ROZHODNUTÍ. Dle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu napadené rozhodnutí MěÚ ruší a věc vrací MěÚ k novému projednání.

*KUCBX00MNAXQ* KUCBX00MNAXQ O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í Čj.: KUJCK 41592/2017/OZZL Sp. zn.: OZZL 19235/2016/janeme SS/2 o-14/17 datum: 28.03.2017 vyřizuje: Bc. Jan Němec telefon: 386 720 724 ROZHODNUTÍ Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen krajský úřad), se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, jako příslušný správní orgán dle ustanovení 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a dle 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále je správní řád), rozhodl v odvolacím řízení proti rozhodnutí Městského úřadu Blatná, odboru životního prostředí, se sídlem T. G. Masaryka 322, 388 11 Blatná (dále též MěÚ), vydaném dne 7.12.2016 pod č.j.: MUBL10944/R/2016-Po (dále též rozhodnutí MěÚ), kterým bylo vyhověno žádosti Honebního společenstva Sedlice ze dne 3.10.2016 o přičlenění honebních pozemků dle katastru nemovitostí pozemky p.č. 915, 988, 916, 918/1, část 987/2 vše v k.ú. Velká Turná a dále p.č. 1422/7, 1430/9,1441/3, 1392/2, 1412/9, 1414/2, 1414/3, 1985/2, 1423, 1392/3, 1397/1, 1397/13, 1400/5, 1397/8, 1397/21, 1398, 1400/12, 1412/2, 1368/10, 1368/11, 1371/20, 1402/1, 1414/6, 1371/13, 1371/11, 1394, 1368/9, 1371/29, 1397/5, 1397/17, 1397/12, 1397/27, 1412/11, 1413/5, 1413/6, 1414/17, 1983/11, 1983/12, 1983/13, 1985/4, 1384, 1383/2, 1383/3, 1383/4, 1385, 1397/15, 1400/7, 1400/13, 1407/5, 1357, 1368/1, 1368/3, 1368/4, 1368/6, 1371/14, 1371/17, 1414/4, 1400/6, 1407/1, 1348/4, 1348/5, 1348/6, 1368/12, 1397/7, 1397/10, 1397/11, 1402/8, 1403/1, 1403/2, 1404, 1410/4, 1410/5, 1411/6, 1412/1, 1412/5, 1412/10, 1413/1, 1413/2, 1413/3, 1413/4, 1414/7, 1414/8, 1414/11, 1414/12, 1414/13, 1414/16, 1422/3, 1430/13, 1430/15, 1439/6, 1440/3, 1983/2, 1983/3, 1983/4, 1983/6, 1983/7, 1983/9, 1983/10, 1985/1, 1986/2, 1986/8, 1986/10, 1986/11, 1368/7, 1368/8, 1371/19, 1397/6, 1399, 1414/5, 1368/5, 1371/30, 1397/9, 1412/7, 1312/8, 1986/1, 1421/1, 1422/6, 1440/4, 1397/14, 1371/16, 1397/2, 1400/1, 1368/2, 1368/13, 1371/15, 1377, 1361, 1365, 1348/3, 1430/10, 1438/19, 1987/6, 1987/7, 2022/2, 1445/2, 2022/3, 1428/3, 1428/4, 1431, 1428/2, 1440/1, 1444/3, 1425, 1426, 1427, 1340/9, 1340/10, 1340/15, 1430/2, 1445/4, 1340/11, 1340/13, 1430/3, 1340/28, 1348/1, 1348/7, 1348/8, 1414/9, 1414/10, 1414/14, 1414/15, 1422/1, 1422/4, 1430/1, 1430/12, 1430/14, 1444/1, 1444/2, 1445/3, 1986/9, 1987/8, 1987/9, 2022/4, 1342, 1343, 1347, 1424, 1428/1, 1430/17, 1338, 1339/1, 1339/2, 1339/3, 1340/2, 1340/3, 1340/7, 1340/12, 1340/14, 1340/16, 1340/23, 1340/24, 1340/26, 1414/1, 1430/4, 1430/5, 1430/6, 1430/16, 1430/18, 1348/2, 1422/2, 1422/5, 1430/7, 1430/8, 1430/11, 1430/8, 1430/11, 1438/48,1439/3, 1439/4, 1987/1, 1987/2, 1341, 1428/5, 1429, 1432, 1371/9, 1371/33, 1397/23, 1380/2, 1392/1, 1379/4, 1371/26, 1371/27, 1371/38, 1374/1, 1409/1, 1378/8, 1402/4, 1397/20, 1400/11, 397/22, 1410/1, 371/12, 1371/36, 1352, 1371/2, 1371/5, 1378/10, 1402/6, 1397/16, 1400/8, 1407/6, 1371/35, 1371/24, 1378/7, 1402/3, 1371/32, 1400/19, 1983/14, 1407/7, 1407/9, 1411/1, 1411/3, 1371/10, 1371/34, 1378/9, 1402/5, 1380/1, 1397/24, 1397/25, 1397/28, 1400/14, 1400/16, 1400/18, 1400/11, 1387/3, 1397/18, 1400/9, 1371/25, 1378/11, 1397/26, 1402/7, 1402/9, 1407/8, 1407/10, 1407/12, 1407/13, 1410/2, 1410/3, 1411/2, 1411/4, 1411/5, 1411/7, 1412/3, 1412/4, 1412/6, 1983/5, 1983/8, 1985/3, 1371/1, 1371/3, 1371/4, 1371/8, 1986/4, 1986/5, 1986/7, 1389, 1400/15, 1400/17, 1354, 1373, 1397/19, 1400/10, 1340/4, 1340/5, 1340/27, 1371/18, 1986/3, 1986/6, 1378/2, 1381/1, 1381/2, 1353/2, 1355, 1371/21, 1371/22, 1371/23, 1371/28, 1371/37, 1378/1, 1402/2, 1402/10, 1371/6, 1371/31, 1371/7 vše v k.ú. Sedlice u Blatné (dále též předmětné pozemky) dle ust. 30 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti) k honitbě Sedlice CZ3101110015: Dle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu napadené rozhodnutí MěÚ ruší a věc vrací MěÚ k novému projednání. Stránka 1

Účastníci řízení podle 27 odst. 1 správního řádu jsou uvedeni v rozdělovníku, který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ Krajský úřad obdržel odvolání proti rozhodnutí MěÚ č.j.: MUBL 10944/R/2016-Po dne 3.2.2017 spolu s příslušným spisovým materiálem. Proti rozhodnutí MěÚ Podalo HS Drhovle, se sídlem Drhovle Brloh 12, 397 01 Písek, IČO 750 10 461, které je zastoupeno na základě plné moci panem JUDr. Stanislavem Vachtou, LL.M., Krajinská 251/16, 370 01 České Budějovice (dále jen odvolatel) podáno odvolání dne 2.1.2017. Svěšení poslední veřejné vyhlášky rozhodnutí MěÚ proběhlo dne 27.12.2016, tzn. výše uvedené odvolání podáno v zákonné lhůtě. Odvolatel v odvolání uvedl tyto námitky: 1. Okruh námitek obsahuje námitky na dosavadní protizákonný postup MěÚ. 1.1. Neuvědomění všech účastníků řízení. MěÚ se, dle odvolatele, dostatečně nevypořádal s námitkou podjatosti. MěÚ byl povinen o zahájení řízení o žádosti HS Sedlice o přičlenění volných honebních pozemků dle ust. 47 odst. 1 správního řádu uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. To dle odvolatele MěÚ neučinil a o zahájení řízení uvědomil pouze některé účastníky řízení a to navíc nikoli bez zbytečného odkladu. Dle odvolatele mělo HS Sedlice ve své žádosti povinnost označit jemu další známé účastníky řízení, pokud tak neučinilo, pak měl MěÚ HS Sedlice vyzvat, aby je doplnilo ve stanovené lhůtě a v případě neodstranění nedostatků žádosti řízení zastavit. 1.2. Neustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu, osobám neznámým. Dle odvolatele MěÚ pochybil tím, že paní Alžbětě Hubert, paní Johaně Hubert, panu Josefovi Hubert a paní Marii Hubert nestanovil opatrovníka. 1.3. Vadné zahájení řízení a nedodržení postupu dle ust. 144 správního řádu. Odvolatel uvádí, že ve veřejné vyhlášce, kterou MěÚ oznámil zahájení o žádosti HS Sedlice není uvedena v rozporu s ust. 144 odst. 2 správního řádu žádná lhůta, od které je zahájeno řízení. Odvolatel z toho dovozuje, že řízení nebylo de iure zahájeno a tak nemohla nastat překážka litispendence vůči žádosti odvolatele o přičlenění volných honebních pozemků k honitbě Hůrka. Z tohoto důvodu se odvolatel domnívá, že MěÚ měl zahájit řízení o jeho žádosti. Odvolatel k tomu dále uvádí, že pokud chtěl MěÚ postupovat dle ust. 144 odst. 3 správního řádu, pak nezveřejnil koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí ve věci, ani neuvedl v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení. K tomu odvolatel poznamenává, že tento koncept výroku a odůvodnění nelze zveřejnit v samotném zahájení řízení, aniž by před zveřejněním konceptu výroku a odůvodnění měli účastníci řízení možnost uplatňovat své námitky. 1.4. Absence povinných náležitostí rozhodnutí. Odvolatel namítá, že v rozhodnutí není uvedeno číslo jednací, jak výslovně požaduje ust. 68 odst. 1 správního řádu. MěÚ uvádí pouze údaj naše značka, ze kterého nevyplývá, zda se jedná o spisovou značku nebo jiný interní údaj. Dále odvolatel uvádí, že v odůvodnění rozhodnutí nejsou dle ust. 68 odst. 3 správního řádu dostatečně uvedeny důvody rozhodnutí, zcela chybí uvedení podkladů pro vydání rozhodnutí, ani nejsou vedeny úvahy, kterými se MěÚ řídil při hodnocení podkladů a při výkladu právních předpisů (zejm. pojem zásady řádného mysliveckého hospodaření), také chybí informace, jak se správní orgán vypořádal s návrhem odvolatele na provedení důkazu ohledání na místě samém a dále veškerými námitkami odvolatele. 1.5. Nevypořádání se s návrhem na provedení důkazu - ohledání na místě samém. Odvolatel v průběhu řízení navrhl provedení důkazu ohledáním na místě samém za účelem prokázání nevhodnosti přičlenění honebních pozemků přes dopravní stavbu železnice a silnice I. třídy č. 20 s ohledem na chov a lov zvěře v místních podmínkách. MěÚ tento důkaz nejen neprovedl, ale i se s tímto návrhem nevypořádal. Stránka 2

2. Okruh námitek poukazuje na nesprávnost rozhodnutí. Tyto námitky odvolatel formuluje u 3. okruhu námitek jde zejména o námitku nezohlednění kritérií přičlenění, námitka řádného mysliveckého hospodaření, námitka překážek pohybu zvěře, které jsou pro ni nebezpečné, námitka větší výměry honitby, námitka ustálenosti, trvalosti a neměnnosti hranice honitby. 3. Okruh námitek obsahuje námitky, dle kterých se MěÚ zcela nevypořádal s námitkami a návrhy účastníků řízení. 3.1. Námitka předjímání rozhodnutí a námitka pochybnosti o nepodjatosti. Původní námitka odvolatele: Správní orgán v oznámení o zahájení řízení uvedl volné honební pozemky. K těmto uvedl, že celková výměra přičleňovaných honebních pozemků je cca 155 ha. Dále správní orgán v oznámení o zahájení řízení zvýrazněným písmem uvedl, že tyto volné honební pozemky budou přičleněny k honitbě Sedlice a rovněž popisuje nové hranice honitby Sedlice zahrnující volné honební pozemky zaniklé honitby Starobor. Správní orgán v uvědomění účastníků řízení o zahájení řízení v rámci režimu 47 spr. řádu již předjímá rozhodnutí ve věci, tj. že žádosti HS Sedlice bude vyhověno a volné honební pozemky budou přičleněny k honitbě Sedlice. V oznámení resp. uvědomění účastníků řízení o zahájení řízení má být místo předjímání rozhodnutí ve věci uvedeno, že bude rozhodováno o přičlenění volných honebních pozemků na základě žádosti HS Sedlice a účastníci mají právo se k řízení vyjádřit a uplatnit své připomínky resp. námitky resp. vykonávat práva účastníků řízení. Správní orgán po provedení důkazů v rámci správního řízení a po proběhlých správních postupech podle správního řádu, které vedou k vydání rozhodnutí, oznámí ukončení dokazování účastníkům řízení a musí dát účastníkům řízení možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí a následně vydá ve věci rozhodnutí. Pokud správní orgán již v samotném oznámení o zahájení řízení účastníkům řízení na jeho začátku s předstihem oznamuje výsledek správního řízení tj. rozhodnutí ve věci, není zřejmé, jaký vliv může mít následující správní řízení tj. dokazování, návrhy, připomínky a námitky účastníků řízení etc. na konečné rozhodnutí správního orgánu, který účastníkům již v oznámení o zahájení správního řízení sdělil budoucí rozhodnutí ve věci. HS DRHOVLE tedy namítá, že tento postup správního orgánu zatěžuje rozhodnutí správního orgánu neodstranitelnou procesní vadou, zakládá pochybnosti o nepodjatosti v nestranné rozhodování ve věci přičlenění a znamená porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Vyřízení námitky MěÚ: Městský úřad, odbor životního prostředí, obdržel dne 03.10.2016, žádost včetně příloh Honebního společenstva Sedlice, IČ: 69092524, se sídlem Komenského 364,387 32 Sedlice, ve věci přičlenění volných honebních pozemků po zaniklé honitbě Starobor. Správní orgán ověřil správnost údajů a zjistil, že výše uvedené rozhodnutí krajského úřadu již nabylo právní moci dne 20.09.2016. Z ust. 44 odst. 1 správního řádu vyplývá, že řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Z těchto důvodů bylo zahájeno správní řízení o žádosti a ne z moci úřední, a proto nesouhlasíme s námitkou předjímání rozhodnutí. Při stanovení nové hranice vycházel zdejší úřad z pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Námitky proti vyřízení námitky MěÚ: a) Odvolatel uvádí, že se MěÚ nevypořádal s námitkou podjatosti. b) Odvolatel uvádí, že se MěÚ nevypořádal s námitkou předjímání výsledku řízení, když v samém počátku správního řízení uvedl, že vyhoví žádosti HS Sedlice v plném rozsahu. K tomu dále odvolatel poukazuje na to, že MěÚ o zahájení řízení uvědomil pouze některé účastníky řízení. Odvolatel dále dodává, že se musel účastenství v řízení domáhat. Dle odvolatele není právně přípustné, aby MěÚ dle ust. 47 správního řádu oznámil zahájení správního řízení a zároveň sdělil výsledek budoucího rozhodnutí ve věci. Tento postup není umožněn ani dle postupu podle ust. 144 odst. 3 správního řádu, což odvolatel detailně popsal v námitce č. 1.3. 3.2. Námitka opomenutí účastníků řízení. a) Odvolatel namítá, že se MěÚ nevypořádal s námitkou, proč nebyl od začátku řízení veden v okruhu účastníků řízení, když mu z jeho úřední činnosti muselo být zřejmé, že odvolatel má sám zájem o přičlenění těchto honebních pozemků. b) Odvolatel uvádí, že dalším opomenutým účastníkem řízení je HS Mužetice - Holušice, jež sousedí rovněž s volnými honebními pozemky. 3.3. Námitka nezahájení řízení z moci úřední. Odvolatel namítá, že se MěÚ nevypořádal s námitkou, z jakého důvodu nezahájil řízení z moci úřední, ale bylo zahájeno správní řízení až po podání žádosti HS Sedlice. Odvolatel se opírá v této námitce o citaci z rozhodnutí krajského úřadu čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O- Stránka 3

73/16 ze dne 19.8.2016, ve kterém je uvedeno: Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí o dovolání bude muset MěÚ Blatná rozhodnout z moci úřední o přičlenění těchto pozemků k sousedním honitbám či sousední honitbě, jelikož dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové čj.: 30 Ca 29/2005-62, ze dne 21.12.2005 je v návaznosti na ust. 29 odst. 1 zákona o myslivosti příslušným orgánem státní správy myslivosti pro rozhodování o přičleňování těchto pozemků, protože v jeho správním obvodu leží největší část pozemků, které bude nutno přičlenit.. Dle názoru odvolatele neměl MěÚ čekat na podání žádosti a sám ve věci zahájit správní řízení z moci úřední. 3.4. Námitka nezohlednění kritérií přičlenění. Původní námitka odvolatele: Kritéria pro přičleňování honiteb u předmětných volných honebních pozemků nesvědčí pro HS Sedlice, ale svědčí pro HS DRHOVLE. Dle 30 odst. 1 zák. o myslivosti platí: Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. První a zásadní kritérium při přičleňování honiteb je nejdelší společná hranice (viz 30 odst. 1 zák. o myslivosti). Toto kritérium výslovně uvádí i správní orgán. Kritérium zásad řádného mysliveckého hospodaření se uplatní dle jazykového výkladu pouze tehdy, pokud jsou tyto zásady řádného mysliveckého hospodaření natolik významné, že vyžadují přičlenění k jiné honitbě než honitbě s nejdelší společnou hranicí. Honitba Hůrka, jejímž uživatelem a držitelem je HS Drhovle má s volnými honebními pozemky zaniklé honitby Starobor, kterou jsou předmětem řízení o přičlenění, nejdelší společnou hranici tj. cca 2,4 km. Tato společná hranice je delší než u sousední honitby Sedlice cca 2,2 km a honitby Mužetice - Holušice cca 1 km. Honitba Sedlice tak nemá s volnými honebními pozemky nejdelší společnou hranici. Vyřízení námitky MěÚ: Při odměření délky společných hranic, vycházel orgán státní správy, z orientačního přeměření délky z dálkového přístupu do katastru nemovitostí. Po odměření délky společných hranic, zdejší úřad zjistil, že délka bývalé společné hranice Starobor Mužetice-Holušice je cca 1 km, stará hranice Starobor Sedlice představuje cca 2,2 km a nově navrhovaná hranice mezi honitbou Hůrka a nepřičleněnými pozemky v k.ú. Sedlice představuje délku 2,3 km. Dále odvolatel popisuje, že se MěÚ vyjádřil v tom smyslu, že jde o nepodstatný rozdíl v délce hranice. První pravidlo uvedené v tomto ustanovení stanoví, že honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici. Výčet kritérií pro přičlenění honebních pozemků obsažený ve výše citovaném ustanovení je pouze demonstrativní a orgán státní správy je tak povinen zabývat se i jinými kritérii přičlenění. Jedním z takovýchto kritérií je například vůle vlastníků přičleňovaných pozemků. Námitky proti vyřízení námitky MěÚ: a) Odvolatel napadá postup MěÚ, kdy délku společných hranic jednotlivých honiteb s volnými pozemky stanovil pouze orientačně a zjištěnou vzdálenost uvedl pouze přibližně. Toto zjišťování odvolatel napadá jako nepřijatelné a nepřezkoumatelné zjištění, ze kterého nelze učinit závěr o nepodstatném rozdílu délek jednotlivých hranic honiteb. K tomu odvolatel dodává, že se MěÚ dopustil při tomto zjišťování chyby měření ve prospěch odvolatele. Z mapového zákresu, který byl přílohou rozhodnutí krajského úřadu čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O-73/16 ze dne 19.8.2016 dle odvolatele vyplývá, že hranice honitby Sedlice s bývalou honitbou Starobor byla uvedeným rozhodnutím zkrácena cca o 110 m, tj. o stávající novou hranici mezi honitbami Hůrka a Sedlice. Odvolatel dále uvádí, že MěÚ nemá pravomoc posuzovat či vyhodnocovat podstatný či nepodstatný rozdíl v délce hranic b) Odvolatel nesouhlasí s vyložením slova zpravidla, které vysvětluje synonymy pravidelně, přednostně, v první řadě. Následně se uplatní pravidlo řádného mysliveckého rozhodnutí, které se může uplatnit před pravidlem nejdelší společné hranice, a to pouze pokud existují konkrétní závažné okolnosti. 3.5. Námitka řádného mysliveckého hospodaření. Původní námitka odvolatele: Odvolatel v úvodu definuje neurčitý právní pojem zásady řádného mysliveckého hospodaření, pod kterým rozumí obecné zásady tvorby honiteb, jež jsou uvedené v ust. 17 zákona o myslivosti, tj. jde o kritérium souvislosti, nepřihlížení k hranicím katastrálních území, územních obvodů nebo krajů, krytí hranic s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými, absence překážek pohybu zvěře nebo absence překážek představující nebezpečí pro zvěř. Vůli vlastníků pozemků hodnotí odvolatel jako podpůrný argument, protože honitba se tvoří především pro zvěř a není to majetkoprávní útvar. Odvolatel ve své námitce napadl hranici, kterou zamýšlel MěÚ, protože volné honební pozemky jsou odděleny od honitby Sedlice nehonebními pozemky, na kterých je silnice I. tř. č. 20 a dále dopravní železniční stavba, tj. volné honební pozemky nejsou souvislé s honitbou Sedlice. Vyřízení námitky MěÚ: Při přičleňování honebních pozemků vycházel zdejší úřad ze skutečností tak, aby zvolená hranice se co nejvíce kryla s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými a dále z uplatňování zásad Stránka 4

řádného mysliveckého hospodaření (např. kompaktnost a celistvost honitby, souvislost honebních pozemků apod.). Předmětné honební pozemky tvoří okrajovou a velmi členitou část bývalé honitby. Jako další podstatný důvod navrhované hranice je využití a umožnění všech způsobů lovů, ve smyslu zákona o myslivosti, prováděných především vlastníky (držiteli loveckých lístků) předmětných honebních pozemků (zemědělské a lesní), na kterých dochází k největším škodám, zejména černou zvěří. Honební společenstvo Sedlice v dodatku své žádosti mimo jiné uvádí, cituji: Doufáme, že nemusíme státní správě připomínat, že by tak na zemědělských pozemcích vznikl pás o šířce 400 m, kde by byl znemožněn lov zvěře na čekané (a především znemožněna redukce stavů černé zvěře). K tomu dále odvolatel poznamenává, že MěÚ uvedl mezi zásady řádného mysliveckého hospodaření tvrzení, že není závislost mezi kvalitním mysliveckým hospodařením a výměrou honitby. Námitky proti vyřízení námitky MěÚ: a) Odvolateli není znám pojem kvalitní myslivecké hospodaření. Obecný výrok MěÚ, že není závislost mezi kvalitním mysliveckým hospodařením a výměrou honitby považuje odvolatel za nesprávný a nemůže z odborného pohledu obstát. b) Odvolatel uvádí, že MěÚ uvedl několik argumentů, které spíše svědčí právě odvolateli, nikoliv HS Sedlice. 1. požadavek na krytí hranic s přírodními hranicemi v terénu sice splňují obě navržené hranice, nicméně hranice navržená odvolatelem je v terénu zřetelnější. 2. požadavek na kompaktnost a celistvost svědčí dle odvolatele právě jemu a to s ohledem na dopravní stavby železnice a silnice I. třídy s instalovanými pachovými ohradníky. 3. odvolatel nesouhlasí s argumentací MěÚ, že jím stanovená hranice umožní všech zákonných způsobů lovu na předmětných zemědělských a lesních pozemcích, kde mají vznikat škody způsobení zvěří, což MěÚ podpořil citací ze žádosti HS Sedlice referující o možném vzniku 400 m pásu, kde by byl znemožněn lov na čekané. Dále odvolatel namítá, že nesouhlasí s argumentací MěÚ, že na předmětných honebních pozemcích vznikají škody způsobené zvěří. Podle odvolatele, že je nepředstavitelné, že by lov byl provozován z mysliveckých zařízení umístěných u silnice I. třídy či u železniční dopravní stavby. Odvolatel dále namítl, že má v plánu vypouštět ve své honitbě kachny divoké, které by případným přičleněním předmětných pozemků mohli létat do sousední honitby, a tím by vznikly komplikace chovu této zvěře. 3.6. Námitka překážek pohybu zvěře a námitka překážek, které jsou nebezpečím pro zvěř. Původní námitka odvolatele: Odvolatel uvádí, že nelze přičlenit k honitbě i související honební pozemky, pokud tvoří překážku pohybu zvěře a jsou pro ni nebezpečím. Odvolatel za tuto překážku považuje silnici I. tř. č. 20 a dále nad terén vyvýšenou stavbu železniční tratě. Vyřízení námitky MěÚ: V zájmu zajištění bezpečnosti jak řidičů, tak zvěři samotné, HS Sedlice, jako držitel honitby ve spolupráci s Mysliveckým spolkem Sedlice uvádí, cituji: Uživatel honitby Sedlice (MS Trchov Sedlice) ve spolupráci s držitelem honitby HS Sedlice každoročně aplikuje pachové ohradníky, které zmírňují riziko střetu se zvěří. Studiemi bylo prokázáno, že pachové ohradníky nefungují jako migrační bariéra, ale pouze jako podnět k větší bystrosti zvěře, která je nutná pro překonání vozovky či železnice s nižším rizikem střetu. Přesto lze říci, že jak náspy železniční tratě, tak i silnice I. třídy netvoří nepřekonatelnou překážku pro zvěř. Zásadní překážkou pro zvěř by byla například dálnice s jejím oplocením atd. Námitky proti vyřízení námitky MěÚ: a) Odvolatel argumentuje intenzitou dopravy zjištěnou z veřejně dostupných údajů Ředitelství silnic a dálnic dle údajů z roku 2010 na silnici I. tř. č. 20 padesátirázová intenzita dopravy, tj. padesátá nejvyšší intenzita dopravy tohoto úseku, což činí 461 vozidel za hodinu. K těmto údajům odvolatel uvádí, že se intenzita dopravy od roku 2010 jistě zvýšila. b) Dle odvolatele se MěÚ nevypořádal s námitkou, jež se vztahuje k aplikaci pachových ohradníků. c) Dle odvolatele se MěÚ nevypořádal s námitkou, ve které uvádí, že by lov byl provozován z mysliveckých zařízení umístěných u silnice I. třídy či u železniční dopravní stavby. 3.7. Námitka větší výměry honitby. Původní námitka odvolatele: Stávající společenstevní honitba Hůrka má výměru 2398,234 ha. Společenstevní honitba Sedlice má výměru cca. 1490 ha a honitba Mužetice - Holušice má výměru cca. 976 ha. Honitba Hůrka tak má kromě nejdelší společné hranice o 908 ha větší výměru než honitba Sedlice a o 1422 ha větší výměru než honitba Mužetice - Holušice. Větší výměra honitby zaručuje lepší životní podmínky pro chov zvěře, zajištění kmenových stavů i lepší plánování lovu zvěře. Oproti tomu stojí zájem vlastníků honebních pozemků, kteří mají zájem na co nejmenších výměrách honiteb a co nejmenších stavech zvěře. Zákon o myslivosti při vytváření honiteb resp. přičleňování honebních pozemků však ovládá zásada, že honitba se tvoří především pro zvěř a nejedná se o majetkoprávní útvar, který by bylo možno měnit jen z vůle vlastníků honebních pozemků. Stránka 5

Vyřízení námitky MěÚ: MěÚ uvedl k této námitce, že není závislost mezi kvalitním mysliveckým hospodařením a výměrou honitby. Námitky proti vyřízení námitky MěÚ: Odvolatel s odpovědí na tuto svou námitku nesouhlasí, protože větší výměry honiteb mají výhody jako celistvost, sčítání a plánování mysliveckého hospodaření. Toto tvrzení dokládá citací z odborného časopisu Myslivost 11/2004. Dále toto své tvrzení podporuje úvahou, že pokud by nebyla souvislost mezi velikostí honitby a řádným mysliveckým hospodařením, pak by nevznikaly oblasti chovu zvěře, jejichž smyslem je právě dosáhnout lepšího plánování a chovu zvěře bez absencí zkreslení výsledků celku o větší výměře než mezi jednotlivými částmi, tj. jednotlivými honitbami. 3.8. Námitka usedlosti, trvalosti a neměnnosti hranice honitby. Původní námitka odvolatele: Hranice bývalé honitby Starobor vůči honitbám Sedlice a Mužetice jsou v terénu honitby ustálené, trvalé a neměnné již 23 let. Z tohoto důvodu by měl správní orgán rozhodující o přičlenění honebních pozemků bývalé honitby Starobor se s touto skutečností vypořádat a hranice bývalé honitby Starobor ve vztahu k honitbám Sedlice a Mužetice neměnit, nedělit a vyhovět zásadě trvalosti a neměnnosti hranice honitby a zachovat původní hranice a volné honební pozemky z úřední povinnosti přičlenit k sousední honitbě Hůrka. V případě hranic s honitbou Sedlice by hranicí zůstala nad terén vyvýšená stavba železniční trati a silnice I. třídy č. 20 a s honitbou Mužetice silnice I. třídy č. 20. Silnice I. třídy a stavba železniční trati jako stávající hranice k honitbě Sedlice resp. Mužetice je v dané lokalitě zřejmě vyhovující a za 23 let ustálená a je v souladu se zákonem o myslivosti. Vyřízení námitky MěÚ: MěÚ k tomu bez dalšího uvedl, že hranice mezi zaniklou honitbou Starobor a honitbou Sedlice je nevhodná. Námitky proti vyřízení námitky MěÚ: MěÚ se dle odvolatele s touto námitkou nevypořádal a neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by tuto námitku vyvracely. Odvolatel uvádí, že rozhodování o přičlenění volných pozemků po zaniklé honitbě Starobor považuje za obdobný případ jako při uznávání honitby Starobor, kdy musely orgány státní správy myslivosti respektovat zásady tvorby honitby, a proto se neměl MěÚ odchýlit od tohoto dřívějšího posouzení, dle zásady předvídatelnosti správních rozhodnutí. 4. Okruh námitek obsahuje další nesprávnosti rozhodnutí. 4.1. Neřešení otázky využití přičleňovaných pozemků. Odvolatel uvádí, že MěÚ ve svém rozhodnutí neřešil dopad jeho rozhodnutí na uživatele honitby Sedlice a to s ohledem na jistou rizikovost ohledně náhrady škod způsobených zvěří, za které jsou solidárně odpovědní členové mysliveckého spolku. Dále odvolatel namítá, že přičleněním volných pozemků dojde k navýšení výměry honitby Sedlice, což bude nutně znamenat změnu pachtovní smlouvy o propachtování honitby. Zato změna pachtovní smlouvy musí být schválena na valné hromadě honebního společenstva a řádně oboustranně podepsána. 4.2. Neprokazatelný souhlas vlastníků honebních pozemků. Odvolatel poukazuje na to, že MěÚ v odůvodnění rozhodnutí cituje ze žádosti HS Sedlice, že vlastníci honebních pozemků požadují, aby jejich pozemky byly přičleněny k honitbě Sedlice. MěÚ neuvedl na základě jakých skutečností k tomuto závěru dospěl. Z odůvodnění není zřejmé, jací vlastníci konkrétních pozemků požadují přičlenění svého pozemku (pozemků) k honitbě Sedlice. K předloženému odvolání proti napadenému rozhodnutí MěÚ se vyjádřilo HS Sedlice: HS Sedlice uvádí, že se MěÚ dostatečně vypořádal s přičleněním volných honebních pozemků, ve kterém respektoval vůli vlastníků honebních pozemků a současně dřívější rozhodnutí krajského úřadu. K námitkám odvolatele HS Sedlice uvádí, že jde o stanoviska, která nejsou ničím opodstatněna a podložena. Z postoupeného spisu vyplývají tyto skutečnosti: V postoupeném spisu jsou písemnosti, které se vztahují k období před zahájením řízení o žádosti HS Sedlice a samozřejmě i písemnosti, které se vztahují k projednání vlastní žádosti HS Sedlice. Písemnosti datované před zahájení řízení; související řízení: Dne 30.8.2016 obdržel MěÚ žádost od odvolatele, kterou žádal přičlenění volných pozemků po zaniklé honitbě Starobor. Jelikož v době podání nebylo pravomocné rozhodnutí krajského úřadu čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O-73/16 ze dne 19.8.2016, rozhodl MěÚ usnesením č.j. MUBL 9678/2016- Po ze dne 12.9.2016 dle ust. 66 odst. 1 písm. b) správního řádu o zastavení řízení z důvodu podání zjevně právně nepřípustné žádosti. Dne 19.9.2016 MěÚ obdržel písemnost od HS Sedlice, ve které HS Sedlice sděluje, že mu byly uděleny souhlasy vlastníků pozemků v k.ú. Sedlice k přičlenění do honitby Sedlice. Přílohou této písemnosti jsou jednotlivé souhlasy vlastníků pozemků. Dne 20.10.2016 zaslal odvolatel další žádost o přičlenění Stránka 6

volných pozemků po zaniklé honitbě Starobor. MěÚ usnesením č.j. MUBL 11628/2016-Po ze dne 4.11.2016, dle ust. 66 odst. 1 písm. e) správního řádu, rozhodl o zastavení řízení, protože zahájení řízení o této žádosti bránila překážka již zahájeného řízení o žádosti HS Sedlice. Písemnosti vztahující se k řízení o žádosti HS Sedlice. Dne 3.10.2016 obdržel MěÚ žádost Honebního společenstva Sedlice, IČ:69092524, zastoupeného starostou Janem Křišťanem, Komenského 364, 387 32 Sedlice, o přičlenění honebních pozemků po zaniklé honitbě Starobor v k.ú. Sedlice u Blatné k honitbě Sedlice. Honební společenstvo Sedlice ve své žádosti mimo jiné uvádí, že předmětné pozemky jsou součástí katastrálního území Sedlice u Blatné a vlastníci pozemků požadují jejich přičlenění k honitbě Sedlice. Na tomto místě HS Sedlice odkazuje na jednotlivá stanoviska vlastníků předmětných honebních pozemků, které MěÚ byly doručeny dne 19.9.2016. Dále uvádí, že kontroluje hospodaření v honitbě s tím, že souběžně členové honebního společenstva jsou členy výboru Mysliveckého spolku Sedlice. Podáním této písemností bylo zahájeno řízení o žádosti dle ust. 44 odst. 1 správního řádu, protože dne 20.9.2016 nabylo rozhodnutí krajského úřadu čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O-73/16 ze dne 19.8.2016 právní moci. Dne 30.10.2016 vydal MěÚ písemnost čj.: MUBL 10944/SZŘ/2016-Po, kterou oznámil zahájení řízení účastníkům řízení. Tuto písemnost vydal MěÚ jako veřejnou vyhlášku a písemně doručil pouze žadateli. V závěru této písemnosti upozornil účastníky řízení, že mohou nejpozději ve lhůtě 15 dní od svěšení této veřejné vyhlášky podávat své námitky či připomínky. Dne 10.11.2016 obdržel MěÚ žádost odvolatele, aby MěÚ rozhodl dle ust. 28 správního řádu o jeho účastenství v předmětném řízení o žádosti. Dne 15.11.2016 vydal MěÚ usnesení čj.: MUBL 12338/2016-Po, kterým rozhodl, že odvolatel je účastníkem tohoto řízení. Dne 25.11.2016 obdržel MěÚ od odvolatele námitky a vyjádření účastníka řízení. Toto vyjádření ze dne 27.1.2014 je od právnické osoby Jihozápadní dřevařská, a.s., se sídlem Sušice II, Nádražní 351, IČO 252 36 237, dle kterého souhlasí s přičleněním. Tato právnická osoba není účastníkem řízení, protože pouze hospodaří na pronajatých pozemcích paní Toombsové a pana Josefa Vlasáka. Dne 7.12.2016 vydal MěÚ rozhodnutí ve věci, kterým přičlenil předmětné pozemky k honitbě Sedlice. Téhož dne, kdy bylo vydáno rozhodnutí ve věci, obdržel MěÚ od odvolatele fotodokumentaci železniční dopravní stavby, kterou dokládá, že představuje nebezpečí pro zvěř a zároveň je pro ni překážkou při pohybu. Dne 2.1.2017 MěÚ obdržel odvolání proti svému rozhodnutí ve věci. Dne 9.1.2017 vyrozuměl MěÚ účastníky řízení o podaném odvolání. K námitkám odvolatele krajský úřad sděluje: K námitce 1.1. - Neuvědomění všech účastníků řízení. Odvolatel v této námitce označil za podjatý orgán státní správy myslivosti při MěÚ. K námitce předjímání výsledku řízení krajský úřad uvádí, že si důkladně prostudoval oznámení o zahájení řízení, kde MěÚ popisuje, že mu jako příslušnému orgánu státní správy myslivosti byl předložen předmětný návrh, který následně specifikuje - výčet předmětných pozemků, popis případné nové hranice honitby. Dále MěÚ cituje zásady, dle kterých bude rozhodnuto a v závěru upozorňuje účastníky na to, že mohou do 15 dnů od svěšení vyhlášky uplatnit své námitky či připomínky. Současně umožňuje účastníkům nahlédnout do spisu a dává účastníkům možnost se vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Pouze ve větách: Celková výměra přičleňovaných pozemků je cca 155 ha a Popis hranice honitby Sedlice CZ3101110015 (viz příloha zákres hranic honitby), kde budou přičleněny výše uvedené pozemky: lze spatřovat odvolatelem namítané předjímání výsledku správního řízení. Dne 28.3.2017 krajský úřad vznesl na oprávněnou úřední osobu dotaz, proč oprávněná úřední osoba do výše uvedené písemnosti uvedla citované formulace, kterými předjímá výsledek řízení o žádosti HS Sedlice. Z jejího vysvětlení vyplývá, že v předmětné písemnosti došlo k administrativní chybě (při překopírování z jiných textů) a rozhodně nebylo cílem MěÚ Blatná předjímat výsledek správního řízení. Oprávněná úřední osoba v tomto vyjádření prohlásila, že není v této věci podjatá a rozhodně se nesnažila v této písemnosti předjímat výsledek tohoto řízení. Krajský úřad přezkoumal námitku podjatosti a na základě výše uvedeného uvádí, že podmínkou podjatosti je jednak poměr oprávněné úřední osoby k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům a jednak takový zájem na výsledku řízení, pro který lze o nepodjatosti oprávněné úřední osoby pochybovat. K vyloučení úřední osoby pak může dojít teprve tehdy, je li evidentní, že vztah úřední osoby k projednávané věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopna nezávisle a nestranně rozhodovat. Z podané námitky podjatosti krajský úřad nezjistil, že by úřední osoba měla nějaký svůj objektivní a konkrétní poměr k řešené věci nebo k účastníkovi řízení nebo k jeho zástupci, aby měla zájem na určitém výsledku řízení, pro který by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti. Takové důvody v námitce podjatosti uvedeny nejsou, a proto krajský úřad vyhodnotil, že oprávněná úřední osoba není podjatá. Tuto námitku krajský úřad shledal jako nedůvodnou. Ke skutečnosti, že MěÚ bezodkladně neoznámil zahájení řízení o žádosti HS Sedlice krajský úřad uvádí, že tato procesní vada souvisí nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O-73/16 ze dne 19.8.2016. MěÚ bylo nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu sděleno dne 20.10.2016. Toto opožděné oznámení nabytí právní moci výše uvedeného rozhodnutí Stránka 7

krajského úřadu bylo způsobeno tím, že pošta nevrátila zpět jednu doručenku. Tato doručenka byla krajským úřadem urgována na České poště, s.p. Urgence byla vyřízena k výše uvedenému datu. MěÚ mohl nejdříve po tomto datu oznámit účastníkům zahájení předmětného řízení o žádosti HS Sedlice. Výše popsané skutečnosti jsou krajskému úřadu známy z předchozího úředního jednání. Vzhledem k výše uvedenému sledu událostí měl MěÚ postupovat v případě podání žádosti HS Sedlice ze dne 3.10.2016 jako v případě žádosti odvolatele ze dne 19.9.2016. MěÚ v tomto obdobném případě však takto nepostupoval, a když se dozvěděl dne 20.10.2017 o nabití právní moci výše uvedeného rozhodnutí krajského úřadu zpětně ke dni 20.9.2016, byl nucen vést řízení o žádosti HS Sedlice. Tuto námitku vyhodnotil krajský úřad jako nedůvodnou. Skutečnost, že MěÚ opomenul uvědomit některé účastníky je procesní vada. V případě odvolatele byla tato vada na jeho žádost MěÚ odstraněna. HS Sedlice ve své žádosti přímo neoznačil účastníky tohoto řízení. Poukázal pouze na vlastníky pozemků, kteří dříve písemně projevili zájem na přičlenění svých pozemků k honitbě Sedlice tj. zřejmě jediní účastníci řízení, o kterých HS Sedlice vědělo. Vzhledem k výše uvedenému měl MěÚ sám stanovit okruh účastníků tohoto řízení, se kterými povede řízení. V okruhu účastníků tohoto řízení měli být vymezeni vlastníci předmětných pozemků a držitelé sousedních honiteb (pochopitelně žadatel). Tuto námitku vyhodnotil krajský úřad jako důvodnou. K námitce 1.2. - Neustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu, osobám neznámým. Krajský úřad vyhodnotil tuto námitku, jako nedůvodnou, protože v tomto případě není nutné stanovit jmenovaným osobám opatrovníka. Pokud jsou účastníky osoby neznámého pobytu, postačuje, pokud MěÚ doručuje své písemnosti současně i veřejnou vyhláškou dle ust. 25 odst. 1 správního řádu. K námitce 1.3. - Vadné zahájení řízení a nedodržení postupu dle ust. 144 správního řádu. Krajský úřad uvádí, že v závěru vyhlášky, kterou MěÚ oznamoval účastníkům zahájení řízení je uvedena lhůta 15 dní od jejího svěšení. Závažné pochybení, kterého se MěÚ od počátku řízení dopustil, je skutečnost, že vyhodnotil vlastníky honebních pozemků jako účastníky řízení podle ust. 27 odst. 2 správního řádu a doručoval jim pouze prostřednictvím vyvěšené veřejné vyhlášky. Vlastníci honebních pozemků jsou účastníky dle ust. 27 odst. 1 správního řádu, a proto jim měl MěÚ doručovat prostřednictvím poštovního doručovatele či datové schránky. Krajský úřad proto souhlasí s odvolatelem, že se MěÚ v rámci řízení nepodařilo řádně doručit písemnosti v tomto řízení. Krajský úřad však nesouhlasí s konstrukcí odvolatele, že řízení o žádosti HS Sedlice nebylo zahájeno. Toto tvrzení odvolatele je mylné. Řízení o žádosti HS Sedlice bylo zahájeno dnem jejího doručení na MěÚ (dne 3.10.2016) dle ust. 44 odst. 1 správního řádu. Tím, že MěÚ nesprávně vyhodnotil vlastníky předmětných honebních pozemků jako účastníky řízení podle ust. 27 odst. 2 správního řádu a doručoval jim pouze vyvěšením veřejné vyhlášky, předběhl stávající zákon o myslivosti, neboť tato zákonná úprava účastníků (vlastníků honebních pozemků) byla pouze námětem jedné z navrhovaných novel tohoto zákona. Současně krajský úřad uvádí, že MěÚ postupoval správně, když zastavil řízení o žádosti odvolatele ze dne 20.10.2016 o přičlenění volných pozemků po zaniklé honitbě Starobor, protože zahájení řízení o této žádosti bránila překážka již zahájeného řízení o žádosti HS Sedlice. Krajský úřad uvádí, že MěÚ měl písemně oznámit zahájení řízení všem známým účastníkům řízení a účastníkům neznámého pobytu nebo osobám, které nejsou známi doručit vyvěšením veřejné vyhlášky. Z výše uvedeného vyplývá, že tato námitka je částečně důvodná. K námitce 1.4. - Absence povinných náležitostí rozhodnutí. K označení naše značka krajský úřad uvádí, že je skutečně tato formulace v rozporu s ust. 68 odst. 1 správního řádu. Ze spisu sice vyplývá, že pod pojmem naše značka se skrývá číslo jednací, ale to nemění nic na tom, že MěÚ měl uvést místo tohoto označení slova číslo jednací případně uznávanou zkratku čj. Zbývající část námitky odvolatel rozebírá v okruhu námitek č. 3, kde budou krajským úřadem odpovězeny. K námitce 1.5. - Nevypořádání se s návrhem na provedení důkazu - ohledání na místě samém. MěÚ se návrhem odvolatele na provedení důkazu ohledání na místě samém nevypořádal. Neprovedl jej a ani nezdůvodnil, proč není nutné ho provést. Tuto námitku vyhodnotil krajský úřad jako důvodnou. K námitce 3.1. - Námitka předjímání rozhodnutí a námitka pochybnosti o nepodjatosti. a) K námitce podjatosti se krajský úřad vyjádřil v prvním odstavci odpovědi na námitku 1.1. b) K námitce předjímání výsledku řízení krajský úřad uvádí, že tato námitka byla odpovězena v prvním odstavci odpovědi na námitku 1.1. Zbytek námitky je odpovězen v odpovědi na námitku 1.3. Stránka 8

K námitce 3.2. - Námitka opomenutí účastníků řízení. a) MěÚ skutečně nestanovil správně okruh účastníků řízení. V případě odvolatele toto pochybení napravil, když rozhodl usnesením, že je účastníkem řízení o žádosti HS Sedlice. Tuto námitku vyhodnotil krajský úřad jako nedůvodnou. b) V případě HS Mužetice - Holušice toto pochybení MěÚ nenapravil a nerozhodl o tom, že je účastníkem tohoto řízení a tím zatížil toto řízení chybou, která zapříčinila, že není od počátku řízení správně doručováno. Z tohoto důvodu není žádná písemnost od počátku řízení řádně doručena. Tuto námitku vyhodnotil krajský úřad jako důvodnou. K námitce 3.3. - Námitka nezahájení řízení z moci úřední. K této námitce krajský úřad uvádí, že se situace vyvinula jinak, než jak sám předjímal v citovaném rozhodnutí krajského úřadu. Krajskému úřadu se nedařilo doručit rozhodnutí čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O-73/16 ze dne 19.8.2016, neboť mu scházela jedna doručenka. Tato doručenka byla urgována u poštovního doručovatele, který tuto urgenci vyřídil dne 20.10.2016. Na základě této doručenky bylo zjištěno, že tato doručenka neovlivní zatím nejzazší datum nabytí právní moci, a proto výše uvedené rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moc se zpětnou platností dne 20.9.2016. Tato informace byla sdělena týž den MěÚ. MěÚ musel vyřešit dilema, protože dne 3.10.2016 obdržel předmětnou žádost HS Sedlice (u které zřejmě nestihl zastavit řízení), ale právní názor vyřčený krajským úřadem mu ukládal zahájit řízení z moci úřední. MěÚ se dle názoru krajského úřadu rozhodl správně, když začal projednávat žádost HS Sedlice, protože toto řízení bylo zahájeno jejím podáním u příslušného správního orgánu. K námitce 3.4. - Námitka nezohlednění kritérií přičlenění. a) K této námitce lze uvést, že každé zjišťování vzdáleností, ať jde o měření v terénu nebo odměření z mapy (papírové, internetové stránky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního), může být vždy jakoukoli stranou označeno za chybné. Krajský úřad z tohoto důvodu sám odměřil jednotlivé délky hranic sousedních honiteb s předmětnými pozemky na mapě, která je volně k dispozici na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Krajský úřad zjistil tyto délky hranic honiteb s předmětnými pozemky: honitba Sedlice 2,24187 km, honitba Hůrka 2,27736, honitba Mužetice - Holušice 0,85272 km. Z výkladu odvolatele nepřímo vyplývá, že toto ustanovení o nejdelší společné hranici je rovno pravidlu vyšší bere (v tomto případě delší) a orgány státní správy myslivosti nemají možnost další úvahy. Významem tohoto ustanovení však je to, že orgány státní správy myslivosti mají rozhodovat tak, aby nevznikly přičleněním volných honebních pozemků újednické části honiteb, které zabíhají do sousední honitby a narušují tak výkon práva myslivosti v sousední honitbě. V tomto případě musí krajský úřad konstatovat, že toto pravidlo jednoznačně v tomto případě neurčuje, kam mají být předmětné pozemky přičleněny, protože z měření krajského úřadu vyplývá, že honitby Sedlice a Hůrka mají přibližně stejnou délku hranic, a proto by měl být rozhodujícím kritériem přičlenění neurčitý právní pojem řádné myslivecké hospodaření, který by měl být MěÚ definován a aplikován ve správní úvaze o přičlenění předmětných pozemků. Dále k předmětným pozemkům krajský úřad poznamenává, že MěÚ má možnost stanovit i jinou vhodnou hranici a pak by mohl přičlenit tyto pozemky i k více než k jedné honitbě. V tu chvíli se může toto kritérium (nejdelší společná hranice honitby s předmětnými pozemky) stát rozhodujícím kritériem, které podmíní jejich přičlenění. b) K výkladu slova zpravidla, krajský úřad uvádí, že skutečně tam, kde jde o volné honební pozemky, které jsou z velké části obklopené honitbou XY, pak orgán státní správy myslivosti přičlení tyto pozemky k této honitbě XY. Pokud jde o situace, ve kterých jsou délky společných hranic přibližně stejné, pak se na daný případ použije postup popsaný v předchozím odstavci. K námitce 3.5. - Námitka řádného mysliveckého hospodaření. a) K námitce odvolatele, že nezná pojem kvalitní myslivecké hospodaření, krajský úřad uvádí, že jej také nezná. Zřejmě jde o chybu v psaní a MěÚ měl na mysli pojem řádné myslivecké hospodaření. Vliv výměry honitby na řádné myslivecké hospodaření, je jistě pozitivní, ale nelze říci, že by v honitbách s nižší výměrou nebylo možné řádné myslivecké hospodaření. Zákon o myslivosti stanovuje minimální výměru honitby na 500 ha. Tato výměra je jistý konsenzus, který vychází jednak z požadavků pro chov zvěře, z přírodních podmínek České republiky a dále z požadavků, které si stanovila společnost (vlastnické vztahy apod.). Řádné myslivecké hospodaření v rámci honitby zajišťuje její uživatel, na kterém závisí, jak vhodně využije podmínky, které mu daná honitba nabízí. b) Ad. 1. bod námitky, ve které odvolatel popisuje, že jím navrhovaná hranice je v terénu zřetelnější než hranice, kterou svým rozhodnutím stanovil MěÚ. Krajský úřad uvádí, že MěÚ se ve svém rozhodnutí přiklonil k hranici, kterou svým rozhodnutím čj.: KUJCK 112338/2016/OZZL, sp.zn. OZZL 80436/2016/janeme SS/2 O-73/16 ze dne 19.8.2016 stanovil krajský úřad. Toto rozhodnutí krajského úřadu, které předcházelo rozhodnutí MěÚ, bylo dáno dvěma důvody. Krajský úřad jednak ve svém rozhodnutí o odvolání zohlednil žádost HS Drhovle o Stránka 9

přičlenění volných pozemků k honitbě Hůrka (z důvodu společné hranice s tehdy přičleňovanými pozemky a dále z důvodu zásad mysliveckého hospodaření). Současně zohlednil i skutečnost, že většina vlastníků předmětných pozemků vyslovila nesouhlas s přičleněním svých pozemků k honitbě Hůrka. Krajský úřad, proto hledal vhodnou přírodní hranici, která zajistí stabilitu hranic honiteb, tak aby i toto podpůrné hledisko (vyslovený nesouhlas vlastníků honebních pozemků) byl rozhodnutím zohledněn. HS Sedlice ve své žádosti odkazuje rovněž na svou písemnost ze dne 19.9.2016, ke které jsou připojeny jednotlivá stanoviska vlastníků honebních pozemků, kteří si přejí přičlenění svých pozemků k honitbě Sedlice. Z tohoto důvodu se MěÚ rovněž rozhodl pro stanovení nové hranice honitby Sedlice po hranici dříve určené krajským úřadem, aby byl v co nejkratší době zajištěn výkon práva myslivosti na předmětných pozemcích. Na základě výše uvedeného hodnotí krajský úřad tuto námitku jako nedůvodnou, protože hranice stanovená MěÚ je v terénu znatelná. Ad. 2. bod námitky, kterým odvolatel napadá aplikaci definice MěÚ neurčitého právního pojmu zásady mysliveckého hospodaření. V této neúplné definici MěÚ pouze v závorce uvádí, že při rozhodování, mimo jiné, uplatnil kritéria kompaktnost a celistvost honitby, souvislost honebních pozemků. Odvolatel tvrdí, že tyto kritéria svědčí právě jemu. Odvolatel napadá správní postup MěÚ, protože mu není známo, z jakého důvodu MěÚ prohlásil, že byla bývalá hranice honitby Starobor nevhodná a v současnosti je nevyhovující. Krajský úřad rovněž jako odvolatel nenalezl ve spise ani v rozhodnutí MěÚ samém na základě jaké úvahy či provedeného důkazu je toto tvrzení založeno, proto tuto část námitky hodnotí jako důvodnou. Současně krajský úřad uvádí, že silnice I. třídy ani železniční dopravní stavby nenarušují souvislost honebních pozemků. Tato skutečnost je uvedena v ust. 2 písm. g) zákona o myslivosti, kde je popsáno, že souvislými honebními pozemky jsou takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. Z výše uvedeného vyplývá, že zákonodárce počítal s tím, že honitbami prochází různé komunikace, produktovody apod., které nemusí být nepřekročitelnou překážkou pro zvěř. Souvislost honebních pozemků přerušují pouze taxativně vymezené stavby: dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami. K argumentaci MěÚ, že uživatel spolu s držitelem honitby Sedlice aplikuje pachový ohradník okolo silnice I. třídy č. 20 krajský úřad uvádí, že skutečně pachové ohradníky jsou pro zvěř průchodné a působí tak, že zvěř před nimi zbystří na maximum a pokud může, pak překážku obejde nebo naopak ji rychle překoná. (viz např. článek Ing. Karla Hrouzka, časopis Myslivost 3/2011 s. 76-78). Z těchto důvodů tuto část námitky vyhodnotil krajský úřad jako nedůvodnou. Ad. bod 3 námitky, kterou odvolatel nesouhlasí s argumentací MěÚ, že jím stanovená hranice umožní využití všech zákonných způsobů lovu na předmětných zemědělských a lesních pozemcích, kde mají vznikat škody způsobení zvěří, což MěÚ podpořil citací z žádosti HS Sedlice referující o možném vzniku 400 m pásu, kde by byl znemožněn lov na čekané. Krajský úřad dává odvolateli za pravdu, že zmiňovaný pruh o šíři 400 m vznikne vždy okolo hranice, která odděluje dvě honitby. Výkon práva myslivosti je v tomto pásu omezen ust. 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti. Toto omezení se týká lovu na čekané a vnadění či přikrmování zvěře 200 m od sousední honitby. Důvodem tohoto omezení výkonu práva myslivosti je předcházení sousedských sporů sousedících uživatelů honiteb. Tento argument MěÚ citovaný z žádosti HS Sedlice není vzhledem k výše uvedenému důvodný. MěÚ měl lépe specifikovat, jak jím stanovená hranice umožní využití všech zákonných způsobů lovu, případně tuto úvahu doložit provedením důkazu ohledání na místě samém. Dále k této námitce odvolatel namítá, že nesouhlasí s argumentací MěÚ, že na předmětných honebních pozemcích vznikají škody způsobené zvěří. Krajský úřad uvádí, že na předmětných pozemcích není vykonáváno právo myslivosti již více než čtyři roky. Z toho vyplývá, že zvěř na těchto pozemcích nalézá zejména klid, kryt a potravu. Tyto ideální podmínky pro zvěř zcela jistě podmiňují vznik škod na lesních a zejména zemědělských kulturách. Pokud měl MěÚ konkrétní informace o vzniku škod způsobených zvěří, které chtěl použít pro podpoření své argumentace, pak měl tuto skutečnost prokázat některým z možných důkazů. Odvolatel správně poukazuje, že jsou i jiné metody než lov na čekané, kterými lze předcházet vzniku škod, které MěÚ ve své úvaze rovněž nezohlednil. K argumentu odvolatele, že je nepředstavitelné, že by lov byl provozován z mysliveckých zařízení umístěných u silnice I. třídy či u železniční dopravní stavby, krajský úřad uvádí, že v případě přičlenění předmětných pozemků k honitbě Sedlice by měl uživatel honitby po dohodě s vlastníky pozemků i jiné možnosti umístění těchto mysliveckých zařízení např. na rozhraní lesních a zemědělských pozemků. Tento argument odvolatele nevyhodnotil krajský úřad jako důvodný. Odvolatel dále namítl, že má v plánu vypouštět ve své honitbě kachny divoké, které by případným přičleněním předmětných pozemků mohli létat do sousední honitby, a tím by vznikly komplikace chovu této zvěře. Krajský úřad k tomu uvádí, že zvěř je věc ničí, tj. nemá vlastníka a není předmětem vlastnictví. Po vypuštění kachňat na rybník se stanou zvěří, která nerespektuje žádné hranice stanovené člověkem. Uživatelé honiteb, kde se kachny vypouštějí, zpravidla zajišťují jejich přikrmování, aby si v dané lokalitě zvykly a byli jí věrné i v době lovu. Tento argument odvolatele nevyhodnotil krajský úřad jako důvodný. Stránka 10