EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.5.2014 COM(2014) 297 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o přezkumu seznamu kritických surovin pro EU a o provádění iniciativy v oblasti surovin {SWD(2014) 171 final} CS CS
1. ÚVOD Toto sdělení navazuje na sdělení o provádění iniciativy v oblasti surovin ze dne 24. června 2013 1. Předkládá nový seznam kritických surovin a v závěrech uvádí přehled nadcházejících aktivit souvisejících s iniciativou v oblasti surovin, evropským inovačním partnerstvím a částí programu Horizont 2020, která se týká surovin. Souběžný pracovní dokument útvarů Komise shrnuje práce realizované za uplynulý rok v rámci tří pilířů iniciativy v oblasti surovin 2 a rovněž průřezové činnosti. Ve sdělení o surovinách z roku 2011 3 Komise formálně schválila seznam 14 kritických surovin (tj. surovin, jejichž dodávky jsou vysoce rizikové a které mají velký hospodářský význam) a prohlásila, že bude situaci nadále sledovat, aby mohla určit prioritní opatření. Komise se rovněž zavázala, že seznam nejméně jednou za tři roky přezkoumá a aktualizuje. Toto sdělení proto obsahuje revidovaný seznam kritických surovin pro Evropskou unii (viz příloha 1). Účelem seznamu je přispět k provádění průmyslové politiky EU a zajistit, aby se konkurenceschopnost evropského průmyslu zvýšila prostřednictvím akcí v ostatních oblastech politiky. To by mělo zvýšit celkovou konkurenceschopnost hospodářství EU, v souladu s cílem Komise zvýšit do roku 2020 příspěvek průmyslu k HDP až na 20 %. Měla by se tak i stimulovat evropská produkce kritických surovin a usnadnit zahájení nových těžebních činností. Seznam se využívá také při určování prioritních potřeb a opatření. Slouží například jako pomůcka při sjednávání obchodních dohod, napadání opatření narušujících trh nebo při podpoře výzkumu a inovací. K dispozici je však velmi málo informací o jeho využívání členskými státy a průmyslem. Dále stojí za upozornění, že pro evropské hospodářství jsou důležité všechny suroviny bez ohledu na to, zda se řadí k těm kritickým, a že by neměla být nějaká surovina nebo její dostupnost pro evropské hospodářství opomíjena jen proto, že se neřadí mezi kritické suroviny. 2. PŘEZKUM SEZNAMU KRITICKÝCH SUROVIN PRO EU Přezkum, první od schválení seznamu v roce 2011, byl proveden se třemi hlavními cíli: a) Rozšíření rozsahu analyzovaných surovin Studie z roku 2013 analyzovala 54 neenergetických, nepotravinářských surovin (v roce 2010 jich bylo analyzováno 41) pomocí téže metodiky, jakou použila předchozí studie. Tento rozšířený rozsah zahrnuje sedm nových abiotických surovin a tři biotické suroviny (kaučuk, celulóza a jehličnaté řezivo). Seznam kritických surovin z roku 2014 obsahuje 13 ze 14 surovin uvedených v předchozí studii, 1 COM(2013) 442 final. 2 Třemi pilíři jsou: 1. zajištění spravedlivých a udržitelných dodávek surovin ze světových trhů; 2. zajištění udržitelného přísunu surovin v rámci EU; 3. zvýšení účinnosti zdrojů a objemu recyklace. Komise bude prostřednictvím takových pracovních dokumentů svých útvarů nadále podávat zprávy o provádění iniciativy v oblasti surovin. 3 KOM(2011) 25 v konečném znění, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin. 2
z původního seznamu byl vypuštěn pouze tantal (vzhledem k nižšímu riziku spojenému s dodávkami). Bylo přidáno šest surovin: boritany, chrom, koksovatelné uhlí, magnezit, fosfátová hornina a křemíkový kov. b) Vylepšení analýzy a využití doplňujících údajů Ve srovnání se studií z roku 2010 tato studie uvádí více podrobností o prvcích vzácných zemin, které rozděluje na těžké a lehké. Tyto kategorie v novém seznamu figurují jako samostatné položky. Studie obsahuje nové evropské údaje a u všech kritických surovin je uvedeno posouzení hodnotového řetězce. c) Zachování porovnatelnosti se studií z roku 2010 Aby bylo možné srovnávat se zprávou z roku 2010, nedošlo k zásadní změně metodiky. Nové informace a poznatky, například o dodavatelských řetězcích navazujících odvětví, proto byly použity k vylepšení kvalitativní analýzy, a nikoli kvantitativní metodiky. Nová zpráva obsahuje doporučení ohledně změny metodiky pro následující zprávu plánovanou na rok 2016. Nový seznam uvedený v příloze 1 sestává z 20 kritických surovin a u každé položky udává klíčové údaje. 3. ZÁVĚR Iniciativa v oblasti surovin je střednědobý až dlouhodobý projekt. Obecně vzato se při provádění této iniciativy dosáhlo významného pokroku, především pokud jde o její první a třetí pilíř. Většina opatření předjímaných ve dvou výše uvedených sděleních byla uskutečněna, avšak ukazatele, které by umožnily monitorování výsledků, stále nejsou k dispozici. Očekává se, že nyní již dobře zavedené evropské inovační partnerství a program Horizont 2020 budou v nadcházejících letech hnací silou pokroku v celé řadě oblastí. Hlavní prioritou by nyní měl být další rozvoj druhého pilíře, zejména pokud jde o rámcové podmínky pro těžbu a rozšiřování znalostní základny v oblasti surovin. Součástí tohoto rozvoje by mohlo být vytvoření celoevropské znalostní základny v oblasti neenergetických, nezemědělských surovin do roku 2020 a určení příslušných ukazatelů pro hodnocení pokroku. Nejpozději na začátku roku 2015 má Komise v úmyslu vypracovat dokument o klíčových otázkách těžby na mořském dně. Komise vypracuje sdělení o evropském inovačním partnerství, ve kterém vysvětlí, jakým způsobem hodlá spolu s členskými státy, průmyslovými odvětvími, akademickou obcí a nevládními organizacemi spolupracovat při provádění strategického prováděcího plánu EIP v praxi. Od zahájení své činnosti pořádá EIP výroční konference na vysoké úrovni. Na podzim 2014 se konference uskuteční v Itálii. Bude na ní představena řada klíčových závazků v oblasti surovin. V roce 2014 bude započata další fáze strategického plánování výzkumu na období 2016 2018. Prioritami v oblasti surovin budou průmyslové demonstrace a pilotní činnosti. Po zveřejnění výzvy dne 14. února 2014, jejíž uzávěrka je stanovena na 10. září 2014, zahájil Evropský inovační a technologický institut proces výběru členů znalostního a inovačního společenství (ZIS) v oblasti surovin. Toto společenství spojí vysokoškolské, výzkumné a obchodní organizace za účelem posílení inovační kapacity EU v oblasti surovin. 3
Závěrečné setkání členů Evropské kompetenční sítě pro vzácné zeminy (ERECON) se uskuteční na konci roku 2014. Na tomto setkání budou poskytnuty odvětvové dokumenty a politická doporučení. Na zbývající část roku 2014 jsou naplánována diplomatická jednání s Grónskem, Africkou unií a několika technologicky vyspělými zeměmi, například s USA a Kanadou, zaměřená na suroviny. Od roku 2015 bude možné diplomacii v oblasti surovin i různá opatření pro rozvoj podnikání společně s partnery mimo EU provádět pomocí nového nástroje partnerství. V závěrech Evropské rady z března 2014 se uvádí, že by měla i nadále pokračovat snaha o zlepšení přístupu na trhy po celém světě usnadněním začleňování evropských společností do globálních hodnotových řetězců a podporou volného, spravedlivého a otevřeného obchodu při současném prosazování svých zájmů v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu. [...] Je také třeba pokračovat v činnosti zaměřené na zajištění přístupu ke klíčovým surovinám. V souladu s těmito závěry budou mít vysokou prioritu jednání o obchodních pravidlech a jejich prosazování, se zvláštním důrazem na jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství se Spojenými státy. Pokud jde o třetí pilíř, bude v roce 2014 nejvyšší prioritou přezkum politiky v oblasti odpadů, včetně revize cílů. 4
Příloha 1 Seznam kritických surovin Dvacet níže uvedených surovin je kritických, neboť rizika nedostatečných dodávek a jejich dopady na hospodářství jsou v případě těchto surovin vyšší než u většiny ostatních surovin. Z tabulky jednoznačně vyplývá, že nejvýznamnější zemí, pokud jde o světové dodávky 20 kritických surovin, je Čína. Několik dalších zemí má dominantní postavení v dodávkách některé konkrétní suroviny, například Brazílie (niob). Dodávky ostatních surovin, například platinových kovů a boritanů, jsou rozmanitější, avšak stále koncentrované. Rizika spojená s takovouto koncentrací produkce jsou v mnoha případech prohlubována nízkou mírou nahraditelnosti a úrovní recyklace. Suroviny Antimon Hlavní producenti (2010, 2011, 2012) Čína 86 % Bolívie 3 % Tádžikistán 3 % Hlavní zdroje dodávek do EU (většinou v roce 2012) Čína 92 % (surový a práškový) Vietnam (surový a práškový) 3 % Kyrgyzstán 2 % (surový a práškový); Rusko 2 % (surový a práškový) Index nahraditelnosti* Míra recyklace po skončení životnosti** 0,62 11 % USA 90 % Beryllium Čína 9 % USA, Čína a Mosambik 4 0,85 19 % Boritany Chrom Kobalt Mosambik 1 % Turecko 41 % USA 33 % Jižní Afrika 43 % Kazachstán 20 % Turecko 98 % (přírodní boritany) a 86 % (rafinované boritany) USA 6 %, Peru 2 % (rafinované boritany); Argentina 2 % (přírodní boritany) Jižní Afrika 80 % Turecko 16 % Indie 13 % Ostatní 4 % Demokratická republika Kongo 56 % Čína 6 %; Rusko 6 %; Rusko 96 % (kobaltové rudy a koncentráty) USA 3 % (kobaltové rudy a koncentráty) 0,88 0 % 0,96 13 % 0,71 16 % 4 Podléhá značným výkyvům. 5
Zambie 6 % Koksovatelné uhlí Čína 53 % USA 41 % Austrálie 18 % Austrálie 37 % Rusko 8 %; USA 8 % Čína 56 % Rusko 9 % Mexiko 48 % 0,68 0 % Fluorit Mexiko 18 % Čína 13 % 0,80 0 % Mongolsko 7 % Čína 69 % (rafinované) Německo 10 % Gallium 5 (rafinované) Kazachstán 6 % (rafinované) Čína 59 % Jižní Afrika 12 % USA 49 % Čína 39 % Hongkong 8 % Čína 47 % 0,60 0 % Germanium Kanada 17 % USA 35 % USA 15 % Rusko 14 % 0,86 0 % Čína 58 % Čína 24 % Indium Magnezit Hořčík Japonsko 10 % Hongkong 19 % Korea 10 % Kanada 13 % Kanada 10 % Japonsko 11 % Čína 69 % Turecko 91 % Rusko 6 %; Slovensko 6 % Čína 86 % Čína 8 % Čína 91 % Rusko 5 % Izrael 5 % Izrael 4 % Rusko 2 % 0,82 0 % 0,72 0 % 0,64 14 % Čína 68 % Čína 57 % Přírodní grafit Niob Fosfátová hornina Indie 14 % Brazílie 15 % Brazílie 7 % Norsko 9 % Brazílie 92 % Brazílie 86 % (Feroniob) Kanada 7 % Kanada 14 % (Feroniob) Čína 38 % Maroko 33 % USA 17 % Alžírsko 13 % 0,72 0 % 0,69 11 % 0,98 0 % 5 Gallium je vedlejší produkt; nejnovější dostupné údaje se vztahují k produkční kapacitě, nikoli k samotné produkci. 6
Platinové kovy Maroko 15 % Rusko 11 % Jižní Afrika 61 % Jižní Afrika 32 % Rusko 27 % USA 22 % 0,83 35 % Zimbabwe 5 % Rusko 19 % Těžké prvky vzácných zemin Lehké prvky vzácných zemin Čína 99 % Austrálie 1 % Čína 87 % USA 7 % Austrálie 3 % Čína 41 % (všechny prvky vzácných zemin) Rusko 35 % (všechny prvky vzácných zemin) USA 17 % (všechny prvky vzácných zemin) 0,77 0 % 0,67 0 % Křemíkový kov Čína 56 % Norsko 38 % Brazílie 11 % Brazílie 24 % USA 8 %; Norsko 8 % Čína 8 % Francie 6 % Rusko 7 % Čína 85 % Rusko 98 % 0,81 0 % Wolfram Rusko 4 % Bolívie 2 % Bolívie 2 % 0,70 37 % Šest nových kritických surovin je ve výše uvedené tabulce vyznačeno tmavě šedou barvou. Na rozdíl od zprávy z roku 2010 byly těžké prvky vzácných zemin, lehké prvky vzácných zemin a skandium posuzovány zvlášť, a nikoli v rámci jedné skupiny označené jako vzácné zeminy. Těžké a lehké prvky vzácných zemin jsou vyznačeny světle šedou barvou. Šipky u hlavních producentů a hlavních zdrojů dodávek do EU označují nárůst nebo pokles přibližně o 10 procentních bodů oproti hodnotám uvedeným ve zprávě o kritických surovinách z roku 2010. Poznámky: (*) Index nahraditelnosti měří obtížnost při nahrazování dotyčné suroviny udávanou u všech příkladů jejího využití. Hodnoty tohoto indexu se pohybují v rozmezí 0 až 1, přičemž 1 znamená nejmenší nahraditelnost. (**) Míra recyklace po skončení životnosti udává procentní podíl kovu a kovových výrobků, které se vyrábějí z kovového šrotu a dalších zbytků s nízkým obsahem kovu z celkového množství šrotu ve světě. Zdroj: Sestaveno na základě zprávy o kritických surovinách pro EU ( Critical raw materials for the EU ) vypracované v roce 2014 ad hoc pracovní skupinou pro určení kritických surovin v rámci skupiny pro dodávky surovin. 7