8a. Geodetické družice Aleš Bezděk Teoretická geodézie 4 FSV ČVUT 2017/2018 LS 1
Družice v minulosti určovali astronomové, plavci, geodeti,... polohu na Zemi pomocí hvězd v dnešní době: pomocí družic specializované geodetické družice vypuštěny buď úplně nebo částečně za účelem řešení geodetických úloh nespecializované geodetické družice jakékoliv družice, které lze využít k řešení některých geodetických úloh, např. určování parametrů gravitačního pole Země, souřadnic stanic a nejsou pro tuto úlohu primárně určeny 2
Družice pasivní družice nejsou vybaveny žádnou aktivní aparaturou příklad: balonová družice PAGEOS koule, odrážející sluneční záření o průměru přes 30 m, sloužící pro určování rozdílů souřadnic stanic v rámci tzv. kosmické triangulace; příklad: geodynamické družice malé hmotné koule, vybavené pouze koutovými odražeči pro měření délek laserem (např. LAGEOS) aktivní družice jsou vybaveny aktivním elektronickým zařízením, umožňujícím nějaký typ měření většina geodetických družic současnosti Následující snímky příklady kosmických misí s ohledem na různé pozorovací techniky 3
GEOS A (NASA 65), i = 59.4, m = 175 kg GEOS B (NASA 68), i = 106, m = 175 kg geodetické družice záblesky, Doppler, radar, koutové odražeče, range and range-rate system pro fotografická (záblesky), laserová a dopplerovská úpozorování 4
PAGEOS (USA), 1966-056A, i = 65, a = 10630 km geodézie, balón rozpad ve dráze 1975 balonová družice o průměru 31 m velmi jasná, určená pro fotografická pozorování použita pro tvorbu prvních globálních souřadnicových systémů (geometrickými metodami) velmi jasná >> snadné pozorování 5
STARLETTE, (Francie), 1975-001A, i = 50, hp = 810 km geodynamická družice geodézie, geodynamika, slapy STELLA, (Francie), 1993-061B, i = 99, hp = 800 km, geodynamická družice geodézie, geodynamika, slapy m = 48 kg 24 cm 6
LAGEOS 1 (USA), 1976-039A, i = 110, a = 5900 km geodynamická družice geodézie, geodynamika, nebeská mechanika LAGEOS 2 (USA a Itálie), 1992-070B, i = 53, a = 5600 km geodynamická družice geodézie, geodynamika, nebeská mechanika 60 cm m = 408 kg 7
průměr 22 cm m = 21 kg GFZ-1 (Německo), 1995-017JE, i = 52, počáteční výška = 390 km, geodynamická družice geodézie, zánik 1999 8
WESTPAC (vypustilo Rusko, vlastní australská firma EOS), 1998-043A, i = 98, a = 7610 km, hp=1230 km geodynamická družice geodézie 9
AJISAI (Japonsko), 1986-061A, i = 50, hp = 1490 km, geodézie, geodynamika koutové odražeče, zrcátka průměr 216 cm m = 685 kg 10
ETALON 1 (Rusko), 1989-001C, i = 65, hp = 19 100 km, ETALON 2 (Rusko), 1989-039B, i = 65, hp = 19 100 km, geodézie, geodynamika testovací družice navigačního systému GLONASS průměr 258 cm m = 1415 kg 11
Altimetrické družice moderní mise nesou na palubě řadu přístrojů někt. přístroje používají měřické techniky kosmické geodézie 12
TOPEX/Poseidon (USA, Francie 92), i = 66, a = 7714 km, m = 2500 kg altimetry, koutové odr., DORIS, GPS altimetrie a oceánografie 13
ERS-1(ESA, 91), ERS-2 (ESA, 95) i = 98, a = 7150 km altimetr, koutové odr., (PRARE na ERS-1 selhal, na ERS-2 měřil) 14
ENVISAT (ESA 2002), i = 98.5, a = 7170 km altimetr, DORIS, koutové odražeče 15
GFO Geosat Follow On (US Navy 98), i = 108, a = 7100 km altimetr, GPS 16
ICESAT (USA, 2003) i = 94, a = 7000 km GPS, laserový altimetr sleduje polární oblasti (Grónsko, Antarktida) 17
JASON-1 (Francie 2001), i = 66.0, a = 7700 km, m = 490 kg DORIS, GPS přijímač, koutové odražeče, altimetr 18
Družicové (navigační) systémy GPS NAVSTAR (USA) GLONASS (Rusko) Galileo (ESA) QZSS (Japonsko): regionální Compass/Beidou (Čína) 19
El Niño jev pozorovaný jihoamerickými rybáři kolem Vánoc El Niño (Jesus): ze španělštiny chlapeček, Ježíšek, Jezulátko oteplení vod rovníkové oblasti Pacifiku u břehů Střední a Jižní Ameriky obr: SST=surface sea temperature zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu důsledek: méně živin, méně ryb, ekonomické problémy atd. deště v obvykle suchých pobřežních oblastech této části Ameriky oslabení pasátů vanoucích směrem na západ sucha na západní straně Pacifiku (jihovýchodní Asie, Austrálie) La Niña opačná klimatická anomálie snížení teploty východního Pacifiku pasáty naopak vanou silněji El Niño Southern Oscillation (ENSO) El Niño-jižní oscilace dnešní název tohoto komplexního jevu 20
El Niño nepravidelný výskyt, každých 2-10 let od r. 1900 bylo cca 30 jevů El Niño větší síla El Niño např. v letech 1982 83, 1997 98, 2014 16 intenzivní El Niño 1997 1998 vymření 16% korálů v důsledku vyšší povrchové teploty oceánu El Niño se projevuje v altimetrických měřeních změna výšky hladiny vůči dlouhodobému průměru SST=sea surface topography, topografie moří SST je odchylka střední hladiny moře od geoidu El Niño se projevuje jako nesezonní (meziroční) anomálie SST o amplitudě 5-20 cm a velkém plošném rozsahu Pozn. (každý obor má svoje oblíbené zkratky): SST=sea surface topography SST=surface sea temperature SST=satellite-to-satellite tracking 21