Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Podobné dokumenty
Imunopatologie. Luděk Bláha

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Imunopatologické reakce. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Autoimunitní choroby

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Vyšetření imunoglobulinů

MUDr Zdeněk Pospíšil

Imunitní systém.

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Bezpečnostně právní akademie Brno

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Hypersenzitivní reakce. Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka

R. Pomahačová, J. Sýkora, P. Paterová, K. Fiklík, J. Schwarz, V. Lád, E. Skalická, Z. Černá, J. Zamboryová

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

15 hodin praktických cvičení

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Funkce imunitního systému

CZ.1.07/1.5.00/

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Patologické změny produkce kortikoidních hormonů

Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník

Základy FRM v interní medicíně

Stanovení autoprotilátek Seminář 7: diagnostika

Sérologie Sérologie pertusse. Sérologie tularémie. Sérologie brucelózy. Sérologie listeriózy. Sérologie yersiniózy. Sérologie H.

Možnosti využití hematologické léčby u MG

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Tolerance pšeničného glutenu CELIAKIE

Poruchy funkce imunitního systému

CZ.1.07/1.5.00/

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Laboratorní diagnostika v klinické imunologii Indikace a interpretace testů

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Játra a imunitní systém

Metody testování humorální imunity

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Nemoc a její příčiny

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Biologická terapie. Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Poruchy funkce imunitního systému

Vyšetření imunoglobulinů

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

HYPERSENZITIVITA = PŘECITLIVĚLOST = ALERGIE alergen = antigen vyvolávající alergickou reakci

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA

HLA asociované choroby. RNDr. Libor Kolesár, Ph.D. Oddělení imunogenetiky Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Patologie. PATOLOGIE, Všeobecné lékařství, 3. ročník. Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

OKRUHY OTÁZEK K ATESTAČNÍ ZKOUŠCE

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (LUPUS ERYTHEMATOSUS DISSEMINATUS) Autor: Martin Janošík. Výskyt

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Regulační T buňky a infekce

RIZIKOVÉ PROALERGICKÉ FAKTORY PRO NOVOROZENCE A PŘEDŠKOLÁKY. Václava Gutová FN Plzeň

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

I. Fellnerová, PřF UPOL 12. Patologie imunitního systému

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Alergické reakce (AAR) Anafylakticko-anafylaktoidní reakce. Akutní stavy v medicíně

Humorální imunita Požadované vyšetření Zkratka Použitá metoda Biologický materiál Hodnocení Provádí se Doba odezvy (pracovní dny)

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

přednášková místnost Univerzitního kampusu LF MU, Kamenice 5, Brno budova A17, místnost 432

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Pondělí Prezence, zahájení kurzu. Úterý Choroby periferních tepen a žil. Počet hodin.

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Transkript:

Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov

Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné fyziologickým, které jsou původně cíleny k eliminaci patogenů, ale za určitých okolností vedou k poškození vlastních tkání - zevní antigen alergie, imunopatologické důsledky infekcí -vnitřní antigen autoimunitní onemocnění Příčiny Imunopatologií - vždy kombinace více faktorů: - povaha antigenu (alergen, autoantigen, nadměrné množství antigenu, nepřiměřená doba působení) - genetické vlivy - poruchy regulace imunitní reakce (Th1/Th2, polymorfismus cytokinů...) - prostředí - detailněji viz dále: imunotoxikologie

KLASIFIKACE imunopatol. reakcí -tradiční dle Coombs & Gel I. typ - časná přecitlivělost II. typ - cytotoxická reakce III.typ- imunokomplexy IV. typ-pozdní přecitlivělost

Reakce I. Typu - časná přecitlivělost Bazofily, eosinofily, mastocyty

Reakce II. Typu - projevy cytotoxické - protilátky - komplement

Reakce II. Typu - příklady

Reakce III. Typu - imunokomplexy

Reakce IV. Typu - pozdní přecitlivělost

Typ reak ce Imunitní mechanismus Fyziologická reakce Patologická reakce Příklad onemocnění I. Vazba IgE na žírné buňky a jejich aktivace antigenem (alergenem) II. a) Vazba protilátek a aktivace komplementu Vypuzení střevních parazitů Opsonizace, popř. lýza mikroorganis mů II.b) Vazba protilátek Neutralizace toxinů III Tvorba imunokomplexů Blokování adheze virů Eliminace antigenů, stimulace akutního zánětu Lokálně: místní alergický zánět Systémově: anafylaktická reakce, šok Opsonizace a destrukce vlastních buněk Neutralizace sérových proteinů Blokování nebo stimulace buněčných receptorů Usazování imunokomplexů v tkáních Alergická rýma, kontaktní dermatitida, astma, anafylaktický šok Autoimunitní hematolytická anémie, trombocytopenie, neutropenie Hemofilie s protilátkami proti faktoru VIII, Myasthenia gravis, thyreotoxikóza Některé vaskulitidy, glomerulonefritidy, sérová nemoc

IV. a) IV. b) Aktivace T H 1 a makrofágů Aktivace cytotoxických lymfocytů T CD8+ Obrana proti intracelulárním bakteriím (tbc, syfilis, lepra) Destrukce buněk infikovaných viry Destrukce vlastních tkání neúměrná infekci; autoimunitní choroby Destrukce vlastních neinfikovaných buněk nebo buněk infikovaných relativně neškodnými viry Rozpadová tbc, sarkoidóza, roztroušená skleróza, transplantace Kontaktní dermatitida, autoimunitní hepatitidy, virové exantémy

Více o autoimunitě Autoimunitní reakce = podskupina imunopatologií - jeden nebo více typů reakcí I-IV Systémová onemocnění - zpr. protilátky, které nejsou orgánově-specifické Orgánově specifické nemoci - protilátky cílené proti některým orgánům - autoreaktivní T-lymfocyty Orgánově lokalizované - nespecifické protilátky

Systémové autoimunity Systémový lupus erymatodes (SLE) - protilátky proti jaderným antigenům (ANA, anti dsdna) - postižení kůže, ledvin, CNS - vážné onemocnění Revmatoidní artritida -protilátky proti Fc částem imunoglobulinů (imunokomplexy) - postižení zejména kloubů Systémová sklerodermie - Ab proti nukleárním antigenům (Scl-70) -fibrózy kůže a orgánů Smíšená choroba pojiva - Ab proti nukleárním antigenům (U1-RNP) - proti kolagenu ve tkáních Dermatopolymyositida Sjorgenova choroba - svalová slabost abolestivost, ekzémy - sliznice

SLE (na obličeji motýlovité ekzémy)

Autoimunita proti kůži, nehtům

Orgánově specifické autoimunity I Ulcerozní kolitida - tlusté střevo) (?) Ab proti různým antigenům z neutrofilů (také postižení kůže, artritidy ) Crohnova choroba - tenké střevo - typický (diagnosticky) je výskyt Ab proti mannanům z kvasinek (není známa přímá role v patogenezi) Celiakie - reakce na lepek -Ab proti vlastním antigenům ze svaloviny - také poškození kůže Autoimunitní hepatidy (játra) - často součástí SLE, řada různých typů dle antigenů Plicní fibrózna - Ab proti různým Ag neutrofilů, proti keratinocytům

Orgánově specifické autoimunity II Neurologická onemocnění Myasthenia gravis Periferní demyelinizační neuropatie Roztroušená skleroza Ab proti AcChol receptoru Ab proti gangliosidům T-reakce proti myelinu Cytopenie Kožní Hemolytická anemie, Trombocytopenie, Neutropenie Psoriáza (Lupenka) T-reakce proti neznámému Ag (?cytokeratin) Autoimunitní ENDOKRINOPATIE Hashimotova thyreoitida Graves-Basedowova choroba Dětský diabetes mellitus Addisonova choroba Atrofická gastritida Poruchy reprodukce Ab proti thyreoglobulinu (štít. Žláza) Ab proti receptoru pro TSH Ab proti buňkám pankreatu (GAD65) Ab proti kůře nadledvin (21OH-hydroxyláza) Ab proti žaludeční H+/K+ ATPáze Ab proti různým enzymům steroidogeneze v gonádách

Autoimunitní hepatitis (Ab proti pojivům )