DRÁTKOBETON PRO KONSTRUKČNÍ ÚČELY FIBRE REINFORCED CONCRETE IN STRUCTURAL APPLICATIONS

DRÁTKOBETON PRO KONSTRUKČNÍ ÚČELY FIBRE REINFORCED CONCRETE IN STRUCTURAL APPLICATIONS Steven Pouillon Použití drátkobetonu v konstrukcích se liší od dosud nejběžnějšího využití drátkobetonu v průmyslových podlahách. Příkladem konstrukčního využití drátkobetonu jsou základové desky, v nichž jsou drátky hlavní nebo doplňkovou výztuží, která přenáší ohybové momenty a smykové namáhání. V kombinaci s konvenční výztuží ocelová vlákna rovněž velmi účinně omezují šířku trhlin. Příspěvek drátků lze počítat podle různých předpisů a směrnic, např. podle DAStb [1], německé směrnice na úrovni zákonného předpisu, která doplňuje normu DIN EN 1992-1-1/NA [2], tj. německou národní přílohu normy Eurokód 2 EN 1992-1-1, o požadavky pro drátkobeton. Použití ocelových vláken vede ke značnému omezení množství tradiční výztuže a k optimalizaci výstavby. Článek popisuje výhody takové konstrukce a podrobně vysvětluje konstrukční principy s odvoláním na některé evropské vzorové projekty, např. rozšíření závodu Carl Zeiss AG v Oberkochenu v Německu [3] a stavbu skladů s opláštěnou regálovou konstrukcí (mrazíren) irmy Crop's v Ooigemu v Belgii. Structural steel ibre reinorced concrete (SFRC) applications dier mainly rom well-known ibre applications like industrial loors by the more constructive aspect o these. Foundation slabs are an example o such a structural ibre reinorced concrete application, in which steel ibres are the main or the complementary reinorcement to take up bending moments and the shear stresses. In combination with conventional reinorcement, steel ibres are also very eective to control the crack width. The steel ibre contribution can be calculated ollowing dierent codes and guidelines, like the DAStb-Richtlinie [1], which is a guideline at code level in Germany (The DAStb-Richtlinie adds the required rules or SFRC to DIN EN 1992-1-1/ NA [2], which is the German national annex o the Eurocode 2 EN 1992-1-1). The use o steel ibres leads to a signiicant reduction o traditional reinorcement and an optimization o the building process. The advantages o this construction method and the basis o design are explained in detail with reerence to some European example projects, like the extension o the Carl Zeiss AG actory in Oberkochen (Germany) [3] and the Crop s Clad Rack construction (Freezer type) in Ooigem (Belgium). Drátky mají v současnosti stále širší využití jako hlavní i doplňková výztuž do betonu. K známým a běžně používaným způsobům využití patří např. průmyslové podlahy na terénu, stabilizační tunelová ostění ze stříkaného betonu a preabrikované kanalizační trouby. V oblasti betonových základů, nepropustných desek a průmyslových podlah na pilotách došlo v nedávné době k novému vývoji. Tento vývoj je regulován a podporován různými návrhovými směrnicemi, normami a předpisy, které byly vydány v posledních letech. Evropský výbor pro normalizaci (CEN) v současnosti reviduje evropské normy pro navrhování včetně normy EN 1992-1-1, které zatím obsahují návrh betonových konstrukcí. Na základě nedávno dokončené modelové normy Model Code 2010 a již zavedené německé směrnice DAStb, která je součástí normy DIN EN 1992-1-1/NA, bude drátkobeton (s velkou pravděpodobností) v připravované verzi Eurokódu 2 zahrnut jako konstrukční materiál. V článku je popsána směrnice DAStb (vydání DIN), která od března 2011 doplňuje schválenou přílohu k německé národní normě EN 1992-1-1 obsahující konstrukční pravidla pro navrhování konstrukcí z drátkobetonu, a metody uvedené v této normě. TREND: KVALITA, CERTIFIKACE, NORMALIZACE Drátkobeton byl v posledních 40 letech předmětem mnoha výzkumů. Spolu s rozšiřováním poznatků se postupně rozvíjely i návody a normy. Počátkem 80. let byly pro zkoušení drátkobetonu v platnosti a široce používány normy JSCE-SF4 a ASTM C1018. Tyto normy dodnes aktuální popisují, jak při zkouškách stanovit chování materiálu v ohýbaném prvku. V ohybové zkoušce je zatěžován drátkobetonový trámek, dokud se nevytvoří trhlina s deinovaným otevřením. Chování se vyjadřuje jako gra závislosti síla průhyb a představuje energii disipovanou v průběhu zkoušky. Z grau se odvozuje ekvivalentní napětí po vzniku trhliny. Mnoho evropských zemí podle těchto průkopnických norem vyvinulo své vlastní národní normy. V současnosti se v Evropě i mimo Evropu nejvíce využívá EN 14651. Chování drátkobetonu se popisuje přímo jako napětí po vzniku trhliny na trámci se zářezem. Zářez ve středu trámce se provádí proto, aby se trhlina vytvořila v předem deinovaném místě. V roce 1995 vyšla první směrnice pro navrhování Dramix Design Guideline (směrnice Dramix pro projektanty), která obsahuje první pravidla pro navrhování drátkobetonových konstrukcí. Směrnice je výsledkem spolupráce mezi irmou N. V. Bekaert S.A, belgickými univerzitami KULeuven a UGent a Belgickým institutem pro výzkum ve stavebnictví WTCB a stala se základem pro některé národní návrhové směrnice. Podrobnější průzkum byl proveden skupinou mezinárodních univerzit seskupených pod hlavičkou RILEM (RILEM TC162-TDF, 2003 doporučení Technické komise 162). Tato spolupráce vyústila v přípravu doporučení pro zkoušení a navrhování. Byl vypracován uspořádaný přístup charakteristika materiálu, chování, konstitutivní zákony ustanovený na základě teorie a experimentů. V roce 2008 také ACI (American Concrete Institute) přiznal v normě vláknům statickou unkci pro přenášení posouvajících sil v betonovém prvku. Různé země (např. Německo, Švédsko, Itálie) již vydaly národní směrnice nebo normy, často jako přílohu EN 1992-1-1. Novým mezníkem bylo vydání konečné verze Model Code 2010 v roce 2014. Do této v současné době platné směrnice je navrhování drátkobetonu plně začleněno. Vydání směrnice bylo podnětem pro zahájení činnosti pracovní skupiny TC 250/SC2/WG1/TG2 (CEN), která se zabývá integrací drátkobetonu do budoucí verze normy EN 1992-1-1. Model Code a směrnice DAStb slouží jako zdrojové předpisy. SMĚRNICE PRO DRÁTKOBETON DAFSTB-RICHTLINIE V březnu 2011 byla schválena směrnice DAStb-Richtlinie (verze 2010), která uvádí pravidla pro navrhování, kontrolu kvality a provádění drátkobetonových konstrukcí s tradičním vyztužením nebo bez něj. V současnosti je směrnice DAStb-Richtlinie (verze 2012) předložena Evropské komisi a může být používána jako dodatek k platným evropským normám pro beton jako DIN EN 206-1, betonové konstrukce DIN EN 1992-1-1/NA a provádění DIN EN 13670 ve shodě s německými národními přílohami. Směrnice DAStb-Richtlinie má tři části: Část 1: Návrh a posouzení, Část 2: Speciikace, vlastnosti, realizace a shoda, Část 3: Provádění. 55

1 Národní normy pro zkoušky trámců: DBV, CUR, NBN, NF, UNE Národní doporučení pro navrhování Stavební předpisy ACI 318 obsahují deinici pro konstrukční použití drátkobetonu jako smykové výztuže Návrhová norma EC2 zahajovací zasedání 30. října 2012 2008 1980 Zkušební metody pro určení vlastností drátkobetonu JSCE-SF4 (1983) ASTM C 1018 1995 Směrnice Dramix pro navrhování betonových konstrukcí: drátkobetonové konstrukce s běžnou výztuží nebo bez ní (Belgická iniciativa Bekaert, Univerzita Gent, KULeuven, WTCB) 2003 RILEM TC 162-TDF Zkušební a návrhové metody pro drátkobeton (mezinárodní skupina univerzit) 2012 FIB TG 8.3 Navrhování vláknobetonových konstrukcí Model Code poprvé obsahuje vláknobeton Směrnice zahrnuje návrh a posouzení drátkobetonových konstrukcí s konvenční výztuží nebo bez ní pro třídy betonu až po C50/60. Jsou požadovány konstrukční drátky se spolehlivým mechanickým kotvením podle EN 14889-1, aby nedocházelo k dotvarování vlivem špatné soudržnosti. Smějí být použity pouze ocelové drátky. Samozhutnitelný beton, stříkaný beton a lehký beton v předpisu zahrnuty nejsou. Směrnice DAStb-Richtlinie se zaměřuje na konstrukční užití a má drobná omezení pro použití kombinovaného vyztužení v porovnání s konvenčně vyztuženým betonem. Je důležité, aby konstrukce se zatížením větším než zatížení při vzniku první trhliny byly: hyperstatickými systémy (redistribuce vnitřních sil a momentů je možná), vyztužené kombinovanou výztuží nebo zatížené tlakovou silou. Zatřídění drátkobetonu Je obvyklé klasiikovat materiály podle některé jejich vlastnosti. Např. beton se zatřiďuje do pevnostních tříd (např. C30/37) na základě přesných zkoušek prováděných za určitých podmínek v kontrolovaném prostředí. Drátkobeton se zatřiďuje na základě reziduální ohybové pevnosti určené na trámcích. Při zkoušce v tahu za ohybu je zaznamenávána závislost zatěžovací síla průhyb, z které se odvodí reziduální ohybové pevnosti pro předepsané průhyby δ L1 = 0,5 mm a δ L2 = 3,5 mm. Zatřídění (L1, L2) se provede podle charakteristických hodnot reziduálních ohybových pevností pro příslušné průhyby ze zkoušek minimálně šesti trámců. Je třeba zdůraznit, že třídy klasiikují drátkobeton a nikoli pouze drátky. Beton a drátky spolupůsobí, společně a neoddělitelně ovlivňují vlastnosti materiálu. To se odráží ve způsobu značení drátkobetonu. Pro příklad: C30/37 L1,2/0,9 XC1 WO, kde C30/37 označuje třídu pevnosti v tlaku, L1,2/0,9 značí pevnostní třídu L1,2 pro malé deormace (MSP) a L0,9 pro velké deormace (MSÚ), XC1 je třída prostředí a WO třída vlhkosti. Z tříd L1 a L2 lze určit idealizovaný pracovní diagram drátkobetonu v tahu ( 3.2), který je následně vstupem pro výpočet únosnosti průřezu a celé konstrukce na ohyb, smyk a protlačení v mezním stavu únosnosti ( 3.3) a stanovení šířky trhliny v mezním stavu použitelnosti ( 3.4). Konstitutivní zákony Konstitutivní zákony popisují závislost napětí přetvoření (pracovní diagram) drátkobetonu v tahu pro návrh průřezu v MSÚ. Směrnice DAStb-Richtlinie uvádí dva pracovní diagramy (bilineární a trilineární). Poměr reziduálních pevností L2/L1 určuje, který pracovní diagram má/smí být použit. Na obr. 2 je zobrazen příklad trilineárního pracovního diagramu, který má být použit, je-li L2/L1 > 0,7. Stanovení návrhové pevnosti ctd,l1 a ctd,l2 (resp. ctd,s a ctd,u pro bilineární pracovní diagram) se provede vynásobením charakteristických pevností následujícími součiniteli: převodním součinitelem β pro převod ohybové pevnosti na pevnost v osovém tahu (β = 0,25 až 0,44 v závislosti na poměru L2/L1 podle obr. P.1 [1]), součinitelem vlivu velikosti κg pro uvážení vlivu velikosti prvku na variační součinitel, součinitelem orientace drátků κf pro uvážení vlivu ori entace vláken (např. pro desky vyráběné ve vodorovné poloze κf = 1 pro ohyb a tah), součinitelem času αc = 0,85 pro uvážení vlivu dlouhodobých účinků na reziduální tahovou pevnost drátkobetonu, ε ct 2 dílčím součinitelem spolehlivosti 1/γ ct = 1/1,25. Návrhová reziduální pevnost se stanoví podle vztahu: ctd [ ] 25 3,5 0,1 ctd,u = α c ctr,u / γ ct resp. ctd,s = α c ctr,s / γ ct c G F c ctd,l2 = α c ctr,l2 / γ ct ctd,l1 = α c ctr,l1 / γ ct L =. (1) Odolnost v ohybu, ve smyku a v protlačení Určení únosnosti v ohybu Ohybová únosnost drátkobetonového průřezu může být stanovena za pomoci kteréhokol i z konstitutivních zákonů. Návrh ohýbaného průřezu nebo průřezu namáhaného kombinací ohybového momentu a normálové síly vychází z následujících předpokladů: zachování rovinnosti průřezu, průběh přetvoření je stejný jako přetvoření železobetonu; proto platí tytéž mezní hodnoty jako pro železobeton: ε c < 3,5 (beton v tlaku), (2) ε c < 25 (ocel nebo drátkobeton v tahu). σ ct [N/mm2 ] Ohybová únosnost se spočítá ze statické rovnováhy. Obr. 3 schematicky 56 BETON technologie konstrukce sanace 5/2016

3 d h b ε s bzw. εct [ ] ε ct,u = 25 ε ct = 3,5 0 ε ε c2 c2u ε ct [ ] F c σ ct F F s z z s Obr. 1 Vývoj zkoušení drátkobetonu a návrhových předpisů pro drátkobeton od roku 1980 do současnosti Fig. 1 Evolution o SFRC test and design standards rom 1980 to present Obr. 2 Trilineární pracovní diagram drátkobetonu v tahu pro návrh průřezu lineárními metodami v MSÚ (čárkovaná čára ukazuje bilineární pracovní diagram) Fig. 2 The tri-linear stress-strain curve o SFRC in the tension zone or cross-section design at the ultimate limit state (except or non-linear methods) (the dashed line represents the stress block) Obr. 3 Statická rovnováha v ohýbaném průřezu Fig. 3 Static equilibrium o the cross section under bending ukazuje vztahy mezi napětím (silami) a přetvořením. Na rozdíl od návrhu železobetonového průřezu se drátkobeton v tahu uvažuje, tj. vlákna se podílejí na únosnosti průřezu. Moment únosnosti průřezu lze pak ormulovat takto: M R = F z + F s z s. (3) Určení únosnosti ve smyku a v protlačení Vliv drátků na smykovou únosnost a únosnost v protlačení lze uvážit pomocí dalšího členu příslušné rovnice. Drátky působí jako smyková výztuž po celém průřezu. Smyková únosnost prvku se zvyšuje jako unkce příspěvků drátků k únosnosti. To může vést ke značné redukci (nebo úplné eliminaci) konvenční smykové výztuže. Montáž třmínků nebo smykových lišt může být vypuště na. Směrnice DAStb zavádí příspěvek drátků k e smykové únosnosti pomocí dalšího členu V Rd,c rovnice používané pro běžný návrh na smyk. To platí i pro desky s konvenční smykovou výztuží i bez ní: VRd,c = V Rd,c + V Rd,c (bez konvenční smykové výztuže), (4) VRd,s = V Rd,s + V Rd,c V Rd,max (s konvenční smykovou výztuží), (5) kde VRd,c je návrhová únosnost ve smyku drátkobetonového prvku bez smykové výztuže, VRd,s návrhová únosnost ve smyku drátkobetonového prvku se smykovou výztuží, V Rd,c návrhová hodnota příspěvku drátků k smykové únosnosti V Rd,c c G F ct Lb h w =, (6) kde b w je šířka prvku a h celková výška průřezu. Únosnost V Rd,c je unkcí vlastností drátkobetonu a výšky h. Její vliv se tedy projeví zvláště u masivních průřezů. Výpočet šířky trhlin Postup výpočtu šířky trhlin se shoduje s metodou uváděnou v EC2 pro železobetonové konstrukce. Pravidla EC2 jsou podle směrnice DAStb rozšířena o vliv tahové pevnosti drátkobetonu po vzniku trhlin. To se provede zavedením koeicientu α jako poměru pevnosti po vzniku trhlin k pevnosti při vzniku první trhliny. Podstatou je, že díky nárůstu tahové pevnosti po vzniku trhlin se síla uvolněná při vzniku trhliny sníží. Část této síly přenášejí drátky. V důsledku toho se redukuje síla přenášená betonářskou výztuží, takže přetvoření betonářské výztuže, stejně jako vzdálenost trhlin jsou menší. w k = s r,max (ε sm ε cm ), (7) ds s = 1 r,max ( ) 3,6p,e d s s ( 1 ), (8) 3,6 ct,e ct,e ( 1 0,4 ) s p,e = sm cm Es s 0,6 ( 1 ) E, (9) s Firemní prezentace 57

4 5 kde s r,max je maximální vzdálenost trhlin, εsm průměrná hodnota poměrného přetvoření výztuže, ε cm průměrná hodnota poměrného přetvoření betonu mezi trhlinami, α poměr tahové pevnosti po vzniku trhliny k tahové pevnosti při vzniku trhliny ve stáří 28 dní, včetně vlivu velikosti prvku a orien tace vláken, d s průměr betonářské výztuže, ρ p,e stupeň vyztužení, σ s napětí ve výztuži spočítané bez uvážení vlivu drátků a ct,e je eektivní pevnost betonu v tahu v okamžiku, kdy se předpokládá vznik první trhliny. Pro tlusté prvky se zavádějí další pravidla. Pro jistou šířku trhliny může použití ocelových vláken značně snížit požadované množství výztuže. Lze uplatnit i další vlivy jako např. využití menších proilů. Zavedením normalizovaného poměru α stanoveného na základě 28denní pevnosti a jeho vynásobením hodnotou ct,e je vliv vláken přizpůsoben stáří betonu, které se při navrhování běžně uvažuje. Provádění a kontrola kvality Pro kontrolu kvality a monitoring výroby poskytuje směrnice DAStb pravidla a zásady v částech 2 a 3. Výrobce musí určit vlastnosti drátkobetonu ve výchozích testech, které zahrnují standardní zkoušky jako zkoušku tlakové pevnosti, o bsah vzduchu atd. Třída drátkobetonu má být odvozena z charakteristických reziduálních pevností. Pro dodržení určené třídy navržené drátkobetonové směsi je aplikován přísný proces kontroly, aby byl dodán odpovídající drátkobeton. To zna mená, že vedle požadavků normy EN 206-1 pro čerstvý a ztvrdlý beton musí být splněn deinovaný proces kontroly drátků a míchání drátkobetonu. Složení betonu nesmí být změněno. Technologická kontrola se zaměřuje na všechny kroky, které jsou podstatné pro opětovné vytvoření směsi z úvodního testování. Kontroluje se identiikace správného typu vlákna a detailně je sledován postup míchání, použití správných složek směsi, přípustné odchylky od předepsaného složení a homogenity. Doplňkové testy trámců jsou požadovány pouze jednou do roka a také v případě pochybností nebo při změně návrhu betonové směsi nebo její složky. Pro ověření homogenity drátkobetonu je preerovanou metodou zkouška rozplavením, jejíž výsledky jsou k dispozici téměř okamžitě (na rozdíl od zkoušek na trámcích, které jsou časově náročné). Tab. 1 Porovnání kombinovaného vyztužení a tradičního vyztužení základové desky tloušťky 1 500 mm Tab. 1 Comparison o combined reinorced concrete solution and traditionally reinorced concrete solution or the 1 500 mm thick slab Řešení Kombinované vyztužení Tradiční železobeton základní vyztužení Ø12 100 mm v obou směrech, horní a spodní povrch Bamtec(R) 2 Ø14 100 mm v obou směrech, horní a spodní povrch prutová výztuž obsah drátků 30 kg/m³ Dramix 3D 80/60BG smyková výztuž třmínkové lišty KONSTRUKČNÍ APLIKACE DRÁTKOBETONU Konstrukční aplikací drátkobetonu se rozumí použití drátkobetonu v konstrukcích a prvcích, kde plní nosnou unkci. To je hlavní odlišnost od známého a všeobecně používaného užití drátkobetonu v průmyslových podlahách. Takové konstrukce musí odolávat různým kombinacím zatížení jako zatížení větrem, zemětřesením a dalším typům zatížení v průběhu životnosti. Příklady konstrukcí spadajících do této kategorie jsou základové desky obytných a průmyslových staveb a základy regálových systémů ve skladech. Všechny tyto konstrukce je možné navrhovat podle směrnice DAStb a normy DIN EN 1992-1-1/NA. V této kapitole jsou představeny tři reerenční stavby, které byly takto navrženy. Základová deska obytných domů: IBV Nový Martin (Slovensko) Prvním příkladem konstrukční aplikace drátkobetonu je základová deska obytných staveb s kombinovanou výztuží v Novém Martině na Slovensku (2013). Deska byla navržena především na mezní stav použitelnosti. Požadavkem bylo omezení průměrné šířky trhlin v základové desce o rozměrech 34 12 m na 0,15 mm. Zatížení je přenášeno předev ším základovými pasy pod nejvíce zatíženými prvky (stěny, sloupy). Kvůli splnění přísných požadavků MSP byla deska tloušťky 170 mm z betonu C20/25 vy ztužena drátky Dramix 4D 65/60BG v množství 25 kg/m³ v kombinaci se sítěmi (Ø8 150/150 mm) při horním povrchu desky. Dramix 4D 65/60BG je drátek o délce 60 mm, proilu 0,9 mm, s tahovou pevností 1 500 MPa a s tvarem, který vylepšuje kotvení drátku v betonu. Speciální návrh maximalizuje vysokou účinnost v mezním stavu použitelnosti. Ve srovnání s tradičně navrženou deskou bylo díky úspoře materiálu a času dosaženo celkové úspory inančních nákladů ve výši 10 %. Základová deska průmyslové stavby: továrna Carl Zeiss AG v Oberkochenu (Německo) Druhou prezentovanou aplikací je těžká základová deska průmyslového objektu továrny Carl Zeiss AG v Oberkochenu v Německu. V továrně jsou místnosti s přísnými požadavky na čistotu (tzv. čisté prostory), doplňkový servis pro ventilační potrubí a další technické instalace. Po straně objektu přiléhá vícepodlažní kancelářská budova. Kvůli 58 BETON technologie konstrukce sanace 5/2016

Obr. 4 Základová deska obytných budov: IBV Nový Martin vyztužení drátky Dramix 4D 65/60BG Fig. 4 Residential rat slab: IBV Nový Martin reinorced with Dramix 4D 65/60BG Obr. 5 Betonáž základové desky továrny Carl Zeiss AG v Oberkochenu Fig. 5 Casting o oundation rat slab o the Carl Zeiss AG actory in Oberkochen Obr. 6 Budova s regálovým systémem Crop s v Ooigemu v Belgii, vyztužení drátky Dramix 5D 65/60BG Fig. 6 Clad rack building Crop s, Ooigem, Belgium. Reinorced with Dramix 5D 65/60BG Zdroje: [1] DAStb Richtlinie Stahlaserbeton 2012-11. DAStb technical rule Steel Fibre Concrete. Berlin, 2012-11. [2] DIN EN 1992-1-1/NA. Design o concrete structures Part 1-1: General rules and rules or buildings. Brussels: CEN, 2004. [3] POUILLON, S., VITT, G. Hybrid concrete in heavy mat oundations. In: FRC Joint-ACI-FIB International Workshop. Montreal, Canada, 2014. 6 přísným požadavkům na omezení vibrací byla požadována těžká základová deska. Průměrná tloušťka desky musela být 1 500 mm a průměrná šířka trhliny byla omezena hodnotou 0,3 mm, což je pro tak tlustou desku opravdu výzva. Kombinované vyztužení 30 kg/m³ drátků Dramix 3D 80/60BG a betonářská výztuž Bamtec (R) (Ø12 100/100 mm) při obou površích splňuje požadavky mezního stavu únosnosti, požadavky na omezení vibrací a další požadavky mezního stavu použitelnosti. Vedle úspor oceli má použité řešení ve srovnání se simulovaným tradičním řešením výhody spočívající v kvalitě, trvanlivosti, snadnosti provádění, vhodné metodě výstavby a menší časové náročnosti. V tab. 1 je porovnáno řešení s kombinovanou výztuží a tradiční řešení. Základ pro regálový systém: Crop s v Ooigemu (Belgie) Posledním příkladem využití drátkobetonu v konstrukčních aplikacích je základová deska regálového systému. Regálový systém budovy skladu podpírá i stěny a střechu skladu. Konstrukce regálů tak přenáší nejen zatížení od skladovaného zboží, ale musí přenést také vnější zatížení jako zatížení větrem, sněhem a zemětřesením. Regálový systém, který podpírá objekt Crop's v Ooigemu v Belgii, má výšku přes 30 m. Pro návrh základové desky jsou důležité dva zatěžovací stavy: situace, kdy ouká silný vítr v okamžiku, kdy jsou regály prázdné, a situace s regály zcela zaplněnými zbožím. První zatěžovací situace způsobuje velké ohybové momenty na spodním okraji desky od toho, jak vítr nadzvedává její okraje. Proto jsou okraje silnější (800 mm oproti 500 mm v ostatních částech desky) a mají přídavnou výztuž u spodního povrchu. Druhá zatěžovací situace vyvolává vnitřní ohybové momenty pod regálovými stojkami. Aby byly splněny požadavky na stabilitu, je deska vyztužena drátky (25 kg/m³ drátků Dramix 5D 65/60BG) a sítěmi při horním ( 10 150/150 mm) a spodním povrchu ( 8 150/150 mm). ZÁVĚRY Konstrukční aplikace drátkobetonu se liší od zavedeného užití drátkobetonu v podlahách větším důrazem na statický návrh. Příkladem konstrukčního využití drátkobetonu, kde jsou drátky doplňkovou výztuží k přenášení ohybových momentů a posouvajících sil, jsou základové desky. Známé přínosy drátků na redukci šířky trhlin mohou být v kombinaci s konvenční výztuží využity i v numerickém modelu. Příspěvek drátků lze spočítat pomocí německé verze Eurokódu 2 (DIN EN 1992-1-1/NA) ve spojení se směrnicí pro drátkobeton. Použití drátků vede ke značné úspoře tradiční výztuže a optimalizaci procesu výstavby. Výhody tohoto technického řešení a principy návrhu jsou v článku vysvětleny s odkazem na některé příklady evropských projektů. Dr. Steven Pouillon N.V. Bekaert S.A., Belgie e-mail: steven.pouillon @bekaert.com Příspěvek na toto téma zazněl na konerenci Fibreconcrete 2015 v Praze. Redakce děkuje Ing. Ivě Broukalové, Ph.D., za překlad a spolupráci při přípravě článku. Firemní prezentace JORDAHL & PFEIFER Stavební technika, s.r.o. RAPIDOBAT CRETCON HD NOVÉ MĚŘÍTKO PRO POHLEDOVÝ BETON S papírovým bedněním sloupů RAPIDOBAT Cretcon HD dosáhnete bezvadných povrchů pohledového betonu, jakých dosud nebylo možno docílit. Díky nové speciální vnitřní vrstvě bude pohledový beton bez pórů a s vyrovnanou barevností. www.jpcz.cz 59