LINORYTOVÝ KALENDÁŘ 2015 Dvanáct česk ch básníků očima šesti grafiků současných 43 autorských výtisků, z nichž tento má číslo: PAMÁTNÍK NÁRODNÍHO PÍSEMNICTVÍ
Ladislav Sýkora Když rozkvetou u nás jeřáby, chvílemi zavane mi do okna jejich vůně. Zvlášť vpodvečer a po dešti. Jaroslav Seifert leden / january 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Zbyněk Hraba Už se mi k smrti protiví ve svých citech se nimrat. Už se mi k smrti protiví bolestí svou se šimrat. Cynickým smíchem zabušit v marnou ješitnost svoji, stesk svého srdce přehlušit bouřemi, bídou a boji. František Gellner únor / february 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Andrea Ballardini Proti přitažlivosti zemské do výšky volím pád. František Halas březen / march 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Pavel Piekar...Hledíme z příšeří do mlčícího času. Chvějem se daleko od velikého hlasu. Josef Hora duben / april 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Zdenka Hušková Čí jsem? Jsem plískanic a plotů a trav, trav deštěm skloněných a jasných písní bez klokotu a touhy, jež je v nich. Jiří Orten květen / may 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Miloš Sláma V duši mé rozlévá se utěšeně rybník, veliké zrcadlo pokoje, lehounce a bez konce, až do Ráje... Bohuslav Reynek červen / june 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Ladislav Sýkora Vlníte, vlníte se lesy, posunkem dětinským jaksi, schytáváte větrné prameny kraje jak rozhozenou přízi. Richard Weiner červenec / july 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Zbyněk Hraba Nuž rcete, kde jste tenkrát byla? A pod jakými zeměpásy? Nuž rcete, čí jste jaro žila? Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? Já nikdy nechci dohotoven býti... Antonín Sova srpen / august 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Zdenka Hušková Z rosného démantu paprsků trs? Jest to dvé očí za svítání, které svou radost se mnou chrání závojem slz. Jakub Deml září / september 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Andrea Ballardini Půjdeme! řekla - Chtěl bych se ještě rozloučit, řekl. Jak dlouho by to trvalo? řekla. - Jen co bych vykročil, chtěl říci... Vladimír Holan říjen / october 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Pavel Piekar...Tak také dožijí básníci. Do světa písně ven pošlou, smutek si nesou za výslužku v samotu v budoucnu došlou. Petr Bezruč listopad / november 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Miloš Sláma Už vane Bůh a zvony do nás bijí, propasti, skloňte vzdušnou šíji! Jan Zahradníček prosinec / december 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
1/ Jaroslav Seifert (*23. září 1901, Žižkov 10. ledna 1986, Praha) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku ryze českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1984), navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel i titul národního umělce. Nejznámější sbírky Na vlnách TSF (1925) ve stylu poetismu, Všecky krásy světa (1979) paměti. 2/ František Gellner (*19. června 1881, Mladá Boleslav 13. září 1914, prohlášen za nezvěstného na haličské frontě 1. světové války) byl český nadaný básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. V letech 1905 1908 v Paříži studoval malířství. Psal básně, povídky, fejetony, drama i román, překládal a kreslil. Gellner používá banální rýmy, nepoetická slova, častá je u něho i nemetaforičnost. Jeho nejznámější básnickou sbírkou je Po nás ať přijde potopa (1901). Gellnerova poezie je již od samého počátku nesena silnou protispolečenskou revoltou, která se rodí z konfliktu mezi autorovou dychtivou a neutuchající touhou po lásce, upřímnosti i sociální spravedlnosti na straně jedné a malostí doby, pokrytectvím a maloměšťáctvím na straně druhé. 3/ František Halas (*1901 1949) měl krátký, ale intenzivní život naplněný i společenskou angažovaností. Jeho verše jsou výjimečné svou vzletností a jen domnělou jednoduchostí. Byl mistrem zkratky obsahující ve svém jádru napětí skrytých významů. Jeho srdce bylo nemocné, o svůj život bojoval verši. Thyrsos je v jeho díle ojedinělá, eroticky laděná sbírka, kterou jsem se inspiroval. Myslím, že jí chtěl zastřít svou melancholii, i když, jak sám řekl, všecky výklady poezie jsou planým vyrušováním, neboť poezie je snad jedinou věcí na světě, jež vysvětluje sama sebe. 4/ Josef Hora (*8. 7. 1891 21. 6. 1945) byl básník, publicista, novinář. Byl aktivní součástí našeho meziválečného kulturního a společenského života. Jeho básně se dají rozdělit do třech tematických okruhů srdce a svět, čas a ticho a domov a národní osud. Jako první umělec se stal po skončení druhé světové války národním umělcem. 5/ Jiří Orten (*1919, Kutná Hora 1941, Praha) byl talentovaný básník, herec, autor dramatizací, snových próz a deníků. Spolupracoval jako literární a divadelní recenzent. Byl ovlivněn existencionalismem. Kvůli židovskému původu byl vyloučen ze studií. Během protektorátu vydával knihy pod jmény Karel Jílek nebo Jiří Jakub. Jeho tvorba výrazně ovlivnila českou poezii. Zemřel ve věku dvaadvaceti let po srážce se sanitním vozem. Na památku Jiřího Ortena se každoročně od roku 1993 koná festival Ortenova Kutná Hora. 6/ Bohuslav Reynek (*31. 5. 1892, Petrkov 28. 9. 1971, Petrkov) Nedávno ke mně do atelieru přišla mladá studentka čerstvě nadšená pro grafiku. Její nadšení způsobila návštěva výstavy grafik B. Reynka, která byla jejím vůbec prvním setkáním s tímto mimořádným básníkem a grafikem. Osobně si již nepamatuji, zda mě Reynek oslovil prvně jako grafik nebo básník. Jeho tvorba je pro mne tak kompaktní, že ji neodděluji. Ať čtu básně, nebo si prohlížím jeho grafiky, vždy mě okouzlují a unášejí svou prostotou někam nesmírně daleko, a přece jen kousek do našeho dvora, do naší zahrady, kde právě žiji. Jistou paralelu s jeho dílem i osobou vidím v práci a životě mnoha mnichů na řeckém poloostrově Athos, který jsem před pár lety navštívil. Snad právě proto jsem podvědomě volil zpodobnění B. Reynka, velmi volně, jako ikonu. Uctívá své předky i místo jemu posvátné. 7/ Richard Weiner (*6. listopadu 1884, Písek 3. ledna 1937, Praha) byl český básník, prozaik a publicista, v jehož tvorbě jsou nejvýraznějšími prvky rysy expresionismu. Weiner je považován za jednoho z výrazově nejkomplikovanějších autorů české literatury. Vlivy v jeho poezii zahrnují odkazy na lidové říkanky, formy českého barokního básnictví (Bedřich Bridel, Adam Václav Michna z Otradovic), stejně tak jako český symbolismus (Otokar Březina, Otakar Theer), a samozřejmě řadu podnětů z francouzské literatury (Guillaume Apollinaire, Le Grand Jeu). Velkým tématem Weinerovy poezie je téma mystiků. 8/ Antonín Sova (*26. 2. 1864 16. 8. 1928, Pacov) byl básník a prozaik, přední představitel generace 90. let. Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1892 navštívil Itálii. Jeho dílo bylo ovlivněno symbolismem a impresionismem. Jeho přírodní lyrika (Ještě jednou se vrátíme, 1900) je spojena s Jihočeským krajem, jeho milostná poezie (Lyrika lásky a života, 1907) je psána písňovou formou. Sova svými díly útočil proti společnosti a dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace (Vybouřené smutky, 1897, Údolí nového království, 1900, Dobrodružství odvahy, 1906). Roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů Manifest České moderny. 9/ Jakub Deml (*1878, Tasov 1961, Třebíč) byl český kněz, básník, prozaik a esejista. Autor úvah, kritických recenzí, náboženských meditací, deníků a překladů. Přispíval do novin a časopisů. Byl ovlivněn dlouholetým přítelem Otokarem Březinou. Jeho tvorba nese rysy expresionismu, surrealismu a existencionalismu. Zároveň se vyznačuje osobitou poetikou. Pro své vyhraněné názory čelil často zákazům činnosti ze strany církve i státu. 10/ Vladimír Holan (*1905 1980) patří ke gigantům světové poezie, jeho verše jsou obdivovány i v Itálii, kde v šedesátých letech získaly významné ocenění na básnickém festivalu v Taormině. Inspirovalo mě jeho básnické pásmo Toskána, a to i tím, že místa této zvláštní poezie velmi dobře znám, včetně nenápadných, ale přesných detailů, které Holan do těchto veršů vložil. 11/ Petr Bezruč (*15. 9. 1867 17. 2. 1958), vlastním jménem Vladimír Vašek, je jedním z nejzáhadnějších zjevů naší literatury. Celý život (mimo 4 let studií v Praze) prožil na Moravě mezi Opavou, Brnem, Frýdkem-Místkem a Hanou. Autor jediné básnické sbírky, kterou napsal v letech 1899 až 1904. Ta v témže roce vyšla pod názvem Slezské číslo v 1. čísle Besed času v nákladu 3 000 výtisků. Od té doby jsou Slezské písně jednou z nejpozoruhodnějších a nejznámějších básnických sbírek. Vycházejí stále v nových nákladech (pozoruhodné bylo první vydání pod tímto názvem, které vydal v roce 1909 Spolek českých bibliofilů v grafické úpravě Vojtěcha Preissiga). Po této sbírce však Petr Bezruč publikoval už jenom drobnější básně, takže se pro celý národ stal básníkem jediné básnické sbírky. 12/ Jan Zahradníček (*17. 1. 1905, Mastník 7. 10. 1960, Vlčatín) Poezii J. Zahradníčka obdivuji už z doby totality v naší zemi, kdy byl tento křesťansky orientovaný básník na indexu. Jeho touha po spravedlnosti a svobodě, přirozená lehkost formulací viděného v přírodě, i skrytého a jen tušeného, a v neposlední řadě nad tím vším vanoucí duch Stvořitele, z něj činí obdivuhodného básníka. Měl mimořádně krásný vztah ke své ženě Mařence. Ačkoli jej celoživotně obklopoval ostnatý drát, a to nejen obrazně, byl mužem a básníkem naděje. Jeho předčasná smrt, způsobená těžkým třináctiletým komunistickým žalářem, jej možná jednou v očích veřejnosti promění ve světce a mučedníka, podobně jak ho jeho dílo proměnilo ve velikého básníka. Texty o básnících napsali autoři jejich portrétů.
Pavel Piekar *18. 7. 1960 v Ostravě. Grafik, žije a pracuje v Praze, je členem spolků Umělecká beseda a Hollar. Tvoří v technice barevného linorytu. Tiskne autorsky, v malých nákladech, jednotlivé barevné odstíny vznikají mícháním tiskařských a olejových barev. Pravidelně vystavuje od roku 1990, na kolektivních i samostatných výstavách. Jeho grafiky jsou zastoupeny jak ve veřejných, tak v soukromých sbírkách. Miloš Sláma *2. 6. 1965, žije a pracuje na Českomoravské vrchovině. Své grafiky vytváří v tematických cyklech, a to v technice odrývaného linorytu z jedné matrice, často až v patnáctibarevných soutiscích. Kromě vyhraněných cyklů, jako jsou např. variace na architekturu J. B. Santiniho Aichla nebo biblické inspirace, převažují v jeho tvorbě přírodní motivy. Keře, stromy, trávy, tichá a prostá místa v krajině. Vystavuje od 90. let minulého století a jeho práce jsou zastoupeny v soukromých i veřejných sbírkách. Je autorem grafického ručního lisu Sláma. Více na www.milosslama.cz Andrea Louis Ballardini *1960 jako syn italského exulanta a pedagoga na pražské AVU. V roce 1982, po počátečních studiích na Akademii, s rodinou odešel do Itálie, do Bologně. Od té doby působí jako restaurátor, malíř, umělecký kritik a věnuje se rovněž umělecké grafice. Několik let vedl na Maltě smíšenou italsko-maltskou restaurátorskou pracovní skupinu. Je iniciátorem nejrůznějších kulturních akcí v rámci česko-italského kulturního spolku, jehož je předsedou. V roce 2014 byl zvolen členem spolku S. V. U. Mánes. Jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v Itálii, v České republice, ve Francii, ve Španělsku, ve Švýcarsku a na Maltě. Zúčastnil se samostatných i kolektivních výstav v Itálii, v České republice a na Maltě. Zdenka Hušková *1977, Jablonec nad Nisou. Absolventka AVU v Praze (Ateliér grafiky I.). Od roku 2014 členkou výtvarného odboru Umělecké besedy. Žije a pracuje v Jablonci nad Nisou. V současné době se věnuje zejména černobílému a barevnému linorytu. Dlouhodobým tématem se stal prales jako architektura v pohybu. Souběžně se věnuje i kresbě. Vedle realistických záznamů jsou to i žánrové tušové kresby pochybných významů. Více informací na webu: www.zdenka-huskova.cz Ladislav Sýkora *7. února 1964 v Plzni. Vyučil se v rodném městě instalatérem a roku 1992 se s rodinou přestěhoval do šumavských Dešenic, kde žije dosud. Linorytem se zabývá od konce 80. let, s barevnými soutisky začal kolem roku 1993. Postupně si vypracoval vlastní techniku linorytu, kombinovaného s monotypem. Kromě linorytu vytvářel dřevěné a kovové plastiky a v posledních letech se věnuje i knižní ilustraci šumavských autorů (Karel Klostermann, Adalbert Stifter) či autorů spřátelených (Miroslav Valina, Robert Janda). Zbyněk Hraba *26. 4. 1960 v Praze. Studoval na Střední průmyslové škole grafické a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Řadu let pracoval v různých nakladatelstvích jako výtvarný redaktor. Kromě barevného linorytu se věnuje užité grafice, zejména knižní typografii. Linoryty tvoří většinou z jedné desky technikou postupného odrývání a tištění jednotlivých barev. Více informací na webu: www.zbynek-hraba.cz