Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE

Community Research EVROPSKÁ KOMISE Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE VĚDA A SPOLEČNOST

Máte zájem o evropský výzkum? S tvrtletníkem RTD info budete získávat informace o hlavních událostech (výsledky, programy, akce atd.). Dostupný je v angli tin, francouzštin a n m in. Volný ukázkový výtisk nebo volné p edplatné je možné získat na adrese: European Commission Directorate-General for Research Information and Communication Unit B-1049 Brussels Fax (32-2) 29-58220 E-mail: research@cec.eu.int Internet: http://europa.eu.int/comm/research/rtdinfo/index_en.html Evropská komise Generální direktorát pro výzkum Direktorát C V da a spole nost Sekce C4 Ženy a v da Kontakt Vera Fehnle European Commission Office: SDME 07/95 B-1049 Brussels Fax (32-2) 2991643 E-mail: rtd-sciencesociety@cec.eu.int http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/enwise_en.html

Evropská komise Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE Zpráva Expertní skupiny ENWISE Evropské komise o postavení žen ve vědě v zemích střední a východní Evropy a pobaltských republik. Marina Blagojević, Maija Bundule, Anke Burkhardt, Marina Calloni, Ene Ergma, Judith Glover, Dóra Groó, Hana Havelková, Dunja Mladenič, Elżbieta H. Oleksy, Nikolina Sretenova, Mioara Florica Tripsa, Daniela Velichová, Alina Zvinkliene. Redakční rada: Marina Blagojević, Hana Havelková, Nikolina Sretenova, Mioara Florica Tripsa* a Daniela Velichová. * Profesorka Mioara Florica Tripsa zemřela dne 4. října 2004. 2003 Generální direktorát pro vědu Věda a společnost Ženy a věda EUR 20955 CS

Služba Europe Direct vám pom že nalézt odpov di na otázky týkající se Evropské unie. Nová zelená linka: 00 800 6 7 8 9 10 11 Právní poznámka Evropská komise ani jiná osoba jednající jménem Evropské komise není odpov dná za to, jak mohou být používány informace obsažené v této publikaci. Názory vyjád ené v této publikaci jsou výhradní odpov dností autorek a neodrážejí nutn názory Evropské komise. Velké množství dalších informací o Evropské Unii je dostupných na Internetu. P ístup k t mto informacím získáte prost ednictvím serveru Europa (http://europa.eu.int). Katalogizaci data je možné nalézt na konci této publikace. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2003 ISBN 92-79-00331-3 European Communities, 2003 Reprodukce text této zprávy je povoleno za p edpokladu, že bude uveden zdroj. Reprodukce um leckých materiál obsažených v této publikaci je zakázáno. Ilustrace na obalu a na stranách 16, 38, 66, 96, 124 a 132: Sonia Delaunay, od SIAE 2004 Vytišt no v eské republice Tišt no na bílý bezchlorový papír Design Studio Cerri & Associati, Milan Editace anglické veze Nelius Carey (Language Centre, European University Institute, Florence) Evropa

Obsah Seznam grafů a tabulek 5 Souhrn 6 Předmluva Philippa Busquina, komisa e pro výzkum 9 Předmluva Ene Ergma, p edsedkyn Expertní skupiny Enwise 10 Úvod 13 1. Od národních ikon k superženám 16 Gender a spole enská zm na od prekomunismu k postkomunismu 2. Financování bez svobody, svoboda bez financování 38 Vysoké školství a sektor výzkumu a rozvoje v zemích Enwise 3. Včely a med 66 Ženy ve v deckých profesích v zemích Enwise 4. Jak daleko je cíl? 96 Míra ú asti v dky ze zemí Enwise v Rámcových programech výzkumu Enwise workshopy: Mladí lidé ve v d Bioetické otázky o ima badatelek ze zemí Enwise Po átek dialogu s v dkyn mi z balkánských zemí 5. Podpora pro využití talentu a vědomostí vědkyň ze zemí Enwise 124 Doporu ení Epilog: Hojnost či nedostatek? 132 Gender a v decká elita v zemích Enwise Přílohy 136 1. Mapy Evropy a zemí Enwise 2. Genderová studia v zemích Enwise 3. Hierarchická struktura v deckých hodností a akademických titul ve vysokém školství a VaV 4. Transformace VaV v pobaltských zemích 5. Legislativa o VŠ v zemích Enwise (P echodné období a reformy z hlediska rozší ení EU) 6. Zastoupení výzkumník a výzkumnic zemí Enwise v sektorech VaV 7. Zastoupení výzkumník a výzkumnic v zemích Enwise podle pohlaví a sektoru výzkumu a vývoje 8. Akademické hodnosti podle stupn v zemích Enwise 9. Zastoupení žen v národních akademiích v d zemí Enwise 10. Helsinská skupina pro ženy ve v d lenky ze zemí Enwise 11. Helsinská pracovní skupina statistických korespondent a korespondentek lenky a len ze zemí Enwise Zkratky 158 Literatura 160 Poděkování 168 Expertní skupina Enwise (členky) 170

Seznam grafů a tabulek Grafy Graf 3.1: Podíl výzkumných pracovnic v zemích Enwise v roce 2001 (v procentech) Graf 3.2: Výzkumnice v zemích Enwise a ve t ech lenských zemích v roce 2001 (celkové personální po ty) Graf 3.3: Koeficient genderového postupu v zemích Enwise, 2001 Graf 3.4: Náklady na VaV v eurech za rok na výzkumníka/ici per capita, podle sektor VaV, 2001 Graf 3.5: Hodnoty hrnce medu podle v dních obor a sektor, 2001 Graf 3.6: Korelace mezi hodnotami hrnce medu podle sektor VaV a hrubých náklad na VaV (GERD) na výzkumníka/ i výzkumnici per capita, 2001 Graf 3.7: Akademi tí pracovníci a pracovnice s hodností A, 2000 (procentuální podíly) Graf 3.8: Podíl akademi ek celkov a podíl akademi ek s hodností A, 2000 (v procentech) Graf 4.1: Pozorovatelky a odbornice ze zemí Enwise v programových výborech 5.RP Graf 4.2: Ženy v národních kontaktních organizacích pro 5.RP v zemích Enwise Graf 4.3: Pozorovatelky a odbornice ze zemí Enwise v programových výborech 6.RP Graf 4.4: Pracovnice v národních kontaktních organizacích pro 6. RP v zemích Enwise Tabulky Tabulka 2.1: Pom rný podíl na publikacích a citacích v dc z r zných zemí (1989) Tabulka 2.2: Státní a soukromé univerzity v zemích Enwise (2002) Tabulka 2.3: Podíl žen na vysokoškolském pedagogickém sboru (%) na celkovém po tu univerzitních zam stnanc a zam stnanky v 9 zemích Enwise (1999) Tabulka 2.4: Podíl žen ze zemí Enwise ve vysokoškolských funkcích na konci p echodného období (1999) Tabulka 2.5: Zastoupení muž a žen ve funkci rektora i rektorky v zemích Enwise Tabulka 2.6: Výdaje na VaV jako procento DPH ve vybraných letech v období mezi lety 1992 a 2001 Tabulka 3.1: Zastoupení výzkumnic v jednotlivých sektorech VaV v zemích Enwise, rok 2001 (celkové personální po ty a procentuální podíly) Tabulka 3.2: Podíl žen ze zemí Enwise na odbornosti, zam stnanosti a výzkumu (v procentech) Tabulka 3.3: Vysokoškolské vzd lání a absolventi a absolventky program PhD. v zemích Enwise, 2001 Tabulka 3.4: Genderový pom r pravd podobnosti ve vyšším vzd lání, 2000 a 2001 Tabulka 3.5: Po ty výzkumník a výzkumnic v zemích Enwise (ženy mezi nimi v %) podle v dních obor v rámci vysokoškolského a státního sektoru, 2000 Tabulka 3.6: Náklady na VaV podle sektoru v tisících eur (a procentuální distribuce prost edk VaV nap í sektory), 2000 Tabulka 3.7: Náklady na VaV v eurech ro n na výzkumníka i výzkumnici per capita podle jednotlivých v dních obor ve vysokoškolském a státním sektoru, 2000 Tabulka 3.8: Hrubé m sí ní výd lky ve v d, Litva 2001 Tabulka 3.9: Dostupnost po íta pro studující a zam stnance i zam stnankyn v institucích vyššího vzd lávání, Lotyšsko, 2000 003 Tabulka 3.10: P ístup k internetu v institucích vyššího vzd lávání (HEE), Lotyšsko 2000 2003 Tabulka 3.11: Index nesoum rnosti pracovník a pracovnic VaV zjiš ovaný nap í povoláními, 2000, podle sektor VaV (v procentech) Tabulka 3.12: Podíl žen v akademickém personálu Slovenské akademie v d v roce 2002, podle pozice, odborné hodnosti a v dního oboru (v procentech) Tabulka 4.1: Odbornice ze zemí Enwise registrované v Exsis ( prosinec 2002) & vybrané pro evaluaci (1999 2002) Tabulka 4.2: Ženská ú ast v ešení úsp šných projekt 5.RP v Lotyšsku Tabulka 4.3: Odbornice ze zemí Enwise registrované v databázi EMM ( íjen 2003) 5

Souhrn Generální direktorát pro výzkum si nechal vypracovat tuto zprávu s cílem posoudit podmínky a postavení v deckých pracovnic v zemích st ední a východní Evropy a pobaltských republikách. Po zpráv ETAN nazvané Promoting Excellence through Mainstreaming Gender Equality (Podpora v decké excelence skrze prosazování genderové rovnosti), která se v novala p edevším situaci v deckých pracovnic ve stávajících lenských státech EU, je tato nová zpráva výsledkem jedné z plánovaných aktivit Ak ního plánu pro v du a spole nost: podporovat rovnost pohlaví v oblasti v dy v rámci rozší ené Evropy. Expertní skupin Enwise (angl. Enlarge Women In Science to East doslova rozší it ženy ve v d na východ ) p edsedala profesorka Ene Ergma a jejími lenkami byly význa né v dkyn z r zných v dních obor, reprezentující akademie v d, univerzity, výzkumné ústavy i podnikovou sféru. Zpráva zkoumá situaci v deckých pracovnic v zemích Enwise 1, umož uje hlubší pochopení této situace jak z pohledu minulosti, tak sou asnosti. Navrhuje doporu ení ad zú astn ných subjekt : Evropské komisi, Evropskému parlamentu, zemím Enwise, jakož i stávajícím lenským stát m EU a organizacím, které vychovávají, financují a zam stnávají v decké pracovníky a pracovnice. V dob p ed nástupem komunismu procházelo postavení žen v t chto zemích obdobným vývojem jako v západních zemích. Proces byl však urychlen politickým vývojem, což vedlo k tomu, že volební právo žen, zastoupení žen ve ve ejné správ a spole né vzd lávání chlapc a dívek bylo zavedeno d íve než v západní Evrop. Zpráva poukazuje na vliv zvláštní genderové politiky uskute ované v t chto zemích v období komunistického režimu, pro niž byla charakteristická rovná práva i povinnosti, pokud jde o zam stnání na plný úvazek a p ístup ke vzd lání bez ohledu na pohlaví. Tato politika byla navíc dopln na o dostupnost za ízení pé e o d ti, právní ochranu a státní podporu pro pracující matky. Avšak tato formální rovnost pohlaví byla dosažena a udržována pomocí politické cenzury, zrušení ženských hnutí a potla ení svobody projevu. Systém navíc zavedl horizontální i vertikální segregaci ve všech oblastech zam stnávání (v etn vyššího školství a v dy). Zpráva poukazuje na d dictví komunistické genderové politiky. P iznání významu vzd lání a p ístupu k n mu vedly k tomu, že se objevila po etná skupina vysoce kvalifikovaných žen ve všech sférách ve ejného života, a tudíž i ve v d. Období transformace vedlo v zemích Enwise k restrukturalizaci systém v deckého výzkumu a obecn se vyzna uje prudkým poklesem objemu prost edk ur ených na financování v deckého výzkumu, snížením po tu v deckých pracovník a pracovnic a utlumením vojenského pr myslu a 1 Bulharsko, eská republika, Estonsko, Ma arsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko. 6

p idružených pr myslových odv tví. P estože tato zm na zasáhla muže i ženy pracující ve výzkumu, ženy byly d sledky transforma ního období postiženy citeln ji. Vyhlídky mladých v deckých pracovnic jsou velmi špatné kv li nedostatku finan ních prost edk, nepružným mechanizm m v kariérním postupu a uznávání zásluh a nedostatku vhodných sociálních politik. Každý z t chto faktor je potencionální p í inou odlivu mozk. A koliv podíl žen mezi v deckými pracovníky v zemích Enwise je vyšší než ve starých 15 lenských státech, z hlubší analýzy ekonomické situace vyplývá, že ženy jsou lépe zastoupeny v zemích s mén po etnou v deckou obcí; dále pak to, že již dlouhou dobu p edstavují v tšinu vysoce kvalifikované pracovní síly a že je tudíž v tší pravd podobnost, že budou zam stnány v oblastech vyžadujících odborné znalosti. Demografické údaje však nejsou jediným vysv tlením. Zpráva ukazuje, že dokonce v zemích, kde je celkové zastoupení žen a muž ve v d pom rn vyvážené, existují rozdíly v zastoupení p íslušník obou pohlaví uvnit r zných odv tví výzkumu a vývoje a v dních oborech. Ženy jsou vytla eny z konkuren ních, vysokovýdajových systém výzkumu a vývoje a absorbovány do živo ících systém coby ur itá zásobárna lidských zdroj. Zpráva také p ináší hlubší zamyšlení nad každodenními pracovními podmínkami v deckých pracovnic v zemích Enwise. Ženy jsou stále nedostate n zastoupeny v nejvyšších funkcích akademií v d a univerzit. A koliv p edstavují v tšinu pedagogických pracovník (54 %), obvykle p evažují v nižších akademických funkcích. A dále, p estože se podíl žen v adách univerzitních pracovník podobá jejich postavení ve v d, muži mají t ikrát v tší šanci než ženy, že se dostanou do vysokých akademických funkcí. Od po átku devadesátých let minulého století byli v de tí pracovníci ze zemí Enwise p idruženi k Rámcovému programu v deckého výzkumu EU. Od zahájení Pátého, a zejména pak Šestého rámcového programu, jsou považováni za rovnocenné partnery svých koleg z EU-15. Navzdory velkému zájmu v deckých pracovnic o tyto aktivity jsou jejich odborné znalosti využívány p edevším pro podp rné innosti a mén již pro monitorování Rámcového programu nebo poradní innost. Mezi faktory, které v zemích Enwise brání rozvoji výzkumných spole enství, a to zejména v oblastech s nízkými výdaji na výzkum a vývoj, pat í nedostate né financování, špatná infrastruktura a zastaralé vybavení. Jelikož zna ný podíl na po tu zam stnanc v t chto oblastech mají obvykle ženy, jsou v decké pracovnice vystaveny velkému riziku, že nebudou moci využít dostupných výzkumných nabídek. Je nutné usnadnit p ístup k lepší infrastruktu e poskytující spolehlivé a nejnov jší informace. 7

Nedostatek ucelených údaj o zastoupení muž a žen ve v d na všech úrovních je klí ovou p ekážkou pro uplat ování koncepce rovnosti pohlaví. Obecná dostupnost dat segregovaných dle pohlaví a systematické sledování postavení žen ve v d na vnitrostátní úrovni jsou nutnou podmínkou pro to, aby bylo možné podporovat rovnost pohlaví ve všech soukromých i ve ejnoprávních výzkumných institucích v zemích Enwise. Nakonec je t eba najít konsenzus ohledn dalších krok, jež by vedly k dalšímu rozvoji aktivit na podporu žen ve v d v zemích Enwise. Zapojit by se m la Evropská komise, Evropský parlament (zejména po rozší ení EU) a Rada, jakož i politici a organizace v zemích Enwise. Žádoucí je rovn ž úzká spolupráce se starými lenskými státy EU. Cht jí-li v decké pracovnice ze zemí Enwise hrát plnohodnotnou roli v Evropském výzkumném prostoru, pak je nemén d ležité i to, aby se v n m samy angažovaly. 8

Předmluva Tato zpráva nazírá problematiku žen a v dy v novém kontextu, kontextu rozší ené Evropy. V p edve er nejvýznamn jšího rozší ení v historii evropské integrace promlouvají ženy v dkyn ze zemí Enwise 1, aby pln p isp ly k budování Evropského výzkumného prostoru. Dne 1. kv tna 2004 se k Evropské unii p ipojí nové zem. V tomto kontextu je d ležité aktivn p isp t k ješt výrazn jší transformaci hodnot i p ístup, a to jak ve starých, tak v nových lenských zemích. K prosazení této cesty jist napom že skute nost, že evropská výzkumná politika zp ístupnila kandidátským zemím své programy a aktivity už na za átku 90. let. Uvedená zpráva p edstavuje významný p ísp vek k tomuto procesu. Ukazuje, jak výrazný podíl ve výzkumných institucích zemí Enwise tvo í vysoce kvalifikované ženy v dkyn a v jak naprosto nedosta ujících podmínkách pracují, což p edstavuje skute né mrhání talenty, a to nejen pro jejich národní v decká spole enství, ale i pro Evropský výzkumný prostor. Pokud se tato situace nezlepší, vyvstává riziko, že takto nedostate né využívání schopností bude mít negativní dopad na mladší generaci a spíše ji od v decké dráhy odradí, což si evropský výzkum nem že dovolit. Problematika genderové rovnosti je velmi složitá. Tato zpráva nám pomáhá pochopit, jak se utvá ela v zemích Enwise. Ukazuje, že t ebaže formální legislativa pro ni vytvá í základní podmínky, sama o sob rovnost nezaru í. Zpráva volá i po zm nách v myšlení a v pracovních podmínkách. Svou roli p i podpo e a prosazování t chto zm n mají p edevším instituce mohou zpochyb ovat stávající normy, stanovovat nové standardy a monitorovat, v em bylo dosaženo pokroku, a tak v dkyním umožnit, aby se mohly pln zapojit do Evropského výzkumného prostoru a pln p ispívat k jeho utvá ení. Chci zde Expertní skupin Enwise a obzvlášt Ene Ergma k této zpráv blahop át a pod kovat za ni. Budu pozorn zkoumat její doporu ení a na toto téma budu iniciovat širokou diskusi. Genderová rovnost v evropském v deckém výzkumu se však stane skute ností jedin tehdy, budou-li po diskusi následovat iny; rád bych tedy apeloval na každého tená e a tená ku, aby se zamysleli nad tím, co mohou v této v ci ud lat, a aby pak za ali skute n jednat! 1 Zem mi Enwise jsou Bulharsko, eská republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Ma arsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko. Philippe Busquin Komisa pro výzkum 9

Autorská předmluva V roce 1998 ustavil Generální direktorát Evropské komise pro výzkum první Expertní skupinu zabývající se tématem postavení žen ve v d. Vynikající záv re ná zpráva skupiny ETAN (Evropská sí pro technologické zhodnocení, European Technology Assessment Network) V dní politiky v Evropské unii Podpora v decké excelence skrze prosazování genderové rovnosti jasn prokázala, že Evropská unie by m la zajistit, aby v dkyn m ly rovné právo jak na požívání výhod, jež m že v decká kariéra nabídnout, tak na ú ast na rozhodování o prioritách výzkumu. Prvního kv tna 2004 se osm zemí Enwise stane lenskými státy Evropské unie, p i emž pro Bulharsko a Rumunsko se vstup plánuje na rok 2007. Jsou tyto zem vnit n p ipraveny stát se sou ástí Evropské unie? Cítíme se oprávn ni odpov d t ano, protože splnily všechny požadavky, které EU stanovila. Jsou však ob ané z našich postkomunistických spole ností p ipraveni p ijmout a podpo it státní politiku, která bude uplat ovat genderovou rovnost a ve všech oblastech ji i prosazovat? Za komunismu jsme se domnívali, že formáln rovnoprávní jsme, pon vadž ženy a muži formáln získali tatáž práva. Bylo to tak ale doopravdy? Mnoho v dc a v dky v našich zemích, v etn m, tehdy o genderové problematice jako o skute ném problému v bec neuvažovalo. Jako kdybychom tuto otázku poh bili kdesi na dn svých úvah. Po d kladném prozkoumání však vidíme, že ve svých zemích elíme podobným problém m, jakým elí sou asné lenské státy EU: ve vyšších akademických i výzkumných pozicích dominují muži. Vzhledem ke zvláštnostem naší historie lze nicmén vyzdvihnout alespo jeden rozdíl: i když byla formální genderová rovnost právn proklamována, aby se vyhov lo požadavk m EU, z stává p ed námi ješt dlouhá cesta s nuancemi mezi jednotlivými zem mi než se tato rovnost stane realitou. V našich zemích se právní zm ny ve prosp ch genderové rovnosti stále asto setkávají se silným odporem. V parlamentech našich zemí, jimž dominují muži, je odpor v i genderové rovnosti ješt tužší. Genderová rovnost se n kdy dokonce chápe jako diskriminace muž! Doporu ení, která p edkládá tato zpráva, mají za cíl oslovit n kolik skupin: EU a její instituce, parlamenty a politické initele zemí Enwise, jejich univerzity a výzkumné instituce, média i ob anskou spole nost jako celek a ovšem i samotné v dkyn a v dce. 10

Doufáme, že zprávy skupin ETAN i Enwise spole n s probíhající inností Helsinské skupiny pro ženy ve v d dokážou inspirovat všechny zainteresované aktéry, zejména Evropskou komisi, Radu Evropy a Evropský parlament, aby našli vhodný zp sob, jak podpo it náš spole ný cíl aby se ve starých i nových lenských státech uplat ovala, prosazovala i podporovala p ítomnost v tšího po tu žen na všech v deckých úrovních. Abychom vybudovali otev en jší, efektivn jší a optimáln fungující Evropský výzkumný prostor a abychom zajistili, že se Evropská unie stane do roku 2010 nejkonkurenceschopn jší znalostní spole ností ve sv t, pot ebujeme ú ast všech, žen i muž, jejichž mozkový potenciál bude k dosahování t chto cíl pln využíván a bude k nim pln p ispívat. Ene Ergma, P edsedkyn Expertní skupiny Enwise Rádi bychom vyjád ili zvláštní pod kování p i p íprav této zprávy paní Brigitte Degen z Generálního direktorátu Evropské komise pro výzkum. Spolupráci s Expertní skupinou v novala mnoho svého asu její ochota výrazn p ekro ila rámec pouhé povinnosti, za což je jí Expertní skupina velmi zavázána. 11

Úvod Existuje-li dnes v zemích Enwise pov domí o problematice žen ve v d jako o politické otázce, sluší se uvést, že je to do zna né míry zásluhou podn t, které vzešly z Evropské unie (EU). Bez koordina ního p sobení r zných sítí by se každá iniciativa zabývající se problematikou žen ve v d v zemích st ední a východní Evropy a v pobaltských zemích dosud rozvíjela jen izolovan. V procesu rozši ování EU se evropské výzkumné programy staly jednou z prvních oblastí, která se otev ela 1 kandidátským zemím. Tento proces probíhal soub žn s iniciativou Komise mobilizovat ženy v dkyn k obohacení evropského výzkumu (Evropská komise, 1999), která p ijala podobu ak ního plánu, jehož hlavní sou ástí bylo vytvo it politické fórum na celoevropské úrovni. V listopadu 1999 byla tedy ustavena Helsinská skupina 2 pro ženy ve v d složená z vyšších ú edník /ú ednic státní správy a/nebo expert /expertek na gender z 32 zemí. Od samého po átku byly v Helsinské skupin zastoupeny nejen všechny lenské státy EU, ale i všechny zem st ední a východní Evropy a pobaltské zem, jakož i další zem asociované k 5. Rámcovému programu. Jedním z prvních úkol pro každého delegáta/delegátku Helsinské skupiny bylo sestavit do roku 2000 zprávu o situaci v jeho/její zemi, která by popisovala státní politiku (pokud n jaké existovala) na podporu žen ve v d. Na základ bohatého materiálu t chto konkrétních zpráv o jednotlivých státech byla vypracována a publikována zpráva Podpora žen ve v d v politikách evropských stát (Evropská komise 2002). Ze zpráv p edložených n kterými zem mi st ední a východní Evropy z eteln vyplynulo, že zjišt ní a doporu ení p edložená ve zpráv V dní politiky v Evropské unii Podpora excelence skrze prosazování genderové rovnosti (Osborn 2000) expertní skupinou ETAN, z ízenou Evropskou komisí v r. 1998, dostate n nezohlednila situaci, s níž se ženy v dkyn z t chto zemí musí vyrovnávat, a nemohla tedy ani efektivn posloužit jako základ pro tvorbu politiky. Komunistická minulost t chto zemí, p echod k tržní ekonomice a kontroverzní procesy demokratizace vskutku vytvo ily specifickou situaci, v mnohých ohledech odlišnou od situace zemí Evropské unie i jiných kandidátských zemí. 1 Viz následující Kapitola 4. 2 Seznam lenek Helsinské skupiny ze zemí Enwise je možné najít v P íloze 10 této zprávy. 13

1. Women, education and science in communist time Komise p ijala v rámci sm ování k vytvo ení Evropského výzkumného prostoru, kde se role a místo žen ve v d pln uznává, sv j Ak ní plán rozvoje v dy a spole nosti. Z jeho pln ní v rámci akce Uplat ování genderové rovnosti v rozší ené Evrop vyplynula pot eba analyzovat specifickou situaci, jíž musí v dkyn ze st ední a východní Evropy a pobaltských zemí elit. Aby se toto opat ení skute n prosadilo, ustavila Komise v zá í 2002 skupinu nezávislých expertek, známou jako Expertní skupina Enwise (Enlarge Women In Science to East, Rozší it prostor pro ženy ve v d na východ), jejímiž lenkami jsou renomované v decké pracovnice z r zných obor, univerzit, výzkumných ústav a administrativy i obchodu. Byly zmocn ny, aby podaly zprávu o situaci žen ve v d v t chto zemích 3 : Bulharsku, eské republice, Estonsku, Ma arsku, Lotyšsku, Litv, Polsku, Rumunsku, Slovenské republice a Slovinsku; aby do této zprávy za lenily zkušenost nových východon meckých zemí a aby orienta n charakterizovaly situaci na Balkán. Kone ným cílem bylo, aby tyto odbornice p edložily doporu ení, jak podpo it pot ebu genderové rovnosti ve v deckém výzkumu v zemích Enwise, jak podpo it místo a roli v dky t chto zemí v Evropském výzkumném prostoru i jak zvýšit jejich ú ast na Rámcovém programu. Záv re ná zpráva vychází z p ísp vk expertek 10 zemí Enwise a dvou expertek z nových východon meckých zemí a z oblasti Balkánu; prezentuje kolektivní stanovisko lenek expertní skupiny a je výsledkem spole ného úsilí zachytit shodné rysy a zárove respektovat r zné nuance a odlišnosti historického a geopolitického vývoje t chto zemí. Práce na posilování možností žen ve v d p edpokládala propojit expertizy z r zných obor, r zná kulturní zázemí i odborné schopnosti. Název zprávy Promarn né talenty: soukromé bitvy se stávají v cí ve ejnou poukazuje na p ežívající zp sob vnímání tohoto problému v zemích Enwise, který spole nost v podstat stále p ehlíží. V dkyní se žena m že stát, smí í-li se p edem s tím, že bude v rámci v decké obce h e odm ována, p ijme-li dvojí zatížení neustálého vyvažování profesionálního života a automatických o ekávání soukromé sféry, aniž by jí to p ineslo jakékoli ve ejné uznání nebo ocen ní. 3 K t mto zemím budeme nadále odkazovat jako k zemím Enwise. 14

Neschopnost uznat d ležitost vysokého po tu vysoce kvalifikovaných badatelek v zemích ENWISE a nedostate nost genderových politik a ve ejné podpory pro genderovou rovnost vyústilo v nep ijatelné podcen ní intelektuálního potenciálu a promarn ní talent. Struktura zprávy Enwise odráží snahu p edstavit problematiku žen a v dy z dvojího hlediska genderové rovnosti a výzkumu. První kapitola nasti uje hlavní strukturální faktory, které utvá ely zp sob, jakým se problematika genderové rovnosti v zemích Enwise vyvíjela v dob p ed komunismem, a poté b hem komunistického režimu až do období p echodu k tržní ekonomice. Druhá kapitola se zam uje na charakteristiku systému výzkumu a vývoje (VaV) a jeho vývoje od komunistického období k období transformace. T etí kapitola na základ velkého množství kvalitativních i kvantitativních dat o jednotlivých zemích popisuje sou asnou situaci, s níž se v dkyn v oblasti v dy a výzkumu v zemích Enwise musí vyrovnávat. tvrtá kapitola vychází z údaj, které jsou k dispozici pro 5. Rámcový program, a z n kterých výsledk prvního roku realizace 6. Rámcového programu, a podrobn zkoumá, nakolik se ženy ze zemí Enwise ú astní strategického procesu zavád ní genderové rovnosti do Evropského výzkumného prostoru. V páté kapitole formuluje expertní skupina doporu ení, týkající se opat ení a krok, jež by m li podniknout všichni relevantní akté i: Evropský parlament, Evropská komise, lenské státy EU, národní parlamenty zemí Enwise a jejich politi tí initelé, univerzity av decké komunity, média a spole nost, ženy v dkyn a ženská sdružení i mezinárodní organizace. Podpora žen ve v d vyžaduje zm nu naší vlastní p edstavy o v d. Vyžaduje skute né nasazení i p edstavivost. Pro vyjád ení této sm si utopie a pragmatismu jsme se rozhodly použít dílo um lkyn Soniy Delaunay, písmena jejíž Abecedy celou tuto zprávu symbolicky rámují. Výsledkem je tedy zpráva o v deckém um ní dopln ná v dou o um ní, jež má tená m a tená kám poskytnout podn ty k inspiraci, i prostor k vydechnutí. Sonia Delaunay (Rusko, 1885 Francie, 1979), rozená Sarah Sophie Stern Terk, byla kosmopolitní intelektuálka, hledající cesty, jak spojit tradice východní Evropy s duchem západní avantgardy. Její umělecká práce byla svébytná, novátorská, rozsáhlá a mnohotvárná, vytvořila v umění nové trendy. Její tvořivost spočívala v kombinování jednoduchých vzorů a barev a jejich prostřednictvím směřovala k pojmovému uchopení a zachycení různých druhů objektů. Její práce byla částečně vázána na tehdy tradiční ženský svět (sešívané tkaniny, koláže, oděvy, keramika, textilie, módní doplňky, šátky), u Delaunay však toto vše získává umělecký a avantgardní význam. Delaunay tedy představuje most mezi východní a západní Evropou, propojení tvůrčího potenciálu a znamenité tvorby žen mnohých generací. Z tohoto důvodu jsme vybrali jedno z jejích děl Abecedu (1969) jako leitmotiv pro zprávu Enwise, a její písmena zde symbolizují prostředek pro vyjádření nových myšlenek pomocí písma. W, O, M, E, I, S jako ve výrazu Women in Science (ženy ve vědě), T jako ve slově talent tato písmena dohromady ilustrativně provázejí celou zprávu: E na obálce připomíná Evropu, enlargement (rozšíření), Enwise, také výrazy excellence (znamenitost) a empowerment (posilování); ostatní písmena jsou vložena mezi kapitolami a odkazují k jejich názvu nebo obsahu. 15

1. Od národních ikon k superženám Gender a společenská změna od prekomunismu k postkomunismu 17

1. OD NÁRODNÍCH IKON K SUPERŽENÁM Úvod Bližší pohled na životy žen v dky v zemích Enwise by byl st ží možný bez základní znalosti obecn jšího genderového kontextu. Tato kapitola ukazuje, že základní neznamená jednoduchá. I když se snaží poskytnout tená m a tená kám z Východu i ze Západu tolik vysv tlujících vodítek, jak jen to je možné, nemá v úmyslu vše shrnout do n jakého zjednodušujícího vysv tlení. N kolik stereotypních p edstav o východoevropské žen se už ostatn do ob hu dostalo, a práv ty následující polemika v dom narušuje, poukazujíc p itom na komplexnost skute nosti, v níž tyto ženy žijí. Základním východiskem zde navíc je, že genderová historie zemí Enwise je možná ješt složitější než jejich historie politická, jejíž složitost se všeobecn uznává. Nejjednodušší sou ástí tohoto úkolu byly institucionální a statistické aspekty genderového rozm ru této historie. Kapitola nabízí i adu kvalitativních výklad, které se zam ují na kulturní dopad politických historií a nasti uje pak možné zp soby, jak interpretovat zatím dostupné údaje. Máme-li na pam ti alespo nejzákladn jší poznatky o situaci žen v zemích Enwise, která na první pohled p ímo p ekypuje vnit ními protiklady a paradoxy, je vnit ní komplikovanost daných odpov dí z ejmá. Takové antiteze jsou pro sou asnou spole enskou pozici žen p ízna né, zejména protiklad mezi zna nou nezávislostí a profesionální aktivitou žen na jedné stran, a na druhé relativn konzervativními genderovými modely, což je obojí t eba vzít v úvahu, zamýšlímeli se nad každodenními zápasy žen ve v d. P ijít na kloub ko en m této matoucí kombinace znamená dešifrovat sou asné rozpory, jimž tyto ženy elí: tyto rozpory p edstavují poslední stadium dlouhého et zce kulturních prom n, v n mž má jak progresivismus, tak konzervatismus sv j specifický význam, pro západoevropské spole nosti ve v tšin p ípad zcela neznámý. Ponechámeli stranou ob sv tové války, které zem Enwise spolu se zbytkem Evropy prožívaly (a koliv ob války v zemích Enwise za aly a také zde trvaly delší dobu), prošly tyto zem navíc třemi dalšími dramatickými makrospole enskými a politickými zm nami: osvobozením se od bývalých íší, jejichž byly sou ástí, což vyústilo ve vytvo ení nezávislých národních stát (v etn vývoje od p edmoderních spole enských forem k moderním); komunistickým převratem; a obnoveným budováním demokratického politického systému ve spojení s p echodem k tržn orientované ekonomice. Tato kapitola se zabývá každým z uvedených stadií a zvažuje, zda by se nem lo doplnit tvrté, totiž proces přistupování k Evropské unii. 1 Geopoliticky sice p edstavuje p istoupení k EU pro zem Enwise jednorázový krok, ve skute nosti však není ni ím jiným než pokra ováním spole enských a kulturních p em n, které za aly revolucemi v roce 1989. M li bychom zd raznit, že všechny výše zmín né transformace p edpokládají proces, který m žeme nazvat kulturní revolucí, který má v každém p ípad genderový aspekt, pokaždé se však projevuje jiným způsobem. V předkomunistickém období musela osvobozenecká hnutí v t chto zemích nalézt rovnováhu mezi národním sebepotvrzením a nutností modernizace, genderová politika m la tedy dvě stránky. Komunistická kulturní revoluce si kladla za cíl být v tomto sm ru nejradikáln jší, a pokud jde o gender i nejprogresivn jší, jenže ve skute nosti, jak ostatn vyplývá z její utla ovatelské 1. Komentá e o jednotlivých evropských zemích a jejich mapy v r zných obdobích uvádí P íloha 1 této zprávy. 18