STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MIKROREGIONŮ NÁMĚŠŤSKO A CHVOJNICE ANALYTICKÁ ČÁST

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MIKROREGIONŮ NÁMĚŠŤSKO A CHVOJNICE aktualizace na období 2015-2020 ANALYTICKÁ ČÁST verze 1.0 - září 2015

Obsah: ANALYTICKÁ ČÁST...1 Obsah...2 1. ÚVOD... 5 2. PROFIL ÚZEMÍ... 6 3. VZNIK MIKROREGIONŮ... 9 4. SÍDELNÍ STRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ... 12 5. DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY...15 6. PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA A ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ...18 7. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA... 22 8. TRH PRÁCE... 24 9. OBČANSKÁ VYBAVENOST...28 9.1 Zdravotnictví a sociální služby...28 9.2 Kultura a sport...31 9.3 Odpadové hospodářství... 31 9.4 Služby... 34 10. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 36 11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA...37 12. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST... 39 12.1 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol... 40 13. HOSPODÁŘSTVÍ...44 13.1 Zemědělství... 48 13.2. Průmysl a stavebnictví... 50 14. FINANČNÍ ANALÝZA... 51 15. CESTOVNÍ RUCH A REKREACE... 53 16. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 54 17. SWOT ANALÝZA... 61 2

NÁVRHOVÁ ČÁST... 64 1. ÚVOD... 65 1.1 Návaznost na jiné strategické dokumenty... 66 2. STRATEGICKÁ VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE...70 2.1 Strategická vize... 70 2.2 Strategické cíle... 70 3. STRATEGICKÉ PRIORITY A OPATŘENÍ... 72 A: Bydlení a občanská vybavenost a životní prostředí... 72 A.1: Zkvalitnění životních podmínek obyvatel mikroregionů z hlediska bydlení, vzdělávání, sociální a zdravotní péče... 73 A.2: Zkvalitnění podmínek pro aktivní trávení volného času obyvatel mikroregionů... 74 A.3: Realizace, rekonstrukce a modernizace objektů, zařízení a vybavení v majetku obce. Tvorba územně-plánovací a projektové dokumentace... 75 A.4: Životní prostředí... 76 B: Lidské zdroje a podnikatelské prostředí... 78 B.1: Podpora rozvoje podnikání... 79 B.2: Podpora rozvoje lidských zdrojů... 80 C: Cestovní ruch, kultura a sport... 82 C.1: Zkvalitnění propagace, služeb a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu... 83 C.2: Zkvalitnění turistické infrastruktury pro návštěvníky... 85 C.3: Zkvalitnění podmínek pro plnohodnotné kulturní vyžití... 87 D: Dopravní a technická infrastruktura... 89 D.1: Rozvoj dopravní infrastruktury mikroregionů... 90 D.2: Rozvoj technické infrastruktury... 91 4. REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU... 92 4.1 Organizace realizace strategického plánu... 92 4.2 Metodika zpracování akčních plánů... 93 4.3 Systém sledování a vyhodnocování... 94 4.4 Systém prezentace výsledků spojených s realizací projektů... 95 3

5. AKČNÍ PLÁN...98 Projektové záměry v obci Čikov do roku 2020... 98 Projektové záměry v obci Hartvíkovice do roku 2020...99 Projektové záměry v obci Hluboké do roku 2020... 103 Projektové záměry v obci Jinošov do roku 2020...107 Projektové záměry v obci Kladeruby nad Oslavou do roku 2020...110 Projektové záměry v obci Kozlany do roku 2020... 113 Projektové záměry v obci Kramolín do roku 2020... 114 Projektové záměry v obci Kuroslepy do roku 2020...117 Projektové záměry v obci Mohelno do roku 2020... 123 Projektové záměry v obci Naloučany do roku 2020...125 Projektové záměry v obci Náměšť nad Oslavou do roku 2020... 130 Projektové záměry v obci Ocmanice do roku 2020...140 Projektové záměry v obci Popůvky do roku 2020... 142 Projektové záměry v obci Pucov do roku 2020... 144 Projektové záměry v obci Rapotice do roku 2020... 147 Projektové záměry v obci Sedlec do roku 2020... 149 Projektové záměry v obci Studenec do roku 2020...151 6. ZDROJE...157 6.1 Použitá literatura... 157 6.2 Použité mapové zdroje... 158 6.3 Použité webové zdroje...158 7. SEZNAM PŘÍLOH... 162 7.1 Seznam tabulek...162 7.2 Seznam grafů... 163 7.3 Seznam mapových podkladů... 163 4

1. ÚVOD Zpracování strategie rozvoje mikroregionů Náměšťska (mikroregionu Náměšťsko a mikroregionu Chvojnice), by mělo především přispět k nalezení a správnému formulování hlavních cílů rozvoje a předpokladů jejich naplnění v daném území. Předkládaný analytický materiál rozebírá ekonomickou, sociální a demografickou situaci, životního prostředí a krajiny a dalších faktorů ovlivňujících život v mikroregionech Náměšťska. Analytická část je doplněna SWOT analýzou. SWOT analýza je sestavena z analytických poznatků k jednotlivým mikroregionům zjištěných v analytické části. Za nejdůležitější a nejnáročnější fázi zpracovávání strategie je všeobecně považováno dosažení konsensu, tj. konkrétní shody představitelů všech zainteresovaných subjektů z nejrůznějších sfér života mikroregionů (veřejné správy, hospodářské sféry, sféry nestátních neziskových organizací apod.) na tom, jaké cíle pro další rozvoj mikroregionů budou společně považovat za rozhodující. Jaké cesty zvolí k jejich realizaci, aby došlo k co nejefektivnějšímu naplnění poznaného rozvojového potenciálu mikroregionů. Na území mikroregionu Náměšťsko a mikroregionu Chvojnice vzniklo Sdružení obcí mikroregionů Náměšťska, které má za cíl společně usilovat o formulaci opatření vedoucích k podpoře a rozvoji hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých obcí a tím i celého území. Tato strategie se bude zabývat především podrobnou analýzou členských obcí mikroregionů Náměšťska, i když v obecných souvislostech bude řešit otázky celého území komplexně. Mezi nejvýznamnější zdroje použité při zpracování této analýzy patří podklady získané od jednotlivých obcí, Strategie Kraje Vysočina 2020 a Program rozvoje Kraje Vysočina, materiály získané z portálu Českého statistického úřadu, Úřadu práce a řady dalších institucí. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých dat a údajů a vzhledem k proměnlivosti prostředí, nelze vždy provádět vzájemná srovnávání. Tato strategie by však i přesto měla být považována za základní souhrnný zdroj informací o mikroregionech Náměšťska, který bude průběžně aktualizován a doplňován. 5

2. PROFIL ÚZEMÍ Reliéf území je velmi pestrý a je v zásadě ovlivňován geologickou stavbou. Region náleží do provincie Česká Vysočina, soustavy Česko-moravské a geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Převážnou část území zaujímá geomorfologický celek Jevišovská pahorkatina a do severní až severovýchodní části zasahuje Křižanovská vrchovina. Povrch území je mírně zvlněný a je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími tří řek. Terén se mírně svažuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvyšším místem je Zelený kopec (491m n. m.) nacházející se mezi obcemi Mohelno a Kramolín. Naopak nejníže položený bod se nachází v místě, kde řeka Jihlava opouští studovaný region, konkrétně v katastru obce Lhánice. V regionu najdeme pole a kulturní louky, hluboké údolní zářezy zcela zalesněné borovicí, smrkem, dubovými porosty, na jižních svazích zakrslé doubravy a zbytky bučin. Dle výškové členitosti se zájmové území člení na území pahorkatinného rázu a vrchovinného. Nepoměrně větší část území zaujímají pahorkatiny. Vrchoviny se rozkládají na zhruba ¼ území. Celá oblast náleží k úmoří Černého moře. Většina vody v území je odvodňována řekou Oslavou, která se táhne jeho středem a přibírá vodu z několika malých zdrojnic. Větší řekou, která však odvádí z oblasti menší část vody je Jihlava. Voda z řeky Jihlavy je převážně akumulována ve vodní nádrži Dalešice a směrem na jihovýchod také ve VN Mohelno. Tyto dvě nádrže mají zejména funkci energetickou, protože jsou zásobárnou vody pro chladící věže JE Dukovany a v katastru obce Kramolín se nachází těleso Vodní elektrárny Kramolín. V menší mnohem menší míře je území odvodňováno i říčkou Chvojnicí. Tato říčka protéká západní částí území směrem od severu na jih a je levým přítokem Oslavy, řeky se stékají mimo zájmovou oblast. Kromě toků je v území také značné množství rybníků vystavěných hlavně k chovu ryb, které se nacházejí západním až severozápadním směrem od Náměště nad Oslavou. Řešené území má ve struktuře kraje Vysočina okrajovou polohu. Nachází se na jeho jihovýchodním a částečně zasahuje do kraje Jihomoravského. Seskupení a vlastní hranice mikroregionů s vyznačením jednotlivých obcí je zobrazeno na mapě 1. V Náměšti nad Oslavou žije zhruba třetina obyvatel území. Na třetině území se rozkládají lesy a více než polovina výměry připadá na zemědělskou půdu. Město Náměšť nad Oslavou je situováno severně od těžiště řešeného území. Celkem oba mikroregiony čítají 28 obcí (včetně 1 města a 1 městysu). S výjimkou Náměště n. O. mají sídla studovaného území venkovský charakter, který je dán jejich polohou v intenzivně obdělávané zemědělské krajině. Charakteristickým znakem je disperze málo lidnatých obcí ve venkovském prostoru. Dle typologie venkovského prostoru Česka spadá řešené území do kategorie Nerozvojovýsousedský venkov. Název kategorie má vystihovat špatnou občanskou vybavenost aekonomickou slabost tohoto prostoru, zároveň však vysokou míru tradiční sociální kontroly venkovských komunit a sousedskou sounáležitost. 1 Studovaný region jako celek má poměrně slabou integritu, která je dána jeho periferností, absencí většího centra než je Náměšť n. O. a dalšími faktory. Město Náměšť n. O., co se občanské vybavenosti týče, základními službami 1 ZEMÁNEK, 2003

6

disponuje (školství, zdravotnictví, sociální služby, ). Ovšem je zde malá nabídka pracovních míst korelující s poměrně vysokou nezaměstnaností a absencí subjektů středního a vysokého školství. Tyto faktory určují poměrně slabé centripetální vazby mezi centrem regionu a jeho zázemím. Z tohoto důvodu část obyvatel zájmového území vyjíždí do zaměstnání, středních a vysokých škol zejména do Třebíče a Brna. Vzhledem k okrajové poloze regionu v rámci kraje Vysočina mají obyvatelé blíže do Brna než do krajského města Jihlavy. Vzdálenost (časová) je zde hlavním faktorem, jelikož kvalita dopravního napojení na obě krajská města je srovnatelná, a to jak železničního tak i silničního. Mapa 1: Členské obce mikroregionů Náměšťska V mapě 1 jsou zobrazeny všechny členské obce mikroregionů včetně jejich místních částí. Dále tyto místní části již samostatně zmíněny nebudou, pouze jako součást jádrových obcí. 7

Jedná se o Zňátky, Jedov a Otradice místní části Náměště n. O. a Horní Lhotice jako místní část Kralic n. O. 8

3. VZNIK MIKROREGIONŮ Sdružení mikroregionů Náměšťska vzniklo sloučením dvou mikroregionů, mikroregionu Náměšťsko a mikroregionu Chvojnice (viz mapa 1). Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Náměšťsko vznikl dne 24.2.2000 v Náměšti nad Oslavou. Zde zástupci obcí Náměšť nad Oslavou (vč. částí Jedov, Otradice, Zňátky), Hartvíkovice, Kladeruby, Kramolín, Ocmanice, Okarec, Sedlec, Studenec, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Čikov, Naloučany, Popůvky (vč. části Sedlecký Dvůr), Kozlany a Mohelno podepsali zakladatelskou smlouvu, přijali stanovy, schválili statutární orgány a zvolili do těchto orgánů své zástupce. V roce 2003 přistoupila obec Lhánice a v průběhu roku 2015 obec Zahrádka, proto ve většině statistických dat v analytické části dokumentu není ještě započítána. Předsedou sdružení byl zvolen Vladimír Měrka, starosta Náměště nad Oslavou, který je předsedou i v současnosti. Místopředsedy sdružení jsou zvoleni Jiří Kostelník, starosta městysu Mohelno a Alois Kopuletý, starosta obce Vícenice u Náměště nad Oslavou. Dalšími členy rady sdružení jsou Jiří Tomešek, starosta Studence a Jitka Havránková, starostka Okarce. Předsedou kontrolní komise je Ing. Pavel Petrák starosta obce Sedlec. Tab. 1: Členské obce mikroregionu Náměšťsko obec starosta telefon Čikov Jan Požár 737 252 129 Hartvíkovice Zdeněk Nováček 602 529 488 Kladeruby nad Oslavou Milan Horký 724 192 698 Kozlany Ing. Jaroslav Mrňa 724 861 798 Kramolín Pavel Cejpek 724 658 890 Lhánice Josef Ležák 724 680 278 Mohelno Jiří Kostelník 602 788 585 Naloučany Antonín Havlíček 725 101 396 Náměšť nad Oslavou Vladimír Měrka 724 189 081 Ocmanice Věra Filipčíková 737 006 793 Okarec Jitka Havránková 773 669 654 Popůvky Marcela Rousková 724 187 479 Sedlec Ing. Pavel Petrák 603 726 024 Studenec Jiří Tomešek 725 120 062 Vícenice Alois Kopuletý 607 055 793 Zahrádka Zdroj: vlastní šetření Mgr. Jiří Vlček, Ph. D. 724 565 193 Sdružení právnických osob dobrovolného svazku obcí Chvojnice mikroregion vzniklo dne 13.12.1999 v Kralicích nad Oslavou. Zástupci obcí Březník, Hluboké, Jasenice, Jinošov, Kralice nad Oslavou (vč. části Horní Lhotice), Krokočín, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Pucov, Rapotice a Sudice podepsali zakladatelskou smlouvu, přijali stanovy, schválili statutární orgány a zvolili do těchto orgánů své zástupce. Prvním a zároveň současným předsedou sdružení byl zvolen Ing. Emil Dračka, starosta obce Kralice nad Oslavou. Místopředsedkyní je Marie Svobodová (starostka obce Hluboké). Členy rady mikroregionu jsou starostové všech ostatních obcí. 9

Tab. 2: Členské obce mikroregionu Chvojnice obec starosta telefon Březník Ing. Ladislav Malach 724 302 112 Hluboké Marie Svobodová 724 192 706 Jasenice Blažej Gruber 739 074 447 Jinošov Ing. Pavel Křeček 724 193 931 Kralice nad Oslavou Ing. Emil Dračka 725 101 367 Krokočín Ing. Jan Strašák 737 386 724 Kuroslepy Vladimír Bureš 737 262 877 Lesní Jakubov Ing. Martin Bochníček 724 191 256 Pucov Josef Svoboda 724 187 326 Rapotice Ing. Jiří Bechný 602 510 758 Sudice Jaroslav Doležal 604 200 864 Újezd u Rosic Zdroj: vlastní šetření Milan Dobrovolný 732 471 490 Mikroregiony Náměšťsko a Chvojnice vznikly jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Právě možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie, byla hlavním impulsem k založení. Tab. 3: Významné relevantní strategické dokumenty č. Název/vliv dokumentu Zahraniční 1 Strategie Evropa 2020 2 Inovační strategie OECD 3 OECD Strategy on development Státní 4 Politika územního rozvoje 5 Plán odpadového hospodářství ČR 6 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014-2020 7 Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 8 Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR Krajské 9 Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina 10 Strategie Kraje Vysočina 2020 11 Program rozvoje Kraje Vysočina Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Kraje Vysočina 12 na období 2012-2014 13 Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina Mikroregiony, města a obce 14 Strategie rozvoje mikroregionů Náměšťska 15 Integrovaná rozvojová strategie území MAS Oslavka o.p.s. 16 Územně analytické podklady ORP Náměšť nad Oslavou 2012 17 Komunitní plán sociálních služeb Náměšť nad Oslavou Zdroj: Internetová umístění daných dokumentů 10

Hlavní předměty činnosti sdružení: 1. Rozvoj průmyslu, malého a středního podnikání, podpora zemědělských aktivit 2. Rozvoj služeb 3. Řešení rostoucí nezaměstnanosti 4. Rozvoj dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti 5. Rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury 6. Zkvalitnění péče o životní prostředí 7. Rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit 8. Využití kulturního dědictví 9. Zajištění vlivu ve vyšších samosprávných a rozvojových institucích 11

4. SÍDELNÍ STRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Studovaný region je typickým marginálním venkovským regionem z pohledu kterékoliv níže uvedené charakteristiky. Tab. 4: Velikostní kategorie obcí kategorie obcí počet obcí podíl obcí (%) počet obyvatel podíl obyvatel (%) 0-199 13 46,4 1906 13,8 200-499 8 28,6 2226 16,2 500-999 5 17,8 3283 23,8 1000-1999 1 3,6 1357 9,9 2000-4999 0 0,0 0 0,0 5000 a více 1 3,6 5002 36,3 celkem Zdroj: ČSÚ (2014) 28 100,0 13774 100,0 Největší počet obcí patří do kategorie s počtem maximálně 199 obyvatel. V těchto třinácti obcích žije 13,8% obyvatelstva. V další kategorii (200-499 osob) se nachází 8 obcí, v nichž má trvalé bydliště 16,2% obyvatel. To znamená, že 21 z 28 obcí patří do kategorie obcí s méně než pěti sty obyvateli. Následující kategorii s počtem obyvatel 500-999 a téměř čtvrtinu obyvatel regionu zaujímá 5 obcí. V kategorii 1000-1999 obyvatel je pouze jedno sídlo a zároveň jediný městys regionu - Mohelno (10,0% obyvatel regionu). Z dalšího uvedeného v tab. 4 plyne, že jediným sídlem, které není definováno jako venkovská obec (obec do 2000 obyvatel) je město Náměšť nad Oslavou s 5002 obyvateli. Těchto 5002 osob tvoří 36,7% podíl (městského) obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel studovaného regionu (13774 osob v roce 2014). Hustota zalidnění je dalším relativním ukazatelem. Hodnoty tohoto ukazatele v jednotlivých obcích jsou zobrazeny v mapě 2. Vzhledem k tomu, že v České republice je průměrná hustota zalidnění 133 obyvatel na kilometr čtvereční, je zájmový region velice podprůměrný. Kromě Náměště nad Oslavou této hodnoty nedosahuje žádná ze všech 26 obcí. Hodnoty přes 100 obyv./km 2 dosahuje pouze obec Rapotice (123 obyv./km 2 ). Poloviční hodnotu celorepublikového průměru (tedy 66,5 obyv./km 2 ) pak přesahují pouze tři obce Hartvíkovice, Mohelno a Kralice nad Oslavou (vč. Rapotic a Náměště n. Osl.). Z uvedeného vyplývá, že 21 obcí má nižší hustotu zalidnění než 66,5 obyv./km 2. Čtyři obce pak dokonce nedosahují ani hodnoty 20 obyv./km 2. Tato situace je způsobena jak nízkým absolutním počtem obyvatel, periferností, marginalitou a venkovským charakterem oblasti i jednotlivých obcí, tak v případě některých obcí i poměrně velkým katastrálním územím, které se právě do výpočtu hustoty zalidnění promítá (viz. Kladeruby n. Osl., Kuroslepy, Čikov a Sedlec). 12

Mapa 2: Hustota zalidnění v obcích mikroregionů Většinu ploch katastrálních území těchto obcí zaujímají plochy mimo intravilán obce, zejména je to zemědělská půda a lesní pozemky. Právě využití ploch katastrů obcí jako zemědělské půdy, lesních pozemků apod. je dáno využitím ploch oblasti v historii, které přetrvalo do současnosti. Tyto plochy byly intenzivně využívány již od počátku osídlování a charakter jejich využití se (s výjimkami) nezměnil ani po socioekonomické transformaci na počátku 90. let 20. století, kdy započal úbytek obyvatelstva pracujícího v primárním sektoru národního hospodářství. Určitým důvodem absence změny využití ploch může být právě až příliš venkovský charakter těchto malých a málo lidnatých sídel a odlehlost větších měst. Následující tabulka uvádí počty obcí s platným územním plánem v rámci obou mikroregionů. 13

Tab. 5: Územní plánování obcí Název údaje Hodnota % z celkového počtu obcí Počet obcí s platným územním plánem 23 85 Počet obcí s plánem v přípravě 3 11 Zdroj: vlastní šetření Komentář Pouze obec Popůvky nevlastní a neplánuje pořízení ÚPD. Realizace ÚPD v současnosti probíhá v obcích Hartvíkovice, Kramolín a Mohelno. V současnosti vlastní platný územní plán 23 obcí, 3 obce jej připravují. Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu. K dalším dokumentům, které se týkají územního plánování patří Územně analytické podklady ORP Náměšť nad Oslavou 2012, územní plány jednotlivých obcí dostupných na webu obcí. Z územního plánování na úrovni obcí (územní plány jednotlivých obcí), kraje (zásady územního rozvoje) a státu (politika územního rozvoje) plynou následující významná omezení, příležitosti či limity: ochrana ŽP, ÚSES, ochrana před povodněmi. 14

počet obyvatel 5. DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY Demografické charakteristiky popisují proces reprodukce lidské populace. Předmětem zkoumání je proces demografické reprodukce, tedy přirozený proces obnovy obyvatelstva důsledkem rození a vymírání. Tab. 6: Demografický vývoj obyvatelstva mikroregionů 2008 2009 2010 2011 2012 2013 celkem 13 579 13 550 13 587 13 660 13 613 13 567 Počet obyvatel muži 6 739 6 732 6 735 6 834 6 821 6 815 ženy 6 825 6 843 6 823 6 852 6 841 6 812 0-14 13,3 13,4 13,3 13,6 13,6 13,5 v tom celkem ve věku (%) 15-64 69,7 69,3 69 68,4 67,8 67,5 65 + 17 17,4 17,7 18 18,6 19 celkem 42,1 42,2 42,3 42,4 42,6 42,9 Průměrný věk muži 40,5 40,6 40,7 40,6 40,7 41,2 ženy 43,7 43,9 44 44,2 44,6 44,7 Index stáří mikroregiony 127,4 130,1 132,9 132,7 136,5 140,6 ČR 105,1 107,0 107,8 110,4 113,3 115,7 Index závislosti I mikroregiony 19,1 19,3 19,3 19,9 20,1 20 ČR 19,9 20,2 20,6 21,2 21,7 22,2 Index závislosti II mikroregiony 24,4 25,1 25,7 26,4 27,4 28,1 ČR 20,9 21,6 22,2 23,4 24,6 25,7 Index ekonomického zatížení mikroregiony 43,5 44,4 45 46,3 47,4 48,1 ČR 40,9 41,7 42,7 44,6 46,3 47,9 Zdroj: ČSÚ (2013) K 1.1.2015 má řešené území 13 263 obyvatel. V letech 2008-2013 velmi kolísal počet obyvatel (viz graf 1). Úbytek trvale bydlícího obyvatelstva ve studovaném regionu, ať už přirozený či migrační, mohl být způsoben více faktory souběžně. Za migrační úbytek obyvatel je nejvíce zodpovědný proces urbanizace, kdy se lidé stěhují (většinou za zaměstnáním a občanskou vybaveností) do větších měst mimo studovaný region (zejména Brno, Třebíč). Urbanizace v rámci studovaného regionu zasáhla pouze jako jiný způsob rozmístění obyvatelstva. 13 700 13 650 13 600 13 550 13 500 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok Graf 1: Vývoj počtu obyvatel mikroregionů v letech 2008-2013 Zdroj: data z tab. 6 (výše) 15

Tento rozkolísaný vývoj počtu obyvatelstva (zobrazený v grafu 1) však může mít různé a jen těžko postihnutelné příčiny. Vzhledem k malé populační velikosti mikroregionů, malému výkyvu počtu obyvatel (0,8%) a krátkému časovému období lze konstatovat, že se spíše jedná o stagnaci počtu obyvatel. Ideálním podílem předproduktivní (dětské) složky obyvatelstva je 20,0 % v celkové věkové struktuře populace, v současnosti je však v Evropě dosažení této hodnoty téměř nemožné. Ve studovaném území je k roku 2013 sledována hodnota pouze 13,5%. Ve sledovaném období (2008-2013) tato hodnota stagnovala. V rámci ČR je průměr 14,9%. Podíl osob v produktivním věku ve sledovaném období klesl o 2,2 procentního bodu (p. b.) na 67,5%, což je o 0,5% méně než je celorepublikový průměr. V poproduktivní kategorii (senioři) je situace opačná. Ve sledovaném období stoupla hodnota ze 17,0 na 19,0%, což je o 1,9% více než je průměr ČR. Dalším ukazatelem je průměrný věk obyvatelstva, který se ve sledovaném období zvýšil téměř o 1 rok na 42,9 v roce 2013 (vše viz tab. 6). Průměrný věk v ČR je 41,3. Všechny tyto charakteristiky nasvědčují průběhu procesu demografického stárnutí. Při procesu demografického stárnutí populace se uplatňují dva činitelé: častější dlouhověkost a pokles plodnosti. Prodloužením délky života se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, neboť roste počet osob staršího věku. Pokles plodnosti s sebou přináší nejen snížení počtu dětí, ale v důsledku i snížení počtu mladých lidí, což bude mít v budoucnu dopad na celou ekonomiku. 145,0 IS Index stáří 140,0 135,0 130,0 125,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok Graf 2: Vývoj indexu stáří v mikroregionech v letech 2008-2013 Zdroj: data z tab. 6 (výše) Ve studovaném území je předělovou hranicí, kterou začíná demografické stárnutí obyvatelstva, rok 2003. V letech 1995-2003 se hodnota indexu stáří zvýšila cca o 30 bodů. Průměrně se v území mikroregionů zvyšoval index stáří hodnotou 2,6 bodu za rok na současných 140,6 (viz graf 2). Průměr ČR činí 115,7. Z tab. 6 je patrné, že index stáří rostl ve sledovaném období jak v území mikroregionů, tak i v celé ČR. V řešeném území byl však tento růst intenzivnější. Demografické stárnutí populace mikroregionů dokládají i další 16

charakteristiky index závislosti dětí (v tab. 6 jako index závislosti I) seniorů (index závislosti II viz graf 3) a jejich kombinace (index ekonomického zatížení). Vždy se jedná o poměr jednotlivých věkových kategorií obyvatelstva ke kategorii produktivního obyvatelstva. V porovnání s hodnotou ČR byl index závislosti II vždy vyšší v mikroregionech, než v celé ČR, ale jeho růst byl pomalejší. Obdobná situace je i v případě indexu ekonomického zatížení, kdy se při pokračování dosavadního vývoje hodnota za ČR v blízké budoucnosti srovná s hodnotou mikroregionů. Opačná je situace v případě indexu závislosti I, tedy závislosti dětské složky na složce produktivní, kdy je hodnota za celou ČR vždy vyšší. Tato data jen podtrhují průběh procesu demografického stárnutí v řešeném území. 29,0 IZ 28,0 Index závislosti seniorů 27,0 26,0 25,0 24,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok Graf 3: Vývoj indexu závislosti seniorů v mikroregionech v letech 2008-2013 Zdroj: data z tab. 6 (výše) V budoucnu lze očekávat přesun většího podílu osob z kategorie produktivních do kategorie poproduktivních (seniorů) a zároveň stagnaci nebo pokles dětské složky, což přispěje k růstu indexu stáří, který je ukazatelem demografického stárnutí. 17

2 do 199 200-499 500-999 000-1 999 000-4 999 000-9 999 5 celkem 6. PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA A ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ Ve studovaném území je absence větší institucionální vybavenosti školami středního a vyššího školství. V mikroregionech Náměšťska se nacházejí pouze mateřské a základní školy. Střední odborné školy, odborná učiliště, gymnázia, vyšší odborné a vysoké školy se v regionu vůbec nevyskytují. Vzhledem k velikosti a charakteru regionu však není zapotřebí mít tyto instituce přímo ve svém území. Zpravidla ke každé základní škole je zřízena škola mateřská. Ve studovaném regionu je 9 základních a 10 mateřských škol, z toho se pouze na 4 základních školách vyučuje na I. i II. stupni. Periferní poloha regionu i dopravně periferní poloha jednotlivých obcí je problémem při každodenní vyjížďce žáků a studentů do škol. Nejbližším městem se středními školami a jednou vysokou školou je Třebíč, která v dojížďce do škol konkuruje dobře dopravně napojenému centru Jihomoravského kraje Brnu. Převážná většina středoškoláků vyjíždí do Třebíče, v případě vysokých škol je tomu však naopak i když je Brno obcím vzdálenější než Třebíč; to je dáno kvalitní nabídkou vysokých škol. Brno, jako cíl dojížďky do vysokých škol významně převyšuje vyjížďku do krajského města Jihlavy. Tyto pozitivní vazby na vysoké školy v Brně jsou kombinací historických a dopravních vztahů studovaného regionu s Brnem. V neposlední řadě při výběru vysoké školy hraje roli i kvalita a velký výběr VŠ, který je větší v Brně než v Jihlavě. Všechna data relevantní pro kapitolu Školství se týkají školního roku 2012/2013. Tab. 7: Školy a jiná zařízení v obcích mikroregionů dle počtu obyvatel Skupina obcí dle počtu obyvatel Počet obcí 12 8 5 1 1 27 ZŠ 1. a 2. stupeň 1 1 2 4 ZŠ jen s 1. stupeň 5 5 MŠ 3 4 1 2 10 Sloučené organizace 4 4 Jiná zařízení 2 2 Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: (http://portal.obcesobe.cz/smo/xdokumenty.nsf/smoskolstvi.xsp), agregace Ve školním roce 2012/2013 byl největší počet obcí v kategorii do 199 obyvatel (12), ale nebylo zde umístěno žádné školské zařízení. Počet MŠ, ZŠ jen 1. stupně a tedy i sloučených organizací byl největší v kategorii obcí 500-999 obyvatel, kterých je v mikroregionech pět. Školská zařízení se vyskytují pouze v obcích s 200 a více obyvateli a v obcích s 500 a více obyvateli se vyskytují vždy (vše viz tab. 7). Pro zřizovatele i veřejnost, nemá smysl existence školy v obci s méně než 200 obyvateli. Naopak obec s více než 500 obyvateli je bez MŠ a ZŠ s alespoň 1. stupněm nedostatečně obsloužena. V obcích s počtem obyvatel nad 1000 je existence těchto zařízení samozřejmostí. 18

Tab. 8: Školy a jiná zařízení v obcích mikroregionů Název obce ředitelství MŠ ZŠ ZUŠ SVČ ŠD ŠJ a výdejny celkem škol 16 10 9 1 1 8 14 Březník 1 1 1 1 2 Hartvíkovice 1 1 1 1 1 Kralice n. O. 1 1 1 1 1 Mohelno 2 1 1 1 2 Náměšť n. O. 6 2 2 1 1 2 3 Rapotice 1 1 1 1 Sedlec 1 1 1 Studenec 1 1 1 1 1 Sudice 1 1 1 Újezd u Rosic 1 1 1 Vícenice 1 1 Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: (http://portal.obcesobe.cz/smo/xdokumenty.nsf/smoskolstvi.xsp), agregace V ZŠ studovaného regionu se ve sledovaném období nenacházela žádná speciální třída. MŠ je součástí pouze čtyř ZŠ (Březník, Hartvíkovice, Kralice, Studenec). Školní kluby se ve studovaném území nevyskytují, pouze školní družiny (ŠD). Školní družina se nachází téměř při každé ZŠ, v případě Náměště 2 ZŠ - 2 ŠD. Pouze ZŠ ve Vícenicích nedisponuje školní družinou, ŠD pro ZŠ ve Vícenicích je umístěna při MŠ v Sedleci. Největší počet tříd je v základních školách v Náměšti a v ZŠ Mohelno, v jediných školách, které jsou úplné a nejsou málotřídní (málotřídní = alespoň v jedné třídě zařazeni žáci více ročníků). Nadprůměrný počet žáků na školu (průměr 101,4 žáků) je opět pouze v těchto třech ZŠ (protože tyto samy o sobě průměr zvyšují). Stejně je tomu i u průměrného počtu žáků na třídu (17,6 žáků). Základní školy v Náměšti n. O. navštěvuje více než polovina všech žáků (57,4%) studovaného území. Celkem jsou ve studovaném území 4 úplné a 5 neúplných základních škol (ZŠ s ročníky jen I. stupně). V obci Březník je ZŠ úplná málotřídní - vícetřídní (konkrétně šestitřídní se čtyřmi třídami na II. stupni a dvěma třídami na I. stupni), všechny ostatní málotřídní ZŠ jsou dvoutřídní a neúplné. Školní družiny jsou ve studovaném území mikroregionů zřizovány vždy obcemi. Z dlouhodobého hlediska má trend celkového počtu účastníků ŠD rostoucí charakter. Drtivá většina účastníků navštěvovala I. stupeň ZŠ, pouze maximálně 4 účastníci z celkového množství navštěvovali stupeň II. Z celkového počtu 12 pedagogických pracovníků ve školních družinách je 11 žen. Všechny ŠD zaměstnávají 1 vychovatele/ku a pouze jedna ŠD 2 tyto pedagogické pracovníky. ZUŠ se ve studovaném regionu nachází pouze v Náměšti nad Oslavou a odloučené pracoviště ZUŠ v Mohelně. Zřizovatelem ZUŠ je obec resp. město Náměšť nad Oslavou. Odloučené pracoviště ZUŠ v Mohelně ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 43 žáků. Ve studovaném území je zřízeno pouze jedno Středisko volného času (SVČ) a to v Náměšti nad Oslavou. Střediskem volného času je DDM Radost Náměšť nad Oslavou (viz tab. 8). 19

Tab. 9: Charakteristiky MŠ v obcích mikroregionů Obec Kapacita Počet dětí Volná místa Poznámka celkem 459 420 37 - Březník 42 28 14 dvojtřídní Hartvíkovice 25 22 3 jednotřídní Kralice n. O. 42 42 0 dvojtřídní Mohelno 50 48 2 dvojtřídní Náměšť n. O. 125 121 0 trojtřídní Náměšť n. O. 70 70 0 trojtřídní Sedlec 25 24 1 jednotřídní Studenec 40 25 15 dvojtřídní Sudice 40 40 0 dvojtřídní Újezd u Rosic 30 28 2 jednotřídní Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: (http://portal.obcesobe.cz/smo/xdokumenty.nsf/smoskolstvi.xsp), agregace Ve studovaném území jsou zřizovateli MŠ pouze obce. Počet samostatných MŠ je 6 a nesamostatných (sloučených se ZŠ) 4. Mateřská škola Náměšť nad Oslavou Husova se podle výkonových výkazů dělí na 2 různé objekty, a to na odloučená pracoviště Husova (počet dětí 71) a E. F. Buriana (50 dětí). V MŠ Husova (oba objekty) je kapacita stanovena na 125 dětí, ale dle hygienické vyhlášky omezena pouze na 121 dětí. Jedná se o vyhlášku Ministerstvazdravotnictví 410/2005 Sb. 2 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení aprovozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Kapacita je zde tedy naplněna ze 100%. Z deseti MŠ jsou 3-třídní pouze v Náměšti, ostatní jsou 2-třídní kromě 1- třídních MŠ v Hartvíkovicích, Sedleci a Újezdu u Rosic. Největší kapacity MŠ i se 100% naplněností jsou v Náměšti n. O., naplněná kapacita je také v Kralicích a Sudicích, naopak největší rezervy jsou v MŠ Březník a Studenec. Celková rezerva je 37 volných míst v mateřských školách studovaného území, z toho 29 v MŠ dvou obcí (vše viz tab. 9). MŠ jsou tedy s výjimkami naplněny. V budoucnu dojde k přesunu dětí z MŠ do ZŠ a poté již demografický vývoj neslibuje takové naplnění MŠ v mikroregionech Náměšťska. Podle očekávaného vývoje kapacit MŠ ve studovaném regionu, by tyto kapacity měly zůstat neměnné, resp. určitě se nebudou snižovat. Měnit se však samozřejmě budou počty dětí v MŠ. ZŠ Březník čítá 83 žáků a je to ZŠ málotřídní počtem šesti tříd. ZŠ Březník by tedy nevyhovovala podmínkám vyhlášky 48/2005 Sb. 3, kde je podmínkou minimálně 17 žáků na třídu. Proto je ZŠ Březník udělena výjimka. Ostatní ZŠ zákonným podmínkám vyhovují. Celková kapacita všech ZŠ v mikroregionech je zaplněna pouze z 51%. Podprůměrná, tedy méně než polovičně využitá kapacita, je právě v ZŠ Březník (33%), dále ZŠ Hartvíkovice a ZŠ Mohelno. Nejvíce využita je kapacita v Náměšti (67%). Nejvíce volných míst je v ZŠ Husova a ZŠ Mohelno a to 200 a více (viz tab. 9). Z hlediska provozních nákladů škol (objektů) je využitelnost kapacity velmi nízká a demografická projekce nevěstí větší pozitivní změny. 2 Vyhláška 410/2005 Sb., podrobně dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonpar.jsp?page=0&idbiblio=60500&nr=410~2f2005&rpp=50#local-content 3 Vyhláška 48/2005, podrobně dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonpar.jsp?page=0&idbiblio=59591&nr=48~2f2005&rpp=50#local-content 20

Tab. 10: Charakteristiky ZŠ v obcích mikroregionů Obec Kapacita Počet žáků Volná místa Obsazenost (%) celkem 1781 913 868 51 Březník 250 83 167 33 Hartvíkovice 56 24 32 43 Kralice n. O. 70 37 33 53 Mohelno 360 160 200 44 Náměšť n. O 350 235 115 67 Náměšť 560 289 271 52 Rapotice 50 29 21 58 Studenec 40 32 8 58 Vícenice 45 24 21 53 Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: (http://portal.obcesobe.cz/smo/xdokumenty.nsf/smoskolstvi.xsp), agregace V budoucnu může být problémem nerovnoměrnost přírůstku žáků na úkor základních škol, které mají problém s naplněností již nyní (viz ZŠ Březník, ZŠ Hartvíkovice). Tento problém prostorové nerovnoměrnosti změny v počtu žáků může být způsoben mnoha nepředvídatelnými faktory. Mezi tyto faktory patří demografický vývoj, změny vzorců prostorového chování, mobilita obyvatelstva, trh práce, atd. 21

7. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanost je důležitým faktorem regionálního rozvoje a rozvoje lidských zdrojů v regionu obecně. Více vzdělané obyvatelstvo má vyšší potenciál rozvoje regionu a konkurenceschopnosti. Studovaný region je regionem rurálním a z pohledu polohy poměrně periferním. Právě tyto faktory hrají důležitou roli v institucionální vybavenosti školskými zařízeními a ve výsledku tedy částečně i míře vzdělanosti obyvatelstva. Zpravidla lze říci, že s lepší dostupností kvalitního vzdělání stoupá i podíl vzdělaného obyvatelstva. Zdrojem dat pro tuto kapitolu bylo Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 uskutečněné Českým statistickým úřadem. Data za jednotlivé obce nejsou dostupná. Periferní poloha mikroregionů i dopravně-periferní poloha jednotlivých obcí může být problémem při každodenní vyjížďce žáků a studentů do škol. Nejbližším městem se středními školami a jednou vysokou školou je Třebíč, které v dojížďce do škol konkuruje poměrně dobře dopravně napojenému centru Jihomoravského kraje Brnu. Převážná většina středoškoláků vyjíždí do Třebíče, v případě vysokých škol je tomu však naopak i když je Brno obcím vzdálenější než Třebíč. To je dáno kvalitní nabídkou vysokých škol. Brno, jako cíl dojížďky do vysokých škol významně konkuruje i krajskému městu Jihlavě. Tyto pozitivní vazby na vysoké školy v Brně jsou kombinací historických a dopravních vztahů studovaného regionu s Brnem. V neposlední řadě při výběru vysoké školy hraje roli i kvalita a větší výběr škol, který je větší v Brně než v Jihlavě. Tab. 11: Komparace úrovně vzdělanosti v roce 2011 z toho nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední vč. Obyvatelstvo střední (s územní jednotka základní vč. vyučení bez 15+ neukončeného (bez maturitou) a vysokoškolské vzdělání maturity) vyšší odborné absolutně ČR 9034544 1574856 2963972 2794996 1117830 47253 Kraj Vysočina 437 721 79 505 162 361 136 351 43 575 2 017 okres Třebíč 85608 16644 31572 25750 8563 345 mikroregiony Náměšťska 11760 2257 4519 3409 1120 37 relativně (%) ČR 100,0 17,4 32,8 30,9 12,4 0,5 Kraj Vysočina 100,0 18,2 37,1 31,2 10,0 0,5 okres Třebíč 100,0 19,4 36,9 30,1 10,0 0,4 mikroregiony Náměšťska 100,0 19,2 38,4 29,0 9,5 0,3 Zdroj: ČSÚ, dostupný na www.czso.cz; agregace dat autorem Při komparaci vzdělanosti studovaného území s vyššími administrativními celky (viz. tab. 11) byl zjištěn nejvyšší podíl v prvních dvou kategoriích. Tedy základního včetně neukončeného vzdělání a vzdělání ze středních odborných učilišť. Naopak nejnižší byly ve studovaném území zjištěny podíly osob s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, se 22

vzděláním z vyšších odborných a vysokých škol. Podíl osob bez vzdělání je téměř zanedbatelný a na všech úrovních se pohybuje v rozmezí 0,3-0,5%. V budoucnu lze očekávat zvyšování podílu osob s vysokoškolským vzděláním a naopak snižování se vzděláním základním. Studovaný region má nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ze všech porovnávaných územních jednotek (9,5%). V porovnání s ČR tento rozdíl činí dokonce 2,9%. Současným problémem regionu i problémem do budoucna není však jen malá nabídka škol, ale i následné uplatnění absolventů. Tento problém je spojen s vysokou nezaměstnaností a nízkou diverzifikací ekonomických činností. Z tohoto důvodu dochází k odlivu mozků ze studovaného regionu. Tito, zejména mladí dospělí, stále více opouštějí kvůli zaměstnání venkov a migrují do měst. Důvodů proč k této migraci vzdělaného obyvatelstva dochází je mnoho. Většinou jde o kombinaci nepříznivého vývoje sociálních i ekonomických faktorů. 23

8. TRH PRÁCE Data týkající se oblasti trhu práce, pokud není uvedeno jinak, byla pořízena ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Tab. 12: Ekonomická aktivita obyvatel v mikroregionech Náměšťska celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem 6 359 3 607 2 752 zaměstnaní 5 533 3 161 2 382 zaměstnanci 4401 2374 2027 z toho podle postavení v zaměstnání zaměstnavatelé 165 123 42 v tom: pracující na vlastní účet 687 519 168 ze zaměstnaných pracující důchodci 171 110 61 ženy na MD 126-126 nezaměstnaní 827 452 375 Ekonomicky neaktivní celkem 6 825 3 082 3 743 z toho nepracující důchodci 3 394 1 331 2 063 žáci, studenti, učni 1 988 996 992 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 452 258 194 Zdroj: ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_ze_scitani_lidu_domu_a_bytu_k_26_3_2011 V tab. 12 je znázorněna ekonomická aktivita obyvatelstva mikroregionů. Více ekonomicky aktivních je mezi muži než mezi ženami a vždy je více zaměstnanců než zaměstnavatelů a OSVČ. Počet žen převažuje nad mužskou složkou v kategorii ekonomicky neaktivních. Ekonomicky neaktivních celkem (nepracující senioři, školou povinní, aj.) je o 7% více než ekonomicky aktivních celkem. Tab. 13: Komparace územních jednotek ukazateli ekonomické aktivity v roce 2011 územní jednotka EAO 4 míra EA 5 mikroregiony 6 359 69,8 okres Třebíč 59 709 75,9 kraj Vysočina 266 764 75,5 ČR 5 709 218 78,3 Zdroj: ČSÚ (2011), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Míra ekonomické aktivity obyvatelstva (viz tab. 13) byla vypočítána jako podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a obyvatelstva v produktivním věku, tedy 15-64 let. Tato věková kategorie byla zvolena, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění míry EA věkovou strukturou regionu. V porovnání ekonomické aktivity obyvatelstva je studovaný region podprůměrný vzhledem k vyšším územním celkům, kde se míra EA pohybuje okolo 75 %, v případě České republiky okolo 78 %. Míra EA v mikroregionech Náměšťska dosahuje hodnoty cca 70 %. Analýza trhu práce se zaměřuje na ekonomickou aktivitu obyvatelstva a míru nezaměstnanosti, sledováním tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v ČR má dva různé vzorce pro svůj výpočet, které jsou založeny na původu výchozích dat, tedy buď ČSÚ, nebo Integrovaného portálu MPSV 4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 5 Míra ekonomické aktivity 24

ČR 6. Od 1.1.2013 dochází na základě dohody mezi MPSV ČR a ČSÚ k přechodu na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Protože se v této práci vychází z dat MPSV ČR starších než z roku 2013, je zde použita také registrovaná míra nezaměstnanosti. Tab. 14: Charakteristika nezaměstnanosti v území mikroregionů Náměšťska NEZAMĚSTNANOST 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 evidovaní uchazeči o zaměstnání 902 966 917 794 585 562 917 1 006 927 z toho (%): občané se zdravotním postižením 12,6 13,4 14,9 16,2 15,4 16,4 13,4 11,7 13,1 z toho (%): absolventi 12,4 9,1 10,6 10,5 7,9 8,5 10,6 7,1 8,5 z toho (%): osoby s délkou evidence nad 12 měsíců 38,5 40,4 43,5 48,5 39,7 31,9 21,9 30,1 33,8 volná pracovní místa 6 30 16 108 39 38 4 28 15 počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 150,3 32,2 57,3 7,4 15,0 14,8 229,3 35,9 61,8 míra nezaměstnanosti mikroregionů (%) 14,0 15,0 13,8 11,7 8,6 8,4 13,8 15,5 15,1 Zdroj: ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_ze_scitani_lidu_domu_a_bytu_k_26_3_2011 Podíl zaměstnanosti zájmového území v terciérním sektoru vzrostl mezi SLDB 2001 a 2011 na úkor sektoru primárního. Tento fakt je důsledkem tzv. terciarizace, tj. strukturní přeměny průmyslové společnosti na společnost služeb. V případě studovaného regionu se tato situace vyznačuje právě zmíněným zmenšováním podílu osob pracujících v priméru, kdy podíl zaměstnaných v sekundéru je poměrně stabilní. Míra nezaměstnanosti (MN) v zájmovém regionu je obecně vysoká a to i v komparaci s vyššími územními celky. V roce 2011 byl průměr MN v regionu 15,1 %. V jednotlivých obcích regionu se MN pohybovala v intervalu 5,7 21,5 %. Míra nezaměstnanosti nižší než 10,0 % byla dosažena v obcích Čikov, Sedlec, Naloučany a Rapotice. Přes 20,0 % pak v obcích Hluboké, Třesov, Kramolín a Hartvíkovice. S řešením problému nezaměstnanosti, tedy jejím snižováním úzce souvisí počet nabízených volných pracovních míst. V roce 2011 těchto volných míst bylo ve studovaném regionu 15 z toho 7 v Náměšti. Právě z pohledu tohoto ukazatele hraje významnou roli hledání zaměstnání za hranicemi studovaného území a tudíž vyjížďka do zaměstnání. Analýza a další komparace ukazatelů trhu práce studovaného regionu potvrdily skutečnost, že tento region není téměř schopný řešit problémy s vysokou MN a absencí tvorby nových pracovních míst, a je tak přímo závislý na okolním prostředí a komunikačních vztazích k tomuto prostředí. Jedním z faktorů je absence většího centra v regionu. Z rozmezí let 2005-2012 (kdy byla MN mikroregionů Náměšťska vždy vyšší) byla pouze v letech 2007 a 2008 MN studovaného 6 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky 25

regionu srovnatelná s MN okresu Třebíč, i tak však výrazně převyšovala průměrné hodnoty MN kraje Vysočina a České republiky. Vzestupná tendence MN ve všech jednotkách v letech 2008-2010 je dána průběhem Světové ekonomické recese, která se začala na světových trzích významněji projevovat v září roku 2008 a svého vrcholu v ČR dosáhla v únoru 2010. Dopad této krize byl patrný na všech porovnávaných územních jednotkách a lze konstatovat, že krize nejvíce postihla regiony, které už před jejím působením byly strukturálně postiženy a znevýhodněny. Tab. 15: Komparace územních jednotek ukazatelem registrované nezaměstnanosti 3/2014 územní jednotka podíl nezaměstnaných osob mikroregiony 10,5% okres Třebíč 10,3% Kraj Vysočina 8,0% ČR 8,3% Zdroj: MPSV, dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem V době tvorby tohoto dokumentu byla nejaktuálnější data týkající se nezaměstnanosti z března roku 2014 (viz tab. 15). Při pohledu do této tabulky je patrný vyšší podíl nezaměstnaných osob v mikroregionech Náměšťska než v případě vyšších administrativních jednotek. Z pohledu tohoto ukazatele lze vyčíst, že nadprůměrná nezaměstnanost v mikroregionech Náměšťska je spíše odvislá od situace v okrese Třebíč než v Kraji Vysočina. Hodnota podílu nezaměstnaných osob překračuje celorepublikový průměr o 2,32%. Vyšší míra nezaměstnanosti je ve venkovských obcích dána klesajícím množstvím pracovních příležitostí v zemědělství a koncentrací terciérních aktivit ve městech, kdy lidé z obcí buď nemají dostatečnou kvalifikaci pro uplatnění v sektoru služeb a často ani nechtějí dojíždět za prací na vetší vzdálenosti. 7 Lze konstatovat, že v komparaci větších a menších územních celků, ty menší rychleji a pružněji (ne však vždy pozitivněji) reagují na jakoukoliv (vnější) změnu ekonomické situace. Faktem je však i to, že větší celky jsou stabilnější a svým charakterem se více blíží průměrným hodnotám, resp. je samy výrazně ovlivňují. Další charakteristikou trhu práce, která byla srovnávána mezi různě velkými územními celky je počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo v jednotlivých měsících roku 2011. Je to charakteristika, která bere v úvahu nejen absolutní počet nezaměstnaných, ale i výši nabídky pracovních míst v regionu. Nejvyšší hodnoty počtu dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo byly opět prokázány u studovaného regionu v průběhu roku, tentokrát však víceméně s několika odchylkami, hodnoty mikroregionů kopírovaly vývoj hodnot okresu Třebíč. Průměrná hodnota ukazatele za studovaný region v roce 2011 byla 40,8 uchazeče na 1 volné místo, v okrese Třebíč 40,1 uchazeče, v kraji Vysočina 20,9 a ČR 13,4 uchazeče na 1 volné místo. 7 BINEK a kol., 2010 26

Závěrem lze říci, že problém vysoké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních míst pro dostupné uchazeče je problémem celého území třebíčského okresu. 27

9. OBČANSKÁ VYBAVENOST Občanská infrastruktura je dalším faktorem vybavenosti obcí důležitým pro uspokojení základních potřeb obyvatelstva. Občanská infrastruktura čili vybavenost resp. její míra byla v jednotlivých obcích studovaného území zjišťována pomocí existence případně absence několika zařízení (ukazatelů). 9.1 Zdravotnictví a sociální služby Tab. 16: Charakteristika zdravotnictví v území mikroregionů Náměšťska Typ zařízení Počet obcí % obcí má zařízení k dispozici obce se zařízením Sdružená ambulantní zařízení 0 0 Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení 1 4 Náměšť n. O. Ambulantní zařízení 1 4 Náměšť n. O. Detašované pracoviště ambulantního zařízení 1 4 Náměšť n. O. 4x Náměšť n. O., Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 3 11 Mohelno, praktického lékaře pro dospělé Hartvíkovice 3x Náměšť n. O., Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 4 15 Kralice n. O., praktického lékaře pro děti a dorost Mohelno, Studenec 3x Náměšť n. O., Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 3 11 Kralice n. O., praktického lékaře - stomatologa Mohelno Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře - gynekologa 1 4 Náměšť n. O. Zařízení lékárenské péče 1 4 2x Náměšť n. O. Nemocnice 0 0 Odborné léčebné ústavy 0 0 Léčebna pro dlouhodobě nemocné 0 0 Ostatní lůžková zařízení 0 0 Zdroj: RIS, dostupné na: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce Protože je Náměšť n. O. jako centrum území mikroregionů Náměšťska městem poměrně malým, nacházejí se zde pouze nejzákladnější zdravotnická zařízení. Kromě Náměště n. O. se některá tato zařízení (nebo jejich detašovaná pracoviště) nacházejí v obcích s více než 500 obyvateli. Výčet těchto obcí a zařízení je uveden v tab. 16. Tab. 17: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v mikroregionech Druh zařízení sociálních služeb Počet zařízení DOZP 1 Domovy pro seniory 1 Ostatní 1 celkem 3 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Ve studovaném území dle zdrojů sídlí pouze 3 zařízení sociálních služeb (dále jen SS). Všechna tato 3 zařízení mají své sídlo v Náměšti nad Oslavou. Do kategorie Ostatní patřila 28

Pečovatelská služba Města Náměšť nad Oslavou. Jako Domov pro osoby se zdravotním postižením (dále jen DOZP) je klasifikován Domov bez zámku (dříve Ústav sociální péče Jinošov). V tomto zařízení průběžně dochází k transformaci SS. Transformace SS je změna velkokapacitní ústavní služby pro lidi s postižením na bydlení a podporu v běžném prostředí. Tab.18: Počet jednotlivých typů SS zařízení se sídlem v mikroregionech Náměšťska Druh sociální služby Služby sociálně péče Počet služeb Pečovatelská služba 1 Odlehčovací služby 1 Denní stacionáře 1 DOZP 1 Domovy pro seniory 1 Chráněné bydlení 7 Služby sociální prevence Sociálně terapeutické dílny 1 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb V minulosti pečovatelskou službu zajišťovala Charita (OCH Třebíč), město Náměšť bylo jejím zřizovatelem a zajišťovalo pouze rozvoz obědů v rámci této služby, tzn. byla saturována potřeba rozvozu obědů seniorům, případně klientem vyžádaný úklid a jiné drobné návazné sociální služby. Domy s pečovatelskou službou v Kralicích a Mohelně zajišťují pečovatelskou službu (v registru však nejsou uvedeny), oba DPS jsou zřízeny obcemi. Právě senioři jsou z drtivé většiny hlavní cílovou skupinou těchto služeb. Od počátku září 2014 již město nemá pečovatelskou službu, registrace byla ukončena. V Náměšti n. O. a okolí nyní působí Pečovatelská služba Oblastní charity Třebíč, kterou město Náměšť n. O. finančně podporuje (r. 2014-100 tis. Kč). Oblastní Charita Třebíč nabízí rozšíření služeb do Náměště nad Oslavou a blízkého okolí. Jednou z nabízených služeb je právě Charitní pečovatelská služba Třebíč. Výčet sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb s působností v mikroregionech Náměšťska: Pečovatelská služba: Pečovatelská služba Oblastní charity Třebíč, DPS Kralice, DPS Mohelno,DIANA TŘEBÍČ, o.p.s. Odlehčovací služba: Domov bez zámku, DPS Mohelno, Diakonie ČCE Myslibořice. DOZP: Domov bez zámku (Náměšť, Velká Bíteš), Diakonie ČCE Myslibořice. Domovy pro seniory: Domov pro seniory Náměšť nad Oslavou, Domov pro seniory Třebíč- Manž. Curieových, Domov pro seniory Třebíč - Koutkova-Kubešova, Diakonie ČCE Myslibořice, Domov důchodců Velká Bíteš. Chráněné bydlení: Domov bez zámku (6x Náměšť n. O., 1x Vícenice). Azylové domy: DCHB - OCHT Domov pro matky, Azylový dům pro muže Třebíč, Občanskésdružení Na počátku - Domov pro dětský život 29

Sociálně terapeutické dílny: Domov bez zámku. Návazné (popř. související) sociální služby zahrnují nabídku podpůrných činností, které nejsou sociálními službami dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale síť sociálních služeb vhodně doplňují. Bez těchto aktivit by pomoc a podpora osobám v nepříznivé situaci byla neúplná. Jedná se např. o vzdělávání, volnočasové aktivity, alternativní doprava pro lidi s handicapem, dobrovolnictví apod. V řešeném území jsou návazné služby součástí Domova pro seniory v Náměšti n. O. (kulturní, společenská a sportovní činnost, aktivizační činnost), Domova bez zámku (provoz Kavárny Pohodička), DDM Radost v Náměšti n. O. (volnočasová zájmová činnost pro děti, mládež i dospělé). Dále také v rámci služeb Charitní pečovatelské služby Třebíč (pečovatelská služba, domácí ošetřovací služba,...), Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Náměšť n. O. (sociálně právní ochrana dětí, sociální péče a pomoc v hmotné nouzi, poradenství) a v neposlední řadě Úřadu práce ČR a jeho kontaktního pracoviště v Náměšti n. O. (zprostředkování zaměstnání, poradenství týkající se státní soc. podpory, dávky pro osoby se ZP, příspěvky hmotné nouze). Kapacita domovů poskytujících sociální služby v přepočtu na 1000 obyvatel v porovnání s průměrnými hodnotami Kraje Vysočina a hodnotami srovnatelných území je těžko porovnatelná, je totiž specifická. V současnosti jsou zřízeny kapacity pro chráněné bydlení a jsou na vysoké úrovni (3,57; předčí průměrné kapacity kraje i mikroregionů). Nadprůměrné hodnoty byly také zjištěny u kapacit domova pro seniory (6,84) a DOZP (8,18) v přepočtu na 1000 obyvatel. Kapacity domovů se zvláštním režimem a azylových domů jsou dostupné v SO ORP Třebíč. Z tohoto úhlu pohledu je tedy řešené území poměrně dobře vybaveno kapacitami SS. Ačkoliv zájmové území je územím s vysokým (a i nadále rostoucím) indexem stáří, což může být do budoucna velký problém. 30

9.2 Kultura a sport Tab. 19: Občanská vybavenost mikroregionů Náměšťska Typ zařízení Hodnota % obcí má zařízení k dispozici Poznámka Veřejná knihovna vč. poboček 25 93 nedisponují pouze obce Jasenice a Třesov Stálá kina 0 0 pouze letní kino v Náměšti n. O. Divadlo 0 0 Městské muzeum a nově Muzeum řeznictví Muzeum 3 11 v Náměšti n. O., Památník Bible kralické Galerie 12 a Galerie na Staré radnici v Galerie (vč. poboček a výstavních síní) 3 11 Náměšti n. O., Galerie Čertův ocas v Mohelně Kulturní zařízení ostatní 19 67 zejména KD Středisko pro volný čas dětí a mládeže 1 4 DDM Náměšť n. O. Lhánice, vodní nádrž Dalešice v k. ú. Koupaliště a bazény 2 7 Hartvíkovice -z toho kryté 0 0 Hřiště (s provoz. nebo správcem) 22 81 Tělocvičny (vč.školních) 10 37 zejména tělocvičny v zázemí škol Stadiony otevřené 2 7 Náměšť n. O., Hartvíkovice Stadiony kryté 0 0 Zimní stadiony kryté i otevřené 1 4 Náměšť n. O. Zdroj: RIS, dostupné na: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce Knihovna se nenachází pouze ve 2 obcích, kulturní zařízení pak chybí v osmi obcích. Nejvíce zastoupeným ukazatelem jsou sportoviště (viz tab. 19). To z toho důvodu, že v některých obcích jsou zřízena sportoviště jak pro letní, tak i pro zimní období. Nejvíce sportovišť je zřízeno v Náměšti. Pobočka České pošty je po výrazné redukci poboček v posledních letech zřízena pouze v 6 obcích. Tyto pobočky jsou z funkčního hlediska rozmístěny logicky. 9.3 Odpadové hospodářství Důležitým prvkem odpadového hospodářství v obcích mikroregionů je svoz odpadů. Většinu území obsluhuje svozová firma ESKO-T založená svazkem obcí "skládka TKO". Ceny za svoz směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) jsou jednotné (1070,- 1t bez DPH v roce 2014). Výjimkou je 8 obcí obsluhovaných společností AVE CZ, ale se stejnou cenou za svoz. Obcemi, které do svazku "skládka TKO" nepatří jsou obec Rapotice a Újezd u Rosic. Svoz SKO z domácností jednotlivých obcí se provádí 1x týdně popř. 1x za 14 dní podle velikosti a požadavků obce. Tento svoz je nejčastěji uživateli placen paušálně 1x do roka. Potřebná technika je ve vlastnictví svozových firem. Rozmístění nádob na sběr separovaného odpadu zajišťuje firma EKO-KOM, ESKO-T, případně Asekol. Svoz všech pak realizuje ESKO-T a AVE CZ a odpad putuje na třídící linku do Třebíče. Obce si samy zajišťují nádoby na sběr kovů, nejčastěji velkoobjemové kontejnery. Stejně tak i vyprazdňování těchto kontejnerů se děje na náklady obcí. Terénním výzkumem bylo zjištěno, že zajištění této činnosti obcemi není (příliš) ziskové i přes povahu sebraného materiálu. Veškeré sběrné nádoby veřejně umístěné v obcích (kromě nádob na sběr KO ve vlastnictví obyvatel obcí) jsou obcím pronajímány od svozových firem. 31

Tab. 20: Vybavenost obcí systémem a zařízeními (kontejnery) pro sběr odpadů bioodpad svoz svoz svoz místo využití pro místo využití projekt EU obec KO separ* bioodpadu VOK 240 a 770 l (3 m3 ) elektroodpad textil Březník ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť CMC Náměšť uživatel 1 1 Čikov ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice - - - spolupráce Hartvíkovice ESKO-T ESKO-T ESKO-T s AGROCHEMA ZD Hrotovice uživatel 1 2 Hluboké ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice - - - Jasenice ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice - - - Jinošov ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť CMC/ZD Hrot. - - - Kladeruby n. O. ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice - - - Kozlany AVE CZ AVE CZ AVE CZ AVE CZ ZD Hrotovice - - - Kralice n. O. ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - 1 1 samospráva Kramolín AVE CZ AVE CZ neřeší - - - 1 - Krokočín ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - - 1 Kuroslepy ESKO-T ESKO-T ESKO-T - CMC Náměšť - - - samospráva Lesní Jakubov AVE CZ AVE CZ neřeší - - - - - Lhánice ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice - - - komunitní komunitní sběrný dvůr Mohelno ESKO-T ESKO-T kompostárna kompostárna - - (SD) 2 Naloučany AVE CZ AVE CZ ESKO-T CMC Náměšť CMC Náměšť - - - Náměšť n. O. ESKO-T ESKO-T ESKO-T - CMC Náměšť - 3 + SD 2 AVE CZ do CMC Ocmanice AVE CZ AVE CZ AVE CZ Náměšť CMC Náměšť - - - Okarec ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - - - spolupráce s spolupráce Popůvky AVE CZ AVE CZ AGROCHEMA s AGROCHEMA - - - - Pucov ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - - - AVE CZ do CMC Rapotice AVE CZ AVE ESKO-T Náměšť CMC Náměšť - - - Sedlec ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - - 1 spolupráce Studenec ESKO-T ESKO-T ESKO-T s AGROCHEMA ZD Hrotovice - SD - Sudice ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - - - Újezd u Rosic AVE CZ AVE CZ - - - - - 2 Vícenice ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice - - 1 Zdroj: terénní šetření * papír, sklo, plasty, nápojové kartony Svoz odpadu je zajištěn formou kontejnerů i pro biologicky rozložitelný odpad (dále jen BRO) a biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO). V některých obcích ESKO-T nově zajišťuje hnědé plastové kontejnery na bioodpad o objemu 240 a 770 l. Z obcí studovaného území obsluhovaných ESKO-T končí bioodpad buď v CMC Náměšť n. O., nebo ZD Hrotovice (viz tab. 20). Na druhé straně v obcích Hartvíkovice, Studenec, Kozlany a Koněšín (mimo ORP) je zajištěn družstvem Agrochema velkoobjemový kontejner (VOK) o objemu 6 7 m 3 na bioodpad. Odpad z těchto kontejnerů se dále sváží ke kompostování do jedné (aktuálně nejnaplněnější) z prostor určené ke kompostování v areálech (bývalých) zemědělských družstev. Tento kompost je pak využíván družstvem Agrochema v zemědělské výrobě. 32

Případně i VOK v některých obcích provozuje převážně ESKO-T a odpad je většinou svážen opět na kompostárnu CMC Náměšť. Produkce a využití bioodpadu v řešeném území v letech 2008-2012 je graficky zobrazeno v grafu 4. 10000 [t] 9000 Celková produkce BRO 8000 z toho celková produkce BRKO 7000 Materiálové využití 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2008 2009 2010 2011 2012 rok Graf 4: Produkce a využití bioodpadu na území mikroregionů v letech 2008-2012 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství MŽP ČR dostupný na: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ Sběrné dvory (dále jen SD) v území, podobně jako svoz SKO, provozuje a zajišťuje společnost ESKO-T. Síť sběrných dvorů je v území dostatečná (3 dvory na 28 obcí). Oblast ze které odpad pochází se nedá přesně vymezit, ale odhadem lze říci, že se jedná o vzdálenost max. 15km. Kromě sběrných dvorů přímo v ORP jsou i sběrné dvory v obcích přilehlých ORP, které síť sběrných dvorů a jejich dostupnost zlepšují (Velká Bíteš, Budišov, Hrotovice, Zastávka, Rosice, Oslavany, Rouchovany). Sběrný dvůr je v obci zřízen firmou ESKO-T na požádání a po dohodě s vedením obce. Všechny sběrné dvory přijímají odpady z kategorie Ostatní a Nebezpečné. Svoz nebezpečných odpadů spolu s elektrozařízeními, atd. je také prováděn přímo v jednotlivých obcích a to 2x až 3x ročně příslušnou svozovou firmou. Síť zařízení pro nakládání s BRO je dostatečná. Ve studovaném území i mimo něj se prolíná soukromé kompostování s kompostováním komunitním ve prospěch prvního jmenovaného. Odpad do zařízení pro nakládání s BRO směřuje z obcí studovaného území, v některých případech dochází k překryvu "vlivu" dvou zařízení. Svozová firma ESKO-T mj. provozuje skládku v obci Petrůvky v ORP Třebíč. Tato skládka je koncovým zařízením pro obce studovaného území obsluhované svozovou firmou ESKO-T. Roční návoz na skládku je 35000 t/rok. Provoz skládky je naplánován do roku 2024. Skládka Petrůvky je vzhledem k rozložení členských obcí svazku "skládka TKO" situována vhodně a její kapacita je dostatečná. Z pohledu typu ukládaného odpadu se jedná o skládku inertního a ostatního odpadu. Skládka je v současnosti částečně v rekultivaci. Je zaplněno a průběžně rekultivováno zhruba 70% skládky. Podíl BRKO na skládce nelze přesně určit. Nejsou prováděny rozbory na podíl BRKO v celkovém množství odpadu, ale obecně lze říci (dle 33

provozovatele skládky), že se objem/podíl BRKO velmi výrazně snižuje z důvodu masivního využívání kompostáren, domácích kompostérů, zařízení pro nakládání s BRO v obcích a sezónně rozmístěných "hnědých" kontejnerů na bioodpad. Spalovna SAKO Brno je využívána svozovou společností AVE CZ. Do spalovny v Brně putuje odpad z překladiště společnosti v Třebíči, případně tento odpad putuje na skládku do Petrůvek. Vše se děje dle aktuální nabídky a stavu zpracovatelských zařízení (SAKO bývá v režimu odstávky). Spalovna SAKO Brno je zařízení, kam se sváží odpady k odstranění a energetickému využití ze širokého okolí. Společnost AVE CZ sem sváží SKO z obcí jež obsluhuje. SKO z ostatních obcí (obsluhovaných ESKO-T) je odstraňován skládkováním na skládce v Petrůvkách. SKO vyprodukovaný ve studovaném území je tedy bez výjimky odstraňován (spalování, skládkování) mimo území svého původu. Třídění komunálních odpadů, zejména velkoobjemových, může pomoci odklonit část odpadů od skládky, předat je k materiálovému či energetickému využití a plnit tak legislativní požadavky. 9.4 Služby Ve většině obcí je v oblasti služeb každodenního života základním prvkem prodejna potravin. Obce s počtem obyvatel menším než 500 mohou mít problém týkající se občanské vybavenosti, konkrétně provozu prodejen potravin. V těchto malých obcích většinou neexistuje žádná, nebo pouze jedna prodejna potravin, jejíž provoz však může být ohrožen vysokými náklady na její chod. V řešeném území obecně a v těchto malých obcích obzvlášť je vysoký podíl osob v poproduktivním věku. Tyto osoby, ale i osoby, které do zaměstnání nedojíždí mimo místo trvalého pobytu, ale i osoby nezaměstnané, atd. jsou při každodenní potřebě potravin odkázáni právě na tyto prodejny. Z celkových 28 obcí mikroregionů v 6 z nich chybí prodejna potravin úplně (viz tab. 20a). Počet obyvatel se v těchto šesti obcích pohybuje od 88 do 161 osob. S největší pravděpodobností bude jen velmi obtížně provoz prodejen potravin v těchto obcích v budoucnu obnoven. Nyní je nutné dosáhnout udržení alespoň jedné prodejny potravin v chodu v obcích pod 500 obyvatel. Z 21 obcí s počtem obyvatel nižším než 500 jich 15 disponuje prodejnou potravin. Problematika potenciálního zrušení prodejny se však netýká všech, ale obecně lze říci, že čím nižší počet obyvatel v obci bydlí, tím větší je riziko úpadku prodejny. 34

Tab. 20a: Prodejny potravin v obcích dle počtu obyvatel obec prodejna počet obyvatel Březník ano 666 Čikov ano 194 Hartvíkovice ano 537 Hluboké ano 221 Jasenice ano 196 Jinošov ano 219 Kladeruby n. O. ano 195 Kralice n. O. ano 971 Kramolín ano 123 Krokočín ano 195 Kozlany ne 138 Kuroslepy ne 160 Lesní Jakubov ne 88 Lhánice ano 156 Mohelno ano 1 338 Naloučany ne 161 Náměšť n. O. ano 4 902 Ocmanice ano 330 Okarec ne 123 Popůvky ano 76 Pucov ano 149 Rapotice ano 509 Sedlec ano 226 Studenec ano 557 Sudice ano 346 Újezd u Rosic ano 268 Vícenice ano 393 Zahrádka ne 141 Zdroj: vlastní šetření, Ministerstvo vnitra ČR Řešením by do budoucna mohlo být společné vystupování ohrožených obcí mikroregionů a jejich apelace na Kraj Vysočina v otázce finanční podpory prodejen potravin. Realizace tohoto záměru je ve strategické části dokumentu zakotvena jako 3. aktivita opatření B.1.3. Inspirací může situace v Pardubickém kraji, kde je tato podpora získávána z podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova MMR ČR. Pardubický kraj poskytuje dotaci ve výši 50% nákladů v běžném roce, výše maximální dotace na jednu prodejnu je 100 000 Kč. Mohou o ni žádat obce, které nemají více než 500 obyvatel nebo město do 2 000 obyvatel pro svou místní část, která má do 500 osob. Finanční prostředky jsou vždy poskytovány zpětně podle skutečných nákladů prodejny v předcházejícím roce. Uznatelnými náklady jsou například elektrická energie, otop, voda, ale také vybavení prodejny klimatizací, mrazícím nebo chladicím zařízením. 8 8 http://www.pardubice.cz/zpravy/spolecnost/krajska-podpora-obecnim-prodejnam-inspiruje-ostatni-regiony/ 35

10. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v některých obcích nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. 9 Hlavními komponenty technické infrastruktury jsou zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií. Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu. Hlavní zdroj vodovodů jsou vodárenské nádrže Mostiště a Vranov. Mnoho domácností (i v případě napojení na veřejný vodovod) využívá své vlastní zdroje pitné vody. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách uvádí, že do 31.12.2010 bylo povinné napojení na čistírnu odpadních vod (ČOV) pro obce nad 2000 obyvatel. Jedinou obcí s touto podmínkou a zároveň jejím vyhověním je Náměšť nad Oslavou. V posledních pěti letech se výrazně zlepšila situace realizace ČOV v jednotlivých obcích studovaného území. 13 obcí je napojeno na ČOV. Některé malé obce jsou napojeny na ČOV větší sousední obce jako například Sudice Rapotice. Kanalizační síť má vybudovanou 18 obcí. Avšak většina z těchto 18 obcí není odkanalizována stoprocentně. Kanalizace jsou většinou gravitační, dešťové s konečnou akumulací v některé z místních vodotečí (s ČOV nebo bez). Zásobování plynem je další důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Studované území je dostatečně protkáno trasami plynovodů, čímž je dosaženo poměrně vysoké procento plynofikace jednotlivých obcí. V současnosti (2015) je plynofikováno 26 obcí. Tab. 21: Vybavenost obcí zájmového regionu technickou infrastrukturou k roku 2015 obec kanalizace vodovod plynofikace ČOV obec kanalizace vodovod plynofikace ČOV Březník ano ano ano ne Mohelno ano ano ano ano Čikov ne ano ano ne Naloučany ne ano ano ne Hartvíkovice ano ano ano ano Náměšť n. O. ano ano ano ano Hluboké ano ano ano ano Ocmanice ano ano ano ne Jasenice ano ano ano ne Okarec ano ano ano ano Jinošov ano ano ano ano Popůvky ano ano ano ne Kladeruby n. O. ano ano ano ne Pucov ne ano ano ne Kozlany ne ano ano ne Rapotice ano ano ano ano Kralice n. O. ne ano ano ne Sedlec ano ano ano ano Kramolín ano ano ano ne Studenec ano ano ano ano Krokočín ano ano ano ano Sudice ne ano ne ano Kuroslepy ne ano ano ne Újezd u Rosic ano ano ano ano Lesní Jakubov ne ano ano ne Vícenice ano ano ano ano Lhánice ne ano ano ne Zdroj: vlastní šetření 9 BINEK, 2010 36

11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Komunikace I. třídy jsou ve studovaném regionu zastoupeny silnicí I/23, která prochází studovaným územím od západu k jihovýchodu a propojuje studované území na Třebíč a Brno. Do kategorie silnic II. třídy patří silnice II/399, která vede ze severu k jihu, spojuje Velkou Bíteš a Náměšť nad Oslavou se Znojmem. Jedná se o důležitou komunikaci, která napojuje studované území na dálnici D1. Silnice II/392 - prochází studovaným územím od severozápadu k jihovýchodu, v Jinošově křižuje se silnicí II/399, kde se jižně od obce odpojuje směrem jihovýchodním. Silnice je důležitým propojením řešeného území a JE Dukovany. Ostatní obce mikroregionů jsou propojeny sítí komunikací III. třídy, nebo místními komunikacemi. Železniční doprava je zajišťována zejména celostátní jednokolejnou tratí č. 240 ve směru Brno Náměšť n. O. Třebíč Okříšky Jihlava Havlíčkův Brod. V okrese Třebíč prozatím nejsou tratě elektrifikovány. Další trať v regionu, která zajišťuje železniční dopravu, je jednokolejná trať regionálního významu č. 252 ve směru Studenec Velké Meziříčí Křižanov. Čerpací stanice pohonných hmot se nacházejí v Náměšti nad Oslavou a v katastrech obcí Mohelno a Studenec. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je Kraj Vysočina. Tyto komunikace mají v zájmovém regionu dominantní zastoupení (93 %) Jejich údržba a renovace činí velké finanční výdaje, na kterých se podílejí i obce. Ty zároveň přejímají plnou zodpovědnost za údržbu místních komunikací. V kraji Vysočina není doposud realizována veřejná doprava formou integrovaného dopravního systému jako je tomu např. v kraji Jihomoravském. Hlavní dopravní přestupní uzel spolu s terminálem veřejné dopravy je v Náměšti n. O. Na území zájmového regionu částečně zasahuje Integrovaný dopravní systém JMK. Tab. 22: Délka a podíl komunikací v různých územních jednotkách v roce 2012 dálnice rychlostní silnice silnice silnice územní jednotka (km) komunikace I. třídy II. třídy III. třídy celkem okres Třebíč 0,0 0,0 76,8 334,0 682,5 1093,3 kraj Vysočina 92,5 0,0 427,4 1627,3 2939,2 5086,4 ČR 751,2 435,4 5810,6 14542,9 34186,6 55726,7 relativně (%) okres Třebíč 0,0 0,0 7,0 30,5 62,5 100,0 kraj Vysočina 1,8 0,0 8,4 32,0 57,8 100,0 ČR 1,3 0,8 10,4 26,1 61,4 100,0 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Přehledy (2012), dostupný na www.rsd.cz; vlastní výpočty Silniční síť a její konfigurace je výsledkem historického vývoje sídel a jejich vzájemných vazeb. Kraj Vysočina je charakteristický polycentrickou strukturou. Vzhledem k absenci dat na úrovni mikroregionů je v tab. 22 znázorněna komparace, kde je nejnižší úrovní okres Třebíč. V celém okrese Třebíč se nenachází dálnice (jako v jediném okrese kraje Vysočina) ani rychlostní komunikace. Podíl silnic I. třídy je nejnižší z porovnávaných jednotek. Územím prochází řada turistických a cyklistických značených tras. Značené cyklistické trasy vedou převážně po silnicích III. třídy, málo zatížených silnicích II. tř. a účelových komunikacích. Na Dalešické přehradě je provozována veřejná lodní doprava. Zastávky lodní 37

dopravy se nacházejí jižně od Hartvíkovic a jihozápadně od Kramolína, tyto zastávky navazují na cykloturistické trasy. Letecká doprava je zde zastoupena letištěm Náměšť nad Oslavou, které má status vnitrostátního veřejného letiště, kde však není zřízena plocha pro přistání kapacitních dopravních letadel. 10 10 Územně analytické podklady SO ORP Náměšť nad Oslavou, 2014 38

12. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Výhodná dopravní dostupnost je jeden ze základních úkolů pro rozvoj venkovských sídel, jelikož vlivem transformačních procesů došlo k výrazné koncentraci výrobních, obslužných a dalších aktivit do jádrových oblastí. Zejména pro menší obce je toto klíčové, neboť v těch se často nelokalizují ani základní služby, školy, či pracovní příležitosti a pro obyvatele těchto obcí je nezbytné za těmito cíly dojíždět. Důležitá je rovněž dostupnost center SO ORP, protože se zde koncentruje výkon veřejné správy pro občany daného správního obvodu. 11 Průměrná časová dostupnost Náměště je cca 14 minut a vzdálenost 10 km. Obce, které nejsou napojeny na železnici nejsou o víkendu obslouženy vůbec, a to ani v letních měsících z pohledu potřeb cestovního ruchu. Neobslužnost obcí autobusovými linkami nejen v sobotu, ale i v neděli odpoledne a v podvečer je nedostatkem, jak z hlediska cestovního ruchu, tak i z hlediska potřeb osob, které vyjíždějí z obcí do zaměstnání a škol na větší vzdálenosti (týdenní vyjížďka). Problém nedostatečné dopravní obslužnosti obcí o víkendu směrem do Náměště mohou tedy obyvatelé řešit pouze individuální dopravou. Obec Studenec je od vlakové zastávky vzdálena 2,5km, což je vzdálenost, která je dle standardu docházky nedostatečná pro dopravní obslužnost obce, tzn., že pouze 2 obce z celkových 26 mají o víkendu dopravní spojení s Náměští n. O. Z Náměště již není problémem se dopravit vlakem směrem do Brna, nebo Třebíče. Bohužel i autobusové spojení Náměšť n. O. Velká Bíteš o víkendu nefunguje. Z výpočtu podílu obyvatel obce a počtu spojů je patrné, že nejlépe jsou obslouženy malé obce v zázemí Náměště a obce přímo napojené na železnici. Průměrná hodnota tohoto ukazatele činí 44,8 osob/spoj. Tuto hodnotu překračuje 6 obcí. Mezi těchto 6 obcí patří i obce jako jsou Březník, Hartvíkovice, Mohelno a Studenec, což jsou obce s více než 500 obyvateli a Mohelno s více než 1000 obyvateli. U těchto 4 obcí je tedy možné uvažovat o nízké dopravní obslužnosti do Náměště n. O. Pouze obec Lesní Jakubov je absolutně neobsloužena. Nejvíce obcí - zhruba polovina - je obsloužena 1 10 spoji (tam i zpět), tyto obce zahrnují asi čtvrtinu celkového počtu obyvatel studovaného regionu. Nejvíce spojů (36 50) obsluhuje obce Rapotice a Kralice n. O. s vlakovými zastávkami. Celkem pouze 5 obcí je obslouženo více jak 20 spoji denně. Lesní Jakubov s nulovou přímou obslužností do Náměště n. O. (i nulovou obslužností do Velké Bíteše) je propojen komunikací pouze s Rapoticemi. Obslužně je propojen autobusovou linkou v pracovní den s Rapoticemi pouze jedním spojem do Rapotic (7.00) a jedním spojem zpět (6.50), který není relevantní jako spoj pro návrat ze zaměstnání a škol. Obyvatelé Lesního Jakubova jsou tak převážně odkázáni na individuální dopravu. Do kategorie 1-6 spojů denně patří obce s počtem obyvatel okolo 200 a obce Březník (671 osob) a Sudice (348 osob). 11 BINEK a kol., 2009 39

12.1 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol Podíl denně vyjíždějících zaměstnaných na celkovém počtu zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště je důležitým ukazatelem objemu vyjížďky z obcí studovaného regionu co se pracovní vyjížďky týče. Ukazatel nebere v potaz vyjíždějící do škol z obcí mikroregionů. Obce s podílem vyjížďky nižším než 50 % jsou převážně obce s dobrou nabídkou pracovních příležitostí a proto rezidenti nemají takovou potřebu do zaměstnání vyjíždět. Dominance denní vyjížďky do zaměstnání a škol z jednotlivých obcí se řídí (kromě velikosti cílů a pracovní nabídkou v nich) vzdáleností (resp. časovou dostupností) od těchto cílů a jejich dopravním spojením (kvalitou, druhem - silnice, železnice). Lze tak sledovat spojité skupiny obcí se stejným cílem dojížďky, případně obce v nejbližším zázemí cíle. Důvodem, pro obce s dominantní vyjížďkou do Brna, je dobré dopravní spojení (silnice I/23, železnice), velikost Brna jako centra s kvalitní nabídkou pracovních příležitostí a škol a relativně dobrá časová dostupnost, tytéž důvody platí i pro vyjížďku do Třebíče. V případě dominance vyjížďky do Náměště n. O. a Mohelna hraje hlavní roli krátká vzdálenost. Pro obce vyjížďkově tíhnoucí k Velké bíteši je impulsem krátká vzdálenost a dobrá nabídka pracovních příležitostí. Dalším významným cílem vyjížďky pro obyvatele mikroregionů jsou Dukovany s významným zaměstnavatelem ČEZ JE Dukovany. Vnitřní vyjížďka do zaměstnání (i vnější dojížďka) je největší do Náměště n. O. a Sedlece, kde se nachází Letecká základna. Řešené území se vyznačuje vysokou vyjížďkou do zaměstnání a škol. Vysoká vyjížďka žáků do škol je způsobena absencí středních škol v území. Vyjížďka a dojížďka žáků ZŠ ve studovaném území se odvíjí od umístění ZŠ, umístění bydliště žáka a počtu žáků. Tab. 23: Dojížďka žáků do ZŠ ZŠ dojíždějící celkem dojíždějící v % Březník 52 92 57 Hartvíkovice 5 24 21 Kralice 4 57 7 Mohelno 73 156 47 Rapotice 18 36 50 Studenec 6 30 20 Vícenice 5 25 20 Náměšť - Husova 96 316 30 Náměšť - Komenského 71 225 32 celkem 330 Zdroj: Výkazy jednotlivých ZŠ 961 34 V tab. 23 nalezneme celkové počty žáků, žáků dojíždějících do ZŠ a jejich podíl na celkovém počtu ve školním roce 2013/2014. Nejvyšší počty dojíždějících žáků jsou logicky v devítiletých ZŠ. Průměrná dojížďka do ZŠ v celém řešeném území činí 34%. Tento podíl souvisí s demografickou skladbou, venkovským charakterem, velikostí obcí, přítomností a kvalitou ZŠ a vzdáleností z jednotlivých obcí do ZŠ. Výběr školy je pak většinou odvislý od vzdálenosti školy, kvality dopravního spojení a kvality školy. Z této tabulky je patrné, že podíl dojíždějících se v jednotlivých ZŠ liší. Největší počet žáků dojíždí do škol z přilehlých obcí. Do 40

ZŠ mimo mikroregiony vyjíždí žáci z obcí Kozlany (do ZŠ Koněšín a ZŠ Vladislav), Čikov, Krokočín, Hluboké a Újezd u Rosic (ZŠ Tasov, ZŠ Velká Bíteš, ZŠ Zbraslav). Hlavními cílovými skupinami veřejné dopravy z řad uživatelů jsou žáci, pracující, senioři a turisté. Důležitá je existence intermodálního terminálu v Náměšti n. O., který je jedním z faktorů určujících Náměšť n. O. lokálním centrem pro veřejnou dopravu a přestupním uzlem místního významu. Nespornou výhodou terminálu je napojení na IDS JMK, které zajišťuje integrovanou dopravu Náměšti n. O. a obcím mikroregionů ležícím na východ od Náměště. Bohužel ještě není plně využit potenciál, který intermodální terminál skýtá. Tímto potenciálem je myšlena přímá (časově co nejkratší) návaznost autobusových spojů na spoje vlakové a naopak. Výhodou je fungující cyklopoint, který by se měl do budoucna ještě rozšířit o půjčovnu kol. Řada malých obcí je obsloužena veřejnou dopravou jen maximálně 3x denně. Časově je tato doprava umístěna do poloh, ve kterých lze očekávat největší počet cestujících. Ostatní cestující se musí této době buď přizpůsobit nebo použít jiného druhu dopravy. Současný způsob zajištění veřejné dopravy velkokapacitními autobusy nevyhovuje celé řadě obyvatel. Negativní je situace ohledně absolutní dopravní neobslouženosti všech obcí veřejnou autobusovou dopravou o víkendu a to i v letních měsících, kdy by autobusová doprava měla být automatickou podporou cestovnímu ruchu ve studovaném regionu. O víkendech jsou veřejnou dopravou obslouženy pouze obce v jejichž katastru se nachází vlaková stanice nebo zastávka. Tyto obce však nejsou jedinými turistickými cíly v území. Z pohledu silniční infrastruktury je negativem téměř havarijní stav některých úseků silnic III. třídy. a absence kvalitního propojení Náměště n. O. s Třebíčí cyklostezkou. 41

Mapa 3: Dopravní obslužnost v obcích mikroregionů Rozdělení podle počtu párů spojů celkem, spolu se znázorněním lokalizace obcí a znázorněním jednotlivých komunikací (viz mapa 3) je snadnější pro pochopení souvislostí mezi počtem spojů, rozmístěním komunikací a vzdáleností obcí do Náměště (město x zázemí). Lesní Jakubov s nulovou přímou obslužností do Náměště n. O. (i nulovou obslužností do Velké Bíteše) je propojen komunikací pouze s Rapoticemi. Obslužně je propojen autobusovou linkou v pracovní den s Rapoticemi pouze jedním spojem do Rapotic (7.00) a jedním spojem zpět (6.50), který není relevantní jako spoj pro návrat ze zaměstnání a škol. Obyvatelé Lesního Jakubova jsou tak převážně odkázáni na individuální dopravu. Z mapy je patrné, že do kategorie 1-3 páry spojů patří obce s počtem obyvatel okolo 200 s výjimkou obcí Březník (671 osob) a Sudice (348 osob), které si však polepšily při započítání přestupů 42

na vlak ve vedlejší obci. Tyto spoje s přestupy ve vedlejší obci jsou pak v porovnání se spoji přímými pro tyto 2 obce mnohem častější a tudíž dostupnější. Lze tedy konstatovat, že nízká obslužnost obcí (0 3 páry spojů) je odůvodnitelná velikostí obcí, jejich polohou, popřípadě potenciálně lepší dopravní obslužností řešenou započítáním přestupů na vlak. V kategorii 4-7 párů spojů nelze hledat žádnou prostorovou souvislost, pouze lze konstatovat, že obce v této kategorii na sebe minimálně vždy 2 navazují, což značí fakt, že tyto obce jsou obslouženy těmi samými autobusovými linkami. Do kategorie 8 14 párů spojů denně patří 4 obce, které jsou poměrně malé co se týče počtu obyvatel. Takový počet párů spojů za den je dán polohou obcí v těsné blízkosti Náměště n. O. V kategorii 15 21 párů spojů denně jsou pouze obce Studenec a Vícenice, kdy u Studence je to dáno započítáním i vlakových spojů (jinak by byl řazen do kategorie 4-7) a u Vícenic polohou v zázemí Náměště a také polohou uprostřed trasy Náměšť Sedlec, která je z důvodu existence Letecké základny Náměšť n. O. autobusovými linkami poměrně frekventovaná. Do kategorie 22 a více párů spojů patří pouze obce Rapotice a Kralice z důvodu jejich napojení na železnici. 43

13. HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářství je velmi důležitým prvkem určujícím velikost ekonomického potenciálu území. Základní analytickou jednotkou jsou ekonomické subjekty (ES), resp. jejich počet a diferenciace. Tab. 24: Vývoj počtu ES územních jednotek v letech 2011-2013 územní jednotka 2011 2012 2013 počet ES/obyv. (2013) mikroregiony Náměšťska 1505 1521 1513 0,113 okres Třebíč 13563 13909 13479 0,120 kraj Vysočina 62059 63874 62046 0,122 ČR 1461201 1513556 1470929 0,140 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty Z tab. 24 vyplývá, že počet ES koreluje s počtem obyvatel. V tab. 24 je znázorněn i poměr ES na 1 obyvatele, kdy přímoúměrně s velikostí území i populace tento poměr klesá. To je nejspíše dáno venkovským charakterem zájmového území a situací na trhu práce v celém kraji Vysočina. Tab. 25: ES podle počtu zaměstnanců v různých územních jednotkách v roce 2013 mikroregiony Náměšťska okres Třebíč Kraj Vysočina ČR kategorie abs. rel. (%) abs. rel. abs. rel. abs. rel. Ekonomické subjekty celkem 1 513 100,0 13 479 100,0 62 046 100,0 1 470 929 100,0 Neuvedeno 330 21,8 2 952 21,9 13 191 21,3 355 876 24,2 Bez zaměstnanců 947 62,6 8 190 60,8 38 491 62,0 837 211 56,9 1-5 zaměstnanců 150 9,9 1 546 11,5 6 899 11,1 194 114 13,2 6-9 zaměstnanců 34 2,2 285 2,1 1 123 1,8 28 181 1,9 10-19 zaměstnanců 22 1,5 211 1,6 969 1,6 24 940 1,7 20-24 zaměstnanci 10 0,7 62 0,5 234 0,4 5 763 0,4 25-49 zaměstnanců 14 0,9 117 0,9 529 0,9 11 853 0,8 50-99 zaměstnanců 5 0,3 75 0,6 350 0,6 6 915 0,5 100-199 zaměstnanců 1 0,1 23 0,2 153 0,2 3 304 0,2 200-249 zaměstnanců - 7 0,1 24 0,0 619 0,0 250-499 zaměstnanců - 4 0,0 40 0,1 1 223 0,1 500-999 zaměstnanců - 5 0,0 32 0,1 571 0,0 1000-1499 zaměstnanců - 2 0,0 4 0,0 149 0,0 1500-1999 zaměstnanců - - 5 0,0 74 0,0 2000-2499 zaměstnanců - - - 0,0 30 0,0 2500-2999 zaměstnanců - - 1 0,0 22 0,0 3000-3999 zaměstnanců - - - 0,0 26 0,0 4000-4999 zaměstnanců - - 1 0,0 18 0,0 5000-9999 zaměstnanců - - - 26 0,0 10 000 a více zaměstnanců - - - Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty 14 0,0 Ekonomické subjekty lze členit na základě počtu zaměstnanců rozdělených do kategorií (viz tab. 25). Ve zdroji těchto dat byly uvedeny hodnoty všech registrovaných ES, avšak zde jsou využita data pouze o ES u nichž byla zjištěna aktivita. Ve studovaném regionu se nachází celkem 1513 ES. Jelikož jsou absolutní hodnoty územních jednotek nesrovnatelné, budou zde 44

podrobněji analyzovány (při komparaci) pouze hodnoty relativní. V mikroregionech Náměšťska se nacházejí čtyři ES s počtem zaměstnanců vyšším než 100. V tab. 25 je však uveden pouze 1, ostatní jsou v kategorii neuvedeno; zdrojem dat je zde ČSÚ. Nejvíce ES patří do kategorie bez zaměstnanců (62,6 % všech ES). Tento podíl je nejvyšší v komparaci s většími územními jednotkami. Nevyšší je také v kategorii 6 9 zaměstnanců. V ostatních kategoriích je podíl ve studovaném regionu stejný případně nižší. Počet ES klesá se vzrůstajícím počtem zaměstnanců. Z toho plyne důležitost a vliv malých podniků na ekonomickou stabilitu hospodářství nejen v zájmovém regionu. Graf. 5: Komparace dle zařazení ekonomických subjektů v sektorech národního hospodářství Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočet Národní hospodářství (NH) se člení do sektorů: primér (zemědělství, lesnictví a rybářství), sekundér (průmysl a stavebnictví), terciér (obchod, doprava, ubytování, ), kvartér (komunikace, finanční služby, administrativa, veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotnictví, ). Terciér a kvartér někdy též dohromady jako sektor služeb. Občasně se vymezuje i kvintér (výzkum, vývoj, vysoký management). V grafu 5 jsou znázorněny sektory NH a jejich podíl v komparaci územních jednotek. Při porovnání priméru na všech úrovních je patrný velký rozdíl mezi průměrem ČR a krajem Vysočina (téměř 5 %). Velký rozdíl je také mezi mikroregiony Náměšťska a ostatními jednotkami (téměř 9 % oproti ČR). Tato situace je způsobena faktem, že studované území je typickým venkovským regionem. Indikátorem venkovosti je částečně i podíl ES v sekundéru. V případě zájmového území jeho hodnota o více než 5 % převyšuje republikový průměr, i hodnoty kraje Vysočina a okresu Třebíč. Naopak nízký podíl ES v sektoru služeb indikuje také venkovský charakter mikroregionů (pokud se nejedná o region se zaměřením na cestovní ruch, což není případ zájmového regionu). V případě služeb je hodnota studovaného území nižší než celorepublikový průměr téměř o 13 %. 45

Tab. 26: Počet ES dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v území v daných letech klasifikace ekonomický činností 2011 2012 2013 Ekonomické subjekty celkem 1 505 1 521 1 513 A - Zemědělství, lesnictví, rybářství 203 204 200 Průmysl celkem 252 248 247 B - Těžba a dobývání - - - v C - Zpracovatelský průmysl 237 231 215 tom D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 6 13 27 E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 9 4 5 F - Stavebnictví 216 225 230 G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 234 235 195 H - Doprava a skladování 38 39 34 I - Ubytování, stravování a pohostinství 77 80 74 J - Informační a komunikační činnosti 14 12 9 v K - Peněžnictví a pojišťovnictví 43 58 80 tom L - Činnosti v oblasti nemovitostí 19 18 20 M - Profesní, vědecké a technické činnosti 127 118 117 N - Administrativní a podpůrné činnosti 14 18 16 O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 52 53 53 P - Vzdělávání 34 32 30 Q - Zdravotní a sociální péče 27 27 32 R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 29 27 31 S - Ostatní činnosti 103 101 109 T - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže - - - neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů - - - X - nezjištěno 23 26 36 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz Oproti situaci zobrazené v grafu 5 je z tab. 26 patrný vývoj počtu ES mezi lety 2011 2013 podle jednotlivých ekonomických činností. Je zde tedy možno vysledovat některé změny, které proběhly spíše ve struktuře ES, než v jejich celkovém počtu. Nejvyšší pokles počtu ES je zaznamenán v kategoriích G Velkoobchod a maloobchod a C Zpracovatelský průmysl. Počet ES v Průmyslu celkem klesl, ale v sektoru NH sekundéru (výrobní sféra) se celkový počet ES zvýšil; zasloužilo se o to Stavebnictví. Ve sledovaném období se snížil počet ES v priméru (kategorie A). Počet ES v terciéru celkem klesl, i když ne nějak výrazně. Nejvyšší nárůst počtu ES byl zaznamenán v kategorii K Peněžnictví a pojišťovnictví. Stavebnictví je v současnosti ve studovaném území progresivním prvkem sekundéru narozdíl od Průmyslu (s výjimkou kategorie D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Počet ekonomických subjektů klasifikovaných dle jednotlivých ekonomických činností, potažmo sektorů NH, nemusí být ideálním ukazatelem vývojových tendencí, avšak v tomto případě vhodně naznačuje aktuální trend vývoje hospodářství v území mikroregionů. Do budoucna lze předpokládat obdobný vývoj potenciálu jednotlivých sektorů NH, tedy mírný pokles priméru, stagnaci až mírný růst sekundéru a pozvolné, stabilní upevňování pozice terciéru a kvartéru. 46

Tab. 27: Zaměstnavatelé studovaného regionu s více než 20 zaměstnanci v roce 2011 rok počet obrat název sídlo založení zaměstnanců (mil. Kč) typ vlastnictví sektor NH ČEZ a.s., Jaderná elektrárna Dukovany 1985 Dukovany 1120 120303,0 státní, komunální sekundér Letecká základna Náměšť n. O. 1956 Sedlec 850 neuvedeno státní terciér Věznice Rapotice 2005 Les. Jakubov 243 neuvedeno státní terciér Agrochema, družstvo 1991 Studenec 154 237,5 soukromé primér Outulný, a. s. 2000 Náměšť n. O. 112 374,7 soukromé sekundér KAVYL spol. s r. o. 1994 Mohelno 52 175,5 soukromé sekundér Agro Mohelno, s. r. o. 1993 Mohelno 50 40, 0 soukromé primér HASPOL, spol. s r. o. 1991 Náměšť n. O. 45 173,2 soukromé terciér OSLAVAN, a. s. 1992 Náměšť n. O. 45 65,9 soukromé sekundér Družstvo LUH, družstvo 1993 Březník 40 34,8 soukromé primér JOBIprofi, s. r. o. 2001 Jinošov 36 144,7 soukromé terciér Služby města Náměště n. O.,s.r.o. 2001 Náměšť n. O. 30 12,8 soukromé terciér Zemědělské družstvo Naloučany 1993 Ocmanice 29 32,5 soukromé primér Líheň studenec, s.r.o. 1997 Studenec 26 39,4 soukromé primér A.Z.O., s.r.o. 1992 Jinošov 26 Zdroj: HBI ČR on-line databáze firem (2013) dostupná na www.hbi.cz 28,7 soukromé primér V tab. 27 jsou uvedeni zaměstnavatelé s více jak 20 zaměstnanci. Největším zaměstnavatelem je Jaderná elektrárna Dukovany společnosti ČEZ. I když tento podnik má své sídlo mimo studovaný region, je zde započítán z důvodu vysoké zaměstnanosti osob studovaného území a tím i vlivu na vyjížďku a sociální a ekonomický dopad na oba mikroregiony. Bohužel obrat za rok 2011 statistiky uvádí pouze za celou společnost, takže je poměrně zkreslující. Obdobným případem zkreslení obratu je i Věznice Rapotice. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Letecká základna Náměšť n. O. umístěná v katastru obce Sedlec, která čítá okolo 850 zaměstnanců a která je profilována jako základna pro vrtulníky. Letecká základna je cílem pracovní dojížďky zaměstnanců Armády ČR, kteří mají trvalé bydliště často v Pelhřimově, Mladé Boleslavi, Čáslavi, Brně a jinde po celé republice. Pro některé z těchto státních zaměstnanců je výhodnější najít si bydlení např. v Náměšti n. O. Z tohoto pohledu je tedy Letecká základna tzv. pull faktorem. Věznice Rapotice je třetím největším zaměstnavatelem; sídlí v katastru Lesního Jakubova a v době sběru dat zaměstnávala 243 osob. Jedná se o státní zařízení náležící pod správu Vězeňské služby České republiky. Tato věznice zde byla zřízena v roce 2005 a byla tak stimulem pro uspokojení pracovní poptávky. Jediným podnikem patřícím do priméru s více jak sto zaměstnanci je Agrochema, družstvo Studenec. Jedná se o zemědělské družstvo vzniklé sloučením ES podnikajících v zemědělství (zejména bývalých JZD) v obcích Koněšín (SO ORP Třebíč), Hartvíkovice, Třesov, Vícenice, Popůvky, Sedlec, Okarec a Studenec, do jednoho ES se sídlem ve Studenci. Tento subjekt, je důležitým zaměstnavatelem pro část obcí zájmového území, který má také velký vliv na využívání krajiny z hlediska své výrobní funkce. Jediným průmyslovým podnikem sídlícím na území studovaného regionu s více než sto zaměstnanci je Outulný a. s.; dříve speciálně stavební firma, dnes podnik zaměřující se na developerskou činnost. 47

Pouze dva podniky (dva největší) vznikly před rokem 1989, což je názorným příkladem rozvoje soukromého sektoru vlivem socioekonomické transformace. Tři největší podniky jsou (alespoň částečně) ve vlastnictví státu, tzn., že i při většinovém podílu soukromých podniků, má stále stát velkou důležitost nejen z pohledu zaměstnanosti. Z pohledu podílu dle zařazení největších zaměstnavatelů do sektorů národního hospodářství je tento podíl poměrně vyrovnaný. Šest podniků patří do priméru, pět do sekundéru a pět do terciéru. 13.1 Zemědělství Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho základních funkcí, tj. nejen z ekonomické, ale i krajinotvorné, ekologické a sídelní. Jeho význam nelze podceňovat i proto, že zemědělská půda stále tvoří více než 50 % plochy České republiky. 12 Vzhledem k charakteru regionu a využití půdy v minulosti i současnosti je studovaný region regionem venkovským. Venkovský charakter oblasti je úzce spjat se zemědělstvím a jeho vlivem na krajinu, sídelní strukturu a ostatní socioekonomické charakteristiky. Charakter zemědělské výroby je vždy ovlivněn zejména fyzicko-geografickými poměry území. Tab. 28: Využití ploch porovnávaných jednotek v roce 2013 územní jednotka mikroregiony okres Kraj Náměšťska Třebíč Vysočina celková výměra (ha) 21 387 146 310 679 568 7 886 707 zemědělská půda 11 315 93 271 409 161 4 219 867 orná půda 9955 81 622 316 251 2 985 792 zahrady 325 2 208 10 205 163 476 sady 25 195 630 46 172 z toho: chmelnice 0 0 0 10 312 z toho (v ha) vinice 0 6 6 19 652 TTP 1 007 9 240 82 069 994 461 lesní půda 7 499 39 622 207 160 2 663 731 vodní plochy 562 2 523 12 010 164 377 zastavěné plochy 288 1 958 8 790 132 090 ostatní plochy 1 723 8 933 42 447 706 642 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty Zkoumané území má podíl zemědělské půdy z celkové výměry (54,4 %), což je pod průměrem okresu i kraje a pohybuje se okolo průměrné hodnoty ČR. V Kraji Vysočina je podíl zemědělské půdy na celkové výměře 60,3 % a v České republice pouze 53,6 %. Procento zornění je nejvyšší v zájmovém území (87,8 % zemědělské půdy), což je více než je průměr okresu Třebíč, který je zemědělsky nejpříznivějším okresem kraje Vysočina, a téměř o 17,0 % orné půdy více než je celorepublikový průměr, což jen potvrzuje fakt, že studovaný region je regionem zemědělským a venkovským. Co se týče zalesnění, studovaný region (s hodnotou 33,4 %) téměř dosahuje průměru ČR. Zalesněnost mikroregionů je o 3,0 % v porovnání s krajem a o 6,3 % v porovnání s okresem Třebíč vyšší, přičemž lesů jehličnatých, hlavně ČR 12 BINEK a kol, 2007 48

smrkových monokultur, je přes 90,0 %. Vodní plochy pak zaujímají největší podíl ve studovaném území v porovnání s vyššími územními jednotkami (2,9 %), to je způsobeno zejména přítomností vodní nádrží Dalešice, řekou Oslavou, Chvojnicí a několika rybníky na území zájmového regionu. Zastavěné plochy jsou na krajské a okresní úrovni i úrovni regionu srovnatelné; všechny pod průměrem ČR. Mapa 4: Cena zemědělské půdy Nejnižší cena (méně 5 Kč) zemědělských pozemků je v Náměšti n. O a Újezdě u Rosic. Druhou klasifikovanou kategorií dle ceny pozemků je interval 5,01 6,00 Kč/m 2. Sem bylo zařazeno celkem 5 obcí. V kategorii rozmezí ceny zemědělských pozemků 6,01 7,00 Kč/m 2 je opět 5 obcí. Do kategorie 7,01 8,00 Kč/m 2 pak spadají obce Hartvíkovice, Pucov, Sudice a Studenec. Do kategorie s intervalem cen zemědělských pozemků 8,01 9,00 Kč/m 2 patří obce Mohelno, Hluboké, Kralice n. O. Do poslední cenové kategorie nad 9 Kč patří všech osm 49

zbývajících obcí. Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 7,14 Kč/m 2 (2015). Průměrná cena zemědělské půdy ve studovaném území je 7,31 Kč/m 2 (2015). Tab. 29: Podniky priméru studovaného regionu s více jak 10 zaměstnanci v roce 2011 počet obrat název podniku rok založení sídlo zaměstnanců (mil. Kč) vlastnictví Agrochema, družstvo 1991 Studenec 154 237,5 soukromé Agro Mohelno, s. r. o. 1993 Mohelno 50 40,0 soukromé Družstvo LUH, družstvo 1993 Březník 40 34,8 soukromé Zemědělské družstvo Naloučany 1993 Ocmanice 29 32,5 soukromé Líheň studenec, s.r.o. 1997 Studenec 26 39,4 soukromé A.Z.O., s.r.o. 1992 Jinošov 26 28,7 soukromé LESART Kladeruby, s r. o. 2009 Kladeruby Zdroj: HBI ČR on-line databáze firem (2013) dostupná na www.hbi.cz 15 0,2 soukromé Seznam podnikatelských subjektů, s více než deseti zaměstnanci, zaměřených na zemědělství a lesnictví je zobrazen v tab. 29. Všechny tyto subjekty vznikly logicky po roce 1989. S výjimkou společnosti LESART Kladeruby, s r. o. jsou všechny subjekty zaměřeny na rostlinnou a živočišnou výrobu popř. jejich kombinaci. LESART Kladeruby, s r. o. se zabývá hospodařením s lesy a těžbou dřeva. Část zemědělských podniků se kromě živočišné a rostlinné výroby zabývá také výrobou přidruženou, která v některých případech je hlavním zdrojem příjmů podniku. Přidružená výroba má ve studovaném regionu např. podobu, dřevařské výroby, bioplynových stanic, kompostáren, prostor pro výrobu pesticidů, ale i servisních a jiných technických služeb pro zemědělské stroje. Z pohledu zaměstnanosti jsou tyto podniky velmi důležité jak pro obec ve které sídlí, tak i pro dojíždějící zaměstnance z obcí přilehlých. Ekonomické subjekty podnikající v priméru ať už v odvětví zemědělství, či lesnictví hrají důležitou roli ve studovaném regionu z pohledu výroby i údržby krajiny. Zvláště v některých obcích je podíl ES v priméru více než 30 %. V Kladerubech, Hlubokém, Jasenici a Čikově dokonce 40 % a více. V jiných obcích naopak nedosahuje ani 10 %. Průměrná hodnota studovaného území je 12 %. Nejnižší podíl ES podnikajících v priméru je v Kramolíně, Náměšti a Třesově (5 % a méně). Nejnižší cena zemědělských pozemků (5,00 Kč/m 2 a méně) je v Újezdě u Rosic a Náměšti nad Oslavou. Naopak nejvyšší cena zemědělské půdy je v katastru obce Kladeruby nad Oslavou a to 9,98 Kč/m 2. Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 7,14 Kč/m 2. Průměrná cena zemědělské půdy v mikroregionech Chvojnice a Náměšťsko celkem je 7,47 Kč/m 2, tedy srovnatelná s průměrnou cenou za celou ČR. Cena zemědělské půdy je odvislá od charakteru a kvality půdy. 13.2 Průmysl a stavebnictví Vysoká podnikatelská aktivita a vhodné podnikatelské prostředí jsou důležitým předpokladem pro další rozvoj regionu, především pak v poslední době stále důležitější a podporovanější oblasti středního a malého podnikání, neboť ve venkovském prostředí se 50

stávají právě střední a malé podniky hlavními stimuly ekonomického a sociálního rozvoje. Studovaný region se průmyslovou výrobou na celkové průmyslové produkci okresu Třebíč podílí podprůměrně. Výpočet průměrné hodnoty podílů počtu obyvatel, rozlohy a počtu ES celkem zájmového regionu činil 12,3 %, tedy zastoupení ES v sekundéru by se mělo této hodnotě zhruba rovnat. Podíl ES podnikajících v průmyslu je 11,3 % všech průmyslových podniků okresu Třebíč a 10,7 % firem podnikajících ve stavebnictví. Což jsou hodnoty o 1,0 1,6 % nižší, tedy téměř průměrné. Studovaný region však není typickou průmyslovou oblastí. Tab. 30: Podniky sekundéru studovaného regionu s více jak 10 zaměstnanci v roce 2011 název podniku rok počet obrat sídlo založení zaměstnanců (mil. Kč) vlastnictví sekundér ČEZ a.s., JE Dukovany 1985 Dukovany 1120 120303,0 státní, komunální průmysl Outulný, a. s. 2000 Náměšť n. O. 112 374,7 soukromé stavebnictví KAVYL spol. s r. o. 1994 Mohelno 52 175,5 soukromé průmysl/staveb. OSLAVAN, a. s. 1992 Náměšť n. O. 45 65,9 soukromé průmysl Agrostar Bohemia s.r.o. 2005 Náměšť n. O. 15 neuvedeno soukromé průmysl ZPA-stav, s. r. o. 2003 Hartvíkovice 12 0,6 soukromé stavebnictví TERWELIS, spol. s r. o. 1993 Vícenice 11 11,0 soukromé průmysl MORAVOL, spol. s r.o. 1995 Kramolín 11 Zdroj: HBI ČR on-line databáze firem (2013) dostupná na www.hbi.cz 82,6 soukromé průmysl Osm ES podnikajících v sekundéru s počtem zaměstnanců vyšším než 10 je uvedeno v tab. 30. Z toho polovina patří mezi 16 největších zaměstnavatelů regionu. Tři podniky mají sídlo v Náměšti nad Oslavou. Průmyslová a stavební činnost se často překrývá a doplňuje už ze samotné podstaty a proto není striktně vymezena specializace podniků. Typickým znakem současné průmyslové základny nejen na území mikroregionů, ale v celé České republice je zvyšování efektivity ve výrobě. 51

14. FINANČNÍ ANALÝZA Finanční analýza mikroregionů odráží ekonomickou situaci hospodaření obcí mikroregionů dohromady a její vývoj v letech 2011 2013. Tab. 31: Příjmy a výdaje všech obcí mikroregionů Příjmy Výdaje Daňové Nedaňové Kapitálové Dotace celkem Provozní Investiční celkem 2011 121 476 590 33 190 440 5 426 020 96 516 430 256 609 480 198 481 780 58 719 810 257 201 590 2012 127 523 500 29 279 480 7 666 440 48 246 390 212 715 810 147 281 880 54 163 970 201 445 850 2013 153 438 264 26 886 857 13 488 033 44 077 626 237 890 780 181 179 193 64 380 318 245 559 511 Zdroj: Rozpočty obcí dostupné na: www.rozpocetobce.cz 300 mil. Kč 250 200 150 Příjmy 100 Výdaje 50 0 2011 2012 2013 rok Graf 6: Rozdíly příjmů a výdajů obcí mikroregionů v letech 2011 2013 Zdroj: viz tab. 31 Finanční analýza byla vytvořena součtem finančních ukazatelů souhrnně za všechny obce. Výsledné hodnoty jsou znázorněny v tabulce 31. Z tab. 31 je zřejmé, že se v jednotlivých letech nejvíce lišily ukazatele příjmů daňových a dotací a provozních výdajů. Navýšení příjmů z daní je nejspíše reakcí na pokles příjmů z dotací tak, aby celková konečná výše příjmů zůstala co nejméně dotčena. Jakákoliv změna celkových příjmů se vždy promítla na změně provozních výdajů, investiční výdaje zůstávaly téměř stejné. Z grafu 6 je patrné, že hospodaření obcí v součtu za oba mikroregiony je poměrně stabilní jen s minimálními výkyvy rozdílů mezi příjmy a výdaji v jednotlivých letech. 52

15. CESTOVNÍ RUCH A REKREACE Území mikroregionů je dle rajonizace cestovního ruchu v ČR částečně zařazeno do oblasti venkovské krajiny s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch (CR), ale z větší části do venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro CR. Předpoklady pro rozvoj CR jsou jak přírodního, tak i kulturněhistorického charakteru. Kulturní krajina je zastoupena jedinečným krajinným útvarem - krajinou komponovanou a přetvářenou v historii mezi Jinošovem a Kralicemi. Součástí této vyhlášené krajinné památková zóny jsou historické zámecké zahrady v Jinošově a Náměšti s doprovodnými stavbami. Krajina s množstvím lesů je doplněna akcenty drobných sakrálních staveb a umocněna dominantami zřícenin a dalších historických staveb (např. zřícenina hradu Lamberk nad řekou Oslavou). Turistická atraktivita klesá v jihozápadní části studovaného území v okolí vojenského letiště Náměšť a v území s převažující zemědělskou půdou na severozápadním okraji studovaného území. Výrazným zásahem do krajiny studovaného území byla výstavba JE Dukovany jižně od studovaného území a s ní souvisejících staveb vodních nádrží (Dalešice a Mohelno), součásti byla i výstavba panoramatického Stropešínského mostu přes Dalešickou nádrž v blízkosti Hartvíkovic a Kozlan. Dominantou v k. ú. obce Hartvíkovice je také Wilsonova skála tyčící se 45 metrů nad hladinou vodní nádrže. Dalšími často vyhledávanými cíly cestovního ruchu jsou např. rozhledny (Babylon, rozhledna u Ocmanic), depozitář tiskárny Bible kralické v Kralicích nad Oslavou, Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patřící mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě (se sbírkami tapiserií) a barokní most se sochami svatých nacházející se taktéž v Náměšti n. O. Neopomenutelnými prvky jsou také části bývalého panství Haugwitzů mezi které kromě zámku také patří rozlehlá zámecká obora, letní sídlo v jinošovské části obory a lovecký zámeček na Vlčím kopci v k. ú. Kladeruby n. O. spolu s letním altánem, tzv. Glorietem. Dalšími architektonicky cennými stavbami zájmového regionu jsou všudypřítomné sakrální stavby jako kostely, kapličky, boží muka a kříže u cest. Mezi technické zajímavosti patří těleso vodní elektrárny Kramolín, která je zároveň nejvyšší sypanou hrází v ČR (99,5 m), dále také objekt JE Dukovany, který se však nenachází na území mikroregionů. V území Každoročně probíhá řada hudebních festivalů (mezinárodní hudební festival vážné hudby, festivaly folkové či trampské hudby). V jednotlivých obcích se také každoročně konají tradiční poutě. V zimním období je nabídka turismu a s ním spojené infrastruktury minimální. Na území studovaného regionu se nachází pěší a cyklistické stezky a trasy - nejvyhledávanější trasy jsou na terasách nad přehradami na řece Jihlavě (výhledy do údolí z Wilsonovy skály, Mohelenské hadcové stepi), údolím řeky Oslavy a Chvojnice a ty, které propojují dominanty a zajímavosti v krajině (rozhledna Babylon, Lovecký zámeček, Vlčí kopec, zříceniny Lamberk a Sedlecký hrad. Turistickou atraktivitou je také místní značená naučná stezka po studánkách mezi Jinošovem, Pucovem a Hlubokým (Jinošovské studánky). Ke koupání je v létě k dispozici rybník Rathan v Náměšti, přehradní nádrž Vícenický Žleb, Dalešická vodní nádrž a koupaliště ve Lhánicích. Na Dalešické přehradě je možné provozovat vodní sporty, funguje zde i 53

vyhlídková plavba parníkem. Sportovní rybaření je možné provozovat na řece Oslavě, Náměšťské přehradě ve Vícenickém žlebu a Dalešické přehradě. V zámecké oboře je možnost lovu vysoké zvěře. Ve studovaném území se nachází celkem 17 HUZ, z toho 2 tříhvězdičkové hotely, 5 penzionů, několik rekreačních středisek (např. jezdecký areál Otradice), 4 turistické ubytovny a jedno HUZ klasifikované jako ostatní. V údolí Jihlavy se nachází několik kempů a tábořišť, např. v k.ú. Mohelno, Kančí louka v údolí Oslavy a v k. ú. Hartvíkovice kemp Pláž při dalešické nádrži. Přesto se cestovní ruch potýká s problémy, jakými jsou: nedostatečná turistická infrastruktura, malá aktivita a nápaditost subjektů cestovního ruchu v sestavování programových nabídek směřujících k vícedenním pobytům, nedostatečná propagace regionů, nevyhovující kapacita ubytování, stále nízká úroveň informační obsluhy a v neposlední řadě také nízká dopravní obslužnost veřejnou autobusovou dopravou (o víkendu je nulová). V tab. 32 je znázorněn počet HUZ, počet návštěvníků, kteří v zájmovém regionu přenocovali za účelem rekreace, dále podíl počtu přenocování na počet lůžek v HUZ a průměrná doba pobytu osob účastnících se cestovního ruchu. Relativní data, tedy data porovnatelná na všech úrovních územních celků, jsou počet přenocování na lůžko v HUZ a průměrná doba pobytu rekreantů. První relativní ukazatel je ve studovaném regionu (51,1) nadprůměrný v porovnání s hodnotou kraje Vysočina a okresu Třebíč. Ovšem všechny hodnoty územních jednotek kraje Vysočina jsou nižší, než je celorepublikový průměr. Druhý relativní ukazatel je srovnatelný na všech úrovních (2,5 3 dny). Kraj Vysočina byl v roce 2013 třetím nejméně navštěvovaným krajem ČR z hlediska počtu návštěvníků (bez hl. m. Prahy). Tab. 32: Komparace hromadné rekreace a HUZ v roce 2013 počet počet průměrná doba územní jednotka počet HUZ přenocování přenocování/lůžko pobytu (dny) mikroregiony 17 31 403 51,1 2,6 okres Třebíč 81 186 213 44,6 2,9 kraj Vysočina 505 1 180 153 45,8 2,6 ČR 9970 43 308 279 78,1 2,8 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty 54

16. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dle geologické mapy České republiky 13 většina území České republiky spadá do geologické soustavy Českého masívu, kam patří geologická jednotka moldanubikum. Zde se nachází geologický útvar zvaný Třebíčský pluton, který zasahuje do většiny studovaného regionu. Zkoumané území je z geologického hlediska poměrně složité a pestré. Území ve směru SV JZ protíná geologický zlom. Tento zlom asi v polovině navazuje na další geologický zlom, který zde kopíruje údolí řeky Oslavy a prochází centrem území. Podél tohoto centrálního zlomu se souběžně vyskytují zvrásněné horniny s různě silným přepracováním. V jižní části zájmové oblasti najdeme kvartérní sedimenty jako jsou hlíny, spraše, písky a štěrky. Tyto sedimenty překrývají starší horniny. Reliéf daného území je velmi pestrý a je v zásadě ovlivňován geologickou stavbou. Mikroregiony náleží do provincie Česká Vysočina, soustavy Česko-moravské a geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Převážnou část území zaujímá geomorfologický celek Jevišovská pahorkatina a do severní až severovýchodní části zasahuje Křižanovská vrchovina. 14 Povrch území je mírně zvlněný a je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími tří řek. Terén se mírně svažuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvýše položeným místem je bod s nadmořskou výškou 523m n. m. nacházející se v katastru obce Rapotice. Naopak nejníže položený bod se nachází v místě, kde řeka Jihlava opouští modelový region, konkrétně v katastru obce Lhánice v nadmořské výšce 238m n. m. Modelové území tedy leží v rozmezí 238-523m n. m. Najdeme zde pole a kulturní louky, hluboké údolní zářezy zcela zalesněné borovicí, smrkem, dubovými porosty, na jižních svazích zakrslé doubravy a zbytky bučin. Dle výškové členitosti (průměrný rozdíl nadmořských výšek) se zájmové území člení na území pahorkatinného rázu a rázu vrchovinného. Nepoměrně větší část území zaujímají pahorkatiny (výškový rozdíl 30-150m). Vrchoviny (150-300m) se rozkládají na zhruba ¼ území). Na převážné většině území se průměrné roční teploty pohybují v rozmezí 7,1 8 C. V jihovýchodní - teplejší - části území se průměrná roční teplota pohybuje v intervalu 8,1 9 C. Co se týče průměrných ročních srážkových úhrnů je zájmové území v porovnání s obdobnými územími Kraje Vysočina podprůměrné. Většina území se nachází v oblasti s průměrnými srážkami 500-550 mm/m 2 (jižní část), severní část je srážkově bohatší (550-600 mm/m 2 ). Celoroční průměrná vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 75-80%. Sněhová pokrývka v severozápadní části území přetrvává v průměru 60-70 dní, v jihovýchodní části o 10 dní méně. Množství slunečního záření dopadajícího na plochu řešeného regionu (3900-4000 MJ.m -2 ) je druhé největší v České republice. Bouřky se zde vyskytují převážně v červnu a červenci. Krupobití se nejčastěji vyskytuje v květnu. 15 13 CHÁB, STRÁNÍK, ELIÁŠ, 2007 14 DEMEK, MACKOVČIN, BALATKA, 2006 15 TOLASZ, 2007 55

Řešené území se nachází na rozhraní klimatické oblasti MT 9 (severní část území) a MT 11, která na území dominuje. 16 Zkratka MT značí mírně teplé klima oblasti a číslo pak převažující charakter (1-nejchladnější, 11-nejteplejší). Oblast MT 9 se vyznačuje dlouhým létem, teplým, suchým až mírně suchým, přechodným krátkým obdobím s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírnou, suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tato oblast je ovlivněna severní polohou části území a vyšší nadmořskou výškou. V oblasti MT 11 bývá dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Celá oblast náleží k úmoří Černého moře. Většina vody v území je odváděna řekou Oslavou, která se táhne jeho středem a přibírá vodu z několika malých zdrojnic, které mají však na celkovém množství vody v Oslavě jen malý podíl. Největší z těchto zdrojnic je potok zvaný Jasinka, který je levým přítokem Oslavy a protéká obcí Jasenice. Větší řekou, která však odvádí z oblasti menší část vody je Jihlava. Tato řeka je přírodní hranicí jihozápadní části území. Řeka má však říční charakter pouze v katastrálním území obcí Mohelno a Lhánice. V jiných katastrech (Třesov, Hartvíkovice, Popůvky, Kramolín, resp. Mohelno) je voda z řeky Jihlavy akumulována ve vodní nádrži Dalešice a směrem na jihovýchod také ve VN Mohelno. Tyto dvě nádrže mají zejména funkci energetickou protože jsou zásobárnou vody pro chladící věže JE Dukovany a v katastru obce Kramolín se nachází hráz Vodní elektrárny Kramolín. Vodohospodářská, rybochovná a rekreační jsou dalšími funkcemi nádrží. Nejmenší řekou (říčkou) oblasti s nejmenším podílem odvedené vody je Chvojnice která protéká západní částí území směrem od severu na jih. Tato říčka je levým přítokem Oslavy, řeky se však stékají mimo zájmovou oblast. Mimo zájmovou oblast se také stékají Jihlava s Oslavou, konkrétně v katastru obce Ivančice. Jak je popsáno výše v analýze hydrologických poměrů, územím prochází dvě rozvodí a to rozvodí (popsáno směrem od západu) Chvojnice - Oslava a Oslava - Jihlava. Hlavním zdrojem napájení řek je mimo menších zdrojnic jarní tající sníh a dešťové srážky. Kromě toků je v území také množství rybníků, vystavěných hlavně k chovu ryb, které leží západním až severozápadním směrem od Náměště nad Oslavou. Území se nachází v hydrologické oblasti s nejvyššími stavy v období březen duben a nejnižšími v období červenec - srpen a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod méně než 0,30 l/s.km 2 Půdní poměry jsou v modelovém území dány společným působením faktorů nejen geologických, geomorfologických, klimatických, ale i hydrologických a vegetačních. Nejvíce jsou zastoupeny v modelovém regionu hnědé půdy kyselé, které se nacházejí téměř ve všech částech území a které jsou většinou zemědělsky zkulturněny. Druhým nejvíce zastoupeným typem půd jsou hnědé půdy, které se převážně nacházejí v jižní a severozápadní části území. Tento typ půd je rozmístěn více rozptýleně, než předchozí typ. Největší souvislá plocha hnědých půd leží v jižní části území v okolí soutoku řek Oslavy a Chvojnice. V centru modelového regionu - okolí Náměště nad Oslavou se nacházejí nivní půdy, které jsou 16 QUITT, 1971 56

vázány na vodní toky, v tomto případě Oslavu a její příbřežní nivy. Nivní půdy jsou v analyzovaném území lokalizovány pouze bodově a kromě katastru centra správního obvodu se nacházejí v katastrech obcí Kralice nad Oslavou, Jinošov a Naloučany. Posledním typem půd, který v zájmovém území nalezneme jsou hnědozemě. Hnědozemě jsou zde rozmístěny poměrně plošně. Největší plocha hnědozemí přesahuje katastry obcí Sedlec, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno, Lhánice a Kramolín. Další, o poznání menší lokalita hnědozemí se nachází na severním břehu vodní nádrže Dalešice v katastrech obcí Popůvky, Hartvíkovice a Třesov. 17 Půda je v mnoha případech zemědělsky zkulturněna a je intenzivně využívána. Částečně a rozptýleně se vyskytují i plochy luk a trvalých travních porostů, nejhojněji pak v nivních partiích podél řek Oslavy a Chvojnice. Krajina území je také poměrně hustě zalesněna, nejvíce v oblasti údolí Oslavy a vodních nádrží. Modelové území patří do Jevišovického bioregionu. Bioregion leží v okrajové pahorkatině na západě jižní Moravy a víceméně se shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina. Jedná se o přechodný bioregion, kde teplomilná flora a fauna proniká údolími hluboko na západ a naopak, v inverzích sestupují podhorské prvky až k východnímu okraji. Vyskytuje se zde 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Plošiny jsou jednotvárnější a jsou řazeny do dubohabřin s ostrovy acidofilních doubrav. Charakteristická je téměř úplná přirozená absence bučin. Netypickými částmi jsou jednak vyšší polohy bioregionu s ostrovy květnatých bučin a absencí teplomilných doubrav. Lesy v údolích mají dodnes přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné, na plošinách převažuje orná půda, v lesích kulturní bory. Bioregion leží zčásti ve fytogeografickém okrese Znojemsko-brněnská pahorkatina (v jeho jihozápadní části) a v jižní části fytogeografického okresu Moravské podhůří Vysočiny (mimo západní výběžky). Potenciálně největší část území pokrývají dubohabřiny, v minulosti s podstatným zastoupením jedle, méně a lokálně i s příměsí buku. 18 Krajina modelového regionu je obecně charakterizována poměrně vysokým podílem lesních ploch, z nichž některé tvoří zvláště chráněná území. Rozsah těchto území je vzhledem k celkové ploše mikroregionů velký. Mezi nejvýznamnější z nich patří národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, která je od roku 2004 nadregionálním biocentrem. Tento útvar je charakteristický fenoménem extrémní xerotermní bioty na serpentinitech. Další významnou chráněnou plochou je rozsáhlá přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, jenž se rozprostírá v zaříznutých údolích zmiňovaných řek. Jinými prvky chráněných ploch v krajině jsou přírodní památky Obora v Náměšti nad Oslavou (známá buky staršími, více než 300 let) a Kozének. V modelovém území se nachází 7 samostatných památných stromů a 8 alejí památných stromů. V rámci projektu NATURA 2000 bylo v zájmovém území vyhlášeno 5 evropsky významných lokalit, konkrétně to jsou Údolí Oslavy a Chvojnice, Náměšťská obora, Mohelenská hadcová step, Špilberk, Náměšť nad Oslavou zámeček. 19 17 TOMÁŠEK, 1995 18 CULEK, 1996 19 ÚAP, 2014 57

Mapa 5: Přírodní podmínky obcí mikroregionů Námešťsko a Chvojnice Poloha obcí a základní přírodní poměry území jako jsou nadmořská výška (zobrazená vrstevnicemi), vodstvo a výskyt lesních porostů, jsou znázorněny v mapě 5. 58

Mapa 6: Koeficient ekologické stability v obcích Mapa 6. zobrazuje hodnotu tzv. koeficientu ekologické stability v jednotlivých obcích mikroregionů. Laicky řečeno, čím je k. ú. obce v mapě tmavší, tím je jeho ekologická stabilita vyšší. Koeficient ekologické stability (KES) je základní ukazatel ekologické stability v obci a na jejím k. ú. Jedná se o podíl ekologicky významných ploch (lesy, pastviny, mokřady, rybníky, sady, louky, atd.) ku plochám nízké ekologické stability (zastavěná plocha, orná půda, atd.). 20 20 Indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni 59