Pojem Dresser Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní Anna GROSSOVÁ A NOTACE: Cílem textu je upozornit na nûkolik málo pfiedmûtû navrïen ch skotsk m návrháfiem Christopherem Dresserem, realizovan ch v poslední ãtvrtinû 19. století anglickou firmou Hukin & Heath (pozdûji Heath & Middleton) a napodobovan ch jiï záhy po svém uvedení na trh konkurenãními v robci z Velké Británie i kontinentální Evropy, které se nalézají v kolekci uïitkového stfiíbra rodiny SeilernÛ-AspangÛ na zámku Le ná u Zlína. Soubory uïitkov ch pfiedmûtû ze stfiíbra a postfiíbfieného kovu v mobiliárních fondech hradû a zámkû, nyní spravovan ch Národním památkov m ústavem, byly pûvodními majiteli pofiizovány, na rozdíl od obrazov ch ãi grafick ch sbírek, jako pfiedmûty bûïné denní potfieby. Odli nû od kolekcí uïitého umûní muzejních a galerijních institucí, v nichï jsou soustfieìovány jako objekty sledující historické styly a dokumentující jejich tvarové, materiálové i konstrukãní promûny, jsou hradní a zámecké mobiliáfie ãasto pfiímou v povûdí o smyslu pro úãelnost a vkusu konkrétních osob v praktickém Ïivotû. Ty nám pfiibliïuje i rozsáhlá kolekce rodinného stfiíbrného nádobí a náãiní, shromáïdûná nûkolika generacemi rodu SeilernÛ-AspangÛ bûhem 19. a v první polovinû 20. století, dochovaná v zámku Le ná u Zlína. 1 Poslední drïitelé panství, Franti ek Josef Seilern-Aspang (1914 2004) a jeho Ïena Aglaja Waldsteinová-Wartenbergová (1923 1996), ji zde zanechali o Velikonocích roku 1945, kdy odcestovali na své rakouské panství Litschau. O nûkolik mûsícû pozdûji jim byl ve ker majetek na území âeskoslovenska coby pfiíslu níkûm nûmecké národnosti zkonfiskován. 2 Vedle pfiedmûtû z produkce vídeàsk ch v robcû a dvou velk ch meziváleãn ch ãeskoslovensk ch firem Franz (Franti ek) Bibus a Sandrik vlastnili Seilernové-Aspangové i pfiedmûty anglického pûvodu, z nichï mnohé jsou opatfieny dovozov mi puncy vídeàského c. k. Puncovního úfiadu dokládajícími jejich bûïnou dostupnost obyvatelûm Rakouska-Uherska na domácím trhu. Mezi produkty anglického stfiíbrnictví, patfiícími po celé 19. století aï do poãátku první svûtové války k nejv znamnûj ím formálním inspiracím vídeàsk ch stfiíbrníkû, 3 dominují práce skotského návrháfie Christophera Dressera z poslední ãtvrtiny 19. století. Dresserovy v robky poutají pozornost neobvyklou kompoziãní a tvarovou ãistotou, 1 Zámek Le ná, vzdálen 8 km severnû od centra mûsta Zlína, je spolu s dal ími budovami souãástí padesátihektarového lesoparku. Cel komplex vãetnû zámku vybudoval hrabû Franti ek Seilern-Aspang (1859 1919) v letech 1887 1896. Po znárodnûní lukovského panství, k nûmuï areál patfiil, byly objekty na Le né pfiidûleny v nosem ministerstva zemûdûlství z 1. ãervna 1946 mûstu Zlínu, jeï zámek urãilo jako sídlo Muzea Zlína a okolního kraje. Poãátkem 50. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o zfiízení krajského muzea v Gottwaldovû, které pfievzalo muzejní sbírky dosud uloïené v zámku Le ná, zvítûzil zámûr umístit do lesoparku zoologickou zahradu, spravující i zámek vãetnû pûvodního mobiliárního vybavení. Pfiesto byla jeho ãást pfiemístûna jako svoz Le ná na zámek Vranov nad Dyjí a zb vající mobiliáfi, ponechan na zámku, byl aï poãátkem 70. let zapsán do Ústfiedního seznamu kulturních památek âr pod rejstfiíkov m ãíslem 51843/37-120434. Po zru ení Okresního úfiadu ve Zlínû, spravujícího zoologickou zahradu a zámek Le nou aï do poãátku 21. stole- 1 Obr. 1. Christopher Dresser, James Dixon & Sons, konvice na ãaj, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution, London 2004) tí, byla velká ãást mobiliárního fondu zámku pfievedena v roce 2002 na Úfiad pro zastupování státu ve vûcech majetkov ch (4819 poloïek), jeho zb vající ãást (171 polo- Ïek) pak aï v roce 2005. Nikoliv v ak budova zámku, která spolu se zoologickou zahradou pfiipadla statutárnímu mûstu Zlínu. NPÚ ÚOP v KromûfiíÏi získal mobiliární fond zámku Le ná do své správy nejprve smlouvou ze dne 20. dubna 2009 a posléze dne 22. února 2010 i fyzicky. Za informace o pfievodu mobiliáfie dûkuji Ing. Janû Langerové z Úfiadu pro zastupování státu ve vûcech majetkov ch a Mgr. Evû Koláfiové z právního oddûlení NPÚ ÚOP v KromûfiíÏi. K historii zámku Le ná u Zlína podrobnû POKLUDA, Zdenûk. Zámek Le ná. In Gottwaldovsko od minulosti k souãasnosti : Sborník Okresního 111
3 2 Obr. 2. Christopher Dresser, Elkington & Co., stojánek na vajíãka, 1888 1889, stfiíbro. (Pfievzato z THOMAS, Mienke S. (ed.). A Personal Touch. Late 19th and 20th Century Silver from the Seawolf Collection, Rotterdam 2003) Obr. 3. Christopher Dresser, Hukin & Heath, trojice konvic, 1881 1883, stfiíbro, alpaka, sklo, ebenové dfievo. (Pfievzato z WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution, London 2004) Obr. 4. Christopher Dresser, James Dixon & Sons, stojánek na toasty, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z WHITE- WAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution, London 2004) pro niï je autor oznaãován britsk m historikem umûní nûmeckého pûvodu Nikolausem Pevsnerem (1902 1983) za prûkopníka moderního designu. 4 Nûkolik málo jím navrïen ch pfiedmûtû, realizovan ch anglickou firmou Jonathan Wilson Hukin & John Thomas Heath (dále jen Hukin & Heath), pozdûji John Thomas Heath & John Harfshorne Middleton (dále jen Heath & Middleton), se nalézá i v kolekci stolního stfiíbra rodiny SeilernÛ-AspangÛ v zámku Le ná u Zlína. Christopher Dresser a anglick design Christopher Dresser 5 se narodil 4. ãervence 1834 v Glasgowû jako tfietí dítû berního úfiedníka Christophera Dressera (1807 1869) a jeho Ïeny Mary. Od roku 1847 studoval v Central School of Design (pozdûj í South Kensington School of Design) v Lond nû, zaloïené roku 1837 jako pfiíprav- 4 ka budoucích uãitelû kreslení, majících za úkol vy- kolit dostateãné mnoïství schopn ch kresliãû pro britsk prûmysl. Av ak hlubok zájem o studium botaniky, jeï byla na této kole souãástí v uky ornamentiky, záhy pfiivedl Dressera k rozhodnutí vûnovat se nadále tomuto oboru profesionálnû. Po ukonãení studia v roce 1854 skuteãnû nastoupil krátkou dráhu úspû ného pfiírodovûdce, aby ji v ak jiï roku 1860 opustil a aï do konce Ïivota se intenzivnû vûnoval produktovému návrháfiství. V dobû své pfiírodovûdecké ãinnosti formuloval vztahy mezi botanikou a umûním v jedenáctidílném ãlánku nazvaném Botany as adapted to the Arts and Art Manufactures (Rostlinstvo pfiizpûsobené umûní a umûleckému prûmyslu), oti - archivu v Gottwaldovû 1982. Svazek 4. Gottwaldov : [nákl. vl.] 1982, s. 135 197; T Ï. Zámeck areál Le ná : [sídlo rodu SeilernÛ a lukovského panství]. Zlín : ESprint ve spolupráci s âr-mza Brno Státním okresním archivem Zlín, 2004. 43 s. ISBN 80-239-4878-4. 2 POKLUDA, Z., 2004, cit. v pozn. 1, s. 157; T Ï, 1982, cit. v pozn. 1, s. 39. 3 Typick m pfiíkladem jsou stfiíbrné dózy na ãaj, inspirované anglick mi pfiedlohami z druhé tfietiny 18. století, jeï ve 40. a 50. letech 19. století vyrábûla vídeàská firma Mayerhofer & Klinkosch. Viz GROSSOVÁ, Anna. UÏiteãné a okouzlující : stfiíbro ve Vídni a habsburské monarchii v letech 1780 1920. V Brnû : Moravská galerie, 2005, s. 79, ã. k. 69. ISBN 80-7027-135-3. 4 NAYLOR, Gilian. Britské stfiíbro: design, fiemeslo a prûmysl. In CLIFFORD, Helen; GOLDSCHEIDEROVÁ, Irena; NAYLOR, Gillian (eds.). Promûny kovû : tradice a inovace britského stfiíbra 1880 1998. V Praze : UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze ve spolupráci s Britskou radou, 1998, s. 16. ISBN 80-7101-064-2. 5 Îivotopisné údaje Christophera Dressera v tomto textu byly ãerpány z následujících publikací: Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer 1834 1904. Köln : Das Kunstgewerbemuseum, 1981. 88 s.; NAYLOR, G., cit. v pozn. 4, s. 16 22 a 28; WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser : a design revolution. London : V&A Publication, 2004. 240 s. ISBN 9781851774272. 112
tûném v letech 1857 1858 v ãasopise Art Journal. Bohaté znalosti botaniky uplatnil i v fiadû sv ch pozdûj ích teoretick ch prací. Roku 1862 vydal The Art of Decorative Design (Umûní dekorativního návrhu), v letech 1870 1872 v Technical Educator Principles of Decorative Design (Základy dekorativního návrhu) a roku 1886 pak publikaci Modern Ornamentation (Moderní v zdoba). Poãátkem 60. let 19. století otevfiel Christopher Dresser s nûkolika spolupracovníky návrháfiské studio v Lond nû. Aã to zní neuvûfiitelnû, spolupracoval s více neï padesáti firmami, roztrou en mi po celé Británii. V jeho ateliéru vznikaly podoby v robkû z kovu, skla a keramiky, ale i návrhy textilu, tapet a nábytku. O zpûsobu komunikace Dresserova lond nského ateliéru s v robci se mûïeme pouze dohadovat, jelikoï obchodní korespondence se nedochovala a fiada z tûchto firem dnes jiï neexistuje. Jistû v ak byl nucen posílat mnoh m z nich své návrhy po tou a nemohl b t ani schopen dohlíïet na v robu ãi provádût koneãné korekce. K jeho obchodním partnerûm patfiily velké prûmyslové firmy jako Elkington s, Minton a Wegwood, ale i malá v robní studia jako Linthorpe, Ault a James Couper, ãasto pracoval souãasnû i pro rûzné v robce z jednoho oboru. Vedle studia botaniky byl pro Dresserovu návrháfiskou tvorbu urãující i jeho celoïivotní obdiv k mimoevropskému, pfiedev ím japonskému umûní, o nûmï psal jiï v 60. letech 19. století a jehoï ukázky mohl studovat na svûtov ch v stavách v Lond nû (1862) a ve Vídni (1873). KdyÏ na pfielomu let 1876 a 1877 Japonsko koneãnû nav tívil, vezl s sebou v robky nûkolika anglick ch prûmyslov ch firem (Doulton, Elkington s, John Lewis, John Brinton & Co. a dal ích), které jako dar pfiedal japonskému Císafiskému muzeu v Tokiu. Zaãátkem dubna pak odcestoval pfies âínu zpût do Anglie. V roce 1879 zaloïil firmu Dresser & Holme (existovala v ak pouze do roku 1882), dováïející z Asie do Velké Británie produkty umûleckého fiemesla. Roku 1882 vydal knihu o Japonsku pod názvem Japan, its Architecture, Art and Art Manufactures (Japonsko, jeho architektura, umûní a umûleck prûmysl). Na rozdíl od jeho souãasníkû pfiedstavitelû hnutí Arts and Crafts Johna Ruskina (1819 1900) a Williama Morrise (1834 1896), kritizujících a odmítajících masovou tovární v robu nesenou prûmyslovou revolucí, orientující se pfiedev ím na finanãní zisk a ãasto produkující funkãnû i esteticky nekvalitní zboïí, bylo Dresserov m cílem navrhovat vkusné, praktické a cenovû dostupné pfiedmûty právû pro tuto levnou tovární v robu. Sám se hrdû naz val komerãním návrháfiem, 6 snaïícím se aktivnû pûsobit na v robce i kupující souãasnû a ovlivàovat tak vkus obou. 7 Stejnû jako mnozí pozdûj í pfiedstavitelé funkcionalismu i Dresser zastával názor, Ïe podstatou kvalitního uïitkového pfiedmûtu, krásného i praktického zároveà, je v sledn tvar ( umûlecká forma ), nikoli materiál nebo v robní technologie. Nároãné ( zu lechèující ) v robní postupy (napfiíklad brou- ení skla) povaïoval za neekonomické, protoïe nezvy ují uïitnou hodnotu pfiedmûtu, ale jeho finanãní cenu. 8 Zfiejmû pro zdûraznûní v znamu jeho pracovního kréda Knowledge is Power (volnû pfieloïeno Ve znalosti je síla ), vyjadfiujícího pfiesvûdãení, Ïe vedle detailních znalostí o materiálech a technologiích musí mít návrháfi i vûdomosti z pfiírodních vûd a kulturních dûjin, nesou mnohé v robky z rûzn ch materiálû navrïené Dresserem vedle znaãky v robce i jeho jméno vãetnû titulu. 9 Práci návrháfie, kterou povaïoval za hospodáfisky nezbytnou, by podle nûj mûli vykonávat jen ti nejkomplexnûji pfiipravení, nejkvalitnûj í umûlci, vzdûlávaní na Královské akademii uïitého umûní. 10 K nejproslulej ím Dresserov m pracím, jeï mu získaly povûst protomodernisty, patfií dokonale funkãní uïitkové pfiedmûty promy lené tvarové a kompoziãní ãistoty, mnohdy aï stroze geometrick ch tvarû. PfiestoÏe jejich kresebné návrhy vznikaly jiï poãátkem 70. let 19. století, první konvice na víno a ãaj, stojánky s kofienkami, misky, ko íky na cukr a sladkosti a dal í, vyrábûné podle jeho návrhû zejména firmami Hukin & Heath (pozdûji Heath & Middleton) a James Dixon & Sons, se na trhu poprvé objevily aï v roce 1878. Mnohé z tûchto v robkû, navrhovan ch i v souladu s poïadavky viktoriánské éry na originalitu, nezapfiou stylistické inspirace a v pûjãky z japonského umûní. Mimo ty, ktefií si vïdy pofiizovali stfiíbrné stolní nádobí a náãiní na objednávku, si je tou dobou jiï znaãná ãást obyvatelstva Velké Británie mohla vybírat pfiímo ze sortimentu nabízeného v robci na soudobém trhu, neustále vyïadujícím nová tvarová fie ení. Jednotlivé firmy pfiedkládaly zákazníkûm ve sv ch v robních katalozích moïn v bûr z poãetné fiady modelû, od dekoru opro tûn ch aï po dekorativní a historizující. 11 Soubor uïitkov ch pfiedmûtû ze zámku Le ná u Zlína V souboru uïitkov ch pfiedmûtû ze stfiíbra a alpaky rodiny SeilernÛ-AspangÛ v zámku Le ná u Zlína se nachází nûkolik v robkû birminghamské firmy Hukin & Heath, od roku 1880 pûsobící i v Lond nû, pro kterou Christopher Dresser vytvofiil nûkolik desítek návrhû. S tímto v robcem kovového stolního nádobí a náãiní zaãal spolupracovat zfiejmû krátce po svém návratu z Japonska 5 6 Obr. 5. Pod vlivem Christophera Dressera, Heath & Middleton, dïbán na víno, 1891 1892, stfiíbro, sklo. Pfievzato z THOMAS, Mienke S. (ed.). A Personal Touch. Late 19th and 20th Century Silver from the Seawolf Collection, Rotterdam 2003) Obr. 6. Christopher Dresser, návrhy nádob. (Pfievzato z DRESSER, Christopher. Principles of Design. The Technical Educator, s. 104.) 6 NAYLOR, G., cit. v pozn. 4, s. 16. 7 RÜDIGER, Joppien. Christopher Dresser ein viktorianischer Designer zwischen Historismus und Moderne. In Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 31. 8 TamtéÏ, s. 31. 9 TamtéÏ, s. 30 a 33. 10 TamtéÏ, s. 30. 11 TamtéÏ, s. 29 30. 113
Obr. 7. Christopher Dresser, Hukin & Heath, dïbán na víno, 1880 nebo 1883, stfiíbro, sklo, v. 16 cm. Zámek Le - ná u Zlína, inv. ã. LA 1406. (Foto Jan Woloszczuk, Obr. 8. Christopher Dresser, Hukin & Heath, konvice na víno, 1882, stfiíbro, sklo, ebenové dfievo, v. 24,8 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 1154. (Foto Jan Woloszczuk, Obr. 9. Christopher Dresser(?), Heath & Middleton, ãí e, 1890, stfiíbro, sklo, v. 13,2 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 1152. (Foto Jan Woloszczuk,. Obr. 10. Firma Josef Karl Klinkosch, dïbán na víno, VídeÀ, po 1882, stfiíbro, sklo, slonovina, v. 22,5 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 1153. (Foto Jan Woloszczuk, 7 8 v robnou v Birminghamu, má sklenûné kulovité tûlo, zdobené celoplo n m hlubok m brusem, z nûhoï vyrûstá krátké válcovité hrdlo, opatfiené hladkou stfiíbrnou montáïí a kryté ploch m víkem na stûïejce s ryt m znakem hrabûcího rodu SeilernÛ-AspangÛ. K hrdlu pfiiléhá trojhranná zobcovitá v levka a citlivû objemovû tvarovaná, v ostrém úhlu zalomená úchytka konãící na obvodu tûla dïbánu. 12 Jisté pochybnosti o pûvodnosti sklenûné ãásti nádoby vzbuzuje její brou en povrch, netypick pro tento model, vyrábûn firmou Hukin & Heat nejãastûji z ãirého, nezdobeného skla. 13 Druh m pfiedmûtem, zfietelnû inspirovan m japonsk mi pfiedlohami, je sklenûná válcovitá kónická konvice na víno z ãirého skla, s hrdelní ãástí vsazenou do hladké dvoudílné stfiíbrné montáïe s ploch m víkem a pfiiléhající zobcovitou v levkou. Stfied tûla nádoby obepíná stfiíbrn prstenec nesoucí spoleãnû s montáïí hrdla úchyt k provleãení ebenového drïadla. Ploché dno sklenûné nádoby zdobí radiální paprsãit v brus. Konvici, jejíï vzor 9 10 v roce 1877 a první v robky realizované podle jeho návrhû, vzbuzující v eobecnou senzaci, se na me ani pfiesn poãet návrhû, které pro ni vytvofiil, dlouho Dresser pro tuto firmu pracoval, a nezná- trhu objevily na jafie následujícího roku. V roce jelikoï byla v roce 1952 zlikvidována a v echny její písemnosti byly zniãeny. Jisté v ak je, Ïe uïit- 1879 referoval ãasopis Art Journal o jiï déle trvající nespokojenosti firmy s tradiãn mi tvary stfiíbrného nádobí a ohlásil pfiedstavení nové kolekce navrïené Christopherem Dresserem vyrábûla aï kové pfiedmûty ze stfiíbra a postfiíbfieného kovu modernû tvarovan ch v robkû, uspokojujících soudobé volání po umûleckém pokroku a pfiimûfie- Produkce této anglické firmy je v souboru ro- do poãátku 20. století. nosti ceny. Na mnoha pfiedmûtech navrïen ch dinného stfiíbra SeilernÛ-AspangÛ zastoupena Christopherem Dresserem pro Hukin & Heath, od celkem esti kusy, z nichï dva byly prokazatelnû ledna 1887 (do listopadu 1909) nesoucí název navrïeny Christopherem Dresserem. Jsou to stylisticky nápaditû fie ené dïbány hmotovû geome- Heath & Middleton, byl vedle firemní znaãky raïen téï nápis DESIGNED BY DR. C. DRESSER s registraãním razítkem a datem. Dnes jiï nevíme, jak z nich, realizovan poãátkem 80. let 19. trick ch proporcí, urãené k podávání vína. První století 12 DÏbán na víno; stfiíbro, sklo, v. 16 cm, ø dna 7 cm, ø víãka 5,5 cm, znaãeno: H&H, hlava královny, lev, kotva, písmeno letopoãtu F nebo I = Birmingham 1880 nebo 1883, vídeàsk dovozov punc z let 1872 1901; inv. ã. LA 1406. 13 Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 58, ã. k. K 29, obr. 90 na s. 75. 14 TamtéÏ, s. 58, ã. k. K 25, obr. 87 na s. 74. 15 Konvice na víno; stfiíbro, sklo, v. 24,8 cm, ø víka 6,1 cm, ø dna 11,4 cm, d. horního okraje 8,5 cm, znaãeno: JWH/JTH, lev, hlava leoparda, hlava královny, písmeno letopoãtu G = Lond n 1882; na spodní objímce montáïe registraãní znaãka pro 9. 5. 1881(?); inv. ã. LA 1154. 114
Obr. 11. Kofienka, Nûmecko, konec 19. století, stfiíbro, v. 7,2 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 1516. (Foto Jan Woloszczuk, Obr. 12. Stojánek, pfielom 19. a 20. století, stfiíbro, v. 15 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 1725. (Foto Anna Grossová, byl registrován 9. kvûtna 1881, 14 vyrobila lond nská poboãka firmy Hukin & Heat v roce 1882. 15 Pro tuto firmu ji Dresser navrhl v nûkolika variantách, li ících se zejména tvarem sklenûného tûla. 16 Soudû dle v tvarn ch atributû je Dresser i autorem návrhu sklenûné ãí e s hladk m stfiíbrn m prstencem okraje a radiálním paprsãit m v brusem dna, vyrobené v Birminghamu v roce 1890 jiï pod hlaviãkou firmy Heath & Middleton. 17 Druh kus, vyroben o rok pozdûji, se v le enském souboru dochoval pouze ve fragmentu. 18 TotéÏ platí i o zb vajících dvou sklenûn ch dïbánech ze stejné doby, nesoucích v robní znaãení této firmy, jejichï tvar v ak vzhledem ke znaãnému po kození nelze jednoznaãnû urãit. 19 11 Produkty firmy Hukin & Heat (posléze Heath & Middleton), ale téï James Dixon & Sons, navr- Ïené Christopherem Dresserem a ve své dobû vyvolávající údiv, byly jiï záhy po uvedení na trh napodobovány konkurenãními v robci ve Velké Británii i na evropském kontinentu. DresserÛv vliv lze sledovat napfiíklad na drïadle kofienky vyrobené koncem 19. století v Nûmecku 20 i na plochém stojánku, 21 jehoï pûvod zatím nelze urãit. V tomto smyslu nejprûkaznûj í ukázkou je sklenûn dïbán ve stfiíbrné montáïi vídeàské firmy Josef Karl Klinkosch, 22 li ící se od Dresserova návrhu z roku 1881 pro firmu Hukin & Heat 23 jen materiálem drïadla. Av ak vídeàsk mi stfiíbrníky nejvíce napodobovan m v robkem této anglické firmy byl jiï zmínûn dïbán s kulovit m tûlem a válcov m hrdlem v hladkém provedení. V roce 1899, tedy nûkolik let pfied Dresserovu smrtí, hodnotil jeho schopnosti britsk ãasopis Studio následujícími slovy: V Christopherovi Dresserovi vidíme snad nejvût ího komerãního návrháfie, kter vyuïil svou fantazii a vynalézavost na v ední produkty britského prûmyslu Vlastní podivuhodné znalosti v umûleck ch stylech minulosti a je neuvûfiitelnû dûvûrnû znal praktick ch detailû moderní tovární v roby. Tyto obû vlastnosti se jen zfiídka sluãují v jediné osobû; k tomu pfiistupuje jeho nanejv Ïivá vynalézavost. 24 Christopher Dresser zemfiel 24. listopadu 1904 na obchodní cestû do Mühlhausenu v Alsasku, kde je téï pohfiben. I pfies úctyhodn poãet návrhû uïitkov ch pfiedmûtû a mnoïství teoretick ch spisû, jeï do své smrti vytvofiil, se na nûj kupodivu rychle zapomnûlo. Do trvalého povûdomí odborné vefiejnosti jej pfiivedl historik umûní Nikolaus Pevsner aï roku 1937 sv m objevn m ãlánkem v Architectual Rewiew. 25 16 Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 71 (obr. 78), 73 75 (obr. 85 90). 17 âí e; stfiíbro, sklo, v. 13,2 cm, ø okraje 7,8 cm, ø dna 6,7 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu Q = Birmingham 1890; inv. ã. LA 1152. 18 Dochovala se pouze stfiíbrná montáï; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu R = Birmingham 1891; inv. ã. LA 4706. 19 DÏbán; stfiíbro (sklenûná ãást chybí), d. 12,2 cm,. 10,8 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu Q = Birmingham 1890; inv. ã. LA 4704. DÏbán; stfiíbro, sklo, d. 10,3 cm,. 9,2 cm, v. rozbitého skla cca 12 12 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu R = Birmingham 1891; inv. ã. LA 4705. 20 Kofienka; stfiíbro, v. 7,2 cm, d. 22,4 cm, h. 16,5 cm, znaãeno: neãitelná mistrovská znaãka, 800, pûlmûsíc, císafiská koruna, vídeàsk dovozov punc z let 1872 1901; ryt monogram NP(?); inv. ã. LA 1516. 21 Stojánek; stfiíbro, v. 15 cm, d. 22,4 cm, h. 16,5 cm, znaãeno: koruna/bp a písmena W, W, H a S; inv. ã. LA 1725. 22 DÏbán na víno; stfiíbro, sklo, slonovina, v. 22,5 cm, ø dna 9,2 cm, ø víãka 6,8 cm, d. horního okraje 10 cm, znaãeno: J.C.K., vídeàsk punc pro stfiíbro 800/1000 z let 1872 1922, dvouhlav orel; na víku ryt monogram TJ pod hrabûcí korunkou; inv. ã. LA 1153. 23 Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 57, ã. k. 23, s. 73 (obr. 86). 24 TamtéÏ, s. 27. 25 Nûmecké znûní textu viz PEVSNER, Nikolaus. Christopher Dresser Industrialdesigner. In Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer 1834 1904. Köln : Das Kunstgewerbemuseum, 1981, s. 20 26. 115