VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Podobné dokumenty
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBOVÉ KOČKY

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

14. JEŘÁBY 14. CRANES

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

POJEZDOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBOVÉ KOČKY NOSNOST 32 T

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBU 25 T

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 12

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ JEŘÁBU 8t DESIGN OF LIFTING GEAR OF BRIDGE CRANE 8 TONNE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Plán přednášek a úkolů z předmětu /01

Klíčová slova: zvedák, kladkostroj, visutá kočka, naviják

23. Kladkostroje Použití přenosná zdvihadla pro zvedání zavěšených břemen jednoduchý stroj = kolo s (pro lano) Kladka kladka - F=G, #2 #3

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

LANOVÉ PŘEVODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

ELEKTRICKÝ VRÁTEK PRO VRTÁNÍ STUDNÍ

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBOVÉ KOČKY

KONSTRUKČNÍ NÁVRH PŘÍPRAVKŮ PRO ZMĚNU VÝROBNÍHO POSTUPU TLAKOVÝCH ZÁSOBNÍKŮ COMMON RAIL

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY JEŘÁBOVÁ KOČKA MOSTOVÉHO JEŘÁBU 32 T

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBU 8 T

Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY JEŘÁBOVÁ KOČKA TRAVELLING CRAB

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS MOSTOVÉHO JEŘÁBU

Výpočtová dokumentace pro montážní přípravek oběžného kola Peltonovy turbíny

THE WALL CRANE AND HIS MECHANISMS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

JEŘÁBY. Dílenský mobilní hydraulický jeřábek. Sloupový otočný jeřáb. Konzolové jeřáby otočné a pojízdné

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Příloha-výpočet motoru

ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ (ZDVIHADLA)

ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK PRO DOPRAVU ZRNA

ŽELEZOBETONOVÁ SKELETOVÁ KONSTRUKCE

diferenciální kladkostroj, kladnice, kladka, řetězové kolo, samosvornost, převodový poměr

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY OCELOVÁ KONSTRUKCE HALY STEEL STRUCTURE OF A HALL

jeřábová kladnice, lanová kladka, příčník, jeřábový hák, nosnost 8 t

JEŘÁBOVÁ KLADNICE - NOSNOST 12,5 T CRANE HOOK BLOCK - LIFTING CAPACITY 12,5 TONS

Navíjedla. Navíjedla jsou obecně charakterizována tím, že zdvíhací, resp. tažná síla se vyvozuje lanem, které dostává pohyb od bubnu, jejž opásává.

1 VÝTAHY Výtah je strojní zařízeni, které slouží k svislé (někdy i šikmé) dopravě osob nebo nákladu mezi dvěma nebo několika místy.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ OCELOVÁ HALA PRO PRŮMYSLOVOU VÝROBU STEEL HALL STRUCTURE FOR INDUSTRIAL PRODUCTION

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ 2. VŠEOBECNÝ PŘEHLED, ROZDĚLENÍ. 3. Právní předpisy

MOSTOVÝ JEŘÁB - NÁVRH JEŘÁBOVÉ KOČKY

1 VÝTAHY Výtah je strojní zařízeni, které slouží k svislé (někdy i šikmé) dopravě osob nebo nákladu mezi dvěma nebo několika místy.

MODELY OTOČNÝCH ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ MODELS OF SLEWING HOISTING MACHINERY

ABSTRAKT ABSTRACT KLÍČOVÁ SLOVA KEYWORDS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍ A DOBRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

A Průvodní dokument VŠKP

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK PRO DOPRAVU ZRNA

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY PRŮMYSLOVÁ VJEZDOVÁ VRATA ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

DIFERENCIÁLNÍ KLADKOSTROJ

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0

OCELOVÁ PRŮMYSLOVÁ HALA S JEŘÁBOVOU DRÁHOU STEEL INDUSTRIAL HALL WITH CRANE RAIL

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

KA 19 - UKÁZKOVÝ PROJEKT 2.3 VÝSTUPNÍ ŽLAB VÝPOČTOVÁ ZPRÁVA

JEŘÁBOVÁ KLADNICE NOSNOST 20T CRANE HOOK BLOCK LIFTING CAPACITY 20 TONS

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem.

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

NÁVRH ELEKTRICKÉHO KLADKOSTROJE

Pomocné výpočty. Geometrické veličiny rovinných útvarů. Strojírenské výpočty (verze 1.1) Strojírenské výpočty. Michal Kolesa

FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS. prof. Ing. MARCELA KARMAZÍNOVÁ, CSc.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY KONCEPČNÍ NÁVRH MOSTOVÉHO JEŘÁBU 8 TUN CONCEPTUAL DESIGN OF BRIDGE CRANE 8 TONNE

Zkoušky těsnosti převodovek tramvajových vozidel (zkušební stand )

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK WORM CONVEYOR

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

NÁVRH ELEKTRICKÉHO PODVĚSNÉHO KLADKOSTROJE NOSNOSTI 250 KG

Koncepční návrh sloupového jeřábu 2000 kg

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY KONCEPČNÍ NÁVRH MOSTOVÉHO JEŘÁBU 8 TUN CONCEPTUAL DESIGN OF BRIDGE CRANE 8 TONNE

Organizace a osnova konzultace III-IV

Lanový naviják. Bakalářská práce

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny

POHÁNĚNÁ HORIZONTÁLNÍ VÁLEČKOVÁ DRÁHA

Jeřáby. Jeřáb je stroj, který přemisťuje břemena zvedáním, pojížděním,otáčením nebo změnou vyložení, nejčastěji spojením několika z těchto pohybů.

10.1. Spoje pomocí pera, klínu. hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) kombinaci s jinými druhy spojů a uložení tak, aby

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Klíčová slova Autosalon Oblouk Vaznice Ocelová konstrukce Příhradový vazník

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ZASTŘEŠENÍ SPORTOVNÍHO OBJEKTU THE ROOFING OF THE SPORT HALL ÚVODNÍ LISTY

rám klece lanového výtahu dno šachty

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY DIFERENCIÁLNÍ KLADKOSTROJ DIFFERENCIAL TACKLE. Doc. Ing. JIŘÍ MALÁŠEK, Ph.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NOSNÁ ŽELEZOBETONOVÁ KONSTRUKCE OBCHODNÍHO DOMU REINFORCED CONCRETE STRUCTURE

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

NÁVRH ČELNÍHO SOUKOLÍ SE ŠIKMÝMI ZUBY VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ, KATEDRA ČÁSTÍ A MECHANISMŮ STROJŮ. Vysokoškolská příručka

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ III

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA MULTI-FUNCTION SPORTS HALL

K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku

Transkript:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ JEŘÁBU 50 T DESIGN OF LIFTING GEAR OF BRIDGE CRANE 50 TONNE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PAVEL KOUTNÝ ING. MARTIN KUBÍN BRNO 2012

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav automobilního a dopravního inženýrství Akademický rok: 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Pavel Koutný který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Stavba strojů a zařízení (2302R016) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: v anglickém jazyce: Návrh zdvihového ústrojí jeřábu 50 t Design of lifting gear of bridge crane 50 tonne Stručná charakteristika problematiky úkolu: Cílem bakalářské práce je koncepční návrh zdvihového ústrojí mostového jeřábu. Cíle bakalářské práce: Cíle bakalářské práce: Proveďte koncepční návrh zdvihového ústrojí mostového jeřábu. Navrhněte jeho hlavní parametry (výška zdvihu, rychlost zdvihu,...). Základní technické parametry: - maximální nosnost... 50000 kg Vypracujte: - technickou zprávu - výkres dle pokynů vedoucího BP - dále dle pokynů vedoucího BP

Seznam odborné literatury: [1] MYNÁŘ, B., KAŠPÁREK, J.: Dopravní a manipulační zařízení, Brno, Skriptum pro bakalářské studium [2] REMTA, F., KUPKA, L., DRAŽAN, F.: Jeřáby, 2., přeprac. a dopln. vyd., SNTL Praha, 1975 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Kubín Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012. V Brně, dne 16.11.2011 L.S. prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc. Ředitel ústavu prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. Děkan fakulty

ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá návrhem zdvihového ústrojí mostového jeřábu na 50t. V první části práce obsahuje návrh a výpočet lana, lanových kladek, návrh kladnice a lanového bubnu. V další části práce je zvolen elektromotor, převodovka, brzda, spojky a ložiska. Pro nosnost 50t jsou provedeny příslušné pevnostní výpočty, týkající se lanového bubnu a čepu lanového bubnu. Výstupem této práce je výkresová dokumentace lanového bubnu a výrobních výkresů součástí bubnu. KLÍČOVÁ SLOVA Jeřáb, lanový buben, kladnice, kladka, lano, zdvihový mechanismus. ABSTRACT The submitted bachelor thesis deals with the design of a lifting gear for a bridge crane on 50 tonnes. The first part includes a design and a calculation of a rope, rope pulleys, design of a block and a cable reel. In the second part there is chosen an electromotor, a transmission, a brake, a clutch and bearings. Relevant strength calculations of a cable reel and a cable reel bolt are made for the capacity of 50 tonnes. The output of this bachelor thesis is a drawing documentation of a cable reel and a manufacturing drawing of reel components. KEYWORDS crane, cable reel, block, pulley, rope, stroke mechanism BRNO 2012

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE BIBLIOGRAFICKÁ CITACE KOUTNÝ, P. Návrh mostového jeřábu 50 tun. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2012. 55 s. Vedoucí bakalářské práce Ing Martin Kubín. BRNO 2012

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tato práce je mým původním dílem, zpracoval jsem ji samostatně pod vedením Ing. Martina Kubína a s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne 25. května 2012..... Jméno a přímení BRNO 2012

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Martinu Kubínovi za cenné připomínky a rady při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat svým rodičům za podporu při studiu.

OBSAH OBSAH ÚVOD... 8 1 ROZBOR ZADÁNÍ... 9 1.1 Základní zadané hodnoty... 9 1.2 Klasifikace jeřábu... 9 1.3 Dále volené parametry... 9 1.4 Poměrné zatížení... 10 1.5 Výpočet dynamického součinitele... 10 2 VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA... 11 2.1 Převod kladkostroje... 11 2.1.1 Účinnost kladkostroje... 12 2.2 Výpočet lana... 12 2.2.1 Hmotnost stálého břemene... 12 2.2.2 Zatížení svislého lana... 13 2.2.3 Volba bezpečnosti lana... 13 2.2.4 Požadovaná nosnost lana... 14 2.3 Volba lana... 14 2.3.1 Kontrola lana... 15 2.4 Výpočet základních rozměrů kladek... 15 2.4.1 Teoretický průměr vodící kladky... 15 2.4.2 Skutečný průměr vodící kladky... 15 2.4.3 Teoretický průměr vyrovnávací kladky... 16 2.4.4 Skutečný průměr vyrovnávací kladky... 16 2.5 Výpočet základních rozměrů bubnu... 17 2.5.1 Skutečný průměr lanového bubnu... 17 2.5.2 Jmenovitý průměr lanového bubnu... 17 2.5.3 Předpokládaná tloušťka bubnu... 18 2.5.4 Navíjená délka lana v jedné větvi... 18 2.5.5 Počet závitů lana na buben... 19 2.5.6 Délka závitové části bubnu... 19 2.5.7 Délka koncové části bubnu... 19 2.5.8 Celková délka bubnu... 20 3 VOLBA KLADNICE... 21 4 VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ... 22 4.1 Konstrukční uspořádání zdvihového ústrojí... 22 4.2 Potřebný výkon motoru pro zvedání břemene... 22 BRNO 2012 5

OBSAH 4.2.1 Celková účinnost... 23 4.3 Volba elektromotoru... 23 4.3.1 Předběžný výpočet převod mezi elektromotorem a bubnem... 24 4.3.2 Otáčky lanového bubnu... 24 4.3.3 Rozběhový moment motoru... 25 4.3.4 Kontrola rozběhového momentu... 26 4.4 Výpočet a volba převodovky... 26 4.4.1 Jmenovitý výkon převodovky... 26 4.4.2 Volba převodovky... 26 4.4.3 Skutečná rychlost zdvihu... 27 4.5 Volba brzdy zdvihu... 28 4.5.1 Výpočet brzdového momentu... 29 4.6 Výpočet spojky... 30 4.6.1 Výpočet krouticího momentu spojky... 30 5 PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU... 32 5.1 Výpočet sil v podporách... 32 5.1.1 Výpočet vnitřních silových a momentových účinků... 33 5.2 Maximální dovolené napětí v ohybu... 34 5.2.1 Maximální ohybový moment... 35 5.2.2 Výpočet průřez. modulu... 35 5.3 Maximální dovolené napětí v krutu... 35 5.3.1 Maximální krouticí moment... 36 5.3.2 Modul průřezu v krutu... 36 5.4 Namáhání vnějším přetlakem... 36 5.5 Redukované napětí dle metody HMH... 37 5.6 Návrh a výpočet čepu... 38 5.6.1 Ohybový moment... 39 5.6.2 Průřezový modul v ohybu... 40 5.6.3 Napětí v jednotlivých průřezech... 41 5.7 Výpočet ložiska... 42 5.7.1 Minimální a maximální zatížení ložiska... 42 5.7.2 Střední zatížení ložiska... 43 5.7.3 Ekvivalentní dynamické zatížení ložiska... 43 5.7.4 Ekvivalentní statické zatížení ložiska... 44 5.7.5 Kontrola statického zatížení... 44 5.7.6 Základní trvanlivost ložiska... 45 BRNO 2012 6

OBSAH 5.7.7 Modifikovaná 98 % trvanlivost ložiska... 45 5.7.8 Uložení ložiska... 47 Závěr... 48 Seznam použitých zkratek a symbolů... 50 Seznam příloh... 53 BRNO 2012 7

ÚVOD ÚVOD Jeřáb je zdvihací zařízení, kterým se přemisťují břemena svislým a vodorovným pohybem ve vymezeném prostoru. Mostový jeřáb se vyznačuje tím, že jeho nosnou konstrukci tvoří jeřábový most. Podle účelu rozlišujeme mostové jeřáby normální s hákem, drapákové, magnetové, zvláštní konstrukce a hutní. Podle pracovního místa jsou mostové jeřáby rozděleny na jeřáby dílenské, montážní, nádvorní, hutní. Jeřáby mají nejčastěji elektrické s mechanickými nebo hydraulické převody. Hlavní části mostového jeřábu jsou: jeřábový most s jedním nebo více nosníky, jeřábová kočka, pojížděcí ústrojí mostu, kabina pro jeřábníka a přívod proudu k jeřábu a kočce. Most zpravidla pojíždí po vyvýšené jeřábové dráze se dvěma větvemi. Nahoře na mostě, uvnitř nebo i dole pojíždí jeřábová kočka. Cílem této bakalářské práce je na základě zadaných parametrů stanovit a navrhnout hlavní parametry (rychlost zdvihu, výška zdvihu ). Protože v zadání bakalářské práce není specifikováno místo, kde bude jeřáb pracovat, bude nejprve volen druh provozu a účel, k němuž bude jeřáb využíván. Dále bude proveden výpočet a volba lana a lanových kladek, poté bude volen typ kladnice, výpočet a volba lanového bubnu, volba vhodného motoru s převodovkou, brzda, spojky a v neposlední řadě také ložiska. Práce také bude obsahovat pevnostní výpočet lanového bubnu a čepu. Dále bude zpracovaná výkresová dokumentace dle zadání vedoucího bakalářské práce. BRNO 2012 8

ROZBOR ZADÁNÍ 1 ROZBOR ZADÁNÍ 1.1 ZÁKLADNÍ ZADANÉ HODNOTY Nosnost 50000 kg Navrhnout hlavní parametry (výška zdvihu, rychlost zdvihu) Vypracovat: Technickou zprávu Výkresy (sestavy lanového bubnu, výkresy součástí lanového bubnu) 1.2 KLASIFIKACE JEŘÁBU Navrhovaný jeřáb je určen k všeobecnému použití pro práci v dílnách a skladech průmyslových závodů. Jeřáb vykoná cca 35 000 cyklů za rok. Na základě těchto hodnot jsou voleny dle ČSN 27 0103 [6, str. 53] tyto hodnoty: Zdvihová třída: Druh provozu: Spektrum napětí: Provozní skupina: H2 D2 S1 J4 1.3 DÁLE VOLENÉ PARAMETRY Dle požadavků zákazníka jsou určeny doplňkové parametry mostového jeřábu takto: Rozvor jeřábu: Výška zdvihu: Délka dráhy: Výška dráhy: Rychlost zdvihu: 26 m 15 m 210 m 16 m 5 m / min BRNO 2012 9

ROZBOR ZADÁNÍ 1.4 POMĚRNÉ ZATÍŽENÍ [6] Poměrové zatížení je poměr průměrného zatížení mechanismu k celkovému zatížení břemene. Volba průměrného zatížení je většinou volena zákazníkem. Tato hodnota bude dále sloužit k určení bezpečnosti k. = 100 = 29 000 50 000 100 =58 % Q P [kg] hmotnost průměrné břemeno určené jako aritmetický průměr většího počtu případů zatížení různými břemeny (voleno) Q C [kg] hmotnost jmenovitého břemene (1.1) 1.5 VÝPOČET DYNAMICKÉHO SOUČINITELE [6] Dynamický součinitel zahrnuje dynamické účinky sil vznikající zdviháním nebo spouštěním břemene. Dynamický součinitel je počítán na základně zvolené zdvihové třídy H2 a rychlosti zdvihu v H = 5 m/min -1. =1,2+0,26 (1.2) =1,2+0,26 5 =2,5 v H [m/min] rychlost zdvihu BRNO 2012 10

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA 2 VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA Pro dosažení převodu mezi bubnem a lanem je zvolena normalizovaná kladnice s šesti kladkami, která je na obrázku 2.1 Obr. 2.1 Schéma kladkostroje, poz.1- buben, 2 - vodící kladky, 3 - vyrovnávací kladka 2.1 PŘEVOD KLADKOSTROJE [8] = 2 (2.1) = 12 2 =6 BRNO 2012 11

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA n [-] počet nosných průřezů 2.1.1 ÚČINNOST KLADKOSTROJE [1] Účinnost kladkostroje je počítána pro uspořádání na obrázku 1.2. Kladky jsou uloženy pomocí valivých ložisek, a proto je účinnost volena dle [8, str. 44] η 1 = 0,98. = 1! "1 # (2.2) = 1 0,98$ 6 "1 0,98# =0,95 η 1 [-] účinnost jedné kladky na pevné ose n [-] počet nosných průřezů 2.2 VÝPOČET LANA [8] Ocelová lana a řetězy jsou nosnými orgány zdvihacích ústrojí. Řetězy se používají u relativně malého počtu zdvihacích ústrojí. Lana jsou buď pohyblivá nebo nepohyblivá. Pohyblivá lana jsou ohebná, protože se odvíjí na kladkách. Vyrábí se ze speciálních drátů, které jsou kruhového průřezu, šestipramenná a nejčastěji normální konstrukce popřípadě SEAL nebo WARRINGTON. 2.2.1 HMOTNOST STÁLÉHO BŘEMENE [1] Ocelové lano není zatíženo pouze silou od zvedaného břemene, ale také silou vyvolanou hmotností kladnice a silou vyvolanou vlastní hmotností lana, která se však do výšky 20 m neuvažuje, proto % =0. BRNO 2012 12

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA & =% +% (2.3) & =0+1252 & =1252 '( m l [kg] hmotnost lana m k [kg] hmotnost kladnice 2.2.2 ZATÍŽENÍ SVISLÉHO LANA [8] ) * = +& + ( (2.4) ) * = 50000+1252 2 6 ) * =42753,58 / 9,81 0,98 Q [kg] hmotnost normového tělesa G [kg] hmotnost stálého břemene z [-] počet větví lanového převodu n [-] počet nosných průřezů g [m.s -2 ] gravitační zrychlení η [%] účinnost lanového převodu 2.2.3 VOLBA BEZPEČNOSTI LANA [8] Bezpečnost se určí z poměrného zatížení dle (1), a předpokládaného počtu pracovních cyklů za rok dle kapitoly 1.2. Na základě těchto hodnot je bezpečnost volena dle [5, str. 3] k=5,6 BRNO 2012 13

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA 2.2.4 POŽADOVANÁ NOSNOST LANA ) =' ) (2.5) ) =5,6 418136,23 ) =239420 / 2.3 VOLBA LANA [8] Z požadované nosnosti lana (2.2.4) se nabízí zvolit lano o jmenovitém průměru D = 20 mm dle ČSN 02 4342.46, ale z důvodu volby typizované kladnice je voleno lano šestipramenné Seal s vinutím protisměrným levým o průměru D = 22,4 mm dle ČSN 02 4344.41. Obr. 2.1 Lano Seal šestipramenné [1] Parametry lana: Jmenovitý průměr drátu Jmenovitá nosnost lana d = 22,4 mm F = 31300 kg Jmenovitá pevnost drátu R m = 160 kg /mm 2 Nosný průřez lana S L = 195,8 mm 2 BRNO 2012 14

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA 2.3.1 KONTROLA LANA ) 012 ) 4 (2.6) 313000 / 239420 / LANO VYHOVUJE 2.4 VÝPOČET ZÁKLADNÍCH ROZMĚRŮ KLADEK [8] Kladky rozlišujeme na vodící a vyrovnávací. Kladky vodící slouží k vedení lana za pohybu a kladky vyrovnávací slouží k vyrovnávání tahu v jednotlivých větvích. Průměr vyrovnávacích kladek může být menší než u vodících. Kladky jsou většinou odlity z oceli 42 2650.2. 2.4.1 TEORETICKÝ PRŮMĚR VODÍCÍ KLADKY [8] 5 =6 7 (2.7) 5 =22 22,4 5 =492,8 %% d [mm] průměr lana α [-] součinitel závislý na druhu kladky a druhu provozu, jehož hodnoty se určí dle [8, str. 37] 2.4.2 SKUTEČNÝ PRŮMĚR VODÍCÍ KLADKY [8] 5 =5 7 (2.8) 5 =492,8 22,4 5 =470,4 %% Z důvodu volby typizované kladnice je volen průměr kladky D kl = 630 mm. BRNO 2012 15

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA Pro vnitřní kladky kladnice je doporučen větší průměr kladek, aby se v nejnižší poloze kladnice nezkřížila lana, která se navíjí na buben s lany, která se navijí s dolní kladnice na horní. Materiál kladky je otěruvzdorná manganová ocel 422921.4. Povrch drážky je kalen indukčně nebo plamenem, aby vyhovoval tlaku, který je mezi lanem a kladkou. 2.4.3 TEORETICKÝ PRŮMĚR VYROVNÁVACÍ KLADKY [8] 5 8 =6 7 (2.9) 5 8 =15 22,4 5 8 =336 %% 2.4.4 SKUTEČNÝ PRŮMĚR VYROVNÁVACÍ KLADKY [8] 5 8 =5 8 7 (2.10) 5 8 =336 22,4 5 8 =313,6 %% S ohledem na typizaci je voleno D kl2 = 315 mm Obr. 2.3 Vodicí a vyrovnávací kladka [1,str.38] BRNO 2012 16

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA 2.5 VÝPOČET ZÁKLADNÍCH ROZMĚRŮ BUBNU [8] Výpočet bubnu je podobný, jako výpočet vodících a vyrovnávacích kladek. Z hospodárných důvodů je lanový buben nejčastěji svařován z trubek nebo skružen z plechu. 2.5.1 SKUTEČNÝ PRŮMĚR LANOVÉHO BUBNU [8] 5 9 =6 7 (2.11) 5 9 =20 22,4 5 9 =448 %% d [mm] průměr lana α [-] součinitel závislý na druhu provozu, dle [8,str.39] je voleno α = 20 Vzhledem k velké zdvihové výšce a z toho plynoucí patřičné délce lana je volen normalizovaný průměr bubnu D b = 800 mm. Obr. 2.4 Drážkování lanového bubnu, dle[1, str.40] 2.5.2 JMENOVITÝ PRŮMĚR LANOVÉHO BUBNU [8] 5 9 =5 9 7 (2.12) BRNO 2012 17

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA 5 9 =800 22,4 5 9 =777,6 %% D b [mm] minimální průměr lanového bubnu d [mm] průměr lana 2.5.3 PŘEDPOKLÁDANÁ TLOUŠŤKA BUBNU [8] Předpokládaná tloušťka stěny bubnu bude podle potřeby upravena při pevnostní kontrole bubnu. : =0,8 7 (2.13) : =0,8 22,4 : =17,92 %% d [mm] průměr lana 2.5.4 NAVÍJENÁ DÉLKA LANA V JEDNÉ VĚTVI [8] ; = < (2.14) ; =6 15 ; =90 % i k [-] převod kladkostroje H [m] výška zdvihu BRNO 2012 18

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA 2.5.5 POČET ZÁVITŮ LANA NA BUBEN [8] + = ; = 5 9 +3 (2.15) + = 90 = 0,8 +3 + =38,8=> 39 závitů L [m] navíjená délka lana D b [m] skutečný průměr lanového bubnu 2.5.6 DÉLKA ZÁVITOVÉ ČÁSTI BUBNU [8]? =+ @ (2.16)? =39 25? =975 %% z [-] počet závitů na buben t [mm] stoupání drážky na bubnu, dle [8, str. 39] tab. 6.6 je t = 25 mm 2.5.7 DÉLKA KONCOVÉ ČÁSTI BUBNU [8]? =4 @ (2.17)? =4 25? =100 %% t [mm] stoupání drážky na bubnu BRNO 2012 19

VÝPOČET KLADKOSTROJE A NÁVRH LANA Obr. 2.2 Schéma lanového bubnu 2.5.8 CELKOVÁ DÉLKA BUBNU [8]? 9 =2?+? +2? (2.18)? 9 =2 975+650+2 100? 9 =2800 %% l [mm] délka závitové části bubnu l k [mm] délka koncové části bubnu l 1 [mm] délka střední hladké části bubnu BRNO 2012 20

VOLBA KLADNICE 3 VOLBA KLADNICE V dnešní době se nejčastěji používají kladnice se dvěma nebo více kladkami, které bývají v provedení normálním nebo zkráceném. Výhodou normálního provedení kladnice je to, že délka bubnu může být sice menší, ale ztrácí se na zdvihací výšce, která je u mostových jeřábů mnohdy rozhodující. Normální provedení kladnice je používáno při provedení víc jak 4 kladek v kladnici, pro dvoukladkové a čtyřkladkové provedení kladnice se používá zkrácené. Z důvodu ušetření času a finančních prostředků je pro tento případ volena typizovaná kladnice viz obr. 3.1. Základní parametry kladnice: Nosnost Druh háku Průměr lana Hmotnost 50t dvojitý 22,4 mm 1252 kg Obr. 3.1 Normalizovaná kladnice 50t, dle [1, str. 190] BRNO 2012 21

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ 4 VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ 4.1 KONSTRUKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ Obr. 4.1 Konstrukční uspořádání zdvihového ústrojí 4.2 POTŘEBNÝ VÝKON MOTORU PRO ZVEDÁNÍ BŘEMENE [8] A = ( 60 1000 (4.1) A = 50000 9,81 5 60 1000 0,89 A =48 'B BRNO 2012 22

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO HOVÉHO ÚSTROJÍ Q [kg] hmotnost normovaného tělesa t g [m.s-2] tíhové zrychlení vh [m/min] rychlost zdvihu ηcl [-] celková účinnost 4.2.1 CELKOVÁ ÚČINNOST ČINNOST = 9 [8] 4 (4.2) = 0,96 0,96 0,95 = 0,87 ηb [-] účinnost činnost innost pro uložení bubnu ve valivých ložiscích ηp [-] účinnost činnost převodovky, p která je udána výrobcem ηcel [-] celková účinnost kladkostroje 4.3 VOLBA ELEKTROMOTORU [9] Hlavním faktorem pro volbu elektromotoru je výkon. Dle Dle katalogu Siemens [9, [9 str. 23] je volen elektromotor tromotor typu P280M06. Jedná se o třífázový t elektromotor tromotor s kroužkovou kotvou. Obr. 4.2 Elektromotor [9, str. 23] BRNO 2012 23

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ Základní parametry elektromotoru: Označení P280M06 Otáčky motoru..n m = 965 min -1 Výkon motoru P M = 57 kw Zatěžovatel ε = 25 % Jmenovitý moment M N = 564 N m Přetížitelnost motoru.ζ = 3 [-] Hmotnost motoru..m = 540 kg Další parametry motoru jsou uvedeny v katalogu dle [6, str. 23]. 4.3.1 PŘEDBĚŽNÝ VÝPOČET PŘEVOD MEZI ELEKTROMOTOREM A BUBNEM [8] C = % D (4.3) C = 965 11,94 C = 81 n m [ot/ min -1 ] otáčky motoru n b [ot/ min -1 ] otáčky lanového bubnu 4.3.2 OTÁČKY LANOVÉHO BUBNU [8] 9 = E+ = 5 9 (4.4) 9 = 6+5 3,14 0,8 9 =11,94 ot / min -1 BRNO 2012 24

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ i k [-] převod kladkostroje v H [m/min] rychlost zdvihu D b [m] skutečný průměr lanového bubnu 4.3.3 ROZBĚHOVÝ MOMENT MOTORU [1] U zvoleného elektromotoru je třeba zkontrolovat rozběhový moment. Pro tento výpočet je třeba znát dobu rozběhu motoru. Dle [1, str. 253] se pohybuje tato hodnota od 1 do 6 sekund. Při výpočtu bude volena doba rozběhu t a = 2 sekundy. Součinitel β závisí na druhu provozu. Dle [8, str. 71] je pro středně těžký provoz součinitel β = 1,75. F G1H = 5 9 ( I1+ K+L &58 M (4.5) 2 4 60 ( @ J 375 @ J F G1H = 50000 0,8 9,81 2 6 81 0,87 I1+ 5 60 9,81 2 K+1,75 1,3 965 375 2 F G1H =458,45 N m Q [kg] hmotnost normového tělesa i k [-] převod kladkostroje i p [-] předběžný převod mezi elektromotorem a bubnem v H [m/min] rychlost zdvihu D b [m] skutečný průměr lanového bubnu η cl [-] celková účinnost n m [ot/ min -1 ] otáčky motoru g [m.s -2 ] gravitační zrychlení t a [s] doba rozběhu motoru GD 2 [N m] moment setrvačnosti BRNO 2012 25

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ 4.3.4 KONTROLA ROZBĚHOVÉHO MOMENTU [1] F N F G1H O (4.6) 564 458,45 1,6 564 / % 286,5 / % MOTOR JE ZVOLEN VHODNĚ 4.4 VÝPOČET A VOLBA PŘEVODOVKY [10] Hlavním faktorem pro volbu převodovky je převodový poměr a výkon, který má přenést. Pro mechanismus zdvihu se nejčastěji používají převodovky s čelním, kuželovým nebo šroubovým soukolím. 4.4.1 JMENOVITÝ VÝKON PŘEVODOVKY [10] Servisní faktor f m se určí dle [9. str. 9] na základě typu zatížení, počtu provozních hodin a vstupního pohonu. Jeho hodnota je volena f m = 1,25. A N =A P Q M (4.7) A N =57 1,25 A N =71,25 'B P M [kw] výkon motoru 4.4.2 VOLBA PŘEVODOVKY [10] Dle vypočteného výkonu a převodového poměru mezi elektromotorem a bubnem je volena dle [10, str. 30] čtyřstupňová kuželočelní převodovka od firmy MOTOR-GEAR. BRNO 2012 26

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ Obrázek 4.1 Kuželočelní převodovka [10,str.31] Parametry převodovky: Převodový poměr.. i pz = 90 Vstupní otáčky.. n 1 = 1000 ot/min Výstupní otáčky n 2 = 11 ot/min Výkon převodovky... P pz = 75 kw Účinnost η p = 96 % Kroutící moment.. M pz = 59600 N m -1 Hmotnost převodovky.m p = 1626 kg 4.4.3 SKUTEČNÁ RYCHLOST ZDVIHU [8] RST = 9 = 5 9 (4.8) RST = 11,94 3,14 0,8 6 RST =4,99 m min -1 BRNO 2012 27

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ D b [m] skutečný průměr lanového bubnu i k [-] převod kladkostroje n b [ot/ min -1 ] otáčky lanového bubnu Skutečná rychlost se od teoretické rychlosti nesmí lišit o víc než 6%. Skutečná rychlost zvolené převodovky se liší od teoretické o 0,19% PŘEVODOVKA VYHOVUJE 4.5 VOLBA BRZDY ZDVIHU [11] U zdvihových mechanismů se nejčastěji používají čelisťové brzdy s vnějšími čelistmi. Mohou být buď jednočelisťové nebo dvoučelisťové. Téměř výhradně se používají brzdy dvoučelisťové z důvodu nenamáhání hřídele na ohyb. Dle vypočítaného brzdového momentu je volena brzda N(NV). 630.HYD.121/06 od firmy GALVI. Zdroj [11]. Tab. 4-1 Základní rozměry brzdy G max P max A O max C max D B E F m 1249 812 630 974 437 1114 420 435 679 242 kg BRNO 2012 28

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ Obr. 4.3 Brzda [11] 4.5.1 VÝPOČET BRZDOVÉHO MOMENTU [1] F U = V U ( 5 9 2 4 (4.9) F U = 2 50000 9,81 0,8 0,95 2 81 6 F U =767 / % 767 / % 812 / % Brzda VYHOVUJE Q [kg] hmotnost normového tělesa i k [-] převod kladkostroje i p [-] předběžný převod mezi elektromotorem a bubnem D b [m] skutečný průměr lanového bubnu η cel [-] celková účinnost g [m.s -2 ] gravitační zrychlení BRNO 2012 29

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ 4.6 VÝPOČET SPOJKY [13] Dle obr. 4.1 je zřejmé, že mezi motorem a převodovkou budou použity dvě spojky. V obou případech je volena zubová spojka od firmy OPIS Engineering, která vyrovnává úhlové výchylky a osový posun hřídelů. Z vypočítaného krouticího momentu mohla být zvolena spojka menšího typu, ale z důvodu velikosti výstupního hřídele elektromotoru je volena Flexident S80. Obr. 4.4 Zubová spojka, zdroj [13, str. 2] Parametry spojky: Maximální otáčky..3400 ot/min -1 Krouticí moment 5200 N m Hmotnost 13,2 kg 4.6.1 VÝPOČET KROUTICÍHO MOMENTU SPOJKY [13] F ER = 9550 A P M :) (4.10) F ER = 9550 57 965 F ER =677 / % 1,2 BRNO 2012 30

VÝPOČET A NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ P M [kw] výkon motoru n m [ot/ min -1 ] otáčky motoru SF [-] koeficient určující druh provozu, dle [13, str. 2] volen SF = 1,2 BRNO 2012 31

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5 PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU Obr. 5.1 Schéma sil působících na lanový buben 5.1 VÝPOČET SIL V PODPORÁCH [4] F i = 0 ) X ) * ) * +) U =0 (5.1) ) U =2 ) * ) U (5.2) ) U =2 42753,58 47038 ) U =38469 N M B = 0 ) X "Y+D+Z# ) * "D+Z# ) * Z (5.3) ) X = ) * "D+Z#+) * Z "Y+D+Z# ) X = 42753,58 "925+650#+42753,58 1203 "925+650+1203# BRNO 2012 32

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU ) X =47038 N 5.1.1 VÝPOČET VNITŘNÍCH SILOVÝCH A MOMENTOVÝCH ÚČINKŮ [4] Pro výpočet vnitřních silových a momentových účinků dále počítáme pouze se střednicí lanového bubnu. Pro určení VVU nám postačí 2 řezy. Obr. 5.2 Střednice bubnu ŘEZ 1: N 1 = 0 (5.4) T 1 = F A (5.5) Mo 1 = F L x 1 (5.6) [ 0;Y Obr. 5.3 Řez 1 střednice bubnu ŘEZ 2: N 2 = 0 (5.7) T 1 = F A F l (5.8) Mo 2 = F A (a + x 2 ) F L x 2 (5.9) [ 0;D Obr. 5.4 Řez 2 střednice bubnu BRNO 2012 33

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.2 MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ NAPĚTÍ V OHYBU [4] Při dalším výpočtu nás zajímá pouze maximální ohybový moment na bubnu, který je vidět na obr. 5.3. Obr. 5.5 Výsledné vnitřní účinky `1 MJa = F 1 MJa B 1 MJa (5.10) `1 MJa = 46295 8,8 10 bc `1 MJa =5,25 MPa `1 MJa `1 def 5,25 FAY 13 FAY VYHOVUJE BRNO 2012 34

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.2.1 MAXIMÁLNÍ OHYBOVÝ MOMENT [4] Fg MJa =) X "Y+D# ) * D (5.11) Fg MJa =47038 "0,925+0,650# 42753,58 0,650 Fg MJa =46295 N m 5.2.2 VÝPOČET PRŮŘEZ. MODULU [4] B 1 =0,8 "5 9 h# 8 h (5.12) B 1 =0,8 "0,8 0,018# 8 0,018 B 1 =8,8 10 bc m 3 D b [m] skutečný průměr lanového bubnu s [mm] tloušťka lanového bubnu 5.3 MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ NAPĚTÍ V KRUTU [4] Smykové napětí nesmí překročit hodnoty (2 5 MPa). Pro náš výpočet je voleno τ K DOV = 3 MPa. i = F B (5.13) i = 34202,8 17413 i =1,96 MPa i i def 1,96 FAY 3 FAY VYHOVUJE BRNO 2012 35

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.3.1 MAXIMÁLNÍ KROUTICÍ MOMENT [4] F =2 ) * 5 9 2 (5.14) F =2 ) * 5 9 2 F =34202,8 / % D b [m] minimální průměr lanového bubnu F L [N] zatížení svislého lana 5.3.2 MODUL PRŮŘEZU V KRUTU [4] B =1,6 "5 9 h# 8 h (5.15) B =1,6 "777,6 0,018# 8 0,018 B =17413 % c D b1 [m] skutečný průměr lanového bubnu s [mm] tloušťka lanového bubnu 5.4 NAMÁHÁNÍ VNĚJŠÍM PŘETLAKEM [8] Namáhání vnějším přetlakem je způsobeno sevřením pláště lanem. Proto se buben dále počítá jako tenkostěnná nádoba. BRNO 2012 36

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU Obr. 5.6 Zatížení bubnu vnějším přetlakem [8, str. 42] `j* = ) * h @ (5.16) `j* = 42753,58 18 25 `j* =95 FAY F L [N] zatížení svislého lana s [mm] tloušťka lanového bubnu t [mm] stoupání drážky na bubnu, dle tab. 6.6 [8, str. 39] t = 25 mm 5.5 REDUKOVANÉ NAPĚTÍ DLE METODY HMH [8] `kld =m`18 +`j* 8 8 +`1 `j* +3 i E (5.17) BRNO 2012 37

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU `kld =n5,25 8 +95 8 +5,25 95+3 1,96 8 `kld =98 FAY Volený materiál je ocel ČSN 11375.1, kde mez pevnosti Re = 225 MPa a součinitel bezpečnost je Km = 2. `d = op V% (5.19) `d = 225 2 `d =112,5 FAY `kld `d 98 FAY 112,5 FAY BUBEN VYHOVUJE 5.6 NÁVRH A VÝPOČET ČEPU [3] Podpěrný čep na konci bubnu je stejně jako lanový buben vyroben z oceli ČSN 11375.0. Nominální napětí bude počítáno ve 3 nebezpečných průřezech a budou do něj zahrnuty i vrubové účinky. Pevnostní kontrola je provedena pomocí mezních stavů pružnosti. BRNO 2012 38

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU Obr. 5.7 Podpěrný čep lanového bubnu 5.6.1 OHYBOVÝ MOMENT [4] Průřez A: F 1X =) U 0,158 (5.20) F 1X =38469 0,158 F 1X =6078 / % Průřez B: F 1U =) U 0,118 (5.21) F 1U =38469 0,118 F 1U =4539 / % Průřez C: F 1 =) U 0,029 (5.22) BRNO 2012 39

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU F 1 =38469 0,029 F 1 =115,6 / % 5.6.2 PRŮŘEZOVÝ MODUL V OHYBU [4] Průřez A: B 1X = = 7 X c 32 (5.23) B 1X = = 145c 32 B 1X =299146,32 %% c Průřez B: B 1U = = 7 U c 32 (5.24) B 1U = = 135c 32 B 1U =241424 %% c Průřez C: B 1 = = 7 c 32 (5.25) B 1 = = 120c 32 B 1U =169560 %% c BRNO 2012 40

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.6.3 NAPĚTÍ V JEDNOTLIVÝCH PRŮŘEZECH [4] Do výpočtu celkového napětí jsou zahrnuty součinitele vrubu α 1 = 2,55 a α 2 = 2,8. Tyto hodnoty byly voleny na základě průměrů hřídele dle [2. str. 280 ]. Průřez A: `1X = F 1X B 1X (5.26) `1X = 6078000 299148,32 `1X =20 FAY Průřez B: `1X = F 1U 6 B 1U (5.27) `1X = 4539000 2,55 241424,29 `1X =48 FAY Průřez C: `1X = F 1 6 8 B 1 (5.28) `1X = 1115600 2,8 169560 `1X =18,4 FAY Zvolený čep VYHOVÍ pro namáhání střídavým zatížením. BRNO 2012 41

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.7 VÝPOČET LOŽISKA [12] Z důvodu možné nepřesnosti při montáži čepu lanového bubnu a velkých radiálním zatížením je voleno soudečkové ložisko 22224E od firmy SKF, které umožňuje drobné naklápění a tím eliminuje tyto případné nepřesnosti. Tab. 5-1 Základní hodnoty ložiska [12] 5.7.1 MINIMÁLNÍ A MAXIMÁLNÍ ZATÍŽENÍ LOŽISKA [1] ) MJa =) U =38469 / (5.29) ) Mq! = & + ( (5.30) ) Mq! = 1252 2 6 9,81 0,96 ) Mq! =1066 / BRNO 2012 42

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU G [kg] hmotnost stálého břemene z [-] počet větví lanového převodu n [-] počet nosných průřezů g [m.s -2 ] gravitační zrychlení η [-] účinnost lanového převodu 5.7.2 STŘEDNÍ ZATÍŽENÍ LOŽISKA [1] ) RT = ) Mq!+2 ) MJa 3 r (5.31) ) RT = 1066+2 38469 3 ) RT =31197,2 / 1,2 r [-] součinitel provozu, voleno dle [1, str. 141] F min [N] minimální zatížení ložiska F max [N] maximální zatížení ložiska 5.7.3 EKVIVALENTNÍ DYNAMICKÉ ZATÍŽENÍ LOŽISKA [12] A G =s ) RT (5.32) A G =1 31197,2 A G =31197,2 A G ) MJa A G =) MJa A G =38469 / BRNO 2012 43

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU X [-] součinitel pro radiální ložisko X = 1, voleno dle [12] F st [N] střední zatížení ložiska 5.7.4 EKVIVALENTNÍ STATICKÉ ZATÍŽENÍ LOŽISKA [12] A RT =s ) RT (5.33) A RT =1 31197,2 A RT =31197,2 A RT ) MJa A RT =) MJa A RT =38469 / X [-] součinitel pro radiální ložisko X = 1, voleno dle [12] F st [N] střední zatížení ložiska 5.7.5 KONTROLA STATICKÉHO ZATÍŽENÍ [12] u RT =h v A RT (5.34) u RT =1,5 38469 u RT =57703,5 / u RT u v 57703,5 / 765000 / Ložisko VYHOVUJE na statickou únosnost s 0 [-] součinitel bezpečnosti s = 1,5, voleno dle [1, str. 144] P st [N] ekvivalentní statické zatížení ložiska BRNO 2012 44

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.7.6 ZÁKLADNÍ TRVANLIVOST LOŽISKA [12] ; v =I u K w 10$ x A G 60 9 (5.34) ; v =I 630000 v 38469 K c 10 $ w 60 81 x ; v =2294855,9 hg7 C [kn] dynamická únosnost P r [N] ekvivalentní dynamické zatížení ložiska P [-] dynamické ekvivalentní zatížení n b [ot/ min -1 ] otáčky lanového bubnu 5.7.7 MODIFIKOVANÁ 98 % TRVANLIVOST LOŽISKA [12] Pro a 23 = 1,6 ; j =Y Y 8c ; v (5.35) ; j =0,33 1,6 2294855,9 ; j =1211683,9 hg7 Pro a 23 = 2,2 ; j8 =Y Y 8c ; v (5.36) ; j8 =0,33 2,2 2294855,9 ; j8 =1666065,4 hg7 ; j ; v ; j8 ; j ; v BRNO 2012 45

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 1666065,4 hg7 2294855 hg7 Ložisko VYHOVUJE dostatečně L 10 [hod] základní trvanlivost ložiska a 1 [-] koeficient spolehlivosti pro zvolenou trvanlivost a 1 = 0,33, voleno dle [2, str.154] a 23 [-] součinitel modifikované trvanlivosti a 23 = (1,6 2,2) BRNO 2012 46

PEVNOSTNÍ VÝPOČET BUBNU 5.8 ULOŽENÍ LOŽISKA [12] Pro zjednodušení montáže lanového bubnu je voleno dělené stojaté ložiskové těleso SNL 2 od firmy SKF. Stojatá ložisková tělesa SNL jsou navržena pro naklápěcí kuličková ložiska, soudečková ložiska. Pro náš případ jsou zvolena dvouřadá soudečková ložiska. Ložisková tělesa jsou vodorovně dělena a jsou opatřena v dolní části dvěma nebo čtyřmi otvory pro upevňovací šrouby. Obr. 5.8. Ložiskové těleso SKF [12] BRNO 2012 47

ZÁVĚR ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo navrhnout zdvihové ústrojí mostového jeřábu pro maximální hmotnost břemene 50 000t. V první kapitole bylo navrhnuto prostředí a druh provozu, ve kterém bude jeřáb pracovat. V další kapitole bylo navrhnuto lano a na základně jeho rozměrů byly navrženy a vypočítány průměry kladek a průměr a délka lanového bubnu. Na základě těchto vypočítaných hodnot byla zvolena normalizovaná kladnice. V další části bylo navrženo uspořádání jednotlivých komponent jeřábové kočky. Poté byl navržen pohon zdvihu, kterým je třífázový asynchronní elektromotor s kroužkovou kotvou a k němu byla zvolena a navržena odpovídající převodovka. Mezi elektromotorem a převodovkou byly zvoleny dvě zubové spojky a pro brždění také dvoučelisťová brzda. Dále byl navržen čep pro uchycení lanového bubnu do ložiskového tělesa a byly provedeny jeho pevnostní výpočty. V poslední řadě bylo vypočítáno a navrženo soudečkové ložisko od firmy SKF, které umožňuje drobné naklápění a tím eliminuje případné nepřesnosti při montáži. Při navrhování komponent zdvihu mostového jeřábu bylo snahou volit co nejvíce typizovaných komponent z důvodu dostupnosti a také z důvodu ceny, která je nižší, než když by se tyto komponenty vyráběly pomocí kusové výroby. Při navrhování bylo pracováno se všemi dostupnými zdroji. BRNO 2012 48

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE [1] REMTA, F., KUPKA, L., DRAŽAN, F.: Jeřáby, 2., přeprac. a dopln. vyd., SNTL Praha, 1975 [2] SVOBODA, P., BRANDEJS, J., PROKEŠ, F.: Výběry z norem pro konstrukční cvičení. CERM, s.r.o. Brno 2007 [3] SVOBODA, P., BRANDEJS, J., DVOŘÁČEK, J., PROKEŠ, F.: Základy konstruování. CERM, s.r.o. Brno 2007 [4] HORNÍKOVÁ, J., BURŠA, J., ŠANDERA, P.: Pružnost a pevnost. CERM, s.r.o. 2003 [5] Norma ČSN 27 0100, Zdvihací zařízení. Výpočet ocelových lan a pro jeřábovy a zdvihadla [6] Norma ČSN 27 0103, Navrhování ocelových konstrukcí jeřábů. Výpočet mezních stavů. Rok vydání 1990. [7] Norma ČSN 27 1820, Zdvihací zařízení. Kladky a bubny pro ocelová lana. Rok vydání 1956. [8] MYNÁŘ, B., KAŠPÁREK, J.: Dopravní a manipulační zařízení, Brno, Skriptum pro bakalářské studium. www.fme.vutbr.cz [9] Elektromotor SIEMENS s.r.o. katalog: http://www.elektromotory-cz.cz/file.php?nid=6933&oid=1177025 [10] Převodovka MOTOR- GEAR a.s. katalog: http://www.motorgear.cz/prevodovky-kuzelocelni-rh-rv [11] Brzda GALVI katalog: http://www.galvi.com/moduli/catalogo/schedatecnica/1 [12] Ložiska SKF interaktivní katalog: http://www.skf.com/portal/skf/home/products [13] Zubová spojka OPIS Engineering, katalog: http://www.opis.cz/index.htm BRNO 2012 49

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ a 1 [-] koeficient spolehlivosti a 23 [-] součinitel trvanlivosti C [kn] dynamická únosnost C ST [N] kontrola statického zatížení d [mm] průměr lana D 1 [mm] teoretický průměr vodicí kladky D b [mm] skutečný průměr bubnu D b1 [mm] minimální průměr lanového bubnu D KL [mm] skutečný průměr vodicí kladky D KL2 [mm] skutečný průměr vyrovnávací kladky D L [mm] teoretický průměr vyrovnávací kladky F A [N] síla v podpoře A F B [N] síla v podpoře B F dov [N] dovolené napětí v laně F L [N] zatížení svislého lana f m [-] servisní faktor F MAX [N] maximální zatížení ložiska F MIN [N] minimální zatížení ložiska F p [N] požadovaná nosnost lana F stř [N] střední zatížení ložiska G [kg] hmotnost stálého břemene g [m s -1 ] gravitační zrychlení GD 2 [N m] moment setrvačnosti H [m] výška zdvihu i K [-] převod kladkostroje i P [-] Převod mezi elektromotorem a bubnem k [-] bezpečnost K M [-] součinitel bezpečnosti L [m] navíjená délka lana v jedné větvi BRNO 2012 50

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ l [mm] délka závitové části bubnu L 10 [hod] základní trvanlivost l b [mm] celková délka bubnu l K [mm] délka koncové části bubnu l l [mm] délka střední hladké části bubnu M B [N m] brzdový moment m K [kg] hmotnost kladnice M k [N m] maximální krouticí moment M ks [N m] krouticí moment spojky m l [kg] hmotnost lana M o max [N m] maximální ohybový moment M roz [N m] rozběhový moment motoru n [-] počet nosných průřezů n b [ot/min -1 ] otáčky lanového bubnu n m [ot/min -1 ] otáčky motoru P M [kw] výkon motoru P N [kw] výkon převodovky P r [N] ekvivalentní dynamické zatížení ložiska P st [N ekvivalentní statické zatížení ložiska q [%] poměrné zatížení Q c [kg] hmotnost jmenovitého břemene Q p [kg] hmotnost průměrného břemene R e [MPa] mez pevnosti s [mm] tloušťka bubnu SF [-] koeficient závislý na druhu provozu So [-] součinitel bezpečnosti pro ložiska t [mm] stoupání drážky na buben t a [s] doba rozběhu motoru v H [m/min -1 ] rychlost zdvihu v skut [m s -1 ] skutečná rychlost zdvihu W k [mm 3 ] modul průřezu v krutu BRNO 2012 51

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ W o max [mm 3 ] průřezový modul X [-] součinitel pro radiální ložiska z [-] počet větví lanového převodu z 1 [-] počet závitů lana na buben α [-] součinitel závislý na druhu provozu a kladky α 1 [-] Součinitel závislý na druhu provozu α 2 [-] Součinitel vrubu α 3 [-] výška zdvihu τ dov [MPa] dovolené napětí v krutu τ max [MPa] maximální napětí v krutu φ [-] součinitel provozu η [%] účinnost lanového převodu η 1 [-] účinnost jedné kladky na pevné ose η B [-] účinnost pro uložení bubnu ve valivých ložiscích η cel [-] celková účinnost kladkostroje η cl [-] celková účinnost motoru δ H [-] dynamický součinitel σo max [MPa] maximální napětí v ohybu η P [-] účinnost převodovky σ RED [MPa] redukované napětí σ TL [MPa] namáhání vnějším přetlakem BRNO 2012 52

SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM PŘÍLOH 1. SESTAVA BUBNU 0 VTU 1163 400 2. PLÁŠŤ BUBNU 3 VTU 1163 401 3. VÝZTUHA PRAVÁ 4 VTU 1163 402 4. VÝZTUHA PRAVÁ 4 VTU 1163 403 5. VÝZTUHA LEVÁ 4 VTU 1163 404 6. KUSOVNÍK 4 VTU 1163 405 BRNO 2012 53