*UOHSX007TNUB* UOHSX007TNUB ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0806/2015/VZ-39850/2015/533/LMa Brno: 18. listopadu 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil zadavatel Česká republika Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha Nové Město, při zadávání veřejné zakázky Výkon funkce projektového manažera pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016 v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2014 pod ev. č. 486052 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 111-195965, vydává dle ustanovení 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Česká republika Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha Nové Město se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. 84 odst. 7 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Výkon funkce projektového manažera
pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016 zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2014 pod ev. č. 486052 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 111-195965, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 12. 2014, tedy do 19. 12. 2014, avšak toto oznámení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 20. 10. 2015. II. Zadavatel Česká republika Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha Nové Město se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce Výkon funkce projektového manažera pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016 zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2014 pod ev. č. 486052 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 111-195965, ve lhůtě do 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 12. 2014, tedy do 31. 12. 2014, avšak předmětnou písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu až dne 30. 10. 2015. III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli Česká republika Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha Nové Město ukládá, pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Česká republika Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha Nové Město (dále jen zadavatel ) zahájil dne 6. 6. 2014 zadávací řízení na veřejnou zakázku Výkon funkce projektového manažera pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016 zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2014 pod ev. č. 486052 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 111-195965 (dále jen veřejná zakázka ). 2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce poskytování konzultačních a poradenských služeb zadavateli v souvislosti s výkonem funkce projektového manažera při realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací na území ČR. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v bodu II.4) oznámení předběžných informací stanovena na 130 000 000 Kč bez DPH. 2
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), obdržel dne 23. 10. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 4. K postavení zadavatele Úřad uvádí, že Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy, jehož působnost je vymezena ust. 12 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu ust. 2 odst. 2 písm. a) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách. K výroku I. příkazu 5. Podle ust. 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle ust. 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. 6. V šetřeném případě zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 12. 2014 zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Oznámení o zrušení zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku byl tedy zadavatel povinen odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 19. 12. 2014. 7. Jak vyplývá z informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek, zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných dne 20. 10. 2015, tj. 308 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. 8. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel nesplnil zákonnou povinnost zaslat oznámení o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 3 dnů ode dne přijetí tohoto rozhodnutí. Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel tuto povinnost nesplnil ani zasláním oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku odeslaným k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 10. 2015, neboť toto oznámení bylo odesláno až po uplynutí lhůty stanovené v ust. 84 odst. 7 zákona. 9. Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dne 16. 12. 2014, tedy do 19. 12. 2014, avšak toto oznámení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 20. 10. 2015. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. 3
K výroku II. příkazu 10. Podle ust. 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Ukončením zadávacího řízení se rozumí buď uzavření smlouvy ( 82 zákona), nebo zrušení zadávacího řízení ( 84 zákona). 11. V šetřeném případě zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 12. 2014 zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku a písemnou zprávu o veřejné zakázce byl tedy povinen na profilu uveřejnit do dne 31. 12. 2014. 12. Podle informací uvedených na profilu zadavatele byla písemná zpráva zadavatele uveřejněna dne 30. 10. 2015, tj. 318 dnů od ukončení zadávacího řízení. 13. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel nesplnil zákonnou povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel tuto povinnost nesplnil ani uveřejněním předmětné písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele dne 30. 10. 2015, neboť toto uveřejnění uskutečnil až po uplynutí lhůty stanovené v ust. 85 odst. 4 zákona. 14. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 12. 2014, tedy do 31. 12. 2014, avšak předmětnou písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu až dne 30. 10. 2015. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu. K výroku III. příkazu 15. Podle ust. 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 16. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dne 16. 12. 2014, tedy do 19. 12. 2014, avšak toto oznámení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 20. 10. 2015, nedodržel postup stanovený v ust. 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 12. 2014, tedy do 31. 12. 2014, avšak předmětnou písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu až dne 30. 10. 2015. 17. Podle ust. 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 4
18. Podle ust. 121 odst. 3 zákona (účinného od 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 19. V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější. 20. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 23. 10. 2015. Deliktní jednání zadavatele započalo dne 20. 12. 2014 v případě správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, a dne 1. 1. 2015 v případě správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, tedy den následující po marném uplynutí zákonných lhůt pro odeslání příslušných dokumentů k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (v případě správního deliktu specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu) a na profilu zadavatele (v případě správního deliktu specifikovaného ve výroku II. tohoto příkazu). Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. Úřad podotýká, že od spáchání uvedených správních deliktů uběhlo v případě deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu cca 11 měsíců a v případě deliktu podle výroku II. tohoto příkazu uběhlo cca 10 měsíců. 21. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 22. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnosti aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 5
23. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné i úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě zadavatel naplnil skutkové podstaty dvou správních deliktů podle téhož ustanovení zákona. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který z deliktů je v šetřeném případě závažnější, tj. za který je možno uložit přísnější sankci. 24. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž horní hranice možné pokuty za každý z deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu činí 20 000 000 Kč. 25. V souladu se zásadou absorpce Úřad zkoumal, který z deliktů specifikovaných ve výrocích I. a II. tohoto příkazu je závažnější. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ačkoli jsou všechny spáchané správní delikty podle 120 odst. 1 písm. b) zákona z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné, z hlediska skutkových okolností, za nichž byly správní delikty spáchány, shledal jako podstatné následující. Za méně závažný je možno pro účely uložení sankce považovat správní delikt specifikovaný ve výroku II. tohoto příkazu, a to z toho důvodu, že jedním z hlavních cílů povinnosti uveřejnit dokumenty v průběhu zadávání veřejné zakázky, je umožnit kontrolu veřejnosti při vynakládání veřejných prostředků. V šetřeném případě zadavatel neuveřejnil zákonem stanovené dokumenty ve lhůtách stanovených zákonem na dvou místech internetové sítě ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele. Profil zadavatele je obvykle pravidelně sledován pouze ohraničenou skupinou osob, oproti tomu informace uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek sleduje velké množství dodavatelů a široká veřejnost. Nedodržení lhůt pro uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek má tedy vliv na podstatně větší skupinu subjektů než v případě uveřejňování na profilu zadavatele, z čehož Úřad dovozuje větší závažnost deliktu neuveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a proto Úřad přistoupil k uložení pokuty za správní delikt, jehož se zadavatel dopustil tím, že oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení (pozn. tento delikt je uveden ve výroku I. tohoto příkazu). 26. Ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad rovněž přihlédne při výměře pokuty v rámci přitěžujících okolností. 27. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 28. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Úřad uvádí, že uveřejňovací a tedy informativní povinnost stanovenou zákonem považuje za stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností, a tudíž porušení této povinnosti považuje za závažné. Zadavatel zkrátil možnost veřejnosti dozvědět se z Věstníku veřejných zakázek o zrušení zadávacího řízení tím, že oznámení o zrušení 6
zadávacího řízení zadavatel odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až 308 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a omezil tak možnost veřejnosti získat informace, na základě kterých bylo možno domáhat se provedení kontrolní činnosti ze strany kompetentních orgánů státní správy. Následkem spáchání daného správního deliktu je tedy především narušení vnější veřejné kontroly postupu zadavatele. 29. V rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad vychází rovněž z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena zadavatelem na částku 130 000 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak možno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že dílčí narušení možnosti veřejné kontroly u veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota odpovídala nadlimitní veřejné zakázce, představuje zásah vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem. 30. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, nemá Úřad žádné indicie, že by se jednalo o úmyslné omezení možnosti kontroly ze strany veřejnosti, naopak ve prospěch neúmyslného pochybení hovoří skutečnost, že zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku dodatečně uveřejnil. Způsob spáchání správního deliktu tedy nevykazuje znaky svědčící o tom, že by uložená pokuta měla být z tohoto ohledu adekvátním způsobem navýšena, nýbrž naopak hovoří pro její adekvátní snížení. 31. Z hlediska polehčujících okolností přihlédl Úřad ke skutečnosti, že oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadavatel uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dříve, než byla zahájena kontrola postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky ze strany Úřadu na základě podnětu ze dne 23. 10. 2015, ačkoli tak učinil po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a to až po mnoha měsících od okamžiku, kdy zadavateli povinnost uveřejnění vznikla. Úřad zároveň k této polehčující okolnosti uvádí, že ji nelze považovat za okolnost, která by zhojila uvedené porušení zákona. Úřad však k této okolnosti přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce. 32. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel dopustil rovněž dalšího správního deliktu podle ust. 120 odst. 1 písm. b) zákona, když nedodržel postup stanovený v 85 odst. 4 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 12. 2014, tedy do 31. 12. 2014, avšak předmětnou písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu až dne 30. 10. 2015. 33. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) 7
a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. 34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta může jevit jako krajně nespravedlivá, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z údajů uvedených na stránkách zadavatele dostupných na adrese www.mdcr.cz (rozpočet zadavatele pro rok 2014) vyplývá, že objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, se pohybuje v řádu desítek milionů korun. Úřad při stanovování výše pokuty shledal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, nepředstavuje pokuta ve výši 10 000 Kč pokutu likvidační. 35. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši 10 000 Kč uvedenou ve výroku III. tohoto příkazu, tedy na spodní hranici možné sazby. 36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda 8
Obdrží: Česká republika Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha Nové Město Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 9