Roční zpráva 2015 o postupu prací na projektu QJ1220218 Vývoj efektivních opatření eliminujících dopad invaze Chalara fraxinea (H. fraxineus) v lesním školkařství a v navazujících aspektech lesního a vodního hospodářství Ludmila Havrdová Karel Černý Karel Dohnal Miloň Dvořák Liliya Fedusiv Šárka Gabrielová Markéta Hrabětová Zuzana Haňáčková Ondřej Koukol Petr Martinec Marcela Mrázková Kateřina Novotná Vítězslava Pešková Veronika Strnadová Petra Štochlová Daniel Zahradník 4. 1. 2016
V průběhu řešení v roce 2015 probíhaly práce celkem na 7 dílčích cílech (C001 C007). Obsah Dílčí cíl C001, Aktivita A1501 A1501 Výskyt a význam Hymenoscyphus fraxineus. 3 Dílčí cíl C002, Aktivita A1502, A1503 A1502 Výskyt Hymenoscyphus albidus v ČR 8 A1503 Souvislosti mezi kmeny H. fraxineus 8 Dílčí cíl C003, Aktivita A1504 A1504 Výběr fungicidů in planta testy.. 10 Dílčí cíl C004, Aktivita A1505 A1505 Studium mykoflóry jasanu. 13 Dílčí cíl C005, Aktivita A1506 A1506 Biologický přípravek využitelný proti H. fraxineus.. 14 Dílčí cíl C006, Aktivita A1507 A1507 Biologie patogenu. 16 Dílčí cíl C007, Aktivita A1508, A1509, A1510 A1508 Ověření metodiky testů rezistence. 19 A1509 Fenotypově více odolní jedinci.... 20 A1510 Ověření metodiky odběru, uchování a napěstování materiálu.. 21 Přehled výsledků RIV.. 22 Hospodaření v r. 2015. 24 Změny v r. 2015 24 Postup prací v r. 2016. 25 2
Dílčí cíl C001 A1501 Výskyt a význam Hymenoscyphus fraxineus (Chalara fraxinea). (Ludmila Havrdová a kol.) V roce 2015 byl dokončen sběr terénních dat v rámci celé ČR za spolupráce VÚKOZ, VÚLHM, PLA. Ve vegetační sezóně 2015 bylo zhodnoceno 101 čtverců, tj. 772 porostů. Celkem bylo během tříletého mapování zhodnoceno 298 čtverců (10 % území ČR) a 2222 porostů. Procentuální prosychání porostu bylo hodnoceno v 6 kategoriích (absence jasanu: bez výskytu jasanů; 0: prosychání 0% (bez nálezu H. fraxineus); 1: prosychání 25 %; 2: >25 50 %; 3: >50 75 %; 4: >75 %). Výsledky jsou prezentovány v Tab. 1, Obr. 1 5. Analýza dat VÚKOZ, VÚLHM, PLA Z přehledů (viz Tab. 1, Obr. 1 5) je patrné, že intenzita poškození výsadeb jasanu v krajině ČR je největší v lesní výsadbě, nejmenší naopak v roztroušené výsadbě. Ze vstupního neparametrického hodnocení (Kruskal-Wallisův test) vyplývá, že poškození roztroušené výsadby je statisticky průkazně nižší (p < 0,001) oproti poškození výsadeb lesních a břehových porostů. V roce 2016 budou data transformována, doplněna o další proměnné, které získáme pomocí GIS (např. podíl jasanu v lesních výsadbách, klimatické faktory srážky, teplota apod.) a finálně vyhodnocena. Tab 1. Počty porostů v šesti kategoriích prosychání jasanů v různých typech jasanových výsadeb v mapovaných čtvercích břehový porost roztroušená lesní porost (n) čtverec (n) (n) výsadba (n) absence jasanu 37 3 20 1 prosychání 0 0 1 1 0 prosychání 1 130 204 121 98 prosychání 2 102 78 103 164 prosychání 3 27 11 44 35 prosychání 4 2 1 9 0 součet 298 298 298 298 3
Obr. 1. Histogram rozložení poškození porostů jasanu do pěti kategorií (absence jasanů není vyjádřena) podle typu porostu (RV: roztroušená výsadba; BP: břehový porost; LP lesní porost) 220 200 180 160 Počet pozorování 140 120 100 80 60 40 20 0 0 1 2 3 4 RV_6 BP_6 LP_6 Obr. 2. Průměrné prosychání jasanů v šesti kategoriích (vyjádřeno v %) v roztroušené výsadbě 4
Průběžná zpráva projektu NAZV QJ1220218 za rok 2015 Obr. 3. Průměrné prosychání jasanů v šesti kategoriích (vyjádřeno v %) v břehovém porostu Obr. 4. Průměrné prosychání jasanů v šesti kategoriích (vyjádřeno v %) v lesním porostu 5
Obr. 5. Průměrné prosychání jasanů v šesti kategoriích (vyjádřeno v %) v mapovaném čtverci Analýza dat LČR Byla provedena analýza dat LČR rozšířená o další faktory prostředí získané pomocí GIS (GLM analýzy v prostředí R Plus). Celkový model pro všechny sledované porosty vysvětlil 25 % variability dat. Proměnné, které výrazně pozitivně ovlivnily míru poškození jsou: přítomnost toku >1m, absolutní výšková bonita porostu, směrodatná odchylka nadmořské výšky a JZ orientace porostu. Proměnné lesní vegetační stupeň (LVS) > LVS1, střední výška porostu, sklon terénu a vzdálenost mezi jasanovými porosty naopak ovlivnily míru napadení negativně. Vzhledem k různorodosti rozšířenosti jasanu v různých trofických řadách byly zpracovány různé partikulární modely pro jednotlivé řady. Analýza ukázala, že se modely pro jednotlivé trofické řady výrazně liší ve složení vlivných faktorů, viz Tab. 2. Výsledky analýzy dat LČR zpracované v manuskriptu Rozšíření poškození jasanů v lesních porostech ČR předběžné výsledky. budou v lednu 2016 odeslány do časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Rozšířená analýza sběru dat LČR zpracovaná v manuskriptu Site factors affecting the distribution and impact of ash dieback in forest stands: Case study of the Czech Republic. bude zaslána do časopisu Baltic Forestry Special issue (monotematické číslo zabývající se nekrózou jasanu) vydané v rámci akce COST FP1103 FRAXBACK. 6
Tab. 2. Faktory, které ovlivňují prosychání jasanu v lesních porostech podle trofických řad VŠE řada obohacená řada živná humusem řada obohacená vodou řady oglejená podmáčená RADA kysela.(-) RADA obohacena H RADA obohacena V RADA oglejena.(-) RADA podmacena -- RADA zivna řady kyselá extrémní LVS2 --- - - LVS3 --- - -- - LVS4 - ---.(-) LVS5 --- - -- -- LVS6 --- --- - PxZ.(+) + + ZAKMEN.(+) H --- --- --- --- --- --- tok_sirka1 - tok_sirka2 +++ ++.(+) ++ AVB +++ +++ +++ +++.(+) + V (zasoba) - VERT_HET ++ SKLON - SKLON_std + TPI_5.(+) EXPO_num3.(+) + EXPO_num7 + + EXPO_num8.(+) VOD_T1 ++ VOD_T_vzd.(-).(-) LANDFORM5.(-) LANDFORM6 --- LANDFORM10 -- VZD_porost - -- Multiple R-squared 0,2513 0,2415 0,3581 0,2157 0,2966 0,2005 p-value < 2.2e-16 1.06e-11 4.723e-08 5.131e-16 1.438e-05 3.431e-08 7
Dílčí cíl C002 A1502, A1503 Populační analýza H. fraxineus (Ch. fraxinea) v ČR (Ondřej Koukol a kol.) A1502 Výskyt Hymenoscyphus albidus v ČR Poté, co byl na konci roku 2014 zamítnut v recenzním řízení manuskript týkající se předpokládaného vyhynutí H. albidus v ČR v důsledku invaze druhu H. fraxineus, jsme zvolili doplňkový přístup k odhalení případného výskytu H. albidus a to real-time PCR se specifickými primery pro H. albidus. DNA byla získána ze spor zachycených na lapačích na čtyřech lokalitách založených v rámci cíle C006 (Biologie patogenu jako základ efektivních ochranných a obranných opatření). H. albidus byl zaznamenán pravidelně ve všech šesti odběrech během června až září 2014, byť v menších počtech kopií DNA ve srovnání s H. fraxineus. Na základě těchto výsledků jsme interpretovali odlišně data získaná z intenzivních sběrů a po úspěšném recenzním řízení nám byl v časopise Mycological Progress přijat manuskript: Unseen, but still present in Czechia: Hymenoscyphus albidus detected by realtime PCR, but not by intensive sampling. A1503 Přechod jednotlivých genotypů H. fraxineus z řapíku do výhonu V listopadu 2014 a v lednu 2015 proběhl odběr výhonů, u kterých byly v létě 2014 označeny a navázány přiléhající řapíky. Jednalo se o čtyři porosty jasanu v Českém Středohoří (Dolní Šebířov, Janovice, Velká Javorská, Mukařov) a v každém z nich bylo označeno 5 dřevin. Po prohlídce výhonů a odhalení případné nekrózy byly z výhonů v místě listových jizev izolovány kmeny H. fraxineus. Viditelnou nekrózu mělo 25 výhonů (zpracováno 238 segmentů výhonů) z původně 60 připravených k pokusu. Úspěšná izolace byla u 19 výhonů, celkem z nich bylo získáno 89 izolátů H. fraxineus. Z těchto výhonů byly označené řapíky přirozeně opadané v loňském roce rozděleny na fragmenty odpovídající jednotlivým listovým přeslenům a z nich byl rovněž izolován H. fraxineus. Celkem tak bylo získáno 286 izolátů H. fraxineus z celkových 868 izolovaných fragmentů řapíků. Poté byly všechny tyto fragmenty zamrazeny na -80 C pro pozdější extrakci DNA. Z fragmentů řapíků a z kmenů H. fraxineus v čistých kulturách byla následně extrahována DNA (zjednodušenou metodou pomocí NaOH a kitem ZymoResearch Fungal Bacterial MiniPrep, respektive). V této DNA byly stanoveny haplotypy H. fraxineus na základě analýzy dvanácti mikrosatelitových lokusů. Touto metodou bylo možné odhalit prorůstání nebo současnou přítomnost více haplotypů H. fraxineus v jednom fragmentu. Analýza mikrosatelitů u kmenů v kultuře potvrdila, že tyto haplotypy byly skutečně přítomny v příslušných fragmentech řapíků. Doposud byly charakterizovány haplotypy ze čtyř výhonů a k nim patřících řapíků; tj. celkem máme haplotypy charakterizované u 68 vzorků fragmentů a 76 kultur. Počet fragmentů, který byl použit na extrakci DNA a amplifikaci mikrosatelitů, byl ale výrazně vyšší, cca 200. Protože ale v řadě fragmentů nebyla přítomna DNA od H. fraxineus (negativní výsledek byl patrný na gelové elektroforéze po amplifikaci), nebyla následně provedena fragmentační analýza. 8
Z důvodu ztráty některých řapíků (resp. ztrát štítků označujících jednotlivé řapíky v terénu) nebylo možné přesně zrekonstruovat původní výhon s příslušnými řapíky, ale i tak ukazují naše data na vysokou diverzitu haplotypů v řapících. Tyto haplotypy kolonizovaly většinou jen několik cm řapíku a v některých segmentech se překrývaly. Ve výhonech byl vždy zaznamenán pouze jediný haplotyp, který bylo možné na základě analýzy mikrosatelitových lokusů ztotožnit s haplotypem v jednom z řapíků, ve fragmentu přiléhajícím k pupenu. Naše výsledky tedy ukazují na výrazný filtr v místě vstupu nákazy do výhonů (Obr. 6) Obr. 6. Příklad rekonstrukce výhonu a řapíků s vyznačením haplotypů H. fraxinus (dvoupísmenné zkratky) identifikovaných na základě analýzy mikrosatelitů 9
Dílčí cíl C003 A1504 Zjistit citlivost H. fraxineus (Ch. fraxinea) vůči fungicidním přípravkům (Markéta Hejná a kol.) V roce 2015 bylo hlavním úkolem vyhodnocení pokusu na rostlinách založeného v roce 2014, zpracování výsledků a dokončení publikace zabývající se účinností fungicidních přípravků proti studovanému patogenu. Dále byl založen pokus pro další sezónu (2015/2016). Testování fungicidních přípravků v in vitro podmínkách bylo dokončeno. A1504 In planta testy sezóna 2014/2015 Pokusy proběhly v lesní školce KATR, a.s. Valšův Důl. Tento školkařský provoz byl vybrán z důvodu, že se jedná o oblast s vysokým úhrnem srážek a patogen H. fraxineus se zde dlouhodobě vyskytuje a v dotyčné školce opakovaně způsobuje vysoké ztráty na pěstovaném materiálu. Pro pokus bylo celkem vytyčeno 42 pokusných ploch o velikosti 150 x 120 cm. Použity byly prostokořenné stromky staré dva roky. Z ploch byli odstraněni napadení jedinci z předchozích let. Na každém pokusném poli bylo min 150 200 stromků. Testováno bylo šest fungicidů: tři stejné jako předcházející rok (Discus, Horizon 250 EW, Zato 50 WG) a tři nové s odlišnou účinnou látkou (Dithane DG Neotec, Mythos 30 SC, Talent). Aplikace fungicidů byla prováděna ručními tlakovými postřikovači, v koncentracích doporučených výrobcem. Každý fungicid byl testován v 6 opakováních, tři ve variantě se smáčedlem a tři opakování bez smáčedla. Načasování postřiků bylo provedeno dle dosavadních znalostí o době dozrávání plodniček patogena a podle předpovědi počasí. První postřik byl proveden 24. června a další postřiky byly prováděny v průběhu sezóny přibližně každé dva týdny, poslední postřik byl proveden 4. září. Pokus byl ukončen a vyhodnocen v březnu roku 2015. Stromky byly vyzvednuty ze země a pečlivě zkontrolována přítomnost symptomů napadení (Obr. 7). Stromky menší než 20 cm nebyly hodnoceny. Počet hodnocených stromků na jedné ploše se pohyboval od 121 do 285, při 6 opakováních to znamená průměrně 1100 stromků na každý fungicid. Pro každou pokusnou plochu byl zjišťován podíl napadených stromků. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a porovnány s výsledky z předchozí sezóny. V sezóně 2014/2015 byla v porovnání s předchozím rokem vyšší míra infekce, v průměru 63.6% stromků na kontrolních plochách bylo symptomatických. Nejlepších výsledků bylo dosaženo s přípravkem Horizon 250 EW, stejně jako v předešlé sezóně. Na plochách ošetřených přípravkem Horizon bylo v průměru pouze 16,3% stromků nemocných. Dále následovali přípravky Zato 50 WG, Discus a Dithane DG Neotec s průměrným počtem nemocných stromků okolo 25%. Celkem byla účinnost vůči H. fraxineus průkazná u čtyř fungicidů (p < 0.05; Obr. 8; Tab. 3). Vzhledem k tomu, že se nám podařilo odhalit účinné přípravky z různých chemických skupin (triazoly, strobiluriny a dithiokarbamáty) bude možné při ošetření přípravky střídat a předcházet tak vzniku rezistence. 10
Průběžná zpráva projektu NAZV QJ1220218 za rok 2015 sezóna 2015/2016 Pokus byl založen v lesní školce Lesoškolky s. r. o., středisko Františkovy Lázně. V této sezóně jsme se zaměřili na otestování střídání přípravků. Testovali jsme dvě varianty, ve kterých jsme se snažili střídavě zařadit přípravky s odlišným mechanismem účinku. Varianta A: Discus, Horizon, Dithane, Discus, Horizon, Dithane a varianta B: Horizon, Dithane, Horizon, Zato, Dithane, Zato. Pro pokus bylo celkem vytyčeno 9 pokusných ploch o velikosti 1,5 x 5 metrů, tzn. tři plochy pro každou variantu a kontrolu. Přípravky byly aplikovány v termínech 9. 7.; 21. 7.; 5. 8.; 19. 8.;1. 9. a 16. 9. 2015. V rámci spolupráce se Sdružením lesních školkařů aplikaci postřiků po celou dobu pokusu zajišťovali zaměstnanci lesní školky. V březnu roku 2016 bude pokus vyhodnocen. Obr. 7. Vyhodnocení pokusu v lesní školce KATR, a.s. Valšův Důl (březen 2015); pokusné plochy (vlevo); třídění stromků na zdravé a symptomatické (vpravo) Obr. 8. Účinnost in planta testovaných fungicidních přípravků (účinných látek) v lesní školce KATR Valšův Důl 80 70 % of diseased saplings 60 50 40 30 20 10 0 tebuconazole kresoxim-methyl myclobutani l control trifloxystrobin mancozeb pyrimethanil 11
Tab. 3. Výsledky Bonferroniho mnohonásobného porovnání testovaných fungicidů v in planta testech (p < 0.05) vyjádřeno homogenními skupinami, porovnání sezón 2013/2014 a 2014/2015 Year Fungicide Trade name % diseased trees Group 2013/2014 2014/2015 tebuconazole Horizon 250 EW 3.3 10.0 ǀ trifloxystrobin Zato 50 WG 3.3 25.0 ǀ ǀ kresoxim-methyl Discus 17.2-40.0 ǀ azoxystrobin Ortiva 16.7-43.3 ǀ difenoconazole Score 250 EC 35.7-41.4 ǀ control 26.7-53.3 ǀ tebuconazole Horizon 250 EW 9.5-25.0 ǀ trifloxystrobin Zato 50 WG 13.9-37.0 ǀ ǀ kresoxim-methyl Discus 15.7-33.5 ǀ ǀ mancozeb Dithane DG Neotec 22.6-33.1 ǀ ǀ myclobutanil Talent 27.7-64.7 ǀ ǀ pyrimethanil Mythos 30 SC 42.4-62.2 ǀ control 44.9-76.9 ǀ Výsledky in vitro testů byly zpracovány do manuskriptu Efficacy of fungicides on the in vitro growth of Hymenoscyphus fraxineus and their potential for control of ash dieback in forest nurseries. Manuskript byl odeslán 23. 10. 2015 do časopisu European Journal of Plant Pathology, současný status: Reviewers Assigned. Výsledky z in planta pokusů budou v r. 2016 publikovány v českém časopise specializovaném na odbornou veřejnost. 12
Dílčí cíl C004 A1505 Studium mykoflóry jasanu. (Haňáčková a kol.) V roce 2015 se pokračovalo ve statistickém vyhodnocení získaných dat. Izolované druhy byly roztříděny do ekologických skupin (patogeni, saprotrofové, druhy s obojí strategií) dle dostupných informací z literatury. Jak již bylo nastíněno v minulém roce, druhová diverzita byla vyšší v zimním odběru, Shannonův index diverzity nabýval signifikantně vyšší hodnoty (p < 0.001). Bez ohledu na zdravotní stav stromů, který na diverzitu endofytů neměl vliv, převažovaly saprotrofové v létě a parazité v zimě (Tab. 4). Testem nezávislosti v kontingenční tabulce byla vyhodnocena významnost závislosti mezi výskytem jednotlivých druhů hub a zdravotním stavem stromů. Statisticky významná byla vyšší přítomnost druhu Diaporthe sp. 2 na nemocných stromech (p = 0.02; druh zaznamenán pouze v zimním období). Podobně, ačkoliv nesignifikantně, byl také druh Diaporthe sp. 1 (p = 0.095; zaznamenaný pouze v letním období) přítomen ve vyšší míře na nemocných stromech. Rod Diaporthe je známým rostlinným patogenem. Je možné, že stromy ve zdravotně horším stavu umožňují tomuto druhu více se prosadit v rostlinném pletivu, jak to můžeme pozorovat např. u Phomopsis oblonga. Je obecně známo, že přechod endofyta do jeho další ekologické funkce spouští např. snížená obranyschopnost hostitele. V současné době je v přípravě manuskript Diversity of fungal community in Fraxinus excelsior shoots and its influence on Hymenoscyphus fraxineus growth in vitro., který je doplněn o data z antagonistických pokusů in vitro z dílčího cíle C005. Manuskript bude v lednu 2016 odeslán do časopisu Baltic Forestry Special issue (monotematické číslo zabývající se nekrózou jasanu) vydané v rámci akce COST FP1103 FRAXBACK. Tab. 4. Tabulka druhové bohatosti hub ve stromech, izolovaných celkově a podle příslušných ekologických skupin (p-patogen, s-saprotrof, sp-oba typy) v závislosti na sezóně a zdravotním stavu stromů. Signifikantní rozdíly (P < 0.05) jsou znázorněny šedě Stromy Sezóna celkem p s sp Dohromady Zdravé Nemocné Léto + Zima + + + Léto + Zima + + + Léto + + Zima + + 13
Dílčí cíl C005 A1506 Biologický přípravek využitelný proti H. fraxineus (Ch. fraxinea) (Haňáčková a kol.) Schopnost endofytů potlačovat růst H. fraxineus in vitro byla vyhodnocena na základě porovnání jejich inhibičního efektu. Jelikož se rozptyly růstu obou izolátů H. fraxineus nelišily, byla data sloučena a dále posuzována dohromady. Průměrný růst kolonií izolátů H. fraxineus (růst = součet růstu ve třech směrech) v přítomnosti endofytů byl převeden na relativní škálu (1 = maximum růstu kolonie H. f. bez jakékoliv houby, 0 = H. f. neroste), následně byla vypočítána míra inhibice endofyta a rozdílnost výsledných hodnot byla otestována pomocí analýzy variance a Duncanova testu. Dvacet sedm druhů dosáhlo většího inhibičního efektu než samotná kontrola (H. f. vs. stejný kmen H. f.). Naopak 22 druhů mělo na patogena menší vliv než kontrola. Největšího inhibičního efektu dosáhly druhy Botrytis cinerea, Phoma macrostoma var. incolorata 2, Alternaria alternata, Bjerkandera adusta, Gibberella avenacea, Apiognomonia errabunda a Chaetomium globosum (Obr. 9). Obr. 9. Graf inhibičního efektu jednotlivých endofytů vůči H. fraxineus (data sloučena pro oba izoláty patogenu). None = H.f. bez další houby, control = H.f. vs. stejný kmen H.f. V roce 2015 se dále uskutečnil antagonistický pokus in planta inokulací endofytů a H. fraxineus přímo do semenáčků jasanu. Semenáčky (získané s lesní školky KATR, a.s. Valšův Důl) byly 2,5 let staré o výšce cca 11 20 cm. Pokus probíhal v klimatizovaném boxu 14
s umělým osvětlením na 590 rostlinách. Na základě průměrného pořadí inhibičního účinku endofytů v in vitro pokusech a dostupných informacích o jednotlivých druzích bylo pro antagonistické pokusy in planta vybráno osm druhů hub: Sordariomycetes sp. 2, Sordaria fimicola, Phoma macrostoma var. incolorata, Aureobasidium pullulans, Biatriospora sp., Anthostomella pinea, Chaetomium globosum a Phoma macrostoma. Anthostomella pinea byla do pokusu zařazena jako negativní kontrola. Semenáčky byly vysazeny do quickpotů se sterilní půdou po 10 ks, každý druh v šesti opakováních. Pro 5 různých variant kontrol bylo celkem vysazeno 150 ks semenáčků. Po 60 dnech aklimatizace byly do kmenové části, cca 2 cm od krčku stromků, vloženy jasanové štěpiny porostlé endofytem. U třech variant kontrol byla vložena pouze sterilní jasanová štěpina. Po dalších 60 dnech byla cca 2 cm nad inokulací štěpinky s endofytem vložena jasanová štěpina s kolonií H. fraxineus. Do jedné části kontrol byla místo H. fraxineus vložena pouze sterilní štěpina, do dvou variant byla také vložena štěpina s kolonií H. fraxineus. Celé schéma pokusu a počty opakování shrnuje Tabulka 5. Pokus byl po dalších 60 dnech ukončen a částečně vyhodnocen. Nejdůležitějším znakem pro vyhodnocení byla délka nekrózy a vitalita semenáčků. Pro velké množství pokusných semenáčků nebylo možné všechny rostliny vyhodnotit jednorázově. Proto byly všechny rostliny sklizeny ve stejném období a ty, které se nepodařilo ihned zpracovat, byly uloženy v -80 ºC. Tyto budou zpracovány v nejbližší možné době. Reizolace endofytů i H. fraxineus proběhly ve stejné době jako vyhodnocení. Podle předběžných výsledků byla nejúspěšnější reizolace endofytů u druhů Sordaria fimicola a Chaetomium globosum, reizolace H. fraxineus byla nejúspěšnější u semenáčků s endofyty Phoma macrostoma var. incolorata, kontrola 5, Anthostomella pinea a Chaetomium globosum. Vyhodnocení a výsledky jsou nyní ve fázi zpracování. Tab. 5. Schéma in planta antagonistického pokusu endofytických hub a H. fraxineus. Tabulka uvádí počty semenáčků použitých v jednotlivých fázích pokusu reizolace výsadba + endofyt + H. f. vyhodnocení endofytu druh endofytu + kontrola + H. f. t0 (0 den) t1 (+60 dnů) t2 (+120 dnů) t3 (+180 dnů) t3 (+180 dnů) kontrola 1 30 - - 30 - kontrola 2 30 30 (štěpina) - 30 - kontrola 3 30 30 (štěpina) 30 (štěpina) 30 - kontrola 4 30-30 30 0+3 kontrola 5 30 30 (štěpina) 30 30 0+3 Sordariomycetes sp.2 / F68 60 60 30 60 6+3 Sordaria fimicola / F2 60 60 30 60 6+3 Phoma macrostoma var. incolorata / F88 60 60 30 60 6+3 Aureobasidium pullulans / F4 60 60 30 60 6+3 Biatriospora sp. / AK165 60 60 30 60 6+3 Anthostomella pinea / F23 60 60 30 60 6+3 Chaetomium globosum / F34 60 60 30 60 6+3 Phoma macrostoma / F3 20 20 10 20 2+1 suma 590 530 310 590 44+28 15
Dílčí cíl C006 A1507 Biologie patogenu jako základ efektivních ochranných a obranných opatření. (Miloň Dvořák a kol.) Výzkum biologie patogenu H. fraxineus probíhal i v roce 2015 na čtyřech lokalitách. Na všech lokalitách byl umístěn lapač spor Burkardova typu, který kontinuálně zaznamenával výskyt spor. Vzhledem k předchozím výsledkům bylo období odchytu spor prodlouženo. Na všech čtyřech plochách probíhal odchyt od května do listopadu. Vzorky ze všech lapačů byly v tomto roce řešení opět odebírány s ohledem na jejich vyhodnocení pomocí analýzy a kvantifikace DNA metodou qpcr. Pro samotnou aplikaci metody qpcr úspěšně pokračovala spolupráce s Ústavem experimentální biologie, Masarykovy univerzity, kde je k dispozici vhodné vybavení. Byla dokončena extrakce DNA vzorků ze sezóny 2014 a kompletně vyhodnocena data z jedné lokality. Sledování bionomie patogenu bylo, tak jako v loňském roce 2014, realizováno pomocí zařízení na odchyt spor se současnou instalací meteorologické staničky od května do listopadu 2015. Pro odchyt spor byly použity sedmidenní volumetrické lapače spor od fy AMET (Velké Bílovice), konstruované podle principu Hirst (1952). Vzorky z lapačů byly rozděleny do zkumavek po jednotlivých dnech a pro skladování zamraženy. K vyhodnocení vzorků z lapačů byla opět použita metodika, vycházející z publikací Hospodsky et al. (2010) a Chandelier et al. (2014). DNA ze zamražených vzorků byla extrahována pomocí komerčního kitu DNEasy plant mini kit (Qiagen) s modifikovaným postupem a pufrem pro disrupci spor. Extrahovaná DNA byla použita pro kvantifikaci spor H. fraxineus pomocí specifických primerů a specifické Taq-man sondy. Informace o sekvencích primerů, sondy a nastavení real-time PCR termocycleru jsou obsahem článku Chandelier et al. (2014), který je přístupný on-line: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ppa.12218/full. Meteorologická data byla zaznamenávána automatickými klimatickými stanicemi SIGNALIZÁTOR (Amet), která v hodinových intervalech zaznamenávala teplotu a vlhkost vzduchu, rosný bod a ovlhčení listů (prostřednictvím měření napětí mezi sadou elektrod propojenou exponovaným filtračním papírem). V roce 2015 byly čtyři pokusné plochy: 1. Hackerova školka na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, GPS: 49.3233228N, 16.7442831E, 470 m n. m. Jde o zapojený smíšený porost v údolí Křtinského potoka s jednotlivými jasany s jasnými příznaky nekrózy. Lapač byl umístěn 5 m od paty kmene asi 20 letého jasanu ztepilého s jasnými příznaky infekce nekrózy jasanu z předchozích let. Lapač byl napájen autoakumulátory a solárními panely. Výměnou pásek byla pověřena studentka oboru Arboristika Jana Hrnčiříková, která zpracovává bakalářskou práci na téma: Detekce výskytu Hymenoscyphus fraxineus pomocí lapačů spor a molekulárně biologických metod v Hackerově školce. Studentka se také podílela na laboratorním zpracování vzorků. 2. Vranovice jsou součástí LZ Židlochovice, GPS: 48.9444047N, 16.6024561E, 170 m n. m. Plocha se nachází uvnitř rozlehlého jasanového porostu na lužním stanovišti, který je téměř kompletně napaden nekrózou jasanu. Lapač byl napájen 16
autoakumulátorem a solárním panelem. Obsluhou lapače spor byla pověřena studentka oboru Arboristika Daniela Smetanová, která zpracovává bakalářskou práci na téma: Detekce výskytu Hymenoscyphus fraxineus pomocí lapačů spor a molekulárně biologických metod ve Vranovickém lese. Studentka se také podílela na laboratorním zpracování vzorků. 3. Boršov nad Vltavou je obec na břehu Vltavy, 5 km jižně od Českých Budějovic. Pokusná plocha byla instalována na zahradě domu č. p. 186 u pana Ilji Urbánka, GPS: 48.9247053N, 14.4396442E, 407 m n. m. Zdrojem spor byly jeden velmi vzrostlý jasan, staří přes 80 let s příznaky silného napadení v koruně a okolní silně chřadnoucí nárost o stáří i více než 10 let. Lapač byl umístěn 15 m od paty kmene vzrostlého jasanu a 7 m od napadeného nárostu a napájen z elektrické sítě. Obsluhu lapače zajišťoval spoluřešitel Miloň Dvořák. 4. Jelení Hora je lokalita v jádru Novohradských hor na území LS Nové Hrady. Jde o jasanovou skupinu ve smíšeném buko-smrkovém lesním porostu o staří cca 50 60 let, GPS: 48.6108150N, 14.6365356E, 883 m n. m. Vzrostlé stromy vykazují příznaky napadení nekrózou jasanu jak v korunách, tak na kmenových výmladcích. Obsluhou lapače byl pověřen místní revírník LČR s. p. František Bártík. Výsledky lapání spor jsou v současné době ve stádiu rozpracování. Vyhodnocena byla prozatím data z lokality Hackerova školka z roku 2014. Na lokalitě byl zjištěn nečekaný výskyt vzdušného inokula H. fraxineus a H. albidus téměř po celou sezónu odchytu spor - od dubna do konce října 2014 (Obr. 10). Výsledky potvrzují vzájemnou závislost výskytu askospor těchto dvou hub během celé sezóny. Z hlediska závislosti výskytu inokula na meteorologických veličinách byly nalezeny signifikantní korelace zejména s ovlhčením listů a relativní vlhkostí vzduchu. Vztah mezi výskytem spor a průběhem počasí byl vyhodnocen také vzhledem k jejich vzájemnému časovému posunu. Podle porovnání korelačních koeficientů je množství inokula ve vzduchu ovlivněno relativní vlhkostí vzduchu před 11 12 dny a ovlhčením listů před 1 2 dny. Tyto časové body by mohly odpovídat počátku rozvoje apotecií, pro které je nutná vzdušná vlhkost a následně dozrání a uvolnění askospor, které je podmíněno ovlhčením listů (potažmo řapíků, na nichž apotecia narůstají). Publikace také popisuje srovnávací experiment dvou různých lapačů spór sedmidenního volumetrického a lapače s rotujícími raménky. Výsledek porovnání potvrdil, že výstupní hodnoty obou typů lapačů jsou shodné. 17
Obr. 10. Průběh výskytu vzdušného inokula H. fraxineus (červená plocha) a H. albidus (černá plocha), minimální relativní vlhkosti vzduchu (RH) a minimálního ovlhčení listů (LW) Dalším výsledkem této dílčí aktivity je detekce vzdušného inokula H. albidus na všech čtyřech lokalitách. Za tímto účelem byly přednostně zpracovány vzorky ze tří (začátek, střed a konec sezóny) dvoudenních period lapání na každé lokalitě. Z obdržených dat bylo zjištěno, že se H. albidus vyskytuje na všech čtyřech lokalitách a že množství jeho inokula je závislé na množství inokula H. fraxineus. Tento výsledek byl použit jako součást publikace v impaktovaném vědeckém časopise Mycological progress Unseen, but still present in Czechia: Hymenoscyphus albidus detected by real-time PCR, but not by intensive sampling. Dále byly dosavadní získané výsledky publikovány ve zvláštním čísle časopisu Forests v článku Detection of airborne inoculum of Hymenoscyphus fraxineus and H. albidus during seasonal fluctuations associated with absence of apothecia. V roce řešení 2016 bude především probíhat zpracování vzorků (extrakce a kvantifikace DNA) a dat z let 2014 2015, na kterém se budou velkou měrou podílet studentky Jana Hrnčiříková, Daniela Smetanová a Cristina Zamora Ballesteros. Posledně jmenovaná španělská studentka programu Socrates Erasmus se bude věnovat zpracování vzorků z Hackerovy školky ze sezóny 2015 v rámci své diplomové práce, kterou sepíše na své domovské univerzitě v Palencii. Kvantifikace vzorků bude i nadále probíhat na Masarykově univerzitě za účasti těchto studentek. Terénní práce se budou týkat již pouze ojedinělých sběrů materiálu pro přípravu kultur, potažmo standardů pro vyhodnocení vzorků z lapačů. Po kompletaci veškerých dat bude sepsána závěrečná publikace pojednávající o vztazích klimatu a výskytu vzdušného inokula na různých lokalitách ČR. 18
Dílčí cíl C007 A1508, A1509, A1510 Ověření metodiky testů rezistence. Ověření metodiky výběru fenotypově více odolných jedinců odběru, uchování a napěstování materiálu. (Kateřina Novotná a kol.) A1508 Ověření metodiky testů rezistence Cílem tohoto dílčího úkolu bylo na jaře 2015 vyhodnotit pokusy na roubovancích vybraných genotypů F. excelsior, tj. pokus inokulace segmentem mycelia H. fraxineus a pokus inokulace suspenzí askospor H. fraxineus. U rostlin inokulovaných segmentem mycelia izolátu C28/12 a na všech kontrolních rostlinách inokulovaných čistým agarem SL 2% nedošlo k rozvoji onemocnění. Naopak u rostlin inokulovaných segmentem mycelia izolátu C9/12 se projevila infekce rozvojem nekróz v inokulovaném kmínku, či odumřením celé dřeviny u 43 % ze všech testovaných rostlin genotypů s předpokládanou vyšší mírou rezistence a u 54 % rostlin citlivých genotypů F. excelsior (Tab. 6). Tyto testované roubovance na konci roku 2014 (viz Průběžná zpráva 2014) ještě nejevily žádné viditelné příznaky poškození, k jejich rozvoji došlo až během jarního období, kdy byl pokus vyhodnocen. Výsledky z loňských (Průběžná zpráva 2014) i z letošních pokusů s inokulací ukazují, že izolát C9/12 je více virulentní oproti izolátu C28/12. Inokulace pomocí suspenze askospor (sběr řapíků se zralými plodničkami Mařeničky 07/2014) se znovu projevila jako neúčinná. U žádného z testovaných genotypů F. excelsior, ani u kontrolních rostlin ošetřovaných pouze suspenzí destilované vody nebyla potvrzena úspěšná infekce ve formě nekrotizovaného výhonu ani jinak poškozeného roubovance (Tab. 6). To mohlo být způsobeno buď chybnou metodikou, nebo příliš vysokými teplotami a suchem v loňském roce, kdy ani v přirozeném prostředí nedocházelo v letním období k šíření infekce. Tyto klimatické podmínky mohly ovlivnit i výsledky pokusu se segmenty mycelia, oba pokusy byly provedeny ve sklenících s cílem zamezit vzniku přirozené infekce. Tab. 6. Testování jasanů na míru rezistence pomocí segmentu mycelia H. fraxineus izolát C9/12, C28/12 a kontroly (K) a testování pomocí suspenze askospor H. fraxineus (Susp.) a kontroly (K) genotyp odolnost typ inokulace segment mycelia H. fraxineus suspenze askospor H. fraxineus symptomy H. fraxineus segment mycelia H. fraxineus suspenze askospor H. fraxineus C9/12 C28/12 K Susp. K C9/12 C28/12 K Susp. K luž 1 rezistentní 10 10 1 10 1 4 0 0 0 0 luž 4 rezistentní 13 11 1 10 1 6 0 0 0 0 luž 6 citlivý 6 6 1 10 1 5 0 0 0 0 luž 8 citlivý 7 8 1 10 1 2 0 0 0 0 36 35 4 40 4 17 0 0 0 0 SUMA 119 17 19
V letním období 2015 byl založen pokus s inokulací štěpin porostlých myceliem H. fraxineus (izolát C9/12 a izolát C28/12) na roubovancích stejných genotypů F. excelsior (dvou genotypů s předpokládanou vyšší mírou rezistence Luž 1, Luž 4) a dvou citlivých genotypů Luž 6, Luž 8). Inokulace byla provedena v nejvhodnějším termínu pro rozvoj infekce zjištěném v předchozích letech (30. 7. 2015) a inokulováno bylo po 8 15 rostlinách od každého genotypu F. excelsior. Pokus probíhá ve skleníku z důvodu zamezení vlivu přirozené infekce z okolí. Testovaní jedinci v současné době nevykazují příznaky poškození (rozvoj symptomů je předpokládán opět na jaře), vyhodnocení bude provedeno na jaře 2016. A1509 Fenotypově více odolní jedinci Podle metodiky vytvořené v roce 2012 byly v terénu vyhledáváni rezistentní jedinci F. excelsior, kteří se vyskytují v bezprostřední blízkosti již infikovaných jasanů (tj. jsou již delší dobu vystaveni infekčnímu tlaku) a mají stejné či podobné stanovištní podmínky. V letošním roce nebyl nalezen ani jeden takový jedinec. V rámci cíle C001 byla mapována území, kde bylo poškození jasanů buď malé a nebylo možné spolehlivě identifikovat jedince s významnou mírou fenotypové rezistence anebo byl v mnoha případech zaznamenán druhotný dopad patogenů (Armillaria sp.) a lýkohubů do té míry významný, že znesnadnil odlišení příčiny prosychání dřevin v porostech poškozených více činiteli. Nárůst významu těchto sekundárních činitelů se postupně zvyšuje spolu s dobou, po kterou je na území přítomen H. fraxineus a s rostoucím poškozením výsadeb. Pro uchování více rezistentních genotypů tak byli vybráni jedinci z dřívějších záznamů (Tab. 7). Tab. 7. Vytipovaní jedinci vykazující vyšší fenotypovou odolnost vůči infekci H. fraxineus poř. zeměpisná zeměpisná nadm. lokalita okres typ porostu číslo šířka (N) délka (E) výška 1 Pastviny Cheb roztroušená v. 50.2778550 12.1476569 620 2 Rolava Sokolov roztroušená v. 50.3848539 12.6118869 895 3 Chřibská1 Děčín břehový porost 50.8681969 14.4749244 345 4 Chřibská2 Děčín břehový porost 50.8684575 14.4755683 345 5 Mlýny Děčín břehový porost 50.8099161 14.5017775 410 6 Kytlice Děčín roztroušená v. 50.8168317 14.5284725 465 7 Líska Děčín roztroušená v. 50.8254739 14.4657781 575 8 Líska sedlo Děčín roztroušená v. 50.8318492 14.4677469 625 9 Výslunní Děčín roztroušená v. 50.8698389 14.4522061 354 10 Jezevčí vrch Česká Lípa lesní porost 50.7914956 14.7050933 645 11 Krompach1 Česká Lípa břehový porost 50.8240158 14.6774878 430 12 Krompach2 Česká Lípa břehový porost 50.8240344 14.6776394 430 13 Luž Česká Lípa roztroušená v. 50.8390750 14.6515297 608 14 Trávník Česká Lípa roztroušená v. 50.7991183 14.6505736 397 15 Mařenice Česká Lípa roztroušená v. 50.8139969 14.6733489 403 16 Liščí Bělidlo Děčín jasanová olšina 50.8763672 14.4787353 388 17 Studenec Děčín lesní porost 50.8321439 14.4545008 737 20
V roce 2015 byla vyhodnocena data a zpracován manuskript porovnávající zdravotní stav 17 proveniencí F. excelsior a 1 provenience F. angustifolia vysazených na zkušební ploše Zakšín (na území LS Česká Lípa). Byl nalezen rozdíl v citlivosti obou druhů F. angustifolia se jeví o něco více odolný než F. excelsior. Navíc byl prokázán významný rozdíl ve výši rezistence k H. fraxineus mezi jednotlivými proveniencemi F. excelsior. Dále bylo zjištěno, že provenience pocházející z vyšších nadmořských výšek byly méně napadené nekrózou jasanu oproti proveniencím z nižších nadmořských výšek. Rozdíl v poškození mezi jednotlivými ekotypy F. excelsior nebyl zjištěn. Naopak byla zjištěna velká variabilita v rezistenci k H. fraxineus v rámci jednotlivých proveniencí (ve všech proveniencích byly nalezeny genotypy s prosycháním do 5 %). Zdá se, že hlavní zdroj rezistence k patogenu je spíše na úrovni genotypu než provenience. Jedinci oslabení chřadnutím jasanů byli silně poškozeni sekundárními patogeny a škůdci (Armillaria cepistipes a Hylesinus varius), v porostu bylo také zaznamenáno množství stromů poškozených okusem zvěří. Manuskript článku Resistance of a Czech Fraxinus excelsior population to ash dieback at the provenance level confirmed byl zaslán do časopisu Forest Pathology, v současné době je akceptován s malými úpravami. A1510 Ověření metodiky odběru, uchování a napěstování materiálu Na jaře 2015 byly odebrány rouby a provedeno roubování 17 vybraných fenotypově rezistentních genotypů F. excelsior z roku 2014 (viz Průběžná zpráva 2014) Podnože F. excelsior a květináče byly získány na základě spolupráce se Sdružením lesních školkařů ČR (LŠ Kladíkov, LESOŠKOLKY s.r.o. Řečany n.l., Montano Přerov n.l.). Od každého genotypu bylo naroubováno cca 30 jedinců, celkově 542 ks. Úspěšnost roubování byla u jednotlivých genotypů 17 97 %, průměrně 64 %. Na jaře 2015 byl ošetřen a oplocen pozemek na lokalitě Michovky v Průhonicích (pokusné plochy VÚKOZ), na kterém byly na jaře a na podzim vysázeny roubovance fenotypově odolnějších genotypů jasanů namnožených v roce 2014 2015 (každý genotyp po 4 rostlinách, celkem 124 stromků; tj. 31 genotypů). Zbylé roubovance, celkem 283 jedinců, byly na podzim 2015 ve spolupráci s Povodí Labe s. p. vyexpedovány na 7 lokalit (Korycanský potok, Lodranka, Malostranský potok, Haťský potok, Javorka, Litolská svodnice, Klenice). Na každé lokalitě technici Povodí Labe vysadily 1 9 označených jedinců každého genotypu. Lokalizace vysazených jasanů (Michovky i Povodí Labe) je známá, v příštích letech plánujeme pokračovat v kontrole zdravotního stavu stromků a průběžně vyhodnocovat jejich schopnost rezistence vůči napadení H. fraxineus v přirozeném prostředí. Do budoucna bude matečnice na Michovkách sloužit jako zdroj materiálu k dalšímu případnému šlechtění či množení. 21
Výsledky v r. 2015 Pro rok 2015 byla plánována realizace 1x Jimp./Jneimp. + dokončení výsledků z minulého roku (2 x Jrec a 1 x Jimp./Jneimp). V rámci cíle C001 jsou dokončovány manuskripty (1x Jimp., 1x Jrec.). Havrdová L., Zahradník D., Romportl D., Pešková V., Černý K.: Site factors affecting the distribution and impact of ash dieback in forest stands: Case study of the Czech Republic. Manuskript bude v lednu 2016 submitován do časopisu Baltic Forestry Special issue (monotematické číslo zabývající se nekrózou jasanu) vydané v rámci akce COST FP1103 FRAXBACK. Havrdová L., Modlinger R., Černý K., Pešková V.: Rozšíření poškození jasanů v lesních porostech ČR předběžné výsledky. Manuskript bude v lednu 2016 odeslán do časopisu Zprávy lesnického výzkumu. V rámci cíle C002 byl publikován 1 článek (Jimp.). Haňáčková Z., Koukol O., Havrdová L., Gross A. (2015): Local population structure of Hymenoscyphus fraxineus surveyed by an enlarged set of microsatellite markers. Forest Pathology 45(5): 400 407. (akceptován v r. 2014) Předběžné výsledky byly prezentovány také formou posteru a abstraktu. Koukol O., Haňáčková Z., Čmoková A., Fedusiv L., Samek M., Havrdová L. (2015): Struktura populace Hymenoscyphus fraxineus na malé škále. 4. Česko-slovenská vědecká mykologická konference, Technická univerzita v Zvoleně, 7 9. 9. 2015, Zvolen. Abstrakty referátov a súhrn posterov, strana 25. V rámci cíle C002 a C006 byl publikován 1 článek (Jimp.). Koukol O., Haňáčková Z., Dvořák M., Havrdová L. (2015): Unseen, but still present in Czechia: Hymenoscyphus albidus detected by real-time PCR, but not by intensive sampling. Mycological Progress (přijato k tisku; doi:10.1007/s11557-015-1149-5). V rámci cíle C003 nyní probíhá recenzní řízení (Jimp.). Hrabětová M., Černý K., Zahradník D., Havrdová L.: Efficacy of fungicides on the in vitro growth of Hymenoscyphus fraxineus and their potential for control of ash dieback in forest nurseries. Manuskript je v recenzním řízení v časopise European Journal of Plant Patology (odeslán 23. 10. 2015). Předběžné výsledky byly prezentovány také formou přednášky a abstraktu. Hrabětová M., Havrdová L. Černý K. (2015): Evaluation of fungicides for control of ash dieback in forest nurseries. IUFRO 7.02.02 & 7.03.04 working party meeting, 7-12 June, 2015 in Uppsala, Sweden, Book of abstracts, SLU, str. 29. Předběžné výsledky byly také prezentovány formou posteru a abstraktu. Hrabětová M., Havrdová L., Zahradník D., Černý K. (2015): Effect of different fungicides on Hymenoscyphus fraxineus (Ch. fraxinea) and their potential for control of ash dieback in forest nurseries. XX česká a slovenská konference o ochraně rostlin, Česká zemědělská univerzita v Praze, 1 3. 9. 2015, Praha. 22
V rámci cíle C004 byly výsledky prezentovány formou přednášky a abstraktu. Haňáčková Z., Koukol O., Havrdová L. (2015): Endophytic fungi in Fraxinus excelsior shoots and their antagonistic activities against Hymenoscyphus fraxineus. COST 7th MC Meeting & Workshop, 12 16th of April 2015, in Cavtat, Croatia. Program and Abstracts, str. 14. V rámci cíle C004 je v přípravě Jimp. článek, který je doplněn o data z antagonistických in vitro pokusů z dílčího cíle C005. Haňáčková Z., Havrdová L., Koukol O., Zahradník D., Černý K.: Diversity of fungal community in Fraxinus excelsior shoots and its influence on Hymenoscyphus fraxineus growth in vitro. Manuskript bude v lednu 2016 submitován do časopisu Baltic Forestry Special issue (monotematické číslo zabývající se nekrózou jasanu) vydané v rámci akce COST FP1103 FRAXBACK. V rámci cíle C006 byly výsledky prezentovány formou přednášky a abstraktu. Dvořák M., Rotková, G. (2015): Spore dispersal of Hymenoscyphus fraxineus in the Czech Republic. IUFRO 7.02.02 - Foliage, shoot and stem diseases of forest trees & 7.03.04 - Diseases and insects in forest nurseries working party meeting, 7-12 June, 2015 in Uppsala, Sweden, Book of abstracts, SLU, str. 30 (příspěvek byl z této konference vybrán k publikaci ve zvláštním čísle časopisu Forests s otevřeným internetovým přístupem a s prominutím poplatku za uveřejnění). Výsledky byly publikovány v článku (Jimp.). Dvořák M., Rotková G., Botella L. (2015): Detection of airborne inoculum of Hymenoscyphus fraxineus and H. albidus during seasonal fluctuations associated with absence of apothecia. Forests (ISSN 1999-4907) http://www.mdpi.com/1999-4907/7/1/1/htm. V rámci cíle C002 a C006 byl publikován společný Jimp článek, viz výše. V rámci cíle C007 je dokončováno recenzní řízení (Jimp.). Havrdová L., Novotná K., Zahradník D., Buriánek V., Pešková V., Šrůtka P., Černý K.: Resistance of a Czech Fraxinus excelsior population to ash dieback at the provenance level confirmed. Forest Patology; stav: akceptován s malými úpravami. 23
Hospodaření v r. 2015 Hospodaření v r. 2015 probíhalo v souladu s plánem. Hospodaření všech příjemců účelové podpory i dalších účastníků proběhlo v souladu s plánem. Mezi jednotlivými položkami došlo k přesunům v souladu s Všeobecnými podmínkami MZe (čl. 13. 7.), kdy přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými schválenými položkami uznaných nákladů u každého příjemce zvlášť činí v maximální částce 20 tis. Kč. Tyto přesuny budou za jednotlivé organizace detailně popsány v elektronické závěrečné zprávě pro MZe. V současné době (prosinec 2015) zbývá dočerpat část mzdových prostředků, část prostředků režijních (u v.v.i. a veřejných vysokých škol se z větší části rozpočítává na konci roku). V roce 2015 nedošlo k dočerpání některých položek (v souladu s pravidly poskytovatele), které budou převedeny do fondů FÚUP jednotlivých příjemců (MENDELU, VÚKOZ, v.v.i.) dle pravidel Smlouvy. Detailně bude popsáno v elektronické závěrečné zprávě pro MZe. Změny v r. 2015 2016 V roce 2015 byl předložen návrh MZe na doplnění projektového týmu VÚKOZ, v.v.i. o pana doc. Ing. Daniela Zahradníka, Ph.D. Návrh byl schválen. Na konci roku 2015 jsme obdrželi informaci z patentového úřadu o zamítnutí patentování odolnějších genotypů dřevin vůči houbovým chorobám a to i přes to, že v minulosti bylo přihlášení takového patentu akceptováno. Z tohoto důvodu bohužel nebude možné splnit v projektu plánované výsledky RIV 3x P. Náhradou za tyto výstupy jsou naplánovány výstupy další, publikační, tak, aby celkový počet výsledků na projektu byl dodržen. 24
Postup prací v r. 2016 Na rok 2016 jsou plánovány práce na dílčích cílech C001 C008. C001: Data získaná během mapování poškození jasanů v rámci celé ČR za uplynulé tři roky (VÚKOZ, v.v.i., VÚLHM, v.v.i., PLA, s. p.) budou zpracována, doplněna o další geografická data a výsledky budou zpracovány do manuskriptu a použity při tvorbě predikce distribuce a dopadu. Budou dokončeny manuskripty a výsledky publikovány. C002: Bude dokončena izolace řapíků. Budou dále analyzovány genotypy H. fraxineus z vybraných výhonů s největším počtem zachovalých řapíků a výsledky budou uspořádány do manuskriptu. C003: V březnu 2016 bude vyhodnocen pokus in planta v lesní školce Lesoškolky s. r. o., středisko Františkovy Lázně. Na základě výsledků bude určen další postup: i) opakování in planta pokusu v lesní školce; ii) vyhodnocení a publikace výsledků v českém časopise pro odbornou veřejnost. Bude dokončeno recenzní řízení předloženého manuskriptu. C004: Dokončení manuskriptu a publikace výsledků. C005: Bude dokončeno vyhodnocení antagonistického pokusu in planta z roku 2015. Ze získaných dat bude připraven manuskript. C006: Na rok 2016 plánujeme zpracování vzorků a dat z let 2014 2015, včetně sepsání další impaktované publikace. C007: V roce 2016 budou vegetativně namnoženi vytipovaní jedinci F. excelsior s vyšší rezistencí vůči H. fraxineus (viz Tab. 7). Tyto genotypy budou přesazeny do již založené matečnice. Dále bude pokračovat péče o matečnici. C008: Budou specifikovány postupy vhodné pro pěstování jasanů v podmínkách zdomácnění H. fraxineus v ČR a to jak ve školkařských provozech, tak pro pěstování jasanu v břehových a lesních porostech. Postupy budou zpracovány a předány ve formě metodiky. Ludmila Havrdová a kol., 4. 1. 2016 25