Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.

Podobné dokumenty
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.

2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Endomembránový systém rostlinné buňky. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Endosomy, vakuola a ti druzí

Endosomy, vakuola a ti druzí

Schéma rostlinné buňky

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Mendělejevova tabulka prvků

Vladimír Vinter

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

FM styrylové sloučeniny/barvičky (fy. Mol.Probes) fluoreskují po zapojení do membrány. Internalizují se endocyózou. Optimální je pro rostlinné buňky

Průduchy regulace příjmu CO 2

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

3) Membránový transport

Základy buněčné biologie

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

Digitální učební materiál

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Buněčná teorie života:

pátek, 24. července 15 BUŇKA

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Z Buchanan et al. 2000

7) Dormance a klíčení semen

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

2) Reprodukce rostlin

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

2) Reprodukce rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Prokaryotní a eukaryotní buňka

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

MBRO ) Membránový transport

Vznik dřeva přednáška

Bílkoviny a rostlinná buňka

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

4) Reprodukce rostlin

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Zemědělská botanika. Vít Joza

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Morfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

4) Reprodukce rostlin

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Rostlinná buňka jako osmotický systém

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript:

Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému. Endozomální organely přijímají váčky s nově syntetizovaným materiálem (v ER a GA) i endocytovaný materiál (endozytóza) a podílí se na dalším směrování transportu materiálu. Časný endozóm první kompartment, který přijímá váčky endocytované od PM. Recyklující endozóm - spolu s časným endozómem recykluje proteiny zpět do plazmatické membrány. Střední a pozdní endozóm multivesikulární tělíska. Recyklují vakuolární receptory a třídí proteiny určené k degradaci ve vakuolách.

Endozóm rostlinné buňky: Časný endozóm je TGN MVB TGN Recyklující endozóm:? Střední a pozdní endozóm - multivesikulární tělíska (MVB), též prevakuolární kompartment (PVC). (MVB=PVC)

TGN časný endozóm - přijímá váčky od PM a trans GA - stýká se zde sekretorická a endocytotická dráha - částečně recyklující funkce (recyklace váčků k PM) trans strana cis strana TGN spojené s cisternami GA volné TGN Plant Physiology 2007, Vol. 145, pp. 293 304

TGN časný endozóm TGN často fragmentuje ve volný/pozdní TGN, který se pohybuje cytoplazmou a je postupně vyčerpán odštěpováním váčků Plant Physiology, August 2008, Vol. 147, pp. 1454 1468

Multivesikulární tělíska MVB / prevakuolární kompartment PVC pozdní endozóm The Plant Cell, Vol. 16, 672 693, March 2004, Hlavní role: doprava membránových proteinů, určených pro degradaci, do vakuoly.

Pučení intraluminálních váčků do MVB zajišťuje skupina ESCRT proteinů 1 1 ESCRT: endosomal sorting complex required for transport http://emr.wicmb.cornell.edu/research/

Exocytóza -fúze post-ga váčků s PM -doprava lipidů, proteinů (receptorů, enzymů - syntéza celulózy) a složek polysacharidové BS -polarizovaný proces Příklady exocytovaných molekul u rostlin: polysacharidy buněčné stěny; lipidy membránové proteiny receptory, kanály atd. Proteinové komplexy: celulóza syntázové komplexy.

Endocytóza -aktivní proces i v rostlinách -recyklace receptorů, transportérů, membrány atd. -recyklace a remodelace buněčné stěny -cílem je časný endozóm/tgn (polarita buňky) Příklady endocytovaných molekul u rostlin: Receptorové kinázy: BRI1, FLS2, xylanázový receptor. Transportéry: BOR1 (B), IRT1 (Fe), AMT1 (NH 4+ ), PIP2 (voda), KAT1 (K)

Endocytóza, FM4-64

Typy endocytózy u rostlin

Vakuola Vakuola: z lat. vacuus prázdný Tonoplast: membrána vakuol (řec. tonos=napětí) Vakuom: soubor vakuol v buňce Rostlinné vakuoly: Lysosomální kompartment s dalšími rostlinně specifickými funkcemi. Zaujímá 30-90% objemu buňky.

Více typů vakuol v rostlinných buňkách Lytická vakuola (LV): - nízké ph - obsahuje hydrolytické enzymy - g-tips na tonoplastu - ve vegetativních pletivech Vakuola se zásobními proteiny (PSV): - často vyšší ph - obsahuje zásobní proteiny - a- (d) -TIPs na tonoplastu - v buňkách zásobních pletiv Protoplast aleuronové buňky: PSV-V1; LV-V2

LYTICKÁ VAKUOLA v v v v v v Skripta Anatomie rostlin, dr. O. Votrubová

Vznik vakuol Některé typy vakuol mohou vzniknout de novo z jiných kompartmentů endomembránového systému (hladké ER, snad i GA/TGN) vznik provakuol, které se posléze zvětšují a dávají vznik vakuolám.

Vznik vakuol Embryogeneze: -bazálně orientovaná vakuola v oplozené zygotě dělení zygoty na buňku suspenzoru a embrya vakuolizované buňky suspenzoru; v buňkách embrya se vakuola tvoří později. Role fúze membrán. Eb embryo; S suspenzor; En endosperm; V - vakuoly S 4buněčné stádium Torpédovité embryo Developmental Cell, Vol. 1, 303 310, August, 2001

Od meristému k diferencovaným buňkám Buňky meristému: málo vakuolizované, obsahují provakuoly. Během diferenciace dochází ke zvětšování a fúzi vakuol vzniká typická centrální vakuola lytického typu.

GFP fúzované s vakuolární signální sekvencí FM4-64 (červená, tonoplast) Calcofluor (modrá, buněčná stěna)

Laciný růst buněk: zvětšováním objemu buněk díky růstu vakuol Podpůrná funkce: turgorový tlak Lysosomální kompartment: degradace proteinů, částí cytoplazmy (i celých buněk při PCD) Udržení homeostáze cytoplazmy: regulace ph, koncentrace iontů a dalších látek Zásobní funkce: obsahuje vodu, krátkodobé a dlouhodobé rezervy, (dlouhodobé zásobárny např. buňky zásobních orgánů jako oddenky, dělohy, hlízy). Uskladnění toxických látek Funkce vakuol Ukládání látek pro interakci rostlin s prostředím: barviva, antibakteriální látky, látky toxické nebo nechutné pro herbivory, látky na ochranu před UV. Rychlé pohyby rostlin: svěrací buňky, pohyb listů citlivky (Mimosa).

Přehled obsahu vakuol: Pevné částice, agregáty a krystaly organického i anorganického původu -proteinové agregáty, albumin, globulin, prolaminy, gluteliny (proteinové zásobní vakuoly) -fytin -polysacharidy (např. inulin, fruktany) -lipidy a oleje Koloidní a rozpuštěné látky -taniny, antokyany: barva listů a květů -alkaloidy (např. morfin) -cukry volné i konjugované -organické kyseliny (např. malát) -anorganické ionty -další látky jako saponiny, štěpné produkty chlorofylu, nukleových kyselin, membrán (senescentní buňky). Enzymy: -hydrolázy: peptidázy, esterázy, glukosidázy

Ca oxalate crystal idioblasts of water lettuce have specialized features Li X. et.al. Plant Physiol. 2010:133:549-559 Copyright 2003. The American Society for Plant Biologists. All rights reserved.

Hydrangea macrophylla 2003 by Oxford University Press Yoshida K et al. Plant Cell Physiol 2003;44:262-268

delphinidin

Proteinové zásobní vakuoly (PSV) Obsah PSV (Protein Storage Vacuole): Zásobní proteiny: -albuminy, globuliny (semena kvetoucích rostlin) -gluteliny (hlavně semena rýže) -prolaminy (lepek; semena trav) Obranné toxické proteiny, např. ricin ve skočci (Ricinus communis) Polyfosfát fytin Lytické enzymy (kyselé proteázy, glykosidázy, RNázy...) Výskyt PSV: Dělohy, aleuronová vrstva a endosperm semen, kořenové špičky, listový mezofyl Během klíčení semen mění PSV charakter na LV. Lenochová, Kuthanová a Votrubová 2004, Živa 5:194-197

Přeměna vakuol během klíčení semen 1 h po imbibici 24 h po imbibici Klíčení: Buňky aleuronové vrstvy uvolňují enzymy, které škrob ve škrobovém endospermu rozkládají a mobilizují tak pro klíčení. V samotných aleuronových buňkách dochází k přeměně PSV, kde jsou mobilizovány zásobní proteiny. Po mobilizaci veškerých zásob hynou též buňky aleuronové vrstvy taktéž procesem PCD. Plant Physiology 143:1173-1188 (2007)

Transport do vakuol Transport do lytické vakuoly: -Transportní klathrinové váčky mezi GA/TGN a MVB/PVC -Anterográdní směr zajištěn VSRs (Vacuolar Sorting Receptors, též VSS, Vacuolar Sorting Signals): transmembránové receptory specifické pro transport z GA/TGN do MVB -Retrográdní směr (recyklace receptorů a membrány z PVC do TGN) zajišťuje retromerový proteinový komplex Vacuolar Sorting Receptors Traffic 2008; 9: 1599 1612

Transport do lytické vakuoly: Transport do vakuol

Transport do vakuol Transport do lytické vakuoly: -Transport mezi MVB/PVC a vakuolou zahrnuje fůzi MVB s tonoplastem -Retrográdní směr transportu z tonoplastu nebyl detekován MVB Vnitřní váčky MVB jsou uvolněny do vakuoly fůzí s tonoplastem Traffic 2008; 9: 1599 1612

Transport do PSV: Transport do vakuol -Není znám univerzální signál/receptor -PSV obsahují především zásobní proteiny, agregace během jejich syntézy v ER a GA Agregované zásobní proteiny z ER fagocytovány do vakuoly -Globuliny (leguminózy) transportovány v dense vesicles - DV) z transga -Prolaminy (obiloviny) akumulují v ER. Skladovány přímo v ER jako PB (zeiny) nebo autofagocytózou dopravovány do vakuoly. -GA-obcházející transport zásobních proteinů z ER přímo do vakuoly pomocí precursor-accumulating vesicles (PAC) znám např. ze semen dýně, nebo formace PAC v GA. -Kompozitní charakter PSV GA-nezávislá dráha transportu proteinů z ER - PAC

Autofágie AUTOFÁGIE: způsob degradace rozsáhlých částí cytoplazmy v lysosomálním kompartmentu (vakuole) eukaryotické buňky. Makroautofágie: degradace částí cytoplazmy nebo organel uložením do cytosolického váčku obaleného membránou zvaném autofagozóm, který posléze splyne s vakuolou. Mikroautofágie: organela nebo část cytoplazmy je přímo obklopena vakuolární membránou a rozložena. Mega-autofágie: děje se při programované buněčné smrti prasknutím vakuoly a degradací veškerého buněčného obsahu. Autofágie je součástí vývoje rostlinné buňky. Zajišťuje obrat proteinů a lipidů, je ve zvýšené míře indukována hladověním. Běžný je vznik vakuol autofágií. Mutanty s defektními autofagickými mechanismy jsou více citlivé na stres.

Autofágie Autofágie v buňkách tabáku kultivovaných v médiu bez dusíku. V vakuola, SV malá vakuola, N jádro, AB autofagické tělísko, AP - autofagozóm Autophagy 2:2, 96-106, April/May/June 2006

Doprava proteinových tělísek do PSV autofágií Globulinové inkluze v PSV Zeinová tělíska Meristematické buňky tabáku Aleuronová vrstva kukuřice Plant Physiology, April 2011, Vol. 155, pp. 2023 2035 Plant Physiology 153:693-702 (2010)

Kompozitní charakter PSV PSV buňky endospermu kukuřice. PSV: proteinová zásobní vakuola; IM: intravakuolární membrány; GL: globulární agregát fytinu; * proteinová inkluze zeinu.

Autofágie vznik PSV z LV Plant Physiology, April 2011, Vol. 155, pp. 2023 2035

Role vakuol v senescenci a PCD Senescence: -regulovaný proces, jehož cílem je recyklovat co nejvíce látek na konci života orgánu -v raných fázích je senescence proces, který lze zvrátit; později získává formu PCD a stává se nezvratitelným. - v listech Arabidopsis se vytvářejí specializované vakuoly obsahující specifickou senescenční cysteinovou proteázu. PCD (programovaná buněčná smrt): - regulovaný proces zahrnující aktivaci specifických enzymů, specifických signálních drah, proteosyntézu. - PCD procesy začínají v cytoplazmě, pro její dokončení je nutná vakuola - Ke konci PCD akumulují ve vakuole vysoké koncentrace hydrolytických enzymů. Konečnou fází je mega-autofágie, kdy je prasknutím vak degradován celý cytoplazmatický obsah.

Shrnutí: Sekretorická dráha: význam, komponenty. Regulace váčkové transportu v rámci endomembránového systému: tvorba váčku, fůze váčku, regulační mechanismy. Malé GTPázy. Endoplazmatické retikulum: struktura, funkce. Golgiho aparát: struktura, funkce. Strukturní a funkční aspekty specifické pro rostliny. Endozóm: struktura, funkce. Vakuola: struktura, funkce. Strukturní a funkční aspekty specifické pro rostliny. Autofágie.