1.Setkání znalostní platformy

Podobné dokumenty
PhDr. Petr Winkler Národní ústav duševního zdraví

Prezentace pro Asociaci komunitních služeb: měření impaktu služeb NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Proces identifikace (cost- ) efektivních intervencí. Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal

Reforma psychiatrické péče. MUDr. Dita Protopopová, Ph.D

Možnosti terapie psychických onemocnění

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Shrnutí zjištění z Průběžné evaluační zprávy

Recovery v rozvoji systému psychiatrické péče založeném na evidenci

Setkání MERRPS

Setkání expertní platformy Klecany

: Indikátory kvality psychiatrické péče obecný úvod : Indikátory kvality psychiatrické péče - workshop

Indikátory kvality psychiatrické péče

Komorbidity a kognitivní porucha

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Program Zdraví v rámci EHP fondů

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

9803/05 IH/rl 1 DG I

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2002

Současný stav české psychiatrické péče v číslech

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny

Aktuální stav reformy psychiatrické péče

Aktuality k reformě psychiatrické péče. MUDr. Martin Hollý, Ing. Michael Viereckl

Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice iniciativa Fit for Work Europe

Reforma psychiatrické péče v ČR akutality

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Společně proti infekcím aneb jak najít ekonomické argumenty pro prevenci HAI. Petr Havlíček

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc Martina Mátlová Česká alzheimerovská společnost, o.p.s.

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Farmakoekonomika v psychiatrii zvyšování kvality péče. Ladislav Hosák Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové

PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2010 k provedení 2. akčního programu Společenství v oblasti zdraví ( ) Eva Sobotková

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky

Martin Nekola, František Ochrana, Blanka Tollarová, Arnošt Veselý

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Zdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku.

Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu

Role lidí s duševním onemocněním v rozvoji systému péče o duševní zdraví založená na evidenci. Dana Chrtková

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS

Integrovaný operační program. Oblast intervence - Služby v oblasti veřejného zdraví

Nová Koncepce ekonomického zpravodajství resortu zdravotnictví Seminář: Rekonstrukce Národního zdravotnického informačního systému

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

Souvisí chudoba sduševním zdravím?

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Cost of illness studies

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Činnost oboru psychiatrie

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2003

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

Programovací období ESIF Výjezdní zasedání Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Znojmo

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Stigma spjaté s duševním onemocněním a současné snahy o destigmatizaci v ČR Eva Tušková, Národní ústav duševního zdraví

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Transkript:

1.Setkání znalostní platformy

A think tank, policy institute, or research institute is an organization that performs research and advocacy concerning topics such as social policy, political strategy, economics, military, technology, and culture. 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

MERRPS Společenská iniciativa, jejímž cílem je maximální kvalita psychiatrické péče v ČR dosahovaná skrze rozvoj založený na evidenci - Iniciuje a realizuje výzkum - Prosazuje změny v poskytování péče - Sjednocuje stakeholdery - usnadňuje tak jejich činnost a zároveň umocňuje sílu a význam jejich hlasu 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Cíl MERRPS DATA Na důkazech založený rozvoj systému psychiatrické péče Analýzy Rozhodování 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Na evidenci založenený rozvoj Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Analýzy 1. - Systémové - Služeb, programů, intervencí 2. - Klinická efektivita - Ekonomická efektivita Rozhodování 1. - Na úrovni systému - Na úrovni poskytovatelů služeb - Na úrovni uživatelů služeb 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Práce v MERRPS Využívání a optimalizace datových zdrojů Vytvoření plánu evaluací rutinní a jiné Zahraniční rada Vědecký tým Expertní platforma / Think tank Vytvoření konsensu na metodách - outcomes Trénink evaluátorů Evaluace Identifikace cost-efektivních intervencí Prosazování na důkazech založeného rozvoje 3 roky 36 setkání znalostní platformy 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

MERRPS: Způsob práce 36 setkání znalostní platformy + zahraniční supervize 4 bloky podle skupin psychiatrických onemocnění Každý blok obsahuje následující témata: 1. Epidemiologická a ekonomická data 2. Výstupy co sledovat a jak 3. Nákladově efektivní intervence ve světě 4. Jaké intervence by bylo vhodné vyzkoušet / zavést + u kterých stávajících provést hodnocení 5. Práce s daty a datovými systémy nástroje, registry atd. 6. Práce s daty a datovými systémy ekonomická data 7. Schválení změn a návrhy na jejich implementaci Dětská a adolescentní Běžná duševní onemocnění Těžká duševní onemocnění Geriatrická psychiatrie

Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Smysl ekonomických evaluací The central concern of economics is how to use available resources best when these resources are insufficient to meet total needs Robinson BMJ, 1993; 307: 994-996 => Ekonomie se zabývá alokací zdrojů 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá 2 4 3 Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá 2 4 3 Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

Gustavsson A, et al. Cost of disorders of the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol 2011 EU + NORSKO + ISLAND + ŠVÝCARSKO > 160 milionů lidí zasaženo cca třetina obyvatel 26% všech DALY více než jakákoli jiná skupina onemocnění, více než kdekoli jinde na světě 798 billionů => 1550 per capita 60% přímé náklady (37% přímé zdravotnické, 23% přímé nezdravotnické); 40% nepřímé asociované se ztrátou produktivity u pacientů Zátěž pravděpodobně poroste v důsledku stárnutí obyvatel a dalších trendů

Ehler, E., Bednařík, J., Höschl, C., Winkler, P., Suchý, M., & Pátá, M. (2013). Náklady na poruchy mozku v České republice. Cesk Slov Neurol, (2013), 76. ČESKO 10,2 Mld. => 17 159 per capita

CELKOVÉ NÁKLADY 1. DEPRESE 2. DEMENCE 3. PSYCHOTICKÉ PORUCHY 4. ÚZKOSTNÉ PORUCHY 5. ZÁVISLOSTI 6. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY 7. MENTÁLNÍ RETARDACE 8. PORUCHY SPÁNKU 9. TRAUMATICKÁ PORANĚNÍ MOZKU 10. PORUCHY OSOBNOSTI KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ RAKOVINA ( PPP mil., 2010): 113,405 105,163 93,927 74,380 65,684 64,053 43,301 35,425 33,013 27,345 182 150 250

CELKOVÉ NÁKLADY 1. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY 2. DEPRESE 3. PSYCHOTICKÉ PORUCHY 4. DEMENCE 5. ÚZKOSTNÉ PORUCHY 6. ZÁVISLOSTI 7. MENTÁLNÍ RETARDACE 8. BOLESTI HLAVY 9. SPÁNKOVÉ PORUCHY 10. PORANĚNÍ MOZKU ( PPP mil., 2010): 1 609 1 341 1 087 923 915 823 648 442 422 378

Nemoci mozku: 14 % DALY celosvětově a 28 % DALY z nepřenositelných chorob Duševní poruchy: 31.7 % YLL 800.000 sebevražd ročně tj. každých 40 vteřin

Global Burden of Disease Study 1990, 2010 DALY jasně rostoucí trend celosvětově (Murray et al., 2012) Depresivní poruchy - 11. místo, nárůst o 37 % Úzkostné poruchy - 26. místo Alkohol - 35. místo Schizofrenie - 43. místo Alzheimerova choroba a jiné demence - 49. místo Příspěvek potenciálně modifikovatelných rizikových faktorů (Lim et al., 2012) Kouření 2. místo Alkohol 5. místo nárůst o 32% Ostatní drogy 19. místo nárůst o 57%

Global Burden of Disease Study 1990, 2010 Příčiny úmrtí - YLL (Lozano et al., 2012) Sebevraždy 4. místo u lidí mezi 15-49 lety Počet let žitých s onemocněním - YLD (Vos et al., 2012) Depresivní poruchy 2. místo, nárůst o 37 % Úzkostné poruchy 7. místo, nárůst o 37% Drogy (mimo alkohol a tabák) 12. místo, nárůst o 40 % Alkohol 15. místo, nárůst o 32 % Schizofrenie 16. místo, nárůst o 48 % Bipolární afektivní porucha 18. místo, nárůst o 41% Alzheimerova choroba a jiné demence - 24. místo, nárůst o 80%

Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá 2 4 3 Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

% z HDP do zdravotnictví EU15 ø 10,34% EU13 ø 7,14% ČR 7,64% $PPP na osobu EU15 $2513 EU13 $1064 ČR $1329 % ze zdravotnictví do oblasti duševního zdraví Ø EU15 7,9% Ø EU13 5,1% Ø ČR 2,91% $PPP na osobu EU15 $199 EU13 $54 ČR $39

Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá 2 4 3 Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

Alokace zdrojů Nutnost činit rozhodnutí co budeme financovat a proč Příklady: Měl by praktický lékař skenovat každého pacienta pro deprese a sebevražedné jednání? Měla by být lidem s mírnou depresí předepisována psychoterapie, farmakoterapie nebo obojí? Mělo by být několik lekcí mindfulness dostupné každému člověku zdarma jako prevence úzkosti a deprese?

Alokace zdrojů Nutnost činit rozhodnutí co budeme financovat a proč Rozhodnutí mohou být učiněna na základě: - Známostí - tzv. jánabráchysmus - Tradice - za co jsme utráceli vždycky - Strachu - co nám hrozí, pokud někam peníze nealokujeme - ztráta místa, kamarádů, mediální humbuk... - Evidence kde dosáhneme nejlepšího poměru cena/výkon, výkon = zdravotní a sociální benefit

Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá 2 4 3 Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

Evidence kde dosáhneme nejlepšího poměru cena/výkon, výkon = zdravotní a sociální benefit Ekonomovo kritérium pro alokaci zdrojů je efektivita K neefektivní alokaci zdrojů dochází tam, kde by zdroje mohli být alokovány tak, že by zdravotní/sociální benefity byly větší Alokace zdrojů, tedy financování jedné intervence/služby/programu znamená, že nevzniknou benefity, které by vznikly, kdyby byla financována jiná intervence/služba/program financována nebude Ekonomické evaluace = komparativní analýza alternativních možností v obou sférách nákladů a výnosů (konsekvence ve smyslu zdravotních a sociálních benefitů) Základním úkolem je identifikovat, měřit, oceňovat a porovnávat všechny relevantní náklady a výnosy (konsekvence)

KLÍČ Je hodnoceno obojí náklady a výnosy? NE ANO Obsahuje studie komparaci dvou nebo více alternativ? NE Zvažuje pouze konsekvence Zvažuje pouze náklady 1A Parciální evaluace 1B 2 Parciální evaluace Popis výsledků Popis nákladů Popis poměru náklady/výnosy ANO 3A Parciální evaluace 3B 4 Úplná evaluace Hodnocení efektivity nebo efektivnosti Analýza nákladů Cost-minimization ana Cost-efectiveness ana Cost-utility analýza Cost-benefit analýza

Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá 2 4 3 Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

Závěr Ekonomie péče o duševní zdraví je důležitý nástroj pro rozvoj systému psychiatrické péče a jeho transformaci tak, abychom maximalizovali přínos vynaložených zdrojů pro lidi s duševním onemocněním, jejich blízké a společnost jako celek.

Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR 25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Datová základna psychiatrické péče v ČR Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Rutinní - ÚZIS ekonomická a epidemiologická - ČSÚ Mimořádná - Poskytovatelé služeb zdravotních i sociálních - Zdravotní pojišťovny - Jednotlivá šetření - MINI 2005/2006 - CZEPOS 2015/2016 28.2.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

CZEPOS NÁZEV PROJEKTU CZEch Psychosis Outcome Study CÍLE PROJEKTU odhadnout náklady na psychózy v České republice vytvořit související ekonomický model pro reformu PP METODOLOGIE VÝZKUMNÉ NÁSTROJE prospektivní kohortová studie 4 řízené rozhovory v intervalu 3 měsíců lůžková péče (118 resp., 11 zařízení) komunitní péče (136 resp, 8 poskytovalů soc. služeb ze 7 krajů) SKPS EQ-5D CAN GAF