Systém a evoluce obratlovců II.Chordata

Podobné dokumenty
Fylogeneze a diverzita obratlovců II.Chordata. postavení v systému charakteristické znaky systém původ a příbuznost

Srovnávací morfologie obratlovců

Systém a evoluce obratlovců I. Úvod: literatura obsah předmětu základnípojmy: - taxonomie, taxon, systematika -znaky -klasifikace

Vývojová morfologie živočichů

Fylogeneze živočichů (Animalia)

Novinky ve fylogenezi strunatců. Doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie

Tělní dutiny Alexandra Hánová Brno; 2014

lllll MICHAELA BRUMOVSKÁ

Nervová soustava bezobratlých. Tomáš Havlík

Lži a mýty proti očkování

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Evoluce orgánových soustav: Vylučovací soustava. Jana Zajacová Speciální zoologie bezobratlých 2014

Anotace: výukový materiál popisuje vlastnosti strunatců v kontextu s prvoústými živočichy.

Komentář k systému bezobratlých

Paleontologie a biogeografie

Název: Ostnokoţci, polostrunatci

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Systém a evoluce živočichů

Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin 1. BLASTULA. Stádia embryonálního vývoje: Vznik ektodermu a primární tělní dutiny (blastocoelu)

Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník

Hadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory

Dvě hypotézy fylogeneze strunatců

Kameny a voda Kameny kolem nás

Základy zoologie strunatců IV. Urochordata (Tunicata)

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_04_BI2 STRUNATCI

Kopinatci /Bezlebeční/ Milan Dundr

Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů

II. část. Fylogeneze a diverzita živočichů. Chordata

Systém a evoluce obratlovců IV. Urochordata (Tunicata)

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

Biologie - Sexta, 2. ročník

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace

Podstatnou část taxonů Jejich náplň i hlavní charakteristiky. Známe všichni

Podstatnou část taxonů Jejich náplň i hlavní charakteristiky. Známe všichni

Čas a jeho průběh. Časová osa

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

II. část. Fylogeneze a diverzita živočichů. Chordata

Fylogeneze živočichů (Animalia) Deuterostomia Lophotrochozoa Ecdysozoa Metazoa Choanozoa

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

STROMATOLIT Název: Kmen: Rozpětí výskytu: První výskyt (stáří): Charakteristické znaky: Způsob života: Charakteristické naleziště: STÁŘÍ: NALEZIŠTĚ:

Aktuální poznání fylogeneze eukaryot a mnohobuněčných živočichů (Metazoa)

Stratigrafický výzkum

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST


Bi2BP_ZZSL Z (blíţe cvičení) Boris Rychnovský doc. RNDr., CSc.

Aktuální poznání fylogeneze eukaryot a mnohobuněčných živočichů (Metazoa)

M A T U R I T N Í T É M A T A

Strunatci (Chordata)

Maturitní témata BIOLOGIE

Vývojová morfologie živočichů

Podkmen: Obratlovci Vertebrata Obecné znaky: 1. Metamerní segmentace těla i v dospělosti (nervová soustava, páteř, trupové svalstvo) 2.

Strunatci (Chordata)

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita obratlovců VI. Craniata vs. Vertebrata, Cyclostomata

Vývoj vegetace (a prostředí) v geologické minulosti. Pavel Šamonil

Horizontální přenos genetické informace

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo

Kreatismus, eternismus, generatio spontanea, abiogeneze chemie-biochemie-biologická evoluce

Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Ostnokožci

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Srovnávací fyziologie bezobratlých

Otázka: Vznik a vývoj života. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bára. - Vznik života, evoluce druhů, původ a vývoj člověka. Teorie o vzniku života

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

KMEN: OSTNOKOŽCI paprsčitě souměrné tělo vápenité destičky soustava vodních chodeb Lilijice Hvězdice Hadice Ježovky

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Příloha 1 Systém klasifikace žahavců používaný vědami biologickými a geologickými se zásadně liší uspořádáním taxonomických jednotek i obecným

Cvičení I. Úvod Urochordata Cephalochordata Myxinoidea Petromyzontida Chondrostei

Maturitní otázky z předmětu BIOLOGIE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Obratlovci Vertebrata

Stavba kostry hrudního koše strunatců

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Apomorfie svaloploutvých (Sarcopterygii)

systematika = studium vztahů mezi organismy taxonomie = teorie a praxe klasifikace

Evoluční biologie vývoje živočichů, ontogeneze & evoluce: zárodečné listy, tělní plány, homeotické geny, evoluce

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI


CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR

Maturitní témata z biologie

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze

Prvohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_01. Obratlovci a jejich znaky

VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Tým ZŠ J. A. K. Blatná


Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II

SYSTÉM A FYLOGENEZE OBRATLOVC

Typy nervových soustav

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2016/17)

Transkript:

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců II.Chordata postavení v systému charakteristické znaky systém původ a příbuznost

Postavení v systému Eukarya (Eukaryota) Opisthokonta Holozoa Metazoa (Animalia) Bilateria Deuterostomia Chordata (60 000) Paradigmata: Paradigmata: souměrnost, dutiny dutiny těln t lní,, poloha poloha úst, segmentace segmentace Strunatci patří k druhoústým trojvrstevným (s pravou druhotnou dutinou tělní) dvoustranně souměrným živočichům.

Systém živočichů (Holozoa=Animalia) Opisthokonta=?+Fungi+Holozoa 1 Metazoa 2 Eumetazoa 3 Planulozoa 4 Bilateria - 18S rrna (SSU), Hox 5 Eubilateria 6 Deuterostomia 7 Ambulacraria 8 Protostomia 9 Ecdysozoa 1 2 3 4 5 10 Nematoida 11 Panarthropoda 12 Tactopoda 13 Lophotrochozoa 14 Platyzoa 15 Pulvinifera Podle Zrzavého (2006) 6 8 9 13 14 7 10 11 12 15 Choanozoa Porifera Ctenophora Cnidaria Placozoa Myxozoa Acoelomorpha Xenoturbellida Hemichordata Echinodermata Chordata Chaetognatha Scalidophora Nematoda Nematomorpha Onychophora Tardigrada Arthropoda Ectoprocta Gastrotricha Platyhelmithes Kamptozoa Gnathifera Nemertea Sipuncula Annelida Mollusca Brachiozoa trubénky aj. houbovci žebernatky žahavci vločkovci výtrusenky praploštěnci mlžojedi polostrunatci ostnokožci strunatci ploutvenky chobotovci hlístice strunovci drápkovci želvušky členovci mechovci břichobrvky ploštěnci mechovnatci čelistovci pásnice sumýšovci kroužkovci měkkýši ramenonožci aj.

ph. DEUTEROSTOMIA 1. ECHINODERMATA OSTNOKOKOŽCI 2. HEMICHORDATA POLOSTRUNATCI 3. CHORDATA STRUNATCI (asi 60 000) Xenoturbellida Deuterostomia Ambulacraria Echinodermata Hemichordata Chordata spodní kambrium - před 525 miliony lety Apomorfie: archimerie (proto-, meso- a metasoma), célom enterocélně, druhotný ústní otvor, pharyngotremie, endogenní sialové kyseliny*, pravolevá asymetrie těla *N-acetylneuraminová kyselina NANA řec. sialon=slina, součást mukoproteinů a glykolipidů (sekrety, plazma,membrány)

Příbuznost kmene Chordata k jiným skupinám Deuterostomia na základě podobnosti struktur: a) Hemichordata (Pterobranchia nebo Enteropneusta) pharyngotremie stomochord (bez účasti genu Brachyury*) hřbetní nervový pruh Romer, Bone (přisedlé dospělé stadium) Remane, Garstang (pedomorfóza = neotenie) - t. tornariová (larva žaludovce) Enteropneusta Pharyngotremata (Cyrtotreta) Chordata * T-box gen Brachyury řídí u zárodků strunatců diferenciaci dorzálního mezodermu a vznik notochordu (jeho mutací se nevyvíjí ocas - tail)

b) Echinodermata (Stylophora = Calcichordata = Carpoidea ) pharyngotremie, notochord, dorzální nervová trubice Jefferies (dospělí Calcichordata Cornuta, Mitrata) Garstang (neotenie) - t. aurikulárová (larva sumýšů) Paralelní vývoj se strunatci od stř.. kambria do stř.. devonu, ne předek p strunatců

c) Sesterská skupina k strunatcům Ambulacraria, její bazální skupinou jsou Xenoturbellida - mlžojedi Xenoturbella bocki (1949) 1. ploštěnka? 2. sumýš? 3. molekulární analýza - je to mlž! (ostatně má mlží vajíčka a larvy!) 4. samostatný kmen? (druhotné zjednodušení) Bourlat S. J. et al. 2003: Xenoturbella is a deuterostome that eats molluscs. Nature 424: 925 928.

Znaky Pleziomorfie: 3 zárodečné listy, célom, dvoustranná souměrnost, segmentace struktur vzniklých z coelomu, druhotná ústa hltan proděravělý žaberními štěrbinami pharyngotremie, postanální ocas (zadní část Hox komplexu *) Apomorfie: chorda dorsalis (Kowalewski 1867) (=notochord) z endomezodermu, aktivní gen Brachyury trubicová nervová soustava canalisneurentericus inverze dorzoventrální osy těla srdce na ventrální straně pod trávicí trubicí nervová trubice na dorzální straně nad chordou endostyl (hypobranchiální rýha) štítná žláza peribranchiální prostor s atrioporem Embryonáln lní determinace vs. vývojová flexibilita (indukční procesy v ontogenezi) * Hox komplex lineárně uspořádané geny podél všech chromozómů řídící předozadní uspořádání těla. Hox = homeobox: od 1982, kruciální význam při embryogenezi, sekvence 180 párů bází kódujících 60 proteinů (homeodoména)

Larvální stádia sumek NT CH NT CH Kowalewski A. O., 1871: Weitere Studien über die Entwicklung der einfachen Ascidien. Arch Mikrosk Anat 7:101 129 pls X XIII

Protostomia Deuterostomia Protostomia Chordata

Systém X X Atriozoa Chordata Chordata Notochordata Urochordata Cephalochordata Vertebrata Urochordata Cephalochordata Vertebrata X Chordata Olfactores Cephalochordata Urochordata Vertebrata

Delsuc F. et al. : Nature 439/23 (2006), 965-968 Stach T. : Journal of Zoology 276 (2008), 117-141 Cephalochordata striktní uniformní metamerie, primitivní stavba notochordu ( stack of coins ) Urochorda odvozená skupina, druhotně zjednodušená, jediný shluk Hox genů *(i rozptýleny v genomu mimo shluk) s rozsáhlou ztrátou cca ½ genů a změnou sekvencí; v homeoboxu přítomny introny Vertebrata odlišná segmentace, ontogeneze hlavy a žaberního aparátu (viz EvoDevo Evolutionary and Developmental Biology) *Homeotické geny (u obratlovců Hox geny) shluky genů (homeobox) uspořádané do linie, vznik anteriorposteriorální osy těla, kódují protein homeodoménu, která se váže na DNA jako transkripční faktor.

10 9 let Fanerozoikum 0.540 1 2 Eon Kryptozoikum ÉRA Proterozoikum ÉRA Kenozoikum Mesozoikum (Druhohory) 10 6 let Perioda Epocha 1,8 65 Kvartér (Čtvrtohory) Terciér (Třetihory) 144 Křída 206 Jura 248 Trias 290 Perm 354 Karbon Holocén Pleistocén Neogén Pliocén Miocén Paleogén Oligocén Eocén Paleocén 3 Archean Paleozoikum (Prvohory) 417 Devon 443 Silur 4 4,6 490 Ordovik Priscoan 540 Kambrium Datování podle The Geological Society of America 1999

Prekambrium Ediakarská fauna (635-541 Mya) Vendobionta -, konec starohor (Aus - Ediakara, Rusko - Vendem, Namibie, Anglie, Am aj.), nejstarší velké organismy nepodobné ostatním (desítky cm), na přelomu kambria globální extinkce a poté vznik všech živočišných kmenů Xiao & Laflamme 2008: TREE, 24 (1): 31-40. Kambrium kambrijská exploze (540-490 Mya) Zhengjian (Jün-nan, J Čína) = Čcheng-ťian (spodní kambrium) Burgesské břidlice (Britská Kolumbie, Kanada) (střední kambrium) Devon osídlení souše (417-350 Mya) Perm - extinkce (290-250 Mya) Křída/Paleocén - extinkce (65 Mya) Dickinsonia (Ediakar, Aus)

spodní kambrium (-530-520 mil. let) - Čcheng-ťiang (jižní Čína) Haikouella, Yunnanozoon asi bazálnídeuterostomia Cathaymyrus diadexus - 2,2 cm, pohyb při mořském dně, příbuznost s kopinatci, popis na základě jediného exempláře, bazální strunatec? Shu et al. 1996: Nature, 384: 157-158. Cheungkongella ancestralis asi bazálnípláštěnec (Urochordata) Haikouella Nejstarší obratlovci z kambria jižní Číny: Myllokunmingia, Haikouichthys, Zhengjianichthys Yunnanozoon střední kambrium (-505 mil. let) - burgesské břidlice v Britské Kolumbii (Kanada) Pikaia gracilens 4 cm, pohyb při mořském dně, příbuznost s kopinatci?, párové smyslové orgány příbuznost s obratlovci? U.S.N.M. 198612 obratlovec, úhořovité tělo, 6,5 cm, na základě lebečního skeletu, podobnost se skeletem minohy

svrchní kambrium (500 mil. let) až trias (220 mil. let) konodonti - fosilní chronometr, příbuzní se sliznatkami nebo mihulemi, anebo primitivní čelistnatci (?) draví, ústní aparát se zoubky z dentinu a skloviny, chorda, kost, myomery, ploutve s paprsky, velké oči, encefalizace, makrofágní predátoři 1855 Pander z Rigy zoubky a ploténky z apatitu, odlišná mineralizace 1973 Montana otisky měkkých částí ve vápenci 1976 Britská Kolumbie nejstarší datování 1983 objev v Ústavu geologie v Edinburgu, sp.karbon 1986 další otisky měkkých částí Aldridge úhořovité tělo 50x1,5 mm;hlava ze 2 laloků, mezi nimi ústa, lebka? jen kruhové pole na hlavě smyslové pouzdro