âíslo 7 ROâNÍK 18 Nevíte? Pfiece paní a pan Zamûstnancovi. V dûsledku nízk ch úrokov ch sazeb, odpoãtu hypoteãních úrokû a plateb na dûchodové pfiipoji tûní ze základu danû, spoleãného zdanûní manïelû, tûdr ch pfiídavkû na dûti a zv ené matefiské si kdejak pan Zamûstnanec pofiídil na dluh byt i se zafiízením, manïelku, pár dûtí a k tomu na leasing ojetou fabii, protoïe v okruhu 15 kilometrû, kam dojela jeho stará stopûtka, mu nikde slu n plat nenabídli. Pokud by to lo takhle dál, ohrozil by tento stav plánovanou populaãní krizi a komisí posvûcen kolaps dûchodového systému, protoïe kdyby bylo dost mlad ch k uïivení star ch, zjistilo by se, Ïe pro v echny mladé není práce, a tak by ti pracující mladí museli Ïivit nejen ty staré, ale i ty práci nesehnav í mladé a..., ale to je jiná historie. Navíc Zamûstnancovic dûti, alespoà do doby, neï se nauãí koufiit a pít, neplatí Ïádné danû, ale stát pfiesto musí investovat do jejich vzdûlávání a zdravotní péãe, coï zpûsobuje problémy s profinancováním kolství a zdravotnictví. Tolik negativa. Na druhou stranu víceãetné rodiny prokazují znaãnou ekonomickou otuïilost. I pfies splátky hypoték, fabií a nákup benzinu na cestu do práce dokáïou vyjít s pfiíjmem okolo 4500 Kã na jednoho ãlena domácnosti. Tolik pozitiva. A tak byli Zamûstnancovi vybráni jako pilífi reformy: O polovinu vy í základ danû zajistí, Ïe zaplatí skoro stejnû, a to ani není nutno V â Í S L E : Koncepce MSDU OS na dal í období (str. 2) Zku ební doba v novém zákoníku práce (str. 4) Zmûny ve struktufie plynárensk ch spoleãností skupiny RWE (pfiíloha) 1. ÍJNA 2007 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Kdo je pilífiem reformy vefiejn ch financí? Hodnocení stavu dodrïování BOZP v roce 2006 Hodnocení stavu vychází z proveden ch 266 vstupû svazov ch inspektorû bezpeãnosti práce na pracovi tû zamûstnavatelû a vykonan ch 96 kontrol. Je bohuïel jiï tradiãnû velmi kritická, neboè situace v oblasti BOZP je neutû ená, a to z mnoha znám ch dûvodû - roztfií tûná, neúplná a pfiíli komplikovaná zapoãítat zv ení DPH. Dalo to sice velkou práci vymyslet fie ení, ale podafiilo se. Z daàovû odeãitateln ch hypoteãních úrokû a plateb penzijního pfiipoji tûní jiï nedostanou zpût aï 32 %, ale jen 15 %, a to proto, Ïe se nyní platí jen 15procentní daà, takïe jejich úspora se pfiíslu nû sníïí o pár stovek ãi tisícovek za rok. Zv í se DPH na potraviny na 9 %. Urãitû si dokáïete pfiedstavit, kolik toho sní Zamûstnancovic dûti. A dal í vûci denní spotfieby, no, aè to nekoupí, kdyï musí. kolné se prosadit zatím nedafií, tak aè si alespoà pfiiplatí u lékafie a v lékárnách. legislativa, chybûjí motivace zamûstnavatelû a zamûstnancû a jejich pfiístup k plnûní úkolû v této oblasti. Svazová inspekce bezpeãnosti práce v roce 2006 zjistila kolem 750 závaïn ch nedostatkû a v rámci své ãinnosti se zamûfiila na tûchto osm základních okruhû: 1. Evidence pracovních úrazû a nemocí z povolání 2. Od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání 3. Provûrky BOZP 4. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování 5. kolení zamûstnancû o pfiedpisech k zaji - tûní BOZP 6. Osobní ochranné pracovní prostfiedky, mycí, ãisticí a dezinfekãní prostfiedky a ochranné nápoje 7. Revize a kontroly v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení 8. Kontrola pracovi È a pracovního prostfiedí A jestli vám ta opatfiení pfiipadají tvrdá, vûzte, Ïe pfiedchozí, socialistická vláda nás tak zadluïila, Ïe pokud by se okamïitû neuãinila rázná opatfiení, jiï bychom nemohli stavût nejdraï í dálnice v Evropû a pfii porcování snûmovního medvûda by nezbylo ani na akvapark pro obec bez vody a uï vûbec by nezbylo na odlehãení nesnesitelného daàového bfiemene Úspû n m. Ale nezoufejte, není v em reformním dnûm konec. Tfieba pilífiem reformního pokraãování bude pan DaÀokrátk nebo paní edoekonomická. Karel Sladkovsk, pfiedseda svazu Dne 14. 8. 2007 jsme se zúãastnili odborového protestního happeningu proti vládní reformû vefiejn ch financí. Bez v sledku reforma pro la. Smyslem svazové inspekce bezpeãnosti práce ov em není jenom kontrola stavu bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci u jednotliv ch zamûstnavatelû. Stále více se ukazuje v znam odborové kontroly i v jin ch ãinnostech - v metodické pomoci, kolení, kolektivním vyjednávání, a také v od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání. Hor í známkou byly hodnoceny: A. Stav pracovi È a pracovního prostfiedí B. Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP C. Revize, kontroly a prohlídky stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení D. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování E. Poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû (Pokraãování na str. 3)
Stávka v lond nském metru Odboráfii po jednáních pfieru ili stávku v lond nském metru, která mûla skonãit ve ãtvrtek 6. záfií. Tfiicetihodinová stávka zpûsobila v úter mezi miliony cestujícími v dopravû chaos. Metro dennû vyuïívají tfii miliony cestujících. Organizace Transport for London (TfL), která chod metra fiídí, pfieru ení stávky pfiivítala. Do protestu se v pondûlí veãer zapojilo kvûli místûm a penzím zhruba 2300 zamûstnancû spoleãnosti Metronet, která zaji Èuje údrïbu vût iny tras. Spoleãnost Metronet se dostala do finanãních problémû v ãervenci. Tehdy jí banky odmítly poskytnout dal í peníze, protoïe pfiekroãila plánované v daje o dvû miliardy liber. Odbory poïadují garance pracovních míst a penzí. (5. 9.) DÛchody v roce 2008 DÛchody by se mûly od zaãátku pfií tího roku zv it prûmûrnû o necelá ãtyfii procenta, coï pfiedstavuje 346 Kã mûsíãnû. Pokud návrh ministra práce a sociálních vûcí Petra Neãase (ODS) schválí vláda, prûmûrná v e starobních penzí stoupne na 9111 Kã. Odbory i opozice ale tvrdí, Ïe chystan nárûst nebude seniorûm dostateãnû kompenzovat zv ené náklady, které pfiinese vládní reforma vefiejn ch financí. S tím Neãas nesouhlasí, penzistûm podle nûj zhor ení Ïivotní úrovnû nehrozí. Sociální demokraté i odboráfii argumentují tím, Ïe lidem se zv í Ïivotní náklady více, navíc pfiibudou i poplatky ve zdravotnictví. Také analytik HVB Bank Pavel Sobí ek oãekává u dûchodcû pfií tí rok nárûst v dajû aï o est procent, a to bez zapoãtení poplatkû pacientû. (30. 8.) Novela zákoníku práce Vláda schválila novelu zákoníku práce, která má odstranit nejvût í chyby souãasného pracovního kodexu. Podle ministra práce a sociálních vûcí Petra Neãase návrh po dohodû zamûstnavatelû s odbory liberalizuje pracovní trh. Norma se zámûrnû vyh bá konfliktním tématûm a vychází z dohody tripartity. Novela se vyh bá paragrafûm, které jsou pfiedmûtem politick ch sporû i stíïností u Ústavního soudu. Vût ina ustanovení je proto technického rázu. Návrh zákoníku ov em pfiiná í i nûkolik vûcn ch úprav, napfiíklad, Ïe lidé od 16 do 18 let by mohli pracovat 40 hodin t dnû místo nynûj ích 30 hodin. (29. 8.) Reforma vefiejn ch financí Snûmovna 101 hlasy z 200 pfiítomn ch poslancû schválila vládní návrh reformy vefiejn ch financí. Reformní balík zákonû v raznû mûní daàov systém, zavádí poplatky ve zdravotnictví a krtá v nûkter ch sociálních dávkách. Zmûny zákonû mají platit vût inou od pfií tího roku. Kabinet oznaãuje svûj návrh za první etapu reformy, která má zastavit zadluïování státu. Nynûj í situace vefiejn ch penûz je podle ministrû neudr- Ïitelná, a reformy jsou proto nutné. Opoziãní âssd a KSâM naopak tvrdí, Ïe chystané zmûny vût inu lidí po kodí a ozdravení vefiejn ch financí nezajistí. Levice chce kvûli návrhu reformy podat ústavní stíïnost. âssd zároveà dala najevo, Ïe koaliãní reformu po svém pfiípadném návratu do vládních kfiesel zru í. Vládní reformu ostfie kritizují také odbory. Pfií tí rok by podle schváleného návrhu reformy mûla pro fyzické osoby platit jednotná sazba danû z pfiíjmu ve v i 15 procent ze superhrubé mzdy (23,1 procenta reálného zdanûní). Nyní existují ãtyfii daàová pásma ve v i 12, 19, 25 a 32 procent. (21. 8.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Dûtsk domov Stfiekov v novém Dne 17. srpna hejtman Severoãeského kraje J. ulc, spoleãnost Ravel a fieditelka dûtského domova slavnostnû pfiestfiihli pásku a otevfieli zrekonstruovan dûtsk domov. Nastalo velké stûhování do nov ch prostor. Jsou to ãtyfii samostatné bytové jednotky, v kter ch bude umístûno vïdy osm dûtí. Odborov svaz UNIOS pfiispûl na vybavení jedné obytné buàky. Dne otevfien ch dvefií v dûtském domovû se 23. srpna 2007 kromû primátora mûsta Ústí nad Labem Jana Kubaty a starosty Stfiekova Vlastimila Îáãka zúãastnili i zástupci OS UNIOS, místopfiedseda Petr Pech a ãlen RROS Ústeckého kraje Lubomír Pavlík. Pfiivezli dûtem sladkosti a prohlédli si vybavení dûtského domova, na které svaz pfiispûl. (pp) Koncepce MSDU OS na dal í období Valná hromada Majetkové, správní a delimitaãní unie odborov ch svazû v roce 2006 zvolila nové pfiedstavenstvo a uloïila mu zpracovat koncepci na období let 2007 aï 2011. MSDU OS spravuje majetek v úãetní hodnotû okolo 1,2 miliardy Kã. Mezi objekty, které patfií k tûm lep ím, jsou hotely Ol anka, Imperiál, âervenohorské sedlo, Bezdûz, Dûvín, Zadov, Medlov, ed vlk, Máj, dále penziony Zelen potok, Javor, Tesla, Hradeãanka a Katu a. NejdÛleÏitûj ím úkolem je v souãasnosti uvedení hotelu Imperiál po dokonãení rekonstrukce do provozu a zahájení oprav Domu odborov ch svazû v Praze na ÎiÏkovû. Vzhledem k velkému finanãnímu zatíïení tûmito dvûma akcemi nebude v období nejbliï ích let moïno zahájit jakékoli dal í vût í rekonstrukce. Bude na nejbliï í valné hromadû, jak m zpûsobem se postaví k prodejûm ostatních objektû, které potfiebují pro rentabilní provoz dosti znaãné investice. V objektech, kde není sociální zafiízení na pokoji, ale hosté musí do spoleãného na patfie ãi dokonce do jiného patra, nelze chtít od nájemcû zázraky. V e vybran ch nájmû stále klesá a klesat v tomto pfiípadû je tû bude. Náklady na provoz a personál stoupají a ãlenské odborové svazy chtûjí kaïdoroãnû ãást své delimitace. Mimo to se splácejí úroky z úvûrû a dal í závazky, které vznikly v minul ch letech. Pohledávky se drïí na stejné úrovni. To znamená, Ïe s tûmi, co se podafií získat, aè jiï smírnou cestou nebo soudnû, pfiib vají nové. Hotelnictví v souãasnosti, kdy v létû není stabilnû pûkné poãasí a v zimû zase není sníh, kdy ãe tí turisté jedou na dovolenou radûji do zahraniãí, je v období stagnace. V e nájmû za hotely v nejbliï í dobû asi neporoste, ale spí e bude klesat. (pp) RÛst mezd 2. ãtvrtletí 2007 V 2. ãtvrtletí 2007 ãinila prûmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda 21 462 Kã, coï je meziroãnû o 7,4 % více, reálná mzda vzrostla o 4,9 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv - ila o 7,8 %, v nepodnikatelské sféfie o 5,9 %. Celorepublikov mzdov v voj je v znamnû ovlivàován pfiedev ím podnikatelskou sférou, protoïe její zamûstnanci tvofií v souboru sledovan ch subjektû více neï tfii ãtvrtiny. Zatímco mzdov v voj v podnikatelské sféfie je plynulej í a je ovlivnûn pfiedev ím hospodáfisk mi v sledky firem, v voj v nepodnikatelské sféfie probíhá spí e skokovû, protoïe do znaãné míry závisí na legislativních krocích vlády a moïnostech rozpoãtu. Za 1. pololetí 2007 vzrostla prûmûrná mzda o 7,6 % a dosáhla 20 938 Kã, reálná mzda vzrostla o 5,5 %. PrÛmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda fyzické osoby vzrostla v 2. ãtvrtletí roku 2007 proti pfiedchozímu ãtvrtletí po oãi tûní od sezonních vlivû o 1,6 %. PrÛmûrná mzda ãinila 21 462 Kã, coï je o 1480 Kã (7,4 %) více neï ve stejném období roku 2006. Spotfiebitelské ceny se za 2. ãtvrtletí 2007 v porovnání se stejn m obdobím pfiedchozího roku zv ily o 2,4 %, reálná mzda vzrostla o 4,9 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 1571 Kã (7,8 %) na 21 687 Kã, reálná mzda vzrostla o 5,3 %. V nepodnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 1153 Kã (5,9 %) na 20 673 Kã, reálná mzda vzrostla o 3,4 %. Meziodvûtvová mzdová diferenciace se v 2. ãtvrtletí 2007 proti stejnému období pfiedchozího roku zv ila. NejniÏ í relativní rûst nominálních mezd byl v odvûtvích (podle sekcí OKEâ) rybolov a chov ryb (o 1,9 %), v roba a rozvod elektfiiny, plynu a vody (o 3,2 %) a zdravotní a sociální péãe, veterinární ãinnosti (o 4,4 %), nejvy í rûst vykázala odvûtví obchod, opravy motorov ch vozidel a v robkû pro osobní potfiebu a pfieváïnû pro domácnost (o 10,6 %), ubytování a stravování (o 10,2 %) a ãinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské ãinnosti (o 9,1 %). Nejvy í nominální mzda (odvûtví finanãní zprostfiedkování) byla zhruba 2,7krát vy í neï nominální mzda nejniï í (odvûtví ubytování a stravování). Je tû vût í rozdíl je patrn u prûmûrn ch mezd podle institucionálních sektorû. Dlouhodobû nejvy ích prûmûrn ch nominálních mezd dosahuje sektor finanãních institucí (41 352 Kã v 2. ãtvrtletí 2007). NejniÏ í mzdy (13 829 Kã) byly zji tûny v sektoru domácností (tj. mzdy zamûstnancû u fyzick ch osob nezapsan ch do obchodního rejstfiíku). PrÛmûrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zamûstnávají 250 nebo víc zamûstnancû, pfiesáhla na pfiepoãtené poãty 23 000 Kã, v podnicích zamûstnávajících 50-249 zamûstnancû dosáhla cca 20 000 Kã, u firem s poãtem zamûstnancû 20-49 se pohybovala prûmûrná mzda kolem 19 500 Kã. Uvedená statistická data se vztahují k souboru zpravodajsk ch jednotek, ve kterém nejsou zafiazeny podnikatelské subjekty zamûstnávající ménû neï 20 zamûstnancû. Finanãní instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na poãet zamûstnancû. Zdroj âsú
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Hodnocení stavu dodrïování BOZP v roce 2006 (Dokonãení ze str. 1) F. kolení zamûstnancû o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní BOZP Stav pracovi È Nejhor ího v sledku dosáhla kontrola SIBP v oblasti pracovního prostfiedí. Pracovi tû nejsou kromû administrativních budov fiádnû udrïována. V dílnách je nepofiádek, neãistí se pravidelnû okna ani kryty osvûtlovacích tûles a nedodrïuje se lhûta stanovená pro malování a údrïbu sanitárních zafiízení. Nebezpeãná místa prostfiedkû a zafiízení nemají v nûkter ch pfiípadech ochranná zafiízení (zejména to platí u dfievoobrábûcích strojû a u elektrického zafiízení). Vybavení pracovi È prostfiedky pro poskytování první pomoci je nedostateãné, neodpovídá danému nebezpeãí pracovi tû a zdravotní pomûcky umístûné v lékárniãkách první pomoci mají pro lou lhûtu pouïitelnosti. Novû se zaãaly objevovat nedostatky v chybûjící dokumentaci BOZP - místní fiády skladû, Dle zákona ã. 309/2006 Sb. jsou práce s azbestem zakázány. Zákaz tûchto prací ale neplatí, jde-li o v zkumné laboratorní práce, analytické práce, práce pfii likvidaci zásob, odpadû a zafiízení, která obsahují azbest, a práce pfii odstraàování staveb a ãástí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udrïovací práce na stavbách nebo práce s ojedinûlou krátkodobou expozicí. V této souvislosti bych chtûl upozornit na nutnost dodrïování povinností stanoven ch pro práce s azbestem zákonem ã. 258/2000 Sb., o ochranû vefiejného zdraví, a vyhlá kou ã. 432/2003 Sb. Zákon ã. 258/2000 Sb. upravuje pouïívání biologick ch ãinitelû a azbestu v odstavci 1 41, kde se mimo jiné stanoví, Ïe zamûstnavatel je povinen práce, pfii nichï jsou nebo mohou b t zamûstnanci exponováni azbestu, ohlásit nejménû 30 dnû pfied zahájením prací pfiíslu nému orgánu ochrany vefiejného zdraví, tj. pfiíslu né krajské hygienické stanici. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu zamûstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinûlou a krátkodobou expozicí azbestu. Za práce s ojedinûlou a krátkodobou expozicí azbestu se povaïují práce: a) související s údrïbou na sebe nenavazující a krátkodobé, pfii nichï se pracuje pouze s nedroliv mi materiály, b) spojené s odstraàováním nerozru en ch a nedroliv ch materiálû, v nichï je azbest pevnû zakotven v pojivu, nebo c) pfii zapouzdfiování materiálû obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrann mi prostfiedky proti uvolàování azbestu. NáleÏitosti tohoto ohlá ení stanovuje 5 vyhl. ã. 432/2003 Sb. Hlá ení o provádûní prací s azbestem a jin ch prací, které mohou b t zdrojem expozice azbestu, vãetnû prací pfii odstraàování staveb nebo jejich ãástí, konstrukcí, zafiízení, instalací nebo v robkû, jejichï souãástí je azbest, musí obsahovat: a) obchodní firmu nebo název, identifikaãní ãíslo, u právnické osoby a u fyzické osoby podnikající podle zvlá tních právních pfiedpisû její jméno, pfiíjmení, popfiípadû obchodní firmu a místo podnikání, b) poãet exponovan ch osob, c) místo v konu prací, jejich povahu, termín zapoãetí prací a pravdûpodobnou dobu jejich trvání, druh a mnoïství azbestu, vymezení kontrolovaného pásma a zpûsob zaji tûní místa v konu prací proti vstupu nepovolan ch osob, d) technologické postupy, které budou pouïívány v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu, Práce s azbestem místnû provozní bezpeãnostní pfiedpisy strojû a pro provoz dopravy, pravidla BOZP pro zacházení s chemick mi látkami nebo pfiípravky, urãení konkrétní osoby odpovûdné za dodrïování termínû, lhût a rozsahu kontrol, zkou ek, revizí apod. Provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci Na druhém místû se objevila povinnost zamûstnavatele organizovat provûrky BOZP a oblast zaji Èování pravideln ch revizí a zkou ek v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení. Provûrky BOZP chápou nûktefií na i zamûstnavatelé jako povinnost odborové organizace, anebo jsou spojovány s totalitním reïimem. Stává se bohuïel zcela bûïnû, Ïe provûrky BOZP jsou organizovány pouze pro vybraná pracovi tû. V této souvislosti je tfieba také zdûraznit, Ïe ani odborové organizace nemají o úãast na organizované provûrce pfiíli velk zájem. e) technická a organizaãní opatfiení k zaji tûní ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a jin ch osob pfiítomn ch na pracovi ti a v blízkosti pracovi tû, kde dochází nebo mûïe docházet k expozici azbestu, f) vybavení osob pracujících v kontrolovaném pásmu ochrann m pracovním odûvem a osobními ochrann mi pracovními prostfiedky k zamezení expozice azbestu d chacím ústrojím, místo a zpûsob jejich ukládání, zaji tûní jejich ãi tûní, praní a kontroly jejich funkãnosti po pouïití, popfiípadû zpûsob jejich likvidace, g) rozsah a zpûsob uplatàování reïimov ch opatfiení, zejména zákazu jídla, pití a koufiení v prostorech, kde je nebezpeãí expozice azbestu, h) zpûsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis urãen ch prostfiedkû a zpûsob technologie jejich sbírání a odstraàování z pracovi tû, i) název a sídlo zdravotnického zafiízení poskytujícího závodní preventivní péãi a jméno a pfiíjmení lékafie, kter ji zaji Èuje, j) jméno a pfiíjmení a kvalifikace osoby odpovûdné za plnûní úkolû zamûstnavatele v péãi o bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci, k) zpûsob zaji tûní kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzdu í a zpûsob zaji tûní dokumentace o evidenci expozice jednotliv ch osob azbestu. Pracovní podmínky z hlediska ochrany zdraví pfii práci s azbestem stanovuje ustanovení 21 nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb., kter m se stanoví podmínky ochrany zdraví zamûstnancû pfii práci. Podle tohoto nafiízení musí b t pfii práci s azbestem dodrïeny následující zásady: - pfii práci s azbestem musí b t dodrïována opatfiení k ochranû zdraví v rozsahu odpovídajícím jeho fyzikálním a chemick m vlastnostem, - technologické postupy pouïívané pfii zacházení se stavebními materiály obsahujícími azbest musí b t upraveny tak, aby se pfiedcházelo uvolàování azbestového prachu do ovzdu í, - azbest a materiály obsahující azbest musí b t odstranûny, je-li to moïné, pfied provádûním prací, - s odpadem obsahujícím azbest se nakládá jako s nebezpeãn m odpadem. Odpad z materiálû obsahujících azbest musí b t sbírán a odstraàován z pracovi tû co nejrychleji a v neprody nû utûsnûn ch obalech opatfien ch títkem obsahujícím upozornûní, Ïe obsahují azbest, (Pokraãování na str. 7) Nejvût ím problémem se u revizí prostfiedkû a zafiízení jiï del í dobu jeví problematika odstraàování zji tûn ch závad a provádûní revizí a kontrol elektrického ruãního náfiadí, spotfiebiãû, vãetnû jejich pohybliv ch pfiívodû, dále tlakov ch nádob, stabilních a motorov ch pil. Závodní preventivní péãe Tfietí, nejproblémovûj í oblastí je oblast závodní preventivní péãe a jejího zaji Èování, poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû a nakonec i oblast kolení zamûstnancû. Zamûstnavatelé sice mají sepsanou smlouvu s pfiíslu n m zdravotnick m zafiízením, ale ve skuteãnosti nadále vysílají zamûstnance k preventivním lékafisk m prohlídkám k lékafiûm svobodnû zvolen m poji tûnci, ktefií v ak vût inou neznají konkrétní zdravotní nároky urãité práce v dan ch pracovních podmínkách. Zafiízení závodní preventivní péãe vlivem nedostateãné legislativní úpravy chápou tuto péãi jako starost o provádûní preventivních lékafisk ch prohlídek, takïe ostatní úkoly tûchto zafiízení nejsou vût inou zabezpeãovány. S oblastí závodní preventivní péãe je také úzce spjata evidence preventivních lékafisk ch prohlídek a oblast kolení vybraného poãtu zamûstnancû, ktefií organizují poskytování první pomoci. Poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû neodpovídá stávající legislativní úpravû a u vlastních seznamû zamûstnavatele obãas chybí vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Pokud jde o samotnou povinnost zamûstnavatele zaji Èovat kolení zamûstnancû o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní BOZP, tak u této povinnosti se oproti pfiedchozímu roku situace zhor ila. Zamûstnavatele kolení zamûstnancû obtûïuje a pro naplnûní povinnosti se kolení provádí spí e na papífie neï ve skuteãnosti. Je zde patrné i to, Ïe lektofii uveden ch kolení nemají v nûkter ch pfiípadech pedagogické základy a nedokáïou vyuïívat pfiíslu n ch prostfiedkû a techniky. Poznatky zji tûné kontrolou provedenou u zamûstnavatele podle ustanovení zákoníku práce Obecnû by se daly poznatky z v konu kontroly shrnout do následujících bodû: a) nedostateãná komunikace zamûstnavatele s odborovou organizací a zamûstnanci, b) podceàování úlohy zástupcû zamûstnancû pfii fie ení otázek v oblasti BOZP, c) neplnûní povinnosti zamûstnavatele v oblasti hospodafiení s osobními ochrann mi pracovními prostfiedky, d) neposkytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû u krátkodob ch pracovních pomûrû a ve zku ební dobû, e) podceàování vlastní kontrolní ãinnosti zamûstnavatele, f) formální plnûní povinností zamûstnavatele na úseku prevence rizik - zpracované hodnocení rizik je spí e teoretick m literárním dílem neï praktick m dokumentem. Lze konstatovat, Ïe tam, kde pûsobí odborové organizace, jsou podmínky BOZP pro zamûstnance a jiné osoby lep í, coï nakonec dnes pfiiznávají inspekãní a kontrolní orgány státu, ale v nûkter ch pfiípadech i sami zamûstnavatelé. Robert Kfiepinsk 3
Institut zku- ební doby v rámci úpravy pracovního pomûru není úpravou novou, dfiíve pracovnûprávním pfiedpisûm neznámou. Nov zákoník práce (tj. zákon ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) upravuje problematiku zku ební doby ve svém ustanovení 35. Oproti pfiedchozí právní úpravû, platné do 31. prosince 2006, je nová úprava zku ební doby zjednodu ena. Pfiesto podle prvních poznatkû z aplikace nového zákoníku práce není tato úprava bezproblémová. Institut zku ební doby by mûl v celém rozsahu slouïit k vzájemnému ovûfiení vhodnosti novû uzavfieného pracovnûprávního vztahu, pracovních schopností zamûstnance i existujících pracovních podmínek u zamûstnavatele. Úãelem této zku ební doby je tedy umoïnit zamûstnanci i zamûstnavateli posoudit, zdali sjednan pracovní pomûr odpovídá jejich pfiedstavám a oãekáváním. Pokud se tak nestane, lze v takovém pfiípadû uzavfien pracovnûprávní vztah vcelku jednoduch m zpûsobem a bez jakéhokoli zdûvodnûní ukonãit. Úãel zku ební doby by v ak nemûl b t vyuïíván zpûsobem, kter je v rozporu s dobr mi mravy ( 14 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se napfiíklad o opakované návrhy zamûstnavatele na uzavfiení pracovního pomûru krátkého trvání se sjednáváním zku ební doby v maximální povolené délce opakovanû. Vyskytly se i pfiípady sjednávání pracovního pomûru na dobu urãitou, kdy ve stejné délce byla sjednána i zku ební doba. Nov zákoník práce, stejnû jako úprava platná do 31. prosince 2006, zakotvuje pro sjednání zku ební doby písemnou formu. Tato forma je stanovena pod sankcí neplatnosti v pfiípadû jejího nedodrïení. Na rozdíl od pfiedchozí pracovnûprávní úpravy jiï nov zákoník práce neváïe sjednání zku ební doby v hradnû na pracovní smlouvu a umoïàuje její sjednání rovnûï v souvislosti se vznikem pracovního pomûru na základû jmenování. I kdyï sjednání zku- ební doby v jiné písemnosti, neï je pracovní smlouva, bude zfiejmû ojedinûlé a v jimeãné, nelze takov to postup úãastníkû pracovnûprávního vztahu vylouãit a pfii dodrïení nejzaz ího zákonného termínu pro sjednání této zku ební doby ( 35 odst. 1 zákoníku práce) je takov to právní úkon platn a úãinn. Jak jiï bylo naznaãeno, nov zákoník práce od 1. ledna 2007 jiï pfiipou tí moïnost sjednání zku ební doby i u pracovních pomûrû vznikl ch na základû jmenování. V této souvislosti je v ak nutno upozornit na situaci, kdy do funkce vedoucího zamûstnance ( 33 odst. 3 zákoníku práce) byl jmenován zamûstnanec, kterému u zamûstnavatele jiï pfiedtím vznikl pracovní pomûr na základû pracovní smlouvy. V takovémto pfiípadû je sjednání zku ební doby v souvislosti se jmenováním vylouãeno, neboè zde nedochází ke vzniku nového pracovního pomûru, n brï pouze ke zmûnû obsahu pracovního pomûru stávajícího. Nov zákoník práce v ustanovení 35 odst. 1 stanoví, Ïe zku ební doba mûïe b t sjednána pfied vznikem pracovního pomûru, nejpozdûji pak v den, kter byl 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Zku ební doba v novém zákoníku práce sjednán jako den nástupu do práce, popfiípadû v den, kter je uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zamûstnance. Je skuteãností, Ïe tato nepfiíli Èastná formulace citovaného zákonného ustanovení vyvolala v praxi rozdílnost názorû na to, dokdy nejpozdûji lze tedy sjednat zku- ební dobu. Máme za to, Ïe ani nová právní úprava nevyluãuje pomûrnû roz ífienou praxi, kdy pracovní smlouva, vãetnû ujednání o zku- ební dobû, je zamûstnanci pfiedkládána k podpisu v den nástupu do práce, tj. v den, kdy zamûstnanci vzniká pracovní pomûr. I pfii takovémto postupu budou úãastníky pracovnûprávního vztahu dodrïeny jak podmínky zákona pro sjednání zku ební doby, tak i písemná forma pracovní smlouvy. Stejnû jako podle pfiedchozí právní úpravy nelze zku ební dobu sjednat ani nyní, jestliïe pracovní pomûr jiï vznikl. Zákoník práce dále stanoví maximální délku zku ební doby tak, Ïe zku ební doba nesmí b t del í neï tfii mûsíce po sobû jdoucí po dni vzniku pracovního pomûru. Formulace ustanovení 35 odst. 1 zákoníku práce v bûhu zku ební doby vyvolává v praxi urãité problémy, Jde o problém, kdy zaãíná sjednaná zku ební doba bûïet, zdali ode dne vzniku pracovního pomûru, ãi aï druh den po jeho vzniku. Tento problém pak úzce souvisí s problematikou poãítání ãasu v pracovním právu. Právní úpravu poãítání ãasu v ak nenalezneme v zákoníku práce, ale na základû odkazu v jeho ustanovení 333 odst. 1 se poãítání ãasu fiídí ustanovením 122 zákona ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Obãansk zákoník v ak zná pouze lhûty, nikoli doby (jak je rozli oval zákoník práce platn do 31. prosince 2006). Pfii své úpravû, která je platná i pro pracovnûprávní vztahy, vychází z toho, Ïe konec lhûty urãené podle t dnû, mûsícû nebo let pfiipadá na den, kter se pojmenováním nebo ãíslem shoduje se dnem, na kter pfiipadá událost, od níï lhûta poãíná. Není-li takov den v posledním mûsíci, pfiipadne konec lhûty na jeho ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Zamûstnavatel mi v lednu leto - ního roku pfiedal mzdov v mûr, kde je kromû v e mzdy uvedeno, Ïe pfii jejím stanovení bylo pfiihlédnuto k práci pfiesãas, ve svátek a v noci. Domnívám se, Ïe tento postup je nezákonn. Prosím o struãnou odpovûì. Jsem zamûstnán u soukromníka. O. L., âeské Budûjovice ODPOVùë: Postup zamûstnavatele je nezákonn. Podle nového zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb.) jiï nelze sjednat mzdu ani s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas. Podle 5 odst. 2 zákona ã. 1/1992 Sb., o mzdû, odmûnû za pracovní pohotovost a o prûmûrném v dûlku, bylo moïné mzdu sjednat s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas pouze do 31. 12. 2006. Od 1. 1. 2007 to jiï nelze ani u práce pfiesãas. Mzdov v mûr v té ãásti, kde je uvedeno, Ïe pfii stanovení mzdy bylo pfiihlédnuto k práci pfiesãas, ve svátek a v noci, je neplatn. DOTAZ: Jsem ãlenkou závodního v boru jedné základní organizace. Vzhledem k tomu, Ïe máme na jeden právní problém jin názor neï zamûstnavatel, obracíme se na vás s Ïádostí o jeho vysvûtlení. Zamûstnavatel nám tvrdí, Ïe kdyï chce dát zamûstnanci poslední den. Dále v citovaném ustanovení obãansk zákoník stanoví, Ïe pfiipadne-li poslední den lhûty na sobotu, nedûli nebo svátek, je posledním dnem lhûty nejbliï í následující pracovní den. V jimkou z uveden ch pravidel je bûh v povûdní lhûty, kter zákoník práce upravuje sám ( 51 zákoníku práce). I kdyï úmyslem zákonodárce zfiejmû bylo, aby zku ební doba zaãala bûïet jiï ode dne vzniku pracovního pomûru, nikoli aï od druhého dne jeho trvání, zákonná úprava v ak tento jeho zámûr vyjadfiuje nepfiesnû, neboè umoïàuje rozdíln v klad. JestliÏe problematick poãátek bûhu zku- ební doby nemá pro praxi zásadnûj í v znam, je tomu jinak pfii urãení konce zku ební doby, jeï je skuteãností zásadní povahy. Nejistotu z nepfiesné právní úpravy lze do urãité míry eliminovat sjednáním konce zku ební doby pevn m konkrétním datem. Jde v ak pouze o fie ení ãásteãné, neboè aplikace ustanovení 35 odst. 2 zákoníku práce o zápoãtu pfieká- Ïek v práci do zku ební doby mûïe ãasové vymezení konce zku ební doby modifikovat. Nov zákoník práce pak ve svém ustanovení 35 odst. 2 zakotvil, Ïe doba pfiekáïek v práci, pro které zamûstnanec nekoná v prûbûhu zku ební doby práci, se do zku ební doby nezapoãítává. Z této právní úpravy vypl vá, Ïe sjednaná zku ební doba se o dobu pfiekáïek v práci prodluïuje. Zákonnou podmínku maximální v mûry zku ební doby v délce tfií mûsícû je proto nutné vztahovat pouze k okamïiku jejího sjednávání úãastníky pracovnûprávního vztahu. Není ale vylouãeno zákonné prodluïování této sjednané zku ební doby o dobu trvání uveden ch pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance. V této souvislosti je nutné zdûraznit, Ïe v dobû uveden ch pfiekáïek zku ební doba bûïí, a proto je také moïné ukonãit i v takové dobû pracovní pomûr jeho zru ením ve zku ební dobû ( 48 odst. 1 písm. d), 66 zákoníku práce). Tolik ve struãnosti k úpravû problematiky zku ební doby v novém zákoníku práce a nûkter m otázkám spojen m s její aplikací. JUDr. Karel Horn v povûì z dûvodu absence, nemusí mít k tomu ná souhlas, postaãí pouze projednání této v povûdi v závodním v boru. Je to pravda? I. N., Brno ODPOVùë: Zamûstnavatel nemá pravdu. JestliÏe je dûvodem v povûdi z pracovního pomûru neomluvené zame kání práce, musí k tomu podle 348 odst. 3 zákoníku práce vá závodní v bor dát souhlas, jinak by v povûì byla neplatná. Neomluven m zame káním práce je nepfiítomnost zamûstnance v práci jen tehdy, jestliïe ji zamûstnavatel kvalifikoval jako neomluvenou a jestliïe s jeho stanoviskem vyslovil pfiíslu n odborov orgán souhlas. Platí to nejen pro krácení dovolené, ale pro v echny pfiípady, v nichï jde mezi úãastníky pracovnûprávního vztahu o to, zda nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m, ãi omluven m zame - káním práce. V tomto smyslu rozhodují i soudy. V rozsudcích soudû je mimo jiné uvedeno: V nepfiítomnosti zamûstnance v práci, která nebyla v e uveden m postupem oznaãena za neomluvenou, nelze spatfiovat poru ení pracovní káznû. Z toho, Ïe zamûstnavatel se závodním v borem projedná v povûì, nelze usuzovat, Ïe tím byla splnûna i podmínka souhlasu závodního v boru s absencí. Samotné pfiedchozí projednání v povûdi pfiíslu n m odborov m orgánem nezahrnuje stanovisko tohoto orgánu k rozhodnutí zamûstnavatele o tom, zda nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m zame káním práce. (zr)
Distribuãní sluïby se sídlem v Brnû a vyãlenûním zákaznick ch sluïeb do RWE Zákaznické sluïby se sídlem v Ostravû se z regionálních spoleãností stanou pouze regionální obchodníci s plynem. Tím, Ïe ãást ãinností RWE Energy Customer Services CZ pfiejde pod RWE Zákaznické sluïby, dojde k pfiemûnû této spoleãnosti a zmûnû názvu na RWE Sdílené sluïby. Zmûny v ostatních plynárensk ch spoleãnostech Stejn zákon odstartoval zmûny i ve zb vajících plynárensk ch spoleãnostech. Jihoãeská plynárenská, a. s., vyãlenila ãinnost do JâP Distribuce a JâP Servisní. Poté do lo ke splynutí JâP, a. s., se spoleãností E. ON. V rámci skupiny E. ON existují tfii spoleãnosti: E. ON âeská republika jako fiídící spoleãnost, která zabezpeãuje i nûkteré centrální ãinnosti, E. ON Energie jako obchodní spoleãnost a E. ON Distribuce zabezpeãující správu a rozvoj distribuãní soustavy. Obdobné plány jako skupina RWE s centralizací sluïeb budou i u skupiny E. ON a zasáhnou i spoleãnosti JâP Distribuce a JâP Servisní. U PraÏské plynárenské vzniklo koncernové uspofiádání. âinnosti byly vyãlenûny do dcefiin ch spoleãností PraÏská plynárenská Distribuce, PraÏská plynárenská Servis distribuce, PraÏská plynárenská Správa majetku, Informaãní sluïby - energetika a Prometheus, energetické sluïby. Jak se pfiizpûsobí odborové organizace V rámci koncernu PraÏské plynárenské pûsobí jedna základní odborová organizace vûãi nûkolika právnick m osobám na stranû zamûstnavatelské. Poté, co nov zákoník práce umoïnil uzavírat podnikovou kolektivní smlouvu i pro více zamûstnavatelû, do lo k dohodû na uzavfiení jedné smlouvy pro cel koncern PraÏské plynárenské. Na jihu âech existuje také jedna základní odborová organizace, která pûsobí vûãi více zamûstnavatelsk m subjektûm. Samostatnû jedná s JâP Distribuce a JâP Servisní a spoleãnû s odborovou organizací E. ON (OS ECHO) pûsobí ve spoleãnostech E. ON, kde má své ãleny. Ve skupinû RWE pûsobí dva odborové svazy, OS UNIOS a OS TRANSGAS, a jejich prostfiednictvím celkem okolo 50 odborov ch organizací. Po dohodû mezi obûma svazy do lo k vymezení pûsobení u jednotliv ch zamûstnavatelû. Ve spoleãnostech vyãlenûn ch z Transgasu bude pûsobit OS TRANSGAS, u spoleãností vyãlenûn ch z b val ch krajsk ch distribuãních spoleãností bude pûsobit OS UNIOS a u spoleãností, kde dochází ke splynutí obou skupin zamûstnancû, budou svazy pûsobit spoleãnû s tím, Ïe do budoucna dojde k dohodû dle poãtu zastoupen ch ãlenû jednotliv ch svazû u spoleãnosti. U organizací OS UNIOS do lo k sjednocení na nové struktufie, která bude vycházet ze zmûn struktury zamûstnavatele. Bude vytvofieno SdruÏení ZO RWE OS UNIOS jako zástupce v ech odborov ch organizací OS UNIOS pûsobících ve skupinû RWE s celorepublikovou pûsobností. Dále bude pfiizpûsobena regionální (na území dfiívûj ích krajû) struktura tak, Ïe se zde sníïí poãet odborov ch subjektû pûsobících k zamûstnavatelûm skupiny RWE na této úrovni (zbytkové a. s. a Nety). V nûkter ch regionech se sníïí poãet základních odborov ch organizací a nûkde dojde k zaloïení regionálního sdruïení základních odborov ch organizací. Tato zmûna se oãekává od konce fiíjna do listopadu, aby mohly b t uzavfieny nové kolektivní smlouvy jiï novû vznikl mi subjekty. V rámci vy í kolektivní smlouvy se bude postupovat obdobnû jako v minulém roce, a aï bude jasné, na které zamûstnavatele se bude KSVS vztahovat, dojde i k dohodû odborov ch svazû na tom, kdo za zamûstnance bude smlouvu dojednávat. Po vstupu spoleãnosti E. ON do âpu zde bude pûsobit i OS ECHO, kter zastupuje energetiku a chemii. O dal ím postupu budeme informovat v dal ích ãíslech ãasopisu a na internetov ch stránkách. Petr Pech, místopfiedseda svazu SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Zmûny ve struktufie plynárensk ch spoleãností skupiny RWE Dle energetického zákona pfiechodem na legislativu EU dochází postupnû od roku 2005 k vyãleàování rûzn ch ãástí spoleãností. Vznikají samostatné právní subjekty, které se zab vají v robou plynu (v robcem je fyzická ãi právnická osoba, která vyrábí ãi tûïí plyn a je drïitelem licence na v robu plynu), provozováním pfiepravní soustavy (provozovatelem pfiepravní soustavy je fyzická ãi právnická osoba, která provozuje pfiepravní soustavu a je drïitelem licence na pfiepravu plynu), provozováním distribuãní soustavy (provozovatelem distribuãní soustavy je fyzická ãi právnická osoba, která provozuje distribuãní soustavu a je drïitelem licence na distribuci plynu), provozováním podzemních zásobníkû plynu (provozovatelem podzemního zásobníku je fyzická ãi právnická osoba, která provozuje podzemní zásobník a je drïitelem licence na uskladàování plynu), obchodováním s plynem (obchodníkem s plynem je drïitel licence na obchod s plynem nakupující plyn za úãelem jeho dal- ího prodeje ostatním úãastníkûm trhu s plynem). Mimo tyto subjekty provozující licencované ãinnosti vznikají i spoleãnosti zabezpeãující obsluïné práce, sluïby pro tyto subjekty. V rámci skupiny RWE je v âr fiídící spoleãností RWE Transgas, která fiídí ãinnost skupiny. Jejími hlavními obchodními aktivitami jsou dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem. Do skupiny RWE v âr patfií regionální distribuãní spoleãnosti Západoãeská plynárenská, Stfiedoãeská plynárenská, Severoãeská plynárenská, V chodoãeská plynárenská, Severomoravská plynárenská a Jihomoravská plynárenská. Souãástí skupiny RWE v âr je také RWE Plynoprojekt, kter nabízí kompletní projektovou, konzultaãní, poradenskou a investorsko-inïen rskou ãinnost. V rámci postupn ch krokû byla ze spoleãností skupiny RWE vyãlenûna spoleãnost RWE Energy Customer Services CZ pro zabezpeãování spoleãn ch sluïeb (IT, mzdy, logistika, fakturace, call centrum apod.). V roce 2006 byla ãást této spoleãnosti vyãlenûna do RWE Systems Czech. Dále do lo k vyãlenûní pfiepravních spoleãností, které mají v názvu slovo Net. Spoleãnost RWE Transgas Net (RWE TSO) zaji Èuje tranzitní pfiepravu zemního plynu pfies území âr pro zahraniãní obchodní partnery a vnitrostátní pfiepravu zemního plynu tuzemsk m partnerûm. Zaji Èuje rovnûï provozování podzemních zásobníkû a pfiepravu zemního plynu, kter je v nich uskladnûn. RWE Transgas Net, s. r. o., nezávisle zabezpeãuje ãinnosti, které mají charakter pfiirozeného monopolu. Ty do spoleãnosti byly k 1. lednu vyãlenûny z RWE Transgas, a. s., kter od tohoto data pûsobí v âeské republice v hradnû v roli obchodníka se zemním plynem. Z regionálních spoleãností Západoãeská plynárenská, Stfiedoãeská plynárenská, Severoãeská plynárenská, V chodoãeská plynárenská, Severomoravská plynárenská a Jihomoravská plynárenská byly vyãlenûni provozovatelé distribuãní soustavy ZâP Net, SâP Net, STP Net, VâP Net, SMP Net a JMP Net. Po vyfie ení majetkov ch vztahû mezi akcionáfii dojde ke spojení v ech provozovatelû distribuãní soustavy do spoleãnosti RWE DSO se sídlem v Ústí nad Labem. K 1. 5. 2007 se nov m vlastníkem a provozovatelem podzemních zásobníkû skupiny RWE v âeské republice stala firma RWE Gas Storage (RWE SSO). Z RWE Transgas se vyãlenilo do této nové spoleãnosti est zásobníkû, a tím se právnû oddûlilo skladování zemního plynu. K 1. 1. 2008 dal ím vyãlenûním spoleãn ch sluïeb pro distribuci vznikne RWE
PRO KAÎDÉHO NùCO Dûtská rekreace 2007 Tfietím rokem, vïdy na pfielomu ãervence a srpna jezdí dûti na ich ãlenû na letní fantasy tábor Varva- Ïov, kter pofiádá Cestovní kanceláfi Topinka. Ta se od roku 1991 specializuje na dûtskou rekreaci. Hlavním programem letního tábora je kaïd rok celotáborová hra - letos na námûty filmu Piráti z Karibiku (viz foto). Kromû této hry probíhaly dal í bûïné táborové aktivity: kopaná, volejbal, stolní tenis, koupání, v lety do okolí, napfiíklad na hrad Zvíkov, táboráky a nejmilej í zábava - diskotéky. Letního dûtského tábora se zúãastnilo pouh ch 18 dûtí pfieváïnû ze ZO ROMO Fulnek. Ostatní byly z Brna, v chodních âech a Prahy. PfiestoÏe tento dûtsk tábor má posunutou vûkovou hranici do 17 let, zájem, jak je patrné z uvedeného poãtu, klesá. Proto Odborov svaz UNIOS bude zvaïovat, zda s Cestovní kanceláfií TOPINKA uzavfie novou cestovní smlouvu pro rok 2008. Jana S korová Leto ní sportovní hry pomalu konãí... Prázdniny nám rychle utekly, a tak i svazové sportovní hry pokroãily do své závûreãné ãásti. Jen co se v ichni turisté v pofiádku vrátili z Beskyd, jiï na nûkteré z nich ãekal turnaj v nohejbalu trojic a turnaj ve stolním tenise. Patfiil jim opût poslední víkend v ãervnu v pohostinném ARZ Vr ov. Oba turnaje se hrály soubûïnû, takïe nebylo moïné, aby stejní hráãi hráli nohejbal i stolní tenis. Novinkou v leto ním roce bylo rozdûlení turnaje ve stolním tenise do dvou kategorií, na muïe a Ïeny. PoraÏení ze semifinálov ch bojû v nohejbale ZO Jihomoravská plynárenská Brno a ZO Technické sluïby Sobûslav si to rozdali o tfietí místo. Bronzové medaile nakonec získali hráãi ZO Technické sluïby Sobûslav. Finále mûlo stejné úãastníky jako v loàském roce. Utkali se loà tí vítûzové ze Slovenského odborového svazu sluïeb a kolegové ze ZO Mûstské policie Brno A. Ze souboje nakonec jiï podruhé vy li coby vítûzové na i sloven tí kolegové. Urputnû se bojovalo i o umístûní na 5. aï 8. místû. Z tohoto boje vy li nejlépe hráãi ZO Mûstské policie Brno B, ktefií skonãili pátí. Na 6. místû skonãili hráãi MO ROMO Fulnek, na 7. MO Praha 4 A a na 8. MO Praha 4 B. Deváté místo si vybojovali hráãi ZO Nemocnice ve Svitavách, kdyï porazili celkové desáté ZO Dalkia Ostrava. Na rozdíl od nohejbalu neovlivàovalo stolní tenisty poãasí, a tak mohli v ichni smûle zápolit. Celkovû pátí skonãili hráãi ZO Nemocnice ve Svitavách. estí byli zástupci ZO Mûstské policie Brno A a sedmí zástupci MO Praha 4 A. A pak pfii lo na fiadu semifinále. Zatímco hráãi ZO JMP Brno si se sv m soupefiem ze ZO Mûstské policie Brno B poradili celkem snadno, souboj mezi trojnásobn mi vítûzi turnaje ze ZO ZâP PlzeÀ a kolegy ze Slovenského odborového svazu sluïeb byl mnohem dramatiãtûj í a i vyrovnanûj í. Èastnûj í nakonec byli hráãi ze Slovenska. Finále pfiilákalo hodnû divákû, pfiestoïe mûlo velkou konkurenci ve venku se grilujícím vepfiíkovi. Zápas byl dramatick se spoustou fantastick ch v mûn. Zápasy finále se hrály na tfii vítûzné sety. Z prvenství se tentokrát radovali zástupci ze ZO JMP Brno. Na kolegy ze Slovenska zbylo druhé místo. PlzeÀ- tí získali po tfiech vítûzstvích v fiadû jen bronz a druïstvo ze ZO MP Brno B ãtvrté místo. Oba vítûzové byli také na imi reprezentanty v srpnu na Slovensku. SoubûÏnû se zápasy muïû probíhaly i zápasy kategorie Ïen, kde se pfiihlásila dvû druïstva z MO Praha 4 a dvû ze ZO MP Brno. Îeny hrály jen zápasy ve skupinû systémem kaïd s kaïd m. Z prvního místa se nakonec radovali v MO Praha 4 B, druhé a tfietí místo obsadila druïstva ze ZO MP Brno. První záfiijov víkend svazové sportovní hry pokraãovaly tfietím dílem - turnajem v kuïelkách a turnajem v bowlingu v Olomouci. Dráhy na kuïelky i bowling jsme mûli vyzkou- ené z minula, a tak jsme Ïádné vût í problémy, kromû opût zv eného poãtu druïstev, neãekali. Sportovní komise v tomto pfiípadû umoïnila start druïstvûm v obou turnajích, protoïe nehrozila kolize a ãekání, jako je tomu u nohejbalu nebo stolního tenisu. Od sobotního rána do pozdního odpoledne se na zdej í kuïelkáfiské osmidráze a bowlingové dvanáctidráze vystfiídalo 76 druïstev muïû a Ïen. Celkem se turnajû zúãastnilo 205 hráãû a hráãek, coï je o témûfi 25 procent více neï v pfiedchozím roãníku. Vítûzi byli v ichni, ale ocenit pfii veãerním vyhla ování jsme mohli jen ty, kter m se podafiilo shazovat nejvíce. Ale i tak veãerní vyhla ovací ceremoniál trochu pfiipomínal Newerending story. VÏdyÈ jsme vyhla ovali nejlep í v jednotlivcích a druïstvech v kategoriích muïû a Ïen, a to v echno jak pro kuïelky, tak pro bowling, takïe jsme pfiedali 60 medailí, ãtyfii poháry a ãtyfii dorty pro jednotlivce, ktefií naházeli nejménû. Stejnû jako v ostatních leto ních sportech (snad kromû stolního tenisu) se nedafiilo obhájcûm, a tak je na prvních místech vystfiídali jiní. V kony na prvních tfiech místech v kuïelkách byly ale velmi vyrovnané, o ãemï svûdãí minimální rozdíly. To ale neplatilo u bowlingu. V kategorii muïû skonãil v raznûj ím rozdílem, vïdyè rozdíl mezi prvním a druh m (322 bodû) byl vût í neï rozdíl mezi druh m a desát m (180 bodû) druïstvem. Îeny Svitav v kuïelkách obhájily první místo pfied dûvãaty z Uherského Hradi tû B, která letos porazila v sestrovraïedném boji i kolegynû z druïstva A, takïe pfií tû se mûïeme opût tû it na napínav souboj. V jednotlivcích na stupních vítûzû oproti loàsku nastaly zmûny. Na bowlingu se potvrdily papírové pfiedpoklady a hráãi z MO Fulnek nedali nikomu anci. VítûzÛm se kromû pohárû a medailí dostalo nad en ch ovací. Ovacemi se ne etfiilo ani pfii vyhla ování ãulibrkû, ktefií dostali jako útûchu dort. V sledky jednotliv ch sportû a fotografie si mûïete pfieãíst a prohlédnout na http://unios.cmkos.cz. Sportovní komise Práce s azbestem (Dokonãení ze str. 3) - prostor, v nûmï se provádí odstraàování staveb nebo jejich ãástí, musí b t vymezen kontrolovan m pásmem; v kontrolovaném pásmu nelze jíst, pít ani koufiit; pro tyto úãely musí b t vyhrazeno a fiádnû oznaãeno místo, které není kontaminováno azbestem, - zamûstnanci v kontrolovaném pásmu musejí b t vybaveni ochrann m odûvem a osobními ochrann mi pracovními prostfiedky k zamezení expozice azbestu d chacím ústrojím. Ochrann odûv musí b t ukládán oddûlenû od obãanského odûvu na místû k tomu urãeném a fiádnû oznaãeném; po kaïdém pouïití musí b t provedena kontrola, zda není ochrann odûv po kozen, a musí b t vyãi tûn. Je-li ochrann odûv po kozen, musí b t pfied dal ím pouïitím opraven. Bez kontroly a následnû provedené opravy nebo v mûny po kozené ãásti nelze ochrann odûv znovu pouïít. Ochrann odûv zûstává na oznaãeném místû u zamûstnavatele. Pokud je prán nebo ãi tûn mimo podnik zamûstnavatele, pfiepravuje se v uzavfien ch kontejnerech, - pro zamûstnance musí b t zaji tûny um várny, sprchy a dal í sanitární zafiízení a pomocná zafiízení potfiebná s ohledem na povahu práce, - musí b t vypracován plán prací obsahující údaje o a) místu vykonávané práce, b) povaze a pravdûpodobném trvání práce, c) metodách pouïívan ch pro práce s materiály obsahujícími azbest, d) zafiízení pouïívaném pro ochranu zdraví zamûstnancû vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a pro ochranu jin ch osob pfiítomn ch na pracovi ti a v blízkosti pracovi tû, e) opatfieních k ochranû zdraví pfii práci, - pro zamûstnance, ktefií jsou nebo mohou b t exponováni azbestu nebo prachu z materiálû obsahujících azbest, musí b t zaji tûno bezplatné kolení v pravideln ch intervalech, které umoïní získávání znalostí a dovedností k uplatàování správné prevence k ochranû zdraví pfii práci, a to zejména o a) vlastnostech azbestu a jeho úãincích na zdraví, vãetnû souãinného úãinku koufiení, b) typech v robkû nebo materiálû, které mohou obsahovat azbest, c) ãinnostech, u nichï je pravdûpodobnost expozice azbestu, d) v znamu kontrolních mechanizmû vedoucích k minimalizaci expozice azbestu, e) bezpeãn ch pracovních postupech a ochrann ch opatfieních a kontrole jejich dodrïování, f) v bûru vhodného ochranného pracovního prostfiedku k ochranû d chacích cest, vãetnû podmínek k jeho pouïívání, g) správn ch pracovních postupech pfii nadmûrné nebo zv ené expozici v dûsledku havárie nebo náhlého úniku bûhem údrïby ãi opravy, h) pracovních postupech pfii dekontaminaci prostor zasaïen ch prachem obsahujícím azbest, i) správném postupu pfii ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest, j) rozsahu preventivní lékafiské péãe u zamûstnancû exponovan ch azbestu. Na závûr bych chtûl apelovat na v echny, ktefií organizují práce, aby nepodceàovali riziko spojené s odstraàováním star ch materiálû obsahujících azbest (napfi. eternitové krytiny) a aby zajistili dodrïování zásad bezpeãné práce. Azbest je velmi nebezpeãnou karcinogenní látkou. Václav âikl 7
PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Úspûch má jen ten, Podél potokû na í metropole kdo nûco dûlá, Îijete v Praze nebo jste zde jen na náv tûvû a nevíte, kde najít klid? Pfii procházce po bfiezích praïsk ch potokû najdete úlevu od praïsk ch ulic a ruchu velkomûsta. Budete se zde cítit, jako byste byli pár kilákû za Prahou, a po cestû mûïete nav tívit nûkolik památek. Cesta podél nûkterého z praïsk ch potokû mûïe b t zajímavá i pouãná - vûdûli jste napfiíklad, z jak ch lázní si nechávala dováïet vodu císafiovna Marie Terezie? Byly to chuchelské láznû, které zaïily nejvût í slávu na pfielomu osmnáctého a devatenáctého století. Pak jejich sláva pohasla. Láznû najdete u LázeÀského potoka, asi nejménû známého toku v Praze. Nûkdy b vá oznaãován jako âertova strouha. Za lou slávu lázní dnes pfiipomíná uï jen soubor barokních staveb v ulici V Lázních. Z íãan aï do Libnû je metropole protkána sítí men ích vodních tokû, jejichï okolí nabízí turistûm nejen pfiíjemnou procházku krajinou, ale i spoustu zajímav ch památek. Nejdel ím potokem v Praze je Rokytka, která se táhne v délce 26,2 kilometru. Kdo by se chtûl vydat podél jejích bfiehû, musí jet nejprve autobusem z íãan do osady Na Ladech. Odtud vede turistická trasa pfies íãany, Nedvûzí, Královice, Kolodûje, Bûchovice, Dolní Poãernice, Hostavice, Kyje aï do Libnû, kde ústí Rokytka do Vltavy. Bûhem putování si mûïete prohlédnout napfiíklad zbytek gotické tvrze v Královicích, zámek v Kolodûjích nebo chránûnou zatopenou pískovnu, která se rozkládá mezi Dolními Poãernicemi a Hostavicemi. Dnes je z ní pfiírodní rezervace, kde hnízdí nejrûznûj í druhy ptákû. Rokytka má osm pfiítokû, stejnû jako dal í praïsk tok - Botiã. Botiã je nejznámûj ím potokem v metropoli. Pramení jihov chodnû od Prahy, protéká zámeck m parkem v PrÛhonicích a za Petrovicemi vytváfií vodní nádrï Hostivafi. Kdo by se chtûl projít po jeho bfiezích, mûïe kromû PrÛhonického zámku nav tívit mimo jiné i ToulcÛv dvûr nebo zámek v Zábûhlicích. zatímco ãeká na úspûch. Thomas Alva Edison Tip do kina BoÏsk Evan Kromû procházky se v ak mûïete vydat na cestu také na kole. Bfiehy praïsk ch fiek a potokû jsou oblíben m místem cyklistû. Oblíbená je napfiíklad cesta podél Prokopského potoka. Ten pramení uprostfied StodÛlek a ve svém posledním úseku protéká Prokopsk m údolím. Kdo se tudy vydá, mûïe nav tívit i kostel sv. Vavfiince nebo si prohlédnout Dûvín - místo, kde se podle legendy odehrála dívãí válka. Pro v echny, ktefií by se chtûli po trasách podél praïsk ch potokû vydat, je na internetov ch stránkách http://envis.praha-mesto.cz/ podrobn seznam v ech tras, vãetnû map. Podél vût iny potokû vede kromû turistické trasy i cyklostezka. Nej potokû v Praze Celkem potokû v Praze: 99 Nejdel í: Rokytka (26,2 km) Nejãist í: Lhoteck potok Nejvíc zneãi tûn: Komofiansk potok Nejvíce pfiítokû: Botiã, Rokytka (8) Nejvût í rybník: Velk Poãernick Nejmlad í rybník: v obofie Hvûzda Nejstar í rybník: pod Prosekem (l ) Hrajeme sudoku ObtíÏnost: stfiednû tûïká e ení spoãívá v doplnûní políãek tak, aby kaïd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3 x 3 políãka) obsahoval ãísla od jedniãky do devítky. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Pfied ãtyfimi lety dostal BÛh blázniv nápad a propûjãil obyãejnému televiznímu reportérovi s tváfií Jima Carreyho své schopnosti. Po pár letech dostal BÛh nov blázniv nápad... Jeho hlavní postavou se stane Evan Baxter (Steve Carell), kter BoÏskému Bruceovi kdysi vyfoukl prestiïní moderátorské kfieslo. Dnes je na tom je tû lépe, protoïe Ïidle, na které bude novû sedat, stojí v jednacím sále amerického Kongresu. A právû ãerstvého kongresmana, kter vyhrál volby s odváïn m sloganem Zmûním svût, se rozhodl BÛh (Morgan Freeman) otestovat. Zadání je jednoduché. Po vzoru starozákonního konstruktéra a zoologa Noema má i on postavit archu, shromáïdit na ní zástupce v ech Ïivoãi n ch druhû a nasmûrovat si to k Araratu nebo nûjakému podobnû vysokému kopci. Drobné zmûny v chování a vzezfiení, jímï ãím dál víc pfiipomíná spí poustevníka neï elitního politika, navíc nezûstanou utajeny pfied jeho okolím, které náhle fie í, zda se Evan zbláznil z nové funkce, nebo jestli ho postihla jen silnûj í krize stfiedního vûku. Nic z toho ale nevysvûtluje, proã ho otravují smeãky, stáda a hejna páfiících se zvífiat. A co na to Evan? Ten ti e trpí a staví. VÏdyÈ potopa biblick ch rozmûrû ãíhá za rohem... Komedie, USA, 2007, 95 minut ReÏie: Tom Shadyac Recept pro vás Hovûzí houbová roláda Ingredience: 1 kg hovûzího masa, 200 g ÏampionÛ, 100 g bûãku, 3 lïíce oleje, 1 kostka bylinky bazalka a tymián, 1 cibule, pûl lïiãky soli, 1 lïiãka hofiãice, petka pepfie, 125 ml hovûzího bujonu, 125 ml smetany, 1 lïíce solamylu Postup pfiípravy: Maso rozklepeme na rovnomûrn plát. Îampiony oãistíme a nakrájíme na tenké plátky. BÛãek nakrájíme na kostiãky a necháme vy kvafiit na kvarky. Pfiidáme lïíci rostlinného oleje, Ïampiony, tfii minuty smaïíme a poté odstavíme. Cibuli oloupeme, jemnû nakrájíme, smícháme s kostkou bylinky bazalka a tymián, solí, hofiãicí, pepfiem a jednou lïící oleje. Po celém povrchu masa smûs rovnomûrnû rozetfieme. Dále poklademe tfii ãtvrtiny Ïampionové nádivky. Maso srolujeme a pfieváïeme bavlnûnou nití. Roládu osmaïíme ze v ech stran na zb vajícím rostlinném oleji. Pfiidáme hovûzí v var a dusíme pod pokliãkou 75 minut. Pfiidáme zb vající Ïampiony, solamyl smíchan se smetanou a je tû pût minut povafiíme. Poãet porcí: 4 (mv)