- IP European Guideline for Target Group oriented psychosocial aftercare Implementation

Podobné dokumenty
Úvod do projektu EUTOPA IP kontext: rozsáhlé mimořádné události cílová skupina: uniformované složky

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)

Cologne Risk Index Disaster

Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF) Možnosti využití v posttraumatické péči

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1

EUNAD IP. Lidé s mentálním postižením při katastrofách

EUNAD IP. Lidé s mentálním/kognitivním postižením při katastrofách. Jak integrovat psychosociální podporu občanů s disabilitou do krizového řízení?

O projektu EUNAD IP WORKSHOP OBPPK MV 8/11/2016 EUNAD. PhDr. Štěpán Vymětal, PhD., PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. Co-financed by the EU Commission

Zpráva o projektu Eunad-ip. Hedvika Boukalová, Štěpán Vymětal, Simona Hoskovcová, David Čáp

Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách

Vodítka psychosociální podpora pro pracovníky uniformovaných složek

Název materiálu: Krizová intervence Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 10. Psychologie.

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY PANDEMIE CHŘIPKY

Evropský systém psychosociální pomoci v případě katastrofy. Program intervencí zaměřených na specifické skupiny (TGIP) Manuál III

Nové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu

Rodinná skupina včasné intervence při psychóze ( Early Intervention in Psychosis = EIP) Terapie a podpora pro rodiny, které mají zkušenost s psychózou

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychologická první pomoc při mimořádných událostech Mgr. Petr Kaňka

Digitální učební materiál

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Internalizované poruchy chování

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

kognitivně behaviorální MUDr.Petr Možný

CZ.1.07/1.5.00/

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Informace o činnosti SC on Crisis, Disaster and Trauma Psychology EFPA 20 let spolupráce. Štěpán Vymětal 2017

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Název materiálu: Nemoc jako zátěžová situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Systém psychosociální intervenční služby ve FN Hradec Králové současnost a perspektivy. David Tuček Martina Drápalová

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

Klíčová 2 Vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Stručný obsah vzdělávání modulu 1 Možnosti podpory samostatnosti a soběstačnosti klientů

Psychosociální aspekty pandemie chřipky. dopady a možnosti pomoci občanům

Psychosociální intervence v Evropě Zkušenosti z konferencí NATO, EUTOPA-IP a CBRN-PSS

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Dopadová studie č. 31

KRIZOVÁ INTERVENCE. PaedDr. et Mgr. Dagmar Hrubá

ARTHUR JANOV, Ph.D. PRVOTNÍ OTISKY. a jejich vliv na život člověka

Ing. Anna Stojaspalová Stránka 1

Gestalt pohled na výčty specifických skupin osob zasažených v rámci katastrof a MU

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Poskytování poradenství pro pozůstalé ve Fakultní nemocnici Olomouc. Marta Hošťálková

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

FOKUS Mladá Boleslav z.s. Práce s rodinami duševně nemocných PROJEKT PODPORA FACT MODELU V ČESKÉ REPUBLICE, Č. CZ /0.0/0.

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Evaluace CDZ. Pavel Říčan, Vendula Machů 11. dubna 2018

Časné operace rozštěpu rtu a inteligenční kvocient ve 3-7 letech

Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Bc. David Tichý, DiS. - koordinátor terénní pomoci

Realizační plán na rok 2008

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP

Teorie a metody přednáška č. 4

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Jak (ne)relapsovat? Udržujeme změnu životního stylu. Pracovní e-book k projektu STOBkolo na PhDr. Iva Málková, Mgr.

Dítě jako svědek a oběť domácího násilí. Eva Klimentová

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

Psychoedukace u schizofrenie

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Komunikace s klienty v náročných situacích ( strach, úzkost, bolest ) - prezentace

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Možnosti terapie psychických onemocnění

IP Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny. Zakázka. Předmět zakázky. Co víme o pěstounech.

Vývoj sociální práce v ČR

Shrnutí problematiky neformální péče. Mgr. Martina Chmelová

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty

PŘÍLOHA č. 19a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. TEZE VÝZVY 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky

Pomáháme ženám, obětem domácího násilí

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

PLÁN N SOCIOTERAPIE. Mgr. Jana Zierhutová. Teorie a metody sociální práce Rozdílový kurz 1RPN-KS

ČEMU SE VĚNUJE OBOR POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE změna perspektivy, hlavní témata, úskalí

Základy klinické psychologie a psychologie zdraví (PSY262)

KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016

PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH. Krizová komunikace ve školním prostředí

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Procesy integrace emocí a vyprávění v emočně zaměřené terapii (EFT) pro komplexní traumata: explorační analýza procesu a výsledku

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková

Transkript:

Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Psychoedukace kontext: rozsáhlé mimořádné události cílová skupina: uniformované složky Česká adaptace: Štěpán Vymětal, Simona Hoskovcová, Hedvika Boukalová, Michaela Kvasničková, Radvan Bahbouh, Alena Popelková Partneři projektu: Centre of Psychotraumatology, Alexianer-Hospital Krefeld, Germany Impact - Dutch knowledge & advice centre for post-disaster psychosocial care, Amsterdam, The Netherlands Charles University in Prague, Faculty of Arts, Prague, Czech Republic Sociedad Española de Psicotraumatología y Estrés Traumatico (SEPET), Madrid, Spain Public Health Department, City of Düsseldorf, Germany

Psychoedukace v klinickém kontextu systematické didakticko-psychoterapeutické intervence, které jsou vhodné k tomu, aby informovaly pacienta a jeho blízké o nemoci a terapii, zvýšily jejich porozumění nemoci, podpořily jejich vlastní zodpovědnost při zacházení s nemocí a povzbudily je při zvládání nemoci

Psychoedukací v kontextu projektu EUTOPA IP se rozumí informování zasažených osob o psychologických aspektech zvládání traumatu synonymem je zde anglický výraz psychoinformation, který bychom volně přeložili jako poskytování relevantních psychologických informací

Psychoedukace - cíl Cílem psychoedukace o traumatu v rámci EUTOPA IP je: mobilizovat kognitivní kontrolu posílit možnosti svépomoci posílit využívání dalších odborných služeb (poradenství, terapie) zpřesnit vlastní odhad zasažených o možném rizikovém průběhu traumatického procesu (Schedlich et al., 2003, Bering et al., 2006).

Účinnost psychoedukace? Pozitivní dopad psychoedukace na prevenci stresových poruch spojených s traumatem nebo na zlepšení strategií zvládání zátěže se neprokázal. Zasažení subjektivně vnímají psychoedukaci jako užitečnou.

Metaanalýza Five Essential Elements of Immediate and Mid-Term Mass Trauma Intervention: Empirical Evidence. Hobfoll et al. (2007) - cíle psychoedukace 1. Podpora pocitu bezpečí (Promote sense of safety) 2. Podpora zklidnění (Promote calming) 3. Podpora schopností vlastního a kolektivního fungování (Promote self-efficacy and collective efficacy) 4. Podpora kontaktů a vazeb (Promote conectedness) 5. Podpora naděje (Promote hope)

Psychoedukace a trauma z evropské perspektivy - doporučení pro psychoedukaci Má obsahovat uklidňující vysvětlení o normalitě reakcí na událost. Má obsahovat sdělení kdy a kde mohou zasažení hledat pomoc. Má obsahovat radu, aby zasažený dodržoval běžnou denní rutinu (strukturu). Autoři nedoporučují provádění tzv. preventivní psychoedukace (např. aby nedocházelo k podsouvání symptomů lidem, kteří je nemají). Psychoedukace i CRI-D mají být prováděny v kontextu celého intervenčního programu (TGIP).

Preventivní psychoedukace pro děti Není ověřena účinnost Informace a podpora, které jsou nízkoprahové a přiměřené (odpovídají věku dítěte) Realizace v existující sociální síti Profesionál nepředává informaci dítěti přímo, ale prostřednictvím učitele nebo rodiče!

Pravidla psychoedukace Psychoedukaci lze uplatnit nejdříve po 72 hodinách, kdy odezní fáze šoku a nastupuje post-expoziční fáze. Informace sdělovány stručně, strukturovaně a přehledně. Prezentace psychoedukativních informací má být co nejvíce názorná např. podpořená obrazovými materiály. Výhodou tištěného informačního materiálu je to, že připomene důležité obsahy i později. Vyhnout se práci se samotným traumatem (emočním obsahem).

Pozor! Zatímco zasažení lidé ze skupiny zotavených nejsou rozhovorem o traumatické události ovlivněni nebo jim takový rozhovor naopak poskytne úlevu, v případě osob ve vysokém riziku může mít časná konfrontace s vybuzenými emocionálními obsahy potenciálně retraumatizující účinek!

Základní prvky psychoedukace pro osoby zasažené mimořádnou událostí 1. Vysvětlení ohledně aktuální situace 2. Úvod do základní intervence 3. Vysvětlení specifických fenoménů traumatického prožívání 4. Posílení svépomoci 5. Limity svépomoci; další možnosti pomoci 6. Úvod k inventáři CRI-D (Cologne Risk Index-Disaster)

Zacházení s disociativním prožíváníma flashbacky u zasažených osob v průběhu psychoedukace - stejné jako při CRI-D Mluvte s osobou postiženou flashbackem o něco hlasitěji, přímo a jasně. Opakujte, kde se nachází, že sedí vedle vás, že je nyní v bezpečí. Zeptejte se kolik je právě hodin, jaké je datum apod. Pokládejte zjevně nesmyslné otázky jako Kolik je 100 mínus 7?, po odpovědi položte další otázku Kolik je 93 mínus 7? atd. Takové otázky osobu iritují a může reagovat i hněvem. Tato reakce jí pomůže vrátit se zpět do reality. Motivujte osobu, aby se koncentrovala na vnímání vlastního tělo. Má si uvědomit své nohy, jak se dotýkají země, záda, jak se opírají o židli apod.

Vyhněte se následujícímu Nedotýkejte se osoby nečekaně a bez předchozího svolení např. i ruky. Nemluvte potichu, dlouze a příliš empaticky. Příliš dlouhé věty, příliš empatickou a tichou mluvu osoba v disociaci zpravidla nevnímá. Nenechávejte osobu flashback prožívat a nevyčkávejte. Opakovaní prožití situace ve flashbacku představuje pro zasaženého člověka retraumatizaci, protože na fyziologické úrovni jsou opětovně prožívány všechny senzorické a motorické aspekty traumatu. Pokud začnete u zasažené osoby vnímat paniku nebo pocity viny rozhodně od ní neočekávejte, že vám dokáže vysvětlit, co ve vašem postupu tento stav vyvolalo, nebo že vám pomůže tyto pocity zmírnit. Tyto věci můžete diskutovat až po odeznění symptomatiky během individuálního rozhovoru. Neponechávejte zasaženou osobu o samotě, ani s dobrým úmyslem, že potřebuje ticho, aby se uklidnila.

Průběh a pravidla psychoedukace Úvodem informujte účastníky o postupu prezentace, po které budou rozdány letáky s informacemi pro svépomoc. Zdůrazněte dobrovolnost účasti. Osoby mají mít možnost během psychoedukace fyzicky odejít nebo si zachovat psychický odstup, aby se vyhnuly zaplavení traumatickými prožitky. V závěru psychoedukace se rozdají letáky jak osobám přímo zasaženým, tak jejich blízkým. Letáky obsahují stručnou informaci o svépomoci. Dále by měly být poskytnuty informace o dostupných regionálních a celostátních podpůrných organizacích s adresami, internetovými adresami a telefonními čísly.