeny vnitfiní inspekci, která provûfiuje stav potrubí. Vnitfiní inspekce byla provedena renomovanou firmou PII Pipetronix. V sledky této vnitfiní inspekce neodhalily Ïádnou vadu, která by ohroïovala bezpeãnost provozu, resp. znamenala sníïení provozních tlakû. BûÏné vady se vyhodnocují a postupnû dle priorit opravují. Ve IV. ãtvrtletí roku 2000 probûhla inspekce ropovodní propojky mezi CTR Nelahozeves a koncov m zafiízením v rafinerii Kralupy. V sledky inspekce tohoto cca 9 km dlouhého úseku (DN 350) neznamenaly jakékoliv omezení provozu a nyní se dûslednû vyhodnocují. CENTRÁLNÍ TANKOVI Tù ROPY NELAHOZEVES M E R O â R, a. s. 25

INVESTIâNÍ âinnost V roce 2000 realizovala spoleãnost investiãní v stavbu v celkové hodnotû pfiesahující 459 mil. Kã, pfiiãemï hlavní úsilí bylo soustfiedûno na dokonãovanou akci Komplexní modernizace ropovodu DruÏba (KMRD) a na ni navazující novû zahájenou akci Rehabilitace ropovodu DruÏba (RRD). Realizace projektu KMRD se fiadí mezi nejv znamnûj í strategické zámûry poslední doby. Jeho hlavním cílem je zv ení technické úrovnû stávajícího zafiízení a instalace moderního fiídicího a komunikaãního systému, kter podstatnû zlep í spolehlivost a bezpeãnost ropovodu DruÏba. Podle upfiesnûného ãasového plánu byl rok 2000 cílov m rokem pro dokonãení dodávek a montáïí ãásti EPC, fiídicího a komunikaãního systému, provedení individuálních a komplexních zkou ek a pfiejímky zafiízení. Ve keré ãinnosti t kající se dodávek investora byly ukonãeny. Byly také provedeny individuální a komplexní zkou ky, které nezaznamenaly Ïádnou podstatnou závadu. Komplexní zkou ky se provádûly za bûïného provozu ropovodu a pfii rûzn ch ãerpacích reïimech. Jejich souãástí byl i 30denní bezporuchov test fiídicího a komunikaãního systému SCADA 1 a 2 (instrumentace a hardware). Zb vající test ãásti SCADA 3 (speciální software) probûhne poãátkem roku 2001. Pokraãovalo rovnûï uzavírání smluv o vûcn ch bfiemenech, zaji Èujících potfiebná práva na í spoleãnosti k ãásti pozemkû. Dal í pozemky, na nichï se nacházejí areály armaturních stanic a pfiíjezdové komunikace, pak byly vykoupeny. S tûmi majiteli, ktefií nemohou své pozemky ze zákona prodat, jsou uzavírány nájemní smlouvy. Projekt Rehabilitace ropovodu DruÏba navázal na dokonãen projekt KMRD a fie í zv ení technické úrovnû, bezpeãnosti a spolehlivosti provozování dal ích armaturních stanic, které budou napojeny na centrální komunikaãní systém fiízení a kontroly - SCADA/COM. Technicky to znamená v mûnu stávajících trasov ch uzavíracích armatur za nové kulové kohouty, které jsou dálkovû ovládány a kontrolovány z velínu Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves. Souãasnû se provádí v stavba nov ch armaturních achet, elektrodomkû se zfiízením elektropfiípojek a napojením na stávající optokabel, oplocení areálu armaturních stanic a zpevnûní ploch a pfiíjezdov ch komunikací. Na tento projekt byly v roce 2000 vyãlenûny finanãní prostfiedky ve v i témûfi 108 mil. Kã, které zahrnují i náklady na vnitfiní inspekci ropovodu provedenou firmou PII Pipetronix. Vlastní realizace byla zahájena 1. ãervna 2000 na základû pfiedchozího vytyãení staveni tû (zajistila spoleãnost Geodézie - Topos) a jeho pfiedání zhotovitelûm. Pro vsazování nov ch kulov ch kohoutû do ropovodního potrubí byla pouïita vyzkou ená a osvûdãená technologie uzávûrû Stopple. V prosinci roku 2000 probûhlo pfiejímací fiízení, ve kterém bylo pfiedáno a pfievzato pût ze sedmi armaturních stanic. Pfiejímací fiízení pro zb vající dvû armaturní stanice bude obnoveno po odstranûní vad a nedodûlkû bránicích provozu. Zapojení armaturních stanic do komunikaãního a fiídicího systému SCADA/COM bude realizováno v souladu s harmonogramem, kter pfiedpokládá dokonãení 31. kvûtna 2001. V roce 2001 bude akce Rehabilitace ropovodu DruÏba pokraãovat realizací dal ích ãtrnácti armaturních stanic, urãen ch k zapojení na centrální komunikaãní systém fiízení a kontroly - SCADA/COM. Perspektivnû nejvût í investiãní akci pfiedstavuje Roz ífiení Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves, kdyï se MERO âr, a. s., v ãervenci 2000 stala vítûzem v bûrového fiízení na realizaci této skladovací kapacity surové ropy, která je jednou z podmínek vstupu âeské republiky do Evropské unie. Na základû koneãného stanoviska âeská republika - Správy státních hmotn ch rezerv bylo rozhodnuto, Ïe se budou realizovat 3 nádrïe po 125.000 m 3 ropy. JiÏ pfiedtím probûhlo úspû né stavební fiízení a na základû projektu firmy ABB Lummus Global Brno bylo vydáno stavební povolení, coï umoïnilo okamïité zahájení pfiíprav stavby a v bûrov ch fiízení na dodavatele stavby. Realizace byla rozdûlena mezi tfii hlavní dodavatele, jejichï ãinnost bude koordinovat MERO âr, a. s. Bûhem záfií 2000 byla postupnû zahájena v bûrová fiízení na dodavatele stavební ãásti, strojnû-technologické ãásti a ãásti elektro a S TP. 26 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

V bûrová fiízení mají charakter nevefiejné soutûïe, neboè MERO âr, a. s., neãerpá finanãní náklady ze státního rozpoãtu. V kaïdém tendru bylo vyzváno k úãasti v soutûïi 13 firem. V první polovinû prosince 2000 bylo ukonãeno v bûrové fiízení na dodavatele stavební ãásti. Vítûzem se stala firma METROSTAV, a. s., Praha. OkamÏitû byly zahájeny práce na vybudování zafiízení staveni tû tak, aby mohla b t hlavní stavba zapoãata 1. dubna 2001. âasov plán realizace podle poïadavkû âeská republika - Správy státních hmotn ch rezerv pfiedpokládá postupné dokonãování a uvádûní nádrïí do provozu v tûchto termínech: 1. nádrï - srpen 2003, 2. nádrï - fiíjen 2003, 3. nádrï - duben 2004. Z dûvodû vlastních provozních potfieb MERO âr, a. s., bylo rozhodnuto, Ïe i tfietí nádrï bude realizována do konce roku 2004. V bûrová fiízení na dodavatele strojnû-technologické ãásti a ãásti elektro a S TP budou ukonãena v prvním ãtvrtletí 2001. Celkové realizaãní náklady této akce by nemûly pfiekroãit 1,75 miliardy Kã. REALIZACE AKCE ROZ Í ENÍ CTR NELAHOZEVES M E R O â R, a. s. 27

EKONOMIKA Pfii ohlédnutí za rokem 2000 lze konstatovat, Ïe pro spoleãnost dopadl po ekonomické stránce úspû nû. Podafiil se splnit nároãn úkol dan nárûstem hospodáfiského v sledku o více neï pûtinásobek oproti roku 1999 a dosaïen skuteãn ãist zisk byl je tû o 6 % lep í, neï stanovil plán. Pfiesto nebyla situace tak jednoduchá, jak se na první pohled pfii srovnání v sledkû jeví. Hlavní ãinnost spoleãnosti - pfieprava ropy - pokraãovala v negativním trendu poklesu, kter se nepodafiilo zastavit, a dosáhla tak nového historického minima 5.782.242 t (index 0,9623). Pfiíãinou byl v razn nárûst cen ropy na svûtovém trhu a dále pak problémy se zásobováním touto surovinou z Ruské federace. V znamnû tím vzrostla úloha ropovodu IKL a potvrdila se správnost rozhodnutí o vybudování tohoto ropovodu. Nízké pfiepravû nepomohlo ani oïivení ãeské ekonomiky, ani posílení podílu ãesk ch rafinerií na tuzemském trhu (podíl 53,14 %). Podruhé v historii spoleãnosti tak musel b t uplatnûn reïim take or pay vûãi odbûrateli âeská rafinérská, a. s. Pfieprava ropovody MERO âr, a. s., v letech 1996-2000 8 000 000 tuny 7 500 000 7 000 000 7,56 6 500 000 7.05 6.89 6 000 000 5 500 000 6.01 5.79 5 000 000 4 500 000 4 000 000 1996 1997 1998 1999 2000 rok V zájmu koncentrace na hlavní ãinnosti spoleãnosti a v souladu s doporuãením jediného akcionáfie orientovat se na core business bylo pfiistoupeno k prodeji ãásti telekomunikaãní sítû s tím, Ïe ãást nezbytná pro fiízení a provozování ropovodû nadále zûstane ve vlastnictví MERO âr, a. s. Optická síè budovaná na trase ropovodû byla doplàkovou investicí a stala se hmotn m majetkem nestrategického charakteru. KdyÏ spoleãnost uspûla ve v bûrovém fiízení na vybudování skladovacích nádrïí na ropu o kapacitû 300 tis. t, vyïádala si v stavba rychlou a rozsáhlou alokaci finanãní prostfiedkû. Navíc tvrdé podmínky skladovacího tarifu nepfiipou tûly takov podíl cizích zdrojû, s jak m bylo v poãátku poãítáno. Prodej zbytné ãásti sítû byl proto jedin m moïn m fie ením, jak skloubit nûkolik protichûdn ch poïadavkû. Pfii prodeji bylo dosaïeno pfiimûfieného zisku a celá kupní cena byla v fiádném termínu splacena. Dal ím v znamn m prvkem, kter mûïe zásadním zpûsobem ovlivnit hospodafiení spoleãnosti, je úroveà kurzu Kã vûãi DEM. Spoleãnost totiï formou finanãní investice (denominované v DEM) prostfiednictvím své dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH, zabezpeãila v stavbu nûmecké ãásti ropovodu IKL a dcefiiná spoleãnost tuto investici postupnû splácí. V prûbûhu roku se splátky promítají do úãetnictví v sledkovû formou kurzov ch ziskû a ztrát, ke konci roku rozvahovû. Pouze v pfiípadû silné koruny je nutno v souladu s úãetními pfiedpisy vytváfiet oproti nákladûm rezervu na kurzové ztráty. Spoleãnost se proti tomuto v voji jistila vhodnû zvolenou zero cost opãní strategií sloïenou z nákupu a prodeje put a call opcí na Euro. V prûbûhu roku byla jedna put opce prodána a byl realizován zisk v rozsahu nûkolika desítek milionû Kã. Na základû zmûny stanoviska akcionáfie k posuzování dosaïeného hospodáfiského v sledku byla celá derivátová struktura zru ena. Vlivem silné koruny k 31. prosinci 2000 byla vytvofiena rezerva na kurzové ztráty ve v i 101 mil. Kã. 28 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

Procentní podíl jednotliv ch v nosû na celkov ch v nosech v roce 2000 TrÏby z pfiepravy ropy 48,36 % TrÏby za telekomunikaãní sluïby 5,06 % TrÏby ze skladování ropy 7,15 % Finanãní v nosy 9,99 % TrÏby z pfiepravy ropy TAL 10,03 % Ostatní provozní v nosy 19,40 % Vzhledem k urãitému limitu v moïnosti zvy ování trïeb se úsilí firmy zlep it hospodáfiské v sledky pfiesouvá do oblasti nákladû. Variabilní náklady pfiímo souvisejí s pfiepravou ropy a je zde moïná pouze optimalizace odbûrov ch diagramû na elektrickou energii. Velká pozornost je proto vûnována fixním nákladûm. Procentní podíl jednotliv ch nákladû na celkov ch nákladech v roce 2000 Procentní podíl jednotliv ch nákladû na celkov ch fixních nákladech v roce 2000 Náklady na pfiepravu a skladování 30,39 % Fixní náklady bez odpisû 27,62 % Ostatní provozní náklady 41,70 % Náklady na telekomunikace 3,51 % Tvorba rezerv 5,73 % Odpisy 15,02 % Finanãní náklady 17,73 % Spotfieba materiálu a energie 1,56 % Opravy a údrïba 5,27 % Osobní náklady 6,94 % SluÏby 9,30 % Odpisy 35,23 % Snahou spoleãnosti je dosáhnout úspory nákladû pfii zachování rozumné v e oprav a údrïby ropovodû a skladovacího zafiízení. Proto jiï v roce 1999 do lo k restrukturalizaci dluhové sluïby a zámûnû pevné úrokové sazby za plovoucí, pfiiãemï pouze touto transakcí do lo k úspofie 25 mil. Kã. Na v echny v znamnûj í zakázky jsou provádûna, ve smyslu vnitropodnikov ch pravidel, v bûrová fiízení s cílem dosáhnout maxima v pomûru cena : uïitek. NárÛst objemu mzdov ch prostfiedkû o 5,63 % byl doprovázen racionalizaãními opatfieními v oblasti pracovních sil, kdy do lo k úspofie nejménû kvalifikovan ch pracovníkû s nejniï ími mzdami, coï vedlo k nárûstu prûmûrné mzdy o 8,87 %. Tento nárûst byl podloïen obrovsk m vzrûstem produktivity práce z pfiidané hodnoty, kde meziroãnû bylo dosaïeno nárûstu o 40,60 % a byl tak s velkou rezervou zabezpeãen pfiedstih produktivity práce pfied prûmûrnou mzdou. Ke konci roku spoleãnost nemá Ïádné posplatné závazky, vykazuje velmi dobré ukazatele finanãní likvidity a dosaïené v sledky v roce 2000 vytváfiejí velmi dobrou základnu pro plnûní nároãn ch strategick ch úkolû v oblasti investic a zabezpeãují dal í plynul rozvoj spoleãnosti. M E R O â R, a. s. 29

INFORMAâNÍ SYSTÉMY V roce 2000 pokraãovala implementace informaãního systému NORIS. Do lo k roz ífiení pfiedev ím v oblasti plánování a sledování údrïby zafiízení. Doplnûn byl modul archiv a spisovna, kter zaji Èuje evidenci písemností v souladu s legislativou âr. Doplnûny byly i funkce pro rozhodování v manaïerském systému. Rozhodující ãást modernizace informaãních systémû probíhala v oblasti technologie. Poãátkem roku byl pfiedán do uïívání 72vláknov optick kabel, poloïen podél ropovodu DruÏba od armaturní stanice Kátov na stranû Slovenska do Litvínova vãetnû odboãky na Paramo. V návaznosti na toto byl pfiedán pfienosov systém PCM 30 a interní telefonní síè, propojující stanice s Centrálním tankovi tûm ropy Nelahozeves. V dal ím prûbûhu roku byl postupnû dokonãován a oïivován fiídicí systém CROMOS 2000 a v prosinci 2000 byly jeho ãásti SCADA 1 a SCADA 2 pfiedány do uïívání. V roce 2000 byla dokonãena ãást kontraktu v hodnotû 272 mil. Kã, v roce 2001 zb vá pfiedat ãást SCADA 3, coï je speciální SW (únikov systém, plánovací SW a OFF LINE model). Dal í dûleïitou stavbou zabezpeãující celkové zlep ení fiídicího systému byla I. etapa modernizace fiídicího systému Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves, v rámci které byl instalován druh systém CROMOS 2000, na kter byl napojen ropovod DN 350 mezi CTR Nelahozeves a rafinerií Kralupy vãetnû fiízení ãerpací stanice a terminálu. Na konci roku 2000 probûhl úspû nû test tohoto zafiízení a poãátkem ledna 2001 byla stavba pfievzata. Na tuto bude navazovat dal í etapa, pfii které bude nahrazena zb vající ãást fiídicího systému SERCK a technologie CTR Nelahozeves bude zapojena na fiídicí systém CROMOS. 30 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

PERSONÁLNÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKA Bez kvalifikovan ch, spolehliv ch, loajálních a patfiiãnû motivovan ch zamûstnancû nelze realizovat podnikatelské cíle, které si akciová spoleãnost stanovila. Jsme si vûdomi toho, Ïe v dne ní dobû jsou to pfiedev ím lidé, ktefií se stávají rozhodujícím faktorem rozvoje a úspûchu firmy. Perspektivu spoleãnosti spojujeme se stávajícím, dlouhodobû stabilním kolektivem zamûstnancû, kterému se snaïíme vytvofiit dobré podmínky pro jejich profesní rozvoj a nabídnout jim uplatnûní odpovídající jejich znalostem a dovednostem. Systém personálního fiízení, kter je ve spoleãnosti uplatàován od roku 1998, pfiedstavuje komplexní program hodnocení, stimulace, vzdûlávání a péãe o zamûstnance. Tento systém dále prohlubujeme s cílem, aby kaïd ze zamûstnancû pfiijímal stále nároãnûj í úkoly, pfiebíral vût í zodpovûdnost nejen za v sledky své pracovní ãinnosti, ale i za své vzdûlávání, aby se zvy ovala vzájemná zastupitelnost, posilovala t mová spolupráce a iniciativa. To v e na principu vzájemného partnerství. Poãet zamûstnancû a jejich profesní struktura se vyvíjejí v souladu s rozvojem a potfiebami akciové spoleãnosti. K 31. prosinci 2000 mûla MERO âr, a. s., 123 zamûstnancû, z nichï bylo 33 Ïen a 90 muïû. PrÛmûrn pfiepoãten stav ãinil 127 zamûstnancû, coï pfiedstavuje oproti pfiedchozím dvûma letûm pokles. V roce 1999 byla totiï zahájena v souladu s modernizací ropovodu DruÏba optimalizace organizaãní struktury spoleãnosti. Vzhledem k instalaci moderních technologick ch zafiízení do lo tak v roce 1999 a 2000 k postupnému sniïování stavu zamûstnancû na pfiedávacích stanicích ropovodu DruÏba v Kralupech nad Vltavou, Pardubicích a Litvínovû. âásti uvolàovan ch zamûstnancû, pfieváïnû Ïenám, nabídla spoleãnost uplatnûní na jin ch pracovi tích spoleãnosti. Poãet zamûstnancû se sníïil i v dûsledku zru ení úseku telekomunikaãních sluïeb. Jsme si vûdomi toho, Ïe celoïivotní vzdûlávání je dnes nutností, a proto na nû klademe znaãn dûraz. Na zvy ování kvalifikace a dal í formy vzdûlávání zamûstnancû, k nimï patfií i získávání zku eností v zahraniãí, vynaloïila akciová spoleãnost v roce 2000 1 620 tis. korun. Kvalifikaãní struktura 2000 1999 1998 V vzdûlání 19,7 % 20,0 % 20,0 % Stfiední vzdûlání s maturitou (ÚSV, ÚSO, v uãní obor s maturitou) 38,6 % 35,4 % 35,4 % Vyuãení (tfiílet obor) 38,6 % 40,0 % 40,0 % Základní vzdûlání 3,1 % 4,6 % 4,6 % Nedílnou souãástí personálních aktivit je sociální program, kter je zakotven v kolektivní smlouvû. V rámci kolektivní smlouvy uzavfiené v závûru roku 2000 na období pfií tích dvou let se dosavadní péãe o zamûstnance dále prohlubuje. Zv ily se napfiíklad pfiíspûvky na penzijní pfiipoji tûní a na stravování (stravenky jsou poskytovány i b val m zamûstnancûm, ktefií ode li do starobního dûchodu), které spoleãnost poskytuje jiï nûkolik let. DÛleÏitá je i finanãní pomoc v pfiípadû závaïn ch událostí v osobním Ïivotû zamûstnancû a nezapomíná se ani na potfiebnou regeneraci sil. V ichni zamûstnanci mají prodlouïenu dovolenou o jeden t den nad rámec zákonného nároku a spoleãnost pfiispívá i na rehabilitaãnû - sportovní a kulturní sluïby. M E R O â R, a. s. 31

32 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

OCHRANA ÎIVOTNÍHO PROST EDÍ Ochranu Ïivotního prostfiedí povaïuje MERO âr, a. s., za jednu ze sv ch nejvût ích priorit a je si plnû vûdoma toho, Ïe pfieprava i skladování ropy jsou, i pfies v echna preventivní opatfiení, urãit m zdrojem rizika pro Ïivotní prostfiedí. StûÏejním cílem spoleãnosti je prevence v ech negativních vlivû na Ïivotní prostfiedí a zejména prevence ropn ch havárií. Postupnou modernizací ropovodu DruÏba se snaïíme sníïit ãi úplnû eliminovat v echny v znamné environmentální aspekty, které mají nebo mohou mít v znamné dopady na Ïivotní prostfiedí. Souãástí strategie spoleãnosti je zavádûní systému environmentálního managementu dle mezinárodní normy ISO 14001. Systém je postupnû implementován od roku 1997, kdy bylo provedeno vstupní zhodnocení environmentálního profilu. Od té doby byla vydána fiada fiídicích dokumentû popisujících systémy v ãele s environmentální politikou, byly stanoveny environmentální cíle, jeï jsou naplàovány, vytvofieny programy k jejich dosaïení, sestaven Registr environmentálních aspektû, v nûmï jsou popsána nejkritiãtûj í místa a ãinnosti, které mohou negativnû ovlivnit Ïivotní prostfiedí, a Registr právních poïadavkû, obsahující v echny právní pfiedpisy a normy pro zaji tûní ochrany Ïivotního prostfiedí. Systém je pravidelnû kontrolován interními audity a pfiezkoumáván vedením spoleãnosti. V roce 2001 bude MERO âr, a. s., usilovat o získání certifikátu od renomované certifikaãní spoleãnosti DET NORSKE VERITAS. Odpovûdn pfiístup k ochranû Ïivotního prostfiedí a dûsledné dodrïování právních pfiedpisû velmi striktnû poïadujeme i od sv ch obchodních partnerû, zejména u dodavatelû sluïeb je zaji tûní ochrany Ïivotního prostfiedí jedním z nejdûleïitûj ích kritérií pfii jejich v bûru. Pro zamûstnance spoleãnosti je ochrana Ïivotního prostfiedí samozfiejmou souãástí jejich kaïdodenní práce, zamûfiujeme se na jejich prûbûïné environmentální vzdûlávání, seznamování s nov mi právními pfiedpisy v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí a na v cvik z hlediska prevence a pfiípadné likvidace mimofiádn ch událostí. M E R O â R, a. s. 33

HAVARIJNÍ A POÎÁRNÍ ZABEZPEâENÍ, BEZPEâNOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI MERO âr, a. s., vûnuje havarijní bezpeãnosti a poïární ochranû ve ker ch objektû mimofiádnou pozornost. Zatímco ropovod IKL a v echna dal í na nûj navazující zafiízení jsou nejmodernûji koncipovan m systémem dálkovodû z technického hlediska, ropovod DruÏba byl projektován pfied více neï 35 lety podle tehdej ích norem a mûfiítek. Potenciální nebezpeãí havárií pfiedstavuje riziko nejen pro majetek a zamûstnance spoleãnosti, ale i pro okolní obyvatelstvo. Vzhledem k této skuteãnosti je havarijní prevence pro likvidace havárií prioritou. Moderní systém dálkového fiízení a kontroly umoïàuje rychle lokalizovat pfiípadné úniky ropy z potrubí a tím tyto úniky v raznû omezit. Pro v echny subsystémy provozû liniov ch ãástí ropovodû IKL a DruÏba a Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves má spoleãnost zpracovány vodohospodáfiské havarijní plány a dokumentaci o zdolávání poïárû. Ty jsou aktualizovány nejen v souladu s legislativou, ale i s poïadavky normy ISO 14001. Havarijní zabezpeãení ropovodû IKL i DruÏba je zaji tûno smluvnû. V rámci havarijní prevence vybavilo MERO âr, a. s., na základû smlouvy o zapûjãení techniky a poskytování sluïeb jednotky hasiãsk ch záchrann ch sborû ãtyfi okresû na liniové ãásti ropovodu IKL technikou a vûcn mi prostfiedky pro likvidaci pfiípadn ch ropn ch havárií. I kdyï MERO âr, a. s., tuto techniku dosud nemusela pouïít, potvrdila se její úãinnost v rámci pomoci jin m organizacím v celé republice. V havarijním zabezpeãení ropovodu DruÏba se od roku 1998 postupnû realizuje nová koncepce, která zajistí jeho vy í úroveà. Represní ãinnost a havarijní zabezpeãení tzv. prvního sledu pfii likvidaci mimofiádn ch událostí zaji Èují jednotky hasiãsk ch záchrann ch sborû pfiíslu n ch spádov ch okresû, kter ch je osmnáct. Na základû spolupráce MERO âr, a. s., a Ministerstva vnitra - fieditelství Hasiãského záchranného sboru âr byly s jednotliv mi HZS spádov ch okresû uzavfieny pfiíslu né smlouvy a bylo zahájeno vybavování jednotek vûcn mi prostfiedky pro likvidaci mimofiádn ch událostí, tzv. základními sadami. Pro HZS okresû Kolín a Jihlava, které patfií mezi opûrné body, byla zaji tûna a na základû smlouvy zapûjãena obdobná technika jako na liniové ãásti ropovodu IKL. ProtoÏe fie ení pfiípadn ch mimofiádn ch událostí na liniov ch ãástech ropovodû a CTR Nelahozeves vyïaduje koordinaci fiady sloïek integrovaného záchranného systému, provádíme pravidelnû modulární provûfiování havarijního informaãního systému a moïn ch druhû havárií. Tato cviãení umoïàují ve spolupráci s hasiãsk mi záchrann mi sbory jednotliv ch okresû vytváfiet stále dokonalej í systém podporující prevenci havárií a pfiípadnou likvidaci havárií. Proto na e akciová spoleãnost vûnuje velkou pozornost systému havarijního zaji tûní obou ropovodû. Ve spolupráci s jednotkami HZS provádíme pravidelná tematická cviãení. Na liniové ãásti ropovodu IKL se uskuteãnilo v okrese PlzeÀ - sever takovéto cviãení v ãervnu 2000. Jednalo se o cviãení v rámci integrovaného systému okresu a souãinnosti s jednotkami HZS Tachov a Rakovník. Úãelem byl v cvik s technikou pro likvidace ropn ch havárií, ovûfiení funkãnosti okresního systému havarijního zaji tûní ropovodu IKL, zvládnutí pfiípadn ch následkû mimofiádné události a likvidace úniku ropn ch produktû na vodní hladinu. Na liniové ãásti ropovodu DruÏba bylo v srpnu 2000 poïární provûfiovací cviãení integrovaného záchranného systému okresu Kutná Hora, které mûlo obdobné zamûfiení. PoÏární bezpeãnost CTR Nelahozeves a stabilní hasicí zafiízení patfií v souãasné dobû k evropské piãce. Tento standard je neustále kontrolován a je provûfiována jeho funkãnost. Havarijní zabezpeãení a represní ãinnosti jsou smluvnû zaji tûny s jednotkou HZS Kauãuk, a. s. Spoleãnost trvale dbá na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci. DodrÏování pfiíslu n ch norem a nafiízení pravidelnû kontrolují povûfiení pracovníci spoleãnosti spolu se zástupci podnikové rady. Stav a funkãnost systému bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci byl kladnû hodnocen zástupci státního odborného dozoru pro stfiedoãesk region. Pfii sv ch ãinnostech nemûïeme opomenout platnou legislativu âeské republiky a Evropské unie. Hlavním cílem je pfiedcházet a omezovat rizika ohroïující Ïivoty a zdraví zamûstnancû pfii práci. Pro zkvalitnûní pfiístupu bezpeãnosti práce v ech externích ãinností pro MERO budeme i nadále klást maximální dûraz na pouïívaní pracovních ochrann ch pomûcek a dodrïování technologick ch postupû. V echna opatfiení pfiispívají znaãnou mûrou k tomu, Ïe je v MERO âr, a. s., velmi nízká úrazovost. V roce 2000 nebyl zaregistrován Ïádn pracovní úraz. 34 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0

VZTAHY S VE EJNOSTÍ Základním principem, na kterém MERO âr, a. s., buduje vztahy uvnitfi i vnû akciové spoleãnosti, je princip partnerství. Usilujeme o to, aby firemní cíle a zájmy iroké vefiejnosti byly co nejvíce v souladu a abychom byli pro na e okolí dûvûryhodn m a spolehliv m partnerem. Proto se zvlá tû v regionech, kde se v raznû projevují na e aktivity, trvale zapojujeme do podpory rûzn ch oblastí vefiejného Ïivota. V rámci sponzorství se na e pomoc soustfieìuje pfiedev ím na kolství, zdravotnictví a humanitární projekty. Dlouhodobá spolupráce se vyvinula v pfiedchozích letech napfiíklad s âesk m v borem pro UNICEF, Fondem ohroïen ch dûtí, Spoleãností pro ranou péãi, která poskytuje podporu dûtem se zrakov m a kombinovan m postiïením, Dûtskou psychiatrickou léãebnou ve Velké Bíte i a Praktickou a zvlá tní kolou v Jesenici u Rakovníka, kterou nav tûvuje mládeï s rûzn mi typy postiïení. Pravidelnû poskytujeme finanãní podporu matefisk m kolám a kolám v kralupském regionu, zejména na ozdravné pobyty dûtí a na zkvalitnûní v uky. V oblasti zdravotnictví spolupracujeme s Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze, stacionáfiem pro dûti z Kralupska trpícími alergiemi a podpofiili jsme i vybudování transplantaãní jednotky kostní dfienû v motolské nemocnici pro léãbu leukémie dûtí. M E R O â R, a. s. 35

DCE INÁ SPOLEâNOST MERO PIPELINE, GMBH ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA DCE INÉ SPOLEâNOSTI MERO PIPELINE, GmbH, VOLHBURG AN DER DONAU Spoleãnost MERO Pipeline, GmbH, pfiepravila za pût let provozu ropovodu IKL 7 mil. tun ropy. Ve kerá ãinnost se soustfiedila na to, aby tato pfieprava byla bezpeãná, spolehlivá, hospodárná a etrná k Ïivotnímu prostfiedí. Tuto firemní filozofii se pracovníkûm spoleãnosti dafií úspû né plnit. V roce 1999 bylo vydáno revidované povolení provozu pro ropovod IKL. V roce 2000 byla dokonãena revize provozního povolení pro tankovi tû ve Vohburgu, které bylo vydáno v lednu 2001. Úspûchem je zmûna hranice emise hluku tak, Ïe bude moïno provozovat ãerpací stanici tankovi tû bez omezení. V kvûtnu 2000 nabyly platnost nové havarijní pfiedpisy (Störfallverordnung), které vyïadují rozsáhlé zmûny v celém systému havarijní prevence. Termín dokonãení této práce je 31. ãervence 2001 a bude dodrïen. MERO Pipeline, GmbH, spoleãnû s MERO âr, a. s., zahájila v roce 2000 pfiípravu na zavedení Environmentálního managementu (EMS) dle ISO 14001. Cílem je získání certifikace dle této normy v druhé polovinû roku 2001. Souãasnû s pfiípravou na certifikaci probíhá zavádûní Integrovaného fiídicího systému spoleãnosti (Integrity Management System), EMS a fiada dal ích systémû bude jeho souãástí. Z investiãních akcí byla nejdûleïitûj í pokládka (zafouknutí) 72vláknového optického kabelu z tankovi tû ve Vohburgu na hranice s âr. Tato akce byla dokonãena a pfievzata v srpnu 2000. V prosinci byl kabel prodán Sloane Park Property Trust, a. s. Na e spoleãnost se v budoucnosti bude zab vat pfieváïnû základní obchodní ãinností - pfiepravou a skladováním ropy. Pfieprava ropy probíhala v roce 2000 bez závaïn ch poruch provozu a podle platn ch smluv se spoleãností TAL a MERO âr, a. s. V roce 2001 bude spoleãnost pfiepravovat parafinické ropy pro rafinerie âeské rafinérské, a. s. Zajistit bezpeãnost pfiepravy a skladování tûchto rop bude hlavním technick m úkolem roku 2001. 9. bfiezna 2001 bylo na valné hromadû, která se konala v Kralupech nad Vltavou, uzavfieno hospodafiení MERO Pipeline, GmbH, za rok 2000. Hospodáfisk v sledek MERO Pipeline, GmbH, je nutno posuzovat spoleãnû s v sledkem matefiské spoleãnosti MERO âr, a. s., Kralupy nad Vltavou. Za rok 2000 byly pfiepraveny 2 mil. tun ropy, coï bylo nejvíce od zahájení provozu ropovodu IKL. Investiãní náklady byly ãerpány z 85,8 %, provozní náklady z 98,5 % a hospodáfisk rok byl uzavfien se ztrátou ve v i 2,98 mil. DEM. 36 V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 0