STANDARDY KVALITY Domov pro seniory Souhrn standardů pro zvyšování kvality služby v Domově důchodců ve Sloupu v Čechách
Obsah: 1. Cíle a způsoby poskytování služeb.str. 3 2. Ochrana práv uživatelů v DD Sloup v Čechách.. str. 4-7 3. Rizikové situace jejich řešení a prevence...str. 8-13 4. Nouzové a havarijní situace str. 14-15 5. Jednání se zájemcem o sociální službu str. 15-16 6. Individuální plánování průběhu sociální služby...str. 17-20 7. Vnitřní pravidla pro přijímání darů str. 20 8. Ukončení pobytu str. 21 9. Návaznost poskytované sociální služby na další zdroje...str. 22 10. Dobrovolnická činnost.str. 23-24 11. Pravidla pro zvyšování kvality sociální služby..str. 24-25 12. Systém výměny informací mezi zaměstnanci o službě..str. 26 13. Dokumentace klientů...str. 27 14. Rozsah osobních a citlivých údajů.str. 27-28 15. Seznam dostupných dokumentů..str. 29-30 Seznam použité literatury...str. 30 2
Jakmile jsem na rovině plné autenticity poznal, že člověk je svobodnou bytostí, jež si musí za každých okolností přát jen svobodu, poznal jsem současně, že musím jen přát svobodu druhým. Jistě svoboda jako definice člověka nezáleží na druhém, avšak jakmile se objeví angažovanost, jsem nucen přát současně se svobodou pro sebe svobodu pro druhé, mohu si brát svobodu za cíl jen tehdy, když si beru za cíl svobodu pro druhé. (Jean Paul Sartre 2004: 50) 1. Cíle a způsoby poskytování služeb 1.1. Poslání organizace: Domov pro seniory poskytuje pobytovou sociální službu a pečuje o občany starší 65 let, kteří jsou značně nebo zcela závislí na péči druhých osob a kterým péči nemůže zajistit rodina. Posláním domova je chránit lidská práva a suverenitu uživatelů. Zjišťovat a zajišťovat životní potřeby uživatelů v prostředí malých komunit tak, aby v rámci možností pobytového zařízení, jejich naplňování plynulo přirozeně, v klidu, trpělivě a s laskavostí vlastní rodinnému prostředí. Prostřednictvím ošetřovatelské péče, individuální práce s uživateli, rehabilitace a společenských aktivit se snažíme o zachování co největší míry soběstačnosti a individuality všech uživatelů. 1.2. Cílová skupina domova pro seniory (s kapacitou 60 lůžek): - občané starší 65 let, pobírající starobního nebo plný invalidního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna členy jejich rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče. - občané z Libereckého kraje; občany z jiných regionů přijímáme v případě, že zde mají sociální kontakty nebo příbuzenské vazby. - občané, jejichž nepříznivý zdravotní stav omezuje převážně či úplně jejich schopnost sebeobsluhy a vyžadují pravidelnou pomoc (občané s částečným nebo úplným pohybovým omezením, občané postižení různými typy demence). 1.3. Kontraindikace poskytování služby: - dle zákona č. 108/2006 Sb. - nepřijímáme seniory stižené úplnou slepotou - neposkytujeme kompenzační pomůcky (v rámci fyzioterapie se učí klienti pomůcky používat) - nepřijímáme seniory, jejichž zdravotní stav vyžaduje trvalé léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení - nepřijímáme žadatele, jejichž chování by narušovalo kolektivní soužití (např. z důvodu závislosti na návykových látkách, mentálního postižení apod.) 3
2. Ochrana práv uživatelů v DD Sloup v Čechách 2.1. Lidská práva uživatelů služby Posláním služby je zajistit obyvatelům pocit bezpečného domova a kvalitní odbornou péči. Domov důchodců zaručuje svým klientům ochranu lidských práv a svobod tak jak ji zaručuje Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy. Listina nám ve čl.5 říká, že každý je způsobilý mít práva. Jelikož uživatelé naší služby jsou často v důsledku psychických a fyzických postižení omezeni v možnostech prosazovat a hájit svá práva, je povinností personálu dbát na jejich dodržování. Ve vztahu k poskytované službě se jedná zejména o zachování a ochranu těchto základních práv a svobod uživatelů domova pro seniory: a. Právo svobodné volby b. Právo osobní svobody a svobody pohybu c. Právo na ochranu soukromí a právo bydlet d. Právo na osobní a rodinný život e. Právo na důstojné zacházení a respekt f. Právo na přiměřené riziko g. Právo vlastnit majetek h. Právo podávat stížnosti i. Právo na listovní tajemství j. Právo rovnosti před zákonem k. Svoboda myšlení a náboženského vyznání l. Právo hospodařit se svými penězi Právo svobodné volby: Uživatel se sám rozhoduje, jak bude trávit svůj čas, kdy bude jíst, spát, provádět hygienu apod. Rozhoduje o svém oblečení, délce vlasů a vousů o tom co si nakoupí, vybírá si z nabídky aktivit dle svých zájmů. V případě, že klient již není schopen rozumově posoudit důsledky svého jednání, které je evidentně v rozporu s jeho zájmy, domov kontaktuje blízké osoby, případně zažádá soud o určení opatrovníka. Rizika porušení práva svobodné volby: a) Omezování práva svobodné volby v důsledku udržení harmonického chodu Domova. (harmonogramy koupání, provoz kuchyně a technického zázemí, personální možnosti) Řešení: Klient prostřednictvím klíčového nebo sociálního pracovníka vytváří svůj individuální plán péče a služby. Formou dohody se obě strany snaží najít řešení vyhovující klientovi a odpovídající možnostem organizace. b) Neschopnost klienta dát své rozhodnutí najevo, či se samostatně rozhodnout. Řešení: Klíčový pracovník ve spolupráci s týmem, sociálním pracovníkem, rodinou a blízkými osobami zjišťuje a zaznamenává podněty, ze kterých odvozuje vůli klienta. Zajišťuje kompenzační pomůcky napomáhající k vyjádření vlastní vůle. 4
Intimita a lidský přístup k uživatelům: Starý člověk trpící nejrůznějšími postiženími je postupně odsunut na okraj společnosti, čemuž se kvůli své závislosti na péči ostatních nemůže úspěšně bránit. Autonomie se udržuje jen těžko a starý člověk si ji nakonec může uchovat pouze symbolicky či formálně. Negativismus starých lidí je reakcí na fakt, že už o sobě a o svém životě nemohou rozhodovat jako dřív. (Vágnerová 2007: 401) Zmíněný negativismus staví mezi pečující osoby a seniory bariéry a k jejich překonání je nutné znát specifika psychiky seniorů, neboť jsou to pečující a zvlášť ti pracující v přímé péči se seniory v domovech, kdo jsou schopni a kdo musí měnit své přístupy a chování. Právo na osobní a rodinný život Zařízení respektuje případné partnerské vztahy mezi klienty domova, společné bydlení partnerů uvolní-li se dvoulůžkový pokoj. Není možné ubytovat společně partnery, pokud jeden z nich je z oddělení B, a to z důvodu možného narušení specifického režimu na tomto oddělení. Návštěvy jsou časově neomezené. Domov nedisponuje pokojem pro návštěvy. Případné přenocování v domově je nutné z provozních důvodů konzultovat a plánovat se sociálními pracovníky a vedením domova. Právo na důstojné zacházení a respekt Pokud si uživatel nepřeje jinak (písemně vyjádřeno v individuálním plánu), je personál povinen klientům vykat, jiné oslovení (např. dědo, babi, ) je nepřípustné. V případě, že si některý člen personálu všimne neuctivého oslovování klienta, je povinen to neprodleně oznámit vedoucímu oddělení nebo sociálnímu pracovníkovi, kteří prohřešek oznámí řediteli. Personál je povinen respektovat odlišné životní tempo uživatelů, odlišné zvyky, náboženské vyznání a duchovní hodnoty uživatelů. Právo na přiměřené riziko Domov podporuje klienty v zodpovědnosti za své jednání. Klient je samostatná osobnost, má právo rozhodovat o věcech, které se týkají jeho života a jednat dle svého uvážení, i v případě, že svým jednáním ohrožuje sám sebe (např. dieta, hygiena, hospodaření s financemi, zdravotní rizika). Nikdo není nucen dělat nic, co je v rozporu s jeho přesvědčením. Výjimkou jsou klienti zbavení způsobilosti k právním úkonům, za něž jedná v jejich zájmu opatrovník. Klient má právo odmítnout doporučení daná mu domovem, je však seznámen s možnými následky vyplývajícími z jeho chování. Pokud by svým jednáním ohrožoval chod domova nebo přímo spolubydlící, postupuje se dle Domovního řádu. Právo vlastnit majetek Uživatelé mají možnost vyzdobit si pokoje osobními předměty, drobným nábytkem. Mají vlastní ošacení. Cenné předměty a větší obnosy peněz je možné schovávat v depositech domova. Právo na listovní tajemství Poštu uživatelů vyzvedává na základě pověření hospodářka domova a sociální pracovník. Oba jsou zavázni mlčenlivostí a předávají poštu uživatelům. 5
Právo rovnosti před zákonem Domov zajišťuje klientům (v souladu s Mezinárodní úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením) podporu při uplatňování právní způsobilosti a chrání klienty před jejím zneužitím. Tzn. je nakloněn podpoře samostatného rozhodování v právních úkonech před ustanovením opatrovníka. Domov má uzavřenu smlouvu s právníkem. Právník je k dispozici v průběhu měsíce prostřednictvím telefonu a e-mailu v časovém rozsahu 4 hodin. Jednou za dva měsíce je osobně přítomen v Domově po dobu dvou hodin. O termínu přítomnosti právníka v domově jsou všichni předem informováni na vývěskách. Svoboda myšlení a náboženského vyznání Vnitřní svět druhého člověka můžeme poznat hlavně tak, že on nám ho popíše svými slovy. Slova na jedné straně dorozumívání usnadňují, na druhé straně však mohou přispívat i k nedorozumění. Například tak, že předpokládáme, že pro druhého má určité slovo stejný význam jako pro nás. (Kopřiva 2008: 33) Respekt k myšlení, duchovním hodnotám náboženství uživatelů je základem pro Individuální plánování služby a vychází především z naslouchání a rozhovorů personálu a uživatelů. Pravidla zajišťující ochranu lidských práv jsou součástí Domovního řádu organizace. 2.2. Etické zásady zaměstnanců Je zřejmé, že právo svobodné volby, je základem pro naplnění všech ostatních lidských práv. Zajištění respektu k právům všech obyvatel vyžaduje od pracovníků osobní nasazení, odborné znalosti, praktické zkušenosti, empatii k lidem a dodržování etických zásad. a) Etické zásady pracovníků sociální služby: - Služba je založena na hodnotách demokracie a lidských práv, pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv uživatelů tak jak jsou vyjádřeny v Chartě lidských práv. - Pracovníci respektují jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě v domově. - pracovníci respektují právo každého jedince na seberealizaci v míře, aby současně nedocházelo k omezení takového práva druhých osob. b) Ve vztahu ke klientovi : - Pracovníci vedou klienty k vědomí odpovědnosti sám za sebe. - Pracovníci jednají tak, aby chránili důstojnost a lidská práva svých klientů. - Pracovníci pomáhají se stejným úsilím a bez jakékoliv formy diskriminace všem klientům. Při žádné formě diskriminace nespolupracují a nezúčastní se jí. - Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty, žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. - Hledají možnosti jak zapojit klienty do procesu řešení jejich problémů. c) Ve vztahu k zaměstnavateli: - Pracovníci odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli. - Snaží se ovlivňovat pracovní postupy a jejich praktické uplatňování v domově s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům. 6
d) Ve vztahu ke svým kolegům: - Pracovníci respektují znalosti a zkušenosti svých kolegů. Spolupracují s nimi a tím zvyšují kvalitu poskytované sociální služby. - Respektují rozdíly v názorech a praktické činnosti svých kolegů. - Kritické připomínky k nim vyjadřují na vhodném místě a vhodným způsobem. e) Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti: - Pracovníci se neustále snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně práce a uplatňování nových přístupů a metod. - Jsou zodpovědní za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik. - Pro svůj odborný růst využívají znalosti a dovednosti svých kolegů a dělí se o své znalosti a dovednosti. 2.3. Postup při zjištění porušování práv uživatelů DD Personál DD Zaměstnanci domova jsou povinni zabezpečit klientům nejvyšší možnou kvalitu služby. Musí dbát na to, aby práva uživatelů nebyla ohrožena. Při zjištění, že zaměstnanec tato práva porušil, příp. porušuje, musí být zajištěna náprava. Situaci prošetřuje ředitel domova, případně další odborníci (vedoucí oddělení, sociální pracovníci, u závažných činů Policie ČR). Dle závažnosti porušení práv uživatelů se přistupuje k následujícím sankcím: a) Pohovor nadřízeného s pracovníkem, domluva b) Výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků c) Snížení osobního ohodnocení d) Ukončení pracovního poměru e) Ve velmi závažných případech (krádež, fyzické či psychické týrání, napadení, úmyslné ublížení na zdraví) okamžité propuštění Uživatelé Uživatelé jsou při přijetí do DD seznámeni s právy a povinnostmi, která v zařízení mají, s pravidly, jež je třeba dodržovat. Tato pravidla jsou vytyčena v domácím řádu domova a klienti se je podpisem Smlouvy o poskytnutí sociální péče zavazují dodržovat. Pokud dojde k tomu, že uživatel dohodnutá ustanovení porušuje, může domov přistoupit k následujícím sankcím: a) Pohovor klienta se sociálním pracovníkem, vedoucím oddělení, případně ředitelem domova, napomenutí, domluva (vysvětlení, jaké chování se od klienta očekává), pokud nedojde k nápravě: b) Ukončení pobytu klienta dle uzavřené smlouvy s klientem. Výpovědní lhůta činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď klientovi doručena. Možnosti a pravidla pro podávání stížností jsou součástí Domovního řádu a přílohou Smlouvy o poskytnutí služby 7
3. Rizikové situace jejich řešení a prevence 3.1. Komunikace Komunikace je jednou z nejdůležitějších součástí prevence rizik. Proto, abychom byli schopni skutečného respektu ke všem lidským právům obyvatel domova je bezpodmínečně nutné nejen tato práva znát. Musíme také umět obyvatelům porozumět v jejich komunikaci, požadavcích a přáních stejně jako předat jim důležité informace a myšlenky srozumitelnou formou. Křehké citové prožitky při každodenní službě starým lidem jsou chůzí po tenkém ledě a k narušení psychické rovnováhy ať už na straně poskytovatele či uživatele dojde velmi snadno. Odtud je k porušení práv a svobod občanů - uživatelů již jen krůček. Cynické poznámky, jimiž obalujeme svá srdce, uniformita v přístupu, netaktní jednání mohou tvrdě dopadat na vnitřní prožívání obyvatel a téměř neviditelně, ale velmi krutě jim znepříjemnit poslední léta žití. Klient čeká na osobní vztah, sleduje drobné mimoslovní reakce, projevy přízně, tvář, úsměv. Porozumět vnitřnímu světu druhého člověka vyžaduje investovat empatii a vyvarovat se hodnocení odlišných názorů i přesto, že mohou být v přímém rozporu s naším vlastním přesvědčením. Zejména těžké je porozumět vnitřnímu světu, který je našemu vlastnímu žití generačně, kulturně či mentálně vzdálený. Chce -li tedy pomáhající pracovník poskytovat službu tak, aby nedošlo k porušení práv člověka, musí ovládat komunikační dovednosti, které mu umožní přiblížit se světu uživatele. Nestačí poslouchat slova, jež mohou být zmatená a zavádějící, ale všímat si také mimoslovních projevů, gest, mimiky. Ty mohou často prozradit mnohem více. Sedí li starý muž v předklonu, má překřížené nohy, rukama si drží ramena a kolíbá se, je evidentně nespokojený, uzavřený a dostat se k jeho pocitům nebude úplně snadné. Proto existují a jsou popsány jednoduché postupy, které mohou pomoci naladit se na důvěrný a zároveň profesionální rozhovor s uživatelem. Paní prof. Marie Václavíková sestavila několik zásad: Zásady pro komunikaci s dementním klientem: 1. Vytvořím vhodné podmínky pro komunikaci, naslouchám své intuici. (omezím hluk, přiblížím se výškově kvůli očnímu kontaktu) 2. Ujistím se, že oslovený mě vnímá. 3. Oslovím ho jménem, jméno používám co nejčastěji a s úctou. 4. Dobře se podívám, co klient dělá. 5. Nepřeruším jeho činnost. 6. Připojím se k němu v jeho činnosti a teprve, až dostatečně vnímá nabídnu své téma. 7. Důkladně vnímám jeho neverbální, mimické a tělesné projevy, gestikulaci. 8. Je třeba dostatek času naladím se a respektuji jeho tempo a nenechám se přinutit ke spěchu. 9. Pojmenovávám, co dělám a co má dělat či dělá on. 10. Povzbuzuji, dávám najevo, že věci zvládá, vyhýbám se přímé kritice. 11. Dodržuji zásadu TADY a TEĎ. (i ve vlastních myšlenkách) 12. Používám krátké, jednoduché věty. 13. Klient musí nejen slyšet, ale i vidět o čem, mluvím a dotýkat se věcí. (chci, aby se napil, předvedu pohybem pití z hrnku) 14. Mé pokyny obsahují vždy jen jeden splnitelný krok. 15. Pokyny jsou přesné a jednoznačné. (spustím s postele pravou nohu) 16. Nenutím ho, aby se opravil, aby pochopil svou chybu, nepřesvědčuji. 17. Vyhýbám se nadbytečným otázkám. 18. Pokud dojde k afektu, pokusím se poté usmířit. Promluvím si, použiji přiměřené, neverbální projevy držení ruky. 8
Slovní či mimoslovní agrese klienta - problémové situace Agrese není: nenávist vůči pečovateli, není to naschvál. Agrese je: neklid, projev nemoci, bolesti, studu, napětí, které klient neumí dát najevo jinak. Reakce na něco nepříjemného. Projev potřeby seberealizace, potřeby úcty. Proto zvolím: nedirektivní přístup a vhodnou strategii. Naučím se zvládnout situaci, najít cestu ke klientovi a omezit negativní vliv na ostatní Zklidňující vlivy: zpomalím tempo řeči, mluvím klidně, snížím gestikulaci, odložím nepříjemné úkony na později, ptám se, co si přeje, nepoučuji, nepřu se, vyjádřím pochopení a zájem o klienta. Co zhoršuje agresi: hodně podnětů v jednu chvíli, hluk, horko, zima, nepřehledný terén, nevhodné umístění předmětů, fyzické nepohodlí, bolest, neuspokojení potřeb, únava. Dojde-li ke konfliktní situaci je lépe zachovat klid a odejít (pokud není přímo ohroženo zdraví klienta), nechat situaci vychladnout. Není nutné zvítězit. Problém neřešit, ale předat vedoucímu nebo sociálnímu pracovníkovi. 3.2. Možné střety zájmů uživatelů a zaměstnanců DD 3.2.1. Rizika vyplývající z probíhajících interpersonálních vztahů a) Rizikové situace vyplývající ze vztahů mezi jednotlivými klienty 1. Verbální agrese klienta zaměřená na jiného klienta (skupinu klientů) či agrese skupiny klientů směrem k jednomu/několika klientům. 2. Fyzická agrese klienta zaměřená na jiného klienta, případně na větší počet různých klientů. 3,Fyzické napadení jednoho či více klientů skupinou jiných klientů je méně pravděpodobné, i když ne nemožné. 3. Klient domova může způsobit majetkovou škodu jinému klientovi domova (zničení, ztráta, odcizení) b) Rizikové situace vyplývající ze vztahů mezi klienty a zaměstnanci domova 1. Verbální a/nebo fyzická agrese klienta zaměřená na zaměstnance. 2. Verbální a/nebo fyzická agrese zaměstnance zaměřená na klienta. 3. Verbální a/nebo fyzická agrese mezi zaměstnanci narušující průběh služby. 4. Klient může způsobit škodu na majetku zaměstnance nebo na majetku domova. 5. Zaměstnanec domova může způsobit majetkovou škodu klientovi. 6. Klient nerespektuje nařízení zaměstnanců domova vycházejících z domovního řádu a smlouvy. Řešení ze strany zaměstnance Přítomný personál zhodnotí vzniklou situaci a snaží se jí vyřešit domluvou, o situaci informuje neprodleně svého nadřízeného. O významných událostech sepisuje Mimořádné hlášení. V krajních případech volá Policii ČR. Všem zaměstnancům je doporučeno obracet se v rizikových situacích na své nadřízené, neřešit je šířením zkreslujících informací a pomluv. Řešení ze strany klienta Klient má možnost si stěžovat na verbální či fyzickou agresi, popř. upozornit na majetkovou škodu způsobenou zaměstnancem nebo jiným klientem dle pravidla o podávání stížností. V krajním případě může zavolat Policii ČR. V případě prokázané majetkové škody způsobené zaměstnancem či jiným klientem, mu je tato dotyčnými uhrazena. 9
3.2.2. Rizikové situace zaznamenané při provozu Prevence rizikových situací: V Domově se konají pravidelná setkání personálu s vedoucími oddělení, pravidelná setkávání vedoucího týmu a pravidelná setkávání klientů a zaměstnanců. Na všech těchto setkáních se řeší právě aktuální problémy a rizika provozu domova. Všichni zaměstnanci i klienti mají možnost seznámit se s Domovním řádem a Standardy kvality. Zaměstnanci se vzdělávají dle zákonných požadavků. Standardní rizikové situace jsou postupně zaznamenávány a aktualizovány v tomto dokumentu. Předcházení podobným situacím pozorováním změn v chování klientů, zaznamenávání rizikových projevů chování do dokumentace, vytváření důvěry mezi zaměstnanci a klienty (toto téma je také obsahem pravidelných supervizí), popř. medikace, návštěvy odborných lékařů (psychiatr, psycholog) a) Porušování léčebného režimu, nedodržování diety, medikace, chování v rozporu s doporučením lékaře: Řešení: Sestra provede edukaci klienta vysvětlí, proč je nutné dodržovat léčebný režim, jaké jsou možné komplikace v případě porušení, o tomto poučení provede zápis do dokumentace klienta. Klient podepíše, že byl poučen, a toto potvrzení má uloženo ve zdravotnické dokumentaci. Dále je však klientům ponecháno právo svobodně se rozhodovat o svém jednání. viz. Právo na přiměřené riziko. ( jen pokud ohrožuje pouze sebe ) b) Majetková rizika: Abychom se vyvarovali majetkových problémů, zaměstnanci věnují majetku klientů náležitou péči. Majetek klientů je přesně evidován na přijímacích protokolech a řádně spravován. Klienti mají možnost zamykat své skříně a stolky. Zaměstnanci používají pouze prostředky nezbytné pro výkon jejich povolání, nosí předepsaný pracovní oděv. c) Finanční rizika klientů: Jedná se zejména o možné neúměrné zadlužování klientů (půjčování od klientů, personálu nebo finanční půjčky od různých společností), zneužívání klientů jinými klienty (popř. personálem či rodinou). Řešení: pokud se objeví finanční riziko, je personál povinen ohlásit to svému nadřízenému. Riziková situace je přinesena na setkání týmu individuálního plánování, kde se tým pokusí najít řešení. O kritických situacích jsou sepisována mimořádná hlášení. Personálu se doporučuje nepůjčovat klientům peníze zejména proto, že někteří klienti si půjčují na více místech, ztrácejí přehled o výši dluhu a nejsou pak schopni dluhy ze svého příjmu zaplatit. Klienti jsou seznamováni s možnými riziky v individuálních rozhovorech se sociálními pracovníky. d) Nucení uživatelů k aktivitám: Pracovníci sociální péče v zařízení organizují řadu aktivizačních programů, účast na nich je však zcela dobrovolná. Vychází z individuálního plánování péče s každým klientem. Tehdy si klient sám nebo za pomoci svého klíčového pracovníka určí, čím by se chtěl ve volném čase zabývat, jaký je jeho cíl, k němuž by chtěl dospět atd. Vše závisí pouze na svobodné vůli každého klienta a nikdo nemůže být k aktivitám nucen. e) vynucování si péče ze strany klientů: Někteří uživatelé vyžadují poskytování služby i tehdy, jsou-li schopni se obsloužit sami (př. vyžadují pomoc s oblékáním, i když se dokážou obléci sami, chtějí vozit v kolečkovém křesle, ale jsou mobilní apod.) Řešení: Klient je seznámen s tím, že je mu poskytována péče podle stupně závislosti, do kterého byl zařazen dle zákonného řízení. Klienti jsou směřováni k co největší samostatnosti. Umění vést klienty k soběstačnosti je také součástí vzdělávání zaměstnanců. 10
f) Kouření v budovách: V zařízení jsou vymezeny prostory pro kuřáky, na pokojích klientů je kouření přísně zakázáno. Pokud bude některý klient opakovaně přistižen, že kouří mimo vymezené prostory, bude znečištěná místnost vymalována na náklady klienta. S klientem musí být ihned sepsáno hlášení o mimořádné události službu konajícím personálem. g) Zvířata v DD: Klienti si nemohou s sebou do domova přinášet zvířata, Povolenou výjimku představuje pouze drobné zvířectvo, jako jsou rybičky, papoušci apod. Podmínkou je, že se klient o tato zvířata dokáže plně postarat. Péči o zvířata ve společných prostorách a o zvířata klientů, kteří ztratili schopnost se o ně postarat zajišťují zaměstnanci. h) Pády, úrazy: U klientů již často bývá porušena rovnováha, připojují se závratě, problémy s koordinací, zapomenutí vlastní imobility kvůli rozvinuté demenci. Důsledkem toho může být pád (z postele, židle, vozíku či při chůzi) a následný úraz, který může mít nejvážnější důsledky. Toto nebezpečí hrozí zejména na kluzkých podkladech, např. v koupelně, v zimně na náledí apod. Prevence: Bezbariérové vstupy, protiskluzové podložky, zábrany na postelích, zabezpečení polohy v sedě, sypání chodníků v zimě, kompenzační pomůcky, doprovázení klienta. Použití zábran a zabezpečovacích pomůcek je vždy řešeno v týmu s ohledem na právo klienta na přiměřené riziko a je zaznamenáno v individuálním plánu a vedeno v ošetřovatelské dokumentaci. i) Opatření ochrany: Klienty s poruchou mobility a orientace ošetřovatelky polohují a zabezpečují na lůžku, nebo v sedě na inv. vozíku kvůli zamezení vzniku proleženin a výše zmíněných pádů a úrazů. Vzniká tím riziko omezování svobodného pohybu. Řešení: Při zjištění nutnosti použití opatření ochrany seznámí pracovník ostatní se situací. Tým společně situaci vyhodnotí, najde individuální řešení (vhodné polohovací pomůcky, vhodné prostředí apod), které se stane součástí ind. plánu a ošetřovatelské dokumentace. Používá se vždy nejmírnější forma ochrany se kterou klient souhlasí. Pokud není klient schopen situaci sám posoudit a ochrana mu vadí, konzultuje toto dále sociální pracovník s blízkými osobami, příp. požádá o opatrovnictví. j) Omezení pohybu: K nutnosti omezení pohybu může dojít při krizové situaci jako je agrese, ztráta sebekontroly v důsledku akutního zdravotního stavu apod. Prevence: Rizika se snažíme zaznamenat a podchytit v individuálních plánech vhodnými preventivními opatřeními jako je vhodné prostředí, forma komunikace, denní režim, zvyky klienta. Řešení: v případě krizové situace postupujeme podle pravidel, která použijeme v následujícím pořadí 1. Pokus o slovní nebo mimoslovní zklidnění situace. 2. Zmírnění napětí odvrácení pozornosti, naslouchání, rozptýlení klienta podle poznatků a zkušeností vyplývajících z individuálního plánování. 3. Upozornění klienta, že bude provedeno opatření omezující jeho pohyb. 4. V případě nutnosti provedení fyzického úchopu přivolání pomoci (pokud je to možné) a provedení úchopu. 5. Omezení pohybu je vždy jen dočasné, nikdy se nepoužívá jako trest nebo řešení nedostatku personálu. 6. O každé takové situaci je informován vedoucí pracovník a proveden zápis do ošetřovatelské dokumentace. Upozornění! Omezení pohybu medikací může provést jedině lékař. 11
k) Infekční choroby: Domov důchodců je zařízení s velkým počtem klientů, v zařízeních tohoto typu hrozí v případě výskytu některé z infekčních chorob epidemie. To pak dále klade velké nároky jak na zdraví klientů, tak na personál. Prevence: Sterilní materiál, očkování personálu (chřipka, hepatitida typu B), prevence, dodržování hygienických předpisů viz. hygienický řád l) Individuální rizika: Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu klientů je nutno počítat s poruchami orientace, paměti či možností úrazu. Může dojít k tomu, že klient opustí zařízení (procházka, nákup) a nevrátí se zapomene na cestu, zabloudí, má nehodu. Prevence: Možná rizika jsou zaznamenána v osobních kartách. Tyto informace slouží personálu k předcházení zmiňovaným rizikovým situací. Povinností personálu je se s osobními kartami seznámit. m) Požár: Někteří uživatelé v domově jsou kuřáci. Může dojít k tomu, že klient odhodí nedopalek do koše na odpadky, spadne mu do postele apod. a následně vznikne požár. Ten může vzniknout také nevhodným používáním rychlovarné konvice apod. Prevence: Vyhrazené prostory pro kuřáky, hasicí přístroje na odděleních, evakuační plán, školení BZOP n) Poranění při práci: Někteří uživatelé vykonávají v rámci domova důchodců drobné pomocné práce (v kuchyni, prádelně, parku), může se stát, že při výkonu této činnosti dojde ke zranění. Ke zranění může dojít také tehdy, pracujeli klient mimo domov (např. u obyvatele obce) to se týká zejména klientů oddělení B. Prevence: Pracovní oděvy, ochranné pomůcky, dohled zaměstnanců. o) Chyba při podávání léků: Během lékování pro uživatele může dojít k záměně léků. Řešení: Okamžitě po zjištění této skutečnosti musí personál informovat jak uživatele tak vedoucí ošetřovatelského úseku nebo SZP sloužící na oddělení, která rozhodne o dalších krocích (např. převozu do nemocnice apod.) p) Klient zamčený na pokoji Na každém oddělení (sesterna) visí náhradní klíče od pokojů klientů. V případě této nouzové situace použije personál těchto náhradních klíčů. Případně oknem, v krajním případě vyražením dveří kontaktujte údržbu. Později se bude zjišťovat zavinění, vzniklé náklady za škodu hradí v plném rozsahu klient pouze, pokud se prokáže jeho zavinění. q) Šikana ze strany spolubydlícího Pokud personál zjistí šikanu, sepíše o tom Mimořádné hlášení, které předá sociálnímu pracovníkovi, který slouží na oddělení, a dále provede edukaci klienta. Sociální pracovník se pokusí pomocí rozhovoru nebo několika rozhovorů situaci s klientem vyřešit. Tuto situaci probere i s rodinnými příslušníky. V krajní nouzi je možné šikanovanou osobu přestěhovat. To však záleží na možnostech zařízení. V případě opakovaného zjištění šikanování to zařízení považuje za hrubé porušení soužití a bude s klientem ukončen pobyt. r) Ztráta klienta Klient, který nepřijde do domova důchodců v čase, který sám určil. Pokud se klient do zařízení nevrátí do 48 hodin, je sloužící sestra oddělení povinna zavolat na Polici ČR do Nového Boru a ohlásit tuto skutečnost.v případě nesvéprávného klienta je třeba kontaktovat policii ještě týž den. s) Nabídka úplatku Jelikož poptávka po umístění žadatele převyšuje nabídku a možnosti zařízení, může vzniknout prostor pro korupční jednání. Řešení: Zaměstnanci se v tomto případě řídí zákony ČR a o takovém jednání ihned informují nadřízeného pracovníka. Přijetí úplatku je nepřípustné. Stejně tak nelze upřednostnit přijetí žadatele na základě sponzorského daru. 12
t) Konfliktní příbuzný Každá návštěva smí navštěvovat pouze pokoj svého příbuzného a prostory určené ke společnému užívání. Pokud navštíví i jiný pokoj, musí mít souhlas daného klienta nebo klientů, kteří bydlí na pokoji. Požadavky příbuzných mohou být v rozporu s přáními a představami klienta. Řešení: Práva klienta jsou vždy na prvním místě, nastanou-li v tomto ohledu nejasnosti, sociální pracovník nebo vedoucí oddělení jedná o situaci s příbuzným. V případě nevhodného chování návštěvy má personál právo návštěvu vykázat ven z oddělení a udělat o tom zápis. Prostor pro postřehy personálu a zaznamenání nových zkušeností z každodenní reality pro zvýšení kvality služby: 13