MĚŘENÍ VÝPARU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ V LETECH

Podobné dokumenty
VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA

Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Ztráta vody výparem z volné vodní hladiny

Pracovní list: řešení

Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )

Hydrologie (cvičení z hydrometrie)

14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech Ondřej Nezval 3.6.

Změna klimatu a vinohradnictví. Mgr. Monika Bláhová Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

M E T E O R O L O G I C K Á S T A N I C E,

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Pracovní list. (3) školní automatická stanice

Síť amatérských a profesionálních meteorologických stanic na zajímavých místech Šumavy

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997

Sníh na Lysé hoře z pohledu pamětníka

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

HYDROLOGICKÁ ROČENKA

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

Monitoring a předpověď zemědělského sucha

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

Struktura uváděných informací: Krajské statistické výstupy:

Protokol o měření. Popis místa měření: Fotografie z měření:

Klimatické podmínky výskytů sucha

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

PERIODICITA A PŘEDPOVĚDI VÝSKYTU SUCHA V PODZEMNÍCH VODÁCH. Ing. Eva Soukalová, CSc. Ing. Radomír Muzikář, CSc.

Hydrologické poměry obce Lazsko

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Meteorologická pozorování v Mořkově Ing. Jan Macháč

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

současný stav a novinky Mgr. Monika Bláhová Ústava výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně

Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

LÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.

Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno

UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta. Hydrometrie. Hodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických metod

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Teplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze

Údaje jsou odečítány ve 14 hod Teplota... ve C Vlhkost... v % Srážky... mm /dešťové/... 1 mm = l litr/lm 2 cm... množství sněhové pokrývky

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

VYDATNÉ SRÁŽKY V BESKYDECH A JESENÍKÁCH

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

Hydrologické sucho v ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

4 Klimatické podmínky

Spokojenost s životem červen 2015

Na květen je sucho extrémní

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ

Extrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR

HYDROLOGICKÁ ROČENKA

Využití profilových manuálních a automatických měření sněhu pro výpočet zásob vody ve sněhové pokrývce

Horské meteorologické stanice v Česku a výškové členění staniční sítě ČHMÚ

EROZE PŮDY V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÉ ZMĚNY

Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor

Pražský tepelný ostrov

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Transkript:

MĚŘENÍ VÝPARU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ V LETECH 1971-2000 Karel Plíšek Popis stanice a způsobu měření: Měření výparu bylo prováděno z volné vodní hladiny výparoměrem GGI-3000 (hladina o ploše 3000 cm 2 ) na profesionální meteorologické stanici v Ústí nad Orlicí, v nadmořské výšce 402 m. (Stanice je ve východních Čechách, jihovýchodně od Hradce Králové, v podhůří Orlických hor. Plochý vrchol kopce východně od Ústí nad Orlicí je součástí zvlněné náhorní plošiny. Poblíž je malé letiště.) Stanice spadá do agroklimatické oblasti slabě mírně teplé až poměrně mírně teplé a podoblasti mírně vlhké. Měření začínalo 1.dubna 1971 a pokračovalo v měsících květnu, červnu, červenci, srpnu, září a říjnu, někdy i několik dní v listopadu, až do nástupu ranních mrazů. Takto se měřilo až do roku 1986, po dobu šestnácti let. Od dubna 1987 do roku 2000 se měří od 15.dubna do 15.října, s občasnými výjimkami (v délce podzimního měření). Tak se měřilo čtrnáct let. Možnosti použití dat, jejich popis: Naměřené hodnoty výparu umožňují doplnění map výparu z počítaných hodnot (např. podle Tomlaina), hodnotami skutečně naměřenými, a jejich vzájemné porovnání. Též umožňují vytvořit doporučený třicetiletý průměr výparu pro dané místo a blízké okolí spolu s průměry patnáctiletými. Graf na následující straně a tabulka č.1 ukazuje průběh výparů během 30 let. Vypočtené hodnoty možného výparu z nejbližší stanice (Hradce Králové-278 m n.m., které uvádí J.Tomlain,CSc: Výparnost na území Československa, Vodohospodářský časopis, ročník XII, č.3, 1964,) v porovnání s hodnotami patnáctiletého průměru 1971-1985 z Ústí nad Orlicí jsou až na úhrny v říjnu a listopadu vyšší, než hodnoty měřené. měsíc: I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII SUMA (v mm) HK: 2 6 29 62 104 114 116 106 71 27 8 0 645 UnO: 48,2 72,9 81,6 82,1 77,9 52,5 30,9 8,0 445,9 29

Tabulka č.1 ÚSTÍ NAD ORLICÍ - VÝPAR ROK IV V VI VII VIII IX X XI 1971 51,1 76 64,5 91,2 106,9 48,6 34,2 1972 39,2 55,2 92,2 89,6 71,3 43,3 29,5 7,6 (za 16-17 dnů, do 17.11.1972) 1973 49,8 69,1 90 89,9 100,2 71,1 65,1 1974 79,9 53,4 53,1 60,8 71,8 52 19,4 1975 50,6 69,3 73,7 72,7 76,3 57,5 29,7 1976 64,6 83,7 95,1 115,5 75,5 45 34,3 7,9 (do 20.11.1976) 1977 35,4 (od 5.4., 27,9 79 87,1 79,6 54,6 51,1 25,4 11,1 (do 19.11.1977) od 15.4.) 1978 47,5 58,6 90,9 71,1 70,5 43,5 26,1 6,1 (do 10.11.1978) 1979 37,6 94,4 98,1 59,7 59,1 45,9 41,4 (do 25.10.1979) 1980 30,3(za 22 dny) 78,7 69 52,2 72,9 49,7 20 1981 60,6 80,2 88,5 64,8 71,4 40,2 30,1 1982 31,6(za 22 dny, za 71,1 80,7 77,1 85,8 63,6 37,9 15 dnů 27,2) 1983 40,6(za 17 dnů, 80 90,9 143,5 86,2 79,3 40,7 35,8 za 15 dnů propočtem) 1984 59.5 74,2 81,6 72,2 83,8 41,8 36,3 7,1 (do 10.11.1983) 1985 45,2 (za 25 dnů) 70,6 68,2 92,1 82,2 55,2 34,3 1986 52(18 dnů, 2,9) 101,4 88,1 89,1 82,8 48 48,1 14,8 1987 34,8(16 dnů, 2,2) 64,7 67,9 100,6 83 61 45,4 1988 42(15 dnů, 2,8) 42 100,4 68,6 95,7 103,4 46,4 46,5 1989 34,2(15 dnů, 2,1) 79,1 72,1 97,7 74,7 50,1 41,9 1990 34,7(26 dnů, 1,2) 91,2 72,1 98,5 103,1 48,9 52,3 1991 45,7(30 dnů, 1,5) 52,5 76,7 96,3 66,7 70,2 41,5 (25 dnů, 1,7) 1992 53,8 (30 dnů, 1,8) 95,2 95,1 117,2 130 87,4 38,7 1993 8,4 (2 dny, 4,2) 103,8 94 81 101 65,5 34,8 1994 59,4 (30 dnů, 2,0) 78,3 107,4 128,5 101,1 53,5 34,6 14,3 (11 dnů, 1,3) 1995 42,3 (30 dnů, 1,4) 79,2 67 113 88,7 44,5 27,3 1,7 (2 dny, 0,9) 1996 35 (14 dnů, 2,5) 52,3 83,9 69,3 66 34,6 27,1 1997 14,8 (10 dnů, 1,5) 72,8 81,9 64,4 85,4 54,2 23 (25 dnů, 0,9) 1998 26,7 (15 dnů, 1,8) 81,5 74,4 76,9 95 44,4 22,7 1999 30,3 (25 dnů, 1,2) 87,4 61,1 101,8 86,2 61,2 18,1 (18 dnů, 1,0) 2000 37,9 (13 dnů, 2,9) 99,6 109,1 52,2 85,8 58,1 35,7 (31 dnů, 1,2) 30

Úhrny výparu v mm v jednotlivých měsících let 1971-2000 160 140 120 100 80 60 DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD 40 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 Tabulka č. 2 vypovídá o patnáctiletých průměrech a vypočítaném třicetiletém průměru měsíčních výparů v milimetrech. Suma (IV-X) v prvních 15 letech je nižší než v druhých 15 letech. To ukazuje na nárůst výparu v 2. hodnoceném období (1986-2000). Jestliže v prvním období (tab.1) přesáhly hodnoty výparu za měsíc 100 mm (v srpnu 1971 (106,9), v srpnu 1973(100,2), v červenci 1976(115,5) a v červenci 1983 (143,5 mmmaximum za 30 let, teplota vody v T14 byla přes 25 C)) ve 4 případech, ve druhém období se to stalo 14-krát (květen 1986 (101,4), červenec 1987 (100,6), červen a září 1988 (100,4 a 103,4), srpen 1990 (103,1), červenec 1992 (117,2 mm-3.maximum 2. období), srpen 1992 (130 mm-1. maximum 2. obd. ), květen 1993 (103,8), srpen 1993 (101), červen 1994 (107,4), červenec 1994 (120,5 mm 2. maximum 2. období).tato maxima se blíží vypočteným hodnotám. Prostým porovnáním hodnot vidíme, že v dubnu až září jsou hodnoty patnáctiletých průměrů výparu nižší než hodnoty (maximálně) možné výparnosti podle Tomlaina. Propočtem zjistíme, že hodnoty měřené jsou v dubnu na úrovni 77 až 70-73,5 (v květnu až září) let 1971-1985 a 51,7 v dubnu a 75,7 až 83,09 v květnu až září let 1986-2000. Třicetiletý průměr spadá svými hodnotami měsíčních úhrnů výparu mezi předchozí dva 15-leté (64,75 v dubnu, 72,9 až 78,5 v květnu (V) září (IX). Říjnový třicetiletý průměr naplňuje vypočítané hodnoty asi 109 a listopadový v 99,5 v patnáctiletých průměrech. Pokud dochází k určitému nárůstu výparu v podzimním období, pak je nynějším (1986-2000) zkráceným způsobem měření špatně zjistitelný. Patnáctileté měsíční průměry z naměřených měsíčních úhrnů výparu za roky 1971-1985 a 1986-2000, propočítané též jako průměr třicetiletý (1971-2000) z údajů měřených a dále úhrny těchto průměrů vztažených na období roku od posledních 15 dnů dubna až do prvních 15 dnů října v těchto letech v Ústí nad Orlicí (měřeno jako výpar z volné vodní hladiny na GGI 3000,(mm)) 31

PATNÁCTILETÝ PRŮMĚR Z NAMĚŘENÝCH MĚSÍČNÍCH HODNOT VÝPARU ZA ROKY 1971-1985 ÚSTÍ NAD ORLICÍ IV V VI VII VIII IXÍ X XI 15TI LETÝ PRŮMĚR 48,23 72,90 81,57 82,13 77,9 52,52 30,87 39,8/5 446,12 7,96 SUMA IV-X (15 DNÍ) 72,90 81,57 82,13 77,9 52,52 (15 DNÍ) 16,8 26,8 SUMA IV(15)-X(15) 26,8 72,90 81,57 82,13 77,9 52,52 16,8 410,63 PATNÁCTILETÝ PRŮMĚR Z NAMĚŘENÝCH MĚSÍČNÍCH HODNOT VÝPARU ZA ROKY 1986-1986-1986-2000 ÚSTÍ NAD ORLICÍ IV V VI VII VIII IXÍ X XI 15TI LETÝ PRŮMĚR 32,06 78,73 83,41 90,34 89,68 59 27,95 77,5/4 461,18 19,38 SUMA IV-X (15 DNÍ) 33 (15 DNÍ) 18,84 SUMA IV(15)-X(15) 33 78,73 83,41 90,34 89,68 59 18,84 453,01 TŘICETILETÝ PRŮMĚR Z NAMĚŘENÝCH MĚSÍČNÍCH HODNOT VÝPARU ZA ROKY 1971-2000 ÚSTÍ NAD ORLICÍ IV V VI VII VIII IXÍ X XI v 9 případech ve 30 letech (1971-2000) 30TI LETÝ MĚSÍČNÍ PRŮMĚR 40,15,15 75,845 82,49 86,24 83,79 55,76 2 117,1/9 29,41,41,41 30-letý měs.prům. s 15 dny měř v IV a X 29,9 17,82 13,1 SUMA ZA IV.-X. 40,15 75,845 82,493 86,237 83,79 55,76 29,4 453,68 SUMA ZA IV.-X. s 15 dny v IV a X 431,8 Tabulka č.3 ukazuje hodnoty průměrů z naměřených hodnot a jejich procentické vyjádření vůči vypočítaným hodnotám - ukazuje, nakolik byla vypočtená hodnota snížena vlivem počasí, nadmořské výšky a případně dalších faktorů. U hodnot přepočítaných v dubnu a říjnu na 15 dnů se velikost výparu získaného takovýmto způsobem měření jeví jako problematická. Suma ročního maximálně možného výparu se snižuje asi o 12 - neměřená období. 32

- Dosažené průměrné sumy za r. 1971-1985 ( 446 mm) odpovídají 69,1, přepočítané na 15 dnů v IV a X odpovídají 64,69, - v r. 1986-2000 ( 461 mm) 71,5, ( 453 mm )přepočt. 70,24, 1971-2000 ( 453 mm ) 70,33, ( 432 mm )přepočt. 66,9.. Tabulka č.3 Tomlain: IV V VI VII VIII IX X IX. (měsíční vypočtené hodnoty jako 100 ) Pro HK(mm) 62 104 114 116 106 71 27 8 33

PATNÁCTILETÝ PRŮMĚR Z NAMĚŘENÝCH MĚSÍČNÍCH HODNOT VÝPARU ZA ROKY 1971-1985 ÚSTÍ NAD IV V VI VII VIII IXÍ X XI ORLICÍ 15TI LETÝ 48,23 72,90 81,57 82,13 77,9 52,52 30,87 39,8/5 PRŮMĚR 446,12 (69,1) 77,8 70,1 71,55 70,8 73,49 73,52 114,3 7,96 99,5 SUMA IV-X (15 DNÍ) 26,8 72,90 81,57 82,13 77,9 52,52 (15 DNÍ) 16,8 SUMA IV(15)- 26,8 72,90 81,57 82,13 77,9 52,52 16,8 X(15) 410,63 (64,69) 43,2 62,2 ( PATNÁCTILETÝ PRŮMĚR Z NAMĚŘENÝCH MĚSÍČNÍCH HODNOT VÝPARU ZA ROKY 1986-2000 ÚSTÍ NAD IV V VI VII VIII IXÍ X XI ORLICÍ 15TI LETÝ 32,06 78,73 83,41 90,34 89,68 59 27,95 77,5/4 PRŮMĚR 461,18 (71,5) 51,7 19,38 SUMA IV-X (15 DNÍ) 33 (15 DNÍ) 18,84 SUMA IV(15)- 33 78,73 83,41 90,34 89,68 59 18,84 X(15) 453,01 (70,24) 53,2 75,7 73,16 77,88 84,6 83,9 103,51 69,77 TŘICETILETÝ PRŮMĚR Z NAMĚŘENÝCH MĚSÍČNÍCH HODNOT VÝPARU ZA ROKY 1971-2000 ÚSTÍ ORLICÍ 30TI MĚSÍČNÍ PRŮMĚR NAD IV V VI VII VIII IXÍ X XI v 9 případech ve 30 letech (1971-2000) Ku 645 11,75 12,8 13,37 12,99 8,64 4,55 2,03 6,22 LETÝ 40,15 75,845 82,49 86,24 83,79 55,76 29,41 117,1/ 9 30-letý 29,9 17,82 13,1 měs.prům. s 15 dny měř v IV a X SUMA ZA IV.- 40,15 75,845 82,493 86,237 83,79 55,76 29,4 X. 453,68(70,33 ) 64,75 a48,22 přep. 72,92 72,35 74,34 79,04 78,53 66,0 164,75 SUMA ZA IV.-X. s 15 dny v IV a X 431,8(66,9) 34

Další grafy zobrazují rozložení měsíčních úhrnů srážek a výparů během dvou patnáctiletí, případně proložení lineárních trendů měsíčních úhrnů výparu. 160 140 Úhrny výparu v jednotlivých měsících let 1971-1985 dubny 1971 až 1985 květny 1971 až 1985 červny 1971 až 1985 července 1971 až 1985 srpny 1971 až 1985 mm výparu v jednotlivých měs 120 100 80 60 40 20 září 1971 až 1985 říjny 1971 až 1985 listopady 1972, 1976, 1977, 1978 a 1984 Lineární (dubny 1971 až 1985) Lineární (květny 1971 až 1985) Lineární (červny 1971 až 1985) Lineární (července 1971 až 1985) Lineární (srpny 1971 až 1985) Lineární (září 1971 až 1985) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Roky 1-15 (jsou roky 1971-1985) Lineární (říjny 1971 až 1985) Lineární (listopady 1972, 1976, 1977, 1978 a 1984) Úhrny měsíčních výparů v letech 1986-2000 v Ústí nad 0rlicí dubny 1986 až 2000 140 květny 1986 až 2000 mm výparu v jednotlivých měsících 120 100 80 60 40 20 0-20 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 červny 1986 až 2000 července 1986 až 2000 srpny 1986 až 2000 září 1986 až 2000 Roky 1-15 ((jsou roky 1986-(5=1990, 10=1995)-2000)) říjny 1986 až 2000 Diskuse: Jsou výše vypsané extrémy přes 100 mm výparu v měsíci náhodné? Nebo jsou způsobeny proděravěním výparoměru? 35

Vzhledem k vysokým průměrným teplotám ve zmiňovaných obdobích a vzhledem k práci, v níž se Jan Kyselý zabývá časovou proměnlivostí horkých vln v České republice (Meteorologické zprávy,56,2003) v letech 1961-1998 a kterou klade minimální intenzitu na přelom 70. a 80. let, maximální intenzitu jednoznačně na 90. léta (především roky 1992 a 1994), jeví se naměřené hodnoty jako nezpochybnitelné. ZÁVĚRY: Právě v extrémních podmínkách se měřené hodnoty velmi blížily, někdy i přesahovaly hodnoty vypočítané, maximálně možné, i když v průběhu teplého půlroku se běžně v Ústí nad Orlicí pohybovaly v průměru kolem 70-80, s narůstající tendencí v průběhu třicetiletí 1971-2000. Jako důležitý faktor se jevilo dlouhé teplé období a nárůst teploty před přechodem studené fronty. V roce extrémní horké vlny (1994) dosáhla celková suma výparu v měřícím ročním období 627,1 mm, čímž se přiblížila tato hodnota významně vypočítaným 645 mm. 36